Metodika ošetřování včelstev proti roztoči Varroa destruktor (dříve V. jacobsoni) fumigantní metodou vznikla již před více než 20 lety. Vzhledem k její jednoduchosti a účinnosti nebylo na této metodě dodnes nic změněno. Na základě zveřejněných zkušeností jiných včelařů a včelařských odborníků a i mých nepatrných zkušeností, se domnívám, že tato metodika by se neměla změnit ani v budoucnosti.

Změnil se název přípravku a i použitá účinná látka. Metodika však bez ohledu na název zůstala. Takže bez ohledu na to, zda se přípravek jmenuje Taktic, Varidol, MP-10 a nebo M1-FUM, dodržujme tuto metodiku.

Tyto opsané části (citace) článků vyšlých v časopisech v letech 1984 a 1985 by Vám měly dostatečně připomenout, jak a proč se používá zrovna to, co máme. A zdůvodnit, jak je báječné, že to děláme zrovna takto.

Pokud se Vám tato metoda nezdá dostatečně účinná použijte jako 4. ošetření aerosolovou technikou podle návodu. Totéž udělejte v případě, že na ošetření fumigací nevyjde počasí a teploty v době nařízeného ošetřování budou pod +10°C.

Včely se stahují do zimního chumáče při poklesu teplot pod +10°C. Pokud přes den vystoupí teplota jen na chvíli nad +10°C a jinak je pořád zima, tak se chumáč moc nepohne. Včely pro tu krátkou chvíli nemají důvod chomáč rozvolňovat. Počítejte s tímto jevem při ošetřování.

Opsal: Ing.Libor Jarolím

Člen ZO ČSV Stará Bělá, okres Ostrava

e-mail: jarolim@misel.cz

Termín podzimního ošetření včelstev plynovou aplikační formou (fumigací) v indikovaných územích je volen tak, aby celé zimní období bez plodu mohlo být věnováno opakovanému ošetřování zjištěných ohnisek a včelstev v jejich nejbližším okolí. Toto období poskytuje nejlepší podmínky k omezení nákazy. Jedině v tuto dobu je možné použít méně pracnou fumigantní aplikační formu, protože včelstva dosud nejsou shluknuta do zimního chumáče a přípravek pronikne ke všem včelám. Účinnost v tuto dobu je stejná jako u postřiku.

Pro fumigantní aplikaci byla zvolena metoda odděleného skladování nosiče (papírového doutnajícího pásku bez účinné látky) a stabilizovaného koncentrátu účinné látky (přípravek Taktik). Skladovatelnost takto oddělených látek je 2 roky.

Tento způsob umožňuje použít minimální množství účinné látky, což má velký hygienický význam. Současně tento způsob zajišťuje maximální spolehlivost metody, protože účinná látka, nanesená těsně před aplikací, nemůže být žádným způsobem narušena, jak se to běžně stává u přípravků s již zapracovanou účinnou látkou. Ta bývá poškozena již vlastním zpracováním a skladováním.

Doutnání ve svislé poloze je nesmírně důležité pro účinnost přípravku. Jen ve svislé poloze dojde k bezchybnému odpaření účinné látky. Při zapálení ve vodorovné poloze část látky bez účinku shoří. Rovněž vkládání pásku do různých kovových krabiček a mřížek snižuje účinnost kondenzací účinné látky na chladnějším povrchu kovových částí.

4. Metodika ošetření včelstev Taktikem

Složení Taktiku: amitraz 12.5g, ethylan KEO 20.0g, epichlorhydrin 2.96g (2.5ml), Esso solvent 200 ad 100g.

Taktik je škodlivý lidskému zdraví při inhalaci, pozření a potřísnění kůže.

Indikace:

Taktik je akaricidní přípravek určený k tlumení varroázy včel.

a) ošetření postřikem

(Poznámka z opisování: postřikem se to již dnes nedělá. Používá se aplikace pomocí aerosolové techniky.)

.

.

.

b) ošetření fumigací

Včelstva se ošetřují Taktikem při venkovní teplotě nad +10°C v době, kdy včely nelétají. Při aplikaci přípravku se plásty v úlu upraví tak, aby mezi krycím plástem a stěnou vznikla asi 4 cm mezera. V dodaném proužku papíru proděravíme hřebíkem otvor asi 1 cm od horního okraje.

Navečer, kdy včely nelétají, se nakape z výše 3 cm na horní polovinu pásku (blíže k otvoru) Taktik. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky Taktiku. (Je-li zazimováno včelstvo ve dvou nástavcích na pásek se nakapou 4 kapky Taktiku).

Po vsáknutí Taktiku se pásek na celé spodní straně zapálí. Pásek musí doutnat, nesmí hořet. V případě vzplanutí okamžitě plamen sfoukneme. Doutnající pásek připevníme ve svislé poloze hřebíkem do poloviny krycího plástu (do vosku) tak, aby byl proužek vzdálen 2cm od plástu a 2 cm od stěny úlu. Úl a česno okamžitě uzavřeme. Po jedné hodině česno otevřeme.

.

.

.

Za jednu hodinu po aplikaci odstraníme z krycího plástu hřebík a překontrolujeme, zda pásek shořel. V případě jeho zhasnutí opakujeme ošetření včelstva.

.

.

.

Z bezpečnostních důvodů pod papírový pásek před zapálením vložíme na dno úlu plech nebo hliníkovou fólii o rozměru 15x15 cm.

Zpátky na obsah

Ovšem ani oblast chemoterapie neposkytuje v tlumení varroázy velké možnosti. I přes to, že je dnes známo přes šedesát přípravků působících na Varroa jacobsoni, jsou jenom dvě látky, které ničí roztoče více než z 90%. Je to brompropylat, účinná látka v přípravku Forbex VA, a amitraz, účinná látka u nás a ve Francii používaného Takticu, na Slovensku vyráběného Avartinu 01, v Polsku Apivaridolu A, v Maďarsku Varrescensu a v Jugoslávii Varamitu.

U většiny těchto přípravků se jedná o Taktic napuštěný do papírových pásků, které obsahují chemické sloučeniny umožňující pozvolné hoření papírového nosiče.

.

.

.... usoudili jsme, že pásky vyrobené v určitém předstihu by musely obsahovat více amitrazu. Předpokládali jsme, že amitraz, napuštěný do pásku, se musí při styku se vzduchem po určité době rozkládat a tak se sníží jeho účinnost. Tyto domněnky se potvrdily jak v našich pozdějších pokusech, tak i v zahraničních pracech (Kostecki 1984, Olzewski 1984). Na určitý rozklad amitrazu jsme usuzovali i ze skromných údajů o obsahu účinné látky v zahraničních přípravcích. Jeden pásek Apivarolu A vyráběný v Polsku obsahuje dokonce 12.5mg amitrazu, v Jugoslávii dokonce 20mg amitrazu.

Z těchto důvodů jsme se rozhodli skladovat odděleně nosič i Taktic, ve kterém je velmi dobře chráněna účinná látka, a Taktic nakapat na nosič těsně před aplikací.

.

.

... V pokusech, v nichž jsme sledovali účinnost fumigantně aplikovaného Takticu na samičky Varroa jacobsoni, jsme zjistili při nakapání dvou kapek Takticu (tj. 6.25 až 7.5 mg amitrazu) na horní polovinu pásku vysokou účinnost a to 99.7%. Takticu aplikovaného v plynné formě postačilo stejné množství jako při aplikaci postřikem. Také účinnost fumigantně aplikovaného Takticu byla přibližně stejná jako účinnost Takticu aplikovaného ve formě postřiku. Vyšší koncentrace přípravku až do zkoušeného čtyřnásobného zvýšení, tj. 8 kapek Takticu na včelstvo (30mg amitrazu) nebyla pro včelstva toxická. Dále jsme zjistili, že zvyšováním koncentrace amitrazu se nezvyšuje účinnost přípravku.

Při použití malých dávek amitrazu je nutné zabránit ztrátám přípravku. K nim může docházet kondenzací amitrazu na chladnějších kovových částech v úlech, při spalování nosiče, nebo při vkládání doutnajícího pásku do úlu. Z tohoto hlediska nedoporučujeme vkládat doutnající pásky do kovových sítí, kuřáků, plechovek, ale ani do jiných nádobek, jejichž stěny jsou chladné.

Ke zničení části amitrazu může dojít také při spalování nosiče. Proto jsme sledovali hoření pásků umístěných ve svislé a ve vodorovné poloze. Teplotu hoření pásku jsme sledovali bezkontaktním měřením pomocí termovize. Tímto měřením jsme nezjistili u svisle zavěšených pásků pokles teploty v místech nanesení Takticu. Výsledek svědčí o tom, že přípravek se odpařil dříve, než se přiblížila zóna hoření pásku. Naopak u pásků, které hořely ve vodorovné poloze, poklesla teplota hoření v místech, kde byl Taktic nanesený. To svědčí o odpařování přípravku a o jeho možném částečném rozložení v zóně hoření. Měření potvrdilo nutnost zavěšení pásku k fumigaci ve svislé poloze. Jedině v této poloze se odpařuje účinná látka a v důsledku stále se přibližující vyšší teploty se odpaří dříve, než se k ní přiblíží žhavá zóna hoření. Z těchto poznatků jsme vycházeli při nanášení Takticu na pásek. Taktic je nutné aplikovat na horní polovinu pásku, aby byla zaručena dostatečně dlouhá doba k jeho odpaření. .......

Nanášet účinnou látku na vrchní polovinu pásku je důležité i z hygienického hlediska při odpařování přípravku. Při zapálení spodní hrany pásku, to je samotného nosiče, se účinná látka okamžitě neodpařuje a tím je zaručeno, že při vkládání zapáleného pásku do úlu nevdechuje včelař odpařující se Taktic. Tím, že při vkládání zapáleného pásku do úlu jsou minimální ztráty přípravku, můžeme nanášet na pásek k získání dostatečné účinnosti malé dávky amitrazu.

Zpátky na obsah

Technologický postup pro použití přípravku Taktic k diagnostice a léčení varroázy u včel.

Schváleno pod čj. HEM-343.3 dne 23.11.1984

2. Fyzikálně technické vlastnosti přípravku

Účinná látka: amitraz tj. 1,5-bis/2,4-dimetylfenyl/- 3-metyl-1,3,5-triazapenta-1,4-dien

Obsah účinné látky: 12.5%

Taktic je světle hnědá kapalina charakteristického zápachu, která vytváří s vodou mléčnou emulzi.

3. Účinnost na členovce

Působí jako kontaktní jed na dospělce i nymfální stádia, vajíčka nehubí. Je účinný i proti kmenům rezistentním na přípravky organofosfátové.

Pro včely je poměrně bezpečný při dotyku a inhalaci. Toxický je v potravě. LD50 je asi 12m g/včela, tj. asi 22 mg/kg potravy.

.

.

.

IV. Poznámky a upozornění

...

4. Aby bylo při podzimních fumigacích ve včelstvech co nejméně plodu, doporučujeme včelstva po zakrmení neuteplovat a nezužovat jim česna. Ušetříme si tím nepříjemnou práci a zvýšíme účinnost zásahů.

5. Plod při druhé fumigaci doporučujeme odstranit několik hodin - 1 den před vlastním ošetřením, aby včelstva při fumigaci byla klidná a nerozlétaná.

6. Z hygienických důvodů se používají velmi nízké dávky Takticu. Pro zachování účinnosti je proto nezbytné přesně dodržovat metodiku - spalovat pásky ve svislé poloze přímo v prostoru úlu. Při spalování mimo úl (např. v kuřáku, přídavné sklenici a pod.) dochází ke ztrátám kondenzací účinné látky na studenějších stěnách. Také při vodorovném spalování dochází ke ztrátám shořením části účinné látky.

Zpátky na obsah

......

V súvislosti s použivaním amitrazových knôtov včelári často kladú následovné otázky:

1. Ako rýchle sa šíri a rozptyluje dym pri tlení amitrazových knôtov v uzavretom priestore? Je rozdiel v šírení dymu pri spaľovaní knôtu v hornej alebo na spodnej časti úľa?

2. Kedy dym dosiahne nejvyššiu hustotu a ako rýchlo sa jeho hustota snižuje, pretože zmena hustoty dymu súvisí s dĺžkou uzavretia letáčového otvoru po zapálení knôtu?

.

.

.

.

Záver

Amitrazové knôty používané pri liečení varroazy včiel sa pokusne spalovali v uzavretej sklenej nádobe a fotograficky sa sledovalo šírenia dymu a zmeny jeho hustoty. Výsledky ukázali:

1. Dym sa už v prvých 3 až 4 minútach rovnomerne rozptýli v celom priestore nádoby nezávisle od spaľovania knôtu v hornej alebo spodnej časti nádoby. Tento výsledok jednoznačně dokazuje, že liečebný účinok zadymovania včelstiev sa nezmenší i keď sa amitrazové knôty spaľujú na dne úľa.

2. Najvyššia hustota dymu bola medzi 3 až 6 minútami po zapálení knôtu. Potom sa hustota dymu pomerne rýchle znižovala, po 15 minútach klesla na polovicu a po 30 minútach už mala len 12 až 14% pôvodnej hodnoty. Tento výsledok dokazuje, že pri fumigácii amitrazových knôtov v úli sa uzavretie letáčové otvoru môže skrátiť z predpísaných 60 minút na polovicu a liečebný efekt sa nezmení.

Zpátky na obsah

...

V jednej sérii pokusov sa do priestoru umiestnili tri včelie plásty s uličkami širokými 10 a 15 mm.

...

V druhej časti pokusov sa do nádoby zavesila sklená škatuľa naplnená mŕtvými včelami, a to do výšky 50 a 100 mm. Okrem toho sa do nádoby umiestnilo šesť plechových škatuliek s kruhovými a štrbinovými otvormi. Na dne sa na papier uložili podložné sklíčka, z ktorých niekoľko bolo na jednom konci nadvihnutých pomocou 5 až 10 mm vysokých kolíkov. Tak vznikli pod sklíčkami štrbinové priestory, ktorých výška sa rovnomerne zmenšovala.

.

.

.

(Moje poznámka: následuje popis metodiky pokusu a podrobný popis výsledků. Je to moc dlouhé na opsání. Kdo si to chce přečíst, musí si vyhledat časopis.)

.

.

.

Záver

1. Dym z amitrazových knôtov preniká do medziplástových uličiek v plnej hustote, keď sa v uličkách nenachádzajú včely.

2. Z usadzovania dymových častic možno odvodiť, že veľkosť otvorov a štrbín 5 až 6 mm je hraničnou veľkosťou. Otvory väčšie ako táto hranica prepúšťajú plnú hustotu dymu, a preto i keď sú medziplástové uličky (široké 10-12 mm) obsadené včelami dym do nich plne preniká.

3. Jednoznačne sa ukázalo, že cez 50 až 100 mm vrstvu nakopených mŕtvých včiel dym z jedneho knôtu prenikne iba vo veľmi nepatrnom množstve. Z toho sa dá usúdiť, že dym neprenikne vôbec do vnútra chumáča cez vonkajšiu vrstvu včiel v chumáči.

Zpátky na obsah