Včelařská konference

Podívejte se na tento příspěvek v této konferenci.
Jarolím Libor (e-mailem) --- 26. 4. 2005
RE:
Přátelé, celý ten rozhovor o odbytu mi připadá jako ŽE TO NEJDE.
U nás v Ostravě funguje už pár let včelařské družstvo APIS. V rejstříku firem jsem si ověřil, že existuje již od roku 1991.
Kontakt najdete například na http://firma.adresarfirem.cz/40151/APIS-včelařské-družstvo/
Provozuje prodejnu na ul 28.října č.289, Ostrava-Mariánské hory.Tolik citace i odpověď na příspěvek př.Rotbauera. Někdy stačí i číst. A ještě k tématu odbytu medu:

Dle nového předsedy České agrární komory se právě zavedením odbytových družstev prvovýrobců daří řešit problémy nerentabilních výkupních cen vepřového masa a agrární komora bude podporovat zavedení tohoto modelu i u dalších komodit.
Jak jsem již uvedl, včelařím ze záliby a mé včelaření v této rovině vzhledem k mému zaměstnání a rodinné situaci zůstane. Takže se řadím k té 75% menšině, která na včelaření jednak není ekonomicky závislá a také nemá odbytové potíže.
Na druhou stranu mi trochu vadí naše česká mentalita jen nadávat a nehledat nová řešení. Jak říká moje manželka, "kdo chce hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody", bohužel to používá k nátlaku abych včelaření zanechal.
Jsem toho názoru, že ekonomika prodeje přes výkup je jasná a platí zákon třetiny. Není to můj výmysl, někde to prezentoval i ředitel VÚVč ing.Kamler. Prodej touto cestou bude ekonomicky vždy nejméně výhodný.
Také mně trochu vadí, že naši obchodníci hovoří o odbytové krizi již od podzimu, ale na trhu se to moc neobjevilo. Zatím je pořád v marketech tržní cena medu kolem 130,-Kč (Hypernova Ústí n.L. cena z 2.5.2005 127 za kg lesní med směs medu odevšad, výrobce JSG Food), tj. odpovídala by výkupní ceně při uplatnění zákona třetiny kolem 40,-Kč.
Pokud sleduji tisk a zprávy kolem včelaření, tak zahájení intervenčního výkupu medu lze očekávat nejdříve v listopadu, takže zatím nemáte jako velkoproducent medu příliš velké vyhlídky na zlepšení, ale také na řešení. Lepením plakátů se leckdo živým můžete mít ke včelaření zajímavý přivýdělek.
Myslíte že protest v Bruselu může změnit okamžitou situaci na trhu s medem? Já tomu moc nevěřím a je lepší být připraven na horší, ale reálnější variantu než čekat na zázrak.
A ještě několik poznatků k diskusi na toto téma. Je sice hezké, že se včelaři chtějí věnovat vlastnímu včelaření a nikoliv obchodu, ale obecně v dnešní celosvětové ekonomické situaci podnikání není o tom vyrobit v dostatečném množství a kvalitě, to je víceméně základní předpoklad, ale zejména o prodeji, tedy zajištění odbytu, týká se to bohužel i medu.
Také mě zaráží, že největší pokřik způsobují obchodníci s medem. Když jsem prošel markety ve svém bydlišti, nenašel jsem med jehož spotřebitelské balení bylo provedeno jinde než v ČR, ale téměř všichni čeští dodavatelé prodávají směsi medu ČR s medy EU (Slovensko?) a zejména směsi medu ČR s medy mimo země EU, tedy Argentina a Čína. Je pravda že na etiketách tento údaj bez lupy skoro nepřečtete. Takže když je na trhu prostor pro cizí med, tak mi od nich chybí alespoň proklamace o podpoře českého včelařství formou omezení dovozu zahraničních medů a orientaci se na výkup a prodej českého medu.
Navíc obrovským odbytovým trhem je sousední Německo, kde, Německý zákazník koupí spíše kvalitní český med, než med z Číny nebo Argentiny. Jeden můj známý bydlí v pohraničí a veškerou svou produkci prodává německému obchodníkovi za 4-5 EUR a ten si pro med i sám přijede. Takže si myslím, že se tak trochu jedná o obchodní taktiku obchodníků, aby včelaře připravili na nízké výkupní ceny a sebe nepřipravily o zisky. Ale to je smyslem obchodu.
Je opravdu jen na Vás zda na tento systém přistoupíte. Myslím, že ani v nejoptimálnějších podmínkách se ve výkupu nedostanete nad 50,- Kč za kilo, a pokud Včelpo uměle zvedalo výkupní ceny, muselo zákonitě dopadnout tak jak dopadlo. Když bych to přivedl k absurditě, tak utopené miliony z prostředků ČSV, tj. všech včelařů, se je vrátili těm včelařům, kteří nedokázali svoji produkci zrealizovat jinak něž přes výkup. Je zajímavé, že právě od nich se snáší největší kritika na činnost svazu.

Myslím, že jsem toho na toto téma napsal již dost, přeji všem nejen pěkné přírůstky na váze, ale také následný úspěšný prodej pokud možno mimo výkup za cenu, která se přibližuje tržním cenám.

S pozdravem V.Hájek

Matka samozrejme hacky na zihadle ma! Pokud si to dobre pamatuji z prednasek pr. Pridala, tak ma zihadlo jinak ulozene (pevneji uchycene). Kdyz bodne, zihadlo se ji spolu s poslednim clankem zadecku nevytrhne a matka nezahynene.
Podivam se jeste do knizky o anatomii vcel.

Kuba

> Ma matka zpetne hacky na zihadle jako vcela? Zahyne kdyz pichne
> vcelare?
>
> \vov
>
>

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Já bych to určitě dal ucelené do Včelařské knihovny ČSV v Praze. Pokud bych to potřeboval, tak bych si to vypůjčil a nemusel to pracně hledat někde na půdě v časopisech.
Tonda.

>Zkoušel jste to už někde nabídnout? Třeba jako část vysokoškolských skript?
Nebo do nějakého odborného nakladatelství? Nebo neexistuje v rámci VUVČ
nějaký zavedený systém publikace takových věcí?

Z dopisu přítele:
....otrava včel se stala dne 18.4.2005 postřikem Řepky Olejky, přípravkem Nurel a Karate ZEON. Problém celé věci je v tom, že kolem řepkového pole roste velká síla Javorů, Vrb, Jív a pod. Zemědělci skutečně stříkali pole s porosty když ještě řepka nekvetla ale zapomněli na okolní kvetoucí stromy. Mlhovina z postřikovačů byla unášena větrem na zmíněné stromy a zde došlo ke kontaminaci. Včely pak už spolu s nektarem donášely do úlu smrtící nektar. Část létavek se vůbec nevrátila a která se vrátila tak otrávila zbytek včel v úle.
Já jsem na otravu přišel po 5 dnech. V ten moment již nejsou důkazné materiály. Jak mě bylo vysvětleno, včelí vnitřnosti se po 72 hodinách rozpadají a nelze již jedovatou látku zjistit. Zemědělci jsou pojištěni a není problém zaplatit škodu, ale pojišťovna chce důkazný materiál o otravě. Nelze ani využít svépomocný fond, opět není důkazný materiál, že došlo k otravě, i když příznaky všemu nasvědčují
Se zemědělským podnikem spolupracuji více jak 10 let a nikdy nedošlo k žádné otravě. Vždy jsem byl včas upozorněn a včely jsem mohl odtáhnout do bezpečí. Nyní došlo k opomenutí a tak mám obrovskou škodu, kterou mi nikdo neuhradí. Nevzdávám včelařství, mám už 15 oddělků a začínám obnovovat nový chov.

>chtěl bych se zeptat př. Skalského, jak si teď vedou >pokusná včelstva s porovnáním s ostatními.

Větší pitomost jsem už dlouho nečetl. Nenakrmit včely a pak pozorovat jestli přežijí? Není na to zákon?

př. Čermák napsal
Mohu vás
> ubezpečit, že takto uceleně to na světě nikde jinde není, naopak je to
> posbírané z mnoha literárních zdrojů různé úrovně a stáří a něco málo
> jsem v tom udělal sám (metodika výpočtu koef. F a R).

Málokomu se poštěstí dát dohromady něco, co na světě nikde jinde není. Jenže
pokud je to někde v šuplíku doma, tak se to nepočítá. Včely šlechtí stovky a
možná tisíce lidí a možná by se to zajímalo i další. Proč tedy nezefektivnit
úsilí a čas vydaný prací na tomto tématu jeho vydáním v nějaké ucelené
knižní formě a tím to zpřístupnit ostatním? Hlavní práce ze strany autora -
text a příslušné schémata už je hotova. Ostatní práci už nejspíš klidně
mohou udělat jiní, tedy "řemeslníci". Že je to v tom Včelařství, zdá se mně
spíše jako sondáž, jaký to bude mít ohlas. Kdo by s tím pracoval denně, asi
by ho obtěžovalo přelistovávat kvůli každému dílu časopisy. A skladovat tři
ročníky kvůli tomu.
Zkoušel jste to už někde nabídnout? Třeba jako část vysokoškolských skript?
Nebo do nějakého odborného nakladatelství? Nebo neexistuje v rámci VUVČ
nějaký zavedený systém publikace takových věcí?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 11:42 AM
Subject: Re: časopis Včelařství


> Reaguji na těch několik příspěvků z minulého týdne ohledně mého seriálu
> o příbuznostech ve Včelařství.
> Když jsem ho začal psát, bylo mi jasné, že ho bude číst jen malá část
> čtenářů a že ne každému bude vše jasné. Proč tedy? Je to ucelené téma,
> které jsem léta dával dokupy pro sebe, ke své práci - bez vyřešení jsem
> se totiž nemohl dostat v praktické včelí genetice dál. Mohu vás
> ubezpečit, že takto uceleně to na světě nikde jinde není, naopak je to
> posbírané z mnoha literárních zdrojů různé úrovně a stáří a něco málo
> jsem v tom udělal sám (metodika výpočtu koef. F a R). A nevím o jiném
> vhodném časopisu, kam by se to hodilo, na psaní knih mi bohužel čas
> nezbývá. Ale jsem přesvědčený, že to téma má dlouhodobou platost a tak
> pokud se někomu bude k jeho práci hodit za 10 nebo za 30 let, bude to
> zde mít hotové. Věřím tedy, že je to malý krůček vpřed. Koho téma
> nezajímá nebo mu dokonce v našem časopsu překáží, nemusí to přece číst!
> Ale pro takové (ne)čtenáře mám dobrou zprávu - seriál je dopsaný a
> poslední jeho část bude v zářiovém čísle Včelařství 2005.
> Ještě ke způsobu čtení seriálu - pokud jsem někde použil málo známý
> odborný termín, obvykle jsem se ho snažil hned vysvětlit, zároveň pro
> čtení mnohých dílů je skutečně potřeba si něco pamatovat z dílů
> předchozích, protože témata na sebe navzázejm navazují...
> Potěšilo mě, že přece jen seriál někteří čtete a je vás asi více, než
> jsem předpokládal. Třeba málo co z toho se čtenářům může hodit, ale
> užitečné může být i to, že trochu více pochopíme život našich oblíbených
> včel do hloubky a širších souvislostí. Vím, že je to těžké téma a bylo
> těžké i pro mě ke psaní, ačkoliv jsem to měl "posbírané" - ale sepsat to
> není tak snadné, jako jiná, praktičtější tmata.
> K. Čermák

Dneska je na Neviditelném psu pana Ondřeje Neffa jeho článek o medu a
dotacích na med http://pes.eunet.cz/clanky/2005/05/43228_0_0_0.html .
Vzhledem k tomu, že pan Neff je viditelně nepoučený potencionální konzument
medu stejně jako pravděpodobně většina čtenářů Psa, by asi bylo vhodné
odborně okomentovat v komentářích článek i případné předchozí komentáře k
němu.
Pozor, neuvádějte do příspěvků mail, Pes je mezi spamery hodně profláknutý.

R. Polášek

================= Původní zpráva =================
A co my co jsme ještě výše (650 m.n/m) ale zas to musím brát z té lepší stránky když už oni tam nic nemají tak u nás to je vplném květu. Vláďa

> Docela závidím včelařům v nížinách...To my, co včelaříme ve 450 m n.m. to
> máme docela hodně opožděné....

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Můj přítel, který již před lety včelařil, chce obnovit chov.
Má k dispozici včelařský vůz. Koupil by až 10 včelstev. Kontakt na mobil 608756924, pan Ladma. Včelařil by v obci Kozičín u Příbrami, středočeský kraj. Všem co se mu ozvou za něj děkuji a jinak zdravím známé z konference.
Emil

Martin Olsak napsal:
>asi pusobim jako neverici Tomas, ale porad mi
nejde do hlavy, jak ze ucinne muze fungovat slunecni tavidlo.<
..................................


:-)

Funguje stejně účinně, jak jízda v osobáku při 30° C a výše, se zavřenýma okýnkama.(mě nefungujou) To bych řval i po stěračích na oči.(mám ale hadru na čelo, když dojdou rukávy)

:-)

Jinak v tabulce výtěžnosti je (jestli se nemýlím) na posledním místě. I přesto je to alternativou docela dobrou a nenáročnou.

Můžete mi poradit nějakého prodejce úlu a příslušenství optimal někde v okolí Jihlavy ? Nebo alespoň nějakého. Našel jsem pár výrobců úlů, ale na jejich stránkách jsem optimal neobjevil.
Díky. M.

Rady v příspěveku př. Vhájka hodnotím zatím jako bludy a výzvy z konce minulého století. Jak již zde bylo mnohokrát řečeno (napsáno), rady tohoto typu jsou snad vhodné pro menší včelaře. Střední a větší včelař už tak "velký dvůr nemá" aby se zbavil všeho svého medu. Doufám že každá zde uvedená rada je autorem již poctivě vyzkoušená, proto prosím př. Vhájka o uvedení alespoň jednoho fungujícího příkladu odbytového medového /nebo podobného/ družstva. Jen uvažovat je málo. Rád bych se poučil a získal zkušenosti. Dokud něco takového funkčního neuvidím na vlastní oči, dovolím si poskytnout stejně věrohodnou a myslím že i praktičtější radu. Nedaly by se s medem lepit třeba plakáty ?
J.Rotbauer

Pratele,
asi pusobim jako neverici Tomas, ale porad mi
nejde do hlavy, jak ze ucinne muze fungovat slunecni tavidlo.

Nasel jsem si na netu navod na vyrobu, principu rozumim,
rozumim, ze kybl s vodou s cednikem, zadeklovany sklickem,
vystaveny na slunci, de-facto funguje stejne.

Jen mi nejde na rozum, ze: navod na vyvarovani sousi za tepla
pocita s fazi lisovani. Pak - evidentne - zustanou kosilky a
dalsi necistoty v lise a vosk, peknej, cistej, zlutej, vytece ven.

Pokud budu roztavenou smes vosku a kosilek pouze dele zahrivat
(diky slunicku), podle meho teoretickeho nazoru mi porad
netrivialni cast vosku zustane ve smesi kosilek a necistot
v cedniku z duvodu vzlinani kapaliny (= vosku) kapilarou.

Nebo se snad ve slunecnim tavidle smes vosk + kosilky a necistoty
necedi?

Dik za pripadne vysvetleni a preju pekny den,

Martin

Ano, F1 je označení pro něčího potomka první generace. Nemusí to být jen
potomek inseminované matky, ale třeba kterékoliv matky, kterou si vyberu
za plemennou. F1 značí, že jde o potomka 1. generace, zrovna tak se dá
hovořit o F2, F3, F4, atd., pokud je to zapotřebí. Význam toho F je
"filiální" - tedy dceřinný/synovský (podobně víme co je to filiálka).
Výchozí matka (rodič) se značí písmenem P, s významem "parentální"
generace (parentes = rodiče).
V seriálu jsem tato označení opravdu asi nepoužil, ale je tam označení
generací I1, I2, I3 (velká "i"), což má stejný význam jako F1, F2, F3,
ale zároveň se tím vystihuje, že jde o inbrední generaci potomků.
Ještě dodatek - ten seriál je jen jedna úzká část včelí genetiky.
Genetika je mnohem širší disciplína - má více částí, odvětví, podtémat...
K. Čermák


Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

>Měl bych dotaz.
>Kdysi jsem z návštěvy nějakého výzkumáku na Moravě došel k závěru, že se
>přímému potomku volně spářené matky po inseminované matce říká F1.Už nevím,
>jak jsem k tomu závěru došel, protože mi bylo 13.
>Ale něco mi říká, že se z genetického hlediska něčemu F1 říká ... zatím jsem
>tuto souvislost v tvém seriálu nezachytil.
>TO neznamená, že to tam není, protože jsem tomu asi tak od čtvrtého
>pokračování přestal rozumět a čtu to jen zběžně.
>Můžeš mi k tomu něco říct? S čím jsem si to splet?
>

vhájek napsal:
>Vým že pan Táborský (včelí farma Lom) se o to pokouší, na svých stránkách má i vzor smlouvy se zemědělcem, takže to není až tak úplně pole neorané.<
....................................

A prosím tě? Kolik nabízí? (těm zemědělcům za med)Nevíš?
Toto bych rád věděl.

Zdravím,
tu vůni lip jak byla horka jsem u stromů cítil taky. Myslím si, že to dělají
rozvíjející výhonky lípy v takovém horku. Květy, aspoň ty normální určitě
ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Votrubec" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 12:22 PM
Subject: Re: Med v Usti nad Labem


> Koukal jsem na ně dnes ráno cestou do práce, otevřený květ jsem neviděl,
jen
> jsem je intenzivně cítil (znáš tu vůni lip..). Viděl jsem vedle listů
šťopky
> s bobulky budoucích květů..(na úrovni mých očí). Nevidím nahoru na vršek,
> kde je sluníčko..
> Pavel
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Prchal" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 04, 2005 11:29 AM
> Subject: Re: Med v Usti nad Labem
>
>
> > Zdravim,
> >
> > lipy zacatkem kvetna, opravdu se nepletes ?
> >
> > PP.
> >
> >
> > Pavel Votrubec napsal(a):
> > > A z čeho:
> > > ze stromů (vrby, osiky, třešně, meruňky, javory, slívy) a pampelišek.
> Musel
> > > bych se podívat co všechno může teď kvést (začínají u nás i jabloně,
> hrušky
> > > a viděl jsem nasazovat do květu a vonět už i lípy). Mám narvaný
medníky
> (3
> > > nástavek).
> > > Pavel

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat př. Skalského, jak si teď vedou pokusná včelstva s
porovnáním s ostatními.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 21, 2005 10:49 AM
Subject: Plebejske brambory-intelektualni teeze


> Pokusne zimovani bez predzasobenim s prubeznym dodavanim nezpracovaneho
> cukru.
>
> Pokus na 4vcelstveh a 3oddelcich
> /medobrani koncem cervna,behem podleti udrzovany zasoby na nezbytnem
> mnozstvi/
> Od rijna s podavanim 1-2 litry roztoku v pomeru 3:2/na mesic
> Vcelstva prevedena na stropni vetrani,lahevs roztokem umistnena nad
> pruduchem-pruchodem odhrnuteho stropu,v prostoru nadstaveneho nastavku,pri
> predni stene ulu.
> Cesno do vnejsiho prostredi/jedine/v prirube mezi stresnim vikem a
> nadstropem umistnenym nastavkem
>
> Tento pokus jsem uskutecnil k overeni reseni v pripadnych krisovych
situaci
> a pocital se straty ktere se dosud-konec brezna neprojevily.
> franta

SVOZM napsal:
>Musíme konstatovat, že dodnes nemají obchodníci z řad členů SVOZMu podepsanou jedinou kupní smlouvu se zahraničními odběrateli. Pro tyto potenciální zájemce je i cena 1,3 EUR/kg nepřijatelná, protože je příliš vysoká.>
..........................................



Pro Pavla Prchala:

Tak toto je ta svatá prostota příteli (přítelkyně) Prchale (ová):-)

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Ahoj Květoši!

To je opravdu škoda, že nevydáš knihu. Možná by to po otisknutí všech částí
bylo dobré dát na elektronické včelařské noviny protože jsem tak ucelený
rozbor genetických souvislostí neviděl. Ale jsem v této oblasti laik!

Mě to minimálně osvětlilo co je to imbreeding a když koupím inseminovanou
matku, tak aspoň vím jak k tomu co mi do průvodního lístku přítel Ing.Přidal
napsal, s tím to souvisí a jak k tomu asi tak došel :o)!

Měl bych dotaz.
Kdysi jsem z návštěvy nějakého výzkumáku na Moravě došel k závěru, že se
přímému potomku volně spářené matky po inseminované matce říká F1.Už nevím,
jak jsem k tomu závěru došel, protože mi bylo 13.
Ale něco mi říká, že se z genetického hlediska něčemu F1 říká ... zatím jsem
tuto souvislost v tvém seriálu nezachytil.
TO neznamená, že to tam není, protože jsem tomu asi tak od čtvrtého
pokračování přestal rozumět a čtu to jen zběžně.
Můžeš mi k tomu něco říct? S čím jsem si to splet?

Díky a hezký dne!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 11:42 AM
Subject: Re: časopis Včelařství


Reaguji na těch několik příspěvků z minulého týdne ohledně mého seriálu
o příbuznostech ve Včelařství.
Když jsem ho začal psát, bylo mi jasné, že ho bude číst jen malá část
čtenářů a že ne každému bude vše jasné. Proč tedy? Je to ucelené téma,
které jsem léta dával dokupy pro sebe, ke své práci - bez vyřešení jsem
se totiž nemohl dostat v praktické včelí genetice dál. Mohu vás
ubezpečit, že takto uceleně to na světě nikde jinde není, naopak je to
posbírané z mnoha literárních zdrojů různé úrovně a stáří a něco málo
jsem v tom udělal sám (metodika výpočtu koef. F a R). A nevím o jiném
vhodném časopisu, kam by se to hodilo, na psaní knih mi bohužel čas
nezbývá. Ale jsem přesvědčený, že to téma má dlouhodobou platost a tak
pokud se někomu bude k jeho práci hodit za 10 nebo za 30 let, bude to
zde mít hotové. Věřím tedy, že je to malý krůček vpřed. Koho téma
nezajímá nebo mu dokonce v našem časopsu překáží, nemusí to přece číst!
Ale pro takové (ne)čtenáře mám dobrou zprávu - seriál je dopsaný a
poslední jeho část bude v zářiovém čísle Včelařství 2005.
Ještě ke způsobu čtení seriálu - pokud jsem někde použil málo známý
odborný termín, obvykle jsem se ho snažil hned vysvětlit, zároveň pro
čtení mnohých dílů je skutečně potřeba si něco pamatovat z dílů
předchozích, protože témata na sebe navzázejm navazují...
Potěšilo mě, že přece jen seriál někteří čtete a je vás asi více, než
jsem předpokládal. Třeba málo co z toho se čtenářům může hodit, ale
užitečné může být i to, že trochu více pochopíme život našich oblíbených
včel do hloubky a širších souvislostí. Vím, že je to těžké téma a bylo
těžké i pro mě ke psaní, ačkoliv jsem to měl "posbírané" - ale sepsat to
není tak snadné, jako jiná, praktičtější tmata.
K. Čermák


Radim Polášek napsal(a):

>Zdravím,
>ten seriál př. Čermáka o genetice je zvláštní případ. Mně to připadá jako
>přepsaná skripta nebo přednášky o genetice tak na úrovni prvního nebo
>druhého ročníku nějaké zemědělské vysoké školy nebo na úrovni posledního
>ročníku specializované střední školy. Asi to je oblíbené téma př. Čermáka,
>jenomže on je špičkový výzkumný pracovník a dlouhodobě se tím zabývá.
Běžný
>řadový včelař asi bude vědět o genetice maximálně to, že když koupí v sáčku
>osivo F1, že bude lepší než to bez F. A aby se ten seriál mohl aspoň
>přečíst, musí člověk aspoň vědět, co ty výrazy, které v tom seriálu jsou,
>znamenají.
>Myslím ale, že články o genetice do takového časopisum jako je Včelařství
>patří, ale ne v takovéhle formě. Na to jsou určité zákonitosti, aby takové
>články v takovém časopise byly co k čemu. Pokud se má napsat něco tak
vysoce
>odborného do časopisu, který čtou hlavně neodborníci ( a to na genetiku
>běžný včelař určitě je ) musí být takový článek buď celý na čitelné úrovni
>běžného včelaře a potom bude pro odborníky fungovat jen jako upoutávka a
>skutečně odborný text si musí sehnat - stáhnout z internetu, vypůjčit,
>koupit atd, nebo to bude skutečně odborný článek nebo seriál a potom bude
>muset být cca čtvrtina, třetina článku nebo dílu seriálu napsaná pro
>neodborníka jako nějaký přehled nebo souhrn toho, co se tam vlastně píše.
>

> Nemá zpětné háčky. Má hladké kladélko a vůbec ho nepoužívá na svoji
> obranu. Vyjímkou je jedině souboj na život a na smrt s jinou matkou.

Ja jsem jenom slysel z vice stran ze pichnou vcelare muze. Sice
velice vzacne, ale presto se to prej obcas stava.

\vov

Reaguji na těch několik příspěvků z minulého týdne ohledně mého seriálu
o příbuznostech ve Včelařství.
Když jsem ho začal psát, bylo mi jasné, že ho bude číst jen malá část
čtenářů a že ne každému bude vše jasné. Proč tedy? Je to ucelené téma,
které jsem léta dával dokupy pro sebe, ke své práci - bez vyřešení jsem
se totiž nemohl dostat v praktické včelí genetice dál. Mohu vás
ubezpečit, že takto uceleně to na světě nikde jinde není, naopak je to
posbírané z mnoha literárních zdrojů různé úrovně a stáří a něco málo
jsem v tom udělal sám (metodika výpočtu koef. F a R). A nevím o jiném
vhodném časopisu, kam by se to hodilo, na psaní knih mi bohužel čas
nezbývá. Ale jsem přesvědčený, že to téma má dlouhodobou platost a tak
pokud se někomu bude k jeho práci hodit za 10 nebo za 30 let, bude to
zde mít hotové. Věřím tedy, že je to malý krůček vpřed. Koho téma
nezajímá nebo mu dokonce v našem časopsu překáží, nemusí to přece číst!
Ale pro takové (ne)čtenáře mám dobrou zprávu - seriál je dopsaný a
poslední jeho část bude v zářiovém čísle Včelařství 2005.
Ještě ke způsobu čtení seriálu - pokud jsem někde použil málo známý
odborný termín, obvykle jsem se ho snažil hned vysvětlit, zároveň pro
čtení mnohých dílů je skutečně potřeba si něco pamatovat z dílů
předchozích, protože témata na sebe navzázejm navazují...
Potěšilo mě, že přece jen seriál někteří čtete a je vás asi více, než
jsem předpokládal. Třeba málo co z toho se čtenářům může hodit, ale
užitečné může být i to, že trochu více pochopíme život našich oblíbených
včel do hloubky a širších souvislostí. Vím, že je to těžké téma a bylo
těžké i pro mě ke psaní, ačkoliv jsem to měl "posbírané" - ale sepsat to
není tak snadné, jako jiná, praktičtější tmata.
K. Čermák


Radim Polášek napsal(a):

>Zdravím,
>ten seriál př. Čermáka o genetice je zvláštní případ. Mně to připadá jako
>přepsaná skripta nebo přednášky o genetice tak na úrovni prvního nebo
>druhého ročníku nějaké zemědělské vysoké školy nebo na úrovni posledního
>ročníku specializované střední školy. Asi to je oblíbené téma př. Čermáka,
>jenomže on je špičkový výzkumný pracovník a dlouhodobě se tím zabývá. Běžný
>řadový včelař asi bude vědět o genetice maximálně to, že když koupí v sáčku
>osivo F1, že bude lepší než to bez F. A aby se ten seriál mohl aspoň
>přečíst, musí člověk aspoň vědět, co ty výrazy, které v tom seriálu jsou,
>znamenají.
>Myslím ale, že články o genetice do takového časopisum jako je Včelařství
>patří, ale ne v takovéhle formě. Na to jsou určité zákonitosti, aby takové
>články v takovém časopise byly co k čemu. Pokud se má napsat něco tak vysoce
>odborného do časopisu, který čtou hlavně neodborníci ( a to na genetiku
>běžný včelař určitě je ) musí být takový článek buď celý na čitelné úrovni
>běžného včelaře a potom bude pro odborníky fungovat jen jako upoutávka a
>skutečně odborný text si musí sehnat - stáhnout z internetu, vypůjčit,
>koupit atd, nebo to bude skutečně odborný článek nebo seriál a potom bude
>muset být cca čtvrtina, třetina článku nebo dílu seriálu napsaná pro
>neodborníka jako nějaký přehled nebo souhrn toho, co se tam vlastně píše.
>

Nemá zpětné háčky. Má hladké kladélko a vůbec ho nepoužívá na svoji obranu. Vyjímkou je jedině souboj na život a na smrt s jinou matkou.
Ahoj
Libor Jarolím

Ma matka zpetne hacky na zihadle jako vcela? Zahyne kdyz pichne
vcelare?

\vov

> OPTIMALU. Rámky byly ve 2 variantách, klasická konstrukce s mezerníky,
> nebo typu hoffman , s tím, novinkou bylo zvětšení šířky boční loučky z
> 25 na 28 mm, respektive průměrné šířky rámku na 38 mm (tj. včetně včelí
> mezery=mezerníků). To byl nový konstrukční detail (rámky se do té doby
> vyráběly o šířce 35 mm To umožňuje vytvořit čtverec při 11 rámcích v
> nástavku

Kolik vazi nastavek plnej medu?

\vov

Koukal jsem na ně dnes ráno cestou do práce, otevřený květ jsem neviděl, jen
jsem je intenzivně cítil (znáš tu vůni lip..). Viděl jsem vedle listů šťopky
s bobulky budoucích květů..(na úrovni mých očí). Nevidím nahoru na vršek,
kde je sluníčko..
Pavel

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 11:29 AM
Subject: Re: Med v Usti nad Labem


> Zdravim,
>
> lipy zacatkem kvetna, opravdu se nepletes ?
>
> PP.
>
>
> Pavel Votrubec napsal(a):
> > A z čeho:
> > ze stromů (vrby, osiky, třešně, meruňky, javory, slívy) a pampelišek.
Musel
> > bych se podívat co všechno může teď kvést (začínají u nás i jabloně,
hrušky
> > a viděl jsem nasazovat do květu a vonět už i lípy). Mám narvaný medníky
(3
> > nástavek).
> > Pavel
>
> --
> A
> / \
> /DUP\
> (_)|(_)
> |

Př. 4ermák i další si to chválí, ceny za normální rámky 39x24 je cca 7,-Kč, za Hoffman kolem 16-17 Kč (oboje bez 19% DPH. Rlozhodnutí je jen na Vás.

Vým že pan Táborský (včelí farma Lom) se o to pokouší, na svých stránkách má i vzor smlouvy se zemědělcem, takže to není až tak úplně pole neorané.

Osobně i nemůžu Hoffmanovy rámky vynachválit.
Přešel jsem na ně v Tachovácích z rámků s mezerníky (39x24) . Nejen že jsou
pevnější, ale můžu kterýkoli rámek z nástavku vytáhnout bez toho, aby se
někde zavěsil. To si mi stávalo neustále u těch zjednodušených, že se někde
spodní mezerník na boku loučky zasekl a vytrhl se mi rámek z ruky.
Zjednoduší, urychlí manipulaci a je to bezpečnější nejen z hlediska dráždění
včel a nedej bože když tam je matka a někde se to zasekne a vy nevíte kde
musíte tím kroutit, abyste ty mezerník uvolnili. Ještě horší je to při
zasouvání zpět.
To se mi u Hoffmanových nestává.

Mimochodem!
Když jsem si prohlížel katalog polského obchodníka pana Lysoně (někde v
Ostravě má prodejce), tak jsem narazil na fotku záhadného balíčku s nějakými
proužky.
Ujistil jsem, že to jsou trámečky ve tvaru právě těch vymezovacích lišt,
které má Hoffmanův rámek.
Čili je to jakýsi mezerník, který udělá ze zjednodušeného rámku na který
dáváme mezerníky jakýsi Hoffmanův.
Myslím, že je to velice šikovný vynález, který zjednodušuje manipulaci s
rámečky.
Škoda, že se to u nás ve včelařských prodejnách neprodává....vůbec když
kouknu do zahraničních katalogů (např.Slovinci, i ti Poláci), tak je
vymyšleno hodně pomůcek, o kterých nemáme zdání.
Myslím, že by naši obchodníci mohli být i pružnější.

Příjemný den!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 10:42 AM
Subject: Re: Re[2]: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


na schemata jsem se dival
planuji zatim 3 uly pro zacatek, jen sehnat nejake oddelky, zatim mam jeden
slibeny
mam se tedy vydat cestou hoffmanovych ?
v malem mnozstvi to asi drahe nebude

Zdravim,

lipy zacatkem kvetna, opravdu se nepletes ?

PP.


Pavel Votrubec napsal(a):
> A z čeho:
> ze stromů (vrby, osiky, třešně, meruňky, javory, slívy) a pampelišek. Musel
> bych se podívat co všechno může teď kvést (začínají u nás i jabloně, hrušky
> a viděl jsem nasazovat do květu a vonět už i lípy). Mám narvaný medníky (3
> nástavek).
> Pavel

--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Docela závidím včelařům v nížinách...To my, co včelaříme ve 450 m n.m. to máme docela hodně opožděné....

A z čeho:
ze stromů (vrby, osiky, třešně, meruňky, javory, slívy) a pampelišek. Musel
bych se podívat co všechno může teď kvést (začínají u nás i jabloně, hrušky
a viděl jsem nasazovat do květu a vonět už i lípy). Mám narvaný medníky (3
nástavek).
Pavel

----- Original Message -----
From: "Martin Černý" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 10:24 AM
Subject: Re: Med v Usti nad Labem


> Včera vytáčela?Dost by mě zajímalo z čeho?

(Ústí nad Labem: Přestanov) Taky mám med v úlech na vytočení. Dával jsem už
4 a jeden 5 nástavek (2 a 3 medník)..
Nechávám ale med včelám 1) na zavíčkování (dozrání medu) 2) zásoby pro
rozvoj a vytáčet budu až za 14 dní o víkendu.
Já si mohu dovolit nechat med včelám, prostor můžu rozšířit dalším
nástavkem. Ale včalaři o dvou nástavcích (s omezeným prostorem) už musí
vytáčet neb se jim to vyrojí, mají to zaněšený medem.

př.: v Chabařovicích v neděli 1.5.2005 o 11 hodině viděn první letošní roj.
podle popisu to bylo obrovské...
Pavel
----- Original Message -----
From: "Martin Černý" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 04, 2005 10:24 AM
Subject: Re: Med v Usti nad Labem


> Včera vytáčela?Dost by mě zajímalo z čeho?

na schemata jsem se dival
planuji zatim 3 uly pro zacatek, jen sehnat nejake oddelky, zatim mam jeden slibeny
mam se tedy vydat cestou hoffmanovych ?
v malem mnozstvi to asi drahe nebude

Včera vytáčela?Dost by mě zajímalo z čeho?

Zdravím!
Jsem z Horní krupky a v Ústí pracuju. Vím o paní Klepačové, která včely má a prodává med (zrovna včera vytáčela). Bydlí nad Větruší, když se jde z Větruše po červené tur.značce dál asi 1-2km (dál jde značka tuším k Vaňovským vodopádům). Její med mi strašně chutná, skutečně stačí dát med do horký vody a hned je z toho bylinkovej čaj! Jo a taky ta paní má stádečko hnědejch koz, takže podle toho se to tam dá poznat.

Zdravím!

To by mne zajímalo, který včelař v posledních 3 letech inkasoval nějaké peníze za opylení.

Včera jsem byl v Hypernově a tržní cena medu je v této době 127,- Kč/kg u lesního medu (směs medů ČR,EU Čína a Argentina). Nevím co chcete aby v tom svaz udělal. Nebude tak zle, když ještě med dovážíte, nebo že by se obchodníkům kazily obchody v tom, že se koupí český med, který draze vyvezou do Německa a našim zákazníkům nabídnoukvalitní med z Číny a Argentiny, ale včelaři vám ho za těch 30,- Kč nebudou chtít prodat. Prodávejme ze dvora a uvažujme o odbytových družstvech a nespoléhejte se, že tento problém vyřeší svaz nebo stát. Hledejte také jiné zdroje příjmů, kolik kočujících včelařů má smlouvu se zemědělci o platbách za opylení? Jen tak je šance na přežití. Intervenční výkup ze strany státu je věc která je možná jednorázová v blízkém horizontu, ale nebude pravidlem a ochrana trhu s medem také není v rámci EU příliš na pořadu dne.

V původních materiálech k teré jsou od doc. Ptáčka na stánkách se soubory v této konferenci (http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html)nebo tamtéž popis NN včelaření PDF. Také na stránkách př. Čermáka (http://web.quick.cz/pvzubri/)je popis OPTIMALU. Rámky byly ve 2 variantách, klasická konstrukce s mezerníky, nebo typu hoffman , s tím, novinkou bylo zvětšení šířky boční loučky z 25 na 28 mm, respektive průměrné šířky rámku na 38 mm (tj. včetně včelí mezery=mezerníků). To byl nový konstrukční detail (rámky se do té doby vyráběly o šířce 35 mm To umožňuje vytvořit čtverec při 11 rámcích v nástavku a při dostatečné rezervě manipulační uličky u stěn nástavku. Hoffmanovy rámky jsou výrazně dražšší, ale také pevnější, tj. déle vydrží.

       Sdružení výrobců, obchodníků a zpracovatelů medu se na členské schůzi dne 27.4.2005 usneslo vyzvat ÚV ČSV, aby zabezpečil výkup medu v roce 2005.
       Někteří členové SVOZMu již od podzimu 2004 upozorňovali, že se situace s výkupem medu vyhrocuje. Světová cena medu stále klesá, což znamená, že výkupní ceny medu klesnou pod 30,- Kč/kg. Tyto ceny jsou pro včelaře ekonomicky neudržitelné a včelaři na ně budou reagovat tak, že med neprodají. Tím dojde k dramatickému nárůstu přebytků medu, který nenajde uplatnění na českém trhu. Tyto přebytky bude tudíž nutno exportovat.
       SVOZM v únoru 2005 vyzval ÚV ČSV, aby v časopise Včelařství pravdivě informoval včelařskou veřejnost o této skutečnosti. ÚV ČSV to ale odmítá a tvrdí, že ho výkup medu nezajímá, že je to problém obchodníků. Zveřejněné články a komentáře v časopise Včelařství mají navodit dojem, že je vše v pořádku. Potom to vypadá, že zástupci firem, které se zabývají výkupem medu, podávají informace, které se nezakládají na pravdě a naopak se snaží o co největší zisky na úkor včelařů.
       Členové SVOZMu jsou si plně vědomi blížící se krize v odbytu medu. Jim dostupnými prostředky se snaží pravdivě informovat o vzniklé situaci. Protože ale řadoví včelaři důvěřují především oficiálním informacím, které dostávají přes časopis Včelařství a našim tvrzením o krizi nevěří, považují naše informace za vymyšlené.
       Musíme konstatovat, že dodnes nemají obchodníci z řad členů SVOZMu podepsanou jedinou kupní smlouvu se zahraničními odběrateli. Pro tyto potenciální zájemce je i cena 1,3 EUR/kg nepřijatelná, protože je příliš vysoká. Protože členům SVOZMu není lhostejný další vývoj českého včelařství a nechtějí být spojováni s jeho likvidací, rozhodují se zda med od českých včelařů vykupovat či ne.
       Sdružení výrobců, obchodníků a zpracovatelů medu proto žádá, aby ÚV ČSV o tomto stavu neprodleně pravdivě informoval a vyzývá vedení ÚV ČSV, aby v tomto roce zabezpečil výkup přebytků od svých členů. Samozřejmě za ceny dle vedení ČSV reálné a pro včelaře důstojné. K tomu ať všemi prostředky využije firmy, které má ve svém vlastnictví či spoluvlastnictví.
       
V Praze dne 1.5.2005

Zdravím,
vedle Univerzálu se podobné úly jmenovaly ještě Pětiletka a Lesan a možná
ještě další. Tuším je to historie tak původně z 50 let. A viděl jsem jich
nejvíc, když jsem chodil kdysi funigovat u místního včelaře a ten je koupil
v 60 letech od státních lesů ze zrušeného včelařského provozu.
Pokud bych v nich včelařil, já jsem zvyklý na zadováky a mám taky kvalitní
kleště, takže bych automaticky pracoval v plodišti jako v zadováku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 8:14 AM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> Takový úl také znám Okénko v plodišti sloužilo kvkládání stavevního rámku
> který se stavel za poslední rámek a sále se tam vkládalo zadní plechvé
> krmítko. jinak byl úl přístupný jen vrchem. jště v šedesátých létech se
> používali u nás v JZD mšli jsme v nich 40 včeltev ale buhuže jejich název
> neznám a nikde vlitertuře jsem je neviděl.
>
> Pepan

Zdravím,
vyhledal jsem si ten příspěvek, př. Čermák se zeptal Kolomého zjednodušeně
řečeno, o kolik by úly byly levnější, kdyby jich vyráběl maximálně tolik,
kolik může, než kolik stojí teď, kdy je vyrábí normálně. Př Čermáka uznávám
jako odborníka na včelaření, ale v tomto případě se pouze zeptal
podnikatele, jestli schválně normálně vyrábí něco dráž, než by to mohl
vyrábět. Je jasné, co dostal za odpověď.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 10:42 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Potom by za tak dobrou cenu byl i Optimal, Zanderův úl, Boczonady.
> Nikoliv jen Langstroth!! Já bych si nepochybně opět zvolil Optimal,
> nejen proto, že už v něm mám hodně včelstev. Především proto, že má
> několik menších vylepšení proti Tachovákům, Langstrothům aj. ... a
> dokonalost se přece skládá z maličkostí.
> Velkosériovost nad určitou hranici cenu nesnižuje, to je jen oblíbený
> argument na propagování Langstothů, argument typu "moderních" reklam jež
> jsou všude kolem nás. Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
> na sériovosti výroby nábytku, úlů... A vyhledejte si můj příspěvek zde
> v konf. z 10.2.2004, ke jsem se ptal na souvislost ceny úlu a objemu
> výroby p. Kolomého ml. - také to cosi osvětlí.
> K. Čermák
>
> Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> >No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a
víko
> >tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.
> >
>

Zdravím,
No, já jsem dlouho vyráběl dvouplášťové izolované nastavky s falcem sbité
jen hřebíky a z materiálu "co dům dal". A ty se rozjížděly všechny.
Fungovalo to tak, že nesený nastavek s rámky pravý úhel nedržel, jak se ale
položil na úl, tak se úhel srovnal podle spodního. U těch izolovaných
nastavků to nevadí, protože tam jsou v podstatě tři vrstvy a vždy aspoň
jedna těsní.
U jednoplášťových je ta vrstva jen jedna a proto je těsním tmelem a aby se
nerozjížděly, tak nepoužívám hřebíky, ale zásadně vruty. Nízké nastavky
takhle dělám už druhý rok a jsem s nimi celkem spokojen. Letos plánuji
udělat takhle na tupo normální nastavky na rámky 39x24. Myslím, že čtyři
vruty v každém rohu nastavku dostatečnou pevnost zajistí.
Mechanismus tvoření škvír u spojů natupo je totiž dvojí. První je ten, že
nastavek se vystaví nějaké síle "na úhel", pravý úhel spoje se rozjede a
okraje spoje působí jako páka, která stěny od sebe odtahuje. Tomu brání
právě ty vruty. Druhý je ten, že čepovaný spoj nebo spoj na drážku se po
navlhnutí a napučnění dřeva ještě zatáhne a těsní o to víc. U spoje na tupo
tomu tak není, pokud je tam mezera, tak je tam pořád. Potom se v zimě děje
asi toto. Pokud netěsností uniká teplý vzduch od včel, vlivem poklesu
teplot se tam sráží vlhkost a dřevo v tom místě napuční a odtlačuje stěny
nastavku od sebe. Pokud se v zimě změní vítr, tuto netěsností naopak vniká
studený vzduch dovnitř a dřevo vysušuje a to zase zmenšuje objem. To se
stane během zimy mnohokrát a výsledek je ten, že na jaře jsou mezi stěnami
viditelné mezery. Proto spoje na tupo těsním, konkrétně akrylátovým tmelem,
kartuše za cca 40 Kč a zatím to vypadá , že to funguje. Vlastně si chci
nastavky a rámky dělat sám co nejjednodušším způsobem, jakým to ještě půjde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 3:41 PM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> I tak se jistěže nástavky dají vyrábět - spojené v rozích tzv.na tupo.
> Je to sice levné, ale to nejhorší řešení. Nástavek musí mít i nějakou tu
> pevnost, aby se nerozjížděl, když s ním občas bouchnu anebo aby se přímo
> nerozsypal, když i někdy vykouzne z ruky a upadne. I takové nástavky
> totiž mám a přednostně je vyřazuji. Nejhorší ale u nich je to, že když
> se v rohu utvoří škvíra, mohou tam zlodějky a v době slídivosti si
> trochu zkušený včelař dovede představit, co se děje, když pár minut
> necháte odložených několik nástavků s plásty!!! Realita je někdy jiná,
> než představa/nápad. Ideální je tedy spojení čepováním, jednodušší a
> ještě dost dobrá varianta na drážku svisle - i za cenu že nástavek bude
> o něco dražší.
> K. Čermák
>
>
> Radim Polášek napsal(a):
>
> >Zdravím,
> >mně se zdají ty prodávané nastavky v prodejnách možná až příliš složité a
> >pracné. To jsou samé ozubené spoje(nechce se mi hledat, jak se to jmenuje
> >správně) nebo různé pomocné zářezy a pérka, aby nastavky byly jen v
pravém
> >úhlu atd. Třeba pro běžné používání úplně stačí mít sklížené stěny
> >patříčných rozměrů, udělat v nich drážku pro zavěšení rámků a pak
> >sešroubovat stěny natupo vruty, případné mezery zatěsnit třeba levným
> >akrylátovým tmelem a pokud bude nastavek šišatý, upravit na hoblovce a
> >hotovo.
> >
>

Zdravím,
Já jsem těch 600 tisíc jen střelil, sice nemám moc ponětí, jak by takový
stroj jednoúčelák vlastně vypadal, ale je mi taky jasné, že pokud by to byl
stroj, kde by se na jednom konci vkládaly surové desky a na druhém vycházely
stěny nastavků, jen je sešroubovat, tak by to bylo mnohonásobně víc. A taky
by počty nastavků, které by se musely vyrobit, aby se ten stroj zaplatil,
vyšly ještě hrůzostrašněji. Tu mzdu jsem taky jen střelil, k 10 tisícům
čistého jsem počítal dalších 6 tisíc odvodů. Každopádně se zase prokázalo,
a já to občas dělám, když mě to popadne, že nestačí jen vědět, že něco vůbec
jde udělat, ale taky je dobré občas "přechroustat" čísla příslušná k tomu
nápadu.
Nastavky by ale stejně mohly zlevnit, pokud by :
a) se objevila nějaká průmyslově vyráběná deska, která by byla v tloušťce
2-3 cm vhodná pro výrobu nastavků a byla by levnější než asi 120 Kč za m2.
b) Pokud takový drahý jednoúčelák, který dokáže z řeziva slepit velkoplošné
desky, třeba stěny skříní nebo nastavků. které už potom stačí jen
sešroubovat, už existuje a pracuje někde třeba pro nábytkáře. Mohl by
třeba půl směny dělat z nějakého vzhledově podřadného dřeva taky pro
včelaře...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 6:33 AM
Subject: Re: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Dobry den,
>
> Konecne se Radim aspon malinko trefil, kam je treba. Byt nesouhlasim s
> nekterymi cisly, napriklad vybaveni jednoucelovymi stroji bude pomerne
> drazsi, tak zakladni princip kalkulace je spravny. Spis jsem predvedcen
> o vyssich castkach, k 10000 platu se jeste nabali odvody na ZP a SP a
> taky rezie nebudou zanedbatelne, otazka trvaleho odbytu je taky
> dulezita. Mimoto fabrikant taky potrebuje z neceho zivorit, nejde jen o
> mzdu pracovnika. Ale aspon to neni nerealne sneni, vychazi to racionalni
> uvahy.
>
> Zdravi PP.

Nemám sice dlouholeté zkušenosti, ale vyrobil jsem nástavky spojene na tupo a zatim s nimi nejsou problémy(s rohovými spoji). Použil jsem kvalitní lepidlo pro třídu lepení D3 Ponal od fy Henkel(modrý). Nástavky jsou 18cm vysoké na míru 39x17. Každý rohový spoj potřen lepidlem, sešroubován třemi vruty 4,5x70(předvrtat!!!jinak se deska štípe) a následne vrtám ještě mezi šrouby dvě 8mm díry, do kterých po vmáčknutí trochy lepidla kladivem nabiju 8mm tiple. Takže rohový spoj drží lepidlem, třemi šrouby a dvěma tiplema rovněž s lepidlem. Nejstarší nástavky jsou z roku 2003 a nejsou co se týče těsnosti rohového spoje problémy. Na nástavkách z vnějšku jsou patrny jemné praskliny po pnutí zima-léto. Dle mého soudu kosmetická vada. Mám spiše problém s rozpínavostí dřeva nástavku na výšku. Zřejmě byla chyba, že jsem nástavky poprvé nevyrobil z jednoho prkna. Potom se stalo to, že některé prkno se po zimě tak seschlo, že uprostřed je o cca 4-5mm užší a vytvořil se tak nežádoucí hojně využívaný leták. Ale totéž prkno dokázal rohový spoj na tupo udržet na výšce 18cm přiléhajícího prkna a spoj není nijak narušen odchlípením nebo nějak jinak. Toto se stalo pouze u jednoho nástavku, jinak jsou škvíry 1 max.2mm a jsou zalepeny propolisem.

Letos jsem vyráběl dalších 30 nástavků a důsledně jsem dbal na to, aby nástavek byl z jednoho prkna. Nechal jsem si vyrobit dvoumetrová prkna a každé mělo jinou hustotu let. Předpokládám, že dle hustoty let se odvíjí i následná roztažnost na výšku. Každé prkno vystačí na jeden nástavek.

Uvidíme. Dva roky (dvě zimy) jsou asi krátká doba na činění závěrů. Zatím se zdá, že rohy drží.

Jako výrobce bych asi volil také „zubové“ spojení, nebo alespoň na pero. Vypadá to skutečně mnohem profesionálněji.

Pavel Benda

I tak se jistěže nástavky dají vyrábět - spojené v rozích tzv.na tupo.
Je to sice levné, ale to nejhorší řešení. Nástavek musí mít i nějakou tu
pevnost, aby se nerozjížděl, když s ním občas bouchnu anebo aby se přímo
nerozsypal, když i někdy vykouzne z ruky a upadne. I takové nástavky
totiž mám a přednostně je vyřazuji. Nejhorší ale u nich je to, že když
se v rohu utvoří škvíra, mohou tam zlodějky a v době slídivosti si
trochu zkušený včelař dovede představit, co se děje, když pár minut
necháte odložených několik nástavků s plásty!!! Realita je někdy jiná,
než představa/nápad. Ideální je tedy spojení čepováním, jednodušší a
ještě dost dobrá varianta na drážku svisle - i za cenu že nástavek bude
o něco dražší.
K. Čermák


Radim Polášek napsal(a):

>Zdravím,
>mně se zdají ty prodávané nastavky v prodejnách možná až příliš složité a
>pracné. To jsou samé ozubené spoje(nechce se mi hledat, jak se to jmenuje
>správně) nebo různé pomocné zářezy a pérka, aby nastavky byly jen v pravém
>úhlu atd. Třeba pro běžné používání úplně stačí mít sklížené stěny
>patříčných rozměrů, udělat v nich drážku pro zavěšení rámků a pak
>sešroubovat stěny natupo vruty, případné mezery zatěsnit třeba levným
>akrylátovým tmelem a pokud bude nastavek šišatý, upravit na hoblovce a
>hotovo.
>

Takový úl také znám Okénko v plodišti sloužilo kvkládání stavevního rámku
který se stavel za poslední rámek a sále se tam vkládalo zadní plechvé
krmítko. jinak byl úl přístupný jen vrchem. jště v šedesátých létech se
používali u nás v JZD mšli jsme v nich 40 včeltev ale buhuže jejich název
neznám a nikde vlitertuře jsem je neviděl.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 02, 2005 12:11 AM
Subject: Re: druhy langstroth zaplnen


> Zdravím,
> myslím, že s tím úlem je to jasné. To okýnko tam vůbec není. Normálně je v
> takovém úlu dekl, potom je případně nějaká filcová uteplivka a potom je
> okénko, což je vlastně posuvná včelotěsná přepážka nejčastěji se sklem.
Přes
> sklo se pozoruje chování včel na posledním rámku, vespod okýnka je právě
ta
> odnímatelná nebo posuvná latička, takže tam je přístup na dno pro podložku
> nebo třeba krmítko. To okýnko visí na drážkách, na kterých visí taky rámky
a
> když se vytáhne zezadu, tak je přístup k rámků a ty se dají vytahovat taky
> zezadu. Když tam máš oddělek třeba na třech nebo 5 rámcích, tak prostě
> okýnko přirazíš dopředu k těm rámkům a uteplíš v nejhorším případě třeba
> pytlíkem se slámou. Proto jsem psal, že takový úl je vhodný pro oddělek,
> protože v nastavku i takový malý oddělek musí vyhřívat celý nastavek.
> Prostor se tam dá zmenšit jedině tak, že se tam místo neobsazených rámků
> zavěsí nějaké izolované vložky odolné proti rozhryzání včel. Je to dost
> piplačka a běžně se to nedělá, zatímco u takového úlu typu zadovák se to
> zužování dělá automaticky. Takže v Tvém případě zapracovala lidová
> tvořivost, někdo prostě rezignoval na přístup zezadu, vytáhl to okýnko,
aby
> se tam vešlo o ten rámek více (stejně to nestačí) a aby byl úl pevnější,
> přibil nahoře lištu a tím znemožnil vytahování rámků zezadu.
> Ty váčky mohou být taky klidně i ten vypadaný trubčí plod, chce to
skutečně
> asi ukázat nějakému včelaři.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Zdeněk" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, May 01, 2005 10:51 PM
> Subject: Re: druhy langstroth zaplnen
>
>
> > Hezky vecer,
> >
> > prave ze na tom, co ja oznacuji jako mrtvolky, jsem nenasel temer zadnou
> > strukturu, zadne nozicky nebo podobne. Jsou to jen takove bile vacky,
> > hladke, nejlepe bych to prirovnal asi k cerstvemu obnazenemu jadru
> > slunecnicoveho seminka, i tou velikosti to zhruba odpovida. Jeden jako
> druhy
> > jsou temer ciste bile, a pritom na fotografiich zvapenateni je prave
dobre
> > patrne to zcernani, ktere Vy popisujete, a ktere se u mne nevyskytuje.
> > Nejspis to budu muset zanest k nejakemu vcelari na prime posouzeni, nebo
> > bych to taky mohl vyfotit, ale tady v konferenci asi nejsou povoleny
> > prilohy.
> > A k tomu ulu. Ta dvirka prave u tohoto ulu nejsou na pantech jako u
> > moravskych univerzalu, ktere mi stoji vedle. Je to jen dekl s hmatnikem,
> po
> > jehoz odstraneni uz je pristup primo na posledni plast, zadna dalsi
> prepazka
> > tam neni. Pocet ramku jsem si nepoznamenal, ale kdyz jsem to ted
zkousel,
> > tak jsem jich do plodiste narovnal 12.
> >
> > Diky moc za Vase rady, Jan Zdenek.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1085 (20050501) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> Prostě rád bych viděl tu nákladnost, při výrobě úlů ve
> velkých(gigantických) sériích? Tam pracuje trochu jiný pohled na jednotku a
> navýšení ceny.
> Moje počty:
> Cena za metr 3 před a po zpracování.(po jako koncová výrobní - před jako
> suroviny = náklady) Nejsou ty náklady trochu divné? V době menu (jídla)za
> asi 55,-Kč a i s výplatou od kuchaře po nájem a daně?
>
> Jinak požadavek trhu na 500 000 úlů za 15 let je docela dobrý byznys ne? V
> tom by se mohlo více tlačit s cenou dolů.
>
> A potřebná pokosovka (kvůli úhlům) je oproti nějakým speciálům za babku.

Svata prostoto ....

PP.

př.K. Čermák napsal:
>Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
na sériovosti výroby nábytku, úlů...<
....................................

Takové propočty mě nezajímají. Když budu chtít jeden kus nábytku z masivu a jeden sešroubovanec pro včely, třeba bez úpravy, (jen z venku obrousit po řezu katru kvůli třískám), tak můj požadavek je jasnej. S nábytkem vklidu umřu(to zato dám), ale úl je spotřební (na veterinárním stavu závislý) polokus. A včele je jedno povrchová hoblovaná úprava uvnitř.(to si ohobluje sama)

Prostě rád bych viděl tu nákladnost, při výrobě úlů ve velkých(gigantických) sériích? Tam pracuje trochu jiný pohled na jednotku a navýšení ceny.
Moje počty:
Cena za metr 3 před a po zpracování.(po jako koncová výrobní - před jako suroviny = náklady) Nejsou ty náklady trochu divné? V době menu (jídla)za asi 55,-Kč a i s výplatou od kuchaře po nájem a daně?

Jinak požadavek trhu na 500 000 úlů za 15 let je docela dobrý byznys ne? V tom by se mohlo více tlačit s cenou dolů.

A potřebná pokosovka (kvůli úhlům) je oproti nějakým speciálům za babku.

Jan jim je dej, ať makají, ale vzhledem k ochlazení nesekej tím moc plod, tam teď spíš patří souše.(omezení v kladení ♀ x ochlazení = mnohdy důvod k r.n.)

Ještě bych se zeptal, kde koupit do optimalu rámky, stačí v rozloženém stavu, ztluču si to sám, úl postavím asi ze smrku, ten je nejlevnější.

Zdravím,

mam otazku ohladom pocasia ktore teraz pravdepodobne nastane. Ako udrzat
stav silnejsich vcelstiev teraz ked sa zrejme ochladi a bude prsat cca 7-10
dni. Pride lepsie pocasie a bude rojova nalada ak uz nebudu matecniky. Ake
ukony by bolo dobre urobit vo vcelstve. Medzistienky zriejme davat je
zbytocne ked nebude sladina.
dakujem za radu.


Marek

A takové formy jsou hodně drahé...

Každopádně bych polystyrénové nástavky nechtěl. Když pominu komplikovanější
desinfekci a problémy s ptactvem a některým zvířectvem, které velice rádo
rozšiřuje v zimě očka na otvory pro pivniční větrák, tak bude čím dál větší
problém s likvidaci přestárlých úlů. Jaká je životnost toho úlu oproti
dřevěnému?
Určitě není daleko doba, kdy budeme muset prokazovat ekologickou likvidaci
této odpadově problematické hmoty.
I nástavky, které se dnes pálily na Hodonínsku a měly polystyrénovou
tepelnou izolaci by se neměly spalovat na prostém ohni ale ve spalovně.
Zatím do toho nikdo nešťourá. Ale myslím, že pokud máme mít vztah přírodě,
tak nás to zajímat musí.
Polystyrénový nástavek je pro mě nepřijatelný...navíc pokud si ho neslepíte
sami, tak o moc levnější než dřevěný podle ceníků není!
Čím je to lepeno? Co se mi z té umělé hmoty může dostat do medu?
Nejsem tak bohatý abych abych si kupoval levné věci! Ikdyž to levné je u
polystyrénového skutečně v uvozovkách!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <>


Zdravim,

myslim ze vypenovani polystyrenu v domacich podminkach asi neni ta
nejlepsi cesta. Musi byt forma, specialni granule a dela se to ostrou
parou. Spis bych to zapenil beznou PUR penou ze spreje.

Potom by za tak dobrou cenu byl i Optimal, Zanderův úl, Boczonady.
Nikoliv jen Langstroth!! Já bych si nepochybně opět zvolil Optimal,
nejen proto, že už v něm mám hodně včelstev. Především proto, že má
několik menších vylepšení proti Tachovákům, Langstrothům aj. ... a
dokonalost se přece skládá z maličkostí.
Velkosériovost nad určitou hranici cenu nesnižuje, to je jen oblíbený
argument na propagování Langstothů, argument typu "moderních" reklam jež
jsou všude kolem nás. Zkuste si udělat výpočty a grafy závislosti ceny
na sériovosti výroby nábytku, úlů... A vyhledejte si můj příspěvek zde
v konf. z 10.2.2004, ke jsem se ptal na souvislost ceny úlu a objemu
výroby p. Kolomého ml. - také to cosi osvětlí.
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>No ale řekněte mi, kdyby tu byl (v ČR) k mání tak kolem 100,- a dno a víko
>tak do 100,-, jestli by vás to netáhlo si ho pořídit.
>

Zajímavé je, že i z levnějšího materiálu, jako je např. polystyren je jak
jsem si všiml na výstavě v Brně a na internetu cena stejná (+- 100 Kč) jako
u nástavků ze dřeva např. přítele Nerada, Zeleného, Buriana,
Kolomého....srovnával jsem ceny úlu Langstroth

Když jsem letos pořizoval nové úly, zjistil jsem, že podstatně se cena zvýší
na pořízení rámků,nebo přířezů.
A to: Dle výrobce
dle materiálu - klasická lípa se jeví jako nejdražší

Též se domnívám, že naši výrobci vyrábějí úly v poloprovozech a tam se
nemůže cena sériové a příp. strojové výroby promítnout, protože jde o
převážně manuální práci a časově náročné operace.
Při objednávání jsem se bavil s jedním výrobcem,jak např. bude vypadat dno a
kalkulace ceny se s přidaným množstvím "dřeva" na letáky nijak nezvýšila.
Přímo řekl, že materiál zase není tak drahý, aby to změnilo kalkulaci.
Čili z toho vyplývá, že u tohoto konkrétního výrobce je podíl ceny převážně
kalkulován v oblasti lidské práce a nejspíš i marketingu v cenách obvyklých
na tomto trhu. (A ty zatím nikdo neměl snahu srazit pod 2000 za sestavu úlu
Langstroth).

Možná je to tím, že je tato oblast zřejmě pro hypermarkety typu OBI,
Hornbach ...nezajímavá .... bohužel...nebo bohudík!??

Když srovnám ceny, které se nabízejí na internetu a např.u obchodníka, tak
je to též cena diametrálně jiná. Takže si myslím, že počítat cenu nástavku
pouze s nákladů na výrobu je sice možné, ale ..... asi ta cena bude jiná.

Beru to tak, že pokud bude obchodník prodávat za 2000 +- nějaká cenotvorba,
nebude mít ani prvovýrobce jít nějak moc pro tuto cenu, protože tím získá
větší nadhodnotu a ví, že to za tu cenu prodá, protože to kupující stejně
levněji nekoupí.

Upřímně, kdybych měl prostory, kde to dělat a nemusel bych si je za tím
účelem pronajímat, tak si ty úly radši udělám sám.
A to i přesto, že od truhláře budou určitě hezčí :o)))!

Prima den :o)!
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <>

.........
Kdyby někdo prodával kvalitní nástavky za 100 Kč (což je, myslím,
reálná cena jak pro dřevěné nástavky tak pro nástavky z pěnového
polystyrenu), pak by tím byla vyřešena úlová otázka... že?
......
J. P. Baudiš

muzu se pripojit s vlastni kalkulaci, drevo sem si vytezil sam ze sveho lesa, pokud pocitam co bych za nej dostal, tak asi za 10 tis, 2 stala doprava a 7 porez, to zn. zhruba 20 tis na material na 300 nastavku, teda 70 KC na kus. po dvou letech schnuti na zahrade jsem u maleho mistniho truhlare nechal narezat dily, ktere jsem sam montoval, cena za jeden nastavek vcetne predvrtanych dir na srouby, ocka a uchopu 90 Kc (spojeni na zarez). Tahle cena je samozrejme kompenzovana kupou vlastni prace (kaceni, rovnani organizovani, prenaseni) a taky u truhlare bez dokladu.
JK

Zacinam se naklanet pro optimal, sam si ho postavim, ale na nekolika mistech jsem objevil zpravu o slozitejsim provedeni ramku.
Za kolik se da kompletni ramek koupit, staci nesestaveny, jen pripravene komponenty a ktery typ ramku pouzit pro optimal na vysocinu.

Diky za odpovedi.
Morcak

Zkus izolovat sklenice materiálem, který se používá na izolaci trubek s
teplou vodou (Tubolit apod.). Dělají se i poměrně velké průměry, tak bys
možná sehnal i takový, který se dá navléci na 4 litrovou sklenici. nahoře
stačí natupo přilepit kulatou desku z toho samého materiálu.

Milan Čáp.

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 6:27 AM
Subject: Polystyren


> Někde jsem četl (už nevím kde), že v minulosti si včelaři vyráběli
> polystyrenové úly sami tzv. vypěněním do formy. Může k tomu někdo napsat
> více? Nejde mi o výrobu úlů, ale chtěl bych vyzkoušet zaizolovat tímto
> způsobem 4 litrové sklenice, používané pro krmení a podávání vody.
>
> mp
>
>

Zdravim,

myslim ze vypenovani polystyrenu v domacich podminkach asi neni ta
nejlepsi cesta. Musi byt forma, specialni granule a dela se to ostrou
parou. Spis bych to zapenil beznou PUR penou ze spreje.

Zdravi PP.

Michal Pol napsal(a):
> Někde jsem četl (už nevím kde), že v minulosti si včelaři vyráběli
> polystyrenové úly sami tzv. vypěněním do formy. Může k tomu někdo napsat
> více? Nejde mi o výrobu úlů, ale chtěl bych vyzkoušet zaizolovat tímto
> způsobem 4 litrové sklenice, používané pro krmení a podávání vody.
>
> mp
>


--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Dobry den,

Konecne se Radim aspon malinko trefil, kam je treba. Byt nesouhlasim s
nekterymi cisly, napriklad vybaveni jednoucelovymi stroji bude pomerne
drazsi, tak zakladni princip kalkulace je spravny. Spis jsem predvedcen
o vyssich castkach, k 10000 platu se jeste nabali odvody na ZP a SP a
taky rezie nebudou zanedbatelne, otazka trvaleho odbytu je taky
dulezita. Mimoto fabrikant taky potrebuje z neceho zivorit, nejde jen o
mzdu pracovnika. Ale aspon to neni nerealne sneni, vychazi to racionalni
uvahy.

Zdravi PP.

Radim Polášek napsal(a):
> Zdravím,
> Pokud se vezme kvalitní vysušené smrkové řezivo za cca 5000 za kubík, pak
> cena dřeva v nastavku je asi 75 korun. Pokud někdo koupí méně kvalitní dřevo
> a nechá si ho vysušit rok na půdě, srazí cenu až na polovinu. Dřeva u nás má
> být momentálně nadbytek a proto nyní zlevnilo.
> Velkovýroba právě srazí cenu za práci, protože dramaticky sníží pracnost na
> jeden nastavek. Cena za materiál naopak spíše stoupne, protože ve
> velkovýrobě si nemohou dovolit prostoje způsobené nekvalitním materiálem.
> Pokud bude v normální univerzální truhlárně trvat výroba jednoho nastavku
> jednomu pracovníku 1,5 hodiny, to je asi reálný odhad, potom, pokud ten
> pracovník bude brát 10 tisíc čistého za měsíc, pak jen mzdové náklady na ten
> nastavek budou asi k 150 korunám. Plus nějaké odpisy z vybavení truhlárny.
> Pokud ten jeden pracovník bude pracovat na nějakém jednoúčeláku a zvládne
> třeba tři nastavky za hodinu, potom to bude jen 20 korun na nastavek.
> Vybavení dílny s jednoúčelákem bude třeba stát 600 tisíc, potom když budou
> možné šestileté odpisy, tak z jednoho nastavku půjde na odpisy dalších 20
> korun. Ale za těch 6 let musí ten jeden pracovník vyrobit cca 31 tisíc
> nastavků, což je cca 8 - 10 tisíc úlů. A při předpokládané životnosti
> jednoho úlu 15 let musí ten jeden pracovník s tím jednoúčelákem zásobovat
> těmito úly včelaře celkem s okolo 20 tisíci včelstvy, aby byl schopen tyto
> úly prodat a zaplatit ten jednoúčelák. Tolik letmo nahozená suchá čísla.
>
> Ktomu převážení včelstev
> Myslím, že spojovat dohromady různé rámkové míry a obchodování a převážení
> včelstev na větší vzdálenost moc nejde. Kdo bude převážet levná včelstva z
> Ukrajiny, tak se asi nebude obtěžovat převážet na včelstvo třicet nebo kolik
> kilo úlu se zásobami. Místo toho stluče ze sololitu a pletiva bedničky a
> včely převeze jako umělý roj ve váze celkem do 4 kilo na jedno včelstvo a v
> nepoměrně menším prostoru. Ale spíše než z Ukrajiny by to bylo odněkud z
> jihu, Bulharska nebo Řecka.
>
> R. Polášek.
>
> A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Někde jsem četl (už nevím kde), že v minulosti si včelaři vyráběli polystyrenové úly sami tzv. vypěněním do formy. Může k tomu někdo napsat více? Nejde mi o výrobu úlů, ale chtěl bych vyzkoušet zaizolovat tímto způsobem 4 litrové sklenice, používané pro krmení a podávání vody.

mp

Zdravím,
mně se zdají ty prodávané nastavky v prodejnách možná až příliš složité a
pracné. To jsou samé ozubené spoje(nechce se mi hledat, jak se to jmenuje
správně) nebo různé pomocné zářezy a pérka, aby nastavky byly jen v pravém
úhlu atd. Třeba pro běžné používání úplně stačí mít sklížené stěny
patříčných rozměrů, udělat v nich drážku pro zavěšení rámků a pak
sešroubovat stěny natupo vruty, případné mezery zatěsnit třeba levným
akrylátovým tmelem a pokud bude nastavek šišatý, upravit na hoblovce a
hotovo.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 03, 2005 3:46 AM
Subject: Re: Re[2]: Jaky ul postavit - lokalita vysocina


> Radim Polášek napsal:
> ...Tolik letmo nahozená suchá čísla.
> ..................................
>
>
> Zkus ještě dopsat moment, kdy by nedošlo k sestavení, ale pouze k přípravě
> před sestavením, lépeřečeno kolik sekund trvá nachystat a nasekat
> pokosovkou např .11 nástavků(celodř.za těch 4500,- bez DPH) a předvrtat,
> potom to položení na paletu a omotat tím PE.
>
> A možná se dojde na to, že světová cena medu není až tak nenormální, když
> tam mají (v tom světě) možná jiný přístup k sériovým výrobám úlu a
> "sériovému včelařství" vůbec.
>
> ZASPALY JSME RACIONALIZACI ve včelařství