77681

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Anton Turčáni (213.81.173.2) --- 24. 11. 2005
Materiál na podmetové podložky.

Podmienkou, aby podmetová podložka slúžila účelu, mala nekonečnú životnos, a bolo na nej rozozna okrem úžového odpadu hlavne odpadnutých V.D., musí by z pevného materiálu, hlavne keď sa zasúva do drážky. Ja už 20 rokov používam hliníkový plech hrubý 0,3 až 0,5 mm, ktorý mi doteraz vynikajúco slúži (dobre sa udržuje hygiena) a dá sa i zasúva. Ja osobne kladiem podložku priamo na sololitové dno. Plech Al dobre nahradí i podlahovina z PVC (svetlé odtiene), ktorá sa však musí klás rovno na dno úža, pretože v teple sa silno prehýba a vypadne z drážok.
Kto však chce a má na to, je najlepší biely materiál HPS , ktorý býva v rôznych hrúbkach, ale najvhodnejší je 5 mm. Dá sa dobre píli každou pílou, neprehýna sa, je hygienický a prakticky nezničitežný. Jeden meter štvor. stojí asi 300.-SK a k nám sa dováža z Čiech. Využívam ho aj na výrobu pežových mriežok, ktoré pokrývajú celé dno a otvory s priemerom 5 mm sa vŕtajú v pevnej šablóne v počte až 10 ks naraz v rozsahu asi 1000 otvorov. Mne toto množstvo otvorov úplne stačí, lebo včely z úža vyletujú (ale môžu i z tade) cez menší sekundárny letáč, ktorý je zabezpečený pred návratom včiel s obnôžkami nad úrovňou pežovej mriežky, čím sú nútené vchádza do úža cez hlavný letáč a tak cez pežovú mriežku,kde obôžky startia. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (194.108.98.8) --- 24. 11. 2005
Re: Materil podloky do varroa dna (13286) (13290)

Vyzkoušel jsem lecos, dříve jsem hlavně využíval ruberoid./thér papír/ Nový páchne a pak také nic moc. Dnes používám hliníkové plechy z tiskárny a jsou super. Navýhodou je, že se musí nastříhat na klempířských nůžkách, což je mírná komplikace. Dále je dobré hranu, kterou zasouváme na ohybačce mírně ohnout, aby při zasouvání se nenabral nepořádek na dně. Jsou navždy, krásně se čistí a na nepotištěné straně je vidět každý roztoč.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil (85.160.137.37) --- 24. 11. 2005
Re: Materiál podložky do varroa dna (13281)

Používám hliníkovou fóliji z tiskárny,dá se sehnat za cenu šrotu tj.cca 10Kč za kus.Je poměrně tenká, tak je třeba ji vystužit lemem ohnutým dokola,nebo latičkama.Zkušebně jsem ji použil i na vrchní víka Langstroth.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokeš (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249)


Nejprve bych rád poděkoval za všechny reakce na toto téma.
Společnou stáčírnu se mi asi zprovoznit nepovede, jedna věc se mi ale moc
líbí. Chlazení plástů a vytáčení až po sezoně, kdy je už relativně klid.
Slyšel jsem o této možnosti mnohokrát, nikdy mi nikdo ale nevysvětlil, že
při zchlazení pod 5 st C med nekrystalizuje.
Už jdu na webové stránky pana Jindry.
Dan Prokeš

> Co takhle využít chladící komoru? Podle toho, co píše Honza Jindra med
> zchlazený pod +5 st C nekrystalizuje, nebo téměř vůbec nekrystalizuje,
> takže
> by nebyl problém ani s dlouhodobě skladovaným řepkovým medem v rámcích.Co
> takhle přes léto tam ukládat rámky s medem a na konci se zóny je prostě
> vytočit najednou, rovnou přefiltrovat a naplnit sklenice. To by mohla být
> klidně nějaká společná medárna. Večer si tam včelař doveze rámky ze své
> chladicí komory, přes noc se mu ohřejí v tepelné komoře na 35 - 45 st C a
> přes den je rovnou vytočí, teplý med přefiltruje a rovnou stočí do
> sklenic.
> A večer už další včelař může ukládat svoje rámky na rozrhřátí. A pokud
> bude
> chtít udělat smíchaný med, může rovnou kombinovat rámky, takže nemusí med
> skladovat a míchat v nádobách, ale rovnou stáčet míchaný med. Nebo
> jednodruhový, podle toho, jak si uspořádá rámky. A společná medárna by
> mohla
> mít nerezové zařízení, 12 rámkový zvratný medomet, kvalitní odvíčkovací
> zařízení, takže by bylo možné odvíčkovat a vytočit za 5 - 10 minut 1
> medomet
> atd.
>
> V krajním případě to může fungovat tak, že včelař bude mít místo medometu,
> místnosti, všelijakých nádob na med a podobně jen tu chladicí komoru s
> prostorem odpovídajícím 20 - 30 rámkům 39x24 na jedno včelstvo, kterou
> během
> léta zaplní. Někdy v srpnu, září rámky doveze do medárny, vytočí, naplní
> sklenice, rámky od medu dá vyčistit včelám do úlů a je to. Do jednoho m3
> objemu se vejde 16 tenkostěnných nastavků po 11 rámcích 39x24.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Jiří Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 24, 2005 7:12 AM
> Subject: Re: Plni?ka medu
>
>
>> tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se
> dělil
>> mezi dva subjekty
>> A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak
>> jedna
> z
>> podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
>> dukud je ještě tekutý,
>> Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
>> dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
>> etiketou která se bude vstahovat jen k němu
>>
>> Pepan
>>
>> ----- Original Message -----
>> From: "Gustimilián Pazderka" <>
>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Wednesday, November 23, 2005 11:58 AM
>> Subject: Re: Plni?ka medu
>>
>>
>> Od: Josef Menšík:
>> > Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
> MAJÍ
>> > POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
> musejí
>> > splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k
>> > rozšíření
>> > provozu o další tři měsíce v roce
>> ....
>> Nic proti. Ale.
>> Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
>> prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
>> malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel
>> v
>> mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani
> medu,
>> a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
>> provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?
>>
>> _gp_
>>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Materil podloky do varroa dna (13286)

Moje zkušenosti se sololitem jsou - musí se udělat širší drážka, na 3 mm
sololit tak 5 mm, sololit se musí pořádně napustit třeba fermeží nebo
lazurou, možná by stačil včelí vosk nebo parafín, jinak plstnatí a měkne a
taky kde může, kroutí se, tudíž se musí něco takového jako samonosné
podložky vyztužovat na krajích přibíjenými a lepenými latičkami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 3:19 PM
Subject: Re: Materil podloky do varroa dna


moje zkusenost s bilym impregnovanym sololakem:

je to hodne zlobeni - nabobtna a jde pak velmi tezko zasouvat. fakt
nedoporucuju. leda delat vetsi vuli v drazce.
tip na neco jineho bych taky uvital...



jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Lubomir <>
> Datum: 24.11.2005 13:26:00
>
> Vyrábím si svépomocně dna na Lansgroth. Řeším problém zasouvatelných
> podložek do celozasíovaného dna na Lansgroth. Přítel Nerad používá bílý
> impregnovaný sololak, p. Zelený přešel letos na bílý komůrkový plast,
> pravděpodobně polypropylén, polykarbonát je příliž drahý. Typů
> polypropylénů je však více včetně cenového rozpětí. Má někdo povědomí, co
> konkrétně p. Zelený používá a nějaké praktické zkušenosti s vlastnosmi a
> vhodností ( např. životností) použití tohoto materiálu na podložky ? P.
> Zelený na toto téma nekomunikuje,na e-mailové opakované dotazy nereaguje a
> i po telefonickém ověření doručení zprávy, zatím více jak 2 měsíce mlčí.
> Inu i takto lze "pomáhat" včelař včelaři a propagovat v ČR úlový systém
> Lansgroth! Nebo, že by jako př. Vojtěch měl strach o zcizení nápadu ?
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka L (217.11.255.138) --- 24. 11. 2005
Re: Materiál podložky do varroa dna (13281)

Podívejte se na www.feronathyssen.cz.
Tuším , že někdo z Moravy používá na zasouvatelné podložky TROVIDUR/ asi 3 nebo 4 mm/. Možná , že by šlo použít i něco levnějšího.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Aleš Příleský (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005 (13272) (13283)

Vyrozumění dostal orgán, přes který jste o dotaci žádal - obvykle to je OV ČSV.
Obrate se na něj.
Vyrozumění již byla rozesílána.

Aleš Příleský



> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Zdr?hala Petr <zdrahalap/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Dotace 2005
> Datum: 24.11.2005 15:19:18
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mne, jak se někdo proti neudělení dotace podle NV c. 197/2005
> mohl odvolat, když včelař ani neobdrží vyrozumění o tom, zda dotaci obdrží
> nebo nikoliv.
> Já jsem si požádal o dotaci na technické zařízení a doposud nevím, zda
> dotaci dostanu nebo ne. Prozatím předpokládám, že když jsem doposud
> neobdržel žádné vyrozumění, že vše co jsem na ČSV odevzdal, bylo v pořádku.
> A tak jsem stále v nejistotě. Máte snad s tímto někdo jiné zkušenosti?
> Obdrželi jste snad někdo z ČSV vyrozumění, že Vaše žádost na dotaci byla
> řádně přijata a bez výhrad?
>
> S pozdravem Zdráhala
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi (213.192.59.130) --- 24. 11. 2005
Cukerný pořádek

Vřele doporučuji přečíst je to velmi velmi povzbuzující !
http://www.ihned.cz/1-10071660-17274950-001000_d-82
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Materil podloky do varroa dna

moje zkusenost s bilym impregnovanym sololakem:

je to hodne zlobeni - nabobtna a jde pak velmi tezko zasouvat. fakt nedoporucuju. leda delat vetsi vuli v drazce.
tip na neco jineho bych taky uvital...



jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Lubomir <blboch/=/tiscali.cz>
> Datum: 24.11.2005 13:26:00
>
> Vyrábím si svépomocně dna na Lansgroth. Řeším problém zasouvatelných
> podložek do celozasíovaného dna na Lansgroth. Přítel Nerad používá bílý
> impregnovaný sololak, p. Zelený přešel letos na bílý komůrkový plast,
> pravděpodobně polypropylén, polykarbonát je příliž drahý. Typů
> polypropylénů je však více včetně cenového rozpětí. Má někdo povědomí, co
> konkrétně p. Zelený používá a nějaké praktické zkušenosti s vlastnosmi a
> vhodností ( např. životností) použití tohoto materiálu na podložky ? P.
> Zelený na toto téma nekomunikuje,na e-mailové opakované dotazy nereaguje a
> i po telefonickém ověření doručení zprávy, zatím více jak 2 měsíce mlčí.
> Inu i takto lze "pomáhat" včelař včelaři a propagovat v ČR úlový systém
> Lansgroth! Nebo, že by jako př. Vojtěch měl strach o zcizení nápadu ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005

podle infa od mistopredsedy csv - pokud jsi neobdrzel dopis s dorucenkou, je vsechno v poradku. obdrzeli jen ti, komu neuznali ci meli nejake vyhrady.

myslim, ze se za ne hromadne odvolal svaz, alespon jsem to tak z toho telefonu pochopil.

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Zdrhala Petr <zdrahalap/=/seznam.cz>
> Datum: 24.11.2005 15:06:42
>
> Zajímalo by mne, jak se někdo proti neudělení dotace podle NV c. 197/2005
> mohl odvolat, když včelař ani neobdrží vyrozumění o tom, zda dotaci obdrží
> nebo nikoliv.
> Já jsem si požádal o dotaci na technické zařízení a doposud nevím, zda
> dotaci dostanu nebo ne. Prozatím předpokládám, že když jsem doposud
> neobdržel žádné vyrozumění, že vše co jsem na ČSV odevzdal, bylo v pořádku.
> A tak jsem stále v nejistotě. Máte snad s tímto někdo jiné zkušenosti?
> Obdrželi jste snad někdo z ČSV vyrozumění, že Vaše žádost na dotaci byla
> řádně přijata a bez výhrad?
>
> S pozdravem Zdráhala
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: skladov?n? medu v mrazni??e. (13279) (13280)

řekl byc ,že ne vždy vůlu mimo chmáč se taplota dostává hluboko pod bod
mrazu a dříve se med odebíral až na jaře , až co zbylo

pepan

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 12:45 PM
Subject: Re: skladov?n? medu v mrazni??e.


> Radim Polášek napsal:
> >Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic
> >uložil do mrazničky.
>
> V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený
> mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho
neznehodnocuje?.
> Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci,
> bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat
> tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu
> jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdráhala Petr (62.168.49.110) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005 (13272)

Zajímalo by mne, jak se někdo proti neudělení dotace podle NV c. 197/2005 mohl odvolat, když včelař ani neobdrží vyrozumění o tom, zda dotaci obdrží nebo nikoliv.
Já jsem si požádal o dotaci na technické zařízení a doposud nevím, zda dotaci dostanu nebo ne. Prozatím předpokládám, že když jsem doposud neobdržel žádné vyrozumění, že vše co jsem na ČSV odevzdal, bylo v pořádku. A tak jsem stále v nejistotě. Máte snad s tímto někdo jiné zkušenosti? Obdrželi jste snad někdo z ČSV vyrozumění, že Vaše žádost na dotaci byla řádně přijata a bez výhrad?

S pozdravem Zdráhala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: skladování medu v mrazničče. (13279) (13280)

Tekutý med je v podstatě velice koncentrovaný roztok cukrů ve vodě a jako
takový i při minusové teplotě dosažitelné v mrazničče nemrzne. Podobně jako
třeba solanka. Rozdíl je v tom, že molekuly cukrů jsou mnohem větší než
molekuly soli, proto má med mnohem vyšší viskozitu a v mrazničče je defakto
tuhý. Ale není zmrzlý, je to pořád kapalina, podobně jako třeba sklo za
normální teploty.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 12:45 PM
Subject: Re: skladování medu v mrazničče.


> Radim Polášek napsal:
> >Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic
> >uložil do mrazničky.
>
> V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený
> mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho
neznehodnocuje?.
> Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci,
> bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat
> tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu
> jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubomir (213.226.247.125) --- 24. 11. 2005
Materiál podložky do varroa dna

Vyrábím si svépomocně dna na Lansgroth. Řeším problém zasouvatelných podložek do celozasíovaného dna na Lansgroth. Přítel Nerad používá bílý impregnovaný sololak, p. Zelený přešel letos na bílý komůrkový plast, pravděpodobně polypropylén, polykarbonát je příliž drahý. Typů polypropylénů je však více včetně cenového rozpětí. Má někdo povědomí, co konkrétně p. Zelený používá a nějaké praktické zkušenosti s vlastnosmi a vhodností ( např. životností) použití tohoto materiálu na podložky ? P. Zelený na toto téma nekomunikuje,na e-mailové opakované dotazy nereaguje a i po telefonickém ověření doručení zprávy, zatím více jak 2 měsíce mlčí. Inu i takto lze "pomáhat" včelař včelaři a propagovat v ČR úlový systém Lansgroth! Nebo, že by jako př. Vojtěch měl strach o zcizení nápadu ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 24. 11. 2005
Re: skladování medu v mrazničče. (13279)

Radim Polášek napsal:
>Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic
>uložil do mrazničky.

V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho neznehodnocuje?.
Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci, bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
skladování medu v mrazničče.

Ještě bych se vrátil k tomu biomedu. Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic uložil do mrazničky. Na začátku zimy jsem ho pak porovnával s dalšími sklenicemi uloženými celou dobu v normální teplotě. Med v mrazničče přirozeně nezkrystalizoval, byl po rozehřátí tekutý, snad s mírným náběhem jakoby na pastovaný med, ale hlavně se mi zdál aromatičtější a chutnější než ten druhý uložený v místnosti. V zimě chutnal téměř tak, jak chutná med rovnou z medometu.
Pro včelaře je přirozeně drahé skladovat celou sklizeň medu v mrazničče. Ale pokud někdo kupuje čerstvý med rovnou od "čepu" , není od věci podle mne rovnou zdůraznit, aby ho skladoval v mrazničče. Místo pro těch pár kilo tam najde každý.
Nevím, možná si to namlouvám, ale mně se zdá, že med mění chu spíše k horšímu při každém ohřívání, a sebešetrnějším, nebo delším skladování.

R. Polášek


tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se dělil
mezi dva subjekty
A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak jedna z
podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
dukud je ještě tekutý,
Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
etiketou která se bude vstahovat jen k němu

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253)

Těch 30 dnů myslím platí, pokud jsou na plodu. Pokud jsou mimo bez potravy.
tak o hodně méně. Pokud jsou ztuhlí chladem, asi vydrží déle a pokud se v
zimě oteplí a zimní chumáč se rozvolní až k nim a ohřejí se, nejspíš mohou
znova na včelu vylézt. Minusové teploty je asi zabíjí, viz doporučené
zmrazování trubčího plodu v mrazničče v létě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "josef sroll" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 11:12 AM
Subject: Re: přežívání rostočů


> Uvádí se, že 30 dní max., v nevyhovujícím prostředí méně. Píše se roztoči.
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Jiří Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 24, 2005 7:19 AM
> Subject: Re: přežívání rostočů
>
>
> > ví někdo jak dlouho přežívají rostoči bez živých včel
> >
> > Pepan
> >
> >
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249)

Co takhle využít chladící komoru? Podle toho, co píše Honza Jindra med
zchlazený pod +5 st C nekrystalizuje, nebo téměř vůbec nekrystalizuje, takže
by nebyl problém ani s dlouhodobě skladovaným řepkovým medem v rámcích.Co
takhle přes léto tam ukládat rámky s medem a na konci se zóny je prostě
vytočit najednou, rovnou přefiltrovat a naplnit sklenice. To by mohla být
klidně nějaká společná medárna. Večer si tam včelař doveze rámky ze své
chladicí komory, přes noc se mu ohřejí v tepelné komoře na 35 - 45 st C a
přes den je rovnou vytočí, teplý med přefiltruje a rovnou stočí do sklenic.
A večer už další včelař může ukládat svoje rámky na rozrhřátí. A pokud bude
chtít udělat smíchaný med, může rovnou kombinovat rámky, takže nemusí med
skladovat a míchat v nádobách, ale rovnou stáčet míchaný med. Nebo
jednodruhový, podle toho, jak si uspořádá rámky. A společná medárna by mohla
mít nerezové zařízení, 12 rámkový zvratný medomet, kvalitní odvíčkovací
zařízení, takže by bylo možné odvíčkovat a vytočit za 5 - 10 minut 1 medomet
atd.

V krajním případě to může fungovat tak, že včelař bude mít místo medometu,
místnosti, všelijakých nádob na med a podobně jen tu chladicí komoru s
prostorem odpovídajícím 20 - 30 rámkům 39x24 na jedno včelstvo, kterou během
léta zaplní. Někdy v srpnu, září rámky doveze do medárny, vytočí, naplní
sklenice, rámky od medu dá vyčistit včelám do úlů a je to. Do jednoho m3
objemu se vejde 16 tenkostěnných nastavků po 11 rámcích 39x24.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 7:12 AM
Subject: Re: Plni?ka medu


> tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se
dělil
> mezi dva subjekty
> A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak jedna
z
> podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
> dukud je ještě tekutý,
> Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
> dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
> etiketou která se bude vstahovat jen k němu
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, November 23, 2005 11:58 AM
> Subject: Re: Plni?ka medu
>
>
> Od: Josef Menšík:
> > Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
MAJÍ
> > POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
musejí
> > splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> > provozu o další tři měsíce v roce
> ....
> Nic proti. Ale.
> Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
> prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
> malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v
> mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani
medu,
> a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
> provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?
>
> _gp_
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005 (13257) (13266) (13273)

Ovšem termín pro rozdělaní včelařům a vyúčtování nikdo nezměnil. To nikoho
nezajímá, že na to mají ZO 5 dní, když spočítám i sobotu a neděli.
Prostě nikoho nezajímá, jaké problémy s tím mají funkcionáři ZO a jaké další
náklady tím vznikají. Většina ZO má tento schůze a vynakládají další
prostředky na obvolávání členů a rušení a přeorganizování schůzi.
Vlastně bych měl vedení ČSV děkovat, že je vůbec máme, že .... ale nějak mi
unikl důvod, proč nebyly dotace uděleny v prvním kole. Snad se to dozvím v
oběžníku, až mi pustí internet. Nějak mi uniká důvod proč a za co bych měl
EU i s jejich fondy chválit.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Antonín Bojanovský" <bojanovsky/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 11:11 AM
Subject: RE: Dotace 2005


Ano, viz http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/CSV-NOVINKY_Dotace.pdf
(oběžník č. 2/2005)

-----Original Message-----
From: František Rada [mailto:rada/=/investtel.cz]
Sent: Thursday, November 24, 2005 10:32 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Dotace 2005

Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 24. 11. 2005
Re: Antwort: Vyel MV 1/2006 (13267)

Matej napsal:

>navrh na zamyslenie aj pre ostatnych.
>Bolo by vhodne reklamu oznacovat v nazve ako SPAM.
>Mnohym by to ulahcilo orientaciu v prispevkoch.
>Matej

Myslím, že upozornění na to, co je obsahem včelařského časopisum, odpovídá obecnému rámci této konference, a myslím si, že to není SPAM.
Je tu možné psát o všem co se přímo či nepřímo týká včelařství včetně inzerce.

Radek Krušina

Výpis z obecného rámce této konference:
Předmětem příspěvků a tedy tématem diskuse může být vše, co se přímo či nepřímo týká včelařství. Jedná se o veřejně vedenou diskusi česky (nebo slovensky) hovořících včelařů. Je zde možno publikovat též inzerci a zprávy o aktuálním dění ve včelařské obci a pozvánky na chystané akce. Včelařská debata je médium pro neomezované šíření informací, názorů, podnětů a komentářů mezi včelaři a pro svobodnou diskusi všech včelařů. Nikdo není z této konference vylučován.

Hlavním zastřešujícím tématem této konference by mělo být: včelařské otázky a vše, co s včelařstvím přímo či nepřímo souvisí. Diskutovat je však samozřejmě možno o všem, co se včelařské obce nějak týká. Je zde možné (a žádoucí) uveřejňovat i inzerci a různá oznámení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. ArnoĹĽt Hrdina (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Antwort: Vyel MV 1/2006 (13267)

Ovšem kdo bude určovat co je a co není spam?
Je pozvánka na akci, organizovanou nějakou složkou ČSV nebo včelaři pro
včelaře spam? Myslím, že zde těchoto vzkazů není zase tak mnoho a jsou tu
horší přízpěvky, než oznámení o tom, že vyšel nějaký časopis, nebo že je
přízpěvek na vcelarskenoviny.
Buďme soudní a hlavně tolerantní. To co je pro tebe SPAM je pro mě zajímavá
informace.
Nezavádějme cenzuru, kde jsme ji už dávno odmítli, jen proto že já osobně na
to teď nemám náladu.
Jednoduchá dávno osvědčená rady - klávase DELETE, nebo odhláška z
konference.
ZdravĂ­
ArnoĹĄt

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 10:54 AM
Subject: Antwort: Vyel MV 1/2006



navrh na zamyslenie aj pre ostatnych.

Bolo by vhodne reklamu oznacovat v nazve ako SPAM. Mnohym by to ulahcilo
orientaciu v prispevkoch.

Matej




"Vlastimil
Protivínský" An: Vèelaøský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
<protivinsky/=/ Kopie:
quick.cz> Thema: Vyel MV 1/2006

24.11.2005
09:59
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Přátelé, právě vyšel MODERNÍ VČELAŘ 1/2006.

Z jeho obsahu:

Kouzla s mednou komorou
Někteří ji už dokáží využívat. Osobně jsem se s tímto pojmem seznámil v
roce 1977 u německého včelmistra G. Eiblemeira. V jeho způsobu včelaření
bylo mnoho poučného pro člověka, který hledal cestu ke skutečně
nástavkovému včelaření

S jakou technologií začít?
Je pro začátečníka lepší rámek vysoký, nebo nízký? A jaké úly mají
budoucnost? Z těch dnešních se jich většina roku 2025 nedožije

Pokladnou ČSV tekly desítky milionů, aniž bychom věděli kam
Nejzáhadnější kapitolou je příspěvek na „společensky prospěšné práce“. Jeho
výše od roku 1995 až do roku 2004 dosáhla téměř 50 mil. Kč! Chce-li člen
ČSV vědět, na co byly tyto prostředky použity, má smůlu. Ve vyúčtování ČSV
vůbec není uvedeno, komu a na co konkrétně byl příspěvek poskytnut. Kdo a
co tady tajĂ­?

Chemie mám dost, chci přírodní produkty z přírodních úlů
Reportáž o životě a včelaření nejvýraznější osobnosti českého nástavkového
včelařství, jehož úly jsou jen ze dřeva, hřebíků a šroubů. Nástavky jsou
bez nátěru. Při prodeji medu zdůrazňuje, že se jeho med nesetkává s žádnou
nepřírodní chemickou látkou

Kampaň na propagaci českého medu – chystá se další tunel?
Deset milionů Kč má za propagaci medu dostat firma, která vznikla jen
několik dní před tím, než lukrativní zakázku získala

Ze svazu odtékaly zbytečně desítky milionů. Peroutkovi to bylo jedno
ČSV neustálým „tichým“ podporováním obchodních subjektů vyvolával nerovné
podmínky na trhu a tím trh „ubíjel“. Nyní mu dochází síly – přišel čas na
změny

Malá včelařská sci-fi aneb Jak včelaři překonali krizi
Co všechno se v naší zemi mohlo stát a nestalo. Kde naše včelařství mohlo
být a není

V příloze pak přinášíme zamyšlení o významu občanských iniciativ a shrnutí
největších prohřešků odstupujícího vedení ČSV od minulého sjezdu a další
zajímavé články.

Přeji Vám vše dobré.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 24. 11. 2005
RE: Dotace 2005 (13257) (13266)

Ano, viz http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/CSV-NOVINKY_Dotace.pdf
(oběžník č. 2/2005)

-----Original Message-----
From: František Rada [mailto:rada/=/investtel.cz]
Sent: Thursday, November 24, 2005 10:32 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Dotace 2005

Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005

pokud to zajima i ostatni - ted jsem volal na svaz a "unijnimi" dotacemi je to takto:

ac narizeni vlady c. 197/2005 rika, ze SZIF do 15/11/2005 poskytne a vyplati dotaci zadateli (= CSV), nestalo se tak. fond nepredpokladal, ze by se nekdo mohl proti neudeleni dotace odvolat (coz se stalo) a cely proces tak ma zpozdeni.

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: František Rada <rada/=/investtel.cz>
> Datum: 24.11.2005 10:34:49
>
> Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?
>
> Děkuji
>
> -----Original Message-----
>
> Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční
> prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních
> organizací.
>
> ,,server CSV
>
> _gp_
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

josef sroll (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253)

Uvádí se, že 30 dní max., v nevyhovujícím prostředí méně. Píše se roztoči.

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 7:19 AM
Subject: Re: přežívání rostočů


> ví někdo jak dlouho přežívají rostoči bez živých včel
>
> Pepan
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Antwort: Re: Plni?ka medu (13252)

M.Osusky napsal:
Plniaren na to aby bola rentabilna musi balit objemy radovo nad 30 T rocne.

To je správná připomínka. Nějak tak každý rok to musí být, aby třeba nakonec
nevyšla cena za naplnění jednoho kg třeba na 30 Kč. To se všechno dá
spočítat. Rozhodující je ta pořizovací cena a uvažovaná životnost zařízení.
Med je navíc velice obtížná látka pro zpracování, když bude chladnější než
45 st C, bude třeba tak málo tekutý, že plnička to nezpracuje, když bude nad
45 st C delší dobu, poškodí se. Asi nejvíc náročná na tady toto je filtrace
medu pro supermarkety, která zbavuje med pylu a dalších částic takové
velikosti. Předpokládám, že v takovém případě se musí med zahřát nějakým
výměníkem v potrubí během pár minut třeba na 65 st C, přefiltrovat a potom
zase rychle během pár minut ochladit na nebo pod těch 45 st C.

Jinak už se tady o tom diskutovalo. Podle mně jsou možné dvě cesty. První
"marketingová", kdy se nebude šetřit na pořizovací ceně zařízení, budou to
řádově miliony, bude kladen důraz vedle kvality na rychlost a potom bude
taková plnírna spíše pracovat pro různé výkupce medu a plnit med pro
velkobchody a teprve potom pro jednotlivé včelaře a jednotlivé dávky
stejného medu budou tak od tun výše.
Druhá "svépomocná " "družstevní" kdy se naopak bude klást důraz na nízkou
pořizovací cenu, řádově stovky tisíc, výstavbu svépomocí atd přirozeně s
tím, že naplněný med bude možné prodávat v obchůdku, nejenom ze dvora. A
kdy bude možné plnit třeba v dávkách od 50 kg výš s kapacitou stovky kilo za
den. S tím, že rentabilitu zajistí zpracování cca 2-3 tuny medu za rok. Aby
takovou plnírnu "uživilo" třeba několik větších včelařů, kteří se spojí.
Třeba tam bude minimum čerpadel na med, místo toho bude možné nádobu
zdvihnout a med přepustit do druhé, stejně jako plnění do sklenic atd.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 1:09 PM
Subject: Antwort: Re: Plni?ka medu



<:-( Spis bych zvolil zavedenou provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg
a hotovo ne?
napriklad u Gusta. :-)

Plniaren na to aby bola rentabilna musi balit objemy radovo nad 30 T rocne.
Vybehat vsetky povolenia a postavit plniaren podla poziadaviek hygieny je
fuska, ale da sa to. Aj v malom je to investicia okolo 2 mil., ktore sa
budu len postupne vracat.

Problem je ale v tom, ze NIE JE UMENIE NABALIT, ALE PREDAT.

Takze pre nadejnych obchodnikov. Najprv zohnat odbyt a balit v zavedenej
prevadzke a az potom uvazovat o vlastnej.

Matej






Gustimilián
Pazderka An: Vcelarska konference
<vcely/=/v.or.cz>
<gupa/=/seznam. Kopie:
cz> Thema: Re: Plni?ka medu

23.11.2005
11:58
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Od: Josef Menšík:
> Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
MAJÍ
> POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
musejí
> splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> provozu o další tři měsíce v roce
....
Nic proti. Ale.
Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v
mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani medu,
a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?

_gp_





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249)

tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se dělil
mezi dva subjekty
A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak jedna z
podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
dukud je ještě tekutý,
Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
etiketou která se bude vstahovat jen k němu

Pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 11:58 AM
Subject: Re: Plni?ka medu


Od: Josef Menšík:
> Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI MAJÍ
> POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již musejí
> splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> provozu o další tři měsíce v roce
....
Nic proti. Ale.
Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v
mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani medu,
a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253)

ví někdo jak dlouho přežívají rostoči bez živých včel

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 11. 2005
Antwort: Vyel MV 1/2006


navrh na zamyslenie aj pre ostatnych.

Bolo by vhodne reklamu oznacovat v nazve ako SPAM. Mnohym by to ulahcilo
orientaciu v prispevkoch.

Matej




"Vlastimil
Protivínský" An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<protivinsky/=/ Kopie:
quick.cz> Thema: Vyel MV 1/2006

24.11.2005
09:59
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Přátelé, právě vyšel MODERNÍ VČELAŘ 1/2006.

Z jeho obsahu:

Kouzla s mednou komorou
Někteří ji už dokáží využívat. Osobně jsem se s tímto pojmem seznámil v
roce 1977 u německého včelmistra G. Eiblemeira. V jeho způsobu včelaření
bylo mnoho poučného pro člověka, který hledal cestu ke skutečně
nástavkovému včelaření

S jakou technologií začít?
Je pro začátečníka lepší rámek vysoký, nebo nízký? A jaké úly mají
budoucnost? Z těch dnešních se jich většina roku 2025 nedožije

Pokladnou ČSV tekly desítky milionů, aniž bychom věděli kam
Nejzáhadnější kapitolou je příspěvek na „společensky prospěšné práce“. Jeho
výše od roku 1995 až do roku 2004 dosáhla téměř 50 mil. Kč! Chce-li člen
ČSV vědět, na co byly tyto prostředky použity, má smůlu. Ve vyúčtování ČSV
vůbec není uvedeno, komu a na co konkrétně byl příspěvek poskytnut. Kdo a
co tady tajĂ­?

Chemie mám dost, chci přírodní produkty z přírodních úlů
Reportáž o životě a včelaření nejvýraznější osobnosti českého nástavkového
včelařství, jehož úly jsou jen ze dřeva, hřebíků a šroubů. Nástavky jsou
bez nátěru. Při prodeji medu zdůrazňuje, že se jeho med nesetkává s žádnou
nepřírodní chemickou látkou

Kampaň na propagaci českého medu – chystá se další tunel?
Deset milionů Kč má za propagaci medu dostat firma, která vznikla jen
několik dní před tím, než lukrativní zakázku získala

Ze svazu odtékaly zbytečně desítky milionů. Peroutkovi to bylo jedno
ČSV neustálým „tichým“ podporováním obchodních subjektů vyvolával nerovné
podmínky na trhu a tím trh „ubíjel“. Nyní mu dochází síly – přišel čas na
změny

Malá včelařská sci-fi aneb Jak včelaři překonali krizi
Co všechno se v naší zemi mohlo stát a nestalo. Kde naše včelařství mohlo
být a není

V příloze pak přinášíme zamyšlení o významu občanských iniciativ a shrnutí
největších prohřešků odstupujícího vedení ČSV od minulého sjezdu a další
zajímavé články.

Přeji Vám vše dobré.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rada (e-mailem) --- 24. 11. 2005
RE: Dotace 2005 (13257)

Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?

Děkuji

-----Original Message-----

Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční
prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních
organizací.

,,server CSV

_gp_


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 24. 11. 2005
Komise pro pripravu 8.sjezdu Vcelarstvi 11/x

O jeji cinnosti pravidelne iformuje mistopredseda svazu V.Sobota ustredni vybor,pro cleny je rozdelena podle temat.

Svepomocny fond SF
Vysoke reservy-Vyskytl se návrh na snizeni pridelu do SF a to ze 7 na 5 Kc.
Bylo navrzeno,aby/misto snizeni o 2Kc/ziskane financni prostredky byly pouzity k propagaci ceskeho medu.
/kym to bylo navrzeno?jaky byl pomer k odpurcum navrhu?/

Struktura CSV s krajskymi Koordinacnimi Vybory
Drtiva vetsina vyjadrila podporu zachovani dosavadni org.struktury svazu.Kraje jsou prilis velkym regionem...maji prilis daleko k problemum jednotlivych ZO
/velkym regionem je i struktura svazu,predsednicto zaobira veskerou problematiku organisace/.

Clensky prispevek-vetsina se priklonila,aby system i vyse prispevku byly ponechany
/Vetsina-jaky mela pomer k mensine ?co zadala mensina ?/

Inciativa dve jubilea
Prakticky vsechny konference odmitly snahy rozbiti svazu a vyjadrily stavajicimu vedeni podporu a podekovani
/kolik jich bylo co vyjadrili podporu a podekovani ?
kolik bylo konferenci co zadali zmenu ?

Ojedinele podnety
Petilete obdobi je dlouhe./jaky byl pomer k tem kterym petlete obdobi vyhovuje ?/
Clenstvi /funkci v predsednictvu/omezit na dve volebni obdobi./je to problem ktery by se mel vyjadrit ciselne/

Vcela Predboj se v usnesenich se zadne navrhy postupu nebo opatreni se neobjevily. ???????

Ptam se jaky ma byt pomer obou stran
Pohlizimeli na to s hlediska prirodniho dejstvi,muzeme zde byti konkurence a muze rici ze skutecne je.Rady vcelarskych organisaci tento zivotni princip provadi-ktery ma vyznam ve vyvoji formy zivota.
I Vase prvni valna hromada byla ve znameni takoveho boje.Tento princip nemusime odmitat,je dobre kdyz se pomery vyjasni.Nezapomente pratele,ze důlezitym vyvojovym cinitelem jako je zapas,je vzajemna pomoc a kooperace.Hledim na to s teto stranky.
Jako host na valne hromade v Praze prof.red.Stepan Soudek

Po roku prace Komise pro pripravu sjezdu ignoruje a nereflexuje pripominky ?

Je to arogance ?gaunerstvi ? je to konstruktivni ?

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: "P?nov?" med (13222) (13238)

Voda v medu nevystupuje nahoru, ale med do sebe tahá vodu z vlhkosti ze
vzduchu, je hydroskopický. Proto taky většinou kvasí nejvíc na povrchu a
proto taky se dá na povrchu slabě kvasící med zarazit rozpuštěním a
promícháním.
Na těch inhibitorech něco bude, bílkovina kvasinek je totiž poměrně
přístupná vlivům z okolního prostředí, které mohou bílkovinu pozměnit a tím
kvasinku zabít. Nejspíš to budou bílkovinné látky v medu, těch má víc
medovicový med. Proto se v návodu na medovinu většinou musí takové medy před
kvašením vařit s vodou a vzniklou pěnu vyhodit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 8:18 AM
Subject: Re: "P?nov?" med


> 1.vždy ale jen ve vrchní vrstvě nikdy v celém oběmu
> 2.voda vždy vmedu vystupuje na horu a tm práve dochází keskvašení,
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Olda Vancata" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, November 22, 2005 7:20 PM
> Subject: Re: "P?nov?" med
>
>
> > > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
> >
> > proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?
> >
> > \vov
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský (62.209.244.119) --- 24. 11. 2005
Klíčový článek - zjistili jsme, jak to bylo s Předbojem

Redakci MV se podařilo rozkrýt kauzu Včely Předboj a spočítat veškeré ztráty, které tím českému včelařství vznikly:
58.000.000 Kč! Většina z nich šla do Předboje za našimi zády. v roce 2001 se na nás dokonce současné vedení ČSV dopustilo podvodu.

Více na str. 8.

Doufám, že po sjezdu už budeme přinášet jen dobré zprávy
:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský (62.209.244.119) --- 24. 11. 2005
Vyšel MV 1/2006

Přátelé, právě vyšel MODERNÍ VČELAŘ 1/2006.

Z jeho obsahu:

Kouzla s mednou komorou
Někteří ji už dokáží využívat. Osobně jsem se s tímto pojmem seznámil v roce 1977 u německého včelmistra G. Eiblemeira. V jeho způsobu včelaření bylo mnoho poučného pro člověka, který hledal cestu ke skutečně nástavkovému včelaření

S jakou technologií začít?
Je pro začátečníka lepší rámek vysoký, nebo nízký? A jaké úly mají budoucnost? Z těch dnešních se jich většina roku 2025 nedožije

Pokladnou ČSV tekly desítky milionů, aniž bychom věděli kam
Nejzáhadnější kapitolou je příspěvek na „společensky prospěšné práce“. Jeho výše od roku 1995 až do roku 2004 dosáhla téměř 50 mil. Kč! Chce-li člen ČSV vědět, na co byly tyto prostředky použity, má smůlu. Ve vyúčtování ČSV vůbec není uvedeno, komu a na co konkrétně byl příspěvek poskytnut. Kdo a co tady tají?

Chemie mám dost, chci přírodní produkty z přírodních úlů
Reportហo životě a včelaření nejvýraznější osobnosti českého nástavkového včelařství, jehož úly jsou jen ze dřeva, hřebíků a šroubů. Nástavky jsou bez nátěru. Při prodeji medu zdůrazňuje, že se jeho med nesetkává s žádnou nepřírodní chemickou látkou

Kampaň na propagaci českého medu – chystá se další tunel?
Deset milionů Kč má za propagaci medu dostat firma, která vznikla jen několik dní před tím, než lukrativní zakázku získala

Ze svazu odtékaly zbytečně desítky milionů. Peroutkovi to bylo jedno
ČSV neustálým „tichým“ podporováním obchodních subjektů vyvolával nerovné podmínky na trhu a tím trh „ubíjel“. Nyní mu dochází síly – přišel čas na změny

Malá včelařská sci-fi aneb Jak včelaři překonali krizi
Co všechno se v naší zemi mohlo stát a nestalo. Kde naše včelařství mohlo být a není

V příloze pak přinášíme zamyšlení o významu občanských iniciativ a shrnutí největších prohřešků odstupujícího vedení ČSV od minulého sjezdu a další zajímavé články.

Přeji Vám vše dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: kodí mráz medu? (13250) (13255)

Nevím, kolik se na toto zjištění spotřebovalo času, možná, že žádný, protože
většinu tady toho odvodí chemik v oboru fyzikální chemie, který se trochu
zabývá krystalizací a najde si v tabulkách pár hodnot pro gluózu a
fruktózu.. Jinak než takhle to ani nemůže být, hlavně pro květový med. U
medovicového medu vyšší obsahem bílkovin a vyšších cukrů bude uvedené
rozdíly v chování v závislosti na teplotě zmenšovat a zpomalovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 7:30 PM
Subject: Re: kodí mráz medu?


> Výpis z včelařské encyklopedie (na CD):
> Vliv teploty
> Krystalizace medu se ukázala být závislou na teplotě. Protože se stupeň
> přesycení a difúzní koeficient chovají při změnách teploty protichůdně,
> bývají tímto dosahovány zdánlivě si odporující zkušenosti. Tak kolísání
> teploty v rozsahu od 5 do 14°C urychluje krystalizaci medu s malým počtem
> krystalizačních zárodků, zatímco med s velkým počtem zárodků reaguje na
> konstantní teplotu 14°C podstatně rychlejší krystalizací než na kolísající
> teploty. Jestliže se teplota při skladování pohybuje pod 5°C, pak bude
> krystalizace brzděna, protože zvýšená viskozita medu trvale brzdí rychlost
> difúze molekul glukózy. Nižší teploty skladování pod 4°C urychlují také u
> medů již vykrystalizovaných „tvoření ledových květů“, protože následkem
> smršování může proniknout vzduch do vzniklých dutin mezi medem a stěnami
> nádoby. Tento jev, je obzvláště výrazný při náhlém poklesu teplot. Za
> extrémně nízkých teplot pod -45°C med ztuhne, pohyb molekul ustane a již
> nenastane vytváření krystalizačních zárodků. Voda v medu však nezmrzne,
> protože vysoká koncentrace cukrů způsobí enormní snížení bodu mrazu.
Vysoké
> teploty uskladnění s více než 25°C vedou k odkladu krystalizace, protože
se
> stoupající teplotou klesá stupeň přesycení medu glukózou. Nicméně
> vznikající krystaly klesají v důsledku snížené viskozity rychle ke dnu,
> takže délka difúzní dráhy vzroste o několikanásobek. Teploty nad 30°C
> zabrání počátku krystalizace po měsíce. Následkem toho lze sotva zabránit
> krystalizaci tekutého medu za běžných podmínek uskladnění, nebo rozsah
> teplot od 10 do 18°C podporuje krystalizaci. Teploty nad 20°C se však
> zakazují pro záporný účinek na kvalitu medu, která je negativně
ovlivňována
> již na úrovni teploty 20°C. O teplotu při uchovávání již
vykrystalizovaného
> medu máme zájem jen tehdy, jestliže ovlivňuje jeho roztíratelnost. Pro
> měkce krystalizující medy se doporučuje uchovávání v chladnu, např. ve
> spíži, pro medy hrubě krystalizující naproti tomu uchovávání za pokojové
> teploty. Všechny medy s průměrnou konzistencí zachovávají svoji optimální
> roztíratelnost v širokém rozsahu teplot.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 24. 11. 2005
Re: Škodí mráz medu? (13250) (13255)

V každém případě dle mých zkušeností med ponechaný ve sklenicích na betonu zkrystalisuje nejméně o týden dříve, než ten který je na dřevěné polici těsně nad podlahou.Krystalisace na betonu začíná od spodu sklenice.
V případě uskladnění bez kontaktu s chladnou podlahou začíná krystalisace většinou od shora, kam asi vystoupají pylová zrna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Dotace 2005 (13258)

Od: Jakub Dolínek:
> a nevis, kdy prijdou unijni dotace na vybaveni?
......

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?t=43

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Dotace 2005

a nevis, kdy prijdou unijni dotace na vybaveni?

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Datum: 23.11.2005 20:47:53
>
>
> Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních organizací.
>
> ,,server CSV
>
> _gp_
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Dotace 2005


Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních organizací.

,,server CSV

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (194.212.180.122) --- 23. 11. 2005
Nabídka pro včelaře.

Nabízím na stránkách www.vcelarstvi.info pro vás inzerci.Diskutovali jste o výhodnosti téhle adresy a tak chci mimo úlů taky nabídnout něco pro vás.Pokud máte zájem o další sekce budu se snažit vyhovět.Stačí napsat o co by mělo jít.Pokud to bude v mých silách vyhovím.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 23. 11. 2005
Re: Škodí mráz medu? (13250)

Výpis z včelařské encyklopedie (na CD):
Vliv teploty
Krystalizace medu se ukázala být závislou na teplotě. Protože se stupeň přesycení a difúzní koeficient chovají při změnách teploty protichůdně, bývají tímto dosahovány zdánlivě si odporující zkušenosti. Tak kolísání teploty v rozsahu od 5 do 14°C urychluje krystalizaci medu s malým počtem krystalizačních zárodků, zatímco med s velkým počtem zárodků reaguje na konstantní teplotu 14°C podstatně rychlejší krystalizací než na kolísající teploty. Jestliže se teplota při skladování pohybuje pod 5°C, pak bude krystalizace brzděna, protože zvýšená viskozita medu trvale brzdí rychlost difúze molekul glukózy. Nižší teploty skladování pod 4°C urychlují také u medů již vykrystalizovaných „tvoření ledových květů“, protože následkem smršování může proniknout vzduch do vzniklých dutin mezi medem a stěnami nádoby. Tento jev, je obzvláště výrazný při náhlém poklesu teplot. Za extrémně nízkých teplot pod -45°C med ztuhne, pohyb molekul ustane a již nenastane vytváření krystalizačních zárodků. Voda v medu však nezmrzne, protože vysoká koncentrace cukrů způsobí enormní snížení bodu mrazu. Vysoké teploty uskladnění s více než 25°C vedou k odkladu krystalizace, protože se stoupající teplotou klesá stupeň přesycení medu glukózou. Nicméně vznikající krystaly klesají v důsledku snížené viskozity rychle ke dnu, takže délka difúzní dráhy vzroste o několikanásobek. Teploty nad 30°C zabrání počátku krystalizace po měsíce. Následkem toho lze sotva zabránit krystalizaci tekutého medu za běžných podmínek uskladnění, nebo rozsah teplot od 10 do 18°C podporuje krystalizaci. Teploty nad 20°C se však zakazují pro záporný účinek na kvalitu medu, která je negativně ovlivňována již na úrovni teploty 20°C. O teplotu při uchovávání již vykrystalizovaného medu máme zájem jen tehdy, jestliže ovlivňuje jeho roztíratelnost. Pro měkce krystalizující medy se doporučuje uchovávání v chladnu, např. ve spíži, pro medy hrubě krystalizující naproti tomu uchovávání za pokojové teploty. Všechny medy s průměrnou konzistencí zachovávají svoji optimální roztíratelnost v širokém rozsahu teplot.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lejčar (e-mailem) --- 23. 11. 2005
RE: Antwort: Re: Plnička medu (13252)


Jedna zkušenost ze Včelpa. Stáčecí zařízení je ve svém výkonu omezeno
kapacitou tepelných komor ke ztekucování medu. Vzhledem k certifikátům
kvality se dodržuje max. teplota ohřevu medu 45 st.C.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (193.165.217.66) --- 23. 11. 2005
Re: Výroba fumigačných pásikov (13228) (13233) (13241)

Fumigace bez plodu (zavíčkovaného) - izolace matky

Běžně léčím říjen, listopad a Vánoce (mezi svátky přichází obleva i sem do podkrkonoší.
Letos v říjnu jsem po 1. fumigaci našel vyhozený plod, a vzhledem k průběhu počasí nebyl div že plodovaly.
Vzhledem k tomu, že jsem si z pastvy přitáhl velké množství roztočů, půjčuji si letos kompresor a vyvíječ, abych měl jistotu, že to bude fungovat. Hlásí i minus deset, a to se včely asi dost zahustí.
ALe minulé roky jsem vystačil s knotem. Účinost léčiva na knotu je zřejmě vysoká, letos, když jsem to počítal do Dolu, tak jsme se opět divil, že po týdení opakované fumigaci padalo tak okolo desetiny až setiny z původního spadu. To znamená, že se dá předpokládat, že léčivo likviduje přes devadesát procent roztočů, při jednom nasazení.

Takže tady je otázka, nebylo by jednoduší než matky izolovat, léčit až skutečně v zimě? Případně použít místo knotů el. kompresor (pokud je el.rozvod). Když by se chytla teplota okolo 10st, ušetří se i za aceton a je to nejlevnější, zvláště pokud je 100ml za 100Sk, ale i českých 5ml za 30Kč není tak hrozně moc.

Ten hlavní problém, při kterém by se asi hodně ušetřilo je řádné přeléčení všech včelstev v okolí.
My jsme tady měli vloni v okolí konstelaci, kdy jsme nenacházeli roztoče ani po prvním léčení knotem.
Někdo si to vysvětloval tím, že se loni léčilo plošně Gabonem, já si myslím, na základě analýzy dat, že to není jen jedna příčina, protože podstatné zlepšení nastalo jen tady v okolí a ne na území celé ZO. Spíš si myslím, že to byla kombinace následujících faktorů:
- léčení Gabonem přišlo náhle, takže různí vynálezci nestihli rozšířit různá vylepšení jako například : pásek na kolíčky do česna a včely si to roznesou dál, na to už byli letos připravení, atd - takže bylo poměrně dobře provedeno, na rozdíl od fumigace, kde sortiment zlepšováků je značný
- po melicitóze zmizelo zřejmě mnoho divokých včelstev
- po melicitóze uhynuly včely hlavně lajdáků
- a již o 2 roky předtím zmizelo jedno stanoviště, to usuzuji z toho, že rok po té již bylo vidět určité zlepšení, ale je to jen hypotéza.

Letos je to podle zpráv z okolí již se spadem horší, ale
- stavy včelstev byly dorovnány, a tak opět včelaří každý
- rojů je zas plný les
a tak zde již máme zřejmě ohniska, která nás vydatně zásobují.

A tak můžu tvrdit, že nejmíň nákladné léčení je, když je málo roztočů. Ale to je o solidaritě,zodpovědnosti a včelařské gramotnosti.

Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 11. 2005
Antwort: Re: Plni?ka medu


<:-( Spis bych zvolil zavedenou provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg
a hotovo ne?
napriklad u Gusta. :-)

Plniaren na to aby bola rentabilna musi balit objemy radovo nad 30 T rocne.
Vybehat vsetky povolenia a postavit plniaren podla poziadaviek hygieny je
fuska, ale da sa to. Aj v malom je to investicia okolo 2 mil., ktore sa
budu len postupne vracat.

Problem je ale v tom, ze NIE JE UMENIE NABALIT, ALE PREDAT.

Takze pre nadejnych obchodnikov. Najprv zohnat odbyt a balit v zavedenej
prevadzke a az potom uvazovat o vlastnej.

Matej






Gustimilián
Pazderka An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<gupa/=/seznam. Kopie:
cz> Thema: Re: Plni?ka medu

23.11.2005
11:58
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Od: Josef Menšík:
> Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
MAJÍ
> POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
musejí
> splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> provozu o další tři měsíce v roce
....
Nic proti. Ale.
Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v
mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani medu,
a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?

_gp_




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel T. (193.108.106.20) --- 23. 11. 2005
Re: Re: Pěnový med (13222) (13238) (13245)

Nemám velké zkušenosti s kvašením medu, ale chystám se ji vyrobit. Zatím kvasívám jen višňové víno. K výrobě medovce jsem poskytl rozkvašený med a ten onen tvrdil, že rozkvašení trvalo netradišně dlouho - prý vlivem inhibitorů obsažených v medu. A to je jiné prostředí než 20% vody.
Tak je to doktor přírodních věd. Snad by to měl vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 23. 11. 2005
Škodí mráz medu?


Hodně se píše a ví o tom, jak škodí medu přehřátí. zatím si neuvědomuji, že bych někde slyšel, jestli může kvalitu medu ovlivnit, pokud by med zmrznul.
Víte o tom něco?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248)

Od: Josef Menšík:
> Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI MAJÍ
> POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již musejí
> splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> provozu o další tři měsíce v roce
....
Nic proti. Ale.
Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani medu, a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menšík (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234)

Mám obavy ještě z jednoho problému a to z hustoty . Pokud pokud bych vyšly
z hustoty prodejen tak já to mám do nejbližšího , (pokud vynechám výrobnu
mezistěn na Stražisku kde dostanu jen pár drobností), včelařského obchodu v
Olomouci 25km a do druhého v Brně 70km. Nemyslím si ,že by tato sí stáčíren
mohla být hustší ale bude to spíš naopak.
Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI MAJÍ
POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již musejí
splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
provozu o další tři měsíce v roce

pepan


----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 22, 2005 4:10 PM
Subject: Re: Plni?ka medu


> Většina laciných řešení v podstatě za nic nestojí. Vždy je něco za něco.
> Co se nad tím zamyslet z druhé strany.
> Spolková už asi ne, tento spolek nějak nefunguje, ale družstevní stáčírna.
> Nejlépe s obsluhou, přivezu si med, předám, zvážím. Za x dnů se vrátím,
> zvážíme nádoby, rozdíl minus nějaký koeficient ztráty=netto. Netto x X.kč
> za kg + Y Kč za skleničku, víčko a etiketu a odvážím si zabalený i s euro
> znbakem na etiketě a můžu prodávat kam chci bez nějakého papírování s SVS.
> To co zaplatím za stáčení, můžu vydělat na skle a víčkách, protože,
> stáčírna může dosáhnout lepších cen při nákupu sklenic atd ve velkém.
Navíc
> nebudu investovat do nějakých samodoma + práce + prosotory.
> + společná značka + společný marketing?
> To je dle mě cesta. Má to jednu vadu. Někdo vytuneloval důvěru mezi
včelaři
> a ještě se jim posmívá, že jsou lakotní. Po Včele bude asi dost těžké
> někoho přesvědčit ke společné investici.
> Počítal někdo, kolik je nutno investovat do takové menší stáčírny a jakou
> bude mít kapacitu?
> Karel
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menšík (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: "P?nov?" med (13222) (13238)

1.vždy ale jen ve vrchní vrstvě nikdy v celém oběmu
2.voda vždy vmedu vystupuje na horu a tm práve dochází keskvašení,

Pepan

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 22, 2005 7:20 PM
Subject: Re: "P?nov?" med


> > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
>
> proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?
>
> \vov
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.69.123) --- 23. 11. 2005
Re: inovace rámků (13132) (13146) (13160) (13163) (13165)

Všichni máte pravdu. Je třeba být velkorysý, ale též to musí mít hranice. V neděli jsem hodinu přednášel v naší ZO o svých metodách včelaření atd. Ve škole 7 hod. o alternativních zdrojích energie. Exkurze 40 žáků na vytáčení medu, každý si napustil med do své sklenice.Nemalé náklady na gesci jeřábů, plast. medometu na ÚPO. Na obnovitelné zdroje energie, už to překročilo stovky tisíc.Konstruktér z bývalého ZPS, měl nachystanou převodovku na jeřáb, když viděl, že není třeba, tak byl překvapený jednoduchostí.Mám další, jeřábovou váhu.Na plastový medomet odpisuji i na Slovensko.Myslím, že jsem pomohl včelařům tento problém levně vyřešit.
„Dědo ty jen rozdávᚠa my musíme všude platit“.Ukradli nám počítače. Mám problém se dostat na internet. U nás se krade všechno i nápady, obchází se změnou, ale základní myšlenka je vždy jen jedna.Tak bych se nikdy neponížil, i když to zrovna nepotřebuji, ale zaplatil jsem,mám to legálně.Rodina řekla zadarmo už NE ,NE .Bydlím na samotě.Budu se brodit sněhem na poštu.Někteří ani známku nepošlou.
VB.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Re: "Pěnový" med (13222) (13222) (13238)

Možná tam nějaké inhibitory proti kvašení působí, ale med s obsahem vody
zhruba do 20 % je fyziologicky suché prostředí a kvasinky se proto v něm
chovají podobně, jako by se chovaly na Sahaře. Nekvasí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 6:36 AM
Subject: Re: Re: "Pěnový" med (13222)


> > Auta taky korodujou a jsou lakovaný, tmelený a promazaný.
> >
> > > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
> >
> > proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?
>
> to neni ani odpoved a ani dukaz. paklize by ony mystycky inhibitory
> existovaly, tak by se musely nejak projevovat coz nejak nedelaj - pri
> 20 % vody coz je hranice pro existenci a projev kvasinek.
>
> \vov
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Re: "Pěnový" med (13222) (13222) (13238) (13243)

> Auta taky korodujou a jsou lakovaný, tmelený a promazaný.
>
> > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
>
> proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?

to neni ani odpoved a ani dukaz. paklize by ony mystycky inhibitory
existovaly, tak by se musely nejak projevovat coz nejak nedelaj - pri
20 % vody coz je hranice pro existenci a projev kvasinek.

\vov


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel.T (193.108.106.20) --- 23. 11. 2005
Re: Re: "Pěnový" med (13222) (13222) (13238)

Auta taky korodujou a jsou lakovaný, tmelený a promazaný.

> Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.

proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?

\vov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: V?roba fumiga?n?ch p?sikov (13228) (13233) (13239)

Od: Anton Turcani :
> to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpi 100 ml za 106,-Sk a to bez
> obmedzenia, využívam túto možnos....
....

Tak to je ficak. 100 ml za 1O6 Sk nebo 5 ml za 28,- Kc. :-))

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.124) --- 22. 11. 2005
Re: Výroba fumigačných pásikov (13228) (13233)

P.Polášek ďakujem za pohotovú odpoveď a názvu chemikálii (KNO3). Ja som si to potreboval len potvrdi, či mám pravdu. Keďže Varidol=Avartin a spolu sa to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpi 100 ml za 106,-Sk a to bez obmedzenia, využívam túto možnos.
Po tradičnom boji s V.D. (Gabon PA 92 a následne po uzavretí všetkých matiek vo všetkých včelstvách (75 až 100 vč) do jednoduchého izolátora 14x35x8O mm (prístup včiel k matke z boku) 15-20.IX na 21 dní fumigoval som 15.X a s dobrými výsledkami.
Ako odborný učitež včelárstva som sa stretol s včelármi, ktorý tvrdili, že oni ešte od počiatočnej doby Gabonov liečili včely len fumigantom Avartin. Aby som tomu mohol veri, prešiel som v r.2002 na tento spôsob a môžem poveda, že s vežmi dobrými výsledkami a to je pre mňa rozhodujúce. V tomto roku keď bolo dlhé leto a matky plodovali až do konca októbra, bol u mňa priemerný odpad 235 ks V.D. Pri tomto spôsobe je dôležité (čo každý vie), aby posledná fumogácia bola bez zaviečkovaného plodu a to docielime len jednoduchými izolátormi, do ktorých musia! ma včely ku matke prístup. VAT 1 (máme v organizácii) som ešte nepoužil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.124) --- 22. 11. 2005
Re: Výroba fumigačných pásikov (13228) (13233)

P.Polášek ďakujem za pohotovú odpoveď a názvu chemikálii (KNO3). Ja som si to potreboval len potvrdi, či mám pravdu. Keďže Varidol=Avartin a spolu sa to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpi 100 ml za 106,-Sk a to bez obmedzenia, využívam túto možnos.
Po tradičnom boji s V.D. (Gabon PA 92 a následne po uzavretí všetkých matiek vo všetkých včelstvách (75 až 100 vč) do jednoduchého izolátora 14x35x8O mm (prístup včiel k matke z boku) 15-20.IX na 21 dní fumigoval som 15.X a s dobrými výsledkami.
Ako odborný učitež včelárstva som sa stretol s včelármi, ktorý tvrdili, že oni ešte od počiatočnej doby Gabonov liečili včely len fumigantom Avartin. Aby som tomu mohol veri, prešiel som v r.2002 na tento spôsob a môžem poveda, že s vežmi dobrými výsledkami a to je pre mňa rozhodujúce. V tomto roku keď bolo dlhé leto a matky plodovali až do konca októbra, bol u mňa priemerný odpad 235 ks V.D. Pri tomto spôsobe je dôležité (čo každý vie), aby posledná fumogácia bola bez zaviečkovaného plodu a to docielime len jednoduchými izolátormi, do ktorých musia! ma včely ku matke prístup. VAT 1 (máme v organizácii) som ešte nepoužil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.124) --- 22. 11. 2005
Re: Výroba fumigačných pásikov (13228) (13233)

P.Polášek ďakujem za pohotovú odpoveď a názvu chemikálii (KNO3). Ja som si to potreboval len potvrdi, či mám pravdu. Keďže Varidol=Avartin a spolu sa to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpi 100 ml za 106,-Sk a to bez obmedzenia, využívam túto možnos.
Po tradičnom boji s V.D. (Gabon PA 92 a následne po uzavretí všetkých matiek vo všetkých včelstvách (75 až 100 vč) do jednoduchého izolátora 14x35x8O mm (prístup včiel k matke z boku) 15-20.IX na 21 dní fumigoval som 15.X a s dobrými výsledkami.
Ako odborný učitež včelárstva som sa stretol s včelármi, ktorý tvrdili, že oni ešte od počiatočnej doby Gabonov liečili včely len fumigantom Avartin. Aby som tomu mohol veri, prešiel som v r.2002 na tento spôsob a môžem poveda, že s vežmi dobrými výsledkami a to je pre mňa rozhodujúce. V tomto roku keď bolo dlhé leto a matky plodovali až do konca októbra, bol u mňa priemerný odpad 235 ks V.D. Pri tomto spôsobe je dôležité (čo každý vie), aby posledná fumogácia bola bez zaviečkovaného plodu a to docielime len jednoduchými izolátormi, do ktorých musia! ma včely ku matke prístup. VAT 1 (máme v organizácii) som ešte nepoužil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata (e-mailem) --- 22. 11. 2005
Re: "Pěnový" med (13222)

> Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.

proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?

\vov


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 22. 11. 2005
Re: Plnička medu (13170) (13232) (13235)

vyrábí je Sigma Lutín, jsou to plunžrová čerpadla, na čerpání medu se
používají otáčky okolo 700 za minutu . Víc jsem se ve VUVČ nedozvěděl. A dál
jsem nezjišoval, dozvěděl jsem se to jen mimochodem.
A asi to nebude obdoba čerpadel Nautila, plunžrové čerpadlo na čerpání vody
do domácí vodárny asi nebude to pravé.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 22, 2005 4:45 PM
Subject: Re: Plnička medu


> Proč hledat čerpadla v zahraničí za dlouhé peníze? Vhodná čerpadla dělá
> Sigma Lutín u Olomouce. Je to obdoba čerpadel do studní "Nautila".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Horký (212.158.145.2) --- 22. 11. 2005
Re: Výroba fumigačných páikov (13228) (13233)

Přátelé jestli je na tom naše a Slovenské včelařství tak,že nám stojí zato dělat si takhle pásky,to snad bude lepší nechat včelaření a dát se na chytání motýlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Horký (212.158.145.2) --- 22. 11. 2005
Re: Plnička medu (13170) (13232)

Proč hledat čerpadla v zahraničí za dlouhé peníze? Vhodná čerpadla dělá Sigma Lutín u Olomouce. Je to obdoba čerpadel do studní "Nautila".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (193.165.217.66) --- 22. 11. 2005
Re: Plnička medu (13170) (13232)

Většina laciných řešení v podstatě za nic nestojí. Vždy je něco za něco.
Co se nad tím zamyslet z druhé strany.
Spolková už asi ne, tento spolek nějak nefunguje, ale družstevní stáčírna.
Nejlépe s obsluhou, přivezu si med, předám, zvážím. Za x dnů se vrátím, zvážíme nádoby, rozdíl minus nějaký koeficient ztráty=netto. Netto x X.kč za kg + Y Kč za skleničku, víčko a etiketu a odvážím si zabalený i s euro znbakem na etiketě a můžu prodávat kam chci bez nějakého papírování s SVS.
To co zaplatím za stáčení, můžu vydělat na skle a víčkách, protože, stáčírna může dosáhnout lepších cen při nákupu sklenic atd ve velkém. Navíc nebudu investovat do nějakých samodoma + práce + prosotory.
+ společná značka + společný marketing?
To je dle mě cesta. Má to jednu vadu. Někdo vytuneloval důvěru mezi včelaři a ještě se jim posmívá, že jsou lakotní. Po Včele bude asi dost těžké někoho přesvědčit ke společné investici.
Počítal někdo, kolik je nutno investovat do takové menší stáčírny a jakou bude mít kapacitu?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77681 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 13234 do č. 13294)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu