78024

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jakub Dolínek (e-mailem) --- 25. 11. 2005
ATEST MEDU

mate nekdo zkusenost se ziskanim tzv. "atestu medu" od veterinarni spravy - pro prodej medu na trznicich?

jaky je postup, jake jsou pozadavky, co vse je potreba splnit?
na jak dlouho je "atest" vydavan?
atd. atd. atd.

diky

jakub dolinek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 25. 11. 2005
Re: Stáčírna medu. - článek (13308)

Vtéto době jakékoliv informace o certifikovaných medárnách jsou zbytečné. V současné době probíhají jednání mezi svazam, veterináři a kdo ví s kým ještě, jejichž účelem je co nejvíc celý proces schvalování zjednodušit. Zřejmě vše probíhá pomalu a vlažně ale hlavně, aby to dopadlo. V současné době neví přesně nikdo nic. Na můj dotaz na okresním aktivu taj. Peroutka odpověděl, že už po Novém roce bude líp a tak nezbývá než doufat a držet palce. Kdo byl na setkání Dadant klubu a slyšel tam, jak jeden starší včelař tvrdil, že dnes jsou již takové podmínky, že med lze zpracovávat na kuchyňské lince a pak dodávat do obchodu, tak je to samozřejmě naprostý nesmysl, zřejmě nás informované chtěl rozesmát komickým výstupem. Myslím, že soukromé schválené medárničky jsou výrazným krokem dopředu. Já osobně na družstevní společné medárny nevěřím, dovedu si představit jak by vše probíhalo po odeznění počátečního nadšení. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dvořáček (195.47.44.210) --- 25. 11. 2005
Dotace

Do nasi ZO prislz dotace 23.11. odpoledne na nas ucet a Vam ?

Jednatel Pavel Dvoracek Mecholupy /Zatec

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bureš J. (84.21.111.76) --- 25. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253) (13278) (13303) (13304)

))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))Na plástech v nichž je plod přežívají samičky roztoče Varroa destructor až 40 dní, na uhynulých včelách 16 dní a mimo včelu žije roztoč v závislosti na vnějších podmínkách 6-7 dní))))))))))))))))))))))))))))))))

Aby nedošlo k omylu - uvedené životnosti platí pro plásty a úly bez živých včel.(I zavíčkované plásty vyndané mimo včelstvo).
Zdroj : Časopis včelařství č.5/99 st.108,6/99 st.132,7/99 st.156. - "Minimum znalostí pro začátečníky " - autor ing. Řeháček

Zdravím
Bureš Jar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249) (13307) (13314)

Já jsem psal o jedné společné medárně a více menších včelařů, kteří mají své
chlazené sklady nebo boxy doma.
Jinak nejsou ty přednášky někde k získání na internetu?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 25, 2005 1:13 PM
Subject: Re: Plni?ka medu


> Ředitel Kamler na několika přednáškách pro komerční včelaře vyzdvihoval
> výhody chlazených skladů: odložení vytáčení na pozdější dobu, dodatečné
> vysoušení medu přímo v souších, ochrana vytočených souší před zavýječem,
> uskladnění vytočených souší (navoněných medem) pro přímé přidávání
> (urychluje přijetí) a také po přepnutí na režim vytápění předehřádí souší
> pro dokonalejší vytočení hustých medů. Není potom třeba nástavky nikam
> převážet a nedochází k výměně vduchu. Prostor pro uložení omezeného počtu
> nástavků si je tedy dobré vytvořit přímo v medárně. Viděl jsem dokonce
> takovýto box pojížděcí s těsněním u země, takže s ním šlo najet na složené
> sudy a nebylo nutné manipulovat s plnými sudy. Tuším př. Sláma dokonce
> mluvil o využití tohoto velkého boxu na kvašení většího mnmožství
medoviny.
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.103.226) --- 25. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249) (13307)

Ředitel Kamler na několika přednáškách pro komerční včelaře vyzdvihoval výhody chlazených skladů: odložení vytáčení na pozdější dobu, dodatečné vysoušení medu přímo v souších, ochrana vytočených souší před zavýječem, uskladnění vytočených souší (navoněných medem) pro přímé přidávání (urychluje přijetí) a také po přepnutí na režim vytápění předehřádí souší pro dokonalejší vytočení hustých medů. Není potom třeba nástavky nikam převážet a nedochází k výměně vduchu. Prostor pro uložení omezeného počtu nástavků si je tedy dobré vytvořit přímo v medárně. Viděl jsem dokonce takovýto box pojížděcí s těsněním u země, takže s ním šlo najet na složené sudy a nebylo nutné manipulovat s plnými sudy. Tuším př. Sláma dokonce mluvil o využití tohoto velkého boxu na kvašení většího mnmožství medoviny.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Přepechal (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Dotace 2005

Dotace už jsou na účetech!!!

JP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re:prosba (13310)

petr.certik:
> dobrý den, mám prosbu. potřeboval bych zjistitz, co se přidává do vosku,
> bay měl různé barvy. děkuji za odpoved
.........

http://www.parafin-wax.cz/html/prisady.htm

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 11. 2005
P. sefredaktor Vcelarstvi to opet zamerne prehnal


Prosim vas.

V poslednim 12/05 Vcelarstvi je tak dvoustrankova informace o manzelich a vykupcich medu unas. Jde o vetu typu objemu vykupu a ta veta je dosti dulezita pro "utvoreni nazoru" pred sjezdem. Ocem je rec?

...priblizne:
Z nekolika stovek kg vykoupeneho medu za rok to je dnes nekolik stovek tun vykoupeneho medu zarok.


Nevim jestli p. sefredaktor takove upravy clanku vymysli a dela na neci popud, nebo si je vycucava z prstu nevedomky, ale toto je opravdu ZVAST !

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pýtrs (213.180.48.26) --- 25. 11. 2005
prosba

dobrý den, mám prosbu. potřeboval bych zjistitz, co se přidává do vosku, bay měl různé barvy. děkuji za odpoved

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Vanocni trh pred Videnskou radnici 2005 (13306)

Jakub Dolínek :

> no, kdyz uz jsem u tech zajimavosti - vcera vecer jsem sel pres mirak v praze -
> je tam stanek s medem. kupodivu, pan ceska ma stale jeste na sklenickach etiketu
> "vceli med" :-)

...............

Vlastnost toho medu je tedy jasna. A jestli si chces vychutnat pohled jako foto, tak si dej odkaz:

http://moraviaprodukt.cz/moraviaprodukt/vyrobky.htm


_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Stáčírna medu. - článek

Chtěl jsem se zeptat, jestli by někdo, kdo má přístup do nějaké certifikované menší stáčírny medu, kterou by mohli využívat včelaři, kteří chtějí prodávat svůj med v obchodě a ne jen ze dvora, neudělal článek s nějakým podrobnějším zasvěcenějším popisem nebo komentářem úprav a fotografiemi třeba do Včelařských novin nebo jinde na internetu.
Když se tady diskutuje o plničkách medu a míchárnách medu.
Případně pokud to bude v rozumné vzdálenosti někde na severní Moravě nebo blízku, můžu pomoct hlavně s fotkami.

R. Polášek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249)

No, první fáze je taková diskuze.
Druhá fáze by mohla být, kdyby třeba měl někdo nějakou nepoužívanou
mrazničku, nadstavit tam tu teplotu, řekněme v rozmezí od 2 do 5 st C, hodit
tam v květnu 1 - 2 nastavky rámků s řepkovým medem a někdy v září, říjnu to
zkusit rozehřát a vytočit. Totiž aby se minimalizovalo, že někdo na takovém
systému založí nějaký provoz a investuje do něho a pak se zjistí, že třeba
květnový med z řepky a ovocných stromů takhle dělat nejde, že se musí
vytáčet hned. Totiž výchozí předpoklady mohou být klidně správné a
mnohokrát přezkoušené, jak se ale začne něco dělat jiným zbůsobem, může se
objevit vliv něčeho, co původně nikdo nepředpokládal a všechno může být
jinak.Taky při převozu chlazených rámků bude třeba zajistit nějaké podmínky.
Na ochlazených rámcích bude kondenzovat vzdušná vlhkost a budou nabírat
zápachy. Takže při převozu na rámky nesmí příjít okolní teplý vzduch.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Daniel Prokeš" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 5:37 PM
Subject: Re: Plni?ka medu


>
> Nejprve bych rád poděkoval za všechny reakce na toto téma.
> Společnou stáčírnu se mi asi zprovoznit nepovede, jedna věc se mi ale moc
> líbí. Chlazení plástů a vytáčení až po sezoně, kdy je už relativně klid.
> Slyšel jsem o této možnosti mnohokrát, nikdy mi nikdo ale nevysvětlil, že
> při zchlazení pod 5 st C med nekrystalizuje.
> Už jdu na webové stránky pana Jindry.
> Dan Prokeš
>
> > Co takhle využít chladící komoru? Podle toho, co píše Honza Jindra med
> > zchlazený pod +5 st C nekrystalizuje, nebo téměř vůbec nekrystalizuje,
> > takže
> > by nebyl problém ani s dlouhodobě skladovaným řepkovým medem v
rámcích.Co
> > takhle přes léto tam ukládat rámky s medem a na konci se zóny je prostě
> > vytočit najednou, rovnou přefiltrovat a naplnit sklenice. To by mohla
být
> > klidně nějaká společná medárna. Večer si tam včelař doveze rámky ze své
> > chladicí komory, přes noc se mu ohřejí v tepelné komoře na 35 - 45 st C
a
> > přes den je rovnou vytočí, teplý med přefiltruje a rovnou stočí do
> > sklenic.
> > A večer už další včelař může ukládat svoje rámky na rozrhřátí. A pokud
> > bude
> > chtít udělat smíchaný med, může rovnou kombinovat rámky, takže nemusí
med
> > skladovat a míchat v nádobách, ale rovnou stáčet míchaný med. Nebo
> > jednodruhový, podle toho, jak si uspořádá rámky. A společná medárna by
> > mohla
> > mít nerezové zařízení, 12 rámkový zvratný medomet, kvalitní odvíčkovací
> > zařízení, takže by bylo možné odvíčkovat a vytočit za 5 - 10 minut 1
> > medomet
> > atd.
> >
> > V krajním případě to může fungovat tak, že včelař bude mít místo
medometu,
> > místnosti, všelijakých nádob na med a podobně jen tu chladicí komoru s
> > prostorem odpovídajícím 20 - 30 rámkům 39x24 na jedno včelstvo, kterou
> > během
> > léta zaplní. Někdy v srpnu, září rámky doveze do medárny, vytočí, naplní
> > sklenice, rámky od medu dá vyčistit včelám do úlů a je to. Do jednoho m3
> > objemu se vejde 16 tenkostěnných nastavků po 11 rámcích 39x24.
> >
> > R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Vanocni trh pred Videnskou radnici 2005

no, kdyz uz jsem u tech zajimavosti - vcera vecer jsem sel pres mirak v praze - je tam stanek s medem. kupodivu, pan ceska ma stale jeste na sklenickach etiketu "vceli med" :-)

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Nezbeda Martin ( alias NezMar ) <nezmart/=/quick.cz>
> Datum: 24.11.2005 22:42:31
>
> Jen pro zajimavost - mam tri fotky z videnskeho trhu.
> Nic mimoradneho, ale je dobre videt treba ten sortiment medu.
> poslal jsem je spravci konference
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Materiál podloky do varroa dna (13281) (13292) (13298) (13299)

Můj favorit na podložky je napuštěný sololit, ale pokud se má použít něco
jiného - tabule 2x1 metr pozinkovaného plechu (běžného - to je žárově
pozinkovaného) stojí od 180 do cca 250 nebo 300 kč podle tloušky základního
plechu od snad 0,6 mm do snad až 1,5 mm, běžná tlouska je 0,8 až 1,2 mm .
A 1-3 takové tabule se dají snadno převézt vzadu v autě, když se stočí do
"ruličky" a převážou a zadní sedadla jsou vyhozená. Doma se dají snadno
nastříhat bez pokřivení běžnými klempířskými nůžkami na plech, pokud se to
jen trochu umí a jako podložka pod dno úlu nepotřebují výztuhu a pokud ty
tenčí ano, stačí udělat výztužný ohyb na posledních cca 3-4 milimetrech
kladívkem o hranu nějakého trámku o 20 - 30 stupnů. A vydrží dost dlouho,
zvláště když se natřou a nekape na ně v zimě zkondenzovaná voda.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 25. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253) (13278) (13303)

> přežívají samičky roztoče Varroa destructor až 40 dní

Odkud to všechno víš? Já mám informace, že samičky mohou během léta žít 2-3 měsíce a během zimy mnohem déle, pokud mají možnost parazitovat na včele. Bez včel a plodu přežijí na plástu (úlu) několik dní. To jsou trochu jiné informace.
(Managing Varroa, MAFF 1996)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bureš J. (84.21.111.76) --- 25. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253) (13278)

Na plástech v nichž je plod přežívají samičky roztoče Varroa destructor až 40 dní, na uhynulých včelách 16 dní a mimo včelu žije roztoč v závislosti na vnějších podmínkách 6-7 dní. Každá samička se může nechat zavíčkovat v plodu až 7x. Bylo tjištěno, že na jednu vyzimovanou samičku je možno počítat více nežli 100 jedinců v podletí.- Šikovný brouček.

Zdravím
Jar. Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Vanocni trh pred Videnskou radnici 2005 (13300) (13301)

Rakousky med se prodava i u nas v davkovacim baleni typu placacky.
Ve skutecnosti je to smes medu eu i jinych, takze mozna ze je to i cesky
med.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Nezbeda Martin ( alias NezMar )
Datum: 24.11.2005 22:36

> Jen pro zajimavost - mam tri fotky z videnskeho trhu.
> Nic mimoradneho, ale je dobre videt treba ten sortiment medu.
> poslal jsem je spravci konference
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbeda Martin ( alias NezMar ) (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Vanocni trh pred Videnskou radnici 2005 (13300)

Jen pro zajimavost - mam tri fotky z videnskeho trhu.
Nic mimoradneho, ale je dobre videt treba ten sortiment medu.
poslal jsem je spravci konference

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Kasperek (141.78.101.102) --- 24. 11. 2005
Podlozka

Ja pouzivam klasicky hlinikovy plech, na ktory po okrajoch natriem jemnny film tavenej bravcovej masti. Ked aj kliestik spadne na podlozku a pokusa sa vyliezt spät, uviazne v masti. Uviaznute kliestiky potom ztriem aj s ostatkom a spalim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.124.197) --- 24. 11. 2005
Re: Materiál podložky do varroa dna (13281) (13292) (13298)

Používám bílé 3 mm silné. Vpředu a vzadu podložky je připevněna 30 x 20 mm lišta. Boky chodí v drážce. Přes zimu lišty nahoru , prostor pod sítem uzavřou, přes léto otočím o 180; lišty jsou dolů a prostor je větraný. Několikrát za rok podložky vybělím Savem tak, aby se chlor odpařoval do úlu. Dělal jsem to první rok. To se ještě nestalo, abych během roku nenašel roztoče , až po zakrmení. Je to desinfekce, která by mohla snížit riziko nemocí.
Vojtěch.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka S (213.29.5.4) --- 24. 11. 2005
Re: Materiál podložky do varroa dna (13281) (13292)

Zdravím, používám podložka z hliníkového plechu z tiskárny, cena OK, 40 Kč za kilogram vyřazených plechů. samozřejmě je potřeba udělat ohnutí lemů kvůli pevnosti, ale žádný problém, ohýbám to na lavici, vysunu 1 cm, přiložím hranolek a přitlačím, druhou rukou lakou ohnu, bez jakékoliv ohýbačky, když se mi to nepovede perfekto, tak já to přežiju. Dělám z těchto desek i stříšky a dle mého názoru nemají chybu. Pokud se mi nějaká v budoucnu poškodí, v cuku letu udělám novou. JS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: skladov?n? medu v mrazni??e. (13279) (13280)

Radek Krušina:
> V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený
> mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho neznehodnocuje?.
> Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci,
> bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat
> tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu
> jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?
........

Med ktery je po vytoceni ihned zamrazen je v něm prakticky zastavena veskera aktivita . Tz. Při nízké teplotě nenarůstá hodnota HMF, zastavuje se veskera aktivita enzymu, "uzaviraji se " vonne latky, otazkou je i pozastaveni "samoztekuceni" medu resp. rozfazovani do vrstev (Pridal, Vceli produkty, str 31) a jine premeny v medu behem skladovani pri beznych klimatickych podminkach.

Co se stane po rozmrazeni? To je tou spravnou otazkou. Zcela urcite se musi zabezpecit proti vzdusne vlhkosti vikem. Med, ktery má teplotu po rosnym bodem je chladicim telesem jako v lednicce nebo mrazaku a okamzite se kondenzuje na takovem povrchu voda.

Muj odhad je, ze urcita skupina latek v medu zmrazeni nepoznamena, spise naopak je kuprospechu protoze se oddali mnoho procesu, ktere jsou prirozene pri vyssich teplotach. Ale je otazkou, jestli neexistuje skupina, kterou to poznamena.


Faktem ale zustava, ze zamrazit jen cast produkce medu v CR by byl dost velky energeticky pozadavek jako v nakladech na udrzovani mrazaku. Lze to vyuzit jen doopravdy v malem .
_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (212.71.150.246) --- 24. 11. 2005
Re: Materiál podložky do varroa dna (13281) (13289)

Zdravím všechny. Nevím zda p.Zelený použivá plastové podložky, ale ja už několik let použivam na měl kartonplast v tloušce 3mm. je to materiál všestranně použitelný. Dobré tepelné vlastnosti, nenasakavý!!!!! Tento materiál nabizí první-obalova.cz ve velké škále tlouštěk a barevných variaci.
Pozvánka: zítra 25.11.05 v 16.00hod přednáška Mirka Sedláčka na téma racionalizace ve včelařství- chov matek a tvorba oddělků. Přednáška se koná v Dobré okr. Frýdek- Místek restaurace Obecník. Všechny srdečně zveme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.2) --- 24. 11. 2005
Re: Materil podloky do varroa dna (13286) (13290) (13293)

Hliníkový plech do hrúbky 1 mm nestriha ale oddeli lámaním. Na Al plech vyznačíme rozmery, a narežeme podža príložníka dobrým nožom rýhu. Plech položíme rýhou na pevnú rovnú hranu npr. na stôl, menšie kusy zaažíme a rukou tlačíme dolu potom hore a po dvoch-troch kyvov sa plech bezchybne od seba oddelí. Každý ktor si trochu pocvičí, žahko sa to naučí. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.2) --- 24. 11. 2005
Materiál na podmetové podložky.

Podmienkou, aby podmetová podložka slúžila účelu, mala nekonečnú životnos, a bolo na nej rozozna okrem úžového odpadu hlavne odpadnutých V.D., musí by z pevného materiálu, hlavne keď sa zasúva do drážky. Ja už 20 rokov používam hliníkový plech hrubý 0,3 až 0,5 mm, ktorý mi doteraz vynikajúco slúži (dobre sa udržuje hygiena) a dá sa i zasúva. Ja osobne kladiem podložku priamo na sololitové dno. Plech Al dobre nahradí i podlahovina z PVC (svetlé odtiene), ktorá sa však musí klás rovno na dno úža, pretože v teple sa silno prehýba a vypadne z drážok.
Kto však chce a má na to, je najlepší biely materiál HPS , ktorý býva v rôznych hrúbkach, ale najvhodnejší je 5 mm. Dá sa dobre píli každou pílou, neprehýna sa, je hygienický a prakticky nezničitežný. Jeden meter štvor. stojí asi 300.-SK a k nám sa dováža z Čiech. Využívam ho aj na výrobu pežových mriežok, ktoré pokrývajú celé dno a otvory s priemerom 5 mm sa vŕtajú v pevnej šablóne v počte až 10 ks naraz v rozsahu asi 1000 otvorov. Mne toto množstvo otvorov úplne stačí, lebo včely z úža vyletujú (ale môžu i z tade) cez menší sekundárny letáč, ktorý je zabezpečený pred návratom včiel s obnôžkami nad úrovňou pežovej mriežky, čím sú nútené vchádza do úža cez hlavný letáč a tak cez pežovú mriežku,kde obôžky startia. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (194.108.98.8) --- 24. 11. 2005
Re: Materil podloky do varroa dna (13286) (13290)

Vyzkoušel jsem lecos, dříve jsem hlavně využíval ruberoid./thér papír/ Nový páchne a pak také nic moc. Dnes používám hliníkové plechy z tiskárny a jsou super. Navýhodou je, že se musí nastříhat na klempířských nůžkách, což je mírná komplikace. Dále je dobré hranu, kterou zasouváme na ohybačce mírně ohnout, aby při zasouvání se nenabral nepořádek na dně. Jsou navždy, krásně se čistí a na nepotištěné straně je vidět každý roztoč.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil (85.160.137.37) --- 24. 11. 2005
Re: Materiál podložky do varroa dna (13281)

Používám hliníkovou fóliji z tiskárny,dá se sehnat za cenu šrotu tj.cca 10Kč za kus.Je poměrně tenká, tak je třeba ji vystužit lemem ohnutým dokola,nebo latičkama.Zkušebně jsem ji použil i na vrchní víka Langstroth.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokeš (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249)


Nejprve bych rád poděkoval za všechny reakce na toto téma.
Společnou stáčírnu se mi asi zprovoznit nepovede, jedna věc se mi ale moc
líbí. Chlazení plástů a vytáčení až po sezoně, kdy je už relativně klid.
Slyšel jsem o této možnosti mnohokrát, nikdy mi nikdo ale nevysvětlil, že
při zchlazení pod 5 st C med nekrystalizuje.
Už jdu na webové stránky pana Jindry.
Dan Prokeš

> Co takhle využít chladící komoru? Podle toho, co píše Honza Jindra med
> zchlazený pod +5 st C nekrystalizuje, nebo téměř vůbec nekrystalizuje,
> takže
> by nebyl problém ani s dlouhodobě skladovaným řepkovým medem v rámcích.Co
> takhle přes léto tam ukládat rámky s medem a na konci se zóny je prostě
> vytočit najednou, rovnou přefiltrovat a naplnit sklenice. To by mohla být
> klidně nějaká společná medárna. Večer si tam včelař doveze rámky ze své
> chladicí komory, přes noc se mu ohřejí v tepelné komoře na 35 - 45 st C a
> přes den je rovnou vytočí, teplý med přefiltruje a rovnou stočí do
> sklenic.
> A večer už další včelař může ukládat svoje rámky na rozrhřátí. A pokud
> bude
> chtít udělat smíchaný med, může rovnou kombinovat rámky, takže nemusí med
> skladovat a míchat v nádobách, ale rovnou stáčet míchaný med. Nebo
> jednodruhový, podle toho, jak si uspořádá rámky. A společná medárna by
> mohla
> mít nerezové zařízení, 12 rámkový zvratný medomet, kvalitní odvíčkovací
> zařízení, takže by bylo možné odvíčkovat a vytočit za 5 - 10 minut 1
> medomet
> atd.
>
> V krajním případě to může fungovat tak, že včelař bude mít místo medometu,
> místnosti, všelijakých nádob na med a podobně jen tu chladicí komoru s
> prostorem odpovídajícím 20 - 30 rámkům 39x24 na jedno včelstvo, kterou
> během
> léta zaplní. Někdy v srpnu, září rámky doveze do medárny, vytočí, naplní
> sklenice, rámky od medu dá vyčistit včelám do úlů a je to. Do jednoho m3
> objemu se vejde 16 tenkostěnných nastavků po 11 rámcích 39x24.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Jiří Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 24, 2005 7:12 AM
> Subject: Re: Plni?ka medu
>
>
>> tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se
> dělil
>> mezi dva subjekty
>> A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak
>> jedna
> z
>> podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
>> dukud je ještě tekutý,
>> Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
>> dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
>> etiketou která se bude vstahovat jen k němu
>>
>> Pepan
>>
>> ----- Original Message -----
>> From: "Gustimilián Pazderka" <>
>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Wednesday, November 23, 2005 11:58 AM
>> Subject: Re: Plni?ka medu
>>
>>
>> Od: Josef Menšík:
>> > Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
> MAJÍ
>> > POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
> musejí
>> > splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k
>> > rozšíření
>> > provozu o další tři měsíce v roce
>> ....
>> Nic proti. Ale.
>> Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
>> prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
>> malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel
>> v
>> mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani
> medu,
>> a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
>> provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?
>>
>> _gp_
>>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Materil podloky do varroa dna (13286)

Moje zkušenosti se sololitem jsou - musí se udělat širší drážka, na 3 mm
sololit tak 5 mm, sololit se musí pořádně napustit třeba fermeží nebo
lazurou, možná by stačil včelí vosk nebo parafín, jinak plstnatí a měkne a
taky kde může, kroutí se, tudíž se musí něco takového jako samonosné
podložky vyztužovat na krajích přibíjenými a lepenými latičkami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 3:19 PM
Subject: Re: Materil podloky do varroa dna


moje zkusenost s bilym impregnovanym sololakem:

je to hodne zlobeni - nabobtna a jde pak velmi tezko zasouvat. fakt
nedoporucuju. leda delat vetsi vuli v drazce.
tip na neco jineho bych taky uvital...



jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Lubomir <>
> Datum: 24.11.2005 13:26:00
>
> Vyrábím si svépomocně dna na Lansgroth. Řeším problém zasouvatelných
> podložek do celozasíovaného dna na Lansgroth. Přítel Nerad používá bílý
> impregnovaný sololak, p. Zelený přešel letos na bílý komůrkový plast,
> pravděpodobně polypropylén, polykarbonát je příliž drahý. Typů
> polypropylénů je však více včetně cenového rozpětí. Má někdo povědomí, co
> konkrétně p. Zelený používá a nějaké praktické zkušenosti s vlastnosmi a
> vhodností ( např. životností) použití tohoto materiálu na podložky ? P.
> Zelený na toto téma nekomunikuje,na e-mailové opakované dotazy nereaguje a
> i po telefonickém ověření doručení zprávy, zatím více jak 2 měsíce mlčí.
> Inu i takto lze "pomáhat" včelař včelaři a propagovat v ČR úlový systém
> Lansgroth! Nebo, že by jako př. Vojtěch měl strach o zcizení nápadu ?
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka L (217.11.255.138) --- 24. 11. 2005
Re: Materiál podložky do varroa dna (13281)

Podívejte se na www.feronathyssen.cz.
Tuším , že někdo z Moravy používá na zasouvatelné podložky TROVIDUR/ asi 3 nebo 4 mm/. Možná , že by šlo použít i něco levnějšího.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Aleš Příleský (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005 (13272) (13283)

Vyrozumění dostal orgán, přes který jste o dotaci žádal - obvykle to je OV ČSV.
Obrate se na něj.
Vyrozumění již byla rozesílána.

Aleš Příleský



> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Zdr?hala Petr <zdrahalap/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Dotace 2005
> Datum: 24.11.2005 15:19:18
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mne, jak se někdo proti neudělení dotace podle NV c. 197/2005
> mohl odvolat, když včelař ani neobdrží vyrozumění o tom, zda dotaci obdrží
> nebo nikoliv.
> Já jsem si požádal o dotaci na technické zařízení a doposud nevím, zda
> dotaci dostanu nebo ne. Prozatím předpokládám, že když jsem doposud
> neobdržel žádné vyrozumění, že vše co jsem na ČSV odevzdal, bylo v pořádku.
> A tak jsem stále v nejistotě. Máte snad s tímto někdo jiné zkušenosti?
> Obdrželi jste snad někdo z ČSV vyrozumění, že Vaše žádost na dotaci byla
> řádně přijata a bez výhrad?
>
> S pozdravem Zdráhala
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi (213.192.59.130) --- 24. 11. 2005
Cukerný pořádek

Vřele doporučuji přečíst je to velmi velmi povzbuzující !
http://www.ihned.cz/1-10071660-17274950-001000_d-82
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Materil podloky do varroa dna

moje zkusenost s bilym impregnovanym sololakem:

je to hodne zlobeni - nabobtna a jde pak velmi tezko zasouvat. fakt nedoporucuju. leda delat vetsi vuli v drazce.
tip na neco jineho bych taky uvital...



jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Lubomir <blboch/=/tiscali.cz>
> Datum: 24.11.2005 13:26:00
>
> Vyrábím si svépomocně dna na Lansgroth. Řeším problém zasouvatelných
> podložek do celozasíovaného dna na Lansgroth. Přítel Nerad používá bílý
> impregnovaný sololak, p. Zelený přešel letos na bílý komůrkový plast,
> pravděpodobně polypropylén, polykarbonát je příliž drahý. Typů
> polypropylénů je však více včetně cenového rozpětí. Má někdo povědomí, co
> konkrétně p. Zelený používá a nějaké praktické zkušenosti s vlastnosmi a
> vhodností ( např. životností) použití tohoto materiálu na podložky ? P.
> Zelený na toto téma nekomunikuje,na e-mailové opakované dotazy nereaguje a
> i po telefonickém ověření doručení zprávy, zatím více jak 2 měsíce mlčí.
> Inu i takto lze "pomáhat" včelař včelaři a propagovat v ČR úlový systém
> Lansgroth! Nebo, že by jako př. Vojtěch měl strach o zcizení nápadu ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005

podle infa od mistopredsedy csv - pokud jsi neobdrzel dopis s dorucenkou, je vsechno v poradku. obdrzeli jen ti, komu neuznali ci meli nejake vyhrady.

myslim, ze se za ne hromadne odvolal svaz, alespon jsem to tak z toho telefonu pochopil.

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Zdrhala Petr <zdrahalap/=/seznam.cz>
> Datum: 24.11.2005 15:06:42
>
> Zajímalo by mne, jak se někdo proti neudělení dotace podle NV c. 197/2005
> mohl odvolat, když včelař ani neobdrží vyrozumění o tom, zda dotaci obdrží
> nebo nikoliv.
> Já jsem si požádal o dotaci na technické zařízení a doposud nevím, zda
> dotaci dostanu nebo ne. Prozatím předpokládám, že když jsem doposud
> neobdržel žádné vyrozumění, že vše co jsem na ČSV odevzdal, bylo v pořádku.
> A tak jsem stále v nejistotě. Máte snad s tímto někdo jiné zkušenosti?
> Obdrželi jste snad někdo z ČSV vyrozumění, že Vaše žádost na dotaci byla
> řádně přijata a bez výhrad?
>
> S pozdravem Zdráhala
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: skladov?n? medu v mrazni??e. (13279) (13280)

řekl byc ,že ne vždy vůlu mimo chmáč se taplota dostává hluboko pod bod
mrazu a dříve se med odebíral až na jaře , až co zbylo

pepan

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 12:45 PM
Subject: Re: skladov?n? medu v mrazni??e.


> Radim Polášek napsal:
> >Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic
> >uložil do mrazničky.
>
> V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený
> mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho
neznehodnocuje?.
> Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci,
> bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat
> tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu
> jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdráhala Petr (62.168.49.110) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005 (13272)

Zajímalo by mne, jak se někdo proti neudělení dotace podle NV c. 197/2005 mohl odvolat, když včelař ani neobdrží vyrozumění o tom, zda dotaci obdrží nebo nikoliv.
Já jsem si požádal o dotaci na technické zařízení a doposud nevím, zda dotaci dostanu nebo ne. Prozatím předpokládám, že když jsem doposud neobdržel žádné vyrozumění, že vše co jsem na ČSV odevzdal, bylo v pořádku. A tak jsem stále v nejistotě. Máte snad s tímto někdo jiné zkušenosti? Obdrželi jste snad někdo z ČSV vyrozumění, že Vaše žádost na dotaci byla řádně přijata a bez výhrad?

S pozdravem Zdráhala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: skladování medu v mrazničče. (13279) (13280)

Tekutý med je v podstatě velice koncentrovaný roztok cukrů ve vodě a jako
takový i při minusové teplotě dosažitelné v mrazničče nemrzne. Podobně jako
třeba solanka. Rozdíl je v tom, že molekuly cukrů jsou mnohem větší než
molekuly soli, proto má med mnohem vyšší viskozitu a v mrazničče je defakto
tuhý. Ale není zmrzlý, je to pořád kapalina, podobně jako třeba sklo za
normální teploty.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 12:45 PM
Subject: Re: skladování medu v mrazničče.


> Radim Polášek napsal:
> >Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic
> >uložil do mrazničky.
>
> V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený
> mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho
neznehodnocuje?.
> Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci,
> bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat
> tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu
> jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubomir (213.226.247.125) --- 24. 11. 2005
Materiál podložky do varroa dna

Vyrábím si svépomocně dna na Lansgroth. Řeším problém zasouvatelných podložek do celozasíovaného dna na Lansgroth. Přítel Nerad používá bílý impregnovaný sololak, p. Zelený přešel letos na bílý komůrkový plast, pravděpodobně polypropylén, polykarbonát je příliž drahý. Typů polypropylénů je však více včetně cenového rozpětí. Má někdo povědomí, co konkrétně p. Zelený používá a nějaké praktické zkušenosti s vlastnosmi a vhodností ( např. životností) použití tohoto materiálu na podložky ? P. Zelený na toto téma nekomunikuje,na e-mailové opakované dotazy nereaguje a i po telefonickém ověření doručení zprávy, zatím více jak 2 měsíce mlčí. Inu i takto lze "pomáhat" včelař včelaři a propagovat v ČR úlový systém Lansgroth! Nebo, že by jako př. Vojtěch měl strach o zcizení nápadu ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 24. 11. 2005
Re: skladování medu v mrazničče. (13279)

Radim Polášek napsal:
>Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic
>uložil do mrazničky.

V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho neznehodnocuje?.
Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci, bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
skladování medu v mrazničče.

Ještě bych se vrátil k tomu biomedu. Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic uložil do mrazničky. Na začátku zimy jsem ho pak porovnával s dalšími sklenicemi uloženými celou dobu v normální teplotě. Med v mrazničče přirozeně nezkrystalizoval, byl po rozehřátí tekutý, snad s mírným náběhem jakoby na pastovaný med, ale hlavně se mi zdál aromatičtější a chutnější než ten druhý uložený v místnosti. V zimě chutnal téměř tak, jak chutná med rovnou z medometu.
Pro včelaře je přirozeně drahé skladovat celou sklizeň medu v mrazničče. Ale pokud někdo kupuje čerstvý med rovnou od "čepu" , není od věci podle mne rovnou zdůraznit, aby ho skladoval v mrazničče. Místo pro těch pár kilo tam najde každý.
Nevím, možná si to namlouvám, ale mně se zdá, že med mění chu spíše k horšímu při každém ohřívání, a sebešetrnějším, nebo delším skladování.

R. Polášek


tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se dělil
mezi dva subjekty
A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak jedna z
podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
dukud je ještě tekutý,
Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
etiketou která se bude vstahovat jen k němu

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253)

Těch 30 dnů myslím platí, pokud jsou na plodu. Pokud jsou mimo bez potravy.
tak o hodně méně. Pokud jsou ztuhlí chladem, asi vydrží déle a pokud se v
zimě oteplí a zimní chumáč se rozvolní až k nim a ohřejí se, nejspíš mohou
znova na včelu vylézt. Minusové teploty je asi zabíjí, viz doporučené
zmrazování trubčího plodu v mrazničče v létě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "josef sroll" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 11:12 AM
Subject: Re: přežívání rostočů


> Uvádí se, že 30 dní max., v nevyhovujícím prostředí méně. Píše se roztoči.
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Jiří Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 24, 2005 7:19 AM
> Subject: Re: přežívání rostočů
>
>
> > ví někdo jak dlouho přežívají rostoči bez živých včel
> >
> > Pepan
> >
> >
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249)

Co takhle využít chladící komoru? Podle toho, co píše Honza Jindra med
zchlazený pod +5 st C nekrystalizuje, nebo téměř vůbec nekrystalizuje, takže
by nebyl problém ani s dlouhodobě skladovaným řepkovým medem v rámcích.Co
takhle přes léto tam ukládat rámky s medem a na konci se zóny je prostě
vytočit najednou, rovnou přefiltrovat a naplnit sklenice. To by mohla být
klidně nějaká společná medárna. Večer si tam včelař doveze rámky ze své
chladicí komory, přes noc se mu ohřejí v tepelné komoře na 35 - 45 st C a
přes den je rovnou vytočí, teplý med přefiltruje a rovnou stočí do sklenic.
A večer už další včelař může ukládat svoje rámky na rozrhřátí. A pokud bude
chtít udělat smíchaný med, může rovnou kombinovat rámky, takže nemusí med
skladovat a míchat v nádobách, ale rovnou stáčet míchaný med. Nebo
jednodruhový, podle toho, jak si uspořádá rámky. A společná medárna by mohla
mít nerezové zařízení, 12 rámkový zvratný medomet, kvalitní odvíčkovací
zařízení, takže by bylo možné odvíčkovat a vytočit za 5 - 10 minut 1 medomet
atd.

V krajním případě to může fungovat tak, že včelař bude mít místo medometu,
místnosti, všelijakých nádob na med a podobně jen tu chladicí komoru s
prostorem odpovídajícím 20 - 30 rámkům 39x24 na jedno včelstvo, kterou během
léta zaplní. Někdy v srpnu, září rámky doveze do medárny, vytočí, naplní
sklenice, rámky od medu dá vyčistit včelám do úlů a je to. Do jednoho m3
objemu se vejde 16 tenkostěnných nastavků po 11 rámcích 39x24.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 7:12 AM
Subject: Re: Plni?ka medu


> tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se
dělil
> mezi dva subjekty
> A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak jedna
z
> podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
> dukud je ještě tekutý,
> Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
> dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
> etiketou která se bude vstahovat jen k němu
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, November 23, 2005 11:58 AM
> Subject: Re: Plni?ka medu
>
>
> Od: Josef Menšík:
> > Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
MAJÍ
> > POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
musejí
> > splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> > provozu o další tři měsíce v roce
> ....
> Nic proti. Ale.
> Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
> prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
> malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v
> mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani
medu,
> a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
> provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?
>
> _gp_
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005 (13257) (13266) (13273)

Ovšem termín pro rozdělaní včelařům a vyúčtování nikdo nezměnil. To nikoho
nezajímá, že na to mají ZO 5 dní, když spočítám i sobotu a neděli.
Prostě nikoho nezajímá, jaké problémy s tím mají funkcionáři ZO a jaké další
náklady tím vznikají. Většina ZO má tento schůze a vynakládají další
prostředky na obvolávání členů a rušení a přeorganizování schůzi.
Vlastně bych měl vedení ČSV děkovat, že je vůbec máme, že .... ale nějak mi
unikl důvod, proč nebyly dotace uděleny v prvním kole. Snad se to dozvím v
oběžníku, až mi pustí internet. Nějak mi uniká důvod proč a za co bych měl
EU i s jejich fondy chválit.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Antonín Bojanovský" <bojanovsky/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 11:11 AM
Subject: RE: Dotace 2005


Ano, viz http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/CSV-NOVINKY_Dotace.pdf
(oběžník č. 2/2005)

-----Original Message-----
From: František Rada [mailto:rada/=/investtel.cz]
Sent: Thursday, November 24, 2005 10:32 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Dotace 2005

Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 24. 11. 2005
Re: Antwort: Vyel MV 1/2006 (13267)

Matej napsal:

>navrh na zamyslenie aj pre ostatnych.
>Bolo by vhodne reklamu oznacovat v nazve ako SPAM.
>Mnohym by to ulahcilo orientaciu v prispevkoch.
>Matej

Myslím, že upozornění na to, co je obsahem včelařského časopisum, odpovídá obecnému rámci této konference, a myslím si, že to není SPAM.
Je tu možné psát o všem co se přímo či nepřímo týká včelařství včetně inzerce.

Radek Krušina

Výpis z obecného rámce této konference:
Předmětem příspěvků a tedy tématem diskuse může být vše, co se přímo či nepřímo týká včelařství. Jedná se o veřejně vedenou diskusi česky (nebo slovensky) hovořících včelařů. Je zde možno publikovat též inzerci a zprávy o aktuálním dění ve včelařské obci a pozvánky na chystané akce. Včelařská debata je médium pro neomezované šíření informací, názorů, podnětů a komentářů mezi včelaři a pro svobodnou diskusi všech včelařů. Nikdo není z této konference vylučován.

Hlavním zastřešujícím tématem této konference by mělo být: včelařské otázky a vše, co s včelařstvím přímo či nepřímo souvisí. Diskutovat je však samozřejmě možno o všem, co se včelařské obce nějak týká. Je zde možné (a žádoucí) uveřejňovat i inzerci a různá oznámení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. ArnoĹĽt Hrdina (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Antwort: Vyel MV 1/2006 (13267)

Ovšem kdo bude určovat co je a co není spam?
Je pozvánka na akci, organizovanou nějakou složkou ČSV nebo včelaři pro
včelaře spam? Myslím, že zde těchoto vzkazů není zase tak mnoho a jsou tu
horší přízpěvky, než oznámení o tom, že vyšel nějaký časopis, nebo že je
přízpěvek na vcelarskenoviny.
Buďme soudní a hlavně tolerantní. To co je pro tebe SPAM je pro mě zajímavá
informace.
Nezavádějme cenzuru, kde jsme ji už dávno odmítli, jen proto že já osobně na
to teď nemám náladu.
Jednoduchá dávno osvědčená rady - klávase DELETE, nebo odhláška z
konference.
ZdravĂ­
ArnoĹĄt

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 10:54 AM
Subject: Antwort: Vyel MV 1/2006



navrh na zamyslenie aj pre ostatnych.

Bolo by vhodne reklamu oznacovat v nazve ako SPAM. Mnohym by to ulahcilo
orientaciu v prispevkoch.

Matej




"Vlastimil
Protivínský" An: Vèelaøský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
<protivinsky/=/ Kopie:
quick.cz> Thema: Vyel MV 1/2006

24.11.2005
09:59
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Přátelé, právě vyšel MODERNÍ VČELAŘ 1/2006.

Z jeho obsahu:

Kouzla s mednou komorou
Někteří ji už dokáží využívat. Osobně jsem se s tímto pojmem seznámil v
roce 1977 u německého včelmistra G. Eiblemeira. V jeho způsobu včelaření
bylo mnoho poučného pro člověka, který hledal cestu ke skutečně
nástavkovému včelaření

S jakou technologií začít?
Je pro začátečníka lepší rámek vysoký, nebo nízký? A jaké úly mají
budoucnost? Z těch dnešních se jich většina roku 2025 nedožije

Pokladnou ČSV tekly desítky milionů, aniž bychom věděli kam
Nejzáhadnější kapitolou je příspěvek na „společensky prospěšné práce“. Jeho
výše od roku 1995 až do roku 2004 dosáhla téměř 50 mil. Kč! Chce-li člen
ČSV vědět, na co byly tyto prostředky použity, má smůlu. Ve vyúčtování ČSV
vůbec není uvedeno, komu a na co konkrétně byl příspěvek poskytnut. Kdo a
co tady tajĂ­?

Chemie mám dost, chci přírodní produkty z přírodních úlů
Reportáž o životě a včelaření nejvýraznější osobnosti českého nástavkového
včelařství, jehož úly jsou jen ze dřeva, hřebíků a šroubů. Nástavky jsou
bez nátěru. Při prodeji medu zdůrazňuje, že se jeho med nesetkává s žádnou
nepřírodní chemickou látkou

Kampaň na propagaci českého medu – chystá se další tunel?
Deset milionů Kč má za propagaci medu dostat firma, která vznikla jen
několik dní před tím, než lukrativní zakázku získala

Ze svazu odtékaly zbytečně desítky milionů. Peroutkovi to bylo jedno
ČSV neustálým „tichým“ podporováním obchodních subjektů vyvolával nerovné
podmínky na trhu a tím trh „ubíjel“. Nyní mu dochází síly – přišel čas na
změny

Malá včelařská sci-fi aneb Jak včelaři překonali krizi
Co všechno se v naší zemi mohlo stát a nestalo. Kde naše včelařství mohlo
být a není

V příloze pak přinášíme zamyšlení o významu občanských iniciativ a shrnutí
největších prohřešků odstupujícího vedení ČSV od minulého sjezdu a další
zajímavé články.

Přeji Vám vše dobré.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 24. 11. 2005
RE: Dotace 2005 (13257) (13266)

Ano, viz http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/CSV-NOVINKY_Dotace.pdf
(oběžník č. 2/2005)

-----Original Message-----
From: František Rada [mailto:rada/=/investtel.cz]
Sent: Thursday, November 24, 2005 10:32 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Dotace 2005

Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005

pokud to zajima i ostatni - ted jsem volal na svaz a "unijnimi" dotacemi je to takto:

ac narizeni vlady c. 197/2005 rika, ze SZIF do 15/11/2005 poskytne a vyplati dotaci zadateli (= CSV), nestalo se tak. fond nepredpokladal, ze by se nekdo mohl proti neudeleni dotace odvolat (coz se stalo) a cely proces tak ma zpozdeni.

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: František Rada <rada/=/investtel.cz>
> Datum: 24.11.2005 10:34:49
>
> Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?
>
> Děkuji
>
> -----Original Message-----
>
> Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční
> prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních
> organizací.
>
> ,,server CSV
>
> _gp_
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

josef sroll (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253)

Uvádí se, že 30 dní max., v nevyhovujícím prostředí méně. Píše se roztoči.

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 7:19 AM
Subject: Re: přežívání rostočů


> ví někdo jak dlouho přežívají rostoči bez živých včel
>
> Pepan
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Antwort: Re: Plni?ka medu (13252)

M.Osusky napsal:
Plniaren na to aby bola rentabilna musi balit objemy radovo nad 30 T rocne.

To je správná připomínka. Nějak tak každý rok to musí být, aby třeba nakonec
nevyšla cena za naplnění jednoho kg třeba na 30 Kč. To se všechno dá
spočítat. Rozhodující je ta pořizovací cena a uvažovaná životnost zařízení.
Med je navíc velice obtížná látka pro zpracování, když bude chladnější než
45 st C, bude třeba tak málo tekutý, že plnička to nezpracuje, když bude nad
45 st C delší dobu, poškodí se. Asi nejvíc náročná na tady toto je filtrace
medu pro supermarkety, která zbavuje med pylu a dalších částic takové
velikosti. Předpokládám, že v takovém případě se musí med zahřát nějakým
výměníkem v potrubí během pár minut třeba na 65 st C, přefiltrovat a potom
zase rychle během pár minut ochladit na nebo pod těch 45 st C.

Jinak už se tady o tom diskutovalo. Podle mně jsou možné dvě cesty. První
"marketingová", kdy se nebude šetřit na pořizovací ceně zařízení, budou to
řádově miliony, bude kladen důraz vedle kvality na rychlost a potom bude
taková plnírna spíše pracovat pro různé výkupce medu a plnit med pro
velkobchody a teprve potom pro jednotlivé včelaře a jednotlivé dávky
stejného medu budou tak od tun výše.
Druhá "svépomocná " "družstevní" kdy se naopak bude klást důraz na nízkou
pořizovací cenu, řádově stovky tisíc, výstavbu svépomocí atd přirozeně s
tím, že naplněný med bude možné prodávat v obchůdku, nejenom ze dvora. A
kdy bude možné plnit třeba v dávkách od 50 kg výš s kapacitou stovky kilo za
den. S tím, že rentabilitu zajistí zpracování cca 2-3 tuny medu za rok. Aby
takovou plnírnu "uživilo" třeba několik větších včelařů, kteří se spojí.
Třeba tam bude minimum čerpadel na med, místo toho bude možné nádobu
zdvihnout a med přepustit do druhé, stejně jako plnění do sklenic atd.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 1:09 PM
Subject: Antwort: Re: Plni?ka medu



<:-( Spis bych zvolil zavedenou provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg
a hotovo ne?
napriklad u Gusta. :-)

Plniaren na to aby bola rentabilna musi balit objemy radovo nad 30 T rocne.
Vybehat vsetky povolenia a postavit plniaren podla poziadaviek hygieny je
fuska, ale da sa to. Aj v malom je to investicia okolo 2 mil., ktore sa
budu len postupne vracat.

Problem je ale v tom, ze NIE JE UMENIE NABALIT, ALE PREDAT.

Takze pre nadejnych obchodnikov. Najprv zohnat odbyt a balit v zavedenej
prevadzke a az potom uvazovat o vlastnej.

Matej






Gustimilián
Pazderka An: Vcelarska konference
<vcely/=/v.or.cz>
<gupa/=/seznam. Kopie:
cz> Thema: Re: Plni?ka medu

23.11.2005
11:58
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Od: Josef Menšík:
> Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
MAJÍ
> POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
musejí
> splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> provozu o další tři měsíce v roce
....
Nic proti. Ale.
Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v
mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani medu,
a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?

_gp_





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249)

tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se dělil
mezi dva subjekty
A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak jedna z
podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
dukud je ještě tekutý,
Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
etiketou která se bude vstahovat jen k němu

Pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 11:58 AM
Subject: Re: Plni?ka medu


Od: Josef Menšík:
> Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI MAJÍ
> POMĚRNĚ HUSTOU S͍ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již musejí
> splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k rozšíření
> provozu o další tři měsíce v roce
....
Nic proti. Ale.
Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel v
mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani medu,
a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253)

ví někdo jak dlouho přežívají rostoči bez živých včel

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 11. 2005
Antwort: Vyel MV 1/2006


navrh na zamyslenie aj pre ostatnych.

Bolo by vhodne reklamu oznacovat v nazve ako SPAM. Mnohym by to ulahcilo
orientaciu v prispevkoch.

Matej




"Vlastimil
Protivínský" An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<protivinsky/=/ Kopie:
quick.cz> Thema: Vyel MV 1/2006

24.11.2005
09:59
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Přátelé, právě vyšel MODERNÍ VČELAŘ 1/2006.

Z jeho obsahu:

Kouzla s mednou komorou
Někteří ji už dokáží využívat. Osobně jsem se s tímto pojmem seznámil v
roce 1977 u německého včelmistra G. Eiblemeira. V jeho způsobu včelaření
bylo mnoho poučného pro člověka, který hledal cestu ke skutečně
nástavkovému včelaření

S jakou technologií začít?
Je pro začátečníka lepší rámek vysoký, nebo nízký? A jaké úly mají
budoucnost? Z těch dnešních se jich většina roku 2025 nedožije

Pokladnou ČSV tekly desítky milionů, aniž bychom věděli kam
Nejzáhadnější kapitolou je příspěvek na „společensky prospěšné práce“. Jeho
výše od roku 1995 až do roku 2004 dosáhla téměř 50 mil. Kč! Chce-li člen
ČSV vědět, na co byly tyto prostředky použity, má smůlu. Ve vyúčtování ČSV
vůbec není uvedeno, komu a na co konkrétně byl příspěvek poskytnut. Kdo a
co tady tajĂ­?

Chemie mám dost, chci přírodní produkty z přírodních úlů
Reportáž o životě a včelaření nejvýraznější osobnosti českého nástavkového
včelařství, jehož úly jsou jen ze dřeva, hřebíků a šroubů. Nástavky jsou
bez nátěru. Při prodeji medu zdůrazňuje, že se jeho med nesetkává s žádnou
nepřírodní chemickou látkou

Kampaň na propagaci českého medu – chystá se další tunel?
Deset milionů Kč má za propagaci medu dostat firma, která vznikla jen
několik dní před tím, než lukrativní zakázku získala

Ze svazu odtékaly zbytečně desítky milionů. Peroutkovi to bylo jedno
ČSV neustálým „tichým“ podporováním obchodních subjektů vyvolával nerovné
podmínky na trhu a tím trh „ubíjel“. Nyní mu dochází síly – přišel čas na
změny

Malá včelařská sci-fi aneb Jak včelaři překonali krizi
Co všechno se v naší zemi mohlo stát a nestalo. Kde naše včelařství mohlo
být a není

V příloze pak přinášíme zamyšlení o významu občanských iniciativ a shrnutí
největších prohřešků odstupujícího vedení ČSV od minulého sjezdu a další
zajímavé články.

Přeji Vám vše dobré.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rada (e-mailem) --- 24. 11. 2005
RE: Dotace 2005 (13257)

Můžete někdo potvrdit, že dotace je 146,- Kč na včelstvo?

Děkuji

-----Original Message-----

Dne 23. listopadu byly Českému svazu včelařů připsány na účet finanční
prostředky z dotačního titulu DI a peníze jsou rozesílány do základních
organizací.

,,server CSV

_gp_


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 24. 11. 2005
Komise pro pripravu 8.sjezdu Vcelarstvi 11/x

O jeji cinnosti pravidelne iformuje mistopredseda svazu V.Sobota ustredni vybor,pro cleny je rozdelena podle temat.

Svepomocny fond SF
Vysoke reservy-Vyskytl se návrh na snizeni pridelu do SF a to ze 7 na 5 Kc.
Bylo navrzeno,aby/misto snizeni o 2Kc/ziskane financni prostredky byly pouzity k propagaci ceskeho medu.
/kym to bylo navrzeno?jaky byl pomer k odpurcum navrhu?/

Struktura CSV s krajskymi Koordinacnimi Vybory
Drtiva vetsina vyjadrila podporu zachovani dosavadni org.struktury svazu.Kraje jsou prilis velkym regionem...maji prilis daleko k problemum jednotlivych ZO
/velkym regionem je i struktura svazu,predsednicto zaobira veskerou problematiku organisace/.

Clensky prispevek-vetsina se priklonila,aby system i vyse prispevku byly ponechany
/Vetsina-jaky mela pomer k mensine ?co zadala mensina ?/

Inciativa dve jubilea
Prakticky vsechny konference odmitly snahy rozbiti svazu a vyjadrily stavajicimu vedeni podporu a podekovani
/kolik jich bylo co vyjadrili podporu a podekovani ?
kolik bylo konferenci co zadali zmenu ?

Ojedinele podnety
Petilete obdobi je dlouhe./jaky byl pomer k tem kterym petlete obdobi vyhovuje ?/
Clenstvi /funkci v predsednictvu/omezit na dve volebni obdobi./je to problem ktery by se mel vyjadrit ciselne/

Vcela Predboj se v usnesenich se zadne navrhy postupu nebo opatreni se neobjevily. ???????

Ptam se jaky ma byt pomer obou stran
Pohlizimeli na to s hlediska prirodniho dejstvi,muzeme zde byti konkurence a muze rici ze skutecne je.Rady vcelarskych organisaci tento zivotni princip provadi-ktery ma vyznam ve vyvoji formy zivota.
I Vase prvni valna hromada byla ve znameni takoveho boje.Tento princip nemusime odmitat,je dobre kdyz se pomery vyjasni.Nezapomente pratele,ze důlezitym vyvojovym cinitelem jako je zapas,je vzajemna pomoc a kooperace.Hledim na to s teto stranky.
Jako host na valne hromade v Praze prof.red.Stepan Soudek

Po roku prace Komise pro pripravu sjezdu ignoruje a nereflexuje pripominky ?

Je to arogance ?gaunerstvi ? je to konstruktivni ?

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: "P?nov?" med (13222) (13238)

Voda v medu nevystupuje nahoru, ale med do sebe tahá vodu z vlhkosti ze
vzduchu, je hydroskopický. Proto taky většinou kvasí nejvíc na povrchu a
proto taky se dá na povrchu slabě kvasící med zarazit rozpuštěním a
promícháním.
Na těch inhibitorech něco bude, bílkovina kvasinek je totiž poměrně
přístupná vlivům z okolního prostředí, které mohou bílkovinu pozměnit a tím
kvasinku zabít. Nejspíš to budou bílkovinné látky v medu, těch má víc
medovicový med. Proto se v návodu na medovinu většinou musí takové medy před
kvašením vařit s vodou a vzniklou pěnu vyhodit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 8:18 AM
Subject: Re: "P?nov?" med


> 1.vždy ale jen ve vrchní vrstvě nikdy v celém oběmu
> 2.voda vždy vmedu vystupuje na horu a tm práve dochází keskvašení,
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Olda Vancata" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, November 22, 2005 7:20 PM
> Subject: Re: "P?nov?" med
>
>
> > > Med obsahuje totiž inhibitory proti kvašení.
> >
> > proc teda kvasi, kdyz ma v sobe vic nez 20% vody?
> >
> > \vov
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský (62.209.244.119) --- 24. 11. 2005
Klíčový článek - zjistili jsme, jak to bylo s Předbojem

Redakci MV se podařilo rozkrýt kauzu Včely Předboj a spočítat veškeré ztráty, které tím českému včelařství vznikly:
58.000.000 Kč! Většina z nich šla do Předboje za našimi zády. v roce 2001 se na nás dokonce současné vedení ČSV dopustilo podvodu.

Více na str. 8.

Doufám, že po sjezdu už budeme přinášet jen dobré zprávy
:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil Protivínský (62.209.244.119) --- 24. 11. 2005
Vyšel MV 1/2006

Přátelé, právě vyšel MODERNÍ VČELAŘ 1/2006.

Z jeho obsahu:

Kouzla s mednou komorou
Někteří ji už dokáží využívat. Osobně jsem se s tímto pojmem seznámil v roce 1977 u německého včelmistra G. Eiblemeira. V jeho způsobu včelaření bylo mnoho poučného pro člověka, který hledal cestu ke skutečně nástavkovému včelaření

S jakou technologií začít?
Je pro začátečníka lepší rámek vysoký, nebo nízký? A jaké úly mají budoucnost? Z těch dnešních se jich většina roku 2025 nedožije

Pokladnou ČSV tekly desítky milionů, aniž bychom věděli kam
Nejzáhadnější kapitolou je příspěvek na „společensky prospěšné práce“. Jeho výše od roku 1995 až do roku 2004 dosáhla téměř 50 mil. Kč! Chce-li člen ČSV vědět, na co byly tyto prostředky použity, má smůlu. Ve vyúčtování ČSV vůbec není uvedeno, komu a na co konkrétně byl příspěvek poskytnut. Kdo a co tady tají?

Chemie mám dost, chci přírodní produkty z přírodních úlů
Reportហo životě a včelaření nejvýraznější osobnosti českého nástavkového včelařství, jehož úly jsou jen ze dřeva, hřebíků a šroubů. Nástavky jsou bez nátěru. Při prodeji medu zdůrazňuje, že se jeho med nesetkává s žádnou nepřírodní chemickou látkou

Kampaň na propagaci českého medu – chystá se další tunel?
Deset milionů Kč má za propagaci medu dostat firma, která vznikla jen několik dní před tím, než lukrativní zakázku získala

Ze svazu odtékaly zbytečně desítky milionů. Peroutkovi to bylo jedno
ČSV neustálým „tichým“ podporováním obchodních subjektů vyvolával nerovné podmínky na trhu a tím trh „ubíjel“. Nyní mu dochází síly – přišel čas na změny

Malá včelařská sci-fi aneb Jak včelaři překonali krizi
Co všechno se v naší zemi mohlo stát a nestalo. Kde naše včelařství mohlo být a není

V příloze pak přinášíme zamyšlení o významu občanských iniciativ a shrnutí největších prohřešků odstupujícího vedení ČSV od minulého sjezdu a další zajímavé články.

Přeji Vám vše dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: kodí mráz medu? (13250) (13255)

Nevím, kolik se na toto zjištění spotřebovalo času, možná, že žádný, protože
většinu tady toho odvodí chemik v oboru fyzikální chemie, který se trochu
zabývá krystalizací a najde si v tabulkách pár hodnot pro gluózu a
fruktózu.. Jinak než takhle to ani nemůže být, hlavně pro květový med. U
medovicového medu vyšší obsahem bílkovin a vyšších cukrů bude uvedené
rozdíly v chování v závislosti na teplotě zmenšovat a zpomalovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 23, 2005 7:30 PM
Subject: Re: kodí mráz medu?


> Výpis z včelařské encyklopedie (na CD):
> Vliv teploty
> Krystalizace medu se ukázala být závislou na teplotě. Protože se stupeň
> přesycení a difúzní koeficient chovají při změnách teploty protichůdně,
> bývají tímto dosahovány zdánlivě si odporující zkušenosti. Tak kolísání
> teploty v rozsahu od 5 do 14°C urychluje krystalizaci medu s malým počtem
> krystalizačních zárodků, zatímco med s velkým počtem zárodků reaguje na
> konstantní teplotu 14°C podstatně rychlejší krystalizací než na kolísající
> teploty. Jestliže se teplota při skladování pohybuje pod 5°C, pak bude
> krystalizace brzděna, protože zvýšená viskozita medu trvale brzdí rychlost
> difúze molekul glukózy. Nižší teploty skladování pod 4°C urychlují také u
> medů již vykrystalizovaných „tvoření ledových květů“, protože následkem
> smršování může proniknout vzduch do vzniklých dutin mezi medem a stěnami
> nádoby. Tento jev, je obzvláště výrazný při náhlém poklesu teplot. Za
> extrémně nízkých teplot pod -45°C med ztuhne, pohyb molekul ustane a již
> nenastane vytváření krystalizačních zárodků. Voda v medu však nezmrzne,
> protože vysoká koncentrace cukrů způsobí enormní snížení bodu mrazu.
Vysoké
> teploty uskladnění s více než 25°C vedou k odkladu krystalizace, protože
se
> stoupající teplotou klesá stupeň přesycení medu glukózou. Nicméně
> vznikající krystaly klesají v důsledku snížené viskozity rychle ke dnu,
> takže délka difúzní dráhy vzroste o několikanásobek. Teploty nad 30°C
> zabrání počátku krystalizace po měsíce. Následkem toho lze sotva zabránit
> krystalizaci tekutého medu za běžných podmínek uskladnění, nebo rozsah
> teplot od 10 do 18°C podporuje krystalizaci. Teploty nad 20°C se však
> zakazují pro záporný účinek na kvalitu medu, která je negativně
ovlivňována
> již na úrovni teploty 20°C. O teplotu při uchovávání již
vykrystalizovaného
> medu máme zájem jen tehdy, jestliže ovlivňuje jeho roztíratelnost. Pro
> měkce krystalizující medy se doporučuje uchovávání v chladnu, např. ve
> spíži, pro medy hrubě krystalizující naproti tomu uchovávání za pokojové
> teploty. Všechny medy s průměrnou konzistencí zachovávají svoji optimální
> roztíratelnost v širokém rozsahu teplot.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 24. 11. 2005
Re: Škodí mráz medu? (13250) (13255)

V každém případě dle mých zkušeností med ponechaný ve sklenicích na betonu zkrystalisuje nejméně o týden dříve, než ten který je na dřevěné polici těsně nad podlahou.Krystalisace na betonu začíná od spodu sklenice.
V případě uskladnění bez kontaktu s chladnou podlahou začíná krystalisace většinou od shora, kam asi vystoupají pylová zrna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 11. 2005
Re: Dotace 2005 (13258)

Od: Jakub Dolínek:
> a nevis, kdy prijdou unijni dotace na vybaveni?
......

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?t=43

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78024 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 13259 do č. 13319)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu