78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Lejčar (e-mailem) --- 27. 11. 2005
Úvahy k tématům sjezdu-pokračování. (13342)



V hrubých rysech by akceptování mých návrhů znamenalo změnu v některých
paragrafech statutu SF tak, aby
-o použití prostředků fondu rozhodovala komise SF a odvolacím orgánem byl
UV, nebo jím ustavená revizní komise SF,
-SF byl oddělen od hospodaření svazu a jeho peněžní prostředky byly uloženy
na samostatném účtu a samostatně účtován
-jako příloha SF byla zpracována pravidla a podmínky pro poskytování
návratných půjček s vymezením okruhu projektů na které lze půjčky poskytnout
a s pravidly pro úročení a zajištění vrácení půjčených prostředků.

Zlepšení důvěry v nakládání s prostředky svazu.
V poslední době se v diskusích na různé úrovni a v různých prostředích
stále častěji objevují pochybnosti o vhodném nakládání s prostředky svazu a
dokonce i nařčení o jejich zcizování. Připomenu-li si jako člen ÚV některé
kausy, příliš se tomu nedivím.
Jen pro ilustraci:
Včela Předboj- UV odhlasoval několikrát nemalé dotace provozu, později i
prodej, ale vždy s minimem informací a bez znalosti podmínek půjček, nebo
prodeje. Většina členů ÚV přijala argumentaci předsednictva, že se jedná o
obchodní záležitosti a není možné zveřejnit všechny informace.
Výstavba haly včelařských technologií Nasavrky-projekt byl vypracován a
realizace začala bez toho, že by se členové ÚV vyjadřovali k záměru a výběru
projektanta a dodavatele stavby. Informace byly poskytnuty až na dotaz při
potřebě schválení peněžního příspěvku a to ještě jen informace technického
rázu, nikoliv o celkovém vkladu svazu, předpokládaných provozních nákladech
a zajištění vybavení a chodu zařízení.
Rekonstrukce ubytovacího zařízení Nasavrky-stejně jako hala probíhá bez
projednání v ÚV. I kdyby rekonstrukce nebyla ani částečně hrazena z
prostředků svazu, bude ho provozovat svaz a hradit provozní náklady.
Časopis Včelařství a Včelařské vzdělávací centrum- ve výkazech hospodaření
ÚV nejsou vedeny samostatně, vše je zahrnuto do jedné vágně definované
kapitoly „společensky prospěšná a vzdělávací akce“ s rozpočtem ve výši
zhruba poloviny celkového objemu peněžních prostředků se kterými svaz
disponuje.
Reklamní kampaň k propagaci medu- bude stát svaz několik milionů, ale
informace o předpokládaných účincích kampaně, zhodnocení vložených
prostředků a způsobu výběru agentury nebyla členům ÚV předložena.

Pochybností by jistě výrazně ubylo, kdyby se financování svazu více
zprůhlednilo. Jako občanské sdružení nakládající s příspěvky členů a dotací
ze státních prostředků máme povinnost poskytovat informace o nakládání s
těmito prostředky a zajišťovat jejich účelné využití.

Za tím účelem navrhuji
-Do revizní komise ÚV zvolit spíše členy s nezávislými než kamarádskými
postoji k budoucímu předsednictvu a pověřit jí revizí sporných kaus s
výstupy umožňujícími postih úmyslných poškození zájmů svazu a návrhy na
opatření k vyvarování se obdobných chyb v budoucnu.
-V účetnictví zavést samostatně účtovaná střediska Časopis a publikace ,
Vzdělávací centrum.
-Ustavit ekonomickou (hospodářskou) komisi , která by se podílela na tvorbě
rozpočtu a přípravě projektů, byla zpravodajem ÚV ve věcech financování a
využívání finančních prostředků zejména v případech, kdy není vhodné nebo
přípustné zveřejnění některých údajů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lejčar (212.65.198.118) --- 27. 11. 2005
Úvahy k tématům sjezdu.

Svépomocný fond.
V souvislosti s diskusí o využití přebytku na účtu SF a zkušenosti s postupem při vypořádáním případu škody na včelstvech jednoho staršího člena naší ZO jsem si , přiznávám poprvé, pořádně pročetl statut SF a došel k závěru, že je na čase ho změnit, respektive upravit alespoň ve třech případech, které se pokusím popsat.
První co mě na něm zarazilo a co nemohu strávit je to, že o plnění ze SF rozhoduje „sekretariát“ a jedině při podání odvolání se ke slovu dostává komise SF. Naivně jsem předpokládal, že sekretariát UV zpracovává žádost po formální stránce (dokladovost, termíny, vyjádření příslušných subjektů a pod) a rozhoduje komise SF. Na našem konkrétním případě jsem se ale přesvědčil, že o věci je skutečně rozhodováno od zeleného stolu bez velké snahy o objektivní hodnocení a s ignorováním názoru základní organizace.
Mé další úvahy vedly ke stále opakovanému tvrzení, že SF je stejným fondem jako sociální nebo rezervní a že se naplňuje až z hospodářského výsledku. Věcně to tak rozhodně není a nemělo by to tak být ani formálně. Včelaři prostě do něj vkládají dohodnutou částku za definovaným účelem a i když je pro zjednodušení vybírána spolu s členskými příspěvky jako jejich část, nemá s hospodařením svazu nic společného. Měl by tedy být od hospodaření svazu oddělen věcně i formálně, tedy peníze na samostatném účtu a samostatně účtován pod kontrolou komise SF. Protože to je účet, na němž trvale leží peníze, bude spravedlivější, budou-li úroky a jiné bonusy zhodnocovat tento fond a nikoliv vylepšovat hospodaření svazu.
Dalším a na toto téma posledním předmětem mých úvah je využití prostředků SF. Statut SF v §2 Účel fondu předvídavě připouští možnost použití prostředků fondu i na jiný účel, než náhradu škod. Jednou jsem nesměle na zasedání ÚV přednesl návrh na poskytování půjček ze SF na zřízení či zařízení stáčírny medu. Přítel Peroutka můj námět ihned odmítl se slovy „To známe! A kdo bude z včelařů páčit splátky?! Zase jsem zahlédl ten „zelený stůl“ a snahu předem zarazit vše, co může přinést sekretariátu práci navíc a problémy. Když ale vidím možné dotace z prostředků EU na které včelaři nedosáhnou jen proto, že nedají dohromady peníze na celý záměr, aby až po realizaci dostali zpět dotaci ve výši poloviny až dvou třetin celkové částky, zatímco na účtu SF leží peníze nečinně, ptám se: Kde je ta pravá svépomoc? Proč bychom ze SF nemohli poskytnout návratné půjčky na dobré projekty. K čemu jsou instituty zástav, ručení, leasingu, směnek, které by zajišťovaly vrácení půjček?
.
V hrubých rysech by akceptování mých návrhů znamenalo změnu v některých paragrafech statutu SF tak, aby
-o použití prostředků fondu rozhodovala komise SF a odvolacím orgánem byl UV, nebo jím ustavená revizní komise SF,
-SF byl oddělen od hospodaření svazu a jeho peněžní prostředky byly uloženy na samostatném účtu a samostatně účtován
-jako příloha SF byla zpracována pravidla a podmínky pro poskytování návratných půjček s vymezením okruhu projektů na které lze půjčky poskytnout a s pravidly pro úročení a zajištění vrácení půjčených prostředků.

Zlepšení důvěry v nakládání s prostředky svazu.
V poslední době se v diskusích na různé úrovni a v různých prostředích stále častěji objevují pochybnosti o vhodném nakládání s prostředky svazu a dokonce i nařčení o jejich zcizování. Připomenu-li si jako člen ÚV některé kausy, příliš se tomu nedivím.
Jen pro ilustraci:
Včela Předboj- UV odhlasoval několikrát nemalé dotace provozu, později i prodej, ale vždy s minimem informací a bez znalosti podmínek půjček, nebo prodeje. Většina členů ÚV přijala argumentaci předsednictva, že se jedná o obchodní záležitosti a není možné zveřejnit všechny informace.
Výstavba haly včelařských technologií Nasavrky-projekt byl vypracován a realizace začala bez toho, že by se členové ÚV vyjadřovali k záměru a výběru projektanta a dodavatele stavby. Informace byly poskytnuty až na dotaz při potřebě schválení peněžního příspěvku a to ještě jen informace technického rázu, nikoliv o celkovém vkladu svazu, předpokládaných provozních nákladech a zajištění vybavení a chodu zařízení.
Rekonstrukce ubytovacího zařízení Nasavrky-stejně jako hala probíhá bez projednání v ÚV. I kdyby rekonstrukce nebyla ani částečně hrazena z prostředků svazu, bude ho provozovat svaz a hradit provozní náklady.
Časopis Včelařství a Včelařské vzdělávací centrum- ve výkazech hospodaření ÚV nejsou vedeny samostatně, vše je zahrnuto do jedné vágně definované kapitoly „společensky prospěšná a vzdělávací akce“ s rozpočtem ve výši zhruba poloviny celkového objemu peněžních prostředků se kterými svaz disponuje.
Reklamní kampaň k propagaci medu- bude stát svaz několik milionů, ale informace o předpokládaných účincích kampaně, zhodnocení vložených prostředků a způsobu výběru agentury nebyla členům ÚV předložena.

Pochybností by jistě výrazně ubylo, kdyby se financování svazu více zprůhlednilo. Jako občanské sdružení nakládající s příspěvky členů a dotací ze státních prostředků máme povinnost poskytovat informace o nakládání s těmito prostředky a zajišťovat jejich účelné využití.

Za tím účelem navrhuji
-Do revizní komise ÚV zvolit spíše členy s nezávislými než kamarádskými postoji k budoucímu předsednictvu a pověřit jí revizí sporných kaus s výstupy umožňujícími postih úmyslných poškození zájmů svazu a návrhy na opatření k vyvarování se obdobných chyb v budoucnu.
-V účetnictví zavést samostatně účtovaná střediska Časopis a publikace , Vzdělávací centrum.
-Ustavit ekonomickou (hospodářskou) komisi , která by se podílela na tvorbě rozpočtu a přípravě projektů, byla zpravodajem ÚV ve věcech financování a využívání finančních prostředků zejména v případech, kdy není vhodné nebo přípustné zveřejnění některých údajů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 11. 2005
Re: Cena informacĂ­. (13338) (13339)

Mam ten dojem, ze prave v tom je zakopeny pes.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Milan
Datum: 27.11.2005 12:08

>A co se týče mé výhodné domény nabídl
>jsem spolupráci a výsledek byl žádný ohlas.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 11. 2005
Re: Cena informac?. (13338) (13339)

Milan :
....
> Nebo znáte někde jinde včelařský
> chat??
......

Chat seznamu.cz. Vcera jsem to zaregistroval. Funguje asi od ledna. Je pod diskuznim , ...hobby a chov a vcelarstvi nebo tak nejak.
_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (194.212.180.122) --- 27. 11. 2005
Re: Cena informací. (13338)

Pokud čtete tyto příspěvky tak jste mohl zjistit ,že i reklama na úly někomu vadí.Místo o úlech které nabízím se rozpoutala debata o tom kolik vydělám a jak mám výhodnou doménu a podobně.Vždyť se přece jedná o peníze.Je hodně takových, kteří jsou neschopní a závidí.Divím se ,že chtějí peníze za svou práci v zaměstnání.A co se týče mé výhodné domény nabídl jsem spolupráci a výsledek byl žádný ohlas.Přesto jsem nabídl možnost nabízet starší věci,prostě bazar.Také chat. Můžete si na stránkách www.vcelarstvi.info podiskutovat přímo. Nebo znáte někde jinde včelařský chat??
Milam
www.vcelarstvi.info

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.90.237) --- 27. 11. 2005
Cena informací.

Byla tu jednou pozvánka do Bučovic na akci u přítele Sedláčka, které jsem se zúčastnil. Při vstupu do provozovny byla na prknech malá kasička,které si většina včelařů ani nevšimla. Dal jsem do ní 50 Kč. Po akci už byla pryč, protože bych do ní ještě přidal, přestože jeho progresivní metody velkovčelaře nepoužiji, ale byly velmi poučné, a odborně podané.S mnoha názory se shoduji, ale řeším je jinak.Měl by si každý uvědomit, že náklady na tyto akce není levná záležitost.
Reklamy na prodej úlů Vám tady nevadí. Prodej nového nápadu je snad na vyšší úrovni. Výroba úlu se počítá na hodiny , ale na nové myšlence se pracuje někdy roky. Nastavil jsem Vám , některým zrcadlo. Srovnáváte nesrovnatelné.Každý máme nějakou nevědomost, a každý s ní bojujeme jinak.Nebudu se k tomu vyjadřovat.Gesce patentu pro důchodce je drahá, levnější je např. prodloužení Užitného vzoru stojí 3 000 Kč.Já 40 Kč projedu do města, poštovné, kopírování , atd. takže mě ze 100 Kč moc nezbude. Pro Vás co jste přistoupili na tuto hru, označte zda chcete rámek, jeřáb, plastový medomet,váhový jeřáb. Je možno také úprava septiku, čistění komínů, úpravy kotlů atd.Všechny myšlenky jsem si zrealizoval a jsem jejich majitel.Pokud z Vás mladých to někoho zajímá, nebo chcete vzor, jak se to dělá, pošlu celý popsaný i s ochranou, např. na kotle spal. biomasu.Už tu někdo psal o biomase. Jenom dodám, kdo se to naučí, stačí mu k tomu jen tři věci, mozek, tužka a papír a svoji novou myšlenku nakreslit, popsat atd.Možná překvapí ne jen sebe, ale i Svět.
V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 27. 11. 2005
Re: St???rna medu. - ?l?nek (13308) (13318) (13322) (13330) (13335)

Co včelař to jiný přístup. Moje základní heslo je: Kdo se boji .... v síni. Díky jemu to mám o dost jednodušší. Nevymýšlím si důvody, proč to nejde, ale zabývám se tím, co je nutné udělat pro to, aby to šlo.Díky tomu medárnu mám, zatím co jiní nadosmrti budou o nich pouze žvanit a plakat si navzájem na rameni, proč to nejde. Schválených medáren jsem viděl dost, jenom u nás na okrese jsou 3.Co bylo dobré, to jsem použil, s ostatním jsem si musel poradit.Kdykoli pracuji s medem tak jsem rád, že ji mám i když finančně to byl docela horor. Takže dnes nemusím nikde očumovat, stačí jen sejít do suterénu našeho rod. domku a to prostě jen proto, že jsem ji chtěl mít a byl jsem proto ochoten hodně udělat.Takže přeji všem, co mají obdobný přístup, ať se daří. Zdraví R.Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.71) --- 27. 11. 2005
Re: Množstvo včiel v 1kg - doplnenie (13333)

Veta v druhom odstavci má znieť: Ešte........(.....keď je včelí chumáč rozídený), 250g včiel. Prepáčte

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 26. 11. 2005
Re: St???rna medu. - ?l?nek (13308) (13318) (13322) (13330)

Stonjek:
.......
> Což do toho raději
> vložit trochu optimizmu,nadšení a hodně vlastní práce?? Pak je to pro
> takovou medárničku docela reálný základ. Kdo se bojí kontrol kvality, tak
> asi ví proč. Domnívám se že v dobrých hyg. podmínkách si stačí pohlídat
> obsah vody a HMF a vše je v lati.
........

A kdo se boji? Jen at se kontroluje. Me motto je "Kazdy med pod drobnohled". :-))

Kdyz bych mel budovat, jako rikas medarnicku, tak v tom momente koncim se vcelarenim z duvodu zvladnuti naplne prace. Rad delam jednu vec a poradne. Obzvlaste, kdyz by me mela zivit.

A kdyby melo stacit to co pises, tak bych ti rad doporucil navstevu schvalene provozovny dodavajici na trh med a castku, ktera je davana do provozu, kvuli dodrzeni podminek SVS. A ta by te postavila do late. :-))
_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 26. 11. 2005
Re:Mnostv? v?el. (13331)

Od: Pepa:
> Můžete mě říct kolik zimních včel váží 1 kg??
......

Vubec neco o vaze vcel:

Dělnice váží průměrně 100 mg: včela vycházející po narození z buňky asi 122 mg. kojička a stavitelka 134 mg, létavka 108 mg, stará létavka 75 mg, včela s naplněným medovým váčkem při rojení 125-167 mg. V 1 kg je včel: za normálních poměrů asi 10000 (po 100 mg), při rojení 6000 až 8000 (po 125-167 mg); berou s sebou zásobu medu až na 20 dnů. Podle jiných pramenů je v 1 kg: včel vyletujících v létě z úlu asi 11 000 (po 91 mg), včel vracejících se z pastvy při slabé snůšce 9000 (po 111 mg), při silné snůšce 8000 (po 125 mg), včel nasátých při pokouření 7300 (po 132 mg), včel vycházejících s rojem 6500 (po 154 mg). - Váha roje: Dobrý roj váží asi 3 kg a má 18000 až 24000 včel; podle jiných autorů pěkný roj 2 kg (= 20000 včel po odložení medu). slabší roj 1,5 kg (= 15 000 včel) a zvlášť velký roj 3 kg (= 30000 včel) i více.


Toliko o vaze.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.170.199) --- 26. 11. 2005

Všeobecne sa údáva, že v jednom kg včiel sa môže nachádzať 10 tis. včiel, čo je podľa mojich pozorovaní reálna cifra.
Ja mám vypracovanú jednoduchú metódu na na určnie váhy včiel po ich prezimovaní. Pred jarným preletom, kým sú ešte neporušené riadky meliva, odmeriam sčítavacím spôsobom dlžku riadkov s melivom a tento údaj delím koef.100, čím dostanem rálnu váhu prezimovaných včiel. Spôsob hodnotenia hmotnosti prezimovaného včelstva je vypracované pre rámikovú mieru B /4OOmm/, ale platí to aj pre iné miery, pretože včelí chumáč vytvára zimuje vo všetkých úľoch približne v podobe elipsoidu ale dosť často v podobe zvona. Príklad na určenie hmotnosti prezimovaného včelstva: včelstvo zimovalo v 6 uličkách, nameral som splu: 125 cm meliva v riadkoch : koef.100 = 1,25 kg. Platí to pre normálne včelstvo, ktoré zimovalo s matkou.
Ešte dodávam, že literatúra udáva hmotnosť včiel v jednej plne obsadenej uličky (pri teplote nad 12°C, keď je včelí chumáč už rozídený.) Rozťažnosť zimného chumáča má koef.1,6. To znamená, že po rozpustení zimného chumáča v dĺžke 125 cm zaujme včelstvo 125 cm x koef.1,6= dĺžku v uličkách cca 200 cm. To znamená,že včely obsadia asi 5 uličiek v miere B. Keďže včely neobsadzujú uličky v prísne matematicky ako to mi vypočítame, ale voľne podľa svojich potrieb, takže to v skutočnosti môže byť 6-7 uličiek.
Včelstvo bez matky je stresované a melivové riadky neposkytnú spávny obraz o včelstve. V takomto prípade výpočet je nie pravdivý. Tento výpočet je jednoduchý, ku ktorému som sa dopracoval postupne. Táto metóda dá pre včelára dopredu pokyn, čo môže očakávať od každého včelstva a čo môže pre to ktoré včelstvo na jar urobiť. Celkový spôsob výpočtu bude uverejnený na stráne http://www.vcely.sk v zmných mesiacoch.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 26. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249) (13307) (13314) (13315) (13323) (13329)

No, je to něco podobného jak se tady o tom vyjádřil Vojtěch. Sice mám lecos nahráno, ale nejsem vlastníkem autorských práv. Jednotlivé přednášky nejsou autorizovány a proto je nemohu a ani nesmím nabízet k prodeji. Pokud mě ale o to někdo požádá, tak za cenu mých nákladů je zájemci poskytnu. Tedy za tržní cenu, ale jako kolegiální výpomoc těm, co se na konkrétní akci nemohli dostavit. Osobně mi příjde líto, že se akce ztratí v propadlišti času a jen občas si někdo vzpomene, že tam a tam někdo o něčem mluvil ale, že si už nevzpomíná kdo a co přesně. Měli by na to myslet organizátoři těchto akcí.
Pokud jde o písemnou podobu, bude nutné počkat zda je autor nezveřejní např, v MV, VN nebo ve Včelařství.
Honza

> Já jsem se trošku špatně vyjádřil. Napsal jsem k získání, myslel jsem k přečtení. Zatím se tímto problémem nezabývám dostatečně do hloubky, aby to opravňovalo moje získávání takových přednášek.

> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (194.212.180.122) --- 26. 11. 2005
Množství včel.

Můžete mě říct kolik zimních včel váží 1 kg??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 26. 11. 2005
Re: St???rna medu. - ?l?nek (13308) (13318) (13322)

Tvé odpovědi jsem moc nerozuměl.Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko.Dnes víme pouze jedno, že nevíme přesně nic a tak vymýšlet si jak bude od začátku vše špatně není příliš produktivní. Což do toho raději vložit trochu optimizmu,nadšení a hodně vlastní práce?? Pak je to pro takovou medárničku docela reálný základ. Kdo se bojí kontrol kvality, tak asi ví proč. Domnívám se že v dobrých hyg. podmínkách si stačí pohlídat obsah vody a HMF a vše je v lati. Jinak na tržištích nikdo schválenou medárnu nevyžaduje, stačí rozbor medu. Alespoň to tak donedávna platilo. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249) (13307) (13314) (13315) (13323)

Já jsem se trošku špatně vyjádřil. Napsal jsem k získání, myslel jsem k
přečtení. Zatím se tímto problémem nezabývám dostatečně do hloubky, aby to
opravňovalo moje získávání takových přednášek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 25, 2005 7:36 PM
Subject: Re: Plni?ka medu


> R. Polášek napsal
> Já jsem psal o jedné společné medárně a více menších včelařů, kteří mají
> své chlazené sklady nebo boxy doma.
> Jinak nejsou ty přednášky někde k získání na internetu?
>
> Mám některé ve své filmotéce (viz www.sweb.cz/jjvcela).
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.231) --- 26. 11. 2005
Re: vceli vosk (13324)

Milá pani
z dlaždíc a antikoru je to jednoduché, (neviem aké sú tie veci veľké), ale ak sa tie veci dajú nahriať na 70°C, tak ich po nahriatí strieme novinami, látkou a pod. Dlaždice ale i ostatné veci nahriať parou z vyvíjača pary a postupne do sucha utrieť. Očistený predmet ostane krásne lesklý. Ak je vosk vsiaknutý do dreva, je to o niečo ťažšie, ale po nahriatí drevených častí horúcou parou, takisto do sucha utrieme, drevo po tejto procedúre bude ešte krajšie

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 25. 11. 2005
Re: vceli vosk (13324)

No to Vám Marianko nezávidím. Občas se mi to taky stane a to bych vyskočil z kůže. Když je alespoň podklad mokrý tak to po zchladnutí lze sloupnout. Pokud ale se vosk přilepí, nezbývá než ho řádně oškrábat nožem nebo špachtlí a pak ho vytřít hadrem. Může pomoci použití ředidla C6000, který včelí vosk pozvolna rozpouští. Kovové předměty lze také zahřát třeba v troubě a vosk steče. Suché dřevo se voskem nasytí a z povrchu už ho nedostanete.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: ATEST MEDU (13319)

Dne pátek 25 listopadu 2005 18:13 Jakub Dolínek napsal(a):
> mate nekdo zkusenost se ziskanim tzv. "atestu medu" od veterinarni spravy -
> pro prodej medu na trznicich?
>
> jaky je postup, jake jsou pozadavky, co vse je potreba splnit?
> na jak dlouho je "atest" vydavan?
> atd. atd. atd.
>
> diky
>
> jakub dolinek

DD,
musite mit schvalenou plnirnu medu - info na Vasi SVS.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249) (13307)

Dne pátek 25 listopadu 2005 11:53 Radim Polášek napsal(a):
> No, první fáze je taková diskuze.
> Druhá fáze by mohla být, kdyby třeba měl někdo nějakou nepoužívanou
> mrazničku, nadstavit tam tu teplotu, řekněme v rozmezí od 2 do 5 st C,
> hodit tam v květnu 1 - 2 nastavky rámků s řepkovým medem a někdy v září,
> říjnu to zkusit rozehřát a vytočit. Totiž aby se minimalizovalo, že někdo
> na takovém systému založí nějaký provoz a investuje do něho a pak se
> zjistí, že třeba květnový med z řepky a ovocných stromů takhle dělat nejde,
> že se musí vytáčet hned. Totiž výchozí předpoklady mohou být klidně

DD,

je to hezke, ale vyvoj poslednich let ukazuje rozdil ceny tohoto medu v kvetnu
a po sezone i nekolik 10 % Kc.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokeš (e-mailem) --- 25. 11. 2005
vceli vosk

dobry den,
prosim, nevite nekdo, jak odstranit rozlity vceli vosk
z dlazdic, dreva, nerezu?
moc dekuji za pripadne odpovedi!
mariana prokesova

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 25. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249) (13307) (13314) (13315)

R. Polášek napsal
Já jsem psal o jedné společné medárně a více menších včelařů, kteří mají své chlazené sklady nebo boxy doma.
Jinak nejsou ty přednášky někde k získání na internetu?

Mám některé ve své filmotéce (viz www.sweb.cz/jjvcela).
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: St???rna medu. - ?l?nek (13308) (13318)

Od: Stonjek :

> ... Na můj dotaz na okresním aktivu taj. Peroutka
> odpověděl, že už po Novém roce bude líp a tak nezbývá než doufat a držet
> palce.
..........

Jde o navrh a SVS. Neco ti reknu. Nebude trvat dlouho a to co se deje s vykupem a zamernou laxnosti svazu k nemu se odrazi v jednani a konecnem konkurencnim tlaku mezi vcelari na "trznicich" . Dojde doba a bude se chvalit existence vykupu a pohodlnosti, kterou to prinaselo. A jeste neco. Jde v navrhu v postate o dvousecnou zbran. Konecne, jestli navrh bude prijat, dojde na oficialni kontroly, ktere budou jako konkurence na trhu a na zaklade tohoto naprosto bez debat i pro "trhovce" s medem. :-)) Konecne se dostanou medy a jeji kvalita "ze dvora a trznice" i do tabulek a na musku SZPI.

Jde o navrh a videl jsem jej.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.212.187.5) --- 25. 11. 2005
Re: P. sefredaktor Vcelarstvi to opet zamerne prehnal (13311)

"Prosim vas.
V poslednim 12/05 Vcelarstvi je tak dvoustrankova informace o manzelich a vykupcich medu unas. Jde o vetu typu objemu vykupu a ta veta je dosti dulezita pro "utvoreni nazoru" pred sjezdem. Ocem je rec?
...priblizne:
Z nekolika stovek kg vykoupeneho medu za rok to je dnes nekolik stovek tun vykoupeneho medu zarok.
Nevim jestli p. sefredaktor takove upravy clanku vymysli a dela na neci popud, nebo si je vycucava z prstu nevedomky, ale toto je opravdu ZVAST !
"

Anketa -
a) článek je plně pravdivý, nejde o neplacenou plošnou reklamu a není problém prodat libovolné množství medu za uváděnou cenu
b) pravdivost a objektivnost informací odpovídá běžnému standardu radia Jerevan, ke kterému se letos přidalo i Včelařství


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.170.202) --- 25. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253) (13268)

V bývalom Sov.zväzu výskumníci robili pokusy koľko dní môže byť V.D.bez svojho hostiteľa. Bola tam uvedené viac hodnôt za rôznych podmienok. Zisťovali hlavne, či môže V.D. žiť určitú dobu na kvete a mohol sa presunúť na inej včele do iného (stáva sa to vtedy keď na kvete sa stretnú dve včely a na jednej je samička V.D.)včelsta. Výskumy to potvrdili, že možné to je,lebo V.D. žil na kvete až 48 hodín.
Ja mám overené, že V.D. sa môže presunúť i na obyčajnej Ose (Vespa)zemnej a nemeckej, ktoré včase totálneho rozpadu včelieho spoločenstva je pod tlakom V.D. Zaznamenal som dva osobné prípady. Jeden prípad z Nemecka pozorovaný včelárom bol uvedený aj v OVP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 25. 11. 2005
ATEST MEDU

mate nekdo zkusenost se ziskanim tzv. "atestu medu" od veterinarni spravy - pro prodej medu na trznicich?

jaky je postup, jake jsou pozadavky, co vse je potreba splnit?
na jak dlouho je "atest" vydavan?
atd. atd. atd.

diky

jakub dolinek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 25. 11. 2005
Re: Stáčírna medu. - článek (13308)

Vtéto době jakékoliv informace o certifikovaných medárnách jsou zbytečné. V současné době probíhají jednání mezi svazam, veterináři a kdo ví s kým ještě, jejichž účelem je co nejvíc celý proces schvalování zjednodušit. Zřejmě vše probíhá pomalu a vlažně ale hlavně, aby to dopadlo. V současné době neví přesně nikdo nic. Na můj dotaz na okresním aktivu taj. Peroutka odpověděl, že už po Novém roce bude líp a tak nezbývá než doufat a držet palce. Kdo byl na setkání Dadant klubu a slyšel tam, jak jeden starší včelař tvrdil, že dnes jsou již takové podmínky, že med lze zpracovávat na kuchyňské lince a pak dodávat do obchodu, tak je to samozřejmě naprostý nesmysl, zřejmě nás informované chtěl rozesmát komickým výstupem. Myslím, že soukromé schválené medárničky jsou výrazným krokem dopředu. Já osobně na družstevní společné medárny nevěřím, dovedu si představit jak by vše probíhalo po odeznění počátečního nadšení. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dvořáček (195.47.44.210) --- 25. 11. 2005
Dotace

Do nasi ZO prislz dotace 23.11. odpoledne na nas ucet a Vam ?

Jednatel Pavel Dvoracek Mecholupy /Zatec

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bureš J. (84.21.111.76) --- 25. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253) (13278) (13303) (13304)

))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))Na plástech v nichž je plod přežívají samičky roztoče Varroa destructor až 40 dní, na uhynulých včelách 16 dní a mimo včelu žije roztoč v závislosti na vnějších podmínkách 6-7 dní))))))))))))))))))))))))))))))))

Aby nedošlo k omylu - uvedené životnosti platí pro plásty a úly bez živých včel.(I zavíčkované plásty vyndané mimo včelstvo).
Zdroj : Časopis včelařství č.5/99 st.108,6/99 st.132,7/99 st.156. - "Minimum znalostí pro začátečníky " - autor ing. Řeháček

Zdravím
Bureš Jar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249) (13307) (13314)

Já jsem psal o jedné společné medárně a více menších včelařů, kteří mají své
chlazené sklady nebo boxy doma.
Jinak nejsou ty přednášky někde k získání na internetu?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 25, 2005 1:13 PM
Subject: Re: Plni?ka medu


> Ředitel Kamler na několika přednáškách pro komerční včelaře vyzdvihoval
> výhody chlazených skladů: odložení vytáčení na pozdější dobu, dodatečné
> vysoušení medu přímo v souších, ochrana vytočených souší před zavýječem,
> uskladnění vytočených souší (navoněných medem) pro přímé přidávání
> (urychluje přijetí) a také po přepnutí na režim vytápění předehřádí souší
> pro dokonalejší vytočení hustých medů. Není potom třeba nástavky nikam
> převážet a nedochází k výměně vduchu. Prostor pro uložení omezeného počtu
> nástavků si je tedy dobré vytvořit přímo v medárně. Viděl jsem dokonce
> takovýto box pojížděcí s těsněním u země, takže s ním šlo najet na složené
> sudy a nebylo nutné manipulovat s plnými sudy. Tuším př. Sláma dokonce
> mluvil o využití tohoto velkého boxu na kvašení většího mnmožství
medoviny.
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.103.226) --- 25. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249) (13307)

Ředitel Kamler na několika přednáškách pro komerční včelaře vyzdvihoval výhody chlazených skladů: odložení vytáčení na pozdější dobu, dodatečné vysoušení medu přímo v souších, ochrana vytočených souší před zavýječem, uskladnění vytočených souší (navoněných medem) pro přímé přidávání (urychluje přijetí) a také po přepnutí na režim vytápění předehřádí souší pro dokonalejší vytočení hustých medů. Není potom třeba nástavky nikam převážet a nedochází k výměně vduchu. Prostor pro uložení omezeného počtu nástavků si je tedy dobré vytvořit přímo v medárně. Viděl jsem dokonce takovýto box pojížděcí s těsněním u země, takže s ním šlo najet na složené sudy a nebylo nutné manipulovat s plnými sudy. Tuším př. Sláma dokonce mluvil o využití tohoto velkého boxu na kvašení většího mnmožství medoviny.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Přepechal (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Dotace 2005

Dotace už jsou na účetech!!!

JP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re:prosba (13310)

petr.certik:
> dobrý den, mám prosbu. potřeboval bych zjistitz, co se přidává do vosku,
> bay měl různé barvy. děkuji za odpoved
.........

http://www.parafin-wax.cz/html/prisady.htm

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 11. 2005
P. sefredaktor Vcelarstvi to opet zamerne prehnal


Prosim vas.

V poslednim 12/05 Vcelarstvi je tak dvoustrankova informace o manzelich a vykupcich medu unas. Jde o vetu typu objemu vykupu a ta veta je dosti dulezita pro "utvoreni nazoru" pred sjezdem. Ocem je rec?

...priblizne:
Z nekolika stovek kg vykoupeneho medu za rok to je dnes nekolik stovek tun vykoupeneho medu zarok.


Nevim jestli p. sefredaktor takove upravy clanku vymysli a dela na neci popud, nebo si je vycucava z prstu nevedomky, ale toto je opravdu ZVAST !

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pýtrs (213.180.48.26) --- 25. 11. 2005
prosba

dobrý den, mám prosbu. potřeboval bych zjistitz, co se přidává do vosku, bay měl různé barvy. děkuji za odpoved

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Vanocni trh pred Videnskou radnici 2005 (13306)

Jakub Dolínek :

> no, kdyz uz jsem u tech zajimavosti - vcera vecer jsem sel pres mirak v praze -
> je tam stanek s medem. kupodivu, pan ceska ma stale jeste na sklenickach etiketu
> "vceli med" :-)

...............

Vlastnost toho medu je tedy jasna. A jestli si chces vychutnat pohled jako foto, tak si dej odkaz:

http://moraviaprodukt.cz/moraviaprodukt/vyrobky.htm


_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Stáčírna medu. - článek

Chtěl jsem se zeptat, jestli by někdo, kdo má přístup do nějaké certifikované menší stáčírny medu, kterou by mohli využívat včelaři, kteří chtějí prodávat svůj med v obchodě a ne jen ze dvora, neudělal článek s nějakým podrobnějším zasvěcenějším popisem nebo komentářem úprav a fotografiemi třeba do Včelařských novin nebo jinde na internetu.
Když se tady diskutuje o plničkách medu a míchárnách medu.
Případně pokud to bude v rozumné vzdálenosti někde na severní Moravě nebo blízku, můžu pomoct hlavně s fotkami.

R. Polášek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249)

No, první fáze je taková diskuze.
Druhá fáze by mohla být, kdyby třeba měl někdo nějakou nepoužívanou
mrazničku, nadstavit tam tu teplotu, řekněme v rozmezí od 2 do 5 st C, hodit
tam v květnu 1 - 2 nastavky rámků s řepkovým medem a někdy v září, říjnu to
zkusit rozehřát a vytočit. Totiž aby se minimalizovalo, že někdo na takovém
systému založí nějaký provoz a investuje do něho a pak se zjistí, že třeba
květnový med z řepky a ovocných stromů takhle dělat nejde, že se musí
vytáčet hned. Totiž výchozí předpoklady mohou být klidně správné a
mnohokrát přezkoušené, jak se ale začne něco dělat jiným zbůsobem, může se
objevit vliv něčeho, co původně nikdo nepředpokládal a všechno může být
jinak.Taky při převozu chlazených rámků bude třeba zajistit nějaké podmínky.
Na ochlazených rámcích bude kondenzovat vzdušná vlhkost a budou nabírat
zápachy. Takže při převozu na rámky nesmí příjít okolní teplý vzduch.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Daniel Prokeš" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 5:37 PM
Subject: Re: Plni?ka medu


>
> Nejprve bych rád poděkoval za všechny reakce na toto téma.
> Společnou stáčírnu se mi asi zprovoznit nepovede, jedna věc se mi ale moc
> líbí. Chlazení plástů a vytáčení až po sezoně, kdy je už relativně klid.
> Slyšel jsem o této možnosti mnohokrát, nikdy mi nikdo ale nevysvětlil, že
> při zchlazení pod 5 st C med nekrystalizuje.
> Už jdu na webové stránky pana Jindry.
> Dan Prokeš
>
> > Co takhle využít chladící komoru? Podle toho, co píše Honza Jindra med
> > zchlazený pod +5 st C nekrystalizuje, nebo téměř vůbec nekrystalizuje,
> > takže
> > by nebyl problém ani s dlouhodobě skladovaným řepkovým medem v
rámcích.Co
> > takhle přes léto tam ukládat rámky s medem a na konci se zóny je prostě
> > vytočit najednou, rovnou přefiltrovat a naplnit sklenice. To by mohla
být
> > klidně nějaká společná medárna. Večer si tam včelař doveze rámky ze své
> > chladicí komory, přes noc se mu ohřejí v tepelné komoře na 35 - 45 st C
a
> > přes den je rovnou vytočí, teplý med přefiltruje a rovnou stočí do
> > sklenic.
> > A večer už další včelař může ukládat svoje rámky na rozrhřátí. A pokud
> > bude
> > chtít udělat smíchaný med, může rovnou kombinovat rámky, takže nemusí
med
> > skladovat a míchat v nádobách, ale rovnou stáčet míchaný med. Nebo
> > jednodruhový, podle toho, jak si uspořádá rámky. A společná medárna by
> > mohla
> > mít nerezové zařízení, 12 rámkový zvratný medomet, kvalitní odvíčkovací
> > zařízení, takže by bylo možné odvíčkovat a vytočit za 5 - 10 minut 1
> > medomet
> > atd.
> >
> > V krajním případě to může fungovat tak, že včelař bude mít místo
medometu,
> > místnosti, všelijakých nádob na med a podobně jen tu chladicí komoru s
> > prostorem odpovídajícím 20 - 30 rámkům 39x24 na jedno včelstvo, kterou
> > během
> > léta zaplní. Někdy v srpnu, září rámky doveze do medárny, vytočí, naplní
> > sklenice, rámky od medu dá vyčistit včelám do úlů a je to. Do jednoho m3
> > objemu se vejde 16 tenkostěnných nastavků po 11 rámcích 39x24.
> >
> > R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Vanocni trh pred Videnskou radnici 2005

no, kdyz uz jsem u tech zajimavosti - vcera vecer jsem sel pres mirak v praze - je tam stanek s medem. kupodivu, pan ceska ma stale jeste na sklenickach etiketu "vceli med" :-)

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Nezbeda Martin ( alias NezMar ) <nezmart/=/quick.cz>
> Datum: 24.11.2005 22:42:31
>
> Jen pro zajimavost - mam tri fotky z videnskeho trhu.
> Nic mimoradneho, ale je dobre videt treba ten sortiment medu.
> poslal jsem je spravci konference
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 11. 2005
Re: Materiál podloky do varroa dna (13281) (13292) (13298) (13299)

Můj favorit na podložky je napuštěný sololit, ale pokud se má použít něco
jiného - tabule 2x1 metr pozinkovaného plechu (běžného - to je žárově
pozinkovaného) stojí od 180 do cca 250 nebo 300 kč podle tloušťky základního
plechu od snad 0,6 mm do snad až 1,5 mm, běžná tlousťka je 0,8 až 1,2 mm .
A 1-3 takové tabule se dají snadno převézt vzadu v autě, když se stočí do
"ruličky" a převážou a zadní sedadla jsou vyhozená. Doma se dají snadno
nastříhat bez pokřivení běžnými klempířskými nůžkami na plech, pokud se to
jen trochu umí a jako podložka pod dno úlu nepotřebují výztuhu a pokud ty
tenčí ano, stačí udělat výztužný ohyb na posledních cca 3-4 milimetrech
kladívkem o hranu nějakého trámku o 20 - 30 stupnů. A vydrží dost dlouho,
zvláště když se natřou a nekape na ně v zimě zkondenzovaná voda.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 25. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253) (13278) (13303)

> přežívají samičky roztoče Varroa destructor až 40 dní

Odkud to všechno víš? Já mám informace, že samičky mohou během léta žít 2-3 měsíce a během zimy mnohem déle, pokud mají možnost parazitovat na včele. Bez včel a plodu přežijí na plástu (úlu) několik dní. To jsou trochu jiné informace.
(Managing Varroa, MAFF 1996)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bureš J. (84.21.111.76) --- 25. 11. 2005
Re: přežívání rostočů (13228) (13233) (13241) (13253) (13278)

Na plástech v nichž je plod přežívají samičky roztoče Varroa destructor až 40 dní, na uhynulých včelách 16 dní a mimo včelu žije roztoč v závislosti na vnějších podmínkách 6-7 dní. Každá samička se může nechat zavíčkovat v plodu až 7x. Bylo tjištěno, že na jednu vyzimovanou samičku je možno počítat více nežli 100 jedinců v podletí.- Šikovný brouček.

Zdravím
Jar. Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Vanocni trh pred Videnskou radnici 2005 (13300) (13301)

Rakousky med se prodava i u nas v davkovacim baleni typu placacky.
Ve skutecnosti je to smes medu eu i jinych, takze mozna ze je to i cesky
med.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Nezbeda Martin ( alias NezMar )
Datum: 24.11.2005 22:36

> Jen pro zajimavost - mam tri fotky z videnskeho trhu.
> Nic mimoradneho, ale je dobre videt treba ten sortiment medu.
> poslal jsem je spravci konference
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbeda Martin ( alias NezMar ) (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Vanocni trh pred Videnskou radnici 2005 (13300)

Jen pro zajimavost - mam tri fotky z videnskeho trhu.
Nic mimoradneho, ale je dobre videt treba ten sortiment medu.
poslal jsem je spravci konference

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Kasperek (141.78.101.102) --- 24. 11. 2005
Podlozka

Ja pouzivam klasicky hlinikovy plech, na ktory po okrajoch natriem jemnny film tavenej bravcovej masti. Ked aj kliestik spadne na podlozku a pokusa sa vyliezt spät, uviazne v masti. Uviaznute kliestiky potom ztriem aj s ostatkom a spalim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.124.197) --- 24. 11. 2005
Re: Materiál podložky do varroa dna (13281) (13292) (13298)

Používám bílé 3 mm silné. Vpředu a vzadu podložky je připevněna 30 x 20 mm lišta. Boky chodí v drážce. Přes zimu lišty nahoru , prostor pod sítem uzavřou, přes léto otočím o 180; lišty jsou dolů a prostor je větraný. Několikrát za rok podložky vybělím Savem tak, aby se chlor odpařoval do úlu. Dělal jsem to první rok. To se ještě nestalo, abych během roku nenašel roztoče , až po zakrmení. Je to desinfekce, která by mohla snížit riziko nemocí.
Vojtěch.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka S (213.29.5.4) --- 24. 11. 2005
Re: Materiál podložky do varroa dna (13281) (13292)

Zdravím, používám podložka z hliníkového plechu z tiskárny, cena OK, 40 Kč za kilogram vyřazených plechů. samozřejmě je potřeba udělat ohnutí lemů kvůli pevnosti, ale žádný problém, ohýbám to na lavici, vysunu 1 cm, přiložím hranolek a přitlačím, druhou rukou laťkou ohnu, bez jakékoliv ohýbačky, když se mi to nepovede perfekto, tak já to přežiju. Dělám z těchto desek i stříšky a dle mého názoru nemají chybu. Pokud se mi nějaká v budoucnu poškodí, v cuku letu udělám novou. JS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: skladov?n? medu v mrazni??e. (13279) (13280)

Radek Krušina:
> V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený
> mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho neznehodnocuje?.
> Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci,
> bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat
> tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu
> jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?
........

Med ktery je po vytoceni ihned zamrazen je v něm prakticky zastavena veskera aktivita . Tz. Při nízké teplotě nenarůstá hodnota HMF, zastavuje se veskera aktivita enzymu, "uzaviraji se " vonne latky, otazkou je i pozastaveni "samoztekuceni" medu resp. rozfazovani do vrstev (Pridal, Vceli produkty, str 31) a jine premeny v medu behem skladovani pri beznych klimatickych podminkach.

Co se stane po rozmrazeni? To je tou spravnou otazkou. Zcela urcite se musi zabezpecit proti vzdusne vlhkosti vikem. Med, ktery má teplotu po rosnym bodem je chladicim telesem jako v lednicce nebo mrazaku a okamzite se kondenzuje na takovem povrchu voda.

Muj odhad je, ze urcita skupina latek v medu zmrazeni nepoznamena, spise naopak je kuprospechu protoze se oddali mnoho procesu, ktere jsou prirozene pri vyssich teplotach. Ale je otazkou, jestli neexistuje skupina, kterou to poznamena.


Faktem ale zustava, ze zamrazit jen cast produkce medu v CR by byl dost velky energeticky pozadavek jako v nakladech na udrzovani mrazaku. Lze to vyuzit jen doopravdy v malem .
_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (212.71.150.246) --- 24. 11. 2005
Re: Materiál podložky do varroa dna (13281) (13289)

Zdravím všechny. Nevím zda p.Zelený použivá plastové podložky, ale ja už několik let použivam na měl kartonplast v tloušťce 3mm. je to materiál všestranně použitelný. Dobré tepelné vlastnosti, nenasakavý!!!!! Tento materiál nabizí první-obalova.cz ve velké škále tlouštěk a barevných variaci.
Pozvánka: zítra 25.11.05 v 16.00hod přednáška Mirka Sedláčka na téma racionalizace ve včelařství- chov matek a tvorba oddělků. Přednáška se koná v Dobré okr. Frýdek- Místek restaurace Obecník. Všechny srdečně zveme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.2) --- 24. 11. 2005
Re: Materil podloky do varroa dna (13286) (13290) (13293)

Hliníkový plech do hrúbky 1 mm nestrihať ale oddeliť lámaním. Na Al plech vyznačíme rozmery, a narežeme podľa príložníka dobrým nožom rýhu. Plech položíme rýhou na pevnú rovnú hranu npr. na stôl, menšie kusy zaťažíme a rukou tlačíme dolu potom hore a po dvoch-troch kyvov sa plech bezchybne od seba oddelí. Každý ktor si trochu pocvičí, ľahko sa to naučí. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.2) --- 24. 11. 2005
Materiál na podmetové podložky.

Podmienkou, aby podmetová podložka slúžila účelu, mala nekonečnú životnosť, a bolo na nej rozoznať okrem úľového odpadu hlavne odpadnutých V.D., musí byť z pevného materiálu, hlavne keď sa zasúva do drážky. Ja už 20 rokov používam hliníkový plech hrubý 0,3 až 0,5 mm, ktorý mi doteraz vynikajúco slúži (dobre sa udržuje hygiena) a dá sa i zasúvať. Ja osobne kladiem podložku priamo na sololitové dno. Plech Al dobre nahradí i podlahovina z PVC (svetlé odtiene), ktorá sa však musí klásť rovno na dno úľa, pretože v teple sa silno prehýba a vypadne z drážok.
Kto však chce a má na to, je najlepší biely materiál HPS , ktorý býva v rôznych hrúbkach, ale najvhodnejší je 5 mm. Dá sa dobre píliť každou pílou, neprehýna sa, je hygienický a prakticky nezničiteľný. Jeden meter štvor. stojí asi 300.-SK a k nám sa dováža z Čiech. Využívam ho aj na výrobu peľových mriežok, ktoré pokrývajú celé dno a otvory s priemerom 5 mm sa vŕtajú v pevnej šablóne v počte až 10 ks naraz v rozsahu asi 1000 otvorov. Mne toto množstvo otvorov úplne stačí, lebo včely z úľa vyletujú (ale môžu i z tade) cez menší sekundárny letáč, ktorý je zabezpečený pred návratom včiel s obnôžkami nad úrovňou peľovej mriežky, čím sú nútené vchádzať do úľa cez hlavný letáč a tak cez peľovú mriežku,kde obôžky startia. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (194.108.98.8) --- 24. 11. 2005
Re: Materil podloky do varroa dna (13286) (13290)

Vyzkoušel jsem lecos, dříve jsem hlavně využíval ruberoid./thér papír/ Nový páchne a pak také nic moc. Dnes používám hliníkové plechy z tiskárny a jsou super. Navýhodou je, že se musí nastříhat na klempířských nůžkách, což je mírná komplikace. Dále je dobré hranu, kterou zasouváme na ohybačce mírně ohnout, aby při zasouvání se nenabral nepořádek na dně. Jsou navždy, krásně se čistí a na nepotištěné straně je vidět každý roztoč.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil (85.160.137.37) --- 24. 11. 2005
Re: Materiál podložky do varroa dna (13281)

Používám hliníkovou fóliji z tiskárny,dá se sehnat za cenu šrotu tj.cca 10Kč za kus.Je poměrně tenká, tak je třeba ji vystužit lemem ohnutým dokola,nebo latičkama.Zkušebně jsem ji použil i na vrchní víka Langstroth.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokeš (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Plni?ka medu (13170) (13232) (13234) (13248) (13249)


Nejprve bych rád poděkoval za všechny reakce na toto téma.
Společnou stáčírnu se mi asi zprovoznit nepovede, jedna věc se mi ale moc
líbí. Chlazení plástů a vytáčení až po sezoně, kdy je už relativně klid.
Slyšel jsem o této možnosti mnohokrát, nikdy mi nikdo ale nevysvětlil, že
při zchlazení pod 5 st C med nekrystalizuje.
Už jdu na webové stránky pana Jindry.
Dan Prokeš

> Co takhle využít chladící komoru? Podle toho, co píše Honza Jindra med
> zchlazený pod +5 st C nekrystalizuje, nebo téměř vůbec nekrystalizuje,
> takže
> by nebyl problém ani s dlouhodobě skladovaným řepkovým medem v rámcích.Co
> takhle přes léto tam ukládat rámky s medem a na konci se zóny je prostě
> vytočit najednou, rovnou přefiltrovat a naplnit sklenice. To by mohla být
> klidně nějaká společná medárna. Večer si tam včelař doveze rámky ze své
> chladicí komory, přes noc se mu ohřejí v tepelné komoře na 35 - 45 st C a
> přes den je rovnou vytočí, teplý med přefiltruje a rovnou stočí do
> sklenic.
> A večer už další včelař může ukládat svoje rámky na rozrhřátí. A pokud
> bude
> chtít udělat smíchaný med, může rovnou kombinovat rámky, takže nemusí med
> skladovat a míchat v nádobách, ale rovnou stáčet míchaný med. Nebo
> jednodruhový, podle toho, jak si uspořádá rámky. A společná medárna by
> mohla
> mít nerezové zařízení, 12 rámkový zvratný medomet, kvalitní odvíčkovací
> zařízení, takže by bylo možné odvíčkovat a vytočit za 5 - 10 minut 1
> medomet
> atd.
>
> V krajním případě to může fungovat tak, že včelař bude mít místo medometu,
> místnosti, všelijakých nádob na med a podobně jen tu chladicí komoru s
> prostorem odpovídajícím 20 - 30 rámkům 39x24 na jedno včelstvo, kterou
> během
> léta zaplní. Někdy v srpnu, září rámky doveze do medárny, vytočí, naplní
> sklenice, rámky od medu dá vyčistit včelám do úlů a je to. Do jednoho m3
> objemu se vejde 16 tenkostěnných nastavků po 11 rámcích 39x24.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Jiří Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 24, 2005 7:12 AM
> Subject: Re: Plni?ka medu
>
>
>> tady nejde jen o stroje, ale podstatným nákladem je objekt tady by se
> dělil
>> mezi dva subjekty
>> A pokud by jsme se chtěli přiblýžit kvalitou medu produktům bio tak
>> jedna
> z
>> podmínek je ,že se před plněním nesmí rozehřívat to je plnit do sklenic
>> dukud je ještě tekutý,
>> Zavedenou provozovnu mám víc jak 100 km důležité je taky jakou nejmeněí
>> dávku by bylo možné plnit protože každý bude chtít jen ten svůj med s
>> etiketou která se bude vstahovat jen k němu
>>
>> Pepan
>>
>> ----- Original Message -----
>> From: "Gustimilián Pazderka" <>
>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Wednesday, November 23, 2005 11:58 AM
>> Subject: Re: Plni?ka medu
>>
>>
>> Od: Josef Menšík:
>> > Teď mne napadla myšleka. CO TAK SPOJIT SE SE SVAZEM ZAHRÁDKÁŘŮ, TI
> MAJÍ
>> > POMĚRNĚ HUSTOU SÍŤ MOŠTÁREN která jsou v provozu září říjen, ty již
> musejí
>> > splňova určité higienické podmínky a možná by neměli námitky k
>> > rozšíření
>> > provozu o další tři měsíce v roce
>> ....
>> Nic proti. Ale.
>> Vysvětli mi jednu věc. Co je potřeba podle tebe pro splnění podminek pro
>> prostor pro odstavnovac... A potom co je potreba pro velkou kapacitu v
>> malych davkach donesenych vcelarem jako na med. Pochybuji, ze by jsi mel
>> v
>> mostarne tepelnou komoru, homogenizacni prostor, cerpadla pro cerpani
> medu,
>> a co hlavne, tak staceci linku na med. :-( Spis bych zvolil zavedenou
>> provozovnu na med, kde domluvim cenu za kg a hotovo ne?
>>
>> _gp_
>>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Materil podloky do varroa dna (13286)

Moje zkušenosti se sololitem jsou - musí se udělat širší drážka, na 3 mm
sololit tak 5 mm, sololit se musí pořádně napustit třeba fermeží nebo
lazurou, možná by stačil včelí vosk nebo parafín, jinak plstnatí a měkne a
taky kde může, kroutí se, tudíž se musí něco takového jako samonosné
podložky vyztužovat na krajích přibíjenými a lepenými latičkami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 3:19 PM
Subject: Re: Materil podloky do varroa dna


moje zkusenost s bilym impregnovanym sololakem:

je to hodne zlobeni - nabobtna a jde pak velmi tezko zasouvat. fakt
nedoporucuju. leda delat vetsi vuli v drazce.
tip na neco jineho bych taky uvital...



jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Lubomir <>
> Datum: 24.11.2005 13:26:00
>
> Vyrábím si svépomocně dna na Lansgroth. Řeším problém zasouvatelných
> podložek do celozasíťovaného dna na Lansgroth. Přítel Nerad používá bílý
> impregnovaný sololak, p. Zelený přešel letos na bílý komůrkový plast,
> pravděpodobně polypropylén, polykarbonát je příliž drahý. Typů
> polypropylénů je však více včetně cenového rozpětí. Má někdo povědomí, co
> konkrétně p. Zelený používá a nějaké praktické zkušenosti s vlastnosmi a
> vhodností ( např. životností) použití tohoto materiálu na podložky ? P.
> Zelený na toto téma nekomunikuje,na e-mailové opakované dotazy nereaguje a
> i po telefonickém ověření doručení zprávy, zatím více jak 2 měsíce mlčí.
> Inu i takto lze "pomáhat" včelař včelaři a propagovat v ČR úlový systém
> Lansgroth! Nebo, že by jako př. Vojtěch měl strach o zcizení nápadu ?
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka L (217.11.255.138) --- 24. 11. 2005
Re: Materiál podložky do varroa dna (13281)

Podívejte se na www.feronathyssen.cz.
Tuším , že někdo z Moravy používá na zasouvatelné podložky TROVIDUR/ asi 3 nebo 4 mm/. Možná , že by šlo použít i něco levnějšího.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Aleš Příleský (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005 (13272) (13283)

Vyrozumění dostal orgán, přes který jste o dotaci žádal - obvykle to je OV ČSV.
Obraťte se na něj.
Vyrozumění již byla rozesílána.

Aleš Příleský



> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Zdr?hala Petr <zdrahalap/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Dotace 2005
> Datum: 24.11.2005 15:19:18
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mne, jak se někdo proti neudělení dotace podle NV c. 197/2005
> mohl odvolat, když včelař ani neobdrží vyrozumění o tom, zda dotaci obdrží
> nebo nikoliv.
> Já jsem si požádal o dotaci na technické zařízení a doposud nevím, zda
> dotaci dostanu nebo ne. Prozatím předpokládám, že když jsem doposud
> neobdržel žádné vyrozumění, že vše co jsem na ČSV odevzdal, bylo v pořádku.
> A tak jsem stále v nejistotě. Máte snad s tímto někdo jiné zkušenosti?
> Obdrželi jste snad někdo z ČSV vyrozumění, že Vaše žádost na dotaci byla
> řádně přijata a bez výhrad?
>
> S pozdravem Zdráhala
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi (213.192.59.130) --- 24. 11. 2005
Cukerný pořádek

Vřele doporučuji přečíst je to velmi velmi povzbuzující !
http://www.ihned.cz/1-10071660-17274950-001000_d-82
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Materil podloky do varroa dna

moje zkusenost s bilym impregnovanym sololakem:

je to hodne zlobeni - nabobtna a jde pak velmi tezko zasouvat. fakt nedoporucuju. leda delat vetsi vuli v drazce.
tip na neco jineho bych taky uvital...



jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Lubomir <blboch/=/tiscali.cz>
> Datum: 24.11.2005 13:26:00
>
> Vyrábím si svépomocně dna na Lansgroth. Řeším problém zasouvatelných
> podložek do celozasíťovaného dna na Lansgroth. Přítel Nerad používá bílý
> impregnovaný sololak, p. Zelený přešel letos na bílý komůrkový plast,
> pravděpodobně polypropylén, polykarbonát je příliž drahý. Typů
> polypropylénů je však více včetně cenového rozpětí. Má někdo povědomí, co
> konkrétně p. Zelený používá a nějaké praktické zkušenosti s vlastnosmi a
> vhodností ( např. životností) použití tohoto materiálu na podložky ? P.
> Zelený na toto téma nekomunikuje,na e-mailové opakované dotazy nereaguje a
> i po telefonickém ověření doručení zprávy, zatím více jak 2 měsíce mlčí.
> Inu i takto lze "pomáhat" včelař včelaři a propagovat v ČR úlový systém
> Lansgroth! Nebo, že by jako př. Vojtěch měl strach o zcizení nápadu ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005

podle infa od mistopredsedy csv - pokud jsi neobdrzel dopis s dorucenkou, je vsechno v poradku. obdrzeli jen ti, komu neuznali ci meli nejake vyhrady.

myslim, ze se za ne hromadne odvolal svaz, alespon jsem to tak z toho telefonu pochopil.

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Zdrhala Petr <zdrahalap/=/seznam.cz>
> Datum: 24.11.2005 15:06:42
>
> Zajímalo by mne, jak se někdo proti neudělení dotace podle NV c. 197/2005
> mohl odvolat, když včelař ani neobdrží vyrozumění o tom, zda dotaci obdrží
> nebo nikoliv.
> Já jsem si požádal o dotaci na technické zařízení a doposud nevím, zda
> dotaci dostanu nebo ne. Prozatím předpokládám, že když jsem doposud
> neobdržel žádné vyrozumění, že vše co jsem na ČSV odevzdal, bylo v pořádku.
> A tak jsem stále v nejistotě. Máte snad s tímto někdo jiné zkušenosti?
> Obdrželi jste snad někdo z ČSV vyrozumění, že Vaše žádost na dotaci byla
> řádně přijata a bez výhrad?
>
> S pozdravem Zdráhala
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: skladov?n? medu v mrazni??e. (13279) (13280)

řekl byc ,že ne vždyť vůlu mimo chmáč se taplota dostává hluboko pod bod
mrazu a dříve se med odebíral až na jaře , až co zbylo

pepan

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 12:45 PM
Subject: Re: skladov?n? medu v mrazni??e.


> Radim Polášek napsal:
> >Jednou jsem v létě vytočil med a čerstvý hned pár sklenic
> >uložil do mrazničky.
>
> V této souvislosti bych se znovu zeptal, jestli to, že je med vystavený
> mrazu (třeba těm -18 v mrazničce)mu nějak neškodí, nebo ho
neznehodnocuje?.
> Pokud by to bylo tak, že teplota pod 5 stupňů pouze oddaluje krystalizaci,
> bylo by na zváženou, jestli opravdu část medu, kterou chceme prodávat
> tekutou, nezmrazit. Ale bude to ještě plnohodnotný med? Nestne se z medu
> jen to sladidlo bez všech léčebných účinků?
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdráhala Petr (62.168.49.110) --- 24. 11. 2005
Re: Dotace 2005 (13272)

Zajímalo by mne, jak se někdo proti neudělení dotace podle NV c. 197/2005 mohl odvolat, když včelař ani neobdrží vyrozumění o tom, zda dotaci obdrží nebo nikoliv.
Já jsem si požádal o dotaci na technické zařízení a doposud nevím, zda dotaci dostanu nebo ne. Prozatím předpokládám, že když jsem doposud neobdržel žádné vyrozumění, že vše co jsem na ČSV odevzdal, bylo v pořádku. A tak jsem stále v nejistotě. Máte snad s tímto někdo jiné zkušenosti? Obdrželi jste snad někdo z ČSV vyrozumění, že Vaše žádost na dotaci byla řádně přijata a bez výhrad?

S pozdravem Zdráhala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 13283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 13283 do č. 13343)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu