78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Miroslav Jakuš --- 15. 7. 2002
RE: Ceho je moc-toho je příli,mockrát opakovaná chvála smrdí! (1429)
> Myšlenky před sjezdem pokladníka z kopidla,Včelařství 95/12 > ...předseda svazu,který osvědčil lektora vhodnou formou
A protože je podobná samochvála neustále slyšet na jakýchkoli setkáních učitelů včelařství a protože nejsem příznivcem současného vedení svazu NEZÚČASTŇUJI se zmíněných setkání. Připadají mi jako propaganda typu "výplach mozku" z dob před rokem 1989. Dusím se tam. A co vy?
S pozdravem Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz] Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa tel.: 0605/238709, 0425/870617 www: http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm www: http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1430
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky --- 15. 7. 2002
Ceho je moc-toho je příliš,mockrát opakovaná chvála smrdí!
Myšlenky před sjezdem pokladníka z kopidla,Včelařství 95/12
...předseda svazu,který osvědčil lektora vhodnou formou výkladu,,vynikající schopností komunikace s posluchači a dostatkem trpělivosti při často opakovaných dotazech.Velmi kvalitní byl připravený písemný material,poskytující dostatek informací seřazených přehledně a srozumitelně...
Z celého jednání jsem vytušil základní myšlenku,kterou se předseda ing.Mandík snažil na nás přenést.To co dnes v naší práci nejvíce potřebujeme,je vzájemná důvěra,podpora a jednota.
Heslem dne by se měla stát soudržnost a pochopení a to směrem od zdola nahoru,a zase zpátky.Vidět,že současný stav není neměnný a trvalý.Z poskytnutých informací jsme si udělali obrázek o tom,co všechno vedení svazu pro obhájení naší pozice dělá.Z vystoupení předsedy na četné dotazy bylo cítit koncepčnost v práci vedení svazu,viditelná dávka profesionality,zdravého sebevědomí a nemalé schopnosti vest organizaci v spletitých cestách současné společnosti pevně a s jistotou.Dnes nás může porazit vlastní malost a nevíra v schopnosti námi zvolených zástupců.
K čemu tento článek v časopisu Včelařství zveřejněný měsíc po sjezdu-smyslu věci měl sloužit ?Může být vůbec generalita svazu sjezdem ohrožena ?
v dobrém franta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1429
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- tata --- 12. 7. 2002
Re: Uchycení mezistěny (1425)
Spodní loučku uchysenou mimo střed jse vyskoušel letos. Není to dost dobrý nápad včely to prostavují po celé délce rámku . Po odříznutí prostavěné části seto ale již neopakovalo.
pepan
----- Original Message ----- From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, July 11, 2002 8:12 PM Subject: Uchycení mezistěny
Přátelé,
zajímal by mě váš názor na způsob uchycení mezistěny v rámku - sponkovačkou, jako je na tomto http://www.pol.pc.cz/ramek.gif obrázku. Jde mi o rámek 448x159 s Hofmanovými bočními loučkami, který chci použít v nízkonástavkovém úlu - pro plodiště i medník.
Zatím jsem narazil na tři způsoby upevňování mezistěn v tomto rámku (bez drátku)
1.. Klasický rámek se širokou spodní loučkou, kde je mezistěna zasazena do drážky ve spodní a horní loučce. 2.. Rámek s úzkou spodní loučkou v ose mezistěny, která je nahoře zasazena do drážky. Tady nevím jestli by mezistěna bez drátkování nevypadla. 3.. Rámek s úzkou spodní loučkou zasazenou mimo osu mezistěny a mezistěna uchycena sponkami, jako na obrázku. Který způsob se vám jeví jako nejlepší? Údajně je lepší úzká spodní loučka, nejsou potom problémy s prostavováním, zvláště u třetího způsobu? Uchycení sponkovačkou se mi zdá výhodnější než do drážky - právě s ohledem na čištění drážek. Pokud máte někdo s třetím způsobem uchycení zkušenosti, jaký průřez má mít spodní loučka a jak má být tvarovaná horní?
Děkuji za vaše názory
Michal Pol
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1428
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 12. 7. 2002
Re: Uchycení mezistěny
Přeji pěkný den,
>1.. Klasický rámek se širokou spodní loučkou, kde je mezistěna zasazena do drážky ve >spodní a horní loučce.
Tak to dělám i já. Já do rámku 448 x 159 mm ( mám ovšem spodní loučku užší - viz časopis Včelařství - někdy na jaře tam byly plánky na Langstrotha včetně rámků ) také nedrátkuji a pouze dám mezistěnu do horní drážky, kde ji přilepím roztaveným voskem. Dole ovšem musí být v drážce jen zachycena ( nesmí jí vyplňovat po celé výšce drážky ) z důvodu protažení mezistěny v úle vlivem tepla. Kdyby mezistěna byla i dole připevněna, neměla by se kam protáhnout a potom by se tedy zvlnila v rámku.
>2.. Rámek s úzkou spodní loučkou v ose mezistěny, která je nahoře zasazena do drážky. >Tady nevím jestli by mezistěna bez drátkování nevypadla.
Myslím, že by mezistěna nevypadla ( nikdy jsem tohle nezkoušel ), ale řekl bych, že když se na to včely stavitelky pověsí, mohlo by se to různě pokroutit a pokrabatit.
>3.. Rámek s úzkou spodní loučkou zasazenou mimo osu mezistěny a mezistěna uchycena >sponkami, jako na obrázku.
Uchycení dolního okraje mezistěny myslím by nebylo dobré. Myslím, že by se mezistěna vlivem tepla v rámku zvlnila. Je ale pravda, že někde ve starších číslech Včelařství jsem vyděl podobně udělané rámky se spodní loučkou mimo osu. Mám ale dojem, že když včely budou stavět až k této loučce a někdy i samozřejmě přes ní, tak si neodpustí taky nějaké to prostavění až k horní loučce rámku pod tímto rámkem.
Toto jsou moje zkušenosti. Možná někdo doplní ještě jiné. Já s čištěním spodní ani horní drážky nemám nejmenší problémy. Mám starej hubenj šroubovák a když vytahuju ze slunečního tavidla rámek, není vůbec žádný problém protáhnout obě drážky a jsou jako nové. Petr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1427
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač --- 12. 7. 2002
Re: Stavba mezistěn (1422)
Mezisteny vystavi pouze oddelky s letosni matkou, nebo ty ktere k tomu prinutime napr. norskym zimovanim apod. V dane situaci si ale myslim, ze pri otevreni ulu by bylo v ule par vcel. Vylehavaji kvuli horku. A druhy dotaz od kolegy snusku bez vahy pozna tak jak popisuje, pokud je nevalny let, nebo se proletuji u cesen je mladusky, snuska neni a v teto dobe podle toho jak jsem se bavil s kamarady nikde poradna snuska neni, mozna slunecnice a jetele, medovice asi pro letosek skoncila.
Radek
Dne 11. červenec 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> Včera za toho vedra jsem se podíval po čase kúlům a zjistil jsem, že > včelstvo, které obsedalo 3 nástavky 39x24x11 je nacpáno v podmetu, ven z > oček a před česnem. Přidal bych nástavek, ale nemám moc souší. Vystaví teď > ještě nějakou mezistěnu ? > > Zdeněk Čejka >
______________________________________________________________________ Reklama: Seznam Prace - Hledate praci nebo menite zamestnani? http://prace.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1426
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Pol --- 11. 7. 2002
Uchycení mezistěny
Přátelé,
zajímal by mě váš názor na způsob uchycení mezistěny v rámku - sponkovačkou, jako je na tomto http://www.pol.pc.cz/ramek.gif obrázku. Jde mi o rámek 448x159 s Hofmanovými bočními loučkami, který chci použít v nízkonástavkovém úlu - pro plodiště i medník.
Zatím jsem narazil na tři způsoby upevňování mezistěn v tomto rámku (bez drátku)
1.. Klasický rámek se širokou spodní loučkou, kde je mezistěna zasazena do drážky ve spodní a horní loučce. 2.. Rámek s úzkou spodní loučkou v ose mezistěny, která je nahoře zasazena do drážky. Tady nevím jestli by mezistěna bez drátkování nevypadla. 3.. Rámek s úzkou spodní loučkou zasazenou mimo osu mezistěny a mezistěna uchycena sponkami, jako na obrázku. Který způsob se vám jeví jako nejlepší? Údajně je lepší úzká spodní loučka, nejsou potom problémy s prostavováním, zvláště u třetího způsobu? Uchycení sponkovačkou se mi zdá výhodnější než do drážky - právě s ohledem na čištění drážek. Pokud máte někdo s třetím způsobem uchycení zkušenosti, jaký průřez má mít spodní loučka a jak má být tvarovaná horní? Děkuji za vaše názory
Michal Pol
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1425
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 11. 7. 2002
RE: spojovaní (1415)
Uvažuju u jednoho včelstva s tzv.Norským zimováním. Potřebuju je přestěhovat do nového úlu. A při tom jsem si vzpomněl na problémy s utíkající matkou či částí včelstva. Přítel, který to kdysi popisoval ve Včelařství, psal i o podobném jevu. Smetl celé včelstvo na mezistěny a druhý den ráno viděl matku poskakovat před úlem po louce(tak nějak).Nebo se včelstvo pokusilo uletět, ale protože na to matka nebyla dost hubená tak zústala hromada včel s matkou uprostřed kousek od úlu. Stalo se mu to vícekrát. Problém pak odstranil tak, že v nově vystrojeném úlu byl alespoň jeden plást s plodem ze starého úlu a tento plást byl poté dodatečně po několika dnech odstraněn. Až když už bylo něco postaveno.
Norské zimování (zjednodušeně): Celé včelstvo se v době přípravy na zimu (nejčastěji v 9.měsíci) smete na mezistěny. Nasadí se krmítko a krmí se tak dlouho až si postaví nové dílo a zanese ho cukrem a zavíčkuje. Včelstvo pak zimuje na panenských plástech. Jediná podstatná nevýhoda, kterou si pamatuju, spočívá v tom, že v porovnání s normálně zazimovanými včelstvy má na jaře málo pylových zásob. Protože si je na podzim už nestačí vytvořit. Poznámka: setkal jsem se i s jinými názvy pro tuto metodu. Libor Jarolím Ostrava-Stará Bělá
> Urobil som zmetenec len z 2 rodin v piatok a osadil som ho v nedelu > na obed. V nedelu vecer som zistil, ze pol zmetenca je v uli a druha pod > ulom na zemi. Chyba bola v tom ze matku som dal do zmetenca len pol dna pred > osadenim do ula. Tak som vcera poobede oprel jeden vystavany ramik tam kam > spadli a ked nan vyliezli, tak som ich striasol k ostatnym do ula. > Pravdepodobne sa nestihli "ztmelit" za pol dna pritomnosti matky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1424
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 11. 7. 2002
Re: Stavba mezistěn (1422)
Taky jsem na to včera večer potmě při baterce hleděl jak .... A dnes ráno už tam nebyly. Asi za to múže to horko. Jak se na česně, bez vážení úlu, pozná snůšková mezera? Je to to co pozoruji už více než týden? Totiž skoro žádný pohyb a jako by líné včely? Na rozdíl od snůšky kdy létá jedna za druhou a velké hejno se chystá na přistání a stejně velké hejno startuje? :-))) Včera se to trochu změnilo. A vypadalo to na hromadný prolet mladušek. A dnes ráno byl provoz asi tak poloviční v porovnání se snúškou z řepky. Třeba nenosily jen vodu. :-))) I když nějak nevidím že by něco kvetlo.
Libor Jarolím Ostrava-Stará Bělá
> je nacpáno v podmetu, ven z oček a před česnem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1423
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 9. 7. 2002
RE: Výběr prochů aktuelních v podletí
Vůbec tomu frantovu textu nerozumím. Na žert to nevypadá. Může mi to někdo přeložit, pokud to stojí za to?
Asi bych to přešel, ale zase řeším problém jak nejlépe připravit včelstva na krmení a zazimování. Zkoušel jsem stlačit je do 2 nástavků 39x24, zkoušel jsem krmit do 3 nástavků, a pak je přerovnat, ale nic se mi nelíbí. Nechci jim moc škodit. Díky Eman
:>-----Original Message----- :>From: fskalsky [mailto:e-mail/=/nezadan] :>Sent: Tuesday, July 09, 2002 9:51 AM :>To: Včelařský mailing list :>Subject: Výběr prochů aktuelních v podletí :> :> :>Dovoluji včelám přemístnit své plodiště do vyšších etáží. :>Cesno jim přemístním z plodištěm vzhůru. :>Rámky ze zrušených medníků/případně zrušený medníkový :>nástavek/projdou pod :>plodištním prostorem. :>Vpozdním podletí však dbám aby plodištní rámky ve své horní části v :>rozhraní pod zásobami byly v rovině. :>Start do spotřebovávání zimnich zásob začínalo z horizontalní roviny. :>Popisovanou technologii mi umožnuje: :> :>Manipulační zařízení-obsluha celými nástvky :>www.sweb.cz/fskalsky :> :>Zdužený nástavko zásuvkový úl :> :>Spodní nástavková část Včelařství 95/9 :> :> :> Vše v dobrém. :>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1420
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky --- 9. 7. 2002
Výběr šprochů aktuelních v podletí
Dovoluji včelám přemístnit své plodiště do vyšších etáží.
Cesno jim přemístním z plodištěm vzhůru.
Rámky ze zrušených medníků/případně zrušený medníkový nástavek/projdou pod plodištním prostorem.
Vpozdním podletí však dbám aby plodištní rámky ve své horní části v rozhraní pod zásobami byly v rovině.
Start do spotřebovávání zimnich zásob začínalo z horizontalní roviny.
Popisovanou technologii mi umožnuje:
Manipulační zařízení-obsluha celými nástvky
www.sweb.cz/fskalsky
Zdužený nástavko zásuvkový úl
Spodní nástavková část Včelařství 95/9
Vše v dobrém.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1419
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Miroslav Sedláček --- 9. 7. 2002
Re: snuska z lipy
Snůška z lípy letos opravdu zklamala i na východ od Brna. A spíš to bylo i něco jiného a spíš spadek na lípě nežli nektar z květu. Dalo se to ale čekat, když loni bylo lípy dost. Nic netrvá věčně, ani medová léta, kdy 8x za sebou nezmrzl akát nemohou být věčná ....
Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů Miroslav Sedláček Ždánská 709 685 01 Bučovice
Tel. 0603 - 499 746
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1418
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Janura Stefan --- 9. 7. 2002
RE: Antwort: RE: spojovaní (1415)
Urobil som zmetenec len z 2 rodin v piatok a osadil som ho v nedelu na obed. V nedelu vecer som zistil, ze pol zmetenca je v uli a druha pod ulom na zemi. Chyba bola v tom ze matku som dal do zmetenca len pol dna pred osadenim do ula. Tak som vcera poobede oprel jeden vystavany ramik tam kam spadli a ked nan vyliezli, tak som ich striasol k ostatnym do ula. Pravdepodobne sa nestihli "ztmelit" za pol dna pritomnosti matky. Kontroloval som ich este vcera vecer o 21:30 na letaci urobili bradu. Dnes rano bola brada prec ale kedze maju plne krmitko , boli naznaky rabovacky. tak som este zmensil letac. Dufam ze ta matka prezila tento chaos. Dnes alebo najneskor zajtra podla situacie na letaci, pojdem do nich hladat matku. Cize teraz nebol problem v tom ze sa pobiju ale v tom ze este netvorili jed kompaktny celok. Snahu vratit sa naspät do pôvodnych ulov nemali. Aspon nie take velke mnozstvo. Nabuduce budem mudrejsi: Vcely musia byt aspon 2 dni v rojnici ale z matkou!! Mozno ma niekto iny nazor, ale toto je moja skusenost.
Pista
Vcely sa biť nebudu. Len po slnovrate byva - aspon u mna - problem s usdzanim zmetencov. Aj napriek dvojdňovému väzneniu maju snahu uletieť. Vlani mi z julovych zmetencov po osadeni uletela takmer 1/4. Nepoucil som sa - minuli tyzden som urobil 5 a tri su prec. A to isli do novych aj do starsich ulov na medzisteny. Z zmetencov do slnovratu uletel 1 z 22.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1417
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 9. 7. 2002
Re: Zasouvak (1383)
Ve Včelařství 12/72 na str. 278 je popsán vč. výrobních výkresů zásuvkový úl. Pokud bude zájem, dám to naskenovat a pošlu. Josef Kala pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html
----- Original Message ----- From: Aleš Molčík <boa.c/=/seznam.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, July 01, 2002 1:33 PM Subject: Zasouvak
jak nejlepe vyresit vysouvaci zarizeni ramku v ule?
Za odpovedi dik Ales
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 20.4.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1416
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 8. 7. 2002
Antwort: RE: spojovaní
Vcely sa biť nebudu. Len po slnovrate byva - aspon u mna - problem s usdzanim zmetencov. Aj napriek dvojdňovému väzneniu maju snahu uletieť. Vlani mi z julovych zmetencov po osadeni uletela takmer 1/4. Nepoucil som sa - minuli tyzden som urobil 5 a tri su prec. A to isli do novych aj do starsich ulov na medzisteny. Z zmetencov do slnovratu uletel 1 z 22.
Matej
Ja by som nadviazal na spojovanie. Spajat vcely do letneho slnovratu nie je problem. Ako to je zo zmetencami? Doteraz som zmetal len z jednej rodiny. Zajtra sa chystam zmetat z viacerych naraz. Nebudu sa bit? Po slnovrate som este nerobil zmetenec z viacerych rodin. Mozete mi poradit?
DAKUJEM
Pista
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1415
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 7. 7. 2002
Re: tavidlo (1411)
On Sat, 6 Jul 2002, Jaroslav Sedlák wrote:
> Ocko jsem musel otevrit, ale i tak se na skle srazela voda. Jak tomu > zabranit?
Me se obcas voda na skle srazi take - hlavne pokud tavim plasty s plodem (treba vyrezanou trubcinu). Rekl bych, ze to pri taveni az tolik nevadi. Pokud by v tavidle byly nejake vetraci otvory, unikalo by zbytecne teplo. Jednodussi je pak nechat tavidlo otevrene vyvetrat (treba pres noc).
Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1412
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav Sedlák --- 6. 7. 2002
tavidlo
Inspirovan Vasimi zpravami na Internetu jsem dnes udelal pokus s improvizovanym tavidlem.Na nizky nastavek Optimali jsem dole pribil sololit, dovnitr dal stary pekac s cernym smaltem a nahoru dve tabulky skla- co dum dal- aby to prikryly. Tmavsi sous se za pul hodiny tavila a asi za hodinu bylo vytaveno. Ocko jsem musel otevrit, ale i tak se na skle srazela voda. Jak tomu zabranit? Vidim ,ze to jde a budu konstruovat radne tavidlo s izolaci. Zdravi Jarka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1411
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 4. 7. 2002
Re: spojovaní (1403)
Stříkej jen na včely v rojáku nebo jiné krabici s větráním a bez plástů. Létavky bys mněl nechat uletět ještě před postřikem a raději ještě před ometáním. V novém včelstvu - smetenci staré létavky nechceš. Akorát by Ti působily jako zvědové-slídičky pro vylupování zásob ze smetence. Pokud ovšem nové včelstvo odneseš na jiné vzdálené stanoviště, pak je to asi jedno. Smetenci pak dáš prázdné plásty a krmení. Když chceš stejně všechno vytočit. pěknou zábavu :-))) ahoj Libor Jarolím Ostrava-Stará Bělá
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1409
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 4. 7. 2002
Re: spojovaní (1403)
Jen pár připomínek k přemýšlení: Mateřák a přeleták se podle literatury dělá ve snůšce. Loni nebo předloni o tom bylo ve VČELAŘSTVÍ dost napsáno. Jde o výchovu nové matky a uvolnění včel co zrovna nemají co ošetřovat pro snůšku. Záměna slabých a silných včelstev pro vyrovnání síly - taky odborníci píšou ve snůšce. Vymění se létavky. Pokud Ti jde o stavbu díla, tu zvládnou i staré létavky. Vosková žláza jim funguje stále nebo raději napíšu obnovitelně. Zrovna tak pokud jde o zpracování cukru. S tím pomůžou s staré létavky. Pokud Ti jde o výchovu plodu musí se přidávat mladušky. Začíná se tvořit zimní generace. Četl jsem i o přidávání včel k matce (naopak než je obvyklé) a to tak, že pustíš matku do prázdného vystrojeného úlu a necháš ji tam běhat a rozšiřovat feromony. A poté tento úl dáš na místo jiného a počkáš až létavky přelétají. A protože přilétají do cizího a ne do vlastního, vlastně se vžebrávají, není s přijetím matky problém. A druhý den přimeteš i nějaké ty mladušky. Po více než dvouhodinovém osiření by to mnělo jít taky bez problémů. Aspoň tak to psali.
Já jsem se předloni rozhodl pro včelaření bez mřížky. Líbí se mi to. Nejsilnější včelstvo mám teď na 6 nástavcích 42x17 - OPTIMAL. Teď je po slunovratu a včelstva by mněla být na vrcholu sil i množství. Podmety jsou silně obsazené. Při pokusu o další rozšíření jsem zjistil, že o stavbu nemají zájem. Snúška z lípy byla velmi slabá a taky už skončila. A teď už nevidím nic co by kvetlo. Takže žádný div že nestaví. Srovnával jsem svoji velikost včelstev a kolegovu. A říkal jsem si jak je možné, že se mu do toho úlu vejdou a nepřerostou ho a nebo se nevyrojí? (dvouprostorový úl s 39x24) Zrovna tak ten přítel co mám od něho svoje včely. Mněl úly 39x24 + 39x16 + 39x16 s mřížkou mezi nástavkem a polonástavky. A stačila mu tato velikost na celý rok. Jaksi to nechápu, že se mu stále nerojily. Ale bude to asi tím co s nimi umněl udělat. Jo a výnosy medu mněl zhruba stejné jako já. Prostě to umněl. Ahoj Libor Jarolím Ostrava-Stará Bělá
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1407
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 4. 7. 2002
RE: spojovaní
Já bych řekl, že je to matkou. A taky prostorem, který jim poskytneš. Pokud chtějí další nástavek - dej jim ho. Slyšel jsem, že včely si "pamatují", jak velký prostor obsedali a podle toho se přizpůsobí jak v zimě, tak na jaře. A pokud je ve včelstvu mladá matka a já jí dám z jara prostor (žádná mřížka - samozřejmě do snůšky), tak mě musí zaklást klidně i tři nástavky. To je pak o něčem jiném než slabé včelky s kříženou matkou.
Zdeněk Čejka
> O nějakých obřích včelstvech (ala ing. Smělý) si můžu > nechat zdát. > Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1406
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 4. 7. 2002
RE: spojovaní
:>Blbost to nebude,vždyť takhle mají fungovat přeletáky na :>omezení rojivosti.Ty slabší včelstva budou ale posílené :>výhradně o létavky.
Já myslel blbost v souvislosti s přípravou včelstev na zimu. Jako třeba že to nepomůže, že je to lepší udělat jinak, nebo to nedělat vůbec a tak. Jenom mi při prohlídkách vadí ten nepoměr, jedny jsou tak akorát do jednoho nástavku a jiným jsou 3 nástavky málo. Do jara se to smrskne a obsazují jen horní nástavek (ze 2). Buď je to druhem včel (budečákové včely? :-)), nebo dělám nějakou volovinu. O nějakých obřích včelstvech (ala ing. Smělý) si můžu nechat zdát. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1405
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 4. 7. 2002
RE: spojovaní
:>Kdysi jsem četl "jednoduchý návod". Vezmeš postřikovač se :>sladkou vodou a To vypadá věrohodně, a možná když je den necháš vychladit ve sklepě, měly by pak přijmout i matku čmeláka. Já budu potřebovat vytvořit teď 2 nová včelstva s 2 novými šlechtěnými matkami (pokud mi přijdou). Jinak než smetencem to nevidím - (nebo poraďte něco lepšího). Každoročně mám koncem července velké přebytky včel, kdy nemají co nosit - úly jsou přeplněné a tak stále hledám způsob jak ty přebytky využít. Mám dojem, že je zbytečně krmím cukrem.
Napadlo mě přemístit zvláště silná včelstva jinam a na jejich místo dát nové slabší oddělky a usazené roje s novými matkami a tak vyrovnat sílu. Nikde jsem o tom nečetl, tak nevím jestli to není blbost, což by u mě nebyla novinka. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1403
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 4. 7. 2002
Re: spojovaní (1401)
Kdysi jsem četl "jednoduchý návod". Vezmeš postřikovač se sladkou vodou a smetené včely důkladně pokropíš a všechno smeteš na jednu hromadu do rojáku, pak ještě zatřepat a je to. :-)) Když už jsou pomíchané a ještě ocukrované tak se začnou vzájemně olizovat a než to dodělají jsou všechny hezky spojené. :-))) Sám jsem to nezkoušel. Libor Jarolím Ostrava-Stará Bělá
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1402
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Havlík Petr --- 4. 7. 2002
Re: spojovaní (1398)
Díky za radu.Matku jsem viděl ve svých včelách jen 2 krát
za 3 roky.Ikdyž se je snažím hledat-abych je třeba označil,
nenašel jsem je třeba ani teď v půlnástavku o 5 rámkách.
A to jsem se opravdu na obou půlkách snažil a včelky byly
oproti všem předpokladům opravdu hodné,takže jsem to mohl
natáhnout.A to bylo před bouřkou.prostě každá rada dobrá.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1400
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 4. 7. 2002
RE: spojovaní
Mřížku jsi tam ani nemusel dávat, včely noviny prokousají a propojí se navzájem a matku si vyberou. Ale pokud chceš, aby přijali stoprocentně mladou matku, měl jsi raději starou zlikvidovat. Jestli se ti ji nechce hledat, poradím ti jeden fígl: vlož do toho úlu, kde chceš vyhledat matku rámek s otevřeným plodem z jiného úlu. A za hodinu se tam běž podívat a matku najdeš právě na tomto rámku. Já sám to vyzkoušeno nemám, ale jeden chovatel matek z Jabloňan toto tak prý praktikuje a vždycky je to úspěšné.
Zdeněk Čejka
> Přidal jsem včera malý oddělek 5 plástů s mladou kladoucí > matkou nad včelstvo,kde chci matku vyměnit.Oddělil jsem je > mateří mřížkou a na ni dal propíchané noviny.Za jak dlouho > budu moci mřížku sundat,aby si včely vybraly?Já doufám,že > tu mladší. :-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1398
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 3. 7. 2002
Re: roztoči Varroa a cukr moučka
Na tento sposob likvidacie kliestika prisli vyskumnici , ked potrebovali na vyskumne ucely zive kliestiky. Cukor musi byt v prachovej frakcii , sposob drvenia nepoznam ale urcite to nepojde v mixeri , pri vysokej rychlosti by sa totiz cukor zacal tavit. Funguje to tak ze sa kliestikom na nohy usadi prach a znemozni im zachytavat sa na comkolvek teda aj na vcelach. Kliestiky popadaju dolu na podlozku a treba ich zlikvidovat. Ma to vsak aj nevyhodu v tom , ze jemny prach sa dostava vcelam do dychacieho ustrojenstva a stazuje im dychanie , pripadne ich aj pri vacsom nadychani udusi Takze treba pocitat aj s dopadom na vcely . Nedoporucuje sa to pouzivat casto.
Pozdravuje Suja Miroslav.
Slyšeli jste už někdo o tom ? A víte podrobnosti z první ruky ? Díky Libor Jarolím Ostrava-Stará Bělá
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1396
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 3. 7. 2002
RE: roztoči Varroa a cukr moučka
Byl o tom článek v odborných překladech 2001, ale bohužel je nemám u sebe, půjčil jsem je dál, někde se toulají v naší organizaci. Princip - nějak tak jak jsi popsal, mixér tam ale myslím spomínaný nebyl.
> ... Roztočům se při tom ulepí "nožičky"
bylo tam něco o tom, že cukr naváže vodu a tím znemožní přilnavost nohou
Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1395
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 3. 7. 2002
roztoči Varroa a cukr moučka
Po jedné přednášce, které jsem se bohužel nezůčastnil, jsem se doslechl, že s roztočem lze bojovat i "cukerným poprachem". A znovu bohužel, jsem se od lidí, co to poslouchali, nedozvěděl nic moc podrobností. Mluvili o cukru moučce a někteří do toho zamíchali mixér. A já jsem příliš nepochopil proč. A teď k principu. Vezmě se cukr moučka (možná po úpravě mixérem) a nějak se vpraví do úlu. Podle zprostředkovaného popisu se pomocí balónku foukne a vytvořený oblak cukru směřuje do uliček. Uvnitř úlu pak bude sice všechno ulepené včetně včel, ale ty si s tím poradí a vzájemně se očistí. Roztočům se při tom ulepí "nožičky" na kterých mají přísavky na přidržování. A s ulepenýma nožičkama se neumí dost držet a spadnou na dno. Prý po tomto ošetření je k vidění na podložce spousta pohybujících se roztočů. A je potřeba je rychle likvidovat. Údajně neumějí si svoje nožičky očistit, ale co kdyby? Zkoušel jsem nikoli poprach ale posyp moučkou přes cedítko, a cukroval jsem stejně jako se cukrují koláče. Žádný úspěch jsem nesklidil. Asi opravdu musí být vytvořen ten cukerný oblak. Slyšeli jste už někdo o tom ? A víte podrobnosti z první ruky ? Díky Libor Jarolím Ostrava-Stará Bělá
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1394
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleą Molčík --- 3. 7. 2002
Re: Antwort: Zasouvak (1384)
----- Original Message ----- From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, July 02, 2002 9:41 AM Subject: Antwort: Zasouvak
Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu - med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na teplu stavbu.
Matej
Presne takhle jsem Matej uvazoval i ja, cesno na studenou stavbu aspon 50 cm dlouhe a cele dno zasitovat ale zespodu pod sitem dno rozdelit prepazkami aby se ktera koliv cast dala uzavrit. O lezanu si vubec myslim ze je pro vcelare na pohodu jak delanej. Uz jen predstava vhodne pracovni vysky je prijmna. Ale zabere dost prostoru takze je to skutecne tak na tri ulky na zahradu.
Ales
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1393
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleą Molčík --- 3. 7. 2002
Re: Zasouvak (1384) (1387)
Tech vysuvu je cela rada. A mimo s plastovymi kolecky se vyrabeji i celokovove a podle druhu s nosnosti az do 50kg. Ale cenove jsou drahe cca 400 kc/ks. Pouzitelne do ulu asi nebudou, protoze predni cast neni nijak kryta a pri zasouvani dovnitr by vcelky nemely sanci uniknout.
Ales
----- Original Message ----- From: "Jaromir Marek" <boxit/=/boxit.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, July 02, 2002 12:09 PM Subject: Re: Antwort: Zasouvak
> Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít > celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené, > plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek marek/=/boxit.cz > > Subject: Re: Antwort: Zasouvak > > > > Ahoj Alesi, > > takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam > > za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem > > je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz. > > Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je > > zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni > > rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu > > presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1392
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík --- 3. 7. 2002
Re: Zasouvak (1384) (1387)
----- Original Message ----- From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, July 02, 2002 10:54 AM Subject: Re: Antwort: Zasouvak
Ahoj Alesi, takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt.
Mam to trosku z ruky. Ja ted bydlim v Polkovicich je to na hranici okresu Prerov a Prostejov.
Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji.
Kolik pater ches delat?
Ja spis uvazuji o pouziti zadniho zavesneho truhliku a vysouvani pouze ramu dozadu do toho truhliku. Ale vse udelat tak aby to nemackalo vcely a aby to vcely nezalepily propolisem. Ul bude na 4 patra v kazdem patre bude ocko a plasty na studenou stavbu. A hlavne vysoky zasitovany podmet s moznosti v dobe leceni pohodlne zezadu supakem uzavrit.
Ales
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1391
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ČSV - Odborné oddělení --- 2. 7. 2002
RE: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372) (1375) (1382)
Ještě k tavidlům jednu zajímavost. Nedávno mi jeden včelař popisoval, jak asi před rokem viděl na včelařské výstavě v Německu zajímavou verzi. Tavidlo nemělo sklo, ale bylo přikryto neprůhlednou hnědou fólií. Vtip byl v té fólii, jednalo se o speciální materiál, který uměl měnit frekvenci dopadajícího záření, ze světelného na tepelné. Tahle věcička, používající super-high-tech technologii pocházející z kosmického výzkumu stála asi 2000 DM. Podle přiloženého letáku to dokázalo udržet vnitřní teplotu přes 90 stupňů při zatažené obloze a 15 stupňovém mrazu. Třeba se to po několika letech zlevní, pokud ovšem včelaři nebudou do té míry konzervativní (nebo šetřní) aby to nekupovali. Musím se ovšem sám přiznat že 40000 Kč bych za sluneční tavidlo nedal.
S pozdravem
Lněnička
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1390
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 2. 7. 2002
Antwort: Zasouvak
Z11 je založeny na vysuvani celej bednicky ( mam chut napisat nastavku ) na zavesny stolik - nie na vysuvanie jednotlivych ramikov.
Matej
Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené, plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek marek/=/boxit.cz
Subject: Re: Antwort: Zasouvak
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1389
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaromir Marek --- 2. 7. 2002
Re: Antwort: Zasouvak (1384) (1387)
Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené, plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek marek/=/boxit.cz
Subject: Re: Antwort: Zasouvak
> Ahoj Alesi, > takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam > za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem > je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz. > Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je > zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni > rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu > presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1388
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač --- 2. 7. 2002
Re: Antwort: Zasouvak (1384)
Ahoj Alesi, takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz. Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji. U pana Vohralika vse funguje, ze ve svych 81 letech muze v pohode vcelarit i kdyz uz ma dost velke zdravotni problemy a to je myslim dost dulezite. druhou otazkou je ramkova mira. On pouziva 39*27 a musim konstatovat, ze je to o necem jinem proti moji 39*24. Kolik pater ches delat? Radek
Dne 2. červenec 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> > V knihe "Svojpomocná výroba včelárskych zariadení a pomôcok" od Ing. > Mačičku je rozkreslený aj zasuvací úl Z11. Je sice na RM 37x30 ale miera sa > da prispôsobiť. > Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu > - med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v > znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na > teplu stavbu. Na slovensku sa pouzival lezan ML18 na RM 35x35. > > Matej > > > Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit > vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar > kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a > pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou > miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim > ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo > zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou > schopny takovy tunel bez problemu obsadit? > > Za odpovedi dik Ales > >
______________________________________________________________________ Reklama: Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1387
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 2. 7. 2002
RE: Slunečnice
Ahoj Radku, Dik za informace. Ta slunecnice, co o ni uvazuji, zacina misty kvest a je podezrele mala - prumer semeniku 10 cm a trpaslici velikost 1 - 1.3 m. Hledam kontakt na majitele, aby me ji neposekal.
:>S lecbou a krmenim si starosti nedelam, mnoho vcelaru dava Gabon taky :>az v pulce srpna a krmit zacinaji i koncem srpna. To vim, kdyz jsem si bral Petra Sediveho za vzor, tak jsem to taky delal (ten to ale delal z nutnosti, jelikoz nestihal). Ted vim, ze to pro vcely neni dobre. (Prestavky plodovani a zeslabeni vcelstev.)
:>Ja chci letos zkusit taky ke slunecnici kocovat.
Tobe se to kocuje, kdyz mas vuz. Ne ze bych ti to zavidel. Ja bych tam byl schopen prevezt najednou 4 uly na privesu. Jen tak pro legraci, abych mel zkusenost.
Tady se kolem Pardubic ustalila cena medu mezi lidmi 60 Kc. Rychle se to siri. Ja med zatim nebudu prodavat, jen nejlepsim znamym. V zime bude poptavka.
Tvoje vcely jsou opravdu mirne. Radost s nima delat. Za jak dlouho se mi to tam zase zbastardi? Soused vcelar matky nevymenuje, vcely ma bodave a ani se o tom nechce bavit. Ma asi nejake deprese. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1386
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač --- 2. 7. 2002
Re: Slunečnice (1350) (1366)
Ahoj Emane, v Tvoji oblasti slunecnice nakveta ted, zemedelci ji ve 1/4 kvetu strikaji fungicidem, je dobre presunout az potom, coz by pry letos mohlo byt kolem 15.7. S lecbou a krmenim si starosti nedelam, mnoho vcelaru dava Gabon taky az v pulce srpna a krmit zacinaji i koncem srpna. Ja chci letos zkusit taky ke slunecnici kocovat. Radek
Dne 27. červen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> Podla mňa je slnečnica po repke hadam najviac navstevovanou plodinou,ktora > vcelarovi > moze este ako-tak vylepsit rocny vynos medu ,jej vynos podla literatury je > od > 30 do 50 kg / 1 ha.Produkuje med,pel a propolis . Kvetny subor vytvara > lepkavu latku > ktora sa zachytava na vcelach a vcely sa dost skoro opotrebuju,preto k > slnecnici by sme > mali presunut silne vcelstva ,co byva v auguste niekedy problem.V tomto case > by sme > mali mat uz z casti vcelstva zakrmene.Znaska este vcelstva rozploduje a > zakrmenie a liecenie > vcelstiev sa posunie neskor (slnecnica kvitne 25-30 dni). > Osobne mam zo slnecnicovym medom iba dobre skusenosti,vcely ho nanosili zo > vzdialenosti 3,5 km ,cca 8-10 kg na vcelstvo ( kvitla od 15.8 do 20.9). > Med som nevytacal ,prikrmil som este 3-4 kg cukru na vcelstvo ,vcely boli > zazimovane na slnecnicovom > mede. > Prezimovanie: velmi dobre , vcelstva silne , doslova bez nozemy ,med jemne > skrystalizoval, a vcelam to > nerobilo s travenim zrejme ziadne problemy. > > S pozdravom Laco S. > > > ----- Original Message ----- > From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Wednesday, June 26, 2002 4:01 PM > Subject: Slunečnice > > > > Nevíte někdo jak dlouho kvete slunečnice (našel jsem jen rozmezí květu > > VIII. až X.) a jaký má med? Mám možnost přisunout včelstva k poli asi 20 > > ha, a váhám jestli se to vyplatí. Jak krmit a léčit, když pokvete později? > > Ještě jsem to nikdy neřešil. > > Eman > >
______________________________________________________________________ Reklama: Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1385
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 2. 7. 2002
Antwort: Zasouvak
V knihe "Svojpomocná výroba včelárskych zariadení a pomôcok" od Ing. Mačičku je rozkreslený aj zasuvací úl Z11. Je sice na RM 37x30 ale miera sa da prispôsobiť. Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu - med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na teplu stavbu. Na slovensku sa pouzival lezan ML18 na RM 35x35.
Matej
Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou schopny takovy tunel bez problemu obsadit?
Za odpovedi dik Ales
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1384
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík --- 2. 7. 2002
Zasouvak
Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou schopny takovy tunel bez problemu obsadit?
Za odpovedi dik Ales
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1383
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 1. 7. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372) (1375)
On Sun, 30 Jun 2002, Aleš Molčík wrote:
> Zdvojene sklo?! Proc ne, ale v tomto pripade bych na tavidlo osadil jeste i > zrcadlo, protoze teplo ktere nemuze jit ven z tavidla, nemuze jit i dovnitr. > Izolace pusobi v obou smerech. A zrcadlo zvysi ucinost pri nizsích > teplotach.
Cesta tepla dovnitr a ven z tavidla nefunguje stejne:
Slunicko je daleko a ma vysokou teplotu, takze teplo do tavidla predava salanim (zarenim hlavne v optickem pasmu). Na vstupu do tavidla se uplatni pouze ztraty v opticke propustnosti skla (obcas bych ho mel umyt ;-). Pripadna vzduchova mezera je z hlediska ztrat nepodstatna, vzhledem k nekolika km vzduchu, kterym uz zareni proslo.
Dvojite sklo (respektive vzduchova mezera mezi skly) pusobi jako dobry izolator pro predavani tepla proudenim (konvekci). V tenke vrstve vzduchu v mezere mezi skly nevznikne proudeni, ktere by jinak ochlazovalo teplejsi teleso (tmavy plast) a odvadelo teplo ke studenejsimu (sklo ochlazovane okolim).
Jak bylo zmineno v predchozim mailu, pokud sviti slunicko vydatne, tak se vosk tavi i bez tavidla. Ale pokud nejsou podminky idealni, tepelna izolace vcetne dvojiteho skla je urcite prinosem.
Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1382
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vladimír Ptáček --- 1. 7. 2002
Re: trubci plod (1350) (1377) (1378) (1379) (1380)
Zdravim pratele vcelare.
Jakmile vcelstvo likviduje trubci plod, můze to byt znamenim, ze hladoví. Zda se mi, ze vcely se spis zbavi dospelych trubcu nez trubciho plodu. Zavickovany ponechavaji do vylihnuti i v pripade, ze trubce jiz vyhnaly.
Co delaji s otevrenym mi neni jasne. Vcelstvo, ktere vyhani trubce, dava tim najevo, ze se v tomto roce jiz nebude rojit.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1381
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vladimír Potůček --- 1. 7. 2002
Re: Čistění likéru (927) (1370)
Jak čiřit roztoky želatinou?
Medový likér sice nedělám, ale mám zkušenosti s čiřením jablečného moštu želatinou. Pro úspěch čiření želatinou je nezbytné, aby v čeřené šťávě byl dostatečný obsah tříslovin (tanin...), který želatinu vysráží a na objemnou sraženinu se chytí a společně sedimentuje většina koloidních zákalů. Provádí se to vždy se zkouškou, tj trocha šťávy se sráží na zkoušku různým odměřeným množstvím zředěného roztoku želatiny a ten nejlepší výsledek (nejrychleji sedimentující a nejčiřejší šťáva) se pak opakuje ve větším. Často jsou vidět velké rozdíly potřebného množství želatiny podle vyzrálosti jablek. Pokud ale v medovém likéru taninu dost není, zkusil bych čiření třeba bentonitem. Ten se jen rozmíchá a je to. Dostane se v prodejnách s pomůckami pro vinaře, kde vám jistě rádi poradí s použitím. Po čiření je ale vždy nejleší ještě filtrovat. Tak to dělají vinaři. Čiří proto, aby jim filtrace šla lépe. Své vědomosti jsem čerpal z knížky Zpracování ovoce v malých provozovnách - vřele doporučuji.
Vladimír Potůček
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1376
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík --- 30. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372)
Po dlouhe dobe jsem se dostal k pocitaci a tak Vas vsechny zdravim. Tavidlo jsem potreboval letos poprve a zvolil jsem si nejlevnejsi variantu vlastni vyroby, ke ktere jsem pouzil co jsem nasel doma. A to je 30 mm tlusta prkna, sololit a polystyren na dno a v domku po dedovy jsem nasel stare okno ze ktereho jsem si vyrezal sklo. Tavnou plochu a koryto na vytaveny vosk jsem pouzil pozink. plech. Z prken jsem si narezal hranolky 30x30 za kterych jsem zesrouboval ram do ktereho jsem na vlozene listicky osadil 4 mm sklo. Ram tavidla, jsem rovnez jednoduse zesrouboval z prken. Na dno jsem hrebicky pritloukl sololit a dovnitr jsem vlozil polystyren, ktery jsem opet prekryl sololitem. A do tehle bedinky jsem osadil zpajene korytko a nahoru po trech stranach zahnutou a v rozich spajenou tavnou plotnu. Cele jsem to prekryl ramem s vlozenym sklem o kterem jsem se na zacatku zminil. Cele tohle jsem supl ven na slunicko vlozil plasty na vytaveni a cekal. Venku vladly 30° vedra a v tavidle bylo takovejch stupnu, ze se mi rozpustily i plastovy mezerniky. Tavidlo mam pouze na tri plasty coz je myslim si nedostacujici, takze pokud se k tomu dostanu vyrobim si aspon na deset ramku v jedne vrstve. Tavit ve dvou vrstvach jsem zkousel jde to, ale s velkym odpadem vosku ktery zustava v kosilkach. Je tedy nutne kosilky jeste prevarit. A jeste dovetek k izolaci. Steny a dno uteplit, snizi se tim rychlost ochlazeni a zvysi se moznost usazeni necistot ve vosku na dne korytka. Zdvojene sklo?! Proc ne, ale v tomto pripade bych na tavidlo osadil jeste i zrcadlo, protoze teplo ktere nemuze jit ven z tavidla, nemuze jit i dovnitr. Izolace pusobi v obou smerech. A zrcadlo zvysi ucinost pri nizsích teplotach.
Ales
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1375
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- tata --- 30. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372)
Dle mého názoru vzduch je dostatečným izolátorem aby se teplo z plástu nepřenáąelo ven ale musí se jednat o uzavřený prostor Vľdy» na tom to principu jsou zaloľeny vąechny izolace. jen ten vzduch rozdělují do více malých komůrek. Vám se jeątě nestalo , ľe plástev poloľená na slunci se tavila, Mě zrovna před týdnem, kdyľ jsem staré plástve poloľil na slunce před tavidlo a ne za něj do stínu . Musel jsem to pak pracně od sebe rozdělit a tavit znova i z tou trávou.
Pepan.
----- Original Message ----- From: "Jiri Borik" <borik/=/infotron.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, June 29, 2002 11:48 AM Subject: Re: Tavidlo
On Thu, 27 Jun 2002, tata wrote:
> Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA TAVENÝ > PŘEDMĚT > 1. Izolace jsou zbytečné.
S tim bych nesouhlasil. Plast se sice zahriva teplem, zpusobenym slunecnimi paprsky, ktere na nej dopadaji, ale zaroven toto teplo vyzaruje. Pokud je teplota potrebna k taveni vice nez 50 stupnu a bezna teplota okoli je kolem 30, je jasne, ze teplo bude z plastu utikat ven. Ke zmenseni techto ztrat slouzi tepelna izolace - tedy i dvojite sklo. Pokud by izolace vliv nemela, stacilo by prece dat plast na misku na slunicko a vytavil by se i bez tavidla.
Na strane prijmu tepla ma samozrejme kladny vliv jak cistota skla, tak pripadna zrcadla, odrazejici dalsi paprsky do prostoru tavidla.
Jirka Borik <borik/=/infotron.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1374
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan P. --- 29. 6. 2002
Re: Fulltextovy prohledavac archivu konference (1296)
Příteli Martinovi patří díky:
> Ahoj, obnovil jsem zase fulltextovy prohledavac konference a > zkombinoval jsem ho s maily z puvodni konference Mirka Matyska.
Adresu na prohledávač jsme umístili na hlavní stránku konference www.vcely.or.cz
> Puvodni FTP archiv
A stejně tak i adresu na původní FTP archiv.
> Myslim, ze mnoho z nas prihlasenych nezkracuje text puvodnich mailu, > kdyz na ne odpovida. Je to potom na nekolik obrazovek dlouhy mail
> Jeste hur, nemaji nastaveny svuj mailovaci program tak, aby pred vsechny > radky puvodniho textu vlozil znak ">" (vetsi nez). Clovek pak musi obcas > hodne premyslet, co je puvodni text a co je odpoved.
Výzvu ke zkracování mailů a k uvozování citovaného starého textu značkou ">" jsme umístili do informačního textu pravidel konference na http://www.vcely.or.cz/info.htm (který je přístupný také z hlavní stránky) (je to přidáno ke konci textu).
Přeji pekné léto!
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1373
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 29. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365)
On Thu, 27 Jun 2002, tata wrote:
> Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA TAVENÝ > PŘEDMĚT > 1. Izolace jsou zbytečné.
S tim bych nesouhlasil. Plast se sice zahriva teplem, zpusobenym slunecnimi paprsky, ktere na nej dopadaji, ale zaroven toto teplo vyzaruje. Pokud je teplota potrebna k taveni vice nez 50 stupnu a bezna teplota okoli je kolem 30, je jasne, ze teplo bude z plastu utikat ven. Ke zmenseni techto ztrat slouzi tepelna izolace - tedy i dvojite sklo. Pokud by izolace vliv nemela, stacilo by prece dat plast na misku na slunicko a vytavil by se i bez tavidla.
Na strane prijmu tepla ma samozrejme kladny vliv jak cistota skla, tak pripadna zrcadla, odrazejici dalsi paprsky do prostoru tavidla.
Jirka Borik <borik/=/infotron.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1372
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- richard sikora --- 29. 6. 2002
Re: Re: Bez převěąování (1301) (1303) (1335) (1345)
Zdravím, představte si, že jsou určité oblasti kde není řepka. Mám včelstva na dvou stanovištích a dvě rámkové míry 39x24 a 37x30. Při dané snůšce včelstva nejsou schopná dorůst do větší velikosti. Průměrný výnos činí 15kg. Silná včejstva přinesou více medu ale zároveň více proplodují. Pro optimální výnos je vhodné chovat střední včelstva, převěšovat, používat matěří mřížky. Nejvodnější rímková míra se mi jeví jako 37x30. Stanoviště mám v Beskydech na hranici s Polskem. Jsem rád, že naše šlechtitelské stanice počítají s jednoprostorovým plodištěm a chovají matky i na tento způsob včelaření, Mluvím o Zubří.Tolik k otázce převěšování Richar.
> > Ty naše dědy bych nepodceňoval. Měli úplně jiné přírodní podmínky. > > Vidím to na svém včelaření: od začátku 70. let se mé průměrné výnosy značně zvýšily. > > Nejprve se zdvojnásobily koncem 70. let, když jezeďáci začaly pěstovat řepku, podruhé se > > zase téměř zdvojnásobily v 90. letech, když rozlohy řepky ještě stouply a malí soukromí > > zemědělci začali pěstovat hořčici (ta nedává tolik medu, ale je neocenitelná pro letní > > rozvoj včelstev i oddělků). > Tohle muzu potvrdit i ja ze zkusenosti meho otce. > Jarni med se nechaval a tocilo se az na Annu, a bylo hotovo. Ovsem > vcelaril v Budecacich, takze zadne pronikave technologie nepouzival.
______________________________________________________________________ Reklama: Konec tichych spolecniku! Nyni bude mluvit opravdu kazdy. - Nove tarify pro firemni zakazniky. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=28784%26url=http://www.oskarmobil.cz/cz/business/novinky.html
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1371
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Horak Aleą --- 29. 6. 2002
Re: Čistění likéru (927)
Zdravím všechny, chtěl by jsem doplnit příspěvek, který šel asi před dvěma měsíci ohledně čištění medového likéru. Zkoušel jsem to přefilrovat, ale bezúspěšně. Pozitivního výsledku jsem dosáhl s použitím želatiny (na 1l roztoku dal jsem 0,5 ml injekční stříkačkou). Po dni se začíná vytvářet sediment a během asi 5ti dnů je roztok pěkně čirý. Pak už stačí opatrně stáhnout do druhé nádoby. Vše šlo v případě, když jsem použil medovicový med. U likéru s květovým medem se sediment nevytvořil ani po týdnu (větší množství želatiny jsem nezkoušel).
S pozdravem Aleš Horák
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1370
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 1370 do č. 1430)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu