Včelařská konference

No když točím ručně, tak většinou točím "na doraz" těsně pod otáčky, kdy by
medomet začal pochodovat a já ho už nemohl vlastní váhou udržet. Při
motorovém pohonu musí být nějaká rezerva v otáčkách, než položím
odvíčkováváný plást a dostanu se k poskakujícímu medometu, tak škoda už je
udělána.

Co se týká odlišných chutí medu, med z úplně tmavých plástů, které už dávno
měly skončit ve vařáku a které proti slunci prakticky neprosvítají, se mně
zdá chuťově trochu jiný než z zanesených mezistěn. Z hnědých plástů, to je
takových, které proti obloze prosvítají hnědě až žlutohnědě a jsou
zaplodovávány dva, tři roky, to znamená okolo 10 vylíhnutých "plodů" je
rozdíl chutí medu proti mezistěně nezjistitelný. Asi tak to připadá mně.

Vyplavený med - není tím myšlený med z meleciózních plástů, které nejde
jinak vytočit, než že se plásty dlouhodobě máčí ve vodě a vytáčí teprve po
částečném rozpuštění cementového melecitózního medu? Čistě teoreticky by byl
takový medový roztok použitelný jen pokud by ty plásty s cementovým medem
byly nezakladené mezistěny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 16, 2006 11:02 AM
Subject: Re: vytáčení panenských souí


> Arnošt Hrdina:
> Zajímalo by mě, proč je s praskáním plástů problém právě při ručním
> vytáčení
> a ne při vytáčení pomocí motoru... ?
> Arnošt
> .......
> Asi jak u koho. U mně je to netrpělivostí, já nedokážu klikou točit dlouho
> a pomalu.
> Zatímco elektroniku si nastavím na pomalo a věnuji se odvíčkovávání.
> U původního starého medometu jsem měl navíc asi nevyhovující (třecí)
> převod.