78507

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Krazimir Petrej, PhDr. (87.197.128.220) --- 19. 3. 2006
Chci celou Zemi a pět procent navíc_cast2


Příští den se lidé sešli na velkém shromáždění kde Fabián podrobně vysvětloval svůj nový „peněžní“ systém. Vypadalo to dobře a nedočkavě se ho ptali: „Jak můžeme začít?“ Fabián řekl: „Zlato, z nějž vyrábím ozdoby a šperky, je vynikající kov. Neztrácí lesk, nereziví a dlouho vydrží. Z části svého zlata udělám mince a každé takové minci budeme říkat dolar.“
Vysvětlil, že základem funkce nového systému budou „peníze“, které se stanou skutečným prostředkem spravedlivé výměny, mnohem lepším a dokonalejším než dosavadní výměnný obchod.

Jeden z guvernérů se zeptal: „A co když někdo najde zlato, a začne si mince vyrábět sám?”
„To by bylo velmi nepoctivé“ – pohotově odvětil Fabián. „Budou se používat jen mince schválené vládou, které na sobě budou mít vyraženo zvláštní označení.“ Návrh zněl opravdu rozumně, a tak navrhli aby každý dostal stejný počet mincí.

„Já si ale zasloužím víc,“ ozval se výrobce svíček. „Mé svíčky přece používá každý.“ „Ne ne,“ namítali farmáři, „bez potravy nelze žít, a proto bychom nejvíce měli dostat my!“ A vypukla hádka. Fabián je chvíli nechal a nakonec řekl: „Protože se neumíte dohodnout navrhuji, aby ode mne každý dostal tolik mincí o kolik požádá. Nebudou v tom žádná omezení, kromě povinnosti splatit dluh. Čím víc dostanete, tím více mi po roce budete muset vrátit.“
„A co z toho budeš mít ty?” ptali se ho.
„Protože vám poskytnu službu obstaráváním peněz, mám za svou práci nárok na odměnu. Povězme, že dokud mi je budete dlužni, vrátíte mi za každých 100 poskytnutých mincí každoročně 105 mincí. Těch 5 mincí navíc bude mou odměnou za poskytovanou službu a budu ji nazývat úrokem.“ Zdálo se, že nikdo nepředloží lepší návrh, a pětiprocentní odměna vypadala rozumně. „Dobrá,“ řekl nakonec Fabián, „přijďte ke mně příští pátek a můžeme to spustit.“

Pak už Fabián neztrácel ani vteřinu. Dnem a nocí razil mince a ke konci týdne byl hotov.


Lidé se seřadili do zástupu před jeho obchodem, a když si nové mince prohlédli a schválili guvernéři, byl systém uveden do praxe.

Někteří si půjčili zprvu jen pár mincí, aby nový systém mohli vyzkoušet. Brzy shledali, že peníze jsou skvělá věc a zanedlouho už všechno hodnotili ve zlatých mincích, dolarech. Hodnota, kterou teď začali připisovat všemu zboží, se nazývala „cenou“ a závisela především na množství práce potřebné k výrobě oceňované věci. Jestliže výroba vyžadovala hodně práce a času, byla cena přiměřeně vysoká, zatímco věci vyrobené s malým úsilím byly poměrně levné.

V jednom městě žil Petr, široko daleko jediný hodinář. Ceny měl vysoké, protože zákazníci byli ochotni platit za jeho hodinky značné sumy. Později však začal hodinky vyrábět i jiný člověk a aby získal zákazníky nabízel je za nižší cenu. Petr byl nucen reagovat a ceny hodinek brzy poklesly, protože oba hodináři se snažili poskytovat co nejvyšší kvalitu za co nejméně peněz. Tak se zrodila opravdová konkurence.

Podobné to ale bylo i u stavitelů, přepravců, farmářů… prakticky v každém oboru. Protože měli volnost výběru, vybírali si zákazníci to, co považovali za nejlepší transakci. Žádná umělá ochrana, jako například licence nebo cla či povolení, která by bránila podnikat v dané oblasti dalším lidem neexistovala. Životní úroveň postupně rostla a lidé se sami divili, jak se předtím vůbec mohli obejít bez peněz.

Koncem roku opustil Fabián své zlatnictví a šel navštívit ty, kteří mu dlužili peníze. Někteří měli více mincí než si vypůjčili, což však znamenalo, že jiní jich měli méně, protože v oběhu byl jen omezený počet mincí. Ti, kteří jich měli více než si vypůjčili mu bez problémů vrátili 100 plus dalších 5, ale i tak si museli vzít znovu půjčku k dalšímu podnikání.

Ostatní si s překvapením uvědomili, že svůj dluh a úrok nemohou splatit. Proto dříve, než jim půjčil další peníze, si Fabián vzal do zálohy něco z jejich majetku a v příštím roce se všichni snažili získat požadovaných 5 mincí navíc. Nikdo nepochopil, že se podobně jako jejich vlastní země nemohou zbavit dluhu dokud nevrátí všechny mince, ale i pak jim zbývá vrátit za každých 100 ještě 5 mincí, které ve skutečnosti nebyly fyzicky v oběhu. Kromě Fabiána totiž nikdo nepochopil, že splatit úrok bylo prostě nemožné – protože k tomu potřebné dodatečné mince se nikdy nedostaly do oběhu, takže někdo nutně musel být poškozen.


Pravda, i Fabián občas utrácel peníze na vlastní nákupy, ale nemohl utratit 5% z celé ekonomiky sám pro sebe. Lidí byly tisíce a on byl sám. Navíc byl stále ještě zlatníkem, a už to zajišťovalo slušné živobytí.

V zadní části dílny měl trezor, a tehdy některé napadlo, že by si u něj mohli ukládat část svých mincí kvůli bezpečnosti. Za to si zlatník účtoval malý poplatek podle množství uložených peněz a doby úschovy. Majiteli peněz vystavil stvrzenku. Když šel takový člověk nakupovat, obyčejně s sebou nenosil zlaté mince. Místo peněz přenechal obchodníkovi jednu či několik „fabiánovských“ stvrzenek (podle ceny nakupovaného zboží). Obchodníci stvrzenky uznávali a přijímali je rádi, protože věděli, že si je u Fabiána kdykoli mohou vyměnit za mince. Avšak místo směňování stvrzenek za zlato si je začali předávat z ruky do ruky. Lidé měli k stvrzenkám velkou důvěru – považovali je za stejně hodnotné jako mince.

Fabián si brzy povšiml, že lidé vyžadují výměnu stvrzenek za mince jen zřídka a uvažoval: Mám vlastně jejich zlato stále u sebe a přitom musím tvrdě pracovat a razit nové mince. Není to směšné? Nenašlo by se snad dost lidí, kteří by toho ležícího zlata ochotně využili za úroky? Stejně jen nečinně leží v trezoru a málokdo si ho vybere. Když mohu použít mince z trezoru nemusím vyrábět další. Nejsou to sice moje peníze, ale mám je u sebe, a to je nejdůležitější.

Zpočátku velice opatrně půjčoval vždy jen pár mincí, na krátkou dobu, a i to jen tehdy, když byl skálopevně přesvědčen, že je dlužník včas vrátí. Ale postupně nabral odvahy a půjčoval stále větší a větší obnosy.

Když se na něj jednoho dne kdosi obrátil s žádostí o vysokou půjčku, Fabián navrhl: „Co kdybychom to udělali takto? Místo abyste u sebe nosil všechny ty peníze, můžete si je uložit u mne, a já vám vystavím několik stvrzenek v jejich hodnotě.“ Dlužník souhlasil a odešel s hromadou potvrzenek. Tak získal klient půjčku, zatímco zlato ani na sekundu neopustilo trezor. Když odešel, Fabián se rozesmál. Vlk se nažral a koza zůstala celá! Mohl „půjčovat“ zlato, ale přitom ho mít stále u sebe.

Známí, neznámí, přátelé i nepřátelé – všichni k uskutečňování svých podnikatelských plánů potřebovali peníze – a vždy, když mohli dokázat, že jsou schopni dluh splatit, dostali potřebnou půjčku. Fabián tak mohl prostým vypisováním stvrzenek půjčovat mnohem vyšší sumy, než byla hodnota těch uložených v trezoru, a přitom ani nebýt vlastníkem půjčovaného zlata. Dokud se majitelé nepřihlásí o své zlato a důvěra lidí je zachována, je to bezpečný postup.

Fabián vedl účetní knihu, v níž evidoval dluhy a úvěry každého dlužníka. Ukázalo se, že obchod s půjčováním peněz je opravdu velmi výnosný. Jeho společenské postavení rostlo téměř současně s jeho bohatstvím. Stal se váženým mužem budícím úctu a jeho názorů ve finančních otázkách si vážili téměř jako proroctví.

O jeho aktivity se časem začali zajímat i zlatníci z jiných míst a jednoho dne se ho vydali navštívit. Vysvětlil jim, co dělá, ale velice zdůrazňoval, aby všechno zachovali v tajnosti. Kdyby se to prozradilo celý systém by zkrachoval, a proto se zlatníci dohodli, že vytvoří tajnou alianci. Pak se vrátili domů a začali se činit tak, jak je Fabián naučil. I u nich začali lidé brát stvrzenky jako rovnocenné zlatu a mnozí je odevzdávali k bezpečné úschově do trezorů stejně jako mince. Když chtěl jeden obchodník zaplatit zboží druhému, prostě jen vypsal příkazní lístek s pokynem Fabiánovi, aby peníze z jeho účtu přesunul na účet jiného obchodníka. Úpravu čísel na obou účtech zvládal Fabián během několika minut.

Nový způsob brzy získal velkou oblibu a příkazovým lístkům k převodu peněz se začalo říkat „šeky“.

Později se zlatníci z různých míst pozdě v noci znovu tajně sešli a Fabián jim vysvětlil nový plán.


Následující den se sešel se všemi vládními představiteli a řekl: „Stvrzenky, které vydáváme jsou velmi populární. Jistě jich používá i většina z vás a sami říkáte, že je to výhodné.“ Představitelé souhlasně přikyvovali, ale v duchu přemýšleli, v čem asi je problém. „Tedy k věci,“ pokračoval Fabián, „některé z těchto stvrzenek jsou falešné, protože je vystavují podvodníci. To musí přestat.“

Vládní představitelé se zděsili. „Co bychom proti tomu mohli udělat?“ ptali se. Fabián odpověděl: „V první řadě navrhuji, aby si monopol na tisk nových stvrzenek vyhradil stát. Bude je tisknout na zvláštní papír s velmi komplikovaným obrázkem a každou stvrzenku pak podepíše hlavní guvernér. My zlatníci rádi uhradíme náklady za tisk, protože nám to ušetří spoustu času s vypisováním stvrzenek.“

Představitelé řekli: „Naším úkolem přece je chránit občany před podvodníky a myslíme, že je to dobrá rada.“ A tak schválili tisk nových stvrzenek, které dostaly název „bankovky“.

„Druhý problém je v tom,“ pokračoval nato Fabián „že někteří těží zlato a razí vlastní zlaté mince. Navrhuji, abyste vydali zákon nařizující aby každý, kdo objeví zlato, byl povinen odevzdat ho státu. Samozřejmě, že za ně náhradou dostane bankovky a mince.“

I tento návrh vyhlížel dobře, a tak bylo bez velkého váhání schválen a neprodleně vydáno velké množství nových bankovek. Na každé byla vytištěna určitá hodnota – 1 dolar, 2 dolary, 5 dolarů, 10 dolarů atd. Nepatrné náklady spojené s tiskem uhradili zlatníci.

Lehké a skladné bankovky se nosily mnohem pohodlněji a obyvatelstvo je brzy akceptovalo. Ale i přes svou popularitu používali nových bankovek a mincí jen v 10% všech transakcí. Záznamy ukázaly, že 90% z nich bylo i nadále prováděno prostřednictvím šeků.

Nato se Fabián pustil do realizace druhé části svého plánu. Až dosud lidé za úschovu peněz u něj platili. Aby přilákal v

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Krazimir Petrej, PhDr. (87.197.128.220) --- 19. 3. 2006
Chci celou Zemi a pět procent navíc_cast1

Následující příběh svérázným pohádkovým způsobem odhaluje způsob jak funguje současný finanční systém. Někteří interpretátoři sice hovoří o jakémsi spiknutí bankéřů, ale pravděpodobnější bude, že lidé postupně sami volili řešení, která se svého času jevila jako logická a výhodná, avšak později se projevila v úplně jiném světle. Bez ohledu na to, ke kterému mínění se přikloníte, lze tento příběh použít k ilustraci deformace finančního systému, a možná, že nám usnadní nalézt východisko ze současné neutěšené situace.

Fabián si s rozechvěním připravoval projev k zítřejšímu veřejnému shromáždění. Vždy toužil po prestiži a moci, a teď se jeho sny konečně měly naplnit. Byl zlatníkem, vyráběl šperky a ozdoby, ale tato práce už ho dlouho neuspokojovala. Potřeboval nějaký vzrušující náročný úkol, a teď měl připraven i konkrétní plán.

Lidé od nepaměti užívali systému přímé výměny zboží, barteru. Zajišťovali rodiny tím, že buď sami pokrývali všechny své potřeby, anebo se na něco specializovali. Všechny výrobní přebytky pak směňovali za přebytky jiných řemeslníků. Pravidelné tržní dny bývaly hlučné a prašné, ale lidé se srdečně zdravili a hřál je pocit přátelství a sounáležitosti. Tržnice byly veselými místy, avšak později tam bývalo už příliš mnoho lidí a u smlouvání docházelo k častým sporům. Na popovídání skoro nezbyl čas. Bylo načase vymyslet jiný, lepší systém.

Lidé byli vcelku šťastní a užívali plodů své práce. Jednotlivá společenství si vytvořila vlastní vlády, jejichž úkolem bylo chránit svobodu a práva každého jednotlivce a zajistit, aby nikdo nebyl jiným nucen dělat cokoli, co by bylo proti jeho vůli. To bylo jediným posláním vlády a každého vládce dobrovolně podporovala komunita, která si ho vybrala.

Jediným problémem, který tyto vlády nebyly schopny řešit, byl obchod. Bylo to problematické: má nůž cenu jednoho, nebo snad dvou košíků kukuřice? Co má větší hodnotu: kráva, nebo vůz? ... atd.
Ale nikdo neuměl vymyslet nic lepšího.

Pak přišel Fabián a prohlásil: „Znám způsob jak vyřešit problém s barterovými obchody. Jestli ho chcete poznat, přijďte zítra na veřejné shromáždění.”

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nytram Mitrandin (85.207.23.3) --- 19. 3. 2006
Re: Ležany (15356) (15357) (15364) (15376)

Včelařím 3 rokem, tedy od roku 2004. V roce 2004 jsem si pořídil dva Optimaly. Můj přítel Martin mě inspiroval k tomu, abych si nechal na zakázku vyrobit dva prototipy MV ležanu.Takže jsem měl celkem 4 úly,které jsem osadil. Objednal jsem si výběrové matky z Výzkumného ústavu vč. V roce 2004 výnosy byly malé a spotřeba cukru vysoká. Včelstva jsem posilkoval smetenci od místních včelařů . Zazimoval jsem včelstva obsedající 4 nástavky Optimalu, síly cca 40 000 zimních včel.( včelstva v MV ležanech byla na tom za ty 3 roky stejně jako včelstva v Optimalech a nechci o nich dále debatovat, nebot jak řekl Karel,, Debatovat o vynálezu, který je tajný je poměrně mnohoznačně neurčité")
V roce 2005 včelstva měla uspokojivý rozvoj a moje podněcování bylo zbytečné. Rozvinula se až do síly 6 nástavků,tj. cca 80 000 včel. Tahoto stavu docílila na přelomu května a června. V tuto dobu jsem od nich vytvořil oddělky, čímž jsem jim udržel vzestup plodování do začátku června. Celkem jsem vytočil v průměru 100kg medu na produkční včelstva. Oddělky daly v průměru 20kg medu. Produkční včelstva vystavěla 3 nástavky mezistěn, oddělky 2 nástavky mezistěn(v srpnu měly oddělky 3 nástavky)Začátkem srpna jsem začal krmit. Produkční v. dostala po 24kg cukru, oddělky po 16kg cukru. V říjnu jsem spojil oddělky s produkčními včelstvy. Tím jsem docílil síly 60 000 zimních včel.Jsem zvědavej na letošní rok.
zdravím: Nytram
(ps: Chumáč síly 35 000 včel by podle mých výpočtů měl mít průměr zhruba 30 cm při teplotě -10 až -5 °C)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (194.212.180.122) --- 19. 3. 2006
Re: Dobové ceny. (15367)

A plat 990 Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (85.160.162.55) --- 19. 3. 2006
Re: Ležany (15356) (15357) (15364)

Já bych podobné názory zas tak rychle neodsuzoval. Ta fotka ve Včelařských novinách je pěkná. Pokud najdete fotku z této včelnice focenou ten samý den focenou z dálky. A tento vyšší úl na ni neuvidíte, tak se moc nedivte. Já osobně té fotce nevěřím. Je pěkná, ale o síle včelstva nevypovídá.

Měl bych na pana začátečníka několik dotazů.
Kolik vlastníte včelstev?
Kolik máte vystavěných rámků s dílem po třech letech?
Kolik vám dělal průměrný medný výnos po dvou a třech letech od osazení vašich optimálů, přepočteno na zazimovaná včelstva?
Kolika včelstvům jste ochotný se věnovat s touto intenzitou?
Kolik rámků 42x17 podle vás obsedá včelstvo při síle 35 000 jedinců při venkovní teplotě -5st.C. a +5st.C. ?

Jinak co se týká neomezování prostoru, volby rámkové míry a podobných technických věcí, tak s vámi celkem souhlasím. Jen si neodpustím poznámku. Zkuste si vyrobit úl čtvercového půdorysu na delší běžnou rámkovou míru než 42cm, když to tak doporučujete. Když nic jiného neporostou vám ty komíny tak do výšky. Časem dejte vědět jak se to Kraňce líbí. A pokud chováte nějaké jiné plemeno, tak dejte vědět okamžitě.

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.84) --- 19. 3. 2006
Re: Ležany - zimní generace (15356) (15357) (15364) (15365) (15366) (15370) (15372)

Stonjek:
byla stejná jako včelstva ihned v pol. července natvrdo jednorázově zakrmená. Ta naopak působí zač září bezmatečně a otevřený plod většinou chybí.
......
Možná můžeme vrátit diskuzi k faktům. Debatovat o vynálezu, který je tajný je poměrně mnohoznačně neurčité:-)
Stejnou zkušenost s krmením na přelomu 7/8 jsem udělal i já. Myslím, že mě o tomto krmení přesvědčil m.j. př.Boháč.
Při prohlídce 8/9 jsem byl velmi nervózní. Včelstav byla absolutně klidná, neplodovala, minimálně vyletovala a připadala mi "ospalá". A byla bez plodu. Některá absolutně. Ještě větší zděšení nastalo u dalších, kde jsem hledal plod pro plodovou zkoušku. Byl tam třeba jen zavíčkovaný, pokud tam nějaký byl. Později jsem tento stav vzal za normální v případě starších matek. ( >1 rok). Matky stáří 0 kladou nepřetržitě (letos bohužel) a mají jinou dynamiku plodování.
Takže se chci zeptat ostatních, co takto krmí, na jejich názor.
Dle mě tento způsob krmení má kladný vliv na jarní sílu včelstev. Náhlý pokles plodu zřejmě způsobí neupracování mladušek a velký podíl zimních dlouhověkých včel. V této souvislosti věřím, že to způsobuje buď pojídání, nebo vůbec neprodukování výměšku hlatnových žláz a tedy kvalitní výživa.
Tato dlouhověkost se dle mě projevuje především velkou silou včelstev v začátkem května. ( u nás začínají pampelišky). Přibývají mladé včely a staré neodcházejí.
Jaký je Váš názor a zkušenosti.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. R. (85.207.23.3) --- 19. 3. 2006
Re: Ležany (15356) (15357) (15364) (15365) (15366) (15370) (15372) (15373)

R. R. = Nytram Mitrandin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. R. (85.207.23.3) --- 19. 3. 2006
Re: Ležany (15356) (15357) (15364) (15365) (15366) (15370) (15372)

Velmi zajmavý je také článek:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004032901
Pokud poletech přijdu na to samé jako vy (což si nemyslím ),
tak vám zaručuji, že přestanu včelařit a už se nikdy této činosti( zajimám se o ni už od mých 6 let )nebudu věnova.
Přísahám na vše, co jsem se včelami zažil!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 19. 3. 2006
Re: Ležany (15356) (15357) (15364) (15365) (15366) (15370)

Musím opět s př. Antonem souhlasit a to velmi. Doporučení od zač. jakou literaturu studovat působí dost komicky a všem začátečníkům bych doporučoval více pokory a logického uvažování, než fanatického nadšení. Farrar pokud vím včelařil v jiných klimatických podmínkách a s jiným včelím plemenem. Př. Boháč byl doopravdy náž nejpilnější autor,ale sám až po cca 10 letech zkoumání Langstrothů přiznal, že teprve teď si s nimi rozumí. Žel jeho včelařské okolí zvl. v době medobraní tvrdilo něco jiného. A i on ke konci života hodně ve svém radikalismu polevil. Je to skutečně tak jak napsal Anton. Když spojíme v srpnu dvě včelstva, tak mají dvojnásobek včel jen dočasně a dokáží přebytky nějak záhadně zlikvidovat. Také jsem k tomu došel. Rovněž jsem přestal nutit včely dělat silnější společenství podletním podněcováním a považuji to za nesmysl. I když tato včelstva byla výrazně silnější na podzim a zač.září měla ještě hodně plodu, přes zimu o svojí sílu záhadně přišla a v řepce byla stejná jako včelstva ihned v pol. července natvrdo jednorázově zakrmená. Ta naopak působí zač září bezmatečně a otevřený plod většinou chybí. Takže na té genetice a max síle včelstev něco bude a výsledky vážení a měření výzkumníků mají rozhodně větší význam než bludy zač. včelaře se dvěma včelstvy. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. R. (85.207.23.3) --- 19. 3. 2006
Pylové plásty

Zdravím,
chtěl bych se zeptat,zda je vhodnější vkládat pylové plásty v podletí nebo v předjaří??? Jak skladujete pylové plásty??? Děkuji za odpověd.
R. R.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nytram Mitrandin (85.207.23.3) --- 19. 3. 2006
Re: Ležany (15356) (15357) (15364) (15365) (15366)

Koukněte se na http://www.vcelarskenoviny.cz/gallery.php?akce=ukaz&media_id=57
.....takové včelstvo má cca 80 000 včel. Jeho zimní síla je
40 000 včel. Kranská včela nemá geneticky dáno to, že vytváří včelstva zimní síly cca 10 000. Ta se přispůsobí poskytnutému prostoru, pokud včelař brbě nezasáhne, jak to většinou bývá. Při dodržení mých podmínek dosáhnete stavu včelaře na obrázku. Přečtěte si články C. l. Farrara.
Dále doporučuji knihu:
název: Zkušenosti s nástavkovým včelařstvím - HK 1985
vydal: KV ČSV Východočeský kraj
autor: Kolektiv - redakce a grafická úprava Jindřich Boháč
(je k dostání ve včelařské prodejně v Hradci Králové......
kontakt: www.vcelarenihrou.cz)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Banýr (88.101.16.70) --- 18. 3. 2006
Omluva

Omlouvám se za zdvojení příspěvku dobové ceny.Na vině je mé nedostatečné ovládání počítače.

Děkuji za pochopení V.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Banýr (88.101.16.70) --- 18. 3. 2006
Dobové ceny.

Informace od otce.Cena:2 buřty a 1 houska,1Kč.Rok 1929-30,velké mrazy.Vymrzlo 80% stromů,švestky.12 včelstev,prodáno 6q medu.Cena:1kg pro obchodníka ve velkém 12Kč,prodej v drobném,1kg 14Kč.Větší příjem než z 3,5ha zem.hospodářství.Vlastní nákup: 10ks úlů budečák,vybavených z Kolče, 4dny před měnou v r.1953,3000Kč za jeden.Ještě je mám doma.
Dobré vyzimování přeje všem V.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Banýr (88.101.16.70) --- 18. 3. 2006
Dobové ceny.

Informace od otce.Cena:2 buřty a 1 houska,1Kč.Rok 1929-30,velké mrazy.Vymrzlo 80% stromů,švestky.12 včelstev,prodáno 6q medu.Cena:1kg pro obchodníka ve velkém 12Kč,prodej v drobném,1kg 14Kč.Větší příjem než z 3,5ha zem.hospodářství.Vlastní nákup: 10ks úlů budečák,vybavených z Kolče, 4dny před měnou v r.1953,3000Kč za jeden.Ještě je mám doma.
Dobré vyzimování přeje všem V.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (213.81.170.251) --- 18. 3. 2006
Re: Ležany (15356) (15357) (15364) (15365)

Pre Martina
Pre mňa je novinka, že pre včelstvo stačí abnormálny priestor naplnený zásobami a matka ploduje a ploduje....až kým nie je v ňom 50 tis. včiel. Je to úplný nesmysel. Včela Apis mellifera carnika ale i iné rasy majú zmysel pre množstvo včiel (1,2-1,5kg) na prezimovanie v prírode. Včelstvo nepotrebuje byť na zimu silné , ono potrebuje len prežiť ako všetko živé v prírode. A tak je to aj zo zásobami, prináša a ukladá do svojich plástov len toľko medu, aby zimu prežilo a zachovalo svoj rod. U vás je to celkom iné, možno chováte nejakého mutanta, ktorý sa zbavil milióny rokov získavaných genetických daností a teraz vyvádza. Abnormálne silné včelstvá v našich podmienkach vymykajúcich sa z prírodných zákonov sa dajú získať len spájaním viacerých včelstiev aj to len v X. mesiaci, keď samostatné včelstvá a včely v nich sú vnútorne diferencované na dlhoveké. ten proces je úplne ukončený až vtedy. Ak spájate dve včelstvá so zámerom vytvoriť včelstvá npr. VIII. mesiaci, prezimuje len normálne silné a nie dvojnásobné, ako by sme predpokladali. Posledná rada, pre objektivitu teraz na jar za prítomnosti svedkov, zmeťte včely do rojnice a odvážte ich a výsledok aj s fotografiou uverejnite na Konferencii

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 18. 3. 2006
Re: Ležany (15356) (15357) (15364)

Já začínající včelař asi těžko strhnu na svou stranu dlouholeté včelaře. Začínající včelaři by se měli zamyslet nad tím ,jak a v čem chtějí včelařit, aby pak nelitovali, že zvolili špatně.Odsuzuji neracionální včelaření. Budoucí včelaři by měli včelařit racionálně a zapomenout na praktiky klasického včelaření, které se objevují i u včelařů s nástavkovými úly.
Nytram Mitrandin

Vážený pane. Asi byste se měl zamyslet sám nad sebou a neudělovat rady, když sám jste začátečník a evidentně nepoučitelný. Možná jste si všiml, že na těchto stránkách se objevuje dost lidí od kterých se dá opravdu něco naučit. Od Vás určitě jen náhodou. Možná byste si mohl Vaše leženy nejdříve nechat patentovat, pak se s nimi nechte vyfotografovat a zašlete foto, ať všichni aspoň vidíme co jste za exota. Podle toho jak diskutujete i na jiných stránkách vám mohu jen potvrdit, že působíte opravdu velmi nevěrohodně a spíš iracionálně.
Podívejte se na forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?t=73

Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nytram Mitrandin (85.207.23.3) --- 18. 3. 2006
Re: Ležany (15356) (15357)

Pro zajímavost uvádím , jak já rozděluji včelstva podle síly..

A/Vrcholová síla
1/pod 10 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 10 000-30 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 30 000-40 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 40 000-60 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 60 000-80 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/nad 80 000 jedinců = přesílená včelstva

B/Zimní síla
1/pod 5 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 5 000-15 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 15 000-20 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 20 000-30 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 30 000-40 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/nad 40 000 jedinců = přesílená včelstva

Podle mě by se správná produkční včelstva měla pohybovat v oblasti velmi silných(5) a přesílených(6) včelstev. Samozřejmě jim také musíme poskytnout dostatečný prostor. O tom jsem už psal dříve.Dále je také důležitý výběr úlu.
Moje doporučení:
Nástavkové úly/ Při výběru nástavkového úlu v první řadě dbejte na to ,aby měl čtvercový půdorys.Dále by měl mít rámkovou délku alespon 42 cm.Meziplástová mezera musí být co nejmenší(nejlépe 6 mm).Rámková výška....tu si zvolte jakou chcete.+ dostatečný počet nástavků.( pro zajímavost já jsem zvolil Optimaly)
Ležan/Nejvhodnější jsou ležany podobné MV ležanu........... Rámková míra přibližně čtvercová( MV míra 42x44 cm ), 24 rámků ,s možností nasadit 2 nástavky jako pomocný medník při silné snůšce.( pro zajímavost v MV ležanu s dvěma pomocnými medníky může být 90kg medu + dalších 15kg medu v plodišti, tedy celkem 105kg medu....takového stavu jsem ještě nikdy nedosách(takhle silná snůška se u nás nevyskytuje, většinou je prostor pro med využit jen z poloviny ,tj. 50kg medu. Včelstva mají nadbytek prostoru, zatím se mi žádné včelstvo nevyrojilo(včelařím 3 rokem))
Obecná podmínka/Mezi obecné podmínky pro jakýkoliv typ úlu, at to je nástavkový úl,ležan,okurková láhev, krabice od banánů, patří tyto....rámky by měly mít rozteč 38-40mm, dno má být drátěné,úl nesmí nijak prostorově omezovat včelstvo.

Diskuse:
Otázka: Pane Nytram, nejsou ty úly až moc velké? A já odpovím: Včelař by měl vyhovět nejprve včelám a pak sobě, jestli chce dosáhnout čísel, o kterých uvažuji. Pracovat s obříma úlama je určitě trochu problematičtější, ale určitě se to vyplatí( viz včelařská rovnice )

Já začínající včelař asi těžko strhnu na svou stranu dlouholeté včelaře. Začínající včelaři by se měli zamyslet nad tím ,jak a v čem chtějí včelařit, aby pak nelitovali, že zvolili špatně.Odsuzuji neracionální včelaření. Budoucí včelaři by měli včelařit racionálně a zapomenout na praktiky klasického včelaření, které se objevují i u včelařů s nástavkovými úly.

Nytram Mitrandin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nytram Mitrandin (85.207.23.3) --- 18. 3. 2006
Re: Ležany (15356) (15357)

Upozornuji vás,že 40 000 - 60 000 zimních včel není vůbec přitažené za vlasy!!!
Důkaz........................................
Porovnáme čistou Zender míru(40x20 cm) a čistou MV míru(40x40)
Budem uvažovat,že na těchto rámcí vzniknou chumáče průměru:
d=20 cm(Zender nástavek) a d=40 cm(MV ležan)............
Objem,,Zender chumáče"...V=4/3x3,14x10x10x10 cm2=4 188,790cm2

Objem,,MV chumáče"...V=4/3x3,14x20x20x20 cm2=33 510,321cm2

33 510,321cm2 : 4 188,790cm2 = 8.000000239

Takže v MV ležanu může vzniknout zimní chumáč 8x tak větší a početnější než-li může vzniknout v jednom Zender nástavku.
Dosadíme-li 10 000 zimních včel Zender nástavku, pak v MV ležanu je 8x10 000= 80 000 zimních včel. A já jsem psal o
40 000-60 000 zimních včel....tak že néé nesmysly ,ale reálná ve světě ověřená čísla!!!
A úplně stejných hodnot se dosáhnout i v dostatečně prostorném nástavkovém úlu( nejlépe ve čtvercovém nástavkovém ůlu s rámkovou délkou od 42 cm, na rámkové výšce nesejde)
Jak těchto ,já říkám velmi silných včelstev, lze dosáhnout?
1/Ve včelstvu musí být mladá(0-2 roční)kvalitní matka,která je schopna klást 2000-2500 vajíček denně (potomstvo by mělo vykazovat vitalitu a dlouhověkost)!!!
2/Včelstvo nesmí být nijak omezováno ve vývoji, nesmí se rojit, nesmí být omezováno zásobami!!!= na vrcholu bud 24 MV rámků (základní prostor) +2 MV nástavky+ vysoký podmet,.....
nebo 6-7 nástavků(r.m.42x22)+vysoký podmet
.....taková včelstva budou mít na vrcholu 80 000-90 000 včel a 40 000 zimních včel( pokud připojíme oddělek, tak budou mít i 60 000 zimních včel)... v zimě bud 20 MV rámků - MV ležan,....nebo 5 nástavků(r.m. 42x22cm)
3/Chov matek s tvorbou oddělků za účelem udržení plodové aktivity produkčních včelstev( oddělky, pokud nechcete rozšiřovat stavy produkčních včelstev, můžete na podzim připojit k produkčním včelstvům)!!!
Pokud přesně dodržíte moje podmínky budete mít taková včelstva.
A připomínám včelařskou rovnici.......................... .......Dobrý včelař + 2x silnější včelstva = 2,5x vyší výnosy + 1,5x vyší krmení + 2x méně včelstev + stejné množství vložené práce, ale větší obrat.

Nytram

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 18. 3. 2006
Re: Ležany (15356) (15357)

Ležany Veľký Boconády s rám. mírou 420x360mm, 20 plástů,uteplené jsem viděl v Rumunsku, daleko častěji(i nové) než úly nástavkové a ty jen langstroth.Poloviční mají na oddělky nebo roje.Na odchyt vlastních rojů používají feromony .Kdo má více včelstev než hobby na tamní po měry, tak kočuje, i do horských sedel...populární je med plástečkový nejsvětlejší jaký sem viděl,akátový a kaštanový,lipový ,potom slunečnice ale v nabídce na trzích sem nenašel lesní medovicový(?)....možná jen proto ,že les a takřka prales je bohatý na květenu, tak se včely nezaměřují na medovici(to je asi blbost?). Všichni prodávali všechen med tekutý čirý bez náznaku krystalizace,na tržištích množství jednodruhových řádně označených i s pečetící páskou v nových sklenicích(!).kočovné vozy nepoužívají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 18. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330) (15336) (15342) (15344) (15345) (15347) (15350) (15351) (15353) (15354) (15355)

to byl jako vtip? blouzníte po dlouhé zimě?
sledujte lunární kalendář a zjistíte ,že zima je akorát,
jediné co tu dříve nebylo tak časté,a bude častější, jsou náhlé teplotní přechody mezi ročními obdobími

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 18. 3. 2006
Re: langstroth (15349) (15352)

pro upřesnění : langstroth je světový úl, míra už ani ne

jinak přejít s 39 na 42 je jen 1,5cm na každé straně,to se mi zdá zbytečné stejně jako ze 42 na cca 45
z 39 na 45 to už stojí za ty 3 cm z každé strany....

snad je lepší když mají trocha místa na víc než kdyby jim chybělo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.67) --- 17. 3. 2006
Re: ceny pre pamätníkov (6076)

>Hotové rámiky z mäkkého dreva 45,5x26 á 0,80 Kč

Že by nějaký Langstroth :-)

>Boconádyho veľké prenosné úle veľkosti 42 s rodinami >života silných včiel, s 10 vyhotovenými rámami veľkosti >42x36 cm, s medom 10kg a s mladou matkou - 500,- Kč

Tehdy to možná mohla být skoro měsíční výplata. Celkově muselo být včelaření dost nákladnou záležitostí a z ceny cukru chápu tradici a snahu zimovat co nejúsporněji. Koukám, že už za 1.republiky se cukrovarnické monopoly dovedly o sebe postarat.


>Ušľachtilé druhy kráľovien á 35,- Kč

>Cukor 1kg 4,50Kč
>Cena medu nebola uvedená.

>Ak sú pamätníci - aká bola v roku 1923 sila Kč?

Koruna byla tehdy podle mnohých nepříjemně silná. Stejně jako dnes pro někoho (i pro včelaře).
Spíš je otázka, kolik tehdy kdo vydělával. ALe jestli jsou teď běžící Četnické humoresky postaveny na realitě, tak 260Kč za ušití uniformy a haléřové diškrece napovídají, že ani četnictvo na tom nebylo nejlépe.
Včelaři na tom možná byli lépe.
Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (85.248.23.254) --- 17. 3. 2006
Re: ceny pre pamätníkov (6076)

Moji rodiče říkali, že 1 m kabanosu za 1.- Kč

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (213.81.170.213) --- 17. 3. 2006
Re: Ležany (15356)

Ešte raz vstupujem do polemiky o zázračnýchn úľoch, ležanov. Cením si vstup Stonjeka, ktorý je realistický a vecný.
Pred 35 rokmi som urobil 3 ležany na mieru 420x270mm po 20 plástov a s dvomi letáčmi. Med som z nich nezobral a po 4-5 rokoch som ich používal na uskladnenie menších pomôcok. Asi som v nich nevedel včeláriť. Ležany som znovu vyrobil pred 6 rokmi, ale na 32 rámikov miery B, už s jasným zámerom využiť ich len na chov matiek. Chovám v nich plemenné včestvo a zároveň aj ako chovné, bez zámeru na získavanie medu. Netvrdím, že nejaký med nevytočím, ale len ako vedľajší produkt. Ležan - harmonika (s tromi letáčmi) mi slúži vynikajúco. Harmonika preto, že do tak veľkého úľa môžem použiť izolátor, chovný rámik, škôlkovací rámik,je to vlastne superkombinát a nič lepšieho som nemohol vymyslieť.
Na ich stavbu som použil steny z kúpeľného jadra, umakartové steny.
Bol som na návšteve u včelára v Maďarsku, ktorý obhospodaruje 60 včelstiev v ležanoch Veľký Boconády, s rám. mierou 420x360mm, 20 plástov, 2 letáče, úle uteplené, včelár kočuje. Technologický postup pri príprave do novej sezóny: po poslednej znáške včelstvo rozdelí včelotesnou priehradkou na dve časti (aj plod), v jednej časti ponechá pôvodnú matku a do druhej pridá alebo pôvodnú, prípadne mladú. Včelstvá dokŕmi a zimuje na 4-5 plástoch, v sile po prezimovaní skôr slabšej tak okolo do 1kg (8-10 tis.). Včelstvá sa rozvíjajú samostatne až do rozkvetu repky, kedy ich spája v jeden celok. Matku s 5-6 plástami priradí k jednej bočnej stene, oddelí MMr, jeden letáč (tam kde je matka) uzatvorí a týmto aktom je včelstvo pripravené na znášku. V roku 2003 (16.9) nám udal priemernú hodnotu získaného medu 80 kg. S úľmi je spokojný.
V Maďarsku pod vplyvom novým trendoch, upúšťajú od včelárenia v ležanoch a prechádzajú na jednoduché drevené debničky (22mm), tzv.polovičný Hunor 420x180mm. Včelár v dedine Patak p.Konopás, v týchto úľoch (200 včelst.) v tom istom roku dosiahol priemerný výnos 120 kg. Samozrejme kočovaním, keď začína pri rumunských hraniciach, končí pri slovenských a odtiaľ na tzv. divý tabak Asclesia syriaca.
Vidíte, aj keď výnos v ležanoch bol o 1/3 nižší, včeláriť sa dá v každom včelám ponúknutom úli, keď včelár vie ako na to, ale napriek tomu maximálna početnosť včelstva o čo mi vlastne ide, v ležanoch je nijak nie mimoriadna (spojené dve včelstvá), podľa majiteľov na vrchle je tak 50-60 tis. jedincov. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 17. 3. 2006
Ležany

Jelikož se teď na konferenci objevil nový zázračný úl - ležan, dovolím si dát do placu několik zkušeností neboť jsem ležany dost podrobně testoval. Byl jsem silně ovlivněn články ve Včelařství od ing Otčenáška a ing. Hájka z Nových Zámků. Oba je vychvalovali, navíc ing Hájek naservíroval nějakého pochybného známého, který naprosto podivnou metodou získával 3 x víc medu než ostatní tupci v nástavkových úlech kolem. A tak jsem se dal nachytat. Zvolil jsem doporučovanou míru 39 x 35. Současně jsem porovnával úly 39 x 24 /nástavky/ a aby pokus měl nějaký smysl vyrobil jsem ještě 4 úly 39 x 35. Ihned jsem zjistil, že tahat se s tak velkými nástavky je o záda a tak jsem dovyrobil ještě polonástavky a zvolil jsem výšku 17cm. Celkem jsem tedy zkoumal 4 ležany na teplou stavbu /ala ing Otčenášek/ 4 ležany na studenou /ala ing Hájek/ 4 nástavkové úly 39 x 24 a 8 úlů které vzdáleně připomínají Dadant a já jim tak pro zjednodušení říkám. Nejvíc jsem fandil ležanům a chtěl jsem na ně vše předělat. Když už jsem byl v tom, tak jsem to vzal moderně u všech bez mřížky abych i v tom měl jasno. Takto jsem to zkoumal 3 roky, vše zatepleno 4cm. silným polystyrenem. Výsledky dopadly úplně jinak než jsem doufal a přál si. I když v Dadantech byla jen průměrná včelstva v medných výnosech se ujala vedení a po celou dobu trvání pokusu tomu nebylo jinak. Největší zklamání přinesly ležany. Výrazně větší rojivost, nejnižšší výnosy a dost velká pracnost. S velkými medníkovými plásty se pracuje dost mizerně rychle od nich bolí ruka. A tak jsem dopadl jako ten, co si jde koupit sůl a vrátí se domů se šicím strojem. Chtěl jsem mít ležany a místo toho mám Dadanty. A ing Hájek, který to vše zavinil? Nějak zázračně na ten ležanový zázrak zapoměl a dnes, když něco napíše, tak pouze o nástavkových úlech. A ten jeho neznámý známý? Ten zřejmě náhle zemřel jak se u medometu upracoval při těch neuvěřitelných výnosech. Od těch dob o něm nikdo neslyšel. 3 ležany na studenou stavbu jsem si nechal a používám je pro chovatelské účely a mám v nich plemená včelstva. Tam jsou bezkonkurenční. Výrazné vylepšení jejich je v tom, že po chovu nastavím polonástavky a medu je hodně. Takový úl ale považuji za tak velkou zmršeninu, že se s ním nedá u většího počtu včelstev pracovat. Jinak plně souhlesím s Antonem, že uváděná síla včelstev je krajně podezřelá. Nejen něm. výzkumníci, ale i v Dole došli k jednozn výsledku, že váha zimujících včel u kraňských včelstev je tak max. do 1.5 kg. ale nejvíc jich je pod 1 kg. Dr. Kamler o tom zajímavě přednáší. Jak silná jsou moje netuším, rozhodně nejsou silnější a v řepse obsedají 3 - 4 polonástavky a já u toho asistuji spíš jak divák. Kdybych tedy přezimoval 3 x mohutnější navzdory zvyklostem kraňského plemene, kolik bych musel používat nástavků v řepce???. Na druhou stranu zázraky zřejmě existují./Lurdy Fátima/ a jinde. Proč by nemohly existovat i na českých včelnicích? Ale raději na to moc nespoléhejme. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.109.94) --- 17. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330) (15336) (15342) (15344) (15345) (15347) (15350) (15351) (15353) (15354)

>aby ses s toho vašeho MV nepo....máš zkušenosti tak je >vyval

Možná ti uniká jemný včelařský humor Martina a nitraMa. Za 14 dní bude Apríla. Už je to čekání na jaro dlouhý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 17. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330) (15336) (15342) (15344) (15345) (15347) (15350) (15351) (15353)

aby ses s toho vašeho MV nepo....máš zkušenosti tak je vyval ,nemáš tak se vůbec nepředváděj...jak kdyby ten váš MV bez autorizace nebyl schopnej vydělat milion...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nytram Mitrandin (85.207.23.3) --- 17. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330) (15336) (15342) (15344) (15345) (15347) (15350) (15351)

Jsme začátečníci. Jako většina začátečníků tak i my provádíme experimenty. Před 3 lety jsme se rozhodli, že to zkusíme v ležanech. Nemyslete si však, že jsme nějaká ležanová velkofarma!!! Obhospodařujeme jen dva včelstva v MV ležanu!!! Žádné fotky ani nějaké bližší imformace vám o MV ležanu neposkytnem( autorské tajemství ). Bylo by to zbytečné. Jest-li si myslíte, že je MV ležan nějaký ,,suprúl" tak to jste na velkém omylu. Jde jen o zdokonalenou verzi ležanu. Jediný co jsme vám prozradili je MV míru a počet rámků v MV ležanu. Jelikož obhospořadujeme ty dva včelstva v MV ležanu teprve 3 rokem, nemáme ještě patřičné zkušenosti. Ani otázku ,zda podněcovat nebo ne, jsme ještě nedořešili. Kromě toho dosahovat síly 40 000 až 60 000 zimních včel není žádný problém ani v nástavkovém úlu, chce to jen cílenou,racionální a promyšlenou metodu včelaření( např.60 000 zimních včel.....5 nástavků r.m. 42x22...a další změny...)Znám včelaře, kteří mají výsledky daleko lepší než my. Je to jen o tom, jak se promyšleně včelaří.
,,Dočkejte času jako husa klasu" takových 15 let, kdy bude naše provozní metoda víceletou praxí ověřena, a mi vše zdokumentujeme podáme článek do časopisu Včelařství. Také za několik let hodláme napsat knihu o včelaření v ležanech.
Ale ted nás nechte zkoumat,zkoumat a zkoumat.

(přečtěte si články Ing. Lubomíra OČENÁŠKA ve Včelařství 12/1990 a 1/1991)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.185.13) --- 17. 3. 2006
Re: langstroth (15349)

http://website.lineone.net/~dave.cushman/lang.html
tato stránka jen potvrdila můj názor,že jednotná míra rámku
typu langstroth neexistuje !!!!
.......
To snad nikdo netvrdí.
On neexistuje ani jednotný ADAMEC a to je o 50 let mladší a jen v Čechách (ČR).
U většiny L. v tabulce je rozdíl jen v několika mm a v celkem běžných výrobních tolerancí.
Zajímavé je, že i jinde si "všimli" nevýhody obdélníku a přešli na čtverec. Ale 13 1/1 L rámků, to musí být síla.

Je to třeba chápat tak, že i normalizace ve strojařině se začala masívně prosazovat až po II.s.válce. Tedy první globalizaci světa a zkušenostech s volným pohybem osob a zboží. (vojáků a voj.techniky). A náklady a škody způsobené "nenormalizací" byly značné.

Tady u nás je debata dle mně jasná. Adamcův výkres jsem neviděl v žádné knize.
Optimal je nejmodernější úlová soustava a logicky výkres má.
Euro Langstroth od PSNV se zřejmě snaží předejít dalším milimetrovým rozdílům při "domestifikaci" do národních poměrů.

Na celém světě je sice L, ale různé druhy včel v něm. viz.např. http://www.ceskymed.cz/vcelareni_v_jar.htm.

Debata o L. je u nás neuspořádaná. Někdo ji bere především jako debatu o ne/izolaci, jiný o výšce rámku, a většina starších včelařů jako debatu o nástavcích obecně.

Osobně si myslím, že pokud si někdo dělá úly sám, tak ať si je bastlí jak chce, hlavně když je má nové. Nejhorší jsou ty rozpadající se, co připomínají králíkárny staré 40 let.

A pokud někdo nakupuje úly, ať si uváží sám, jestli mu jde o investici - ta by neměla být závislá na jednom dodavateli- a nebo jen o hobby a ať si koupí co chce. Hlavně ať má laciné úly a často je pálí.

Jak říkal přítel Němeček teď v Nasvrkách. Nástavek má stát 4x10Kč za 4 prkna na nástavek a každých pět let se má spálit. Mor pak už nebude takovým problémem.


Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.146.7.98) --- 16. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330) (15336) (15342) (15344) (15345) (15347) (15350)

Výborně tak to bude k dispozici dvakrát tolik fotografií. Těšíme se na ně. Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nytram Mitrandin (85.207.23.3) --- 16. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330) (15336) (15342) (15344) (15345) (15347)

Plně souhlasím s Martinem. Včelaříme ve stejném úlu .............v MV ležanu ( jehož autorem je Martin Václavek).
Včelaříme stejným způsobem. Porovnáváme si výsledky naší práce. Dosahujeme podobných výsledků. Těch 40 000 - 60 000 zimních včel je reálné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 16. 3. 2006
langstroth

http://website.lineone.net/~dave.cushman/lang.html

tato stránka jen potvrdila můj názor,že jednotná míra rámku
typu langstroth neexistuje !!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.135.141) --- 16. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330) (15336) (15342) (15344) (15345) (15347)

Právě v sobotu jsme se bavili o ležanech. Docela by mě zajímaly fotky, případně snůškové poměry atd. Myslím že i další.
Děkuji KArel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Václavek VNM (85.207.23.3) --- 16. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330) (15336) (15342) (15344) (15345)

Musím uvést věci na pravou míru. Děkuji za metodu měření síly včelstva padle řádků zimní měli. Jelikož si vedu záznamy o délce měli, mohl jsem pomocí Vaší metody spočítat sílu včelstva jak vy říkáte ,,přesněji". Výsledky následující .....................síla se pohybovala od 35 000 až 60 000 zimních včel. Jakto????? Žádné moje produkční včelstvo není na rámkové míře 42x22 cm ,ale na MV rámku 42x44 cm ..........................................................

MV1 ležan24 má délku 108cm...24 rámků( míry 42x44 cm) s roztečí 4cm....+12cm .....stěna s polystyrénovou uteplivkou
MV rámek mám složen ze dvou vzájemně oddělitelných polorámků,aby se při vytáčení medu mohl rozložit.....nemusíme extra pořizovat medomet na ležanové rámky)
(MV míra....42x44.....polorámek...42x22..ZENDER)
Na MV ležan se dají (pokud je potřeba) nasadit dva MV nástavky( rámková míra...42x22...11rámků v jednom nástavku )

V předjaří odhadnu sílu produkčních včelstev.Včelstva síly méně jak 50% průměru včelnice(pod cca 25000) posílím plodem a včelami z ostatních včelstev,aby jejich síla byla průměrná(50000). Taková včelstva se vyskytnou velmi zřídka(většinou jde o bezmatečná včelstva,jsou-li nemocná tak je vysířím).Kdyby se u mě během roku vyskytlo produkční včelstvo síly pod 10 000 ,tak ho nebudu posilovat, ale rovnou ho zruším !!! Takové včelstvo je podle mě příliš slabé


zdravím: Martin Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (85.207.18.50) --- 16. 3. 2006
propagace včelařství

I mě se hrozně líbila výstava v Moskvě.Takováhle akce má mnohem větší význam než reklama v televizi, nebo v novinách.Obzvláště ,když je možnost koupě medu doplněna o jeho ochutnávku.Teď jsem změnil zaměstnání a nabídl jsem novým lidem med.Po provedení ochutnávky jsem obdržel objednávky i od těch, kteří zpočátku tvrdili, že ho nejedí.
Navíc jsem slyšel rozhovor jednoho včelaře, který argumentoval tím, že jestli nekoupí med od něho, tak se naštve.Takto není možné jednat se svojí stálou zákaznicí.naopak je třeba "hodit řeč" a když je čas o včelách a produktech hezky pohovořit.Lidi jsou vždy rádi, když se dozvědí něco nového.Samozřejmě pokud možno positivního.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (213.81.170.221) --- 15. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330) (15336) (15342) (15344)

Martin- okrem iného napísal: moje včelstvá v ležanoch prezimujú v počte 50 tis.!?, v uličke podľa neho po rozpustení zimného chumáča je to 750 včiel, čo je v jednej uličke 1500 včiel. Potom včely po rozpustení chumáča obsadia 33 uličiek. Niečo také som za 50 rokov včelárenia nezažil! Podľa dôsledného výskumu včelárske kapacity v Liebefelde vo Švajciarsku prezentovali tento údaj: včelstvo, ktoré prezimuje v sile 1,2kg +-O,3kg ako veľmi dobré, s počtom jedincov 10-12 tis. včiel. Je tu veľká disproporcia medzi týmito údajmi.

Anton- svoj názor som vysvetlil v prvom mojom komentáre, hneď po zverejnení p.Martina.

Jirka- jeho komentár je veľmi realistický, podobný môjmu, ale i on zabudol na jeden fakt, dlhoveká včela je do zimy vybavená tzv. tukovým telieskom, ktoré jej slúži ako rezerva na výchovu plodu v zime (matka začne vo včelstve v zime I. a II. mes. vždy plodovať pri výskyte plusových denných teplôt) aj vtedy, keď včelstvo nemá v dosahu uložený peľ. Táto genetická výbava je určená práve pre tento prípad, vychovávať plod aj vtedy, keď sú podmienky nevhodné na výlety včiel.

Karel- sa pýta ako Martim prišiel k údaju množstva včiel, odpopveď Martina- vážením a odhadom, ja tvrdím, ten odhad musí byť veľmi zlý.

Po rokoch pokusov s určením hmotnosti a početnosti včiel ešte pred prvým preletom, vypracoval som metódu ako to presne zistiť, aby som nemusel rozoberať včelstvo. Vypracoval (pred 12 rokmi) som technologický postup, ktorý v zjednodušenej forme predkladám. Táto rýchlu, jednoduchú a presnú metódu môžete použiť v úli Slov. B, Optimal, Univerzál a možno i v úľoch podobných uvedeným, a i v nízkonadstav., ak včely zimujú v dvoch debničkách.
Rovnica: dĺžka meliva na podmetovej podložke v cm : koef.100= hmotnosť prezimovaného včelstva
Príklad: 125cm:100= 1,25kg= 12 500 včiel.
Po rozídení zimného chumáča trvale nad +12°C, včely obsadia
125cm x koef.rozťažnosti 1,6 = 200cm : 40cm (dĺžka uličky) = 5 uličiek.
Keďže včely v úli neobsadia dĺžku uličiek prísne matematicky, včely sa usadia do 7 uličiek, kde sú glycidové zásoby a peľ. Za roky, čo túto metódu používam nikdy nesklamala. Je však dôležité aby prezimované včelstvo bolo "normálne", nebolo bez matky, lebo v týchto prípadoch, včely sa rozliezajú a melivové uličky sú obyčajne dlhšie.
Tieto podľa Martina po prezimovaní nie slabé, ale sú žobráky? (porovnaj 1,25 : 4 až 6kg). Tieto slabé včely bez môjho pričinenia do kvitnutia repky obsadajú tri debničky B-10. Vidíte, pravda je relatívna a skutočnosť u dvoch včelárov a na rôznych stanovištiach môže byť rozporuplná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Václavek VNM (85.207.23.3) --- 15. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330) (15336) (15342)

Existuje několik způsobů, jak zjistit silu včelstva. Některé jsou spíše orientační, jiné jsou přesnější.Já používám tyto
1/ Vážení včel. Osazenstvo smetu do rojáku, který postavím na váhu...1 kg včel = kolem 10 000 včel( odchylka v měření...pod 5000 včel... tuto metodu používám jen, když chci znát sílu včelstva přesněji...u silných včelstev je třeba použít místo rojáku prázdný úl)
2/Odhad síly. Vychází z poznatku, že na jedné straně plodového plástu míry 42x22 je zhruba 750 včel(uvažuje se o venkovní teplotě nad 15 °C).Porovnáváním stanovíme počet včel na dalších plástech.( odchylka v měření...závisí na přesnosti odhadu)
3/ Objem včel. Vychází z poznatku, že 300ml včel = 1000 včel(používám jen pří plnění matečnáků = nástavek se ,,čtyřdnem")

zdravím : Martin Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (195.178.79.55) --- 15. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330) (15336)

Vážení přátelé, chtěl bych zde úvést pár drobností které jistě zacelí trhlinku ve vědomostech. Med vzniká po enzymatické přeměně látek sacharidové povahy včelami, obsahuje ......... , které jsou výlučně přírodního charakteru. Cukr jak tomu někdy říkáme, je to čím jím doplňujem zásoby na zimu - jinak taky čistá sacharóza.Tu včely enzymaticky rozstěpí (většinu) a jsou z toho zásoby, skládající se převážně z jednoduchých cukrů. S tím smícháváním je to problém, podle pokusu Ing. Veselého, který použil potravinářské barvivo.Vyrobil modré medocukrové těsto. To dal na jaře včelám. Bez jakéhokoliv převěšování vytáčel modrý med ještě 2. sezónu. Takže pokud někdo tvrdí, že se mu tam v úle nic nepomíchá lže. Ale svým způsobem nám to nevadí, protože ty zásoby jsou skoro jako med. Jen na konec, pokud možno co nejméně zásahů do včelstev. Člověk v domění, že jim pomáhá tak většinou navozuje jen stres. Pylu by mělo být v úle dostatek, hlavně poblíž plodového tělesa. Jediné co včelař může dělat je, zajištění pylové snůšky na jaře a v podletí. Včelstvo opravdu nepotřebuje toho času na ošetřování mnoho, pokud včelař leze do úlu, tak by měl vědět, proč tam leze, co chce udělat, co si od toho slibuje a hlavně jestli neopravuje chybu z minulé prohlídky. Toho by se měl každý včelař vyvarovat.
Chctěl bych se zeptat kolik tak doplňujete zásob??? A jak to s nimi vypadá po tak dlouhé zimě?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.130.70) --- 14. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330) (15336)

Marin Václavek:
s cca 40 000-60 000 zimními včelami ....
......
Jakým způsobem je zjištěn počet včel?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 14. 3. 2006
?

prostavění zabraňuje dodržení včelí mezery mezi nástavky nebo tlustá horní loučka, nebo genetika včel?
mám pocit že,včely prostavují jak se jim to hodí.
dvě včelstva od jedné matky ve stejných úlech vedle sebe(tachováky,kde je mezera mezi nástavky až 2 cm) :
jedno prostavělo totálně a druhé nemá ani folii od vosku a můstky jak kdyby ani neznalo .....
v některých novějších úlech, kde je v. mezera dodržená prostaví jen některé nástavky,někdy plodiště, někdy medník.
Za jakých podmínek 100 procentně neprostavují ? nebo má smysl jim v tom vůbec bránit, pokud ovšem vytáhnete rámky bez jeho prohíbání a bez páčidla....
pokud sem použil spodní loučku širokou jen 19 mm tak je to zrovna lákalo spojit plásty takřka v jeden a vytáhnout takový rámek no comment....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 14. 3. 2006
Re: ohlášení (15339)

Jarda napsal:
>Dobrý den, jen se zeptám do jakého data musí být na Městském úřadě nahlášeno umístění včelstev.
>Díky

do 28.2.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarda (193.179.220.253) --- 14. 3. 2006
ohlášení

Dobrý den, jen se zeptám do jakého data musí být na Městském úřadě nahlášeno umístění včelstev.

Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 14. 3. 2006
Re: plástečkový med (15337)

>plástečkový med - od včel přímo do sklenic...
>http://www.apimondiafoundation.org/foundation/files/243rom.pdf

Vypadá to zajímavě.
Ale já bych přece jen preferoval ve sklenici čistý med bez voští.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 13. 3. 2006
plástečkový med

plástečkový med - od včel přímo do sklenic...

http://www.apimondiafoundation.org/foundation/files/243rom.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Václavek VNM (85.207.23.3) --- 13. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322) (15330)

Souhlasím, že při dobré pylové a nektarové snůšce za pěkného počasí je podněcování pylem a medocurovým těstem zbytečné. Uvažuji o případném nepříznivém počasí. To je situace ( stejná jako za snůškové přestávky ),kdy podněcování,i když včelstvo má dostatek zásob, podporuje aktivitu včel, čímž napomáhá udržení vzestupu plodování. Podobný účinek mají i rozškrabané zásobní plásty. Jde o způsob, který vyžaduje zásah do včelstva, a proto ho využívám jako doplnovaci podněcování. Preferuji podávání medocukrového těsta + pylového těsta. V ležanech nemám potíže s nebezpečím smíchání cukromedu s medem. Je pravdou,že u mých včelstev s cca 40 000-60 000 zimními včelami ,je podněcování zbytečné. Pro mě, ač se to pro někoho zdá přehnané, jsou snůškově zralé včelstvo teprve od 60 000 včel. U včelstev síly cca 40 000 včel se této snůškové zralosti snažím dosáhnout co nejdříve ,aby maximálně využily snůšku. Problémy z rojením( nejsilnější včelstva jsou už počátkem května na vrcholu síly...80000-90000 včel) nemám žádné(díky časnému zahájení chovu matek a tvorby oddělků)!!! Poslední dobou se snažím podněcování nahradit radikálnějšími zásahy.

zdravím: Martin Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Václavek VNM (85.207.23.3) --- 13. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322)

Kdy vkládáte pylové desky do včelstva??? V předjaří nebo v podletí a v jakém počtu( kam je ve včelstvu vkládáte )???
Děkuji za odpověd.

zdravím: Martin Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Fero (84.47.18.74) --- 13. 3. 2006
Časopis Včelár

Časopis Včelár je k dispozícii on-line už od októbra 2004, najprv to bol formát *.htm a neskor *.pdf
tu je odkaz:
http://www.vcelari.sk/vcelar/vcelar.htm

********************************************

Bohužel, ke "Včelarovi" nemám přístup, to CO2 mě překvapuje, ale daleko víc množství ošetřených včelstev. Jestli s acetonem a tu největší láhev, nevím nevím. Jestli je to ta veliká, tak kdo ji nosí? Tady jsme samí vícevěcí.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel
> Předmět: Re: FURETTO
> Datum: 13.3.2006 13:43:15
> ----------------------------------------
> Taky včelár 2006/2 str. 28.
>
> Zaujalo mě tam mimo jiné inf. od. MVDr Hovorky, že na pohon VAT1 používají
> CO2, jedna láhev za 110Sk na 100 včelstev.
> V návodě v Dolu se k jiným médiím než vzduch stavějí zdrženlivě.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.130.135) --- 13. 3. 2006
Re: FURETTO (15318) (15321) (15323)

Taky včelár 2006/2 str. 28.

Zaujalo mě tam mimo jiné inf. od. MVDr Hovorky, že na pohon VAT1 používají CO2, jedna láhev za 110Sk na 100 včelstev.
V návodě v Dolu se k jiným médiím než vzduch stavějí zdrženlivě.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (212.27.199.39) --- 13. 3. 2006
Výstava medu v Moskvě

Včera v Objektivu vysílali reportáž o výstavě medu v Moskvě
no mám pocit kam se na ně hrabeme pře s 90 druhů medů výsev včelí pastvy pro získání jednodruhových medů, nevím jak je to po stránce ošetřovaní včel a hygieny, zítra to opakují ve 14,20. Lze to také přehrát na internetu
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/prog19870.html?porad=1096911352

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tibor Palinkas (87.197.223.231) --- 13. 3. 2006
Re: FURETTO (15318) (15321) (15324) (15325)

Pred zhruba 20 rokmi bol testovaný americký prístroj Swing fog i keď v pricípu je to podobné zariadenie ( boli tam problémy s dávkovaním)z tohto dôvodu bol pravdepodobne vyvinutý VAT 1, ktorý má presné dávkovanie.Tento prístroj bol v téj dobe prínosom. Predpokladám, že autority vykonajú tesdty aj s Furetom resp. preberú jeho certifikáciu (ak ju má od Lega-10 rokov skúseností)a dájú nám vedieť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 13. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313) (15322)

je to zbytečné....spíš nouzové než normální potřeba

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Baudis (62.24.88.241) --- 12. 3. 2006
test

Test overovaciho mechanismu. Prozatim staticky obrazek, zacne-li ho robot obchazet, zmenim obrazek na promenlivy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Administrator (212.158.145.2) --- 12. 3. 2006
Re: Zablokovani IP adresy (15306) (15308) (15309) (15314) (15315) (15319)

Na řešení už se pracuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromír Sobotka (212.158.145.2) --- 12. 3. 2006
Re: výkup včelích produktů (15316)

Chtěl jste zřejmě vědět komu prodáváme včelí produkty.
Pokud se jedná o med, ten prodávám převážně ze dvora za 80 Kč, případně
výkupcům v okolí. Cena je všude přibližně stejně malá. Z dalších produktů
prodávám propolis firmě Milan Pleva, 517 43, Potštejn 203. Cena se určuje
podle kvality 600 - 800,- Kč. Je to asi stejné jako u jiných výkupců. Vosk
zatím stačí pro moji potřebu.
Zdravím. Jaromír Sobotka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (213.81.173.226) --- 12. 3. 2006
medík

Zdravím všechny účastníky konference.
Nevíte náhodou někdo, kdo plní med do takových vaniček, dávají do nich máslo,džem ( ráno k snídani ).
Dík za odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Horký (193.165.75.141) --- 12. 3. 2006
Re: FURETTO (15318) (15321) (15324)

Tento přístroj výzkumný ústav testoval a už je to hodně dávno,ale jestli si myslíte ,že obhajuji VAT1a tak se omlouvám to jsem nechtěl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tibor Palinkas (e-mailem) --- 12. 3. 2006
Re: FURETTO (15318) (15321)

Myslím si, že táto informácia je zavádzajúca. Mne to pripadá ako obhajovanie parného stroja. Výskumný ústav v Dole by mal prístroj otestovať a následne poskytnúť včelárskej verejnosti informáciu. Firma Lega ktorá dodáva na trh daný prístroj výrába mnoho užitočných pomôcok pre včelárov a určite autoritám včelárskym poskytne bližšie informácie. Nejedná sa o americky 30 ročný produkt.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 12. 3. 2006
Re: FURETTO (15318) (15321)

Já o tom četl v článku z prosince loňského roku, tam to velmi chválí ing. Tibor Jokay. Článek byl na www.vcely.sk Léčení Vat-1 je zdlouhavé.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.Hork? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: FURETTO
> Datum: 12.3.2006 18:17:23
> ----------------------------------------
> Toto zařízení je u nás a jiných státech nepovolené.Je to asi 30 let staré
> zařízení velmi špatně se dávkuje a ovládá.Doporučil bych nehledat takové
> věci nejlepší je vyvíječ VAT 1a a kompresor.Furetto je původně zařízení na
> zakuřování sadů a to umí velmi dobře tam bych ho doporučil.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Horký (82.99.132.199) --- 12. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313)

Všechny možné pokusy s pylem jsem dělal výsledek byl vždy 0.Jen jsem si přidělal spoustu práce a další náklady.Jediné co funguje odebrat pylové desky v době kdy je ho ve včelstvech nadbytek a vrátit je do úlů před krmením,ale samozřejmě nějlepší je čerstvý pyl ,který si včely přinesou na jaře.To je obrovský impulz pro včelstvo, to nemůže včelař nahradit ničím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Horký (e-mailem) --- 12. 3. 2006
Re: FURETTO (15318)

Toto zařízení je u nás a jiných státech nepovolené.Je to asi 30 let staré zařízení velmi špatně se dávkuje a ovládá.Doporučil bych nehledat takové věci nejlepší je vyvíječ VAT 1a a kompresor.Furetto je původně zařízení na zakuřování sadů a to umí velmi dobře tam bych ho doporučil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (e-mailem) --- 12. 3. 2006
Re: Přikrmování včelstev pylem (15313)

To čo navrhujete, sa nedá uskutočniť ani teoreticky ani prakticky! Prečo? Preto, že včely suchý peľ (nepíšete aký peľ) v uzatvorenom priestore nemôžu obnôžkovať (rouskovať), pretože včela po prichytení peľových zŕn na telové chĺpky, musí lietať,použiva med riedený slinami,prenáša prednými nohami peľové zrná strdným párom nôh do košíčkov na zadných nohách. Takto robí dovtedy, kým si nevytvorí primerané obnôžky.
Potom je lepšie primerané množstvo peľu zapracovať do CMC, alebo do fondánu. Ja využívam peľ len pri chove matiek, pričom využívam výťažok z trúdieho plodu, ktorý je pred zaviečkovaním. Trúdí plod (ale i včelí) poskytuje výťažok, ktorý obsahuje až 63% proteínov. Fondán s prídavkom trúdieho výťažku (pridáva sa pri teplote roztoku 113-117°C) včely ho rady odoberajú bez zvyšku. Peľ si však včely vedia doniesť z prírody, horšie je to s glycidami, ale v takom prípade je najlepšie čisté CMC bez akýchkoľvek prídavkov.Tam kde jedostatok peľodajných rastlín a krov je to zbytočné.
Ćlovek včelár je zvláštny tvor, na celú silu chce pomáhať včelám aby im "uľahčil" život včelám, ale včely to nepotrebovali ani nepotrebujú. Jednoduché riešnie, včely umiestnite tam, kde je všetkého pre včelu hojnosť, inak to nemá význam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78507 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 15320 do č. 15380)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu