Včelařská konference

Izolace mezi dvěma úly není příliš platná.
Nepíšete jak vysoké jsou to rámky, ale pokud je to čtverec, tak pokud mohu soudit dle svých 32x30, tak včely vytvářejí chomáč od stěny ke stěně. To znamená, že se ohřívají navzájem a není tam tepelný spád a tedy ani tok.
Když jsem si přivezl první včely ještě v almárkách, byla mezi stěnami izolace. Tehdy z hoblin.
Z výše uvedené úvahy jsem jí doma nedával a šest almárek připevnil venku jednu vedle druhé. Včelám to vyhovovalo.
A když jsem je postupně v almárkách omezoval, nezjišťoval jsem, že by jim nějak vadila neizolace. Boky byly asi 3cm, u krajních zesíleny na 5, čela lipové desky nebo sláma asi 5cm.
Ale měly především opimální tvar - úzkovysoký 24*60(3*asi20).
Tvar na výšku má především skvělý vliv na hospodaření teplem.
Jinak, i když mám dnes většinu neizolovaných úlů, na strop dávám téměř vždy polystyrén. Stropem je největší únik tepla.
Souběžně mám Brennery izolované na 4.5 a 9cm. Zázrak se dosud nekonal, pokud se letos stane, dám vědět.
Zatím se zaměřuji na plemenitbu. Rozdíly ve včelstvech dělají větší rozdíly než rozdílné izolace úlů.

Když jsem před dvaceti lety dělal první izolvané úly, svěřoval jsem se zkušenému včelaři př.Tichému. Klasik v zadovácích. Ten mě nezrazoval, ale upozornil, že kdysi s jedním kolegou dělaly speciální úly, supr izolované skelnou vatou asi 10cm včetně dna, pak přidávaly odporové dráty a topili kvůli vlhku a pak je vyhodili.
V případě úlů v bateriích je asi jedno jak jsou mezi sebou izolované, ale snad míň je víc. Záložní včelstav oddělovaná jen přepážkou se tisknou k přepážce.

Ať se daří.
Karel