Včelařská konference

V zimě vydrží včely bez matky i celou zimu, akorát o trošku neklidněji
zimují, je tam o něco víc mrtvolek atd. Předpokládám, že to byl tento
případ, včely přišly o matku třeba při aerosolování v prosinci nebo byla
matka víceletá, potom se stává, že někdy přes zimu nevydrží podmínky v
zimním chumáči, kdy nemá ošetřovatelky a musí se živit sama za sebe jako
ostatní včely. (aspoň to tak předpokládám, že nemá ošetřovatelky). Včelstvu
víceméně až na ten mírně větší neklid matka v zimě nechybí, projeví se to až
v předjaří, kdy má matka začít klást vajíčka. Protože tam je hrboplod
(určitě hrboplod, neklade takhle přece jen přeživší matka? trubčice kladou i
více vajíček do jedné buňky a kladou je různě, protože mají kratší zadeček a
nedosáhnou až na dno buňky, makta klade vždy jen jedno vajíčko), včely si to
už před nějakým týdnem uvědomily, vznikly trubčice jako "náhradní" matky.
Takže včely v tom včelstvu budou přece jen oním zimním neklidem trochu
oslabené, trubčice novou náhradní matku v úlu nestrpí a i kdyby, tak ostatní
včelstva už mají od března plod, takže i kdyby se přidání matky povedlo a
nová matka rozkladla, včelstvo začíná skoro s měsíčním zpožděním.

Takže bych viděl dvě možnosti. Pokud je k dispozici nějaký odělek s mladou
matkou, přece jen bych to viděl na spojení, ale nejdřív se musí zpacifikovat
trubčice. Udělal bych to tak, že bych vzal z oddělku mladý plod - larvičky a
přidal do včelstva s trubčicemi. Musí se zásadně přidat doprostřed
stávajícího hrboplodu, pokud by byl někde na kraji , včely by ten plod
nemusely obsadit, ten by se zachladil a zahynul. Jakmile ve včelstvu vznikne
přidáním tohoto plodu poptávka po mateří kašičce, přestanou se jí krmit
trubčice a tím se z nich stanou normální včely, včelstvo pocítí osiřelost a
narazí na přidaném plodu matečníky. Může to být až po přidaném druhém nebo i
třetím plástu během dvou, tří týdnů. Jestli se matečníky neobjeví ani po
třetím plástu, tak je ve včelstvu přece jen matka, ale stará nebo poškozená,
takže klade jen trubčí vajíčka i do dělničích buněk. Jakmile budou matečníky
zavíčkované, je čas je vylámat, protože takhle časně by se nová matka s
největší pravděpodobností neoplodnila, kladla by jen trubčí vajíčka a byla
by to poslední rána, která by včelstvo zničila. Následně včely během půl
hodiny pocítí osiřelost a potom přidat třeba přes novinový papír nasáklý
zředěným medem nebo cukrem oddělek s novou matkou. Pokud je vše v pořádku,
pozná se to na bouřlivém ohlasu, s jakým včely osiřelého úlu vítají první
závan vůně nové matky. První snůška z takového včelstva bude i tak slabá
nebo dokonce žádná oprti ostatním včelstvům, včelstvo bude přece jen
oslabené.
Pokud oddělek není nebo je včelstvo hodně slabé, je nejlepší ho zrušit,
protože výpomocí z ostatních produkčních včelstev se tyto včelstva nyní
výrazně oslabí. V příhodném dni, kdy je přes poledne aspoň 15 st C, bych
včely na slunci otřepal z rámků třeba na černou lepenku nebo tmavý papír, ne
na zem, protože ta je pořád chladná, úl odstranil a rámky s hrboplodem
přidal do ostatních včelstev, aby plod vyběhl, i takoví trubci se hodí třeba
k udržování teploty v úlech. Včely létavky se vžebrají do okolních úlů a
posílí je, trubčice nelétají a tak zůstanou na papíře. Mělo by tam zůstat
jen malý počet včel, pár desítek.

Takže buď se včelstvo ošetří a dodá se mu nová matka, vynaloží se na to čas
a náklady na výrobu oddělku od loňského léta po teď a za to se zachrání
včelstvo, které sice bude v květni ještě slabé, ale už v červnu až červenci
může dosáhnout nejvyššíhho výnosu na stanovišti
nebo se včelstvo při nejbližší příležitosti zruší, včely posílí okolní
včelstva a zbylé zásoby se použijí při vytváření oddělku v květnu nebo
červnu pro dorovnání počtu včelstev. Zimní včely mohou mít v této době ještě
životnost několik týdnů a v žádném včelstvu v této době jich není nazbyt.
Nebo se včelstvo nechá tak případně se jeho záchrana nepovede, potom zimní
včely postupně uhynou tedy budou ztraceny, případně i oddělek, a pokud se
prázdný úl nezavře, nejspíš budou okolními včelstvy vybrány i zásoby

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 01, 2006 11:27 AM
Subject: bezmatečné včelstvo


Vážení přátelé,
10.4.2005 jsem dostal 3 včelstva na rámkové míře 39*24 po jednom palubkovém,
zatepleném ,3cm PS nástavku.Postupně jsem včelstva rozšířil na 3 nástavky
této míry. Dvě včelstva se vyrojila, roje jsem usadil, zdárně se rozvíjely,
jeden z rojů jsem vytočil
(cca 20kg medu), druhý jsem zimoval pouze na medných zásobách. Při včerejší
kontrole zásob a přítomnosti plodu ve všech
včelstvech (5), zimovaných ve dvou nástavcích, bylo vše vpořádku, zásoby
kolem 15-20 kg, zavíčkovaný plod cca 5-10cm2,ve
4 včelstvech z 5 ti. Spodní nástavky jsem neprohlížel.
U právě zmíněného, vytočeného (roje z 13.5.2005), jsem našel pouze hrboplod,
včelstvo nadměrné hučelo, včelky zmateně
pobíhaly po plástech. Mimo jiné, byly nadměrně agresívní, ikdyž, to byly i v
loňské sezóně při snůžce.Z těchto indicií usuzuji
bezmatečnost.
Proto se na Vás obracím , co by jste udělali Vy, zkušení včelaři, v
takovémto případě?
Děkuji: Holec Václav - začátečník!