Včelařská konference

P.K. :
> v pasti...
.....

Není v pasti. Jestli není ohláška na úřadě o daném stanovišti žádná a není ani označeno, je důvod, že když se včelstva nastěhují s rojem, jde zvíře "opuštěné". Potom má SVS podle novelizace zákona jakous takous motivaci zasáhnout, nanejvýš když jde o území s vyhláškou. Tam je přímo (tuším) povinnost SVS řešit případ. Ale jak jsem řekl. Musí jít o zvíře, tz. že se i přes uzavřené česna opuštěných úlů nastěhuje roj. Potom je šance likvidace celé sbírky úlů, ve smyslu vyhlášek o nebezpečných nemocech (varroáza je nebezpečná nemoc) otevřít případ.
_gp_
http://vindex.ic.cz

v pasti...

Jak jsme se tady nabídl, a protže Anežka, kterou dnes hlídám, nezlobí a hraje si, tak se vykecám, jak jsem byl (snad ze zdvořilosti a z úcty ke stáří, šedinám, pleši a brýlím) vyzván.

Napřed co mám na včelnici. Brennery kombinované 30*30 a 30*15 (tzv Dadant systém jak se dnes říká) Brennery NN 30*15 a Langstrothy 24, na které přecházím. Tedy na tento půdorys, s výškou budu ještě machrovat, ale 24cm není pro tuto oblast asi vhoné.
Na vysvětlenou. Od Brenerů, velmi dobrých úlů odcházím, protože jsem začal rozšiřovat stavy a nabouchat na každý úl asi 12-14 nástavků rámků(celková letní výška i s oddělkem), to je pak magořina. Do dvaceti úlů to jde. Volil jsem L, protože měl nejdelší loučku, momentálně na něj byl inzerát ve Včelařství a snad nebude v budoucnu problém dovážet laciné rámky z chudších zemí, jako je např. Turecko atd.
Ale dnes lituji, že jsem nevolil Optimal. To jen pro ty, co se domnívají, že úl je věda.

Takže, co jsem dělal.
V lednu a únoru jsem řešil průšvihy, jak jsem napsal o příspěvek níže, tedy spojoval nebo vymetal včely.
Před týdnem, zatím kvete jen líska, jsem prošel Lnagstrothy.
V podstatě jsem jen kontoloval. Zásoby. Včely jsem nechal, kde byly, tam byly a nepřehazoval jsme je. Ani dolů, ani nahoru.
Jediné na co jsem dbal: Zda v nástavku, kde plodují, mají zásoby (na dosah)? Pokud byly včely nahoře a zásoby byly dole, tak jsem je obložil zásobními plásty ze zdola, pokud byly vedle nich plásty bez zásob. Včely si teď stahují zásoby a obklopují s nimi plodové těleso, tak tam někde byly již vybrané prázdné plásty. Dle mě je plný plást nejlepší tepelná izolace a taky to jsou akumulační kamna.
Pokud byly včely ve spodním nástavku, tak jsem jen kontroloval, jestli jsou nad nimi plné zásobní. Pokud byly vedle nich byly úplně prázdné plásty, tak jsem sem přendal krajní zásobní plásty z horního N. Opět jsem tedy plod obkládal zásobami.

Vyčistil jsem dna, vyklepal podložky. Obchází nám tady mor.

U brenerů jsem nedělal nic, a nebudu (doufám muset).
Zkontroluji pečlivěji zásoby, zatím jsme to dělal jen nahlédnutím pod fólii, a kde bylo podezření, tam jsem dával plásty. Ale to bylo v zimě. A u NN. Tam se mi stalo, že se proplodovaly nahoru, a zásoby zůstaly pod nimi. U kombinovaného je velký plást udržel tam kde měl, a horní nástavek zůstal se zásobami nad nimi.

Zastávám názor, že teď je méně více a včely nechtějí rušit.
Dobré plásty, pyl a to vše se mělo machrovat v podletí.

A co budu dělat. Nic. Nepočítám, že tluču honem rámky a nástavky, i když mě to nebaví, po té co jsem u souseda viděl tu mezerovitost plodu :-((

Další zásah bude až včely přejdou z období rozvoje plodování do fáze stavby a hromadění zásob.

U Langstrothů.
Ty jsou nyní na dvou až třech N, mají dost zásob i prostoru a až dojde ke květnové explozi a oni zaplodují a hustě obsednou 2N, tak se rozhodnu.
Vyndám ten spodní(třetí) pokud je, na 2 horní dám mřížku a nasadím kombinaci plástů a mezistěn do medníků. Uprostřed plásty, na kraji mezistěny, v množství dle síly včelstva.
Rámky s trubčinou nechávám dole po celou sezonu i zimu.

Jestli vás napadá, a jak mění plásty dole?, tak odpovídám: "při chovu matek a tvorbě oddělků", které bude hned následovat. A místo odebraných plástů přidávám mezistěny.

Na rovinu přiznávám, že tento systém provozuji jen 3 roky( s předchozí dvacetiletou zkušeností).
Bude Vám tady chybět přehazování, a u NN nástavků jsem se bohužel nedopracoval k důsledné práci s celými N, protože to dle mě nejde.

Co budu v květnu dělat s NN Brennery jsem napsal o příspěvek níže. Dám pod něj kombinaci s plásty a mezistěny, protže tam jde plodové těleso dolů po ose. Nad jeden NN jako medník, případně pak podněj další přidám. Když se bude dařit.

U kombinovaných systémů, tam dám horní Nnástavek podle situace pryč a to většinou dolů. Něco plástů se zásobami uschovám pro oddělky, pokud bude v plodišti plno zásob.
A nadsadím NN, postupně více, protože na souvislé ploše jdou včely rychle do rozvoje. Je to dobrý systém, ale má komplikace se stavbou. Stavím ve spodním nízkém N, hlavně trubčinu, aby to drželo matku dole. To je výhoda 30x30 oproti jiným (39*30,atd), dá se snadno uzvednout.
Dále dávám mezistěny do prvního N nad plod, ale až ve druhé vlně přidávání, kdy je tam víc medníků a zakladení není na škodu. Než se vytočí horní dva polonástavky, plod už zde většinou není, a když, tak vyndavám jen jednotlivé plásty.
Obnovu velkých plástů řeším při tvorbě oddělků. Nahrazuji mezistěnami.


S brennery včelařím přes dvacet let, tak tam to považujte za vyzkoušené, ale nikomu to nevnucuji. Je to náročné na psychiku, protože je tam minimum provozních zásahů a člověka svrbí ruce.
To si ale včelař má kompenzovat chovem matek. Při tom taky do včel chodí a ohlídá si rojovou náladu.

Výnosy. Když Vám bude někdo radit, tak se na ně ptejte!
Bez toho se nezorientujete.
Spousta osvědčených technologií vede k průměrným výnosům dle statistik.

Dokud jsem včelařil jen tady u řeky tak byly malé, ale nevčelařil jsem jen pro med, u včel mi bylo dobře. Ve snůšce je tady díra, chybí řepka, a včely chodily do rojů.
Pak jsem přešel na externí stanoviště, a tam je to lepší.
Med počítám za obě stanoviště.
Předloni jsem měl na 20 zazimovaných něco přes 700kg, v loni jsem na 35 zazimovaných měl opět jen 700kg. Ale
postříkaly mi včely na řepce, a po jarní snůšce už to tady nebylo ono. A taky jsem zazimoval skoro 70 včelstev. Takže to mám slabé, po několik let zpět jsem téměř zdvojnásoboval stavy.

Karel

Přátelé z konference tady poskytli spoustu dobrých rad, já k tomu jen dodám, domluv se s nějakým včelařem z okolí, ať občas hodí okem po těch tvých opuštěných úlech. A připrav mu pár nástavků, aby bylo případně kam uložit roje.
Zdraví Pavel


> -----Original Message-----
> From: jirka [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, April 12, 2006 10:46 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: včestva bez dozoru
>
>
> Vážení přátelé, moc všem děkuji za rady jak si trochu pomoci
> s ošetřením
> včelstev. Budu se snažit zajistit včely podle Vašich rad. O
> výsledku jak to
> všechno dopadlo Vám dám vědět jak se vrátím. Všem přeji hodně
> příjemných
> chvil u včeliček a hodně medu. Dík všem Jirka
>

Včeera jsem se byl projít a v jedné velké huštině jsem našel 8 Universálů. Protože některé úly byly bezem tak zarostlé, že nešly otevírat dvířka, jasně opuštěné. V jednom úlu po vyndání okénka na mně vytekly mrtvé včely - hnus. Blízko je nějaká zahrádkářská kolonie, ale žádná prošlapaná pěšinka. Na OÚ nebylo stanoviště nikdy nahlášené. Obešel jsem i ty chatky, taky tam měl jeden úly. Protože kamarád včelař je nákazový referent, vím, že tam nikdy neléčil.
Radost z toho nemám, loni jsem měl u dvou úlů po aerosolu hrozivý spad 150 roztočů !! V předcházejících letech tak 2, 3 kousky.
Dneska půjdu těm Universálům alespoň ucpat česna, nejradši bych je spálil. S majitelem úlů u chatky se zkusím zkontaktovat a nabídnout pomoc při léčení.

Eman:

> Prý se včelstvo, plodové těleso a zásoby umístí například do 4 nástavků
> 39x24 do jedné poloviny nad sebou a zbývající poloviny nástavků se zaplní
> mezistěnami. Včelstvo tak má dost prostoru na stavbu a rozšiřování a
> tepelný režim je zachován umístěním nad sebou. Máte s tím někdo zkušenosti?
.......
Ono jde o jakési komorování a o počasí. Jde to v předpokladu lepšího počasí praktikovat "na střed". Záleží na rozvoji.

Vyplnění mezistěnami moc dobře někdy funguje a zkušenost mám takovou, že lepší je ta návaznost, která stavitelky (potom matku) naně dotlačí

Každopádně včelstva bez zásahů jsou nepřípustné kvůli nadměrnému rojení z nedbalosti a není vzácností u včelařů se vyprdnout či "zapomenout" něco udělat ve včelách, když je to jejich povinnost. Neexistuje jednotný návod pro chov včelstev na období měsíc bez dohledu. Je to riziko, které nese sebou třeba i totální vyrojení stanoviště. Jeden, jak říkáš Emane, komerční včelař samozřejmě zaměřený poctivě jen na včely, je proto pro systém včelařství přínosnější než halda hobbystů, kteří se na nějaké slezině pochválí jak jim to šlape, ale u toho komerčního každý rok otravují o včelstva najaře, protože jim uhynuly z nepochopitelných příčin nebo umrzly. :-) Samozřejmě může být ten komerční včelař i pohromou. Ale to je na delší téma. Rozhodující je, že včelstva bez dozoru a jejich majitele nic neomlouvá v povinnostech o hospodářské zvíře. Majitele proto, že např. dědic nemusí být vůbec včelař.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ještě bych doplnil z vlastní zkušenosti: a přitom si s ním popovídej o včelách a o medu a o všem, na co se zeptá. Lidi, kteří nevčelaří, o včelách zas tak moc neví a rádi se nachají poučit.
A opravdu platí, při tomto dialogu flaška medu nebo medoviny dělá zázraky.
Zdraví Pavel


> ... Snaž se je nějakou překážkou zvednout a nešetři medem pro souseda.

Já to mám také tak, ale například přes poledne to u česna hnedka ptočí a letí těsně nad sousedovým ode mne severním plotem.Snaž se je nějakou překážkou zvednout a nešetři medem pro souseda.Spíše než na tom na jaké světové straně je ten soused yáleží na tom, kde je pastva.Na souseda sice včelky kašlou, přesto ho nějaká může trefit do hlavy a žahnout.

Ráhna to určitě nebyla.

Chtěl jsem se na něco zeptat, asi by to mohl vědět Gustimilián. Slyšel jsem o zajímavém postupu jak připravit včelstva na sezonu bez dozoru, ale neověřoval jsem to.
Prý se včelstvo, plodové těleso a zásoby umístí například do 4 nástavků 39x24 do jedné poloviny nad sebou a zbývající poloviny nástavků se zaplní mezistěnami.
.....
Omlovám se že vnucuji, ale je to te´d vše z jedné vody. A snad načisto.

Tohle v podstatě funguje a dělám to tak, že dávám polovinu plástů ale do středu a mezistěny po okraji. Jak jsem tady napsal, někdy bývá jaro studené a včely pro stavbu potřebují teplo a nástavek jen mezistěn je zarazí a prát jim ti do plodového tělěsa, to už nedělám.
U N systému to asi tak na konci dubna, či začátkem května (u nás pampelišk) rozeberu. je to kromě kontroly kterou v tomto období dělám první zásah.
Ty dva tři nástavky, které plně obsazují dám na stranu a moc se do nich nemontují a ty pod nimi rozeberu. Pokud se tam objeví plíseň, hlavně pyl rád plesnivý vyřadím a nakombinuji je s mezistěnami, tak jak jsem psal 2m5p2-3m a po různu stavební ránmky. Tedy polovina, ale dávám ji doprostřed. Brennery co mám, jsou malé a tak je výsledk v květnu z 5N vzniknou od zdola 4-5N napůl s mezistěnami, nad tím původní asi 3N s plodem a zaásobami (bez přehazování) a nad to dávám nástavek s pěknými soušemi na jarní snůšku. Pokud se dostaví.
Sousedovi jsem vnutil svůj názor na větrání a boj s plísní. Má medníky od M.univerzálu jako nástavky, plné dno. Zimuje ve dnou N na teplou stavbu. Aby se tam udělal luft, tak na zadní stranu dává nad sebe 2x2 rámky s mezistěnou a nejsem si jist, jestli po jedné nedává dopředu. Pochváluje si to, až do nasazování medníků s včelami nemachruje.

Gratuluji.
Ty plesnivé plásty nedovedu posoudit. Ale pokud jsou to staré plásty, které jsi získal se včelami, tak bych je strčil do tavidla, nebo vyvařil a pryč s nimi.
A rámky spálil.
Protože jsem přibral několik nástavků s včelami z jednoho bezprizorního včelínu, tak jsme udělal tuto zkušenost - ty plásty (tedy byly hodně tmavé, na můj vkus) jsou plné spor plísní a jsou náchylnější k plesnivění.

S vhlhkostí a plísní se především u klasiků bojuje, ale většina včelařů má stejně na jaře plásty plesnivé, i když to moc nepřiznávají. Takže tam jsou starší plásty pěkně oseté sporami plísní.

No a ještě k mému článku o zasitovaném dnu ve VN, právě letos jsem při kontrole přemýšlel, jestli tam mám v rámci objektivity doplnit, že to funguje, ale jen většinou. Našel jsem letos vlhké nástavky, hlavně u několika úlů, co byly pod sněhem.
Karel

PK: ..příště vám to zdokumentuju,spodní nástavek vybraný k nule vrchní plný ke 100 procentům,je samozřejmé ,že sytá včela nezmrzne..hladová včela se jen tak zmrzle přetvařuje ,zalezená v buňce asi chudák s toho zimního hladu dostala šok k smrti..
podrobnosti toho úhynu 20 včelstev neznám,ale je tu dost rozšířené dávat jen 10 kg + med nasbírany od posledního vytáčení a pak to na jaře dohánět,všelikým podněcováním...
........

K prvnímu jsem předtím snad napsal:
Zatím jsem maximálně viděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to ojediněle.

Na tom nicneměním. Jen podotýkám, že se mi z hlediska zimování ve více nástavcích po krátkém zkoušení nástavku 24cm jeví jako nejblbější. Jak říkám, vhodný na bednu od whiska, ne pro včely. Buď 16 (jak na mýdlo s jelenem) nebo 30.
U 24cm je problém donutit včely na rozdíl od NN aby vystavěly a zanesly prostor více nástavků souvisle zásobami.
U 16 není problém, zásoby bývají až ke spodku plástu a taky bývá plást častěji vystavěný až k loučce.
U 30cm zase není problém, i když plodují, mají tam dost zásob. Pokud to jsou silné včely.
Je to paradox, ale silné včely vytvářejí kouli a plodují spíše do strany přes víc uliček, slabé raději zvládnou celou uličku (dvě, tři) a ploduji od kraji ke kraji. A tam jim pak moc zásob nezůstane. To se mi stalo letos na 24cm. Oddělky to měli v uličkách výbrané a hned vedle byly plné plásty. Psal jsem to tady po Vánocích, nikdo nereagoval, a si ještě nevěděl, že už taky nemá včely.
Včely, aby přelezly nad sebe, musí mít dost energie -1/zásob 2/množství včel = tepelný výkon. Aby se přetáhly do horního], musí jich být dost a zřejmě čekají na menší mráz. Tuto eskamotáž nedělají při -20, čekají na oteplení. Celkové, nebo denní. (proto se mi tady pod horama jeví neizolované nást. úly lepší. Přece jen ke krátkodobému oteplení dochází častěji, než k několikadenímu, aby to zvedlo teplotu uvnitř přes izolaci)
Včely podle mých pozorování čekají pod loučkou a pak se nějak rozhodnou, začnou topit a převalí se nahoru. Čím více uliček do stran, tím lépe se jim to asi podaří. A pokud jim dojdou v té chvíli zásoby, tak to mají už podle mě spočítané.
To se mi stalo u jedněch už před vánoci a bylo to v podtstatě první. Dole byl doknce Adamec se slabou horní loučkou. V podmetu na podložce se objevovali mrtvolky. Po prvním léčení jsem to bral jako následek dlouhého plodování, po druhém jsem nadzvedl nástavek a koukl mezi ně.
Horní byl podle váhy plný a včely byly na horní loučce. Tedy dle mě OK. No a při Vánočním léčení jsem je vymetl. Dole jsem žádný plod nenašel, ale mohl být už vyběhlý. Ale tohle byly jediné, z více jak 60 co jsem zazimoval, které by tak uhynuly.
Další úbytky, asi 5/5, to byly oddělky, které se rozplodovaly v uličkách do šířky a tam jim došly zásoby, a asi 4/4 se proplodovaly nad zásoby, ve dvou případech to byly nízké Brennery (a moje lajdáctví - neposuzoval jsem tak přísně rozložení zásob). Ty zlomky znamenají úhyn/spojování. To je, když na to přijdu včas, tak to přehazuju.


No a k té poznámce o krmení na 10kg. Od takových včelařů s takovými úhyny a hlavně když jim hynou nejsilnější včelstva na jaře, od těch velice rád slyším kritiku, že N.úly by s měly zakázat, že se tam musí dávat 20kg cukru, a jim stačí maximálně x kg.
No a pak přijde taková zima a zřejmě i chladné jaro a je toho plná televize.

Karel

Jsem začatečník včélařím v nástavkových ulech 39-24 zimoval jsem na zasitovanem dně všechna včelstva přežila zimu v dobré síle a s velkým množstvím zasob.Jediny problém mám plesnive plásty ve spodnim nástavku.Zimování proběhlo v jednoduchých ulech 39-24 2 nástavky otevřené dno zúžené česno.Předem děkuji za Váš názor a radu.

Chtěl jsem se na něco zeptat, asi by to mohl vědět Gustimilián. Slyšel jsem o zajímavém postupu jak připravit včelstva na sezonu bez dozoru, ale neověřoval jsem to.
Prý se včelstvo, plodové těleso a zásoby umístí například do 4 nástavků 39x24 do jedné poloviny nad sebou a zbývající poloviny nástavků se zaplní mezistěnami. Včelstvo tak má dost prostoru na stavbu a rozšiřování a tepelný režim je zachován umístěním nad sebou. Máte s tím někdo zkušenosti?

jinak se tu před časem někdo, myslím ze sběratelského důvodu, zajmal o almárky,možu mu poslat foto z našeho kraje,aby mi potvrdil,že tu jsou 100 let starý úly,teď je tam kurník,ale snad by majitele přemluvil,pokud by je chtěl...

včely proboha pro nic za nic nezmrznou,mam oddelky v tenkostěných,deset rámků, celozasíťované dno,když se zohnu tek je přes síto vidím a nezmrzly

mráz potvrdil včelařovu chybu,selhal lidský faktor..

škoda ,že sem to přeházel bez fotek ,příště vám to zdokumentuju,spodní nástavek vybraný k nule vrchní plný ke 100 procentům,je samozřejmé ,že sytá včela nezmrzne..hladová včela se jen tak zmrzle přetvařuje ,zalezená v buňce asi chudák s toho zimního hladu dostala šok k smrti.. podrobnosti toho úhynu 20 včelstev neznám,ale je tu dost rozšířené dávat jen 10 kg + med nasbírany od posledního vytáčení a pak to na jaře dohánět,všelikým podněcováním...
moje teorie je ,že na podzim je ve spodním N držel plod pak 2 měsíce mráz(doslova v kuse)jim neumožnil kontakt se zásobami ve druhém N a ted znovu plod
jinak letos v 1N mám vyzimovaný lepší včelstva než ve dvou N,protože prakticky zimovali všechny v 1N a ten druhej N od prvního vajíčka zbytečně vyhřívali až do teď a to některý měli přes červen červenec tři N plodiště...
letos sem vyzimoval 100 procent,když nepočítám jednoho chudáka ve třech uličkách,kterýmu sem tam nechal vběhnout myš,ale vyzimoval...

Také jsem ještě neviděl umrzlé včely mrazem pokud se neuvolnilo víko nebo ho někdo úmyslně neshodil ba dokonce se mi stalo, před 2 roky, že asi divoké prase nebo nějaké dvounohé prase shodilo na mém druhém stanovišti u lesa včely zazimované ve dvou nástavkách z podstavce, víko spadlo nástavky se oddělily a já to zjistil po vydatném sněžení, když jsem šel kontrolovat jestli nejsou sněhem zavátá česna , včelky se choulili v rohu nástavku na dvou rámkách na půl zasypány sněhem, ofoukal jsem sníh, postavil nástavek vybral použitelné zásoby zakryl víkem . 1. května se mi vyrojily podotýkám že včelařím v 600m nad m.
V tomto případě úhynu 20 včelstev na jednom stanovišti to není samo sebou , určitě bych volal veterináře a nechal vyšetřit vzorky .

Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 12.4.2006 10:48:28
> ----------------------------------------
> v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí
> ,pak až zásob...
>
> ....
> Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.
>
> Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v
> kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě
> změním názor.
>
> Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a
> umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.
>
> Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to
> ojediněle.
>
> Karel.
>
>
>

Vážení přátelé, moc všem děkuji za rady jak si trochu pomoci s ošetřením včelstev. Budu se snažit zajistit včely podle Vašich rad. O výsledku jak to všechno dopadlo Vám dám vědět jak se vrátím. Všem přeji hodně příjemných chvil u včeliček a hodně medu. Dík všem Jirka

Gusto, PERFEKTNÍ :-)))))))))))))
Škoda jen, že si to nepřečtou ty včely. Vždyť ony ani nebudou vědět jak to
mají samy ten měsíc dělat:-)))

Josef


Nechci moc mudrovat, ale měsíc bez dozoru v období mohutného rozvoje je moc
dlouhá doba. Každopádně chce to alespoň jedenkrát nebo dvakrát za to období
zkontrolovat.

20.4. (tedy asi kolem 19.4.) bych udělal toto.
Otaxoval sílu a rozvoj. Ten určuji podle zaplodovaných zásob nejen podle
obsednutí. Jde o průběh vybíhání a přičítání jedinců k celku. ... Snůška se
předpokládá.

Takže.
Těm nejsilnějším bych v klidu podstavil nástavek mezistěn, ale místo pod
plodem vložit pylové desky od boku plodu a bez plodu!. (je tam i čestvá
sladina) Plod bych přesunul jako celek dále od zúženého česna, které by mělo
být naboku (dostrany!!)na cca 8 - 10 cm. (to se při té kontrole podle
situace může a někdy je to nutné rozšířit) Po přesunu plodu jako celek se
ukáže vertikálně (una teplo od zadu a na studeno z boku, zúžené česno
naproti) prostor který by měl mít po jedné straně jeden rámek zásob, plodové
těleso a znovu zásobní plást, ale ne celé desky medu!, aby mohly včely po
vyběhnutí přecházet směrem k česnu a rozšiřovat plodové těleso a neomezovala
jedna deska rapidně matku = rojovka (a tomu se přestak nemusí nezabránit,
když není vhodné počasí). Za posledním tímto zásobním plástem "nachystat
vertikálně" prázdné (možno i s malým minimem zásob) souše pro přínos
předpokládané řepky. Je-li včelsto natolik vitální, tak přidat ty noviny
(podle náročnosti ... jako počet včelstev) a nahoru zase souše a plásty s
minimem zásob. (třeba napřeskáčku)
U toho nástavku mezistěn ... je vždy lepší vložit nějakou souš pro létavky,
které provazují sedlisko přínosem nektaru a prací stavitelek.

Čeho bych docílil:

Omezil vliv změny počasí kvůli změně tepelného režimu v úlu při rozšíření
nad "přes noviny" a sedlisko oproti česnu.(česno a částečný přesun sezení
včel od něj)Opravdu to není blbý nápad v nouzi.

Časem"přivábil" krmičky pylem na mezistěny na spodní nástavek a posléze i
matku.(to u předpokladu velmi silných včelstev) Pyl by měl jaksi navazovat a
nad něma by měly být vidět v dalším nástavku rámky s nějakými alespoň
vajíčky. Byla by to bezpečnější spojnice pro stavbu, která někdy začne a
někdy selže a včelstvo se rojí i s nástavkem mezistěn.

Každopádně je to otázkou volby co, když je včelstvo s míň plodem a včelstvo
s gigantickým nárustem vybíhajícího plodu.

Vycházím také z jakési přirozenosti v např. dutině stromu po vyzimování, kde
jsou včelstva "dále od vstupu". Tato délka spojnice plus geny a počasí je
měřítkem při určování eventuální rojovky a opatření.

Takže hodně štěstí a napraveného zdraví z lázní. To je přednější než zájmový
chov včel. (i když mysli člověka pomůže taky)
_gp_
http://vindex.ic.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:z novin
> Datum: 12.4.2006 19:39:53
> ----------------------------------------
> Antonín Bojanovský :
> > V dnešních novinách byl zveřejněn článek "Slabé včely dají letos méně
> > medu"
> > Viz: http://www.mojenoviny.cz/hobby/vcely060412.html
> .........
>
> Každopádně je v něm foto včelstva s pěknou rojovkou. :-)
..........

I když se nato znovu dívám, že to spíš napovídá na nouzáky.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Antonín Bojanovský :
> V dnešních novinách byl zveřejněn článek "Slabé včely dají letos méně
> medu"
> Viz: http://www.mojenoviny.cz/hobby/vcely060412.html
.........

Každopádně je v něm foto včelstva s pěknou rojovkou. :-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

> Vážení přátelé, prosím       o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u
> včel v této době. Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči
> 20.dubna na jeden měsíc. Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a
> obsedají 7-8 uliček. Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny
> nikdo ke včelám nejde a tak bych se rád od Vás dozvěděl několik seriozních
> rad jak postupovat. Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám
> loňské. Nepomohlo by nyní nasadit odspodu jeden nástavek jen mezistěn?
........

Nechci moc mudrovat, ale měsíc bez dozoru v období mohutného rozvoje je moc dlouhá doba. Každopádně chce to alespoň jedenkrát nebo dvakrát za to období zkontrolovat.

20.4. (tedy asi kolem 19.4.) bych udělal toto.
Otaxoval sílu a rozvoj. Ten určuji podle zaplodovaných zásob nejen podle obsednutí. Jde o průběh vybíhání a přičítání jedinců k celku. ... Snůška se předpokládá.

Takže.
Těm nejsilnějším bych v klidu podstavil nástavek mezistěn, ale místo pod plodem vložit pylové desky od boku plodu a bez plodu!. (je tam i čestvá sladina) Plod bych přesunul jako celek dále od zúženého česna, které by mělo být naboku (dostrany!!)na cca 8 - 10 cm. (to se při té kontrole podle situace může a někdy je to nutné rozšířit) Po přesunu plodu jako celek se ukáže vertikálně (una teplo od zadu a na studeno z boku, zúžené česno naproti) prostor který by měl mít po jedné straně jeden rámek zásob, plodové těleso a znovu zásobní plást, ale ne celé desky medu!, aby mohly včely po vyběhnutí přecházet směrem k česnu a rozšiřovat plodové těleso a neomezovala jedna deska rapidně matku = rojovka (a tomu se přestak nemusí nezabránit, když není vhodné počasí). Za posledním tímto zásobním plástem "nachystat vertikálně" prázdné (možno i s malým minimem zásob) souše pro přínos předpokládané řepky. Je-li včelsto natolik vitální, tak přidat ty noviny (podle náročnosti ... jako počet včelstev) a nahoru zase souše a plásty s minimem zásob. (třeba napřeskáčku)
U toho nástavku mezistěn ... je vždy lepší vložit nějakou souš pro létavky, které provazují sedlisko přínosem nektaru a prací stavitelek.

Čeho bych docílil:

Omezil vliv změny počasí kvůli změně tepelného režimu v úlu při rozšíření nad "přes noviny" a sedlisko oproti česnu.(česno a částečný přesun sezení včel od něj)Opravdu to není blbý nápad v nouzi.

Časem"přivábil" krmičky pylem na mezistěny na spodní nástavek a posléze i matku.(to u předpokladu velmi silných včelstev) Pyl by měl jaksi navazovat a nad něma by měly být vidět v dalším nástavku rámky s nějakými alespoň vajíčky. Byla by to bezpečnější spojnice pro stavbu, která někdy začne a někdy selže a včelstvo se rojí i s nástavkem mezistěn.

Každopádně je to otázkou volby co, když je včelstvo s míň plodem a včelstvo s gigantickým nárustem vybíhajícího plodu.

Vycházím také z jakési přirozenosti v např. dutině stromu po vyzimování, kde jsou včelstva "dále od vstupu". Tato délka spojnice plus geny a počasí je měřítkem při určování eventuální rojovky a opatření.

Takže hodně štěstí a napraveného zdraví z lázní. To je přednější než zájmový chov včel. (i když mysli člověka pomůže taky)
_gp_
http://vindex.ic.cz

maximu plných nástavků pod plodem
.....
myslel jsem plných vystavěných plástů, ne zásob. I když ty tam nevadí.

maximu plných nástavků pod plodem
.....
myslel jsem plných vystavěných plástů, ne zásob. I když ty tam nevadí.

Mám zkušenost, že včelstva nastevek plný mezistěn pod plodištěm ignorují, klidně se rojí a dolu nejdou.(možná by se dalo podsatit soušemi+ několik mezistěn na krajích).
......
Souhlas. S prvním, a druhé není možná, ale určitě. Dělal jsem to a mám vyzkoušené. Kombinace ¨2m5p2m1st. Ale záleží asi na nadmořské výšce, atd.
U NN kde mám oproti L24 delší zkušenosti jsme to dělal, ale proto že se to u NN musí dávat dolů => Matka preferuje v plném rozvoji panenské voští, a její kladení se musí u bezmřížkové technologie směřovat dolů.
Ale kolega by měl hrát na jistotu, a tak bych jim takové sestavy dal nad hnízdo. Takto tento prostor zvládnou a dobře tam staví - je tam teplo. Neměly by pak mít chuť se rojit z důvodu nedostatku prostoru.
Jestli chce mít určitě med, tak ať tam dá mřížku.
Ale nesmíme zapomínat, že my tam ty nástavky s těmi mezistěnanmi dáváme až když je čas, on je tam dává naslepo předem.
Proto bych nechal maximu plných nástavků pod plodem a nahoru bych dal nakombinované mezistěny,jen aby se ulevilo stavebnímu pudu. A klidně dva. (složení 2m6p2m).
Pokud stavební, tak někam pod polodové hnízdo, aby šlo dolů za trubčinou.
Alespoň ověří teorii, že včely se rozhodují k rojení již v době, kdy obsedají asi 3/4 prostoru který mají k dispozici. Takže by se nemusely vyrojit. Doufám že nam dá vědět co a jak udělal a jak dopadl.
Karel

Zdravim,
Mám zkušenost, že včelstva nastevek plný mezistěn pod plodištěm ignorují, klidně se rojí a dolu nejdou.(možná by se dalo podsatit soušemi+ několik mezistěn na krajích). Já bych asi zkusil vystrojit nástavky nad plodiště, ale jak dluho budou vzdorovat noviny nevím, asi znich bude brzy jen bordel.
Luboš Holy

Pamatuj, že ti léař může jeětě přidat dva týdny a protože se vrátíš do plné sezóny, tak bych včely vystroji na hotovo bez mřížky Medné zésoby by je měli pomalu stláčet dolů ale nemám stím skušenosti je to jen úvaha

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: v?estva bez dozoru
> Datum: 12.4.2006 12:02:37
> ----------------------------------------
> Jirka napsal:
> >Vážení přátelé, prosím o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u
> včel v této době.
> >Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči 20.dubna na jeden
> měsíc.
> >Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a obsedají 7-8 uliček.
> >Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny nikdo ke včelám nejde
> a tak bych se
> > rád od Vás dozvěděl několik seriozních rad jak postupovat.
> >Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám loňské. Nepomohlo by
> nyní nasadit
> >odspodu jeden nástavek jen mezistěn? Předen děkuji Jirka
>
> Ono těch informací o stavu včelstev (včelstva?) je poměrně málo. Tak se
> těžko radí. Navíc zatím nikdo z těch kdo už něco napsal, stejně jako já,
> zřejmě nemá nízké nástavky.
> Ale pokud bych byl ve stejné situaci postupoval bych takto:
> -       předpokládám, že včely mají dostatek zásob
> -       předpokládám, že mají plod a zásoby ve vrchních dvou nástavcích
> -       předpokládám, že spodní nástavek je v tuto dobu a po dlouhé zimě
> bez zásob.
>
> Spodní nástavek bez zásob bych přemístil nahoru.
> Nezasahoval bych do plodového tělesa.
> Podstavil bych nástavek s mezistěnami, možná do středu mezi mezistěny dát
> dvě souše, taky by neškodil stavební rámek pro trubčinu.
>
> Zásadu bych měl – nahoře volné místo pro med bez zbytku zásob, nenarušit
> plodové těleso, dobře odhadnout potřebu prostoru do 20. května (podle toho
> kolik mají plodu, jak jsou včely životaschopné).
> Přeji hodně hodně medu a málo rojů.
>
> Radek Krušina
>
>
>

JÁ JEDNODUŠE VEMU RÁMEK S MATKOU do SPODu A DÁM SAMÉ MEZISTĚNY A NEMOHOU SI VYBÍRAT

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?estva bez dozoru
> Datum: 12.4.2006 10:56:34
> ----------------------------------------
> A tady to je to co jsem tady psla o nepřehazovačích.
>
> Dát mezistěny dolů je problém, někdy včely nechtějí dole stavět a nahoře se
> tísní a rojí.
>
> Je to osobní názor, ale pokud bych to musel řešit, tak udělám to co po dva
> roky jsem zkoušel,ale najednou.
> Nasadím nástavky nad, uprostřed plástové jádro a mezistěny po krajích.
> Včely si tam přejdou, budou doprostřed nosit, případně klást a do strany
> rozšiřovat.
>
> A ten nápad s novinami jak tady někdo píše, není vůbec blbý.
> Já jsem z počátku byl opatrný a dával tam slabý filc s dírou na krmení co
> mám z papírenského stroje (je to něco jako JEKOR). protože jsem to ale
> prováděl až v květnu po zmrzlých,tak se to ukázalo zbytečné. Na dva
> Langst.(24cm) jsme dal mřížku a hned medník s tím plastovým jádrem a
> mezistěnami okolo. (nemám dost díla. i to je jeden z důvodů, další je, že
> med je asi lepší ze světlého plástu).
> Karel
>
>
>

Byl udělaný taky pokus, že včely přezimovaly v drátěné kleci.
Mně přezimoval dobře i oddělek s matkou v jednom nástavku 3/4 langstroth neutepleném. Přidal jsem ho na jaře ke včelám bez matky. Nepřezimovaly ale včely, které dobře neobsedaly prostor. Třeba slabší včely, které byly na třech nástavcích. Matka např. zakladla v druhém nástavku a včely vybraly zásoby jenom kam dosáhly. V horním nástavku zbylo zásob hodně. Silná včelstva i když matka zakladla v druhém nástavku na zásoby dosáhla (až do horního nástavku) a přezimovala dobře.
Tonda.

>Přikláním se také k názoru, že samotný mráz není příčinou úhynu včelstva, maximálně může jen spolupůsobit. Byly přece dělány pokusy s úspěšným zimováním včelstev v úlech se síťkou místo dna a kromě toho se včelaří i v krajinách, kde jsou naše "extrémní mrazy" naprosto běžné. Osobně bych to
tipoval na předchozí oslabení včelstva varroázou (abych už nesýčkoval něčím vážnějším).

Udělal bych to přesně takhle. Přidal bych nástavky dolů co nejdéle to pujde. To jim tolik nevadí. Nahoře teď potřebují teplou čepici. Až by obsadily celý sodek, začaly by se dostávat přes noviny do horních nástavků a odzhora zanášet medem. To by mohlo vyrojení zabránit.
Tonda.

>Na stránkách PSNV je článek německého velkovčeraře SChelleho nazvaný "Nová cesta" nebo tak nějak podobně, který včelaří cca s 1000 včelstvy v klasických Langstrotech. Ten zde píše, že na jaře nasadí všechny medníky s tím že je odděluje listem novinového papíru. Včely až usoudí že mají málo prostoru, tak se nahoru prokoušou. Jinak myslím, že ropzšíření směrem dolů je pro tyto případy také bezpečná a ověřená technologie.

Přikláním se také k názoru, že samotný mráz není příčinou úhynu včelstva,
maximálně může jen spolupůsobit. Byly přece dělány pokusy s úspěšným
zimováním včelstev v úlech se síťkou místo dna a kromě toho se včelaří i v
krajinách, kde jsou naše "extrémní mrazy" naprosto běžné. Osobně bych to
tipoval na předchozí oslabení včelstva varroázou (abych už nesýčkoval něčím
vážnějším).
S přátelským pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 12, 2006 10:48 AM
Subject: Re: krmení


>v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí
> ,pak až zásob...
>
> ....
> Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.
>
> Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v
> kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě
> změním názor.
>
> Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a
> umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.
>
> Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to
> ojediněle.
>
> Karel.
>
>

V dnešních novinách byl zveřejněn článek "Slabé včely dají letos méně
medu"
Viz: http://www.mojenoviny.cz/hobby/vcely060412.html
A.Bojanovský

Jirka napsal:
>Vážení přátelé, prosím o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u včel v této době.
>Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči 20.dubna na jeden měsíc.
>Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a obsedají 7-8 uliček.
>Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny nikdo ke včelám nejde a tak bych se
> rád od Vás dozvěděl několik seriozních rad jak postupovat.
>Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám loňské. Nepomohlo by nyní nasadit
>odspodu jeden nástavek jen mezistěn? Předen děkuji Jirka

Ono těch informací o stavu včelstev (včelstva?) je poměrně málo. Tak se těžko radí. Navíc zatím nikdo z těch kdo už něco napsal, stejně jako já, zřejmě nemá nízké nástavky.
Ale pokud bych byl ve stejné situaci postupoval bych takto:
-       předpokládám, že včely mají dostatek zásob
-       předpokládám, že mají plod a zásoby ve vrchních dvou nástavcích
-       předpokládám, že spodní nástavek je v tuto dobu a po dlouhé zimě bez zásob.

Spodní nástavek bez zásob bych přemístil nahoru.
Nezasahoval bych do plodového tělesa.
Podstavil bych nástavek s mezistěnami, možná do středu mezi mezistěny dát dvě souše, taky by neškodil stavební rámek pro trubčinu.

Zásadu bych měl – nahoře volné místo pro med bez zbytku zásob, nenarušit plodové těleso, dobře odhadnout potřebu prostoru do 20. května (podle toho kolik mají plodu, jak jsou včely životaschopné).
Přeji hodně hodně medu a málo rojů.

Radek Krušina

A tady to je to co jsem tady psla o nepřehazovačích.

Dát mezistěny dolů je problém, někdy včely nechtějí dole stavět a nahoře se tísní a rojí.

Je to osobní názor, ale pokud bych to musel řešit, tak udělám to co po dva roky jsem zkoušel,ale najednou.
Nasadím nástavky nad, uprostřed plástové jádro a mezistěny po krajích. Včely si tam přejdou, budou doprostřed nosit, případně klást a do strany rozšiřovat.

A ten nápad s novinami jak tady někdo píše, není vůbec blbý.
Já jsem z počátku byl opatrný a dával tam slabý filc s dírou na krmení co mám z papírenského stroje (je to něco jako JEKOR). protože jsem to ale prováděl až v květnu po zmrzlých,tak se to ukázalo zbytečné. Na dva Langst.(24cm) jsme dal mřížku a hned medník s tím plastovým jádrem a mezistěnami okolo. (nemám dost díla. i to je jeden z důvodů, další je, že med je asi lepší ze světlého plástu).
Karel

v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí ,pak až zásob...

.....
Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.

Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě změním názor.

Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.

Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to ojediněle.

Karel.

> Předseda ČSV (ZO, Ov,..) má stejná práva a povinnosti jako každý jiný občan
To není pravda. Jako člen organizace má navíc další práva a povinnosti. Eman.
......
Samozřejmě myslím k jiným občanům a státním úřadům.
To jsem myslel na to, že kolega tvrdil, že ZO má právo být informována o postupu léčení od nečlenů.
Samozřejmě je v zájmu všech, aby postupovali společně a koordinovaně. Ze zákona ale ZO a ani další články ČSV nemají žádná extra práva. Snad jen povinosti, ke kterým se dobrovolně upsaly - distribuce dotací atd.

Jinak jsem zastáncem, aby měl předseda maximální práva i povinnosti vůči členům a úplně naopak, aby člen měl maximum povinností a možná i práv. Spíše však výhod z členství v organizaci.
To by ale asi nemohla být masová organizace. A nebo nevčelařská. Protože většina včelařů byla takto vychována a tak se dodnes chová. Jen sedí a čeká na cukr, dotace, podporu, léčení,..
Včelaři zakládali své organizace pod "tlakem". Aby jednali společně a dosáhli (vynutili si) výhod. Jak nás tady přítel Skalský pravidelně a záslužně informuje.
Karel

s oddělkama v tenkostěnných sem letos vyzimoval podobně,dostaly víc jak 22kg + med co si nasbíraly,27.3 měli jen pár krystalek z neproměněných zásob, jeden oddělek dostal toto množství 2x,protože ho vykrádal divoký roj s lesa, poslední flašku už neměly ani kam dát....
dal sem jim 2 plné zásobní plásty,s kterých za týden byly jen prázdné souše...teď dostaly,medocukrové těsto a už jsou sytý to už takovou rychlostí nespracovávají a teď mají žízeň,jdou po vodě a uklízí.Ani jedno včelstvo se mi letos nevydalo za zásobama do druhého nástavku a pořád se drží dole ,kde začaly plodovat ,za zásobama se při teplejším počasí natáhnou jen nejsilnější,slabším to dělá potíže a proto sem jim prázdné souše se spodního dal nahoru a plné kolem plodu a nad plod,slabší sem zůžil na jeden nástavek ,nejslabší chudáčky sem pospojoval.Vyházel sem plesnívý rámky od včel co sem pořídil loni od jednoho dědy a hned za nima poletí ty starý úly ,děda už roky končí tak nato sere,snad byly stolet starý,jeho včely se mi zaboha nechtěli rozšířit směrem dolů asi bylo už pozdě ,zima je tu pořád,včera sem zahlédl teprve kvést vrbu jívu. v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí ,pak až zásob...

Na stránkách PSNV je článek německého velkovčeraře SChelleho nazvaný "Nová cesta" nebo tak nějak podobně, který včelaří cca s 1000 včelstvy v klasických Langstrotech. Ten zde píše, že na jaře nasadí všechny medníky s tím že je odděluje listem novinového papíru. Včely až usoudí že mají málo prostoru, tak se nahoru prokoušou. Jinak myslím, že ropzšíření směrem dolů je pro tyto případy také bezpečná a ověřená technologie.

Vážení přátelé, prosím o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u včel v této době. Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči 20.dubna na jeden měsíc. Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a obsedají 7-8 uliček. Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny nikdo ke včelám nejde a tak bych se rád od Vás dozvěděl několik seriozních rad jak postupovat. Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám loňské. Nepomohlo by nyní nasadit odspodu jeden nástavek jen mezistěn? Předen děkuji Jirka

> Předseda ČSV (ZO, Ov,..) má stejná práva a povinnosti jako každý jiný občan.

To není pravda. Jako člen organizace má navíc další práva a povinnosti. Otázkou je ale vymahatelnost povinností a odpovědnost. Ty povinnosti navíc jsou jen záležitostí svazových stanov a jednacího řádu, ale ne státních orgánů.

Problém je v tom, že orgány veterinární správy mají pravomoci, ale v podstatě jim na situaci ve včelařství nemusí subjektivně záležet.
Orgánům ČSV sice na situaci ve včelařství záleží, ale nemá zase ty tvrdé pravomoci.
Z toho pak vzniká takový stav, kdy se zdá, že "jsme v pasti". Ale zákony nezákony, nikomu není lhostejné, když mu slušně sdělíte, že porušuje zákon a co by se mu mohlo teoreticky za to stát.

-------------------------------
> Víťa:
> .pokud majitel včelstev není členem ČSV.V tom případě ale jsou závazné
> vyhlášky o léčení včelstev,ZO ČSV v místě by měla mít informace o tom,jak
> léčení probíhá a pokud tohle není dodržováno,tak nahlásí veterině ,která
> podnikne další kroky v nejzazším případě i vysíření a likvidaci včelstev
> .....
> Ano, pro každého včelaře, člena i nečlena jsou závazné zákony a vyhlášky
> (mimo jiné SVS). V mém případě koordinuji léčení i spolupráci se ZO ČSV.
> Ale dobrovolně.
> Zákon nezná ČSV. Je to zájmový spolek a samozřejmě by měl se státní správou
> spolupracovat. V zájmu svých členů.
> Asi stejně jako spolek holubářů v případě ptačí chřipky. Nic víc. Nic míň.
> Předseda ČSV (ZO, Ov,..) má stejná práva a povinnosti jako každý jiný
> občan.
>

Vážení přátelé, při čtení názorů v této konferenci jsem narazil na téma, které mne zajímá. Kdysi jsem viděl úly s rámkovou mírou 37x30. Velice se mi líbilo plodiště, respektive plodové hnízdo. Sám včelařím na míře 39x24. Jsem celkem spokojen, včely jsou v podletí silné. Silné tak, že zimuji ve dvou nástavcích. Ale. jednou zimují ve spodním, jedno v horním nástavku, přehazování se mi moc nelíbí, včely se rozruší, také přensá doba přehození se mi těžko určuje. Tak sbírám vědomosti o Dadantech, kde by plodiště mělo být 39x30, nebo i více. A žil jsem v domění, že včely zimují v tomto velkém nástavku, jako medníky se používají polonástavky. A dneska jsem v této diskusi četl...polonástavek nahoře, polonástavek dole, tak tedy jak??? Můžete mi sdělit Vaše zkušenosti? Děkuji.

Víťa:
..pokud majitel včelstev není členem ČSV.V tom případě ale jsou závazné vyhlášky o léčení včelstev,ZO ČSV v místě by měla mít informace o tom,jak léčení probíhá a pokud tohle není dodržováno,tak nahlásí veterině ,která podnikne další kroky v nejzazším případě i vysíření a likvidaci včelstev
......
Ano, pro každého včelaře, člena i nečlena jsou závazné zákony a vyhlášky (mimo jiné SVS). V mém případě koordinuji léčení i spolupráci se ZO ČSV. Ale dobrovolně.
Zákon nezná ČSV. Je to zájmový spolek a samozřejmě by měl se státní správou spolupracovat. V zájmu svých členů.
Asi stejně jako spolek holubářů v případě ptačí chřipky. Nic víc. Nic míň.
Předseda ČSV (ZO, Ov,..) má stejná práva a povinnosti jako každý jiný občan.

Beru za slovo.Až ten případ nastane,podělím se o poznatky s ostatníma na této konferenci.Zatím členové naší ZO ČSV nedělají problémy se vstupem na pozemek za účelem kontroly včelstev.Víťa.

V sobotu jsem se díval poprvé na loňské oddělky ,Optimál nakrmeno 15 kg zjistil jsem že mají všeho všudy 1/2 kg zásob
prostě vymeteno, plodu mají asi 3dcm oboustranně,čím mám a jak dlouho krmit, zatím jsem jim dal do stropního krmítka 1:1 a do podmetu medocukrové těsto 1:4 jinak jsou čilé létají pro pil, sedí na plodu a matka klade.
Děkuji za názory

Tak si přečti statut SF a to, na co jsem reagoval.

§ 2
Účel fondu 4. ÚV ČSV může rozhodnout o dílčím použití prostředků fondu i k jiným účelům, zejména ve prospěch zkvalitnění chovu včel a předcházení vzniku škod.

A. Hrdina:
Vadí mi odstavec svépomocného fondu - (tuším že 4 odstavec 2 paragrafu ) který umožňuje svépomocnému fondu rozhodnout, že peníze fondu použijí na cokoli jiného, než za jakým účelem je fond zřizován.

Vadily mi tam 2 věci a hádej které? ÚV je vždy nadřízený komisi SF. A tunelu a krádežím nezabráníš nikdy a nikde, to je v lidech.

To bych chtěl vidět.
Tonda.

>pokud tohle není dodržováno,tak nahlásí veterině ,která podnikne další kroky v nejzazším případě i vysíření a likvidaci včelstev.Chte to jen důsledně plnit to,co už je schváleno.Hezký den.Viťa.

Eman:
> Mě zas vadí, že nepíšeš pravdu. Jednak o tom rozhoduje UV ČSV, ........

Jsi mimo. Komise SF, když se jí zdá malé ohodnocení za její udržování fondu, může si bez větších problémů přilepšit prémií k platu Jak nepravdivě a nevědomky osočuješ A. Hrdinu - Komise SF provádí výklad, vyjímky kvůli jakési "tvrdosti" a má hlavně !konečné slovo! při poskytování peněz. Proto ne ÚV, ale komise SF rozhoduje z absolutní většiny o penězích SF. A mimo jiné. Ty znáš kompletní seznam za určité období včelolibých výdajů SF ČSV?? :-)) Troufnu si tvrdit, že tunelizace SF je tak jednoduchá, jak tunel na členy - "akcionáře" VB. Také až se vytratí peníze do včelilibých kapec, tak se vlastně nikdo nebude ani divit, a proto případná iniciativa je předem (podle VP) "odkloněna mimo ČSV" , zkušenosti jsou s diskreditací oponentů velmi bohaté a hlavně účinné.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Kladení matky podněcování.
Ještě se nahonem vracím, protže jsme nenapsal to, co je taky důležité. A to ať si každyý přebere po svém.
Záleží na poloze včelstva (stanoviště). Jiné zkušenosti bude mít včelař v nížině na jihu, který se může ve včelách od února vrtat, a někdo na horách, který ani do poloviny dubna včely neotevře.
Každý má jné jaro, délku a dobu kvetení i dobu na přípravu k té které snůšce.
Ať si každý vezme kalendář, ten na jednom listě, a tam si odpíchne, kdy chce mít létavky, a kolikrát stihne otočit plodové těleso.
U nás tomu říkám květnová exploze, jinde to může být jindy.
Jedna vyběhlá včela pokreje a zahřeje tři buňky.
Jedna ulička plodu zahřeje tři uličky.
To znamená, že i ty průměrné včely, co dnes mají zakladeno na třech plástech můžou za tři týdny mít zakladeno celé plodiště.
A taky je třeba mít na paměti, že nově utvořená včelstva mají, loňské oddělky, mají jinou dynamiku. (Liebig).
Dalo by se to popsat, že na rozdíl od jiných riskují v kladení a jedou na doraz. Stará včelstva si nechávají rezervu, a plodují v daleko menším prostoru (procentuelně) než obsednou. Takže těm co začínají a slýchají kolik mají jejich oddělky správně obsedat, tak ať jsou v klidu.
Karel

Kladení matky.

Já si osobně myslím, že mechanismus který ovlivňuje zakladenou plochu není tak jednoznačný. Jsem možná vysazený, na toto tvrzení, protože jsem vloni nic jiného nečetl, než zaujatou chválu jednoho systému (navíc nepopsaného) ve dvou seriálech souběžně, a jeden ještě adresovaný začátečníkům. To nekritizuji autora, je to věc redakce, jaké volí složení a zda články oponuje. Mně se zdály zavádějící a neobjektivní, a myslím že mnoho začátečníků zblbli. Stejně tak jako jiné vlny článků v jiných ročnících.
To jen abych vysvětlil, proč jsem na to vystartoval.

Kdyby jen přesun zaásob kolem matky inicioval, nebo udržoval kladení tak by bylo včelaření hrozně jednoduché.
Do podmetu by jsme dali krmítko, a už by jsme měli obří včelstva.

Matka v dnešním chápání není královna, a možná nakonec o ničem nerozhoduje. Viz třeba př. Turčanio a jeho svědectí o matce donucené zaklást matečníky.

Je třeba, aby každy, kdo to čte, především uvážil, že každý má v úle jiné včely, i když si možná myslí že je to Kraňka. Tak i těch je více druhů a každý má jiné dispozice k využití jarní i pozdní snůšky. A hlavně jiný rozvoj.

Především si nejsem jistý, jestli podněcování nakonec nemá kladný efekt. To znamená přísun sladiny, odpařování vody, vliv na vlhkost v úle a vytváření "činorodé" atmosféry.

Já jsem k němu přistupopval v počátcích, ale to jsem byl ještě úplný zelenáč a navíc jsme měl asi všechno, jen ne Kraňku. To mě podněcování nefungovalo. Naráželo na další limity. Genetické (černá včela má pomalejší rozvoj), a hlavně zimuje slabá, a tudíž neměla kam klást.

Později přibylo Kraňky :-), ale i zkušeností a hlavní gró jsem dělal v předchozím roce.
Pak jsem se k podněcování uchyloval jen v krizových situacích.
Po počátečních experimentech jesm nakonec používal metodu podle Pavola Silného (kniha včelárstvo - myslím) který popisuje podněcování externí simulací snůšky v externích napáječkách. Dnes je to určité riziko nákazové a tak už to nepoužívám. Ale včelařím nyní na samotě (včelařské) tak jsem v případě potřeby naplnil sklenice teplou vodou a cukrem a udělal napáječku. včely si natahaly během dvou tří jarních dnů doslova litry na včelstvo, a já byl v klidu.
Toto bylo jediné podněcování, kde jsem viděl efekt.
(ale ještě upozorňuji na nebezpečí nákazy - dělal jsem to jen v prvních jarních dnech, kdy včely nelétaly daleko, jen dva tři dny, aby to létavky ze vzdálených stanovišť co nejmíň mohli objevit, atd)
řešil jsem dva problémy:
1- málo zásob a jejich doplnění, pozdní prolet a dlouhá zima atd.
2- rychlý prolet, velký přínos pylu hlavně z lísky. Jsem odchován tvrzením, že májovka je způsobena nedostatkem vody, který prý musí mladušky mít, aby ztrávily čerstvý nezkvašený pyl. Tím jsem jim zajitil dostatek "vody" v úle před příchodem delšíhio ochlazení, kterí tady nastává.

A tady je moje vysvětlení.
Včely kladou jednak podle svých genetických dispozic, a pak platí zákon minima. Tedy limitující faktory. Jedním z nich je i dostatek zásob v úle.
Jak ten mechanismus funguje je otázka.
Já si myslím, že je to přes tepelnou dynamiku. Zásoby prostě vytvářejí tepelnou setrvačnost a včely jouu v tepelné pohodě. Hnízdo je obaleno medem.
Dále odpařováním vznikala vlhkost. Vlhký vzduch je "teplodržnějsí" a taky vlhkost potřebuje plod a tak zde bylo lepší klima na větším prostoru.
A taky jedene bod, který dává i za pravdu přehazovačům zásob, Pohyb včel, odpařování = vznik metabolického tepla jako vedlejší produkt.

Ani jedne z těchto faktorů sám o sobě ale nefunguje. jak jsme se přesvědčil. Třeba vytápění podmetu na jaře nemělo žádný zázračný efekt. I když byly včely natažené až půl metru k topnému tělesu, obsedaly několikrát větší prostor než ostatní, plodová plocha nebyla o moc větší. jen se omezil vznik minima z ranních mrazíků - kdy se včelstvo co nejvíc stahuje.

I popisované podněcování vodou (s30% cukru, jestli se nepletu) jak popisuje ředitel Kramler, které použily v Dole po špatném vyzimování funguje.
Mně to fungovalo, když jsem po melicitóze vyzimoval slabochy, hlavně v nově zaváděných Langstrothech, na světlém díle, s malým množstvím zásob.
Tady to moje externí podněcování taky pomohlo. Ale včely se obalily zásobami, měli tam vlhko a teplo - tepelnou setrvačnost.
Musím končit.

metodika léčení je dobrá,při pravidelné obměně díla se rezudia nenashromáždí v neúnosné míře...
alternativní metody léčení, i vysoce účinné ,by měly být preferovány stejně jako schválená metodika.
alternativní a osvědčené,účinné způsoby pro boj třeba s parazity ať používá, jak kdo uzná za vhodné a schálenou metodiku dodržuje bez přemýšlení, s kterou výsledek léčení dotáhne do konce
lepší je víc ,než jen něco..nevidím třeba jediný důvod ,proč neléčit mravenčí k. po každém medobraní,mravenčí je těkavá z materie(odpaří se dokonale),nestalo se mi ,že by med z další snůšky byl kyselej...pak gabon(nutně je tu brouků dost) neshodí stovky ,ale jen desítky,pak každých 14dnů kyselina ,do fumigace,která shodí už jen nezavíčkované jedince ,pak když dovolí počasí, kyselina každých 14 dní až do té doby než klesne noční teplota pod 8 stupňů celsia ,případně kdykoliv ,když zjistím že většina plodu je otevřená
Když je teplo tak ho využiju,kyselina se odpaří rychle a účinně(max do 48hodin když se během aplikace ochladí,ale většinou do 12(v létě)-24 hod),no prostě podle úsudku,potřeby....
u shválené metodiky není třeba spekulovat ani se není čeho obávat,JEN POCTIVĚ DODRŽOVAT, kdo nedodržuje ať platí,třeba jako na silnici za rychlou jízdu!!!!

Mě zas vadí, že nepíšeš pravdu. Jednak o tom rozhoduje UV ČSV, a potom nelze použít prostředky na cokoli ale na vyjmenované včelolibé účely. A ten příklad je úplně mimo, to si myslíš, že UV rozhodne o vytunelování SF? Máš "zajímavé" důvody k neplacení příspěvků, nebo znáš nějakou celostátní organizaci, která hospodaří ke 100% spokojenosti členů? Já mám z časopisu tolik informací o hospodaření, že se mi z nich dělá nevolno.

-------------------
A. Hrdina:
Vadí mi odstavec svépomocného fondu - (tuším že 4 odstavec 2 paragrafu ) který umožňuje svépomocnému fondu rozhodnout, že peníze fondu použijí na cokoli jiného, než za jakým účelem je fond zřizován.

aha....
chytrému napověz...

O placení příspěvků mi ani tak nejde a myslím, že bych na ně měl.
Vadí mi, že vedení projevuje tolik arogance, že mě neinformuje, nebo
informuje zkresleně o tom, co s tím balíkem peněz, které od nás vybere
vyvádí.
Vadí mi odstavec svépomocného fondu - (tuším že 4 odstavec 2 paragrafu )
který umožňuje svépomocnému fondu rozhodnout, že peníze fondu použijí na
cokoli jiného, než za jakým účelem je fond zřizován.
To je prostě jako bych udělal smlouvu s pojišťovnou, pojišťovna z mé
pojistky postavila barák, a pak mi vysvětlila, že mi nemůže zaplatit škodu,
protože moje peníze proinvestovala.

Tak mi vysvětlete, proč bych jim ty peníze měl stále jak ovce cpát?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 11, 2006 6:32 AM
Subject: Re: klub zelen???


Pochop, že "zbytek světa" (od kterého vysáváme dotace) nás včelaře hází do
jednoho pytle - komerční nebo zájmový všechno jedno. Proto je nanejvýš
užitečné za ten "pytel" vystupovat jednotně, v zájmu oboru. Pokud je
některý včelař na tom s živností tak špatně, že nezvládne platit příspěvky,
má plnou svobodu nebýt členem. Měl by ale být členem organizace v duchovním
smyslu.

>Komerční včelaři řídí víc než nějakou zájmovku a divím se jim některým, že
se nani vážou.

Vážení přátelé.Vstup na pozemek za účelem kontroly včelstva umožňuje přece prohlášení člena na své přihlášce,že souhlasí se vstupem na pozemek,kde má umístěná včelstva.Jiná situace nastane,pokoud majitel včelstev není členem ČSV.V tom případě ale jsou závazné vyhlášky o léčení včelstev,ZO ČSV v místě by měla mít informace o tom,jak léčení probíhá a pokud tohle není dodržováno,tak nahlásí veterině ,která podnikne další kroky v nejzazším případě i vysíření a likvidaci včelstev.Chte to jen důsledně plnit to,co už je schváleno.Hezký den.Viťa.

Zpochybnit se dá při zlé vůli cokoli.

Jestli to někdo měřil nevím, proto jsem napsal ten otazník. Ale vím, že to
tak dělají včelařské kapacity, kterým nemám důvod nevěřit, že jejich metody
neplatí.
Nejsem hračička - na experimenty nemám čas. Chci výsledky, tak se prostě
musím na některé technologie ověřené zkušenými včelaři spolehnut.

Podněcovacím efektem nemyslím zintenzívnit kladení ... to už víme, že to moc
nejde ... ale prostě jen udržet matku v kladení ... viz. loni vznik rojové
nálady při příchodu špatného počasí, kdy včely po rozplodování v hezkém
předjaří nemohly 14 dní ven.
Možná jsem to co tím myslím v minulém příspěvku náležitě nezdůraznil.

Kdyby ale platila tvoje teorie Karle, tak cokoli co je umístěné do úlu jako
potrava (např. MCT nebo roztok) ve snůškové mezeře nezpůsobí, že je matka
udržena při kladení?
Když dám do podmetu zásoby, tak mi to matku udrží v kladení určitě.
Pochopitelně za předpokladu, že má ještě dostatek zásob kolem podle zákonu
minima.
No a když jsou kousek nad podmetem, pod plodem zásoby, tak je přenášejí
zaručeně. Myslíš, že to poznají, že jsou to jejich vlastní zásoby, nebo
zásoby zvenku? V organizmu včely vyvolají naprosto stejné reakce ... až na
to, že je včela nemusí štěpit, a neupracuje se, jak když je podněcována
cukrem, což je na jaře dost důležité.

Každopádně moje přesvědčení je, že přehození nástavků má svoje technologické
opodstatnění. Ale je jen na včelaři, jestli z toho nějaké výhody vytěží a
provede to, nebo ne.
Druhá věc je, a to už jsem napsal, kdy je vhodný čas to provést.

Přesně tak Karle! Pokoru!

Arnošt

PS: Předešlý příspěvek nemažu, aby si i ti, kteří nesledují konferenci na
portálu, ale v poště udržely souvislost na co odpovídám, aby nedocházelo k
nedorozumění vytrháváním vět z kontextu.

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 10, 2006 3:19 PM
Subject: Re: klub zelenáčů


Efekt podněcovací (!?) , to asi člověk zjistí spíš za nepříznivého
počasí, když je nebezpečí, že matky přestanou klást.

...
No a to by mě zajímalo - porovnával to někdo?

Případně až bude čas, můžu napsat slohové cvičení na téma, jestli matka
klade víc. když kolem ní stěhují zásoby. Zvláště, když matka má na kladení
ten samý vliv, jako já na výsledek voleb. Rozhodují včely okolo matky,
především ty, které jí krmí, a i ty, které připravují a čistí buňky na
kladení. A na výživě včel (zásobách v tuk tělískyu) a dostatku pylu, ...
Samozřejmě záleží na výškách N, ale je otázka, zda je lepší roztáhnout plod
po celém jednom NN do šíře - kvádr, než udělat kouli přes mezeru a dřevo.
Jsou včely co ne a ne přejít, mydlí to jen v jednom nástavku od loučky k
loučce a když to člověk spočítá - plochu plodu, tak to zas tak velký rozdíl
není.
Napřed byla včela a pak včelař.:-) Pokoru.
Karel

Plodování na výšku je důkazem izolační schopnosti plástu.
Včely ve spodním nástavku vytápějí i ty nad sebou. Teplo se šíří především v uličce prouděním, prostup plástem je oproti tomu minimální.
Některé včely proplodují (na jaře)i komín asi 7 nástavků jen ve třech-pěti uličkách a druhou půlku zanáší zásobami, nebo nechají volnou.
Já na plodování ve více nástavcích nad sebou neshledávám nic špatného, pak se dá případně mřížka a nadsadí medník.
Naopak, nějaké technologie tento stav uměle navozují. Rozškrabávání plástů nad plodem, přehazování plástů atd.
Karel

Pokud se horní část sezení včel dotýká strůpku, já bych to nechal tak.
Jestli mají takovou genetickou dispozici, budou se jí snažit držet a potom
mohou po překopání plod na krajích při ochlazení, jako je teď nedostatečně
obsedat a zahřívat, mohl by uhynout.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "milo" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 11, 2006 9:01 AM
Subject: prohazování nástavků


> Stále nemám svůj způsob zaběhlý způsob včelaření, letos jsem se rozhodl
pro
> úpravu plodiště. Moje holky totiž mají plodiště velmi protáhlá, často přes
> tři NN 39x17, ale jenom do 1/3 - 1/2 šíře nástavku, mezery mezi nástavky
> jim absolutně nevadí (genetická dispozice??). Protože je u nás dobrá
snůška
> z ovocných stromů a včelařím bez mřížky, převěsil jsem plod do horního
> nástavku, doplnil "načatými" zásobními plásty a zbytek zásob dal pod ně.

Stále nemám svůj způsob zaběhlý způsob včelaření, letos jsem se rozhodl pro úpravu plodiště. Moje holky totiž mají plodiště velmi protáhlá, často přes tři NN 39x17, ale jenom do 1/3 - 1/2 šíře nástavku, mezery mezi nástavky jim absolutně nevadí (genetická dispozice??). Protože je u nás dobrá snůška z ovocných stromů a včelařím bez mřížky, převěsil jsem plod do horního nástavku, doplnil "načatými" zásobními plásty a zbytek zásob dal pod ně.

Eman:
............
> ... Pokud je
> některý včelař na tom s živností tak špatně, že nezvládne platit příspěvky,
> má plnou svobodu nebýt členem. Měl by ale být členem organizace v duchovním
> smyslu.
.............

Vztah setrvání členství u zájmové organizace ( ZO, OV ) ve vztahu s placením příspěvků není vůbec pochopitelné duchovní téma pro ČSV Praha, Křemencova. :-)) Jinak ČSV také kdysi z čehosi jako člen vystoupila a bylo to také o duchovnu a nezvládnutí placení příspěvků ?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Pochop, že "zbytek světa" (od kterého vysáváme dotace) nás včelaře hází do jednoho pytle - komerční nebo zájmový všechno jedno. Proto je nanejvýš užitečné za ten "pytel" vystupovat jednotně, v zájmu oboru. Pokud je některý včelař na tom s živností tak špatně, že nezvládne platit příspěvky, má plnou svobodu nebýt členem. Měl by ale být členem organizace v duchovním smyslu.

>Komerční včelaři řídí víc než nějakou zájmovku a divím se jim některým, že se nani vážou.