Včelařská konference

Antone, dnes jsem si přečetl a prohlédl tvůj odvíčkovač a moc se mi líbí. Hned jak budu vytáčet tak to s tou pilou zkusím. Jen víc takových článků. Ta pila to zvládne naprosto studená? Asi začnu shánět materiál. Pro ostatní, je to na www.vcely.sk Zdraví R. Stonjek

Pokud med za ně budeme ochotni dávat, tak určitě ano :-) !
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 20, 2006 6:33 PM
Subject: Jaká bude letos cena medu


> Ví někdo co udělají letos výkupní ceny medu? Nespadnou pod 20,-Kč za 1 kg?
>
> Díky
>
>

Ví někdo co udělají letos výkupní ceny medu? Nespadnou pod 20,-Kč za 1 kg?

Díky

Prepáčte, toto je duplikát, Anton

Ja som Včelařství dlhé roky odoberal a práve sa mi na ňom páčilo to, že obežníky a pod. nikdy neuvereňovalo na úkor počtu stanovených strán pre časopis. To sa stávalo bežne v našom Včelár-i, čo som kritizoval a dával za vzorredakcii, napodiv redakčná rada to odstránila a stránky určené pre časopis boli zachované. Možno, že to tak ešte funguje, ale prestal som odoberať (moje články redaktorka odmietala, že sú "dlhé") aj ten a svoje myšlienky síce zadarmo, ale slobodne ponúkam na stránky www.vcely.sk, kde som našiel pre svoje myšlienky a skúsenosti dostatočný priestor. Možno sa mi to isté podarí aj na stránkach včelarskenoviny.cz. Včera som poslal p.Čejkovi už tretíkrát tie isté články. Možno, že sa nestratia v "černé díře". Anton

Ja som Včelařství dlhé roky odoberal a práve sa mi na ňom páčilo to, že obežníky a pod. nikdy neuvereňovalo na úkor počtu stanovených strán pre časopis. To sa stávalo bežne v našom Včelár-i, čo som kritizoval a dával za vzorredakcii, napodiv redakčná rada to odstránila a stránky určené pre časopis boli zachované. Možno, že to tak ešte funguje, ale prestal som odoberať (moje články redaktorka odmietala, že sú "dlhé") aj ten a svoje myšlienky síce zadarmo, ale slobodne ponúkam na stránky www.vcely.sk, kde som našiel pre svoje myšlienky a skúsenosti dostatočný priestor. Možno sa mi to isté podarí aj na stránkach včelarskenoviny.cz. Včera som poslal p.čejkovi už tretíkrát tie isté články. Možno, že sa nestratia v "černé díře". Anton

Od: kozl?k:
> No udělám ještě jednou tu chybu a zareaguji.Smyslem takových článků není
> samozřejmě přinést jakoukoli informaci.
.......

To se mýlíš. I sebemenší blaf na papíru pro cca 50 000 potencionálních čtenářů nezůstane nepovšimnut. A starší lidé jsou citlivější a důvěřivější dokonce i čtivější než generace, která příjde po nich. (včelaři jsou povětšinou starší generace) to dobře ví i ta PR agentura. A předvolební koordinace a čas. Včelařství šlo vždy ruku vruce vládnoucím pánům kteří "dávali". Jde zřejmě o povděk.

_gp_
http://vindex.ic.cz

No ono jednou za čas se ve Včelařství takové články typu interwiev s
předsedou objeví. Já to beru jako do určité míry povinná úlitba vládnoucím
představitelům za to, že nám třeba schválili dotace. Je fakt ale, že před
volbami takový článek trošku zavání snahou o nenápadnou manipulaci včelařů -
ovlivnit je směrem k ČSSD. Je to ale tak malá manipulace, že v případě výhry
těch druhých nevyvolá snahu o odvetu, třeba o případné snížení dotací.
Možná je ale tento článek jen prostě odrazem politického smýšlení vedení
svazu, za ty roky vládnutí této strany si vedení svazu na ně nejspíš
vytvořilo spoustu lobbystických kontaktů, které docela úspěšně využívá. A v
případě výhry té druhé strany by se ty lobbystické kontakty musely z velké
části tvořit znova.
Musím říct, že mně spíše vadí ve Včelařství to, že spousta listů je
vyplýtvána na takové nesmysly jako na formuláře ve vnitřní příloze. Nevadilo
by mi to, kdyby to byla skutečně příloha navíc, jenže tato příloha je
vydávána na úkor normálního časopisu, vždycky když je objemnější příloha je
o to menší normální Včelařství a o to míň článků v něm. Formuláře jsou věci,
které využije tak jen jeden včelař z tisíce, tak naco plýtvat na takovou
vatu, když by tam mohly být skutečně články o včelaření a když se ty
formuláře dají bez problému stáhnout na internetu.
Proti tomu článku s Paroubkem by se dal dělat dělat dvě věci. Za prvé
osobně protestovat v redakci třeba mailem jako vyjádření svého nesouhlasu s
proniknutím politické volební kampaně do Včelařství. To udělám. Za druhé
protestovat nějakou peticí, protože ČSV má být nepolitická organizace. Pokud
někdo takovou petici vytvoří, třeba na internetu, tak ji podepíšu.

R. Polášek

No udělám ještě jednou tu chybu a zareaguji.Smyslem takových článků není samozřejmě přinést jakoukoli informaci.Pochybuji tudíž, že mohl komukoliv vymýt mozek.Já to chápu jen jako jakousi "odměnu" ve stylu naslouchejte nám a článek v našem tisku vás bude "zviditelňovat".Na předvolební agitaci vedenou tímto stylem již patrně nikdo nereaguje, ani ty babičky nad hrobem. Agitace se vede za pomoci PR agentur a minimálně některé z nich ji mají tak zmáknutou, že vám ulpí v podvědomí a ani o ní nevíte. Případně se používají "jiné prostředky"."Vládnoucí strana" udělala v tomto ohledu tolik chyb, že organisátorům kampaně může být takový malý časopis vlastně ukradený.
Ad př. Smělý.Rukopis jsem samozřejmě neviděl.O té spodní hranici samozřejmě nepochybujeme, zvláště při udávaných výnosech.Místo horní hranice samozřejmě můžeme uvádět i podstatně vyšší přínos,počínajíc přínosem z opylení kulturních rostlin až po započtení ztrát v důsledku vyhynutí některého rostlinného druhu.

Zřejmě toužíte po bezduchých odpovědích premiera na připitomělé otázky šefredaktora typu: jak dopadlo první setkání se včelami....jak se dostal do přímého kontaktu a pod. Teno článek mám především na mysli. To není žádné lobování to je hlupácké agitování a servilní blábolení. Rozhovor nemá ani jedinou myšlenku, žádnou použitelnou informaci je to skutečně nejhorší balast, ztráta papíru a předvolební agitace. Nebo snad chcete podobné oslavné články i od ostatních stran ? To není dost ubohosti v normálních tiskovinách ? Souhlasíte aby i za Vaše peníze se zviditelňovali takové odborné nuly jako je pan šefredaktor ? Je nutné odborný časopis znečišťovat_ politikou a včelařům vymývat mozky,aby věděli kdo je jejich nejlepší přítel?
PS Jako jednoduchý důkaz neschopnosti si prosím povšimněte i údaje v článku Ing Smělého,který je díky svému konfrontačnímu obsahu jistě redakcí a redakční radou, ostře sledovaným textem.
Cituji.......Ekonomický přínos z 1 včelstva 7000-510000kč

to je evidentní blbost,kterou Ing Smělý jistě nenapsal,ale pravděpodobně pan šefredaktor v politické říji neprovádí korektůry,nebo ničemu nerozumí (jinak by takový překlep nemohl přehlédnout.

Nevěřte všemu co je Vám předkládáno a ověřte si každý sám.Udělal jsem různé zkoušky na včelách. Jeden úl se 3 nástavky jsem zakryl jenom sklem a nechal proudit vzduch. Sklo bylo celou zimu zarosené.To byla kontrola, že žijí. V úle sucho. Jen se přestěhovaly do spodního nástavku, kde přezimovaly. Při vytáčení jsem udělal obrázek letošního vystavěného díla, zaneseného medem. Při vytáčení se s dvojitým drátkem neporuší. Je to nejkvalitnější med.Žádné rámky neskladuji.
B. V.

Čermák K." :

> Ve dnech bez snůšky dost rychle včely
> nezavíčkované zásoby z 1. nástavku přenášejí nahoru, takže se tam to
> místo postupně zase tvoří...
.......

A jsme u jádla pudla. Nezavíčkované ano, mají snahu ho přesouvat, ale jak se odvíčkují podzimní víčka? Zase jednotlivou manipulací a prohlídkou. To je důležité a dopadá to zase ve prospěch pro práci s rámky a ne s celými nástavky ...

Nedělám to podstavování zásobami (přehazování nástavků), neosvědčilo se mi a podle mě je to zbytečné. Stačí pod druhý nástavek místo přehazování zásob akoráte přešoupnout plod(tak min. 2 rámky u sebe a nad sebe), když tam matka nechce přejít sama.

Při první manipulaci po proletu také vlastně po rozškrábání (kvůli vytáčení, ne kvůli podněcování) přesunu a dávám jako zásobní pod nos - před i za vyzimované sedlisko co nejblíže a posléze přetahuji nahoru. To vlastně dělám práci za hromadu Vašich dělnic, které u mě energii uvolňují kolem čerstvě zakladených souší, co jsem jim vložil k plodu. (zpravidla práce pod víkem, mám na teplou st., česno jedno! u strany dole od začátku podletí do teplých dnů cca na dva měsíce v roce po celou šíři). Prostě jde o každoročně otisklej postup dle čas. Včelařství a mimo jiné a dle mého - převěšovací klasika. Ta mi připomíná v určitých chvílích také převěšování po "dvou nad sebou" jak u jednoho VN v DS, protože se rozšiřuje po mezistěnách nad sebou, plod nad sebou, zásoby nad sebou přes 2 nástavky od spodu.(i výš) A tím pádem je výhodnější a logické mít k větší pohodě pro práci a spokojenost místo jednoho maxirámku, raději dva nižší nad sebou. Lepší stavba, kontrola, nahraditelnost druhým rámkem a tak.

Včela potřebuje pro optimální růst práci člověka - včelaře a rozběrný úl. A popravdě, mě by v životě bylo asi úplně jedno v jakém nástavkovém systému bych včelařil. (i na VN bych si snadno zvyk) Vždy bych dělal jen jednu a tu samou věc, co je řečeno tisíci způsoby. :-)

Děkuji za předešlou odpověď.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MONIKA <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: BHTGVCSDR
> Datum: 19.5.2006 11:01:33
> ----------------------------------------
> AHOJ JAK SE MÁŠ
>
>
>Díky, mám se dobře!

Od: vsusicky :
> Pro GP.Už jsem chtěl toto téma ukončit, ale přece jen pro upřesnění. V mém
> příspěvku není o Moravském Univerzalu ani zmínka a i ve vašem výtahu mého
> příspěvku je text"český Univerzal". Tím bylo také myšleno že jsem měl část
> včelstev v Univerzalu I a část v Univerzalu II, proto český Univerzal v
> obecné rovině. ..........Také jsem jasně uvedl, že jsem přešel na nástavkové
> úly a pokun vím, tak Univerzal II nástavkovým úlem není. Takže bych neřekl,
> že je v mém příspěvku něco nejasně formulováno. Na toto téma toho již bylo
> řečeno dost a bylo by vhodné ho opustit, začíná to docházet k invencím a to
> nechci.
......

Já jen asi moc čtu a o úlech mi toho v hlavě moc zůstane. Absolutně nemám zájem se přít. Chci jen upřesnit pár věcí a to, že se chápeme jako "v pohodě" je promě základ.

K Universalům II. Je při silné snůšce doporučováno přidávat více nástavků. To je z kalendária z r. 1941 pro upřesnění a to z katalogu z Křemencovky z té doby. Katalog jsem dal v pdf a také jako obrázky na vindex :

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=65

(Je tam i Standart, Univerzal I, II, ... prostě i mezerníky z té doby a běžné vybavení včelaře, které si mohl i za 2. svět. války zakoupit na Křemencovce. Má podle mě takový katalog velmi slušnou úroveň. )

Universal II (39x30 a i 2-3x 39x15)byl tím pádem nástavkovým úlem se dnem a plodištěm v jednom. Vychází právě z Dadantu a když je mi řečeno DS, tak Universal II je svým způsobem také DS.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Uz jdu domu, ale silne vcelstvo ma v te dobe silny tepelny vzkon. 4kg cukru ktery nejmin proploduji davaji vykon asi 20W - jste na to odbornik, mozna to nerikam presne.
A 20W a vice v bedne, mezi plasty s izolaci plastu medu a vcel, to uz je asi jedno.

V době předjaří, kdy se úly teprve rozehřívají, tak jsou většinou lepší ty
neizolované. Ty izolované myslím teprve později, kdy rozsáhle plodují, ve
dne je třeba už teplo, ale v noci je 0 - 10 st C. Takže ještě ten květen

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 19, 2006 3:59 PM
Subject: Re: PS úly


> RP:
> Osobně si myslím, že pro rozvoj v dubnu a
> květnu by tlustostěnný PS úl mohl být i lepší kvůli teplu.
> ....
> Konkretne letos mi to vychazelo lepe pro neizolovane. Pozdni nastup jara,
> vetsi davka slunecni energie zpusobila lepsi tepelnou bilanci neizovanych.
> Podle letu vcel to odhaduji o jeden den. Coz nic neznamena.
> A koukal jsem do izolovanych a tam skutecne byly semknuty v chomaci dele.
> Musely ten vnitrek vlastne vyhrat na vlastni naklady, ostatnim to zaridil
> prinos tep.energie zvenci.
> U nas zacalo vceli jaro 1.4., prumerna denni teplota se prudce zvysila,
> tepelna bilance ulu byla ve smeru dovnitr.
> Prave diky rychlemu otepleni venkovniho prostredi.
>
> A to je to oc tu bezi. Paradoxne jsou mozna neuteplene uly lepsi pro nase
> severni podhorske oblasti.
> Na podzim prestavaji vcely brzy plodovat-> nizka spotreba,
> v zime nezacinaji predcasne plodovat, a pozdni nastup jara a vyssi pridel
> slunecniho zareni v te dobe nastavuji tepelnou bilanci kladne ve smeru do
> ulu.
> Samozrejme tepla oblast, treba Praha, prolety a aktivita vcel uz od unora,
> brezna, tak tam to muze byt jinak.
> A tam se prave pri plodovani za nizkych venkovnich teplot muze projevit
> kladny vliv izolace.
> A taky ve meste je jine mikroklima - hlavne za tepla.
> Ted makam v jednom meste, a tady je to idealni pro vcely. Vse kvete,
> kastany, akaty a na lipe uz je medovice. Pekne tekuta. Je tady takove
> dusno. Ale vcelu jsem tady bohuzel nevidel ani jednu vcelu.
> Tady to odhaduji, ze by to bylo uplne idealni stanoviste.
> Same zahrady, asi nejvetsi pomer zastavby a parku, jaky jsem kdy videl.
> (Pro zvedave Wurzburg).
> To same je u Ing. Smeleho. Strahov, Petriny, jeleni prikop, dusno parno,
> rozpaleny beton, ...
> Zaznamenal jsem nekde informaci od Francouzu, ze tam maji nejvetsi vynosy
> vcelari v Parizi.
> Mesta maji vyssi prumerne teploty, nizsi zavceleni.
> Karel

RP:
Osobně si myslím, že pro rozvoj v dubnu a
květnu by tlustostěnný PS úl mohl být i lepší kvůli teplu.
.....
Konkretne letos mi to vychazelo lepe pro neizolovane. Pozdni nastup jara, vetsi davka slunecni energie zpusobila lepsi tepelnou bilanci neizovanych.
Podle letu vcel to odhaduji o jeden den. Coz nic neznamena.
A koukal jsem do izolovanych a tam skutecne byly semknuty v chomaci dele. Musely ten vnitrek vlastne vyhrat na vlastni naklady, ostatnim to zaridil prinos tep.energie zvenci.
U nas zacalo vceli jaro 1.4., prumerna denni teplota se prudce zvysila, tepelna bilance ulu byla ve smeru dovnitr.
Prave diky rychlemu otepleni venkovniho prostredi.

A to je to oc tu bezi. Paradoxne jsou mozna neuteplene uly lepsi pro nase severni podhorske oblasti.
Na podzim prestavaji vcely brzy plodovat-> nizka spotreba,
v zime nezacinaji predcasne plodovat, a pozdni nastup jara a vyssi pridel slunecniho zareni v te dobe nastavuji tepelnou bilanci kladne ve smeru do ulu.
Samozrejme tepla oblast, treba Praha, prolety a aktivita vcel uz od unora, brezna, tak tam to muze byt jinak.
A tam se prave pri plodovani za nizkych venkovnich teplot muze projevit kladny vliv izolace.
A taky ve meste je jine mikroklima - hlavne za tepla.
Ted makam v jednom meste, a tady je to idealni pro vcely. Vse kvete, kastany, akaty a na lipe uz je medovice. Pekne tekuta. Je tady takove dusno. Ale vcelu jsem tady bohuzel nevidel ani jednu vcelu.
Tady to odhaduji, ze by to bylo uplne idealni stanoviste.
Same zahrady, asi nejvetsi pomer zastavby a parku, jaky jsem kdy videl. (Pro zvedave Wurzburg).
To same je u Ing. Smeleho. Strahov, Petriny, jeleni prikop, dusno parno, rozpaleny beton, ...
Zaznamenal jsem nekde informaci od Francouzu, ze tam maji nejvetsi vynosy vcelari v Parizi.
Mesta maji vyssi prumerne teploty, nizsi zavceleni.
Karel

pokud se jedná o průmyslově vyráběné úly tak ty používají jiný systém větrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Tulkan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: PS ?ly
> Datum: 19.5.2006 13:56:24
> ----------------------------------------
> Zdravím včelaře,
> Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s
> názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta k
> vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
> S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi
> uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také názor,
> že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a v
> žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho
> klady .
> Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor
> na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s
> vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček,
> je otevřené jen hlavní česno)
> Moc děkuji za odpovědi.
>
> zdravím: J. Tulkan
>
>
>

Určitá logika skutečně naznačuje, že by tlustostěnné polystyrenové úly
mohly díky svým izolačním schopnostem včely jinde zaměstnané vyráběním tepla
uvolnit pro sběr medu.
.....
A coz teprve, kdyby jsme jim topili. :-)

Určitá logika skutečně naznačuje, že by tlustostěnné polystyrenové úly
mohly díky svým izolačním schopnostem včely jinde zaměstnané vyráběním tepla
uvolnit pro sběr medu. V praxi to ale tak většinou nefunguje, jak zjiš´tují
včelaři, kteří porovnávali tyto úly na jednom stanovišti s tentostěnnými.
Zatímco u dřevěných tenkostěnných úlů by se dalo říct, že včely jsou po celý
rok i v zimě v kontaktu s okolním prostředím, tudíž využívají své přirozené
instinkty a jejich obsluha je snadnější, v tlustostěnných PS úlech včelstva
dá se říct kontakt s okolním prostředím nemají, tudíž prostředí uvnitř úlu
je modelováno včelařem. Proto si myslím, že je na znalosti včelaře mnohem
náročnější, když to včelař neumí, může mít klidně i horší výsledky než v
neizolovaných dřevěných úlech. Tlustostěnné PS nastavky zabírají velkou
plochu, polystyren se musí chránit. Takže buď se polystyren chrání jen
zvenku a zevnitř nějakým nátěrem, je to levné ale datel nebo kuna atd je v
zimě spolehlivě zničí. Tudíž se nehodí na lesní stanoviště. Nebo se
nastavek obední dřevěnými deskami a pak je o to větší , pracný a drahý.

Polystyrenové úly by mohly mít určité opodstatnění, pokud se člověk rozhodne
mít jen pár úlů na zahradě. Mohou vyjít i vcelku levně, když se obyčejné
polystyrenové desky slepí nějakým levným tmelem a olaminují nějakým levným
způsobem a na výrobu na rozdíl od dřevěných stačí minimum nářadí. Jinak jsou
lepší spíše dřevěné.
Zasíťované dno nesmí být proto, protože porušuje systém izolace
tlustostěnného PS úlu.
Já používám spíše tenkostěnné úly, dřevo 2 cm, maximálně u některých úlů
vnitřní izolace 1,5 a 2 cm. Osobně si myslím, že pro rozvoj v dubnu a
květnu by tlustostěnný PS úl mohl být i lepší kvůli teplu, v létě to je
jedno, v podletí spíše neizolované, na podzim určitě neizolované a v zimě a
snad i předjaří při teplotě do cca -15 st C neizolované, při silnějších
mrazech izolované. Kdyby se s tím chtěl někdo piplat, tak by to vycházelo
na dřevěné tenkostěnné úly s nějakým přídavným izolačním futrálem z
polystyrenu. Pro chov několik včelstev na zahradě u domu by to bylo vcelku
proveditelné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. Tulkan" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 19, 2006 1:56 PM
Subject: PS úly


> Zdravím včelaře,
> Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s
> názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta
k
> vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
> S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi
> uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také
názor,
> že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a
v
> žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho
> klady .
> Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor
> na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s
> vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček,
> je otevřené jen hlavní česno)
> Moc děkuji za odpovědi.
>
> zdravím: J. Tulkan

To se tady už několikrát řešilo.
Já si osobně myslím (a asi nebudu sám), že u Ing. Smělého došlo k optimální kombinaci typu úlu, umístění stanoviště, snůškových podmínek, samozřejmě také ošetřování a kdovíco ještě. Zkrátka, pokud by se to mělo brát globálně a obecně pro včelaření jako mustr, tak je to nesmysl. Ing. Čermák provádí léta pokusy s uteplenými úly a markantní rozdíl nezaznamenal.
Já osobně bych se k názoru, že když dám včely do polystyrénového úlu kdekoliv, tak že se mi automaticky zvýší výnos, nepřiklonil.
Kdysi padl názor, že Ing. Smělý má ideální stanoviště na dobré snůškové podmínky.

Chce to pročíst všechna pro a proti a pak si udělat úsudek.

Několik odkazů na téma Ing. Smělého:
http://www.n-vcelari.cz/clanek-v-nastavkovych-ulech-se-nezuzuje.htm
http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2004_2_web.pdf - rozhovor s Ing. Smělým
http://www.vcely.or.cz/files/ - články Ing. Smělého
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=121&type=arch - archív této konference


Zdeněk Čejka




>
> Zdravím včelaře,
> Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s
> názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta
> k
> vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
> S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi
> uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také
> názor,
> že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a
> v
> žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho
> klady .
> Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor
> na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s
> vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček,
> je otevřené jen hlavní česno)
> Moc děkuji za odpovědi.
>
> zdravím: J. Tulkan

Ve Vcelarstvi se muzete docist ledacos. Pamatuji, ze se i doporucovalo vyrabet roztok z magnetizovane vody.

Vcelarstvi ctete velmi sketicky, sefredakror otiskne vse, co se mu libi a neni vcelar, co dela redakcni rada, je otazka, ale ja si myslim ze jen bere prachy.

Na zaklade vlny clanku pred peti lety, kde byly vyzdvihovany vlastnosti PS8cm ulu jsem je udelal 9cm a 4,5cm uly.
S velikym prekvapenim jsem si po letech precetl rozhovor Ing. Smeleho v Modernim vcelari, kde priznal, ze pres veskere korelace a dalsi statisticke metody neprovedl to zakladni. Porovnani neizolovaneho a izolovaneho ulu.
Domnival jsem se, ze se jej na tento udaj red.rada zeptala.
Asi ne, nebo to nepovazovali za podstatne.

Porovnavam asi 5let PS a drevene uly.
Nenasel jsem jediny duvod komplikovat zivot sobe a hlavne vcelam izolaci.
Uly ktere vyrabim maji nyni stenu pod 2cm. Ale nikoho nepresvedcuji.
K uvadene spotrebe. Je to mozne, vetsina vcelstev bez ohledu na typ ulu ma na vlastni zimovani velmi malou spotrebu. (viz treba MV -Ing.Dvorksy to tam myslim meril)
Ale zalezi z "ceho" vcely delaji jarni rozvoj.
Nekomu litaji na snusku uz od brezna, jiny je uz od unora podnecuje a do spotreby to nepocita.
Ja na spotrebu cukru dlabu, to melo vyznam za prideloveho hospodarstvi totalitnich systemu a za 1.republiky, kdy stal cukr 5Kc a vyplata byla ve stokorunach. Tedy na 1kg se delalo nekolik hodin. Dnes se za jednu hodinu vydela na nekolik kilo cukru, takze ten problem je mimimalni a mne osobne nestoji za neklidne spani za dlouhych jar.
Pokud si spoctu, ze pokud bych o nejake vcelstvo prisel, tak bych prisel o metrak cukru ve vynosu, nebo ztracene hodiny u pripadneho doplnovani/podnecovani/ zasob.
Velice rad posloucham vypraveni (nejcasteji od kritiku neizolovanch ulu, co zerou cukr) jak na jare vymetli prave ty nejsilnejsi vcelstav. Ta se jim rozploduji, a je po vtakach. A po vcelach.

K ekologii a PS. Nedavno jsem konzultaoval s jednim clovekem tvrzeni v jednom z jarnich cisel, ze z polystyrenu se nic neodparuje. Pan se huronsky smal a vypravelk mi jak potreboval vyvazet sklenen vyrobky ven a shanel "papir", ze PS je ekologicky a z nej se nic neodparuje. Zadny vyrobce PS bloku mu jej nevydal. Zacal tedy balit do papiru.

Takze pokud chcete zkouset PS uly, tak jen jeden, a vedle druhy neiozolovany.
Ale na druhgou starnu priznavam, ze nejvetsi vcelari zacinaji izolovat. Kolomy , Sedlacek. Ale ne 8cm.

Tak si to preberte. :-)
Osobne si myslim, ze rozhodujici u Ing.Smeleho je metodika. Presel z univerzalu na nastavkove velkoprostorove. Shodou okolnosti byly z polystyrenu. Kdyby byly ze sololitu, asi bychom meli fanatickeho bojovnika proti izolaci.

Osobne si myslim, ze spotreba cukru by u konicka nemela byt podstatnym faktorem, ale spise pohoda vcel a vcelare.
A tady neizolovane a dobre vetrane uly v mem uvazovani vedou.

Rozhodne ale je velke mnozstvi jinych moznosti jak zlepsit vysledky - stanoviste, plemenitba /!!!/, prostor, metodiuka...
At se dari a nicemu neverte. Vse si overujte.

jak provádět rotaci nástavků a obměnu
díla, pokud chci pro med používat pouze panenské plásty
......
Jedna metoda je v Liebig - Vcelarime jednoduse.¨
Vloni jsem to zkousel a kupodivu to fungovalo. Nevim jak s rojovkou, ale vloni jsem mnozil vcely na dvojnasobek stav u a v repce mi to jeste postrikali, takze normalni vcely nemely na rojeni pomysleni. A 1 rojovky se stejne vyrojily.

Rotace ramku se provadi jednoduse. Nerotuje se. V principu
se na plodiste jednoduse polozi mrizka a nasadi nastavek, ve kterem jsou uprostred souse, okolo mezisteny, a protože se v tu dobu davaji do plodiste stavebni ramky, tak by mohl takto prendany plast z plodiste byt prehozeny doprosted medniku. Chce to ale skladovat jeden nastavek panenskych sous. pres zimu mimo.
Ja si to modifikoval, protoze chci mit co nejmin veci okolo, tak jsem po vyndani mrizky nechal vcely vybehnout nahoru a zimoval je na trech hornich nastavcich.
Letos, pokud bych neemigroval od vcel:-) bych vzal spodni nastavek(1), (2) a (3), coz by byly lonske medniky bych nechal v plodisti, na to dal mrizku a spodni nastavek bych rozrovnal do dvou podle vyse uvedeno. Tedy uprostred by zustavali v teto metode plasty po 1roce v plodisti. /tedy polovina jednoletych, polovina pananeskych - to je podle mne dostatecne/.
Zkousel jsem to poprve na Langstr.24cm, vcely v loni vybehli nahoru prekvapive rychle a neslysel jsem dosud o nikom, kdo by to taky delal. Popira to vetsinu bezne hlasanych zasad. Budu rad, kdyz se kdokoli dalsi podeli o zkusenosti. Zajima me prave treba rozpor s GP a setrvavanim mladusky na miste vybehnuti.
V mem pripade pusobily proti rojovce (v tomto kontextu/ jednak odebirani ramku na oddelky a chov matek, a prevesovani 1 ramku kdyz jsem delal misto pro stavebni. Prevesil jsem zavičkovany.

Karel

Zdravím včelaře,
Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta k vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také názor, že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a v žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho klady .
Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček, je otevřené jen hlavní česno)
Moc děkuji za odpovědi.

zdravím: J. Tulkan

Rotuje se s plodištěm s třemi, případně čtyřmi nástavky. Proto, aby se včely rozjely ve všech nástavcích a cukr se dostal dolů. U silných se ani nemusí a může se dát nahoru hned prázdný nástavek. V době, kdy se provádí rotace už je plod ve všech nástavcích. Tak to dělá př. Zelený. Pokud se prázdný nástavek podsadí, tak z vrchního starší souše jdou použít na oddělky a pak vytavit.
Tonda.

>jako začátečníkovi mi není jasné, jak provádět rotaci nástavků a obměnu
díla, pokud chci pro med používat pouze panenské plásty. Jedná se mi o
nízké nástavky (v mém případě 3/4 Langstroth). Je tu někdo, kdo takto
včelaří?

Zdravím,

jako začátečníkovi mi není jasné, jak provádět rotaci nástavků a obměnu
díla, pokud chci pro med používat pouze panenské plásty. Jedná se mi o
nízké nástavky (v mém případě 3/4 Langstroth). Je tu někdo, kdo takto
včelaří?

Předem díky za odpovědi.

pb

Pro GP.Už jsem chtěl toto téma ukončit, ale přece jen pro upřesnění. V mém příspěvku není o Moravském Univerzalu ani zmínka a i ve vašem výtahu mého příspěvku je text"český Univerzal". Tím bylo také myšleno že jsem měl část včelstev v Univerzalu I a část v Univerzalu II, proto český Univerzal v obecné rovině. Pokud se týká pojmu Dadant, řekl bych, že se v této konferenci tento pojem vžil pro všechny sestavy nástavkových úlů, ve kterých chov spočívá ve využití vysokého plodištního nástavku a polonástavků jako nástavků medníkových. O RM 39x24 se domnívám, že patří ke středně vysokým RM, tak jako standardní Langtroth takže v případě RM 39x24 +polonástavek, by se spíše dalo hovořit o kombinovaném systému, tak jak již upřesnil ing.Čermák. Také jsem jasně uvedl, že jsem přešel na nástavkové úly a pokun vím, tak Univerzal II nástavkovým úlem není. Takže bych neřekl, že je v mém příspěvku něco nejasně formulováno. Na toto téma toho již bylo řečeno dost a bylo by vhodné ho opustit, začíná to docházet k invencím a to nechci.
A ještě na závěr malá omluva, NOVÁ CESTA Erhard Schehle-Německo 1977 přece jen převěšoval. Přece jen jsem to četl před pár lety a znovu jsem se nepodíval, až po odeslání příspěvku.


Vše dobré

v.susicky

> Jak tedy nato bez převěšování u DS? NN jste popsal a já ji tak chápu,
> že má své velké výhody, ale jak u kombinace NN a 1 VN když ne a ne
> obsadit u NN prostor a převěšování není potřeba. Pouze u nízkých
> nástavků si to dovedu představit, protože výška rámku je malá a ten
> plod se podaří prostě nějak rozdělit nástavkem ode dna a mezistěn, ale
> kombinace pouze 1 VN a kroužení s NN? Nějak nárážím stále na ten
> případ - problém ignorace nového prostoru a naprosto bezproblémovému
> vzniku rojovky. Ta ignorace není pravidlem samozřejmě v každém
> včelstvu, ale ztráty např. ve srovnání 100 včelstev podle DS a 100 vč.
> podle učebnicové kombinované technologie (publikované VÚ), tak si
> troufnu na vyšší odhad ztrát z rojovky u DS. Samozřejmě i se sklizní
> mého obdivu, že se v tom někdo při takovém počtu vyzná. :-)


Dávám Vám za pravdu - skutečně pozoruji, že po přemístění spodnínho NN
ode dna nad VN se včely tísní s plodem, pylem a medem nějaký čas ve VN a
do NN jen postupně přecházejí a ukládají med. Sice s rojením mám
minimální problémy (pozdější jarní rozvoj v Beskydech a méně rojivý kmen
včel), ale zmíněné zahuštění ve VN je předpoklad pro vznik rojovky. A to
mám velmi vysoké rámky ve VN (42×36 cm)! Když ale NN nad VN včely začnou
obsazovat a ukládat tam nektar/med, je možno hned (po pár dnech) přidat
další NN pod něj (na VN) a podel potřeby brzy další... DS mi provozně
méně vyhovuje než NN varianta Optimalu, protože v tuto dobu je zapotřebí
jít do včelstva několikrát po cca týdnu. Ale je to vázáno na používaný
způsob obnovy díla ve VN, proto nechci tuto komplikaci zobecnit na DS
vůbec! Přes zimu jsou totiž na krajích VN 3 mezistěny (většinou z velké
části vystavěné) a postupně je přemisťuji do středu VN mezi plod k
zakladení. U NN úlů je to vše mnohem jednodušší, i ta změna pořadí
nástavků je rychlá, stačí 5 minut i s pomocnými manipulacemi, a dělám ji
pouze 1 krát za rok.

> Také mám výhrady k přetahování zimních zásob ke dnu. Výhrada je u mě v
> tom smyslu, že zásoby v takovým místě jako poblíž dna zavazí a
> podporují vznik rojovky. Vztahuji to na mou míru kterou používám
> (39x24 bez oček!). S NN technologií nemám praktické zkušenosti, ale ta
> nízká výška rámku mě přesvědčí lehce. Co vím, tak létavka ve
> spolupráci s úlovými včelami dokáže sladinou takový prostor u česna v
> případě i silnější a silné snůšky velmi kvalitně "zapraskat".


Přemístění horního nást. dolu je jen domělý problém. Ve skutečnosti je
to tak, že pokud je po záměně nástavků plod v 1. (číslováno ode dna) a
3. nást., (někdy už i ve 4.), je naráz kolem plodu, nad ním a mezi ním
(přidaný 2. nást.) spoustu voných buněk, kam včely hned začnou ukládat
nektar, resp. potom med (tzv. "medový výtah"). Takže toto celé působí
jako přidání nového prostoru a tedy protirojově - vyzkoušeno na cca 100
včelstvech po dobu mnoha let! Ve dnech bez snůšky dost rychle včely
nezavíčkované zásoby z 1. nástavku přenášejí nahoru, takže se tam to
místo postupně zase tvoří...

K. Čermák

Už delší dobu sleduji, že časopis neplní potřeby,které by mohl řešit ( o tom svědčí i naše konference) zřejmě má ve své koncepci nejasno a prázdno, podobně jako má odborně nejasno a politicky uboze jasno šéfredaktor. Myslím,že nemá na svém místě co dělat a o obsahu časopisu je třeba vést otevřenou debatu ne však způsobem obvyklým tzn.zveřejňováním dopisů spokojených čtenářů. Ing Jan Luxembur člen ČSV
.....
I kdyz to jiz nedostavam, tak z ohlasu usuzuji, ze se Vcelarstvi stale balancuje nekde hluboko pod urovni Rudeho Prava neblahe pameti.
Vetsine vcelaru tato sprosta politika nevadi. Ani to, kdyz jsou urazeni clenove, vcelari. Takze zrejme nejake politicke analani horolezectvi nebude vadit uz nikomu.
Proste jste moc precitlively. Chce to cist vice Halo noviny, Blesk a Spigel (pokud vychazi) a starsi rocniky Rudeho Prava. Casem si zvyknete a budete moci byti i nadale platnym clenem nasi spolecnosti = CSV :-)
Neberte me kecy vazne, jsem rad, kdyz se nekdo jako Vy najde. Ale s tim nic nenadelate. Cely system CSV je nastaven jako system nezmenitelny. A vetsina mist, ze kterych je mozne system prestavit je obsazena lidmi, kterym to vyhovuje.

Od: vsusicky :
> To mne přivedlo od českých Univerzálů k nástavkovým
> úlům a při volbě systému jsem si ze své zděděné rámkové směsi od Gerstunku
> přes 39x24,39x27,5, 39x30 a polorámky 39x17 a 39x15 vybral jako cílový stav
> 39x30+39x15.

39x30/12 a 39x15/9 je dle dostupného včelařského tisku Universal II. Což není Moravský universal, ale dvojkový universal. Dadant byl u nás jen a pouze Standart (1941), který je vlastně Dadan-root. 44x28/15r a 44x14/12r

A nejsem nějakej odpůrce inovací úlu, ale vadí mi občas že si někdo pojmenuje nově starou záležitost a např. Universal na DS. Dadant systém na r.m. 39x24, nebo 17, 15, 30 mi připadá jako název z teleshopingu. 39x24 prodává dle katalogu s názvem Dadant např. Lysoň.

39x15 a 30 je Universal system II. :-) Tedy jestli jsme v Čechách, je to český název a český poměry v názvech mi nevadí.

_gp_
http://vindex.ic.cz

O čem tam chceš psát odborné články Včelařský provoz není zase až tak složitý. A odborné články o šlechtění pro svoji složitost u včel by asi nadělali víc škody jak užitku . kdo je pro svoji práci potřebuje zajistí si odborné překlady a jiní materiál a pro běžného chovatele začátečníka bohatě stačí kalendář prací Je ale pozitivní když nám ukáží co se dělá v jiných ZO abychom mohli tlačit na náš výbor nebo jak za nás kdokoli lobuje NEMYSLÍŠ?


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KOZL?K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: politick? p?edvolebn? agitace
> Datum: 19.5.2006 10:26:11
> ----------------------------------------
> Příteli probuďte se!V posledním čísle opravdu nic není.Snad jen pozvánka na
> akce a stránka pana Švamberka.Prosím uvědomte si, že podporu musí hledat
> naše včelařství všude.Tak jako jiné obory, nebo i sport, musí i včelaři
> lobovat kde se dá.Dělá se to i v zahraničí a lobisté jsou nejlépe placenou
> profesí na světě. Jestli nás tudíž někdo podpoří za článek ve svazových
> novinách- proč ne. Ale jak jsem již napsal, odborné články - kde nic tu nic
> a to je chyba.
>
>
>

AHOJ JAK SE MÁŠ

Příteli probuďte se!V posledním čísle opravdu nic není.Snad jen pozvánka na akce a stránka pana Švamberka.Prosím uvědomte si, že podporu musí hledat naše včelařství všude.Tak jako jiné obory, nebo i sport, musí i včelaři lobovat kde se dá.Dělá se to i v zahraničí a lobisté jsou nejlépe placenou profesí na světě. Jestli nás tudíž někdo podpoří za článek ve svazových novinách- proč ne. Ale jak jsem již napsal, odborné články - kde nic tu nic a to je chyba.

Nemám dadant, ale s tím, že si matka oblíbí 2-4 krajní plásty a jinam nechce, jsem se již setkal.Já pak tohle hnízdo rozházím, přidám doprostřed prázdný plást, nebo i mezistěny a za dva týdny je rovnoměrně zaplněný celý spodek a i část hořejšku.Někdy mi matka připadá , jak kdyby měla kouli na noze.

Od: A.Podh?jeck? :
> Převěšováním rozumím přidávání hlavně plodových, nebo jiných rámků do
> přidávaného nástavku.
.......

I med se převěšuje a to převěšení medu je vlastně také rozšířením. Zavíčkovaná deska s medem je pro včelu fajront, ale nezavíčkovaný a převěšený blíže k nosu ... to je znovuzapojení do činnosti.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: vsusicky:
> A bez převěšování VÚVč. Pekařov(Fr.Kašpar Sr+Jr). Jedná se ale o ošetřování
> bez převěšování v kombinovaném tachoském úlu s polonástavky. Popis
> ošetřování je ve VBčelařství 1 a 2 1999.
.......
Tak to je pouze závěr z výzkumu nic z praxe. V té době bylo vyrobeno u bednářů v Brně kvantum polonástavků na tachov a potřebovali to přes společný svaz prostě nějak prodat. Jak chceš prodat, když otom nikdo neví? Tak VÚ udělal "výzkum". Nakonec co vím, tak po sametové době se ty polonástavky vyprodávali v Brně v družstvu za výrobní cenu a stejnak je nikdo nechtěl. Je to malý úl a někdo se ho pokoušel udělat ještě menší. :-) Dost špatný příklad.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Asi už to na téma převěšování stačilo. Každý má svůj osvědčený postup a včelaří tak jak mu vyhovuje nebo jak se to naučil. Hodně závisí i na podmínkách, nejenom snůškových ale celkových. Já si hodlám včelařství zachovat jako koníčka s mírným ekonomickým přínosem, ale nechci se vzdát i ostatních životních aktivit. Mám 5 letou dceru, které se chci také hodně věnovat a tak hledám technologii ošetřování, kterou lze použít v zásadě jednotně na všechna včelstva, která je jednoduchá, minimálně časově náročná a umožní mi využít kapacitu včelína což je cca 30 včelstev. O větším množství neuvažuji. To mne přivedlo od českých Univerzálů k nástavkovým úlům a při volbě systému jsem si ze své zděděné rámkové směsi od Gerstunku přes 39x24,39x27,5, 39x30 a polorámky 39x17 a 39x15 vybral jako cílový stav 39x30+39x15. Důvodem byl poznatek o výrazně lepším jarním rozvoji na větším rámku. Ale abych řekl pravdu úplně primárním důvodem byla snaha o zjednodušení léčení proti varoáze. Vkládání a vyjímání podložek při plně obsazeném, plodišti v Univezalu byl prostě horor, který mi drásal nervy. Technologii ošetřování včelstev lze mít různou a převěšování má určitě svůj efekt, ale záleží na každém aby si posoudil, zda mu to za tu práci stojí. V některých případech to může být i nezbytné. Já to jako standartní technologii používat nehodlám a ve zvoleném úlovém sytému to ani dost dobře nejde. Radost z práce se včelami si jak už jsem uvedl snažím kompenzovat jinak.
Vše dobré
vsusicky

Převěšováním rozumím přidávání hlavně plodových, nebo jiných rámků do přidávaného nástavku. Při odebírání medníků, pokud na kraji není zralý med, (u slabších, jinak by měl být, když pod ním jsou ještě třeba dva medné nástavky) tak ho tam nechám a šoupnu ho dopředu. Na něm můžou začít.
Tonda.

>18,5 cm vysokého rámek (3/4 langstroth) -To je NN ošetřování. A co krajní plásty, které se vybírají k medometu a nemají tolik medu a nejsou zavíčkované? U 18,5 cm typuji že se to už ukazuje častěji. Proto aby se to nestávalo se doporučuje přehodit po brzkém létě (to je dnes už také) plod ke stěnám a popř. doprostřed nástavku (tj 3 ks plodu) a šupnou tam zbytek souší. Nebo se v mednících prostě přehodí krajní plásty s prostřeními a včely je doplní kvalitně všechny. A to je převěšování. A to se vyplatí i přesto, že jsem místo 30 minut na stanovišti o 30 - 40 včelstvech 2 hodiny :-).

A bez převěšování VÚVč. Pekařov(Fr.Kašpar Sr+Jr). Jedná se ale o ošetřování bez převěšování v kombinovaném tachoském úlu s polonástavky. Popis ošetřování je ve VBčelařství 1 a 2 1999.

A.Podh?jeck?:
> U středně silných a silných nepřevěšuju. Jsou rádi, že jim prostor rozšířím
> a dobře další nástavek obsadí. U slabých se musím podívat do plodiště po
> příčině a pak udělám úpravu třeba převěšováním. Těm je potřeba pomoct, než
> se třeba vymění matka. Takových by mělo být co nejmíň.
> Mám 50 včelstev v 3/4 langstroth.
.......
18,5 cm vysokého rámek (3/4 langstroth) -To je NN ošetřování. A co krajní plásty, které se vybírají k medometu a nemají tolik medu a nejsou zavíčkované? U 18,5 cm typuji že se to už ukazuje častěji. Proto aby se to nestávalo se doporučuje přehodit po brzkém létě (to je dnes už také) plod ke stěnám a popř. doprostřed nástavku (tj 3 ks plodu) a šupnou tam zbytek souší. Nebo se v mednících prostě přehodí krajní plásty s prostřeními a včely je doplní kvalitně všechny. A to je převěšování. A to se vyplatí i přesto, že jsem místo 30 minut na stanovišti o 30 - 40 včelstvech 2 hodiny :-).

A pro ekonomy s cenou práce. Co je lepší. Být na pracáku nebo mít koníčka (spíš koně :) ) a práci v jednom a vědět, že stačí když kape?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Omlouvám se,že odborně zajímavou a potřebnou konferenci obtěžuji takovým špinavým tematem,ale nemůžu to nechat bez povšimnutí, Zásadně nesouhlasím s nepřípustným zasahováním svazového periodika Včelařství a osobně šefredaktora p.Prokeš do politiky zveřejněním volební agitky ve prospěch Soc.demokracie a specielně premiera, zvláště nyní v období volebního boje. Nehledě na primitivní politickou podporu je to článek bulvárně prázdný, bezobsažný, hlupácky podlézavý a mnoho vypovídá o ubohé odborné úrovni autora i nejasné koncepci celého zpravodaje. Divím se,že tak odborně slovutná redakční rada(podepsaná v tiráži) něco takového připustí.Už delší dobu sleduji, že časopis neplní potřeby,které by mohl řešit ( o tom svědčí i naše konference) zřejmě má ve své koncepci nejasno a prázdno, podobně jako má odborně nejasno a politicky uboze jasno šéfredaktor. Myslím,že nemá na svém místě co dělat a o obsahu časopisu je třeba vést otevřenou debatu ne však způsobem obvyklým tzn.zveřejňováním dopisů spokojených čtenářů. Ing Jan Luxembur člen ČSV

stavební zábrany jsou od toho, aby včely divočinou nespojili všechny rámky v dolním nástavku. 2. dotaz o stavebních rámcích. Důvodů je moc, hlavně se včely vybijou na nich, časně v dobrých včelách máme trubce, v blbých je vyřežem... a později v sezóně lapem roztoče varoa a i vidíme co se ve včelách děje. Já osobně od května, ne brzy na jaře se řídím pravidlem, kde mezera tam dam stavební rámek, třeba když si půjčím 1-2 rámky plodu do oddělku. Je to pohodlne, hledat nekde 2 mezisteny... To samé oddelky nutím stavet bez mezisten aspon z počátku, ušetřím mezisteny...
vyzkoušejte to
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Předmět: Stavební zábrana
> Datum: 18.5.2006 12:27:10
> ----------------------------------------
> Mám dotaz - jak přesně má fungovat stavební zábrana v podmetu?
>
> a) včely přestanou v podmetu stavět
> b) včely budou stavět na stavební zábraně, což nevadí
>
> Víte o nějakém rozumném důvodu, proč používat v nástavkovém úlu stavební
> rámky?
>
> Díky
>
> mp
>
>
>
>

GP. Klasika-Výnosný chov včel-C.L.Farrar- bez specifikace konkrétních podnebních podmínek v USA, tedy obecný postup s prohazováním plodištních nástavků a bez převěšování v klasickém Langstrothu. Na stránkách PSNV.

stacvebni rámek včely zastavují trubčinou a to že trubci jsou v úlu vyžírkové již dávno neplatí
1) trubci udržijí vúlu teplo a proto může více včel za pastvou. 2) matka se vice drží poblíž rtubčiny a právě takto ji snadno dostanete z horních pater dolů 3) ti co používají vyřezávání plodu k boji proti varroáze prostě vyhodí celý rámek a vloží prázdný 4) větší výtěžnost vosku

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Předmět: Stavební zábrana
> Datum: 18.5.2006 12:27:25
> ----------------------------------------
> Mám dotaz - jak přesně má fungovat stavební zábrana v podmetu?
>
> a) včely přestanou v podmetu stavět
> b) včely budou stavět na stavební zábraně, což nevadí
>
> Víte o nějakém rozumném důvodu, proč používat v nástavkovém úlu stavební
> rámky?
>
> Díky
>
> mp
>
>
>
>

U středně silných a silných nepřevěšuju. Jsou rádi, že jim prostor rozšířím a dobře další nástavek obsadí. U slabých se musím podívat do plodiště po příčině a pak udělám úpravu třeba převěšováním. Těm je potřeba pomoct, než se třeba vymění matka. Takových by mělo být co nejmíň.
Mám 50 včelstev v 3/4 langstroth.
Tonda.

>A pak je tu ještě varianta, že se bude převěšovat jen vyjímečně, tedy když nebudou včely chtít přejít do medníku.

Radim Pol??ek:
> U nás toho tehdy dosáhly
> myslím jen dva provozy, Tachov a Třeboň.
......
Tachov - technologie, která používá převěšování stejně jako Třeboň. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: vsusicky :
> U nás asi těžko, ale v Americe, Kanadě nebo N.Zélandu se u profi
> včelařů zcela určitě nepřevěšuje. Otec E.Hillaryho (prní výstup na Everest)
> měl rodinnou farmu s 3000 včelstvy, kterou provozoval pouze se svou
> rodinou. Pochybuji, že je v takovém množtví možné o převěšování vůbec
> uvažovat.

Co víte o americkém, kanadském, mexickém nebo novozélandském včelaření jako postupy v technologiích ošetřování včeltev přizpusobených lokalitám, úlům a podnebí? Jen z doslechu? Z článků? Nelze jen pochybovat. Bavíme se tady o úlech už nějakej ten pátek a 90% informací hodnotím jako dojmy. Převěšovat při rozšiřování se dá i 3000 včelstev i 4500 tisíce včelstev. Nanejvýš s 50 :) lidmy.

_gp_
http://vindex.ic.cz

O tom se psalo v 80 letech i tady ve časopise Včelařství. Pro velkoprovoz
specializovaný na chov včel v podmínkách tehdejší socialistické velkovýroby
vycházela hranice rentability několik stovek včelstev, tuším dva stálí
zaměstnanci a několik dalších ve špičce přes léto. U nás toho tehdy dosáhly
myslím jen dva provozy, Tachov a Třeboň. Už to ale přesně nevím, převěšování
snad taky nepoužívali, pokud ano, tak jen jako nouzové opatření. Jestli má
někdo po ruce ročníky Včelařství z 80 let, třeba by to tam mohl najít a
upřesnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 19, 2006 7:38 AM
Subject: Re: Převěování


> GP. U nás asi těžko, ale v Americe, Kanadě nebo N.Zélandu se u profi
> včelařů zcela určitě nepřevěšuje. Otec E.Hillaryho (prní výstup na
Everest)
> měl rodinnou farmu s 3000 včelstvy, kterou provozoval pouze se svou
> rodinou. Pochybuji, že je v takovém množtví možné o převěšování vůbec
> uvažovat. Ve středu jsem našel u rodičů včelařský kalendář z roku 1967,
kde
> byla jako kuriiozitka uváděna návštěva největšího včelaře na
> světě-Mexičana, který chová 4500 včelstev s 50 lidmi.Proti tomu Sověti na
> Kavkaze 3500 včelstev se 150 lidmi. Další příklad docela blízko-na
> stránkách PNSV článek -NOVÁ CESTA Erhard Schehle-Německo 1977. Asi by se
> příkladů našlo více. Myslím, že u 39x24*11 v nástavkovém úlu je plně
> uplatnitelná standartní technologie ošetřování jako pro klasický
> Langstroth. Plástová plocha je přibližně stejná, tj. Adamec 39 x 24 cm
> x11-4 nástavky=721 dm2, plást.plochy,Langstroth 44,8 x 23,2 cmx10-4
> nástavky=688 dm2, výška rámku také. Zajímavá by asi byla ekonomická
> kalkulace např. 100 včelstev při ošetřováním s převěšováním a bez
> převěšování, tj. odhad počtu včelstev, které se bez převěšování dostanou
do
> rojovky a ztráty ve výnosu v kg převedené na Kč a proti tomu zvýšené
> náklady (mzdy=cca 150,-kč/h) spojené s pracností převěšování.
> A pak je tu ještě varianta, že se bude převěšovat jen vyjímečně, tedy když
> nebudou včely chtít přejít do medníku.
> Ještě malá poznámka k podstavování krmného nástavku u DS-včely zásoby v
> rámci jarního rozvoje obvykle z větší části spotřebují nebo přenesou do
VN.
> S pozdravem

GP. U nás asi těžko, ale v Americe, Kanadě nebo N.Zélandu se u profi včelařů zcela určitě nepřevěšuje. Otec E.Hillaryho (prní výstup na Everest) měl rodinnou farmu s 3000 včelstvy, kterou provozoval pouze se svou rodinou. Pochybuji, že je v takovém množtví možné o převěšování vůbec uvažovat. Ve středu jsem našel u rodičů včelařský kalendář z roku 1967, kde byla jako kuriiozitka uváděna návštěva největšího včelaře na světě-Mexičana, který chová 4500 včelstev s 50 lidmi.Proti tomu Sověti na Kavkaze 3500 včelstev se 150 lidmi. Další příklad docela blízko-na stránkách PNSV článek -NOVÁ CESTA Erhard Schehle-Německo 1977. Asi by se příkladů našlo více. Myslím, že u 39x24*11 v nástavkovém úlu je plně uplatnitelná standartní technologie ošetřování jako pro klasický Langstroth. Plástová plocha je přibližně stejná, tj. Adamec 39 x 24 cm x11-4 nástavky=721 dm2, plást.plochy,Langstroth 44,8 x 23,2 cmx10-4 nástavky=688 dm2, výška rámku také. Zajímavá by asi byla ekonomická kalkulace např. 100 včelstev při ošetřováním s převěšováním a bez převěšování, tj. odhad počtu včelstev, které se bez převěšování dostanou do rojovky a ztráty ve výnosu v kg převedené na Kč a proti tomu zvýšené náklady (mzdy=cca 150,-kč/h) spojené s pracností převěšování.
A pak je tu ještě varianta, že se bude převěšovat jen vyjímečně, tedy když nebudou včely chtít přejít do medníku.
Ještě malá poznámka k podstavování krmného nástavku u DS-včely zásoby v rámci jarního rozvoje obvykle z větší části spotřebují nebo přenesou do VN.
S pozdravem

Můžete mi prosím vysvětlit v jak konkrétně se Brennerovoa rotace nástavků provádí?

Mřížku jsem používal ve vlnách, nejdřív zásadně, pak ne po čtení této konference a pak jo. Letos po zkušenostech se stažením včel do dna jsem ji nepoužil a uvidím. Stále víc se přikláním k co nejmenší drezúře - "volnost, rovnost, bratrství" :-).



>Pochopil jsem dobře, že při 39x24x11 nepoužíváte mřížku ?

Dne čtvrtek 18 května 2006 16:52 Honza Glässner napsal(a):

> Tohle mě zaujalo. Pochopil jsem dobře, že při 39x24x11 nepoužíváte
> mřížku ? Zatím jsem nenašel odvahu to vyzkoušet. Děkuji za reakci.

Tak si ji najdete (odvahu). ja tedy mel uly K39 , tam je jen 10 ramku,
pouzival jsem u silnych vcelstev 2 nastavky a 2 medniky. Zjistych duvodu,
predevsim snuskovym vlastnostem stanoviste jsem presedlal na Langstroth 159
a zatim nelituji.


       Honza

V čem kdo začne v začátcích včelařit, tak to se pak s včelařem táhne jako balvan na zádech. Převěšování je toho důkazem. Před 35 lety když jsem začal v Budečácích jsem tento způsob zachovával až do doby než jsem kompletně přešel na DS. Do té doby jsem si každoročně trochu zapřevěšoval. V DS pro soudně myslícího včelaře není převěšování možné, Velký plodištní plást není možno nacpat do polomedníku, a všechny jiné varianty jsou tak komplikované, že to by byl návrat zpět k Budečáku./Pracností/ Včelky do polonástavků přecházejí bezproblémově. Jesli kolega s tím má problémy, důvodů může být několik a informací k tomu máme málo. Může to být skutečně ztrátou vitality. Já bych postupoval, že bych polovinu plástů ze spoda prohodil s neobsazenými zezhora, zašlápl matku ať je třeba loňská, a nahradil jí dcerou po inseminované. Jsem si jist, že příští rok toto včelstvo bude nejlepší. Není li to ojedinělý a vzácný případ, kriticky bych přistoupil i ke svému chovu matek a v dohledné době bych s tím něco udělal, možností je několik. Zdraví R. Stonjek

Od: vsusicky:
> Řekl bych, že převěšování je naše specialita, kterou okolní svět (mimo
> střední Evropu)nezná. ...


Nevím, jestli u nás vůbec někdo včelaří ve skutečných Dadantech, míry které tady padají v diskusi tomu ani náhodou neodpovídají.
Odkazuji na stránky německých včelařů, kde je rozpracovaná technologie včelaření od bratra Adama v modifikovaném Dadantu (12 rámků 448x285 v plodišti a 10 rámků 448x141 medník), kde je jasně stanoveno kdy a jak převěšovat a to samozřejmě jen v plodišti, kde se pohybuje počet rámků od 6 do 12 a to podle období.

Zdeněk

Od: vsusicky:
> Řekl bych, že převěšování je naše specialita, kterou okolní svět (mimo
> střední Evropu)nezná. ...
........

Může být zde vysloveno kde se nepřevěšuje? Nejlépe opravdová prezentace např. na internetu přímo od včelařské farmy? A zase se opakuji - krom pouze NN technologie. Chci přesně vidět ve velkém to jarní! nahazování nebo podstavování nástavků do komínu bez zásahu do rámků.

_gp_
http://vindex.ic.cz

"Čermák K." :
> .... Varianta
> kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
> U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
> ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
> některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
> urychlí jeho obsazení včelama. ....

.......

Jak tedy nato bez převěšování u DS? NN jste popsal a já ji tak chápu, že má své velké výhody, ale jak u kombinace NN a 1 VN když ne a ne obsadit u NN prostor a převěšování není potřeba. Pouze u nízkých nástavků si to dovedu představit, protože výška rámku je malá a ten plod se podaří prostě nějak rozdělit nástavkem ode dna a mezistěn, ale kombinace pouze 1 VN a kroužení s NN? Nějak nárážím stále na ten případ - problém ignorace nového prostoru a naprosto bezproblémovému vzniku rojovky. Ta ignorace není pravidlem samozřejmě v každém včelstvu, ale ztráty např. ve srovnání 100 včelstev podle DS a 100 vč. podle učebnicové kombinované technologie (publikované VÚ), tak si troufnu na vyšší odhad ztrát z rojovky u DS. Samozřejmě i se sklizní mého obdivu, že se v tom někdo při takovém počtu vyzná. :-)

Také mám výhrady k přetahování zimních zásob ke dnu. Výhrada je u mě v tom smyslu, že zásoby v takovým místě jako poblíž dna zavazí a podporují vznik rojovky. Vztahuji to na mou míru kterou používám (39x24 bez oček!). S NN technologií nemám praktické zkušenosti, ale ta nízká výška rámku mě přesvědčí lehce. Co vím, tak létavka ve spolupráci s úlovými včelami dokáže sladinou takový prostor u česna v případě i silnější a silné snůšky velmi kvalitně "zapraskat".

Děkuji za případnou reakci.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Nejdřív jsem si to chválil (používám 39x24x11) - pokládal jsem na ni
Formidol, ale nakonec jsem přestal zábrany používat a nechávám včely
stavět trubčinu ve vysokem dnu. Matka se mi tak (zdá se) drží dole a
neleze do medníků. Odřezat trubčinu ve dnu mi nedělá problém.

Dobrý den,
Tohle mě zaujalo. Pochopil jsem dobře, že při 39x24x11 nepoužíváte
mřížku ? Zatím jsem nenašel odvahu to vyzkoušet. Děkuji za reakci.
                                                        Honza G.

Řekl bych, že převěšování je naše specialita, kterou okolní svět (mimo střední Evropu)nezná. Netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že nemá svůj význam, jen jsem tvrdil a nadále tvrdím, že se nejedná o standartní technologii nástavkového včelaření a pro DS kde promematika (dotaz) původně vznikla mi to připadá úplně absurdní. Osobně si myslím, že převěšování je reliktem doby silně uteplených úlů a sledování tepelného režimu včelstev. Pokud omezíte zimování včelstva na pouhých 7 rámků 39x24 pak Vám na jaře ani nic jiného nezbývá, než převěšováním zavíčkovaného plodu do medníku vytvořit matce dostatečný prostor pro plodování. Ale v nástavkovém systému u středně vysokých nástavků máte silné včelstvo ve dvou nástavcích a pak je podpora rozvoje zajišťována Brennerovou rotací nástavků, nikoliv manipulací s jednotlivými rámky a medník nadstavujete nad plodiště. Protože se přidává poměrně velký volný prostor je to asi o určité zkušenosti a citu pro situaci. V nízkonástavkovém je to podobné, pouze rotujete se třemi nástavky a přidání nástavku není tak dramatické. U DS je převěšování logický nesmysl. DS je o velkém plodišti a polorámcích na med. Ale možné je všechno. Jen je otázkou zda se Vám tato pracnost ekonomicky vrátí, tj. je to o těch Kč vynaložené práce na vyprodukovaný kg medu. Opravdu se Vám to ekonomicky vrátí ny vyšších výnosech, když nasadíte reálnou cenu své práce? Já jsem šel do nástavkového včelaření právě s jediným cílem a to snížit pracnost a zjednodušit práci. Bez převěšování a k plné spokojenosti.

Včely by neměly stavět na dolních plástech a prostavovat dno. Je to signál pro včely, že dno není součást plodiště.

Nejdřív jsem si to chválil (používám 39x24x11) - pokládal jsem na ni Formidol, ale nakonec jsem přestal zábrany používat a nechávám včely stavět trubčinu ve vysokem dnu. Matka se mi tak (zdá se) drží dole a neleze do medníků. Odřezat trubčinu ve dnu mi nedělá problém. Myslím si, že prostavováním si včely regulují ventilaci na varroa dnu. Namlouvám si, že je to navíc jakýsi náznak Dadant systému a dává to včelám víc volnosti.
Jedno včelstvo se chová ukázněně a jiné staví jak o život. Ať mají svobodu, třeba moji tolerantnost ocení :-).

> v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
> ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
> je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
> Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta

To je cenné tvrzení, napsat, že jedna z oficiálně popsaných metod pro
ošetřování včelstev je velice blízká ošetřování v zadovácích. Aspoň z toho
vyplývá, že existuje nějaká kontinuita v ošetřování včelstev a ne nějaká
revoluce, kdy staré je kompletně zavrženo a nastupuje nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 2:37 PM
Subject: Re: proč nestaví-převěování


> Je to tak jak píšete. Doplňuji jen o informaci, že pokud Dr. Kamler
> popisuje u kombinovaného systému převěšování, tak to se týká nikoliv DS,
> ale kombinovaného úlu, který má 2 vysoké nást. + několik nízkých. Tam
> ovšem je převěšování potřebné, ba nutné, zároveň se jím řeší obnova díla
> v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
> ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
> je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
> Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta
> kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
> U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
> ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
> některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
> urychlí jeho obsazení včelama. Překládání plodových plástů u NN varianty
> Optimalu skoro úplně nahrazuje zásah, který už čtvrtstoletí používám a
> dělám ho právě v tuto dobu: při i jen částečném obsazení spodního (ze
> tří) nást. zaměním pořadí nástavků - tak se plod a staré zásoby dostanou
> na dno, na dosud horní nást. přidám nást. s mezistěnami (krajní 2 plásty
> hnědé, uvnitř asi 2 panenské z minulého roku) a zbylé dva nást. v
> opačném pořadí na to. Tím včelstvo získá spostu jakoby nového prostoru,
> líp se "rozjede", má kam ukládat med, dobře staví na mezistěnách, působí
> to i protirojově. Dosud spodní prázdný nást. se dostává nahoru jako
> medník. Zároveň se tak obnoví dílo v jednom ze tří nástavků a ten
> nejstarší z nich se s medem dostane mimo včelstvo (dílo se může vytřídit
> - vyřadit).
> K. Čermák

Je to tak jak píšete. Doplňuji jen o informaci, že pokud Dr. Kamler
popisuje u kombinovaného systému převěšování, tak to se týká nikoliv DS,
ale kombinovaného úlu, který má 2 vysoké nást. + několik nízkých. Tam
ovšem je převěšování potřebné, ba nutné, zároveň se jím řeší obnova díla
v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta
kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
urychlí jeho obsazení včelama. Překládání plodových plástů u NN varianty
Optimalu skoro úplně nahrazuje zásah, který už čtvrtstoletí používám a
dělám ho právě v tuto dobu: při i jen částečném obsazení spodního (ze
tří) nást. zaměním pořadí nástavků - tak se plod a staré zásoby dostanou
na dno, na dosud horní nást. přidám nást. s mezistěnami (krajní 2 plásty
hnědé, uvnitř asi 2 panenské z minulého roku) a zbylé dva nást. v
opačném pořadí na to. Tím včelstvo získá spostu jakoby nového prostoru,
líp se "rozjede", má kam ukládat med, dobře staví na mezistěnách, působí
to i protirojově. Dosud spodní prázdný nást. se dostává nahoru jako
medník. Zároveň se tak obnoví dílo v jednom ze tří nástavků a ten
nejstarší z nich se s medem dostane mimo včelstvo (dílo se může vytřídit
- vyřadit).
K. Čermák


vsusicky napsal(a):

>vsusicky:
>
>
>>A u kombinovaného systému by to mělo platit
>>
>>
>>
>zvlášť......
>pro GP
>"I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou
>vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší."
>Asi bude záležet na tom, jakou používáte učebnici. Na stránkách PNSV v
>záložce technologie se s převěšováním nepočítá ani u jediné varianty
>technologie na půdorysu Langstroth, tj. včetně kombinovaného
>sytému=modifikovaný Dadant. Je ale pravda, že v příručce VÚ "Včelaříme
>nástavkově" od autorů Kamler, Čermák, se převěšování u DS používá. Z toho
>co vím, tak ze známých chovatelů v DS jako standartní technologii
>převěšování nepoužívá ani př. Čermák, ani Stonjek, ani J.Jindra a myslím,
>že není obsažena ani v technologii EURODADANT od př. Řeháčka. Nevím jak př.
>Cimala, ale ten si technologii v pozici profesionálního včelaře chrání
>jako své "know-how", což vy ostatně taky. Dle mého názoru převěšování jako
>standartní technologie zcela popírá principy a výhody včelaření v
>nástavkovém úlu a v případě DS to platí zvlášť. Trochu mne to překvapuje ve
>Vašem případě, protože z Vašich příspěvků jsem usoudil, že včelaříte ve
>velkém a Vámi uvedená technologie mi připadá pro velkochov opravdu pracná a
>vzhledem k tomu, že práce je dnes to nejdražší, tak také nákladná. Pokud
>použiji jako první medníkový nástavek NN vystrojený pouze soušemi nebo
>alespoň s jádrem ze souší a včely jsou v síle, nemám problém, tak proč bych
>si komplikoval život s převěšováním. Na hraní si se včelami mi bohatě stací
>tvorba oddělků a chov matek.
>