- zak (e-mailem) --- 5. 6. 2006
RE:dřevo (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842)
Nevím odkud čísla pochází, ale v tradičním českém pojetí se v podstatě již pár let po zasázení stromky prořezávají - náletové stromky a po dalších 80 - 100 zase jen řeže. Z vlastní zkušenosti ale vím, že většina malých vlastníků těžbu na obce s rozš. působností nehlásí - a když ji hlásí tak velmi zajímavě , takže toto české pojetí statistiky je bohužel pracné, finančně náročné, ale ve výsledku méně přesné než statistiký odhad.
Ale jinak je pravda, že máme hodně produkčních lesů, tj. smrkové fabriky. Při současných daních z nemovitosti a dalších nákladech je to ale asi nezbytnost. Současné praxe co s nevyužitelnou loukou - zasázet.
K.Žák
-----Original Message----- From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz] Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM To: V?ela?sk? mailing list Subject: Re: PS nastavky
> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste tak na > půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1 obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra, piliny, atd. J. Čáp ..... Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha (pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce. Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i těžbu (a prodej dřeva). Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi blízko u sebe. Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku: 1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl) 2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na jednoho poměrně dost. A což takový panelák ve městě. Karel P.S.: A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě i nám taky. Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí "sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein Schweinegeld". Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16867
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |