Včelařská konference

Já používám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo
a takové problémy nemám. Podle mých zkušeností šroub drží tolik, že v
případě nějakého tahu nebo když zapomenu přestat šroubovat se hlavička
protlačí přes boční desku nebo i boční desku rozštípne a šroub drží. Je to
ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce
vzájemně v rovině? Nedochází při šroubování k ohýbání vrutu a tudíž k jeho
načnutí? Možná to dělá těch půl mm průměru šroubu? Mimochodem mnou používané
šrouby jsem obšlehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné
nastavky používal třeba jako sedátka pro návštěvníky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM
Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu


mam jiny problem...:

krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...

konstrukce je nasledovna:

- langstroth 159, sila steny 25 mm
- sroubovani pres delsi bocni stranu
- prava strana prkna smeruje ven
- spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
- pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
- nepouzivam zadne lepidlo

uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem
s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu
seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i
utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na
jedne strane...
nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.

k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina
zavit.

PORADTE PROSIM - CO S TIM...?

silnejsi vruty?
lepidlo?
natreni/naparafinovani nastavku?
nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
... ... ...?


diky moc

pred delsim casem probehla konferenci (aspon doufam, ze to bylo tady) informace o tom, jak se vyhnout omezeni nekterych hypermarketu pri nakupu cukru (casto povoluji max 10 kg/jeden nakup).

pointa byla v tom, ze toto omezeni je nejak nelegalni a obchodni retezce (resp. jejich vedouci) o tom vedi, jen spolehaji na to ze to nevedi nakupujici.

nekdo znal "kouzelnou veticku", ktera kdyz se privolanemu vedoucimu rekla, otevrela dvere k nakupu neomezeneho mnozstvi...

neznate ji nekdo :-) ?

nemohu ji dohledat a nechce se mi stravit dopoledne projizdenim se po nakupnim stredisku s vozikem a destikilovkou cukru...

diky vsem.


jd


____________________________________-
____________________________________-

mam jiny problem...:

krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...

konstrukce je nasledovna:

- langstroth 159, sila steny 25 mm
- sroubovani pres delsi bocni stranu
- prava strana prkna smeruje ven
- spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
- pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
- nepouzivam zadne lepidlo

uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na jedne strane...
nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.

k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina zavit.

PORADTE PROSIM - CO S TIM...?

silnejsi vruty?
lepidlo?
natreni/naparafinovani nastavku?
nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
... ... ...?


diky moc.

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa <tomas.jasa/=/email.cz>
> Předmět: Re: Konstrukce tenkost?nn?ch n?stavk?
> Datum: 16.6.2006 19:16:46
> ----------------------------------------
> Podle mých zkušeností je lepší varianta pana Zeleného. V tomto provedení
> mám několik stovek nástavků, většinou vlastní výroby. Vlastním i několik
> optimalů, kdysi vyrobených panem Břinkem. Pokud se prkno na kterém visí
> ouška, může kroutit. Tak občas v některém nástavku rámky propadávají, nebo
> se naopak nevejdou. Podle mě provedení vzor Zelený nemá chybu, pokud se
> pohlídá, aby byla pravá strana prkna směrem ven, aby se náhodou nemohlo
> rozšklebit.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

> Jak můžeš dělat předek a zadek nástavku 380, když máš rámek 390 ??
......

Mám dnes nějaké dlouhé vedení. 10 rámků je 380 mm. Už mi to došlo. :-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Radim Polasek:
> ...Já taky jednostěnné nastavky dělám
> podle něho, pro rámky 39x24 mám boční stěny dlouhé 50 cm a čelní a zadní
> stěnu 38 cm, ...
....

Jak můžeš dělat předek a zadek nástavku 380, když máš rámek 390 ??

_gp_
http://vindex.ic.cz

Pan Zelený nástavky (asi) dělá "na zářez". Ten je hluboký stejně jako drážka pro rámek. Takže mu po sesazeni nevznikne po obvodu žádná mezerka. Co se Optimalu týče - nevím jak ho dělá p. Břinek, ale pokud by byl vyroben na drážku (+ lepení) dle návodu Ing. Čermáka tak se podle mě nemůže čelní deska kroutit.

Mně se také líbí ta "německá" konstrukce Dr. Liebiga a to ze stejných důvodů(žádné drážky, jisté držení). Píšete, že používáte spodní nasazovací a vrchní hmatovou lať na přední stěně širší. Myslíte tím jako tlustší nebo doopravdy širší? Liebig je má 60 x 20 hmatová, 30 x 20 nasazovací. Pošlete mi prosím foto nástavku na: leva/=/quick.cz Děkuji.
Liebig používá Zander rámky 42 x 22 cm. Rozměry tohoto rámku (jako všech louček) bohužel neznám. Jestli je někdo znáte, tak budu rád když poradíte kde je najdu. Tato "německá" konstrukce nástavku Dr. Liebiga má ještě výhodu v tom, že ouška Zander rámku jsou 28,5 mm dlouhá (musí se pěkně držet). U rámku 39 x 24 kde je ouško 13 mm dlouhé stačí malá nepřesnost v konstrukci nástavku a rámky při posunutí více k jednomu oušku propadávají. Jenže postavit stejnou konstrukcí nástavek na naše ouška (např. Optimal ouško 16mm)nejde. Vy používáte Zander rámky? Vyrábět si rámky na naši míru s delšíma ouškama by asi nebylo šťastné.
Díky za odpovědi.

Spíš mám pocit, že by se mělo hledat kdo dělá nové nastavky a nedělá je
podle Dr Liebiga. Těch je určitě míň. Já taky jednostěnné nastavky dělám
podle něho, pro rámky 39x24 mám boční stěny dlouhé 50 cm a čelní a zadní
stěnu 38 cm, takže nastavek je pro deset rámků na studenou stavbu. Vnější
šířka nastavků je mezi 42 a 43 cm, takže tyto úly se dají použít do včelínu
s původně baterií zadováků 39x24 na teplou stavbu, protože se tam na šířku
vejde stejný počet úlů.
Jinak na těchto úlech obecně nejvíc trpí čelní strana bočních prken, protože
se tam do vláken dostane nejsnadněji voda. Takže při nátěru fermeží nechávám
tu čelní stranu zvlášť hodně nasát. Jinak to záleží na stanovišti. Déšť a
vítr u nás nejčastěji přichází z jihozápadu, na zahradě mám česna k jihu, ze
severu a z severovýchodu jsou úly chráněny baráky, takže nejvíc je namáhána
vlhkostí pravá boční strana a česnová strana zprava. Na lesním stanovišti je
jih a západ cloněn lesem, česna jsou směrem na východ, kde je volný výlet a
trochu je volný výlet i na sever. takže úly jsou namáhány vlhkostí z čelní
strany a trochu z boční levé.

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 16, 2006 5:42 PM
Subject: Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků


> langstroth je hodně do obdélníku,je lepší šroubovat přes delší
> desku,optimal je čtverec a tam je to jedno...
> podstatné je ,aby nástavky dobře seděly a lícovaly, nesnesu
> kolébky,osvědčila se mi "německá" konstrukce (popsaná třeba v knize
> Včelaříme jednoduše autor: Dr. Gerhard Liebig )u které není třeba
frézovat,
> používám jen spodní a vrchní lať na přední stěně širší,
> pokud uhlídáte na delších deskách střed stromu uvnitř nástavku tak se
> vyhnete odchlípnutí vrchní i spodní hrany,stejně tak suky,
> je dobré u vyšších nástavků stěnu slepit aspoň ze dvou dílů....
>
> můžu poslat foto nástavku...

pokud budu počítat cenu cukru v průměru 20 Kč + energie(dovoz,rozpouštění apod)+ materiál(sklenice,víčka apod)+ práce(té je s tím morda),tak nevím,jestli bych se vlezl pod výkupní cenu.....ale je tu medovice(zima) a dobří zákazníci

Podle mých zkušeností je lepší varianta pana Zeleného. V tomto provedení mám několik stovek nástavků, většinou vlastní výroby. Vlastním i několik optimalů, kdysi vyrobených panem Břinkem. Pokud se prkno na kterém visí ouška, může kroutit. Tak občas v některém nástavku rámky propadávají, nebo se naopak nevejdou. Podle mě provedení vzor Zelený nemá chybu, pokud se pohlídá, aby byla pravá strana prkna směrem ven, aby se náhodou nemohlo rozšklebit.

> Od: Eman:
> ...
> Netýká se včelařských živnostníků. Že je to ekonomicky méně výnosné mi
> nemusíte říkat. Ale ušetřený čas by šlo využít. já to vloni u 2 včelstev
> zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.
...........

Co tě navádí k tomu, že ti nemusí říkat? Můj průměr dodaných zásob na jedno včelstvo je 2-3 kg cukru a med je ponechán jako cca do 15 kg celkem. A přitom se dá z toho žít jako živnostník.

Spočítej mi své dogma, že se vyplatí neponechat med a dodat jako zásoby na zimu cukr. Myslím si, že najivní přestavy o výdělku nad medem a zazimovávání na cukru (cukrovarnické sacharózy) je výjevem najivní neznalosti u menších včelařů. :-( Zimoval jsem na medu jak za 25, - tak také za 70,- ve výkupu. (ceny květového za poslední 4 léta)

Počítej nejen pomyslný výdělek, ale i odvoditelné náklady. Klidně začni a já tě v klidu doplním, kdyby něco chybělo. Berme třeba v potaz půltisíce včelstev. Jo?

_gp_
http://vindex.ic.cz

ta trocha akátu se tam ztratí,nejde vytáčet každá i slabá snůška a myslím že lípa včelám taky nedá, už sem viděl první v květu,les meduje-mšice na smrcích i jehličnanech a pokvetou oba maliníky,jetel,město....

langstroth je hodně do obdélníku,je lepší šroubovat přes delší desku,optimal je čtverec a tam je to jedno...
podstatné je ,aby nástavky dobře seděly a lícovaly, nesnesu kolébky,osvědčila se mi "německá" konstrukce (popsaná třeba v knize Včelaříme jednoduše autor: Dr. Gerhard Liebig )u které není třeba frézovat,
používám jen spodní a vrchní lať na přední stěně širší,
pokud uhlídáte na delších deskách střed stromu uvnitř nástavku tak se vyhnete odchlípnutí vrchní i spodní hrany,stejně tak suky,
je dobré u vyšších nástavků stěnu slepit aspoň ze dvou dílů....

můžu poslat foto nástavku...

mravenci neznají denní dobu ,večer je lze vylákat a na podložce se sladkou vodou v omnia víčku překvapit a postříkat,potom mravence sklepnout na zem,aby to zatáhly do mraveniště, a podložku odstranit....

U mých úlů nejvíce netrpí strana jižní, ale západní, do které to slunce pere téměř kolmo.

Co myslíte, je lepší z hlediska životnosti při umístění úlů volně venku dělat tenostěnné nástavky tak, aby směrem k česnu (zpravidla k jihu) nebyly čela bočních stěn vidět (vše je překryto čelní stěnou a šrouby jdou z čelní desky do bočních stěn)? Nebo je lepší druhý způsob - mezi boční desky je vložena čelní deska (čela bočních stěn jsou ve směru k česnu nekryta, šrouby jdou z bočních desek do čelní).

Prvním způsobem nástavky vyrábí např. př. Zelený u Langstrothu, druhý způsob zastupuje např. Optimal dle výkresů Ing. Čermáka.

Ještě jednou připomínám, že mi jde o životnost - odolnost proti povětrnostním vlivům.
Díky za názory.

Na našem letáku byla navíc uvedena Michle.

Pokud někdo chce ušetřit na cukru je výhodné průběžně sledovat nabídky hypermarketů. Například v loňském září až říjnu jsem kupoval cukr krystal a krupici nejdráže za 14,90 za kilo Kč a nejlevněji za 12,90 Kč za kilo a to v Tescu a Kauflandu. Cena u balení po 5 kg, ač byla proklamována cenová akce, nebyla nižší než za jedno kilo. Je však nutné poznamenat, že uvedené řetězce jej prodávají na jeden nákup a osobu většinou max. po 10 kg, takže s tím košíkem musíte jezdit trochů déle.

Akce má být příští týden od soboty17.6. do pátku 23.6.

Milan Čáp

Jakub Dolínek napsal(a):

>odkud je tato informace? volal jsem na infolinku kauflandu (800 165 894) a tento tyden cukr v akci nebyl... pry minuly.
>(praha)
>
>jd
>
>
>
>>------------ Původní zpráva ------------
>>Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
>>Předmět: RE: Ceny cukru
>>Datum: 16.6.2006 08:30:07
>>----------------------------------------
>>
>>Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.
>>
>>
>>
>>
>
>

těď je povolen formidol

papan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Janura <elektro/=/janura.sk>
> Předmět: kliestik
> Datum: 16.6.2006 08:36:30
> ----------------------------------------
> priatelia
>
>
> ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika ktory my zamoril vcely v
> tomto obdobi a nepomohlo ani vyrezavanie trubciny?
>
> kyselinou mravcou alebo cim?
>
> Pista
>
>
>
>

Máte někdo zkušenost ze samovýrobou aku pohonu medometu?

Dík

Taky jsem si všiml, Zrovna dělám seno pro kozy a když jsem ho včera pytloval pod stromem, podezřele lepilo a na autě byly taky sladký pontíky. Včely mám 680 m n m. v Krušných Horách. Jinak i ostatního hmyzu jsou obrovská kvanta. Jo, období hojnosti...

odkud je tato informace? volal jsem na infolinku kauflandu (800 165 894) a tento tyden cukr v akci nebyl... pry minuly.
(praha)

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: RE: Ceny cukru
> Datum: 16.6.2006 08:30:07
> ----------------------------------------
>
> Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.
>
>
> -----Original Message-----
> From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
> Sent: Thursday, June 15, 2006 6:57 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Ceny cukru
>
> Třeba kdyby se udělal řidší roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se
> to stát přes noc, tak by ten škrob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na
> povrch a většina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn
> zřejmě suchý škrob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu
> a o to ho bude víc ....
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM
> Subject: Ceny cukru
>
>
> > Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic.
> > Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným
> > pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno
> > včelsto a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych
> věděl!
> Asi
> > to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr
> > za 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té
> > moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není
> > nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu,
> > považoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý
> > zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21
> > Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých
> > oblastech a dlouhou zimou bez
> proletu.
> > Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

No jo, ale když to použiji ve voze, nezničím tím i včely? Nemůžu se vyhnout tomu, aby včely nezalétávaly do vozu a také lezly po zemi.
----- Original Message -----
From: P.K.
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, June 15, 2006 8:43 AM
Subject: Re: mravenci


na mravence používám Acctelic-stačí trefit pár mravenců a je i po hnízdě za
skříní...


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.1.384 / Virová báze: 268.8.3/360 - datum vydání: 9.6.2006

Ono se to lehce řekne vytočit co nejrychleji současný med, když u nás jsou zrovna akáty v plném květu a z plástů to teče jako voda....
Ale hlavně, že něco vůbec je...;-)
Martin

Zavíječi jsou nejméně dva.Jeden napadá hlavně starší plásty a ten druhý má rád čerstvý vosk a jde klidně do mladého díla a mezistěn.

Včera nám jeden včelař z Chrudimska přivezl vzorek letošního medu, který právě vytočil. Měl vodivost nad 9,0 chuť měl po smrku. Po prohlídce smrků v okolí mohu konstatovat, že meduje mšice zelená, mšice ojínělá a ojediněle i puklice. Je třeba co nejdříve vytočit současný med, aby se potom netočil květový med spolu s medovicovým. Jak to vypadá jinde?

dakujem



Pista




JANURA s.r.o.
Konska 338
01313

elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, June 16, 2006 8:52 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kliestik


V této době Formidolem (potřeba teplota >20-25C), po vytočení medu v srpnu
Gabonem, na podzim fumigací Varidolem, MP-10 a aerosolem. Roje můžeš hned
zafumigovat a 100% roztočů na včelách jde hned do háje. Poraď to i
sousedním včelařům.
---------------------

>ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika

__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

V této době Formidolem (potřeba teplota >20-25C), po vytočení medu v srpnu Gabonem, na podzim fumigací Varidolem, MP-10 a aerosolem. Roje můžeš hned zafumigovat a 100% roztočů na včelách jde hned do háje. Poraď to i sousedním včelařům.
---------------------

>ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika

Hmm, takže s tou maringotkou a vandaly je to jak jsem čekal... Měl bych na ni jediné místo asi tak 20metrů od vchodu do domu (bydlím dost ve svahu a jenom tam se dá maringotka zavézt).
Nakolik mohou včely obtěžovat, když jich tam nejdnou bude tolik?
Mám čtyři včelstva asi deset metrů před domem a většinou o nich skoro nevím, jenom když je kapánek ruším důkladným rozebíráním pro kontrolu a rušení matečníků, tak potom hodinku dvě semtam nějaká dělá bubáka a obtěžuje. Ale jinak opravdu s nimi nemám problém.

Lukáš

priatelia


ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika ktory my zamoril vcely v
tomto obdobi a nepomohlo ani vyrezavanie trubciny?

kyselinou mravcou alebo cim?

Pista

Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.


-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Thursday, June 15, 2006 6:57 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Ceny cukru

Třeba kdyby se udělal řidší roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se
to stát přes noc, tak by ten škrob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na
povrch a většina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn
zřejmě suchý škrob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu
a o to ho bude víc ....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM
Subject: Ceny cukru


> Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic.
> Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným
> pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno
> včelsto a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych
věděl!
Asi
> to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr
> za 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té
> moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není
> nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu,
> považoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý
> zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21
> Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých
> oblastech a dlouhou zimou bez
proletu.
> Zdraví R. Stonjek

V hypermarketech Globus cukr za 15.90 od soboty 17.6. Vcera prisel letak.
Mirek

Tento odpuzovač je určen pouze do země,
tedy vysílá frekvence, které se říší zemí a působí jako rušení zemního mraveniště,



tedy v zemi,

nefunguje ve volném prostoru, tam musí být úplně jiný princip jen ultrazvukový generátor vhodné frekvence,

různé odpuzovače frekvenčního typu máme, ale mravenci zde nejsou uvedeni,

informujte se v odborných redakcích, které toto jistě pečlivě sledují, a znají nejúčinnější ochranu,

či praktické působení těchto přístrojů,

Třeba kdyby se udělal řidší roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se
to stát přes noc, tak by ten škrob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na
povrch a většina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn
zřejmě suchý škrob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu
a o to ho bude víc ....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM
Subject: Ceny cukru


> Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic.
> Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným
> pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno včelsto
> a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl!
Asi
> to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr za
> 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té moučky,adresu
> zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není nic jisté cena by
> měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, považoval bych to za
> osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý zisk něco kolem 60 Kč/kg
> jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 Kč. Navíc krmení medem není
> tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých oblastech a dlouhou zimou bez
proletu.
> Zdraví R. Stonjek

Schválně jsem se byl podívat na sáček .Toho škrobu jsou tam maximálně 3%

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 14:33:49
> ----------------------------------------
> Dextriny jsou jedny z látek, které vadí v medovicovém medu při zimování.
> Škrob nejspíš bude vadit taky, pokud ho včely nedokáží při zpracování zásob
> rozložit na tu glukózu. Nejspíš to bude podobné jako s afinovaným cukrem.
> Když bude počasí s častějšími prolety, nic se nestane. Když nebudou prolety,
> nebudou na jaře ani včely.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 15, 2006 1:24 PM
> Subject: Re: Re:Ceny cukru.
>
>
> Myslím si také že by to neměl být problém škroby spolu dextriny patří také
> mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve škole. Ap ropo; při výrobě
> medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?
>
> Pepan
>
>
>
>
>
>

Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic. Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno včelsto a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl! Asi to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr za 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, považoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých oblastech a dlouhou zimou bez proletu. Zdraví R. Stonjek

Skladoval jsem plásty se zásobami až přes rok, vlastně neúmyslně.
Nevidím v skladování od května do srpna žádný problém. Za prvé, mezi plásty
ze zásobami musí být mezera, nejlépe je do nastavku dát místo 10 plástů tak
6-7. Prostě tolik, aby zavíječi nemohli mezi plásty udělat hnízdo z
pavučin, které si vytopí na svou teplotu. To je asi nejhlavnější. Za druhé
pokud možno musí být plásty zavíčkované zásobami odzhora dolů, na takové
zavíječi méně chodí. Za třetí je třeba plásty občas prohlížet, Poprvé tak po
měsíci až měsíci a půl, potom odhaduji tak co 14 dnů. a nalezené larvy
tenkým nožem nebo hřebíkem zabít. Počítám půl minuty až několik minut na
prohlídku plástu podle počtu zavíječů. Za čtvrté tmavé plásty tolik nevadí
jako plásty s plotnami pylu, i zalitého zásobami. Zatímco v plástu bez pylu
larva zavíječe putuje po půlce plástu a tím ho v souhrnu nijak zvlášť
nepoškodí, u pylových ploten se pohybuje na jednom místě na místě uloženého
pylu a tam vznikne díra. Za páté pokud se plásty hned po vyjmutí ze
včelstva uloží někde, kde zavíječi nejsou, je reálná možnost, že v plástech
ani žádná larva není, nebo maximálně jednotlivé larvy přinesené z úlu. Když
nebudou rámky u sebe a tudíž larvy nebudou mít možnost se slízt do jednoho
rámku a utvořit hnízdo, potom první cca měsíc a půl až dva měsíce se nic
nestane. A když to bude někde, kde i v létě je chladněji, tím líp. Za šesté,
poškozené plásty, pokud tam nebudou zrovna díry skrz, včely po vložení
opraví prakticky na původní kvalitu. A nakonec za sedmé platí to pro rámky
uložené v bednách ne v průvanu. Průvan to asi ještě vylepšuje.

Dneska mi příspěvky do konference chodí o cca půl hodiny později, než je
odesílám. tento odesílám cca v 15,23

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 1:31 PM
Subject: Re: Ceny cukru - zimování na medu


> Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami
> umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole síť (průvan), pak by se
> možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje
> teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a
> pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo,
mít
> poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Dextriny jsou jedny z látek, které vadí v medovicovém medu při zimování.
Škrob nejspíš bude vadit taky, pokud ho včely nedokáží při zpracování zásob
rozložit na tu glukózu. Nejspíš to bude podobné jako s afinovaným cukrem.
Když bude počasí s častějšími prolety, nic se nestane. Když nebudou prolety,
nebudou na jaře ani včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 1:24 PM
Subject: Re: Re:Ceny cukru.


Myslím si také že by to neměl být problém škroby spolu dextriny patří také
mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve škole. Ap ropo; při výrobě
medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?

Pepan

Zdravím,

co tady řešíte. Loni jste se mnou přeli o prodejní ceně medu, a nyní už všichni prodáváte za 30Kč. Já mám sice s odbytem velké potíže, ale doufám, že med prodám lépe. Nebo všichni tady máte 200 a více včelstev a nic jiného Vám nezbývá.(jinak mám 40 včelstev a točím 30-50 kg).
Úspěšný prodej za 30Kč a krmení medem přeje
Luboš Holý

PS Taky nemusim prodat vše dnes.

Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole síť (průvan), pak by se možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole síť (průvan), pak by se možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Myslím si také že by to neměl být problém škroby spolu dextriny patří také mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve škole. Ap ropo; při výrobě medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 12:57:39
> ----------------------------------------
> Doteď jsem si myslel, že škrob by měl naopak klesnout ke dnu a usadit se
> tam. Ale surový škrob se, pokud vím různě upravuje, takže škrobů je nakonec
> hodně druhů určených pro dost různé použití. Možná dokonce škrob se skládá z
> glukózy, možná ho včely umí enzymy při zpracování zásob aspoň zčásti na tu
> glukózu rozštěpit?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Bohuslav xxxx" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 15, 2006 11:55 AM
> Subject: Re:Ceny cukru.
>
>
> Sám jsem práškovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá
> v poměru 3:2 a škrob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat
> to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Ceny cukru.
> > Datum: 15.6.2006 11:11:45
> > ----------------------------------------
> > Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> > koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> > pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> > včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> > tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
> > Díky R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>
>

Doteď jsem si myslel, že škrob by měl naopak klesnout ke dnu a usadit se
tam. Ale surový škrob se, pokud vím různě upravuje, takže škrobů je nakonec
hodně druhů určených pro dost různé použití. Možná dokonce škrob se skládá z
glukózy, možná ho včely umí enzymy při zpracování zásob aspoň zčásti na tu
glukózu rozštěpit?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 11:55 AM
Subject: Re:Ceny cukru.


Sám jsem práškovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá
v poměru 3:2 a škrob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat
to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 11:11:45
> ----------------------------------------
> Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
> Díky R. Stonjek
>
>
>

Zimování na medu je zajímavá alternativa.
Ale jak uchovat jarní řepkový med? Pokud v rámcích mimo včelstva,
jak se bráníte znehodnocení díla motýlicí?
Já jsem např. na jaře sebral včelstvům nadbytek zásob, které
nespotřebovaly přes zimu a na začátku snůšky zabíraly místo
v úle a chtěl jsem je dát oddělkům. Některé mi ale znehodnotila
motýlice. Sířit jsem je nechtěl, bál jsem se kontaminace
cukerných zásob.
Máte někdo zkušenosti?

Milan Valenta


----- PŮVODNÍ ZPR�VA -----
Od: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "Vèelaøský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Ceny cukru
Datum: 15.6.2006 - 12:25:33

> Cena cukru = 18-24 KÄŤ
> Výkupní cena medu = 25 - 35 kč
> čas = málo a čím dál dražší
> ________________
> Z této rovnice mi vychází řešení: Zapomenout na cukr
> a zimovat na medu.
> Pokud je tady většina včelařů, kteří to dělají jen
> jako zálibu (a myslí to
> upřímně) a netouží být milionáři, tak je to myslím
> vhodné téma k diskuzi.
> Máte s tím zkušenosti?
> Netýká se včelařských živnostníků. Že je to ekonomicky
> méně výnosné mi
> nemusíte říkat. Ale ušetřený čas by šlo využít. já
> to vloni u 2 vÄŤelstev
> zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.
>

Cena cukru = 18-24 Kč
Výkupní cena medu = 25 - 35 kč
čas = málo a čím dál dražší
________________
Z této rovnice mi vychází řešení: Zapomenout na cukr a zimovat na medu. Pokud je tady většina včelařů, kteří to dělají jen jako zálibu (a myslí to upřímně) a netouží být milionáři, tak je to myslím vhodné téma k diskuzi. Máte s tím zkušenosti?
Netýká se včelařských živnostníků. Že je to ekonomicky méně výnosné mi nemusíte říkat. Ale ušetřený čas by šlo využít. já to vloni u 2 včelstev zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.

Sám jsem práškovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá v poměru 3:2 a škrob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 11:11:45
> ----------------------------------------
> Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
>                              Díky R. Stonjek
>
>
>

Letos jsem zariskoval a pokusil se řešit rojové období poměkud drastickým způsobem, ale vyšlo to - zatím bez roje s 20 včelstvy.
Jsem Liberecký kraj - nejprve tu byla asi 14 dní snůška za stromů a začala i řepka - v mednících bylo tak 15 - 25 kg. Pak se ale na 4 týdny ochladilo - ráno 0-3 stupně a přes den jen ojediněle nad 10 stupňů (ženě omrzly koncem května květiny v truhlících).
Pak hlásily, že bude do týdne konečně teplo a tak jsem se šel na včely podívat (byly už od jara na 5 - 6 nástavcích - cca 50% posiluji na podzim květnovými oddělky).
Ve 12 včelstvech všude matečníky. Další nástavky již nemám, neboť jsem vše použil na 30 oddělků a tak jsem jim všem sebral veškerý med - nemáš zásoby - nemá smysl se rojit.
Za týden se skutečně oteplilo a holky začly makat - po 14 dnech bez roje . Možná jsem je trochu podtrhl, ale zatím se mi to jeví dobře.
Ale je to risk neboť, kdyby se neoteplilo, tak je musím zase krmit - jedny nejsilnější již začly vynášet plod.
Rok začal značně rozpačitě, ale snad nám to do měsíce vrátí.

Dneska jsem zachytil reklamu v rozhlase, v Lidlu cukr krupice za 18.90 za
kilo.

R. Polášek

olomoucko-medovice opravdu začíná, před chvílí jsem stál pod velkým bukem,listy se leskly a pod stromem to šumělo od padajících kapiček,mšice sem viděl na jasanech a hruškách ,vrbách ,kde to vypadalo obdobně...

Otazka je, aky je to mouckovy cukr. Da sa v cukrovare kupit odpras z
filtra. Cerstvy vyzera uplne ako praskovy cukor, kt. kupis v obchode Je to
bez pridavku skrobu, ale ak ti z neho zostane k roku, tak ho musis
rozbijat krompacom. Byva vo vreciach po 50 Kg.
Krmit praskovy cukor s primesou skrobu som neskusal.

Matej




"Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
15.06.2006 11:11
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Ceny cukru.






Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
DĂ­ky
R. Stonjek

mohu se zeptat, kde je ten prosly mouckovy cukr k mani?

diky

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 11:11:47
> ----------------------------------------
> Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
>                              Díky R. Stonjek
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
Díky R. Stonjek

Dobře a kde to je? Jižní Morava, severní Morava?

Jinak u nás ( severní Morava) zřejmě začíná medovice.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 8:49 AM
Subject: Re: akáty


> z akátu nosí (cca 2kg) a obzvlášť těch mladších to opravdu hučí....ale
> začínají se obracet víc do lesa

co se týká nerezu, tak si nechte ten kastrol za vyšší cenu udělat z nemagnet. nerezu podle vlastní představy,přežije vás pokud bude sloužit k tomu čemu má...

mateří misky určitě nové, z plastu je to za babku, z vosku samozřejmost,spíš by mě zajímalo, jak si je kdo vyrábí,nebo kde je kupuje?

měl sem rozebraný ůl,rušil sem zralý matečníky,najednou TY- TÝTÝ,ůl sem zavřel a za dvě až tři hodiny sem sundával roj z jabloně

z akátu nosí (cca 2kg) a obzvlášť těch mladších to opravdu hučí....ale začínají se obracet víc do lesa

na mravence používám Acctelic-stačí trefit pár mravenců a je i po hnízdě za skříní...

Vysvetliť, prečo sa včely roja, sa dá aj takto. Lenže mne to pripadá ako by rojenie zapríčinila vis major- vyššia moc. Ja si myslím (zjednodušene povedané), že rojenie u včiel "nevzniká", ale je to "zabudované"priamo v nich, včely každoročne, keď na to majú príležitosť, sa chcú rozmnožiť týmto neobvyklým, vo svete hmyzu, spôsobom. Len k tomumusia mať podmienky, bez ohľadu o aký druh, či kmeň ide. Ak by tento fenomén včely postrádali, išlo by o zdegerenovaný druh, ktorý by rýchlo v prírode zanikol. Chválobohu či našťastie, včele ako takej to nehrozí.
Ak má niekto záujem o moje vysvetlenie, môže si to prečítať na www.vcely.skna Fórume:Rok pri včelách, pod názvom "Na rojovú nôtu". Anton

Ono to účinné vaření není zase tak jednoduchá záležitost, proto se směřuje
spíše k jednorázovým prostředkům.

K. ZAK
-----Original Message-----
From: A.Turcani [mailto:anton.turcani/=/gmail.com]
Sent: Wednesday, June 14, 2006 8:16 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky

Keď sa hovorí o čistení materských misiek po sezóne chovu matiek, myslí sa
tým očistiť telo misky z umelej hmoty od vosku, zostatku uschnutej
materskej kašičky na dne MM a zároveň odstrániť náhodné patogény, čiže
hygienická očista. No a na to by naozaj bolo najvhodnejšie použité materské
misky vyvariť, tak ako to robia v zdravotníckych zariadeniach. Keďže,
použitý materiál nie je na var vody vhodný, najlepšie je používať v
sériovom chove vždy mové mater.misky a máme po probléme. Anton

Keď sa hovorí o čistení materských misiek po sezóne chovu matiek, myslí sa tým očistiť telo misky z umelej hmoty od vosku, zostatku uschnutej materskej kašičky na dne MM a zároveň odstrániť náhodné patogény, čiže hygienická očista. No a na to by naozaj bolo najvhodnejšie použité materské misky vyvariť, tak ako to robia v zdravotníckych zariadeniach. Keďže, použitý materiál nie je na var vody vhodný, najlepšie je používať v sériovom chove vždy mové mater.misky a máme po probléme. Anton