78433
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vaeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vdy vyplnili kolonku "téma".
V případě, e reagujete na některý ji uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle kadého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro kadý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, e budete dbát výe uvedených pokynů.)
Zběné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovějí jsou hned zde nahoře)
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067) (17069)
v delce vrutu to, myslim, neni - vrut nema tendenci se ze dreva vytahnout, proste se urve...
pokud jde o jeho pevnost pri sroubovani - mam stejne zkusenosti - taky se dokaze "protlacit" pres drevo, kdyz nenastavim spravny kroutici moment a zapomenu na to...
diry jsou v rovine na 100 % - postup vyroby je takovyto: - vsechny bocni desky predvrtam na stojanovce s vrtakem, na kterem mam rovnou nasazeny zahlubnik (mam na to sablonu, jde to rychle a presne a zvlada to i zena :-) ) - sestavim prkna k sobe, stahnu sverkama, zkontroluju pravouhlost a "urovnam" a rucni vrtackou dovrtam diry i do toho druheho prkna - hned nasazuji vruty a pomoci akuvrtacky s nastavenym krouticim momentem dotahuji.
na nastavcich se taky da sedet, to vydrzi bez problemu.
jen jak je dam ven, zacne se to mrsit...
jd
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu > Datum: 17.6.2006 15:29:52 > ---------------------------------------- > Já pouívám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo > a takové problémy nemám. Podle mých zkueností roub drí tolik, e v > případě nějakého tahu nebo kdy zapomenu přestat roubovat se hlavička > protlačí přes boční desku nebo i boční desku roztípne a roub drí. Je to > ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce > vzájemně v rovině? Nedochází při roubování k ohýbání vrutu a tudí k jeho > načnutí? Moná to dělá těch půl mm průměru roubu? Mimochodem mnou pouívané > rouby jsem oblehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné > nastavky pouíval třeba jako sedátka pro návtěvníky. > > R. Poláek > > ----- Original Message ----- > From: "Jakub Dolínek" <> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM > Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu > > > mam jiny problem...: > > krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek... > > konstrukce je nasledovna: > > - langstroth 159, sila steny 25 mm > - sroubovani pres delsi bocni stranu > - prava strana prkna smeruje ven > - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky > - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu > - nepouzivam zadne lepidlo > > uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem > s minimalnim presahem pres pudorys ulu. > nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu > seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu. > u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i > utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)... > vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na > jedne strane... > nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare. > > k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina > zavit. > > PORADTE PROSIM - CO S TIM...? > > silnejsi vruty? > lepidlo? > natreni/naparafinovani nastavku? > nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo? > vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda? > ... ... ...? > > > diky moc > > > >
Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz ICQ 162151770
____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17070
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067)
Já pouívám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo a takové problémy nemám. Podle mých zkueností roub drí tolik, e v případě nějakého tahu nebo kdy zapomenu přestat roubovat se hlavička protlačí přes boční desku nebo i boční desku roztípne a roub drí. Je to ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce vzájemně v rovině? Nedochází při roubování k ohýbání vrutu a tudí k jeho načnutí? Moná to dělá těch půl mm průměru roubu? Mimochodem mnou pouívané rouby jsem oblehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné nastavky pouíval třeba jako sedátka pro návtěvníky.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Jakub Dolínek" <> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu
mam jiny problem...:
krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...
konstrukce je nasledovna:
- langstroth 159, sila steny 25 mm - sroubovani pres delsi bocni stranu - prava strana prkna smeruje ven - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu - nepouzivam zadne lepidlo
uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem s minimalnim presahem pres pudorys ulu. nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu. u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)... vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na jedne strane... nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.
k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina zavit.
PORADTE PROSIM - CO S TIM...?
silnejsi vruty? lepidlo? natreni/naparafinovani nastavku? nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo? vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda? ... ... ...?
diky moc
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17069
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
cukr - omezeni mnozstvi nakupu v hypermarketech
pred delsim casem probehla konferenci (aspon doufam, ze to bylo tady) informace o tom, jak se vyhnout omezeni nekterych hypermarketu pri nakupu cukru (casto povoluji max 10 kg/jeden nakup).
pointa byla v tom, ze toto omezeni je nejak nelegalni a obchodni retezce (resp. jejich vedouci) o tom vedi, jen spolehaji na to ze to nevedi nakupujici.
nekdo znal "kouzelnou veticku", ktera kdyz se privolanemu vedoucimu rekla, otevrela dvere k nakupu neomezeneho mnozstvi...
neznate ji nekdo :-) ?
nemohu ji dohledat a nechce se mi stravit dopoledne projizdenim se po nakupnim stredisku s vozikem a destikilovkou cukru...
diky vsem.
jd
____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17068
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060)
mam jiny problem...:
krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...
konstrukce je nasledovna:
- langstroth 159, sila steny 25 mm - sroubovani pres delsi bocni stranu - prava strana prkna smeruje ven - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu - nepouzivam zadne lepidlo
uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem s minimalnim presahem pres pudorys ulu. nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu. u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)... vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na jedne strane... nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.
k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina zavit.
PORADTE PROSIM - CO S TIM...?
silnejsi vruty? lepidlo? natreni/naparafinovani nastavku? nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo? vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda? ... ... ...?
diky moc.
jd
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tom? Jaa <tomas.jasa/=/email.cz> > Předmět: Re: Konstrukce tenkost?nn?ch n?stavk? > Datum: 16.6.2006 19:16:46 > ---------------------------------------- > Podle mých zkueností je lepí varianta pana Zeleného. V tomto provedení > mám několik stovek nástavků, větinou vlastní výroby. Vlastním i několik > optimalů, kdysi vyrobených panem Břinkem. Pokud se prkno na kterém visí > ouka, můe kroutit. Tak občas v některém nástavku rámky propadávají, nebo > se naopak nevejdou. Podle mě provedení vzor Zelený nemá chybu, pokud se > pohlídá, aby byla pravá strana prkna směrem ven, aby se náhodou nemohlo > rozklebit. > > >
Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz ICQ 162151770
____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17067
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vlastimil (85.71.53.209) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054) (17060)
Pan Zelený nástavky (asi) dělá "na zářez". Ten je hluboký stejně jako dráka pro rámek. Take mu po sesazeni nevznikne po obvodu ádná mezerka. Co se Optimalu týče - nevím jak ho dělá p. Břinek, ale pokud by byl vyroben na dráku (+ lepení) dle návodu Ing. Čermáka tak se podle mě nemůe čelní deska kroutit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17064
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vlastimil (85.71.53.209) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054) (17057)
Mně se také líbí ta "německá" konstrukce Dr. Liebiga a to ze stejných důvodů(ádné dráky, jisté drení). Píete, e pouíváte spodní nasazovací a vrchní hmatovou la na přední stěně irí. Myslíte tím jako tlustí nebo doopravdy irí? Liebig je má 60 x 20 hmatová, 30 x 20 nasazovací. Polete mi prosím foto nástavku na: leva/=/quick.cz Děkuji.
Liebig pouívá Zander rámky 42 x 22 cm. Rozměry tohoto rámku (jako vech louček) bohuel neznám. Jestli je někdo znáte, tak budu rád kdy poradíte kde je najdu. Tato "německá" konstrukce nástavku Dr. Liebiga má jetě výhodu v tom, e ouka Zander rámku jsou 28,5 mm dlouhá (musí se pěkně dret). U rámku 39 x 24 kde je ouko 13 mm dlouhé stačí malá nepřesnost v konstrukci nástavku a rámky při posunutí více k jednomu ouku propadávají. Jene postavit stejnou konstrukcí nástavek na nae ouka (např. Optimal ouko 16mm)nejde. Vy pouíváte Zander rámky? Vyrábět si rámky na nai míru s delíma oukama by asi nebylo astné.
Díky za odpovědi.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17063
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054) (17057)
Spí mám pocit, e by se mělo hledat kdo dělá nové nastavky a nedělá je podle Dr Liebiga. Těch je určitě míň. Já taky jednostěnné nastavky dělám podle něho, pro rámky 39x24 mám boční stěny dlouhé 50 cm a čelní a zadní stěnu 38 cm, take nastavek je pro deset rámků na studenou stavbu. Vnějí ířka nastavků je mezi 42 a 43 cm, take tyto úly se dají pouít do včelínu s původně baterií zadováků 39x24 na teplou stavbu, protoe se tam na ířku vejde stejný počet úlů. Jinak na těchto úlech obecně nejvíc trpí čelní strana bočních prken, protoe se tam do vláken dostane nejsnadněji voda. Take při nátěru fermeí nechávám tu čelní stranu zvlá hodně nasát. Jinak to záleí na stanoviti. Dé a vítr u nás nejčastěji přichází z jihozápadu, na zahradě mám česna k jihu, ze severu a z severovýchodu jsou úly chráněny baráky, take nejvíc je namáhána vlhkostí pravá boční strana a česnová strana zprava. Na lesním stanoviti je jih a západ cloněn lesem, česna jsou směrem na východ, kde je volný výlet a trochu je volný výlet i na sever. take úly jsou namáhány vlhkostí z čelní strany a trochu z boční levé.
R. Poláek.
----- Original Message ----- From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, June 16, 2006 5:42 PM Subject: Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků
> langstroth je hodně do obdélníku,je lepí roubovat přes delí > desku,optimal je čtverec a tam je to jedno... > podstatné je ,aby nástavky dobře seděly a lícovaly, nesnesu > kolébky,osvědčila se mi "německá" konstrukce (popsaná třeba v knize > Včelaříme jednodue autor: Dr. Gerhard Liebig )u které není třeba frézovat, > pouívám jen spodní a vrchní la na přední stěně irí, > pokud uhlídáte na delích deskách střed stromu uvnitř nástavku tak se > vyhnete odchlípnutí vrchní i spodní hrany,stejně tak suky, > je dobré u vyích nástavků stěnu slepit aspoň ze dvou dílů.... > > můu poslat foto nástavku...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17062
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomá Jaa (85.160.143.80) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054)
Podle mých zkueností je lepí varianta pana Zeleného. V tomto provedení mám několik stovek nástavků, větinou vlastní výroby. Vlastním i několik optimalů, kdysi vyrobených panem Břinkem. Pokud se prkno na kterém visí ouka, můe kroutit. Tak občas v některém nástavku rámky propadávají, nebo se naopak nevejdou. Podle mě provedení vzor Zelený nemá chybu, pokud se pohlídá, aby byla pravá strana prkna směrem ven, aby se náhodou nemohlo rozklebit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17060
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17017) (17023) (17024)
> Od: Eman: > ... > Netýká se včelařských ivnostníků. e je to ekonomicky méně výnosné mi > nemusíte říkat. Ale uetřený čas by lo vyuít. já to vloni u 2 včelstev > zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil. ...........
Co tě navádí k tomu, e ti nemusí říkat? Můj průměr dodaných zásob na jedno včelstvo je 2-3 kg cukru a med je ponechán jako cca do 15 kg celkem. A přitom se dá z toho ít jako ivnostník.
Spočítej mi své dogma, e se vyplatí neponechat med a dodat jako zásoby na zimu cukr. Myslím si, e najivní přestavy o výdělku nad medem a zazimovávání na cukru (cukrovarnické sacharózy) je výjevem najivní neznalosti u meních včelařů. :-( Zimoval jsem na medu jak za 25, - tak také za 70,- ve výkupu. (ceny květového za poslední 4 léta)
Počítej nejen pomyslný výdělek, ale i odvoditelné náklady. Klidně začni a já tě v klidu doplním, kdyby něco chybělo. Berme třeba v potaz půltisíce včelstev. Jo?
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17059
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (217.77.165.36) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054)
langstroth je hodně do obdélníku,je lepí roubovat přes delí desku,optimal je čtverec a tam je to jedno...
podstatné je ,aby nástavky dobře seděly a lícovaly, nesnesu kolébky,osvědčila se mi "německá" konstrukce (popsaná třeba v knize Včelaříme jednodue autor: Dr. Gerhard Liebig )u které není třeba frézovat,
pouívám jen spodní a vrchní la na přední stěně irí,
pokud uhlídáte na delích deskách střed stromu uvnitř nástavku tak se vyhnete odchlípnutí vrchní i spodní hrany,stejně tak suky,
je dobré u vyích nástavků stěnu slepit aspoň ze dvou dílů....
můu poslat foto nástavku...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17057
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vlastimil (85.71.53.209) --- 16. 6. 2006
Konstrukce tenkostěnných nástavků
Co myslíte, je lepí z hlediska ivotnosti při umístění úlů volně venku dělat tenostěnné nástavky tak, aby směrem k česnu (zpravidla k jihu) nebyly čela bočních stěn vidět (ve je překryto čelní stěnou a rouby jdou z čelní desky do bočních stěn)? Nebo je lepí druhý způsob - mezi boční desky je vloena čelní deska (čela bočních stěn jsou ve směru k česnu nekryta, rouby jdou z bočních desek do čelní).
Prvním způsobem nástavky vyrábí např. př. Zelený u Langstrothu, druhý způsob zastupuje např. Optimal dle výkresů Ing. Čermáka.
Jetě jednou připomínám, e mi jde o ivotnost - odolnost proti povětrnostním vlivům.
Díky za názory.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17054
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- martin (193.179.220.253) --- 16. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023) (17026) (17027) (17031) (17034)
Pokud někdo chce uetřit na cukru je výhodné průběně sledovat nabídky hypermarketů. Například v loňském září a říjnu jsem kupoval cukr krystal a krupici nejdráe za 14,90 za kilo Kč a nejlevněji za 12,90 Kč za kilo a to v Tescu a Kauflandu. Cena u balení po 5 kg, ač byla proklamována cenová akce, nebyla nií ne za jedno kilo. Je vak nutné poznamenat, e uvedené řetězce jej prodávají na jeden nákup a osobu větinou max. po 10 kg, take s tím koíkem musíte jezdit trochů déle.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17052
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Čáp (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17033) (17035) (17038) (17047)
Akce má být přítí týden od soboty17.6. do pátku 23.6.
Milan Čáp
Jakub Dolínek napsal(a):
>odkud je tato informace? volal jsem na infolinku kauflandu (800 165 894) a tento tyden cukr v akci nebyl... pry minuly. >(praha) > >jd > > > >>------------ Původní zpráva ------------ >>Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz> >>Předmět: RE: Ceny cukru >>Datum: 16.6.2006 08:30:07 >>---------------------------------------- >> >>Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták. >> >> >> >> > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17051
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepan (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re:kliestik (17033) (17035) (17038) (17039)
těď je povolen formidol
papan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Janura <elektro/=/janura.sk> > Předmět: kliestik > Datum: 16.6.2006 08:36:30 > ---------------------------------------- > priatelia > > > ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika ktory my zamoril vcely v > tomto obdobi a nepomohlo ani vyrezavanie trubciny? > > kyselinou mravcou alebo cim? > > Pista > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17050
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 16. 6. 2006
RE: Ceny cukru (17033) (17035) (17038)
odkud je tato informace? volal jsem na infolinku kauflandu (800 165 894) a tento tyden cukr v akci nebyl... pry minuly. (praha)
jd
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz> > Předmět: RE: Ceny cukru > Datum: 16.6.2006 08:30:07 > ---------------------------------------- > > Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták. > > > -----Original Message----- > From: Radim Poláek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz] > Sent: Thursday, June 15, 2006 6:57 PM > To: Vcelarska konference > Subject: Re: Ceny cukru > > Třeba kdyby se udělal řidí roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se > to stát přes noc, tak by ten krob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na > povrch a větina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn > zřejmě suchý krob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu > a o to ho bude víc .... > > R. Poláek > > ----- Original Message ----- > From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM > Subject: Ceny cukru > > > > Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic. > > Já jsem mezitím zjistil u výrobce, e moučka se od krysalu lií jemným > > pomletím a přidáním cca 3% krobu proti hrudkovní, to zn. na jedno > > včelsto a nakrmení cca 400 gr. krobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych > věděl! > Asi > > to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr > > za 14,90 tak bych řekl, e je nejvyí čas. Co se týče té > > moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo přítí týden zatím není > > nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, > > povaoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý > > zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto e se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 > > Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých > > oblastech a dlouhou zimou bez > proletu. > > Zdraví R. Stonjek > > > > > >
Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz ICQ 162151770
____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17047
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Cafourek (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re: mravenci (16968) (16973) (16974) (17012)
No jo, ale kdy to pouiji ve voze, nezničím tím i včely? Nemůu se vyhnout tomu, aby včely nezalétávaly do vozu a také lezly po zemi. ----- Original Message ----- From: P.K. To: Včelařský mailing list Sent: Thursday, June 15, 2006 8:43 AM Subject: Re: mravenci
na mravence pouívám Acctelic-stačí trefit pár mravenců a je i po hnízdě za skříní...
-- Příchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG. Verze: 7.1.384 / Virová báze: 268.8.3/360 - datum vydání: 9.6.2006
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17046
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan paček (85.70.22.122) --- 16. 6. 2006
Meduje les
Včera nám jeden včelař z Chrudimska přivezl vzorek letoního medu, který právě vytočil. Měl vodivost nad 9,0 chu měl po smrku. Po prohlídce smrků v okolí mohu konstatovat, e meduje mice zelená, mice ojínělá a ojediněle i puklice. Je třeba co nejdříve vytočit současný med, aby se potom netočil květový med spolu s medovicovým. Jak to vypadá jinde?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17043
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Janura (e-mailem) --- 16. 6. 2006
RE: kliestik (17033) (17035) (17038) (17039) (17041)
dakujem
Pista
JANURA s.r.o. Konska 338 01313
elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993
-----Original Message----- From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan] Sent: Friday, June 16, 2006 8:52 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: kliestik
V této době Formidolem (potřeba teplota >20-25C), po vytočení medu v srpnu Gabonem, na podzim fumigací Varidolem, MP-10 a aerosolem. Roje můe hned zafumigovat a 100% roztočů na včelách jde hned do háje. Poraď to i sousedním včelařům. ---------------------
>ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika
__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________
Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32. http://www.eset.sk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17042
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 16. 6. 2006
Re: kliestik (17033) (17035) (17038) (17039)
V této době Formidolem (potřeba teplota >20-25C), po vytočení medu v srpnu Gabonem, na podzim fumigací Varidolem, MP-10 a aerosolem. Roje můe hned zafumigovat a 100% roztočů na včelách jde hned do háje. Poraď to i sousedním včelařům.
---------------------
>ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17041
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Luká (83.69.58.195) --- 16. 6. 2006
Re: maringotka (17001) (17004)
Hmm, take s tou maringotkou a vandaly je to jak jsem čekal... Měl bych na ni jediné místo asi tak 20metrů od vchodu do domu (bydlím dost ve svahu a jenom tam se dá maringotka zavézt).
Nakolik mohou včely obtěovat, kdy jich tam nejdnou bude tolik?
Mám čtyři včelstva asi deset metrů před domem a větinou o nich skoro nevím, jenom kdy je kapánek ruím důkladným rozebíráním pro kontrolu a ruení matečníků, tak potom hodinku dvě semtam nějaká dělá bubáka a obtěuje. Ale jinak opravdu s nimi nemám problém.
Luká
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17040
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 16. 6. 2006
RE: Ceny cukru (17033) (17035)
Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.
-----Original Message----- From: Radim Poláek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz] Sent: Thursday, June 15, 2006 6:57 PM To: Vcelarska konference Subject: Re: Ceny cukru
Třeba kdyby se udělal řidí roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se to stát přes noc, tak by ten krob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na povrch a větina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn zřejmě suchý krob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu a o to ho bude víc ....
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM Subject: Ceny cukru
> Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic. > Já jsem mezitím zjistil u výrobce, e moučka se od krysalu lií jemným > pomletím a přidáním cca 3% krobu proti hrudkovní, to zn. na jedno > včelsto a nakrmení cca 400 gr. krobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl! Asi > to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr > za 14,90 tak bych řekl, e je nejvyí čas. Co se týče té > moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo přítí týden zatím není > nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, > povaoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý > zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto e se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 > Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých > oblastech a dlouhou zimou bez proletu. > Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17038
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Cafourek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Fw: Odpuzovač mravenců
Tento odpuzovač je určen pouze do země, tedy vysílá frekvence, které se říí zemí a působí jako ruení zemního mravenitě,
tedy v zemi,
nefunguje ve volném prostoru, tam musí být úplně jiný princip jen ultrazvukový generátor vhodné frekvence,
různé odpuzovače frekvenčního typu máme, ale mravenci zde nejsou uvedeni,
informujte se v odborných redakcích, které toto jistě pečlivě sledují, a znají nejúčinnějí ochranu,
či praktické působení těchto přístrojů,
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17036
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17033)
Třeba kdyby se udělal řidí roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se to stát přes noc, tak by ten krob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na povrch a větina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn zřejmě suchý krob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu a o to ho bude víc ....
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM Subject: Ceny cukru
> Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic. > Já jsem mezitím zjistil u výrobce, e moučka se od krysalu lií jemným > pomletím a přidáním cca 3% krobu proti hrudkovní, to zn. na jedno včelsto > a nakrmení cca 400 gr. krobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl! Asi > to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr za > 14,90 tak bych řekl, e je nejvyí čas. Co se týče té moučky,adresu > zveřejním, asi v pondělí nebo přítí týden zatím není nic jisté cena by > měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, povaoval bych to za > osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý zisk něco kolem 60 Kč/kg > jen proto e se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 Kč. Navíc krmení medem není > tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých oblastech a dlouhou zimou bez proletu. > Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17035
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepan (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023) (17026) (17027) (17031)
Schválně jsem se byl podívat na sáček .Toho krobu jsou tam maximálně 3%
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Re:Ceny cukru. > Datum: 15.6.2006 14:33:49 > ---------------------------------------- > Dextriny jsou jedny z látek, které vadí v medovicovém medu při zimování. > krob nejspí bude vadit taky, pokud ho včely nedokáí při zpracování zásob > rozloit na tu glukózu. Nejspí to bude podobné jako s afinovaným cukrem. > Kdy bude počasí s častějími prolety, nic se nestane. Kdy nebudou prolety, > nebudou na jaře ani včely. > > R. Poláek > > ----- Original Message ----- > From: "Pepan" <> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Thursday, June 15, 2006 1:24 PM > Subject: Re: Re:Ceny cukru. > > > Myslím si také e by to neměl být problém kroby spolu dextriny patří také > mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve kole. Ap ropo; při výrobě > medocukrového těsta si s toho problémy neděláte? > > Pepan > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17034
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (62.141.24.91) --- 15. 6. 2006
Ceny cukru
Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic. Já jsem mezitím zjistil u výrobce, e moučka se od krysalu lií jemným pomletím a přidáním cca 3% krobu proti hrudkovní, to zn. na jedno včelsto a nakrmení cca 400 gr. krobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl! Asi to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr za 14,90 tak bych řekl, e je nejvyí čas. Co se týče té moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo přítí týden zatím není nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, povaoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto e se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých oblastech a dlouhou zimou bez proletu. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17033
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025) (17029)
Skladoval jsem plásty se zásobami a přes rok, vlastně neúmyslně. Nevidím v skladování od května do srpna ádný problém. Za prvé, mezi plásty ze zásobami musí být mezera, nejlépe je do nastavku dát místo 10 plástů tak 6-7. Prostě tolik, aby zavíječi nemohli mezi plásty udělat hnízdo z pavučin, které si vytopí na svou teplotu. To je asi nejhlavnějí. Za druhé pokud mono musí být plásty zavíčkované zásobami odzhora dolů, na takové zavíječi méně chodí. Za třetí je třeba plásty občas prohlíet, Poprvé tak po měsíci a měsíci a půl, potom odhaduji tak co 14 dnů. a nalezené larvy tenkým noem nebo hřebíkem zabít. Počítám půl minuty a několik minut na prohlídku plástu podle počtu zavíječů. Za čtvrté tmavé plásty tolik nevadí jako plásty s plotnami pylu, i zalitého zásobami. Zatímco v plástu bez pylu larva zavíječe putuje po půlce plástu a tím ho v souhrnu nijak zvlá nepokodí, u pylových ploten se pohybuje na jednom místě na místě uloeného pylu a tam vznikne díra. Za páté pokud se plásty hned po vyjmutí ze včelstva uloí někde, kde zavíječi nejsou, je reálná monost, e v plástech ani ádná larva není, nebo maximálně jednotlivé larvy přinesené z úlu. Kdy nebudou rámky u sebe a tudí larvy nebudou mít monost se slízt do jednoho rámku a utvořit hnízdo, potom první cca měsíc a půl a dva měsíce se nic nestane. A kdy to bude někde, kde i v létě je chladněji, tím líp. Za esté, pokozené plásty, pokud tam nebudou zrovna díry skrz, včely po vloení opraví prakticky na původní kvalitu. A nakonec za sedmé platí to pro rámky uloené v bednách ne v průvanu. Průvan to asi jetě vylepuje.
Dneska mi příspěvky do konference chodí o cca půl hodiny později, ne je odesílám. tento odesílám cca v 15,23
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 15, 2006 1:31 PM Subject: Re: Ceny cukru - zimování na medu
> Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami > umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole sí (průvan), pak by se > moná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje > teorie. Experimentoval jsem jen tak, e jsem včelstva vytočil jen jednou a > pak u jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít > poblí pole slunečnice, ale já ji měl nejblí 4 km daleko.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17032
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023) (17026) (17027)
Dextriny jsou jedny z látek, které vadí v medovicovém medu při zimování. krob nejspí bude vadit taky, pokud ho včely nedokáí při zpracování zásob rozloit na tu glukózu. Nejspí to bude podobné jako s afinovaným cukrem. Kdy bude počasí s častějími prolety, nic se nestane. Kdy nebudou prolety, nebudou na jaře ani včely.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Pepan" <> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 15, 2006 1:24 PM Subject: Re: Re:Ceny cukru.
Myslím si také e by to neměl být problém kroby spolu dextriny patří také mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve kole. Ap ropo; při výrobě medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?
Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17031
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lubo holy (213.168.180.35) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025) (17029)
Zdravím,
co tady řeíte. Loni jste se mnou přeli o prodejní ceně medu, a nyní u vichni prodáváte za 30Kč. Já mám sice s odbytem velké potíe, ale doufám, e med prodám lépe. Nebo vichni tady máte 200 a více včelstev a nic jiného Vám nezbývá.(jinak mám 40 včelstev a točím 30-50 kg).
Úspěný prodej za 30Kč a krmení medem přeje
Lubo Holý
PS Taky nemusim prodat ve dnes.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17030
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025)
Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole sí (průvan), pak by se moná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, e jsem včelstva vytočil jen jednou a pak u jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblí pole slunečnice, ale já ji měl nejblí 4 km daleko.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17029
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025)
Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole sí (průvan), pak by se moná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, e jsem včelstva vytočil jen jednou a pak u jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblí pole slunečnice, ale já ji měl nejblí 4 km daleko.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17028
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepan (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023) (17026)
Myslím si také e by to neměl být problém kroby spolu dextriny patří také mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve kole. Ap ropo; při výrobě medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Re:Ceny cukru. > Datum: 15.6.2006 12:57:39 > ---------------------------------------- > Doteď jsem si myslel, e krob by měl naopak klesnout ke dnu a usadit se > tam. Ale surový krob se, pokud vím různě upravuje, take krobů je nakonec > hodně druhů určených pro dost různé pouití. Moná dokonce krob se skládá z > glukózy, moná ho včely umí enzymy při zpracování zásob aspoň zčásti na tu > glukózu roztěpit? > > R. Poláek > > ----- Original Message ----- > From: "Bohuslav xxxx" <> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Thursday, June 15, 2006 11:55 AM > Subject: Re:Ceny cukru. > > > Sám jsem prákovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá > v poměru 3:2 a krob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat > to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan> > > Předmět: Ceny cukru. > > Datum: 15.6.2006 11:11:45 > > ---------------------------------------- > > Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám monost > > koupit za velmi zajímavou cenu prolý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho > > pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu krobu, jeden větí > > včelař se sto včelsvy ho krmí ji 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v > > tom vyznejte! Jaké jsou vae zkuenosti? > > Díky R. Stonjek > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17027
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023)
Doteď jsem si myslel, e krob by měl naopak klesnout ke dnu a usadit se tam. Ale surový krob se, pokud vím různě upravuje, take krobů je nakonec hodně druhů určených pro dost různé pouití. Moná dokonce krob se skládá z glukózy, moná ho včely umí enzymy při zpracování zásob aspoň zčásti na tu glukózu roztěpit?
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Bohuslav xxxx" <> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 15, 2006 11:55 AM Subject: Re:Ceny cukru.
Sám jsem prákovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá v poměru 3:2 a krob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Ceny cukru. > Datum: 15.6.2006 11:11:45 > ---------------------------------------- > Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám monost > koupit za velmi zajímavou cenu prolý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho > pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu krobu, jeden větí > včelař se sto včelsvy ho krmí ji 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v > tom vyznejte! Jaké jsou vae zkuenosti? > Díky R. Stonjek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17026
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing. Milan Valenta (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024)
ZimovĂĄnĂ na medu je zajĂmavĂĄ alternativa. Ale jak uchovat jarnĂ ĹepkovĂ˝ med? Pokud v rĂĄmcĂch mimo vÄelstva, jak se brĂĄnĂte znehodnocenĂ dĂla motĂ˝licĂ? JĂĄ jsem napĹ. na jaĹe sebral vÄelstvĹŻm nadbytek zĂĄsob, kterĂŠ nespotĹebovaly pĹes zimu a na zaÄĂĄtku snĹŻĹĄky zabĂraly mĂsto v Ăşle a chtÄl jsem je dĂĄt oddÄlkĹŻm. NÄkterĂŠ mi ale znehodnotila motĂ˝lice. SĂĹit jsem je nechtÄl, bĂĄl jsem se kontaminace cukernĂ˝ch zĂĄsob. MĂĄte nÄkdo zkuĹĄenosti?
Milan Valenta
----- PĹŽVODNĂ ZPRĂVA ----- Od: "Eman" <e-mail/=/nezadan> Komu: "VèelaøskĂ˝ mailing list" <vcely/=/v.or.cz> PĹedmÄt: Re: Ceny cukru Datum: 15.6.2006 - 12:25:33
> Cena cukru = 18-24 KÄ > VĂ˝kupnĂ cena medu = 25 - 35 kÄ > Äas = mĂĄlo a ÄĂm dĂĄl draŞťà > ________________ > Z tĂŠto rovnice mi vychĂĄzĂ ĹeĹĄenĂ: Zapomenout na cukr > a zimovat na medu. > Pokud je tady vÄtĹĄina vÄelaĹĹŻ, kteĹĂ to dÄlajĂ jen > jako zĂĄlibu (a myslĂ to > upĹĂmnÄ) a netouŞà bĂ˝t milionĂĄĹi, tak je to myslĂm > vhodnĂŠ tĂŠma k diskuzi. > MĂĄte s tĂm zkuĹĄenosti? > NetĂ˝kĂĄ se vÄelaĹskĂ˝ch ĹživnostnĂkĹŻ. Ĺ˝e je to ekonomicky > mĂŠnÄ vĂ˝nosnĂŠ mi > nemusĂte ĹĂkat. Ale uĹĄetĹenĂ˝ Äas by ĹĄlo vyuĹžĂt. jĂĄ > to vloni u 2 vÄelstev > zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17025
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17017) (17023)
Cena cukru = 18-24 Kč
Výkupní cena medu = 25 - 35 kč
čas = málo a čím dál draí
________________
Z této rovnice mi vychází řeení: Zapomenout na cukr a zimovat na medu. Pokud je tady větina včelařů, kteří to dělají jen jako zálibu (a myslí to upřímně) a netouí být milionáři, tak je to myslím vhodné téma k diskuzi. Máte s tím zkuenosti?
Netýká se včelařských ivnostníků. e je to ekonomicky méně výnosné mi nemusíte říkat. Ale uetřený čas by lo vyuít. já to vloni u 2 včelstev zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17024
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re:Ceny cukru. (17017)
Sám jsem prákovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá v poměru 3:2 a krob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Ceny cukru. > Datum: 15.6.2006 11:11:45 > ---------------------------------------- > Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám monost > koupit za velmi zajímavou cenu prolý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho > pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu krobu, jeden větí > včelař se sto včelsvy ho krmí ji 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v > tom vyznejte! Jaké jsou vae zkuenosti? > Díky R. Stonjek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17023
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ale Linka (62.40.94.34) --- 15. 6. 2006
Re: Rojení (16993) (17011)
Letos jsem zariskoval a pokusil se řeit rojové období poměkud drastickým způsobem, ale vylo to - zatím bez roje s 20 včelstvy.
Jsem Liberecký kraj - nejprve tu byla asi 14 dní snůka za stromů a začala i řepka - v mednících bylo tak 15 - 25 kg. Pak se ale na 4 týdny ochladilo - ráno 0-3 stupně a přes den jen ojediněle nad 10 stupňů (eně omrzly koncem května květiny v truhlících).
Pak hlásily, e bude do týdne konečně teplo a tak jsem se el na včely podívat (byly u od jara na 5 - 6 nástavcích - cca 50% posiluji na podzim květnovými oddělky).
Ve 12 včelstvech vude matečníky. Dalí nástavky ji nemám, nebo jsem ve pouil na 30 oddělků a tak jsem jim vem sebral vekerý med - nemá zásoby - nemá smysl se rojit.
Za týden se skutečně oteplilo a holky začly makat - po 14 dnech bez roje . Moná jsem je trochu podtrhl, ale zatím se mi to jeví dobře.
Ale je to risk nebo, kdyby se neoteplilo, tak je musím zase krmit - jedny nejsilnějí ji začly vynáet plod.
Rok začal značně rozpačitě, ale snad nám to do měsíce vrátí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17022
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (195.39.10.34) --- 15. 6. 2006
Re: akáty-medovice (6724) (6725) (6739) (6755) (6757) (16937) (16942) (16945) (16948) (16950) (16952) (16965) (16967) (16969) (17013) (17016)
olomoucko-medovice opravdu začíná, před chvílí jsem stál pod velkým bukem,listy se leskly a pod stromem to umělo od padajících kapiček,mice sem viděl na jasanech a hrukách ,vrbách ,kde to vypadalo obdobně...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17020
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Antwort: Ceny cukru. (17017)
Otazka je, aky je to mouckovy cukr. Da sa v cukrovare kupit odpras z filtra. Cerstvy vyzera uplne ako praskovy cukor, kt. kupis v obchode Je to bez pridavku skrobu, ale ak ti z neho zostane k roku, tak ho musis rozbijat krompacom. Byva vo vreciach po 50 Kg. Krmit praskovy cukor s primesou skrobu som neskusal.
Matej
"Stonjek" <e-mail/=/nezadan> 15.06.2006 11:11 Bitte antworten an "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
An Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Kopie
Thema Ceny cukru.
DĂky za informace ohlednÄ cen cukru. ZĂtra si pro nÄj jedu. MĂĄm moĹžnost koupit za velmi zajĂmavou cenu proĹĄlĂ˝ mouÄkovĂ˝ cukr. Ing VeselĂ˝ z Dolu ho pro zimnĂ krmenĂ nedoporuÄuje, kvĹŻli vysokĂŠmu obsahu ĹĄkrobu, jeden vÄtĹĄĂ vÄelaĹ se sto vÄelsvy ho krmĂ jiĹž 4 roky a ĂşdajnÄ bez problĂŠmĹŻ. Tak se v tom vyznejte! JakĂŠ jsou vaĹĄe zkuĹĄenosti? DĂky R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17019
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Dolínek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru. (17017)
mohu se zeptat, kde je ten prosly mouckovy cukr k mani?
diky
jd
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Ceny cukru. > Datum: 15.6.2006 11:11:47 > ---------------------------------------- > Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám monost > koupit za velmi zajímavou cenu prolý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho > pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu krobu, jeden větí > včelař se sto včelsvy ho krmí ji 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v > tom vyznejte! Jaké jsou vae zkuenosti? > Díky R. Stonjek > > >
Jakub Dolínek
dolinek/=/email.cz ICQ 162151770
____________________________________- ____________________________________-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17018
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (62.141.24.73) --- 15. 6. 2006
Ceny cukru.
Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám monost koupit za velmi zajímavou cenu prolý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu krobu, jeden větí včelař se sto včelsvy ho krmí ji 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v tom vyznejte! Jaké jsou vae zkuenosti?
Díky R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17017
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: akáty (6724) (6725) (6739) (6755) (6757) (16937) (16942) (16945) (16948) (16950) (16952) (16965) (16967) (16969) (17013)
Dobře a kde to je? Jiní Morava, severní Morava?
Jinak u nás ( severní Morava) zřejmě začíná medovice.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 15, 2006 8:49 AM Subject: Re: akáty
> z akátu nosí (cca 2kg) a obzvlá těch mladích to opravdu hučí....ale > začínají se obracet víc do lesa
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17016
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (195.39.10.34) --- 15. 6. 2006
Re: nerez a umělé matečníkové misky (16976) (16987) (16989) (16996) (17009) (17010)
co se týká nerezu, tak si nechte ten kastrol za vyí cenu udělat z nemagnet. nerezu podle vlastní představy,přeije vás pokud bude slouit k tomu čemu má...
mateří misky určitě nové, z plastu je to za babku, z vosku samozřejmost,spí by mě zajímalo, jak si je kdo vyrábí,nebo kde je kupuje?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17015
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turcani (213.81.170.39) --- 15. 6. 2006
Re: Rojení (16993)
Vysvetli, prečo sa včely roja, sa dá aj takto. Lene mne to pripadá ako by rojenie zapríčinila vis major- vyia moc. Ja si myslím (zjednoduene povedané), e rojenie u včiel "nevzniká", ale je to "zabudované"priamo v nich, včely kadoročne, keď na to majú príleitos, sa chcú rozmnoi týmto neobvyklým, vo svete hmyzu, spôsobom. Len k tomumusia ma podmienky, bez ohžadu o aký druh, či kmeň ide. Ak by tento fenomén včely postrádali, ilo by o zdegerenovaný druh, ktorý by rýchlo v prírode zanikol. Chválobohu či naastie, včele ako takej to nehrozí.
Ak má niekto záujem o moje vysvetlenie, môe si to prečíta na www.vcely.skna Fórume:Rok pri včelách, pod názvom "Na rojovú nôtu". Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17011
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- zak (e-mailem) --- 14. 6. 2006
RE: nerez a um?l? mate?n?kov? misky (16976) (16987) (16989) (16996) (17009)
Ono to účinné vaření není zase tak jednoduchá záleitost, proto se směřuje spíe k jednorázovým prostředkům.
K. ZAK -----Original Message----- From: A.Turcani [mailto:anton.turcani/=/gmail.com] Sent: Wednesday, June 14, 2006 8:16 PM To: V?ela?sk? mailing list Subject: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky
Keď sa hovorí o čistení materských misiek po sezóne chovu matiek, myslí sa tým očisti telo misky z umelej hmoty od vosku, zostatku uschnutej materskej kaičky na dne MM a zároveň odstráni náhodné patogény, čie hygienická očista. No a na to by naozaj bolo najvhodnejie pouité materské misky vyvari, tak ako to robia v zdravotníckych zariadeniach. Keďe, pouitý materiál nie je na var vody vhodný, najlepie je pouíva v sériovom chove vdy mové mater.misky a máme po probléme. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 17010
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci ji 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 17010 do č. 17070)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starích příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, e nejstarí
jsou nahoře a novějí dole). Ve frontě příspěvků je monost se pohybovat příslunými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarí", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimi konference začíná, a pak klikejte na "novějí",
čím se Vám vdy zobrazí várka novějích 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starí) a postupovat směrem dolu (kde jsou novějí).
Nejnovějí - Novějí - Starí - Nejstarí
Klikněte sem pro nápovědu