Včelařská konference

Velice rozumně napsáno.
Jen bych dodal, za prvé pokud to je skutečně mor a povede se ho
samoléčitelskými zásahy zastavit, tak stejně už ten mor mohou mít sousedé a
potom tyto kroky vyjdou najevo a navíc budou zbytečné a bez náhrady.
Považuji to za velice nejistou loterii. Za druhé pokud ty včely byly koupené
loni, mohly mít mor už tehdy a potom má i ten původní chovatel nyní
problémy.
Nebo to byly koupené roje v rojáku, které byly usazené do starších levně
koupených použitých úlů?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 19, 2006 1:52 PM
Subject: Re:Asi m?m mor



1. Kontaktovat SVS, která buď provede šetření, ...
2. ... nebo odešli v igelitovém neprodyšném obalu vzorky 1-5ks plástu s
podezřelým plodem, min. 10x10 cm do Dolu ze zpětnou adresou a na vlastní
náklady za poštovné. P.Titěra sděluje veřejně, že takový vyšetření je
zdarma, protože jde o výjmečnou záležitost. Jinak SVS má vlastní zdroje
určené na nákazy a platili by to ony.
3. VÚ Dol buď potvrdí nebo nepotvrdí podezření. Lepší když si oddychneš, než
budeš rozšiřovat případný mor nebo hnilobu do svého okolí.
4. Když potvrdí, vyhlašuje se ohnisko moru a pásma.
5.Po pozitivním nálezu:
5. Na "přátele" se vykašli, kdyby se děli nedůstojnosti v tvém okruhu
včelařů eliminuj a ignoruj je, protože jde jen o hospodářské zvíře. Nejde o
lidský život.
6. Sjednej a nastuduj a hlavně dodržuj nařízení tvé SVS. Máš -li zájem,
vyžaduj ohodnocení škod dle postupů a nárokuj je. Jde o státní pomoc a
peníze, ne ČSV.
7. Úl, rámek, souše jsou svým způsobem spotřebním materiálem. Nemají sloužit
celej tvůj život, ale mají svou upotřebitelnost. Zamysli se nad tím a
likviduj staré a poskytuj včelstvům co nejvíce nového zařízení ... prostě
co jde obnovovat.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Gusto, opisovany sposob sa pouziva v niekolkych statoch Europy. Ani v
tychto statoch nemaju viac moru ako je v Cechah, alebo na Slovensku. To
nase slavne "plamenove riesenie" nic neriesi - vid stav v oboch
republikach.
Ak mas pochybnosti precitaj si OVP. Tam najdes aj podrobnejsi pracovny
postup, nez bol moj opis.

Opisane je aj vyskusane a funguje to bezchybne.
Opalovanie nema zmysel pri starych, popraskanych ci prehnitych uloch.

P.S. Uz ta vidim ako utekas na OVS, ked si najdes na vcelnici pozitivne
vcelstvo - najme ked ich tam mas 50 ci 100. :-(

Matej




Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
19.06.2006 13:58
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:Antwort: Asimám mor






M.Osusky:
> pozorne prezri plodove ramiky. Ak nenajdes dalsiu bunku, nerob nic ale
> pozornu kontrolu zopakuj o tyzden. Vsimaj si aj viecky ktore su tmavsie
> ako ostatne prip. prepadnute - nemusi tam byt nevyhnutne dierka.
> Ak najdes viac takychto buniek zmet cele vcelstvo vratane matky do
rojnice
> a nechaj ich v nej dva dni o hlade v pivnici. Medzitym si priprav ul -
> moze byt aj ten povodny.
> Plasty po zmeteni vciel vytav na vosk. Ramiky spal. Spalit treba aj
> uteplivku a matersku mriezku - ak je z UH. Rozperak s ktorym si
pracoval
> treba vydezinfikovat plamenom.Ul treba vypalit do hneda benzinovou
> letlampou a vyvarit v 5% luhu sodnom.
> Vcely osad na medzistienky. Hned po vysypani vciel do ula im daj aspon
3L
> roztoku 1:1. Vcelstvo bude treba krmit az kym si nepostavi plasty a
> neulozi do nich aspon 4 Kg zasob. Krmit staci tyzdenne po 3L roztoku.
>
> P.S. Ak to omas v oboch uloch treba uvedene ozdravne opatrenie robit
> sucasne v oboch vcelstvach.
>
> ....a nikde by som nic nehlasil ....
>
> Matej
.......

Maťeji nic proti, ale už vím, proč se drží na některých místech tak dlouho
mor. B.l.l. má nesmírně odolné spory a nějaký ožehnutí plamenem a i
vyvaření v 5% louhu je k ničemu. Už jen při manipulaci, kterou popisuješ
se vše roznese a nic se s takovou nevyřeší.
_gp_
http://vindex.ic.cz

a ze kto je nacionalista.

takto uboho sa vyjadrovat. Porosim o trochu kultury.

dakujem


Marek Farkas



-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, June 19, 2006 2:06 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Asi mám mor

Udělej to přesně jak ti radí Gustimilián a neposlouchej hloupé a diletantské
rady ze Slovenska. Tady jsme v Česku a poradíme si sami.
Veterina by měla mít poslední slovo. Pozor na jednu věc: Když si pošleš na
vlastní pěst na rozbor vzorek do Výzkumáku, tak si to taky zaplatíš, proto
je dobré hned kontaktovat SVS.
Nic si nevyčítej, mor může chytit každý, včely lítají a loupí. Naopak
zasloužíš pochvalu, že sis toho všiml včas.

Udělej to přesně jak ti radí Gustimilián a neposlouchej hloupé a diletantské rady ze Slovenska. Tady jsme v Česku a poradíme si sami. Veterina by měla mít poslední slovo. Pozor na jednu věc: Když si pošleš na vlastní pěst na rozbor vzorek do Výzkumáku, tak si to taky zaplatíš, proto je dobré hned kontaktovat SVS.
Nic si nevyčítej, mor může chytit každý, včely lítají a loupí. Naopak zasloužíš pochvalu, že sis toho všiml včas.

Bohužel je přítomnost moru včelího plodu dost pravděpodobná. Nejhorší co
byste mohl udělat, by ale byla snaha tuto skutečnost ututlat. Rekce
ostatních včelařů se neobávejte. Kdo má rozum, uvědomí si, že je to nemoc
jako každá jiná a kvůli chřipce Vás také nikdo peskovat nebude. A kdo si to
neuvědomuje, ten si nezaslouží, abyste se jeho reakcí trápil...
Při tom to stále ještě není jistota, že jde skutečně o mor.
Nejlíp uděláte, když se obrátíte na nákazového referenta Vaší ZO (nebo ZO,
na jejímž území chováte včely, pokud nejste sám členem ČSV) a spolu s ním
budete situaci řešit (přizváním veterináře, odebrání vzorků pro vyšetření a
jejich zaslání do příslušné laboratoře prostřednictvím příslušného
Inspektorátu krajské veterinární správy ve Vašem okrese - pak půjde o
"státní zakázku" a rozbor nebudete muset hradit ze svého).
S přáním planého poplachu
Petr

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 19, 2006 1:17 PM
Subject: Asi mám mor


> Prosím o radu a tak trochu taky o "morální podporu".
>
> Včera jsem v jednom ze svých dvou včelstev nalezl proděravěné víčko a pod
> ním hmotu, ze které šlo vytáhnout pár milimetrů "vlákna". Tato hmota
> nepáchla ani tak po klihu, jako spíš slabě po acetonu.
>
> Nejbližší potvrzené ohnisko je ode mne necelých 30 km.
>
> Poraďte mi, prosím, co mám teď dělat.
>
> Další věc, která mě trápí je, že se jako zelenáč bojím reakce okolních
> včelařů na to, že se u mě objevil mor.
>
> Včelstva, která mám, jsem pořídil loni a pocházejí od chovatele, který mi
> byl doporučen jedním z okolních včelařů.
>
> Předem děkuji za radu a přeju radost ze včel nezkalenou podobnými zážitky.
>
>

M.Osusky:
> pozorne prezri plodove ramiky. Ak nenajdes dalsiu bunku, nerob nic ale
> pozornu kontrolu zopakuj o tyzden. Vsimaj si aj viecky ktore su tmavsie
> ako ostatne prip. prepadnute - nemusi tam byt nevyhnutne dierka.
> Ak najdes viac takychto buniek zmet cele vcelstvo vratane matky do rojnice
> a nechaj ich v nej dva dni o hlade v pivnici. Medzitym si priprav ul -
> moze byt aj ten povodny.
> Plasty po zmeteni vciel vytav na vosk. Ramiky spal. Spalit treba aj
> uteplivku a matersku mriezku - ak je z UH. Rozperak s ktorym si pracoval
> treba vydezinfikovat plamenom.Ul treba vypalit do hneda benzinovou
> letlampou a vyvarit v 5% luhu sodnom.
> Vcely osad na medzistienky. Hned po vysypani vciel do ula im daj aspon 3L
> roztoku 1:1. Vcelstvo bude treba krmit az kym si nepostavi plasty a
> neulozi do nich aspon 4 Kg zasob. Krmit staci tyzdenne po 3L roztoku.
>
> P.S. Ak to omas v oboch uloch treba uvedene ozdravne opatrenie robit
> sucasne v oboch vcelstvach.
>
> ....a nikde by som nic nehlasil ....
>
> Matej
.......

Maťeji nic proti, ale už vím, proč se drží na některých místech tak dlouho mor. B.l.l. má nesmírně odolné spory a nějaký ožehnutí plamenem a i vyvaření v 5% louhu je k ničemu. Už jen při manipulaci, kterou popisuješ se vše roznese a nic se s takovou nevyřeší.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Od:e-mail nezadan
> Prosím o radu a tak trochu taky o "morální podporu".
>
> Včera jsem v jednom ze svých dvou včelstev nalezl proděravěné víčko a pod
> ním hmotu, ze které šlo vytáhnout pár milimetrů "vlákna". Tato hmota
> nepáchla ani tak po klihu, jako spíš slabě po acetonu.
>
> Nejbližší potvrzené ohnisko je ode mne necelých 30 km.
>
> Poraďte mi, prosím, co mám teď dělat.
>
> Další věc, která mě trápí je, že se jako zelenáč bojím reakce okolních
> včelařů na to, že se u mě objevil mor.
>
> Včelstva, která mám, jsem pořídil loni a pocházejí od chovatele, který mi
> byl doporučen jedním z okolních včelařů.
>
> Předem děkuji za radu a přeju radost ze včel nezkalenou podobnými zážitky.
....

1. Kontaktovat SVS, která buď provede šetření, ...
2. ... nebo odešli v igelitovém neprodyšném obalu vzorky 1-5ks plástu s podezřelým plodem, min. 10x10 cm do Dolu ze zpětnou adresou a na vlastní náklady za poštovné. P.Titěra sděluje veřejně, že takový vyšetření je zdarma, protože jde o výjmečnou záležitost. Jinak SVS má vlastní zdroje určené na nákazy a platili by to ony.
3. VÚ Dol buď potvrdí nebo nepotvrdí podezření. Lepší když si oddychneš, než budeš rozšiřovat případný mor nebo hnilobu do svého okolí.
4. Když potvrdí, vyhlašuje se ohnisko moru a pásma.
5.Po pozitivním nálezu:
5. Na "přátele" se vykašli, kdyby se děli nedůstojnosti v tvém okruhu včelařů eliminuj a ignoruj je, protože jde jen o hospodářské zvíře. Nejde o lidský život.
6. Sjednej a nastuduj a hlavně dodržuj nařízení tvé SVS. Máš -li zájem, vyžaduj ohodnocení škod dle postupů a nárokuj je. Jde o státní pomoc a peníze, ne ČSV.
7. Úl, rámek, souše jsou svým způsobem spotřebním materiálem. Nemají sloužit celej tvůj život, ale mají svou upotřebitelnost. Zamysli se nad tím a likviduj staré a poskytuj včelstvům co nejvíce nového zařízení ... prostě co jde obnovovat.

_gp_
http://vindex.ic.cz

zavolej do vyzkumaku v dole a zeptej se jich. pravdepodobne ti poradi, aby ses obratil bud na veterinare anebo na ne (vzorek na vysetreni).

kontakt:
Tel: 220 941 259, 220 940 480
Fax: 220 941 252
e–mail: beedol/=/beedol.cz


nebo zavolej na tu veterinu sam.

kontakty najdes tady:
http://www.svscr.cz/index.php?basket=-23551&sid=c63bdd20fc43d654a03aa6ff5182177b&art=1

jedine tak budes mit 100% jistotu - at tak nebo onak.

hlavne to udelej rychle...

hlavu ti asi nikdo neutrhne a to ostatni se da prezit.
kdyz nejde o zivot, jde o ho*no...


drzim palce a dik, ze ses ozval!

jd




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Asi m?m mor
> Datum: 19.6.2006 13:17:49
> ----------------------------------------
> Prosím o radu a tak trochu taky o "morální podporu".
>
> Včera jsem v jednom ze svých dvou včelstev nalezl proděravěné víčko a pod
> ním hmotu, ze které šlo vytáhnout pár milimetrů "vlákna". Tato hmota
> nepáchla ani tak po klihu, jako spíš slabě po acetonu.
>
> Nejbližší potvrzené ohnisko je ode mne necelých 30 km.
>
> Poraďte mi, prosím, co mám teď dělat.
>
> Další věc, která mě trápí je, že se jako zelenáč bojím reakce okolních
> včelařů na to, že se u mě objevil mor.
>
> Včelstva, která mám, jsem pořídil loni a pocházejí od chovatele, který mi
> byl doporučen jedním z okolních včelařů.
>
> Předem děkuji za radu a přeju radost ze včel nezkalenou podobnými zážitky.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

pozorne prezri plodove ramiky. Ak nenajdes dalsiu bunku, nerob nic ale
pozornu kontrolu zopakuj o tyzden. Vsimaj si aj viecky ktore su tmavsie
ako ostatne prip. prepadnute - nemusi tam byt nevyhnutne dierka.
Ak najdes viac takychto buniek zmet cele vcelstvo vratane matky do rojnice
a nechaj ich v nej dva dni o hlade v pivnici. Medzitym si priprav ul -
moze byt aj ten povodny.
Plasty po zmeteni vciel vytav na vosk. Ramiky spal. Spalit treba aj
uteplivku a matersku mriezku - ak je z UH. Rozperak s ktorym si pracoval
treba vydezinfikovat plamenom.Ul treba vypalit do hneda benzinovou
letlampou a vyvarit v 5% luhu sodnom.
Vcely osad na medzistienky. Hned po vysypani vciel do ula im daj aspon 3L
roztoku 1:1. Vcelstvo bude treba krmit az kym si nepostavi plasty a
neulozi do nich aspon 4 Kg zasob. Krmit staci tyzdenne po 3L roztoku.

P.S. Ak to omas v oboch uloch treba uvedene ozdravne opatrenie robit
sucasne v oboch vcelstvach.

....a nikde by som nic nehlasil ....

Matej




"" <e-mail/=/nezadan>
19.06.2006 13:17
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Asi mám mor






Prosím o radu a tak trochu taky o "morální podporu".

Včera jsem v jednom ze svých dvou včelstev nalezl proděravěné víčko a pod
ním hmotu, ze které šlo vytáhnout pár milimetrů "vlákna". Tato hmota
nepáchla ani tak po klihu, jako spíš slabě po acetonu.

Nejbližší potvrzené ohnisko je ode mne necelých 30 km.

Poraďte mi, prosím, co mám teď dělat.

Další věc, která mě trápí je, že se jako zelenáč bojím reakce okolních
včelařů na to, že se u mě objevil mor.

Včelstva, která mám, jsem pořídil loni a pocházejí od chovatele, který mi
byl doporučen jedním z okolních včelařů.

Předem děkuji za radu a přeju radost ze včel nezkalenou podobnými zážitky.

Prosím o radu a tak trochu taky o "morální podporu".

Včera jsem v jednom ze svých dvou včelstev nalezl proděravěné víčko a pod ním hmotu, ze které šlo vytáhnout pár milimetrů "vlákna". Tato hmota nepáchla ani tak po klihu, jako spíš slabě po acetonu.

Nejbližší potvrzené ohnisko je ode mne necelých 30 km.

Poraďte mi, prosím, co mám teď dělat.

Další věc, která mě trápí je, že se jako zelenáč bojím reakce okolních včelařů na to, že se u mě objevil mor.

Včelstva, která mám, jsem pořídil loni a pocházejí od chovatele, který mi byl doporučen jedním z okolních včelařů.

Předem děkuji za radu a přeju radost ze včel nezkalenou podobnými zážitky.

Já jsem u starého medometu původní drátěný výplet odstranil, koš očistil,
natřel Bisilem a vypletl koš silným silonovým vlascem. Je silnější, než
původní drát a všechno funguje.

mp

----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 19, 2006 10:40 AM
Subject: Re: Rezavy kos medometu


> Bohužel silonová struna zavádí do koše další pnutí, na které koš většinou
> není dimenzován. Hodí se tedy dobře, když chybí část pletiva, když chybí
> celé, koš se obvykle při vyplétání zkroutí. Lepší - tlustší než silonový
> výplet by byla tlustá struna do sekačky, tenký silon se do rámků hodně
> zařeže.
> Jsem zvědav, kdy do diskuze dojde tento příspěvěk, ten předchozí putoval
> dvě
> hodiny (10,40)
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, June 19, 2006 10:08 AM
> Subject: Re: Rezavy kos medometu
>
>
>> Nelze uvazovat o nahrazeni kovoveho pletiva na kosi,obtocenim kose
>> silonovou strunou ?/vyplet tenis.rakety/
>>
>> franta
>

Od: fskalsky:
> Nelze uvazovat o nahrazeni kovoveho pletiva na kosi,obtocenim kose
> silonovou strunou ?/vyplet tenis.rakety/
.......

Takový medomet jsem viděl kdysi na skládce smetí a měl koš ze dřeva. (odhaduji nějaké tvrdé) Jako vášnivý sběratel jsem ho vzal, ale po nějaké době co mi zavazel, jsem ho odevzdal do kovošrotu. (měl už starou rezavou pozinkovanou nádobu)

K výpletu. Základ tvořil horizontální převod z odlitků řemeniček (na hřídel a s klikou) a řemínku na šlapací šicí stroj. Hřídel byla kovová a naní byl horní a dolní dřevěný kříž s propojením opět dřevěnými trámky. V trámkách byly otvory pro režnou silnou nit. A když jsem medomet nalezl, byl plně funkční. (až na ten rez a řemeničku) Byl na 4 ks díla, bez nožek,protože měl zespodu nádoby betelný kříž na přišroubování ke stolu. Řemínek se přešoupnutím na řemenicích mohl řadit, medomet měl dvě rychlosti.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Taky si myslím. Dnešní vruty do dřeva jsou na rozdíl od hřebíků docela
intenzívně lisovány, takže třeba trojky vruty na rozdíl od trojek hřebíků
budou na ohyb mnohem tvrší, ale zároveň křehčí. Nebudu se divit, když budu
dělat nastavky pro rámky výšky 24, když se ty moje 3,5 vruty budou taky
trhat.
(11,02)

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 19, 2006 10:56 AM
Subject: trhani vrutu - DIKY ZA ODPOVEDI


diky moc vsem za odpovedi.
bude to asi prilis slabymi vruty - pri sroubovani jdou do skrutu a "nacnou
se" - staci male pnuti ve dreve a je hotovo.

jd

Od: Josef Surovec:
> Před týdnem 17.6 mě na rohu maringotky seděl roj dost velkej,hned vedle
> otevřeného ůlu s mezistěnama.Do ůlu sem dal plást s otevřeným trubčím
> plodem,a roj se tam sám do hodiny nastěhoval.Předevčírem sem ho
> kontroloval,a na plodu našel naražené matečníky,matka nikde.Tak sem plod
> plást odstranil.Dal sem jim nalarvené matečníky 20 ks,a včera sem zjistil
> že 14 je přijato.Nemáte někdo podobné skušenosti,roj bez maky?Jak je možné
> že je bez matky a vyrojí se a nastěhuje do ůlu? Zdar
......

To bývá u rojovky. Roji stačí těsně po vyrojení cítit určité feromony - vůně(nejen mateří) a roj i bez matky reaguje okamžitě stěhováním ke zdroji "vůně". Kdyby byl trubčí plást záhy odejmut, vyvozuji, že by se znovu vydal "na cestu". (např. při dalším rojení jiného včelstva).

_gp_
http://vindex.ic.cz

Bohužel silonová struna zavádí do koše další pnutí, na které koš většinou
není dimenzován. Hodí se tedy dobře, když chybí část pletiva, když chybí
celé, koš se obvykle při vyplétání zkroutí. Lepší - tlustší než silonový
výplet by byla tlustá struna do sekačky, tenký silon se do rámků hodně
zařeže.
Jsem zvědav, kdy do diskuze dojde tento příspěvěk, ten předchozí putoval dvě
hodiny (10,40)

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 19, 2006 10:08 AM
Subject: Re: Rezavy kos medometu


> Nelze uvazovat o nahrazeni kovoveho pletiva na kosi,obtocenim kose
> silonovou strunou ?/vyplet tenis.rakety/
>
> franta

diky moc vsem za odpovedi.
bude to asi prilis slabymi vruty - pri sroubovani jdou do skrutu a "nacnou se" - staci male pnuti ve dreve a je hotovo.

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu
> Datum: 17.6.2006 20:23:56
> ----------------------------------------
> střed-duše se ze středových prken vyřeže a máte nejlepší desky s rovným
> vláknem,zkuste lacinší boční a uvidíte ty vrtule...
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Když jsme kdysi dávno osazovali nový kočovný včelín, dříve klidné včely
najednou silně zdivočely a v okruhu 10 - 20 metrů napadaly nejméně 14 dní
všechno pohyblivé. O hodně později jsem si uvědomil, že to bylo na větrném
místě a nárazy větru včelín odpružený plochými pery neustále mírně
rozechvívaly. Včelám asi trvalo nějakou dobu, než si na vibrace zvykly.
Vzhledem k blízkosti domu na toto pozor.
(10,45)

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 19, 2006 9:32 AM
Subject: umístění maringotky


> Zdravím!
> Pro maringotku, kterou mám už zamluvenou,bych měl místo asi tak 20metrů od
> vchodu do domu (bydlím dost ve svahu a jenom tam se dá maringotka zavézt).
> Nakolik mohou včely obtěžovat, když jich tam nejdnou bude tolik?
> Mám čtyři včelstva asi deset metrů před domem a většinou o nich skoro
> nevím, jenom když je kapánek ruším důkladným rozebíráním pro kontrolu a
> rušení matečníků, tak potom hodinku dvě semtam nějaká dělá bubáka a
> obtěžuje. Ale jinak opravdu s nimi nemám problém.

Stará matka s poškozenými křídly, ztratila se někde v trávě pod jabloní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 19, 2006 7:54 AM
Subject: rojení


> předevčírem se mi rojily včely..vyletěly,sedly na jabloň-20m od úlu,
> udělaly chomáč, sklidnily se a za chvilku seděly zpátky na úle,a za další
> chvilku bylo po rojení, včely se vrátily do úlu(?),druhej den večer jsem
ty
> samý našel na jiné jabloňi(?),pokud to nejsou cizí,protože blízko
> stanoviště u lesa přistávají cizí roje pravidelně rok co rok....

Taková "kouzelná" veta by me taky zajímala, bohuzel asi neexistuje. Tohle
jsem nasel na http://www.spotrebitele.info/poradna/dotazy.php

DOTAZ:
V nekterých obchodních retezcích (napr. Tesco, Droxi) je omezen nákup
jednoho druhu zbozí na 10 ks na zákazníka. Pokud budu potrebovat více kusu
od jednoho druhu nezbývá mi tedy nez jít pres pokladnu vícekrát nebo s sebou
mít více osob. Není to pro zákazníky prílis omezující?

ODPOVED:
Pocet nakupovaných kusu není zákonem nijak upraven, není ani povoleno, ze
prodávající muze omezovat nakupované mnozství, ani není výslovne omezení
mnozství není zakázáno.
Na druhé strane se já osobne domnívám, ze jde o diskriminacní jednání,
protoze omezuje selektivne vetsí rodinu pred mensí rodinou ci jednotlovcem,
ze omezuje úcelove nakupujícího (napr. pri nákupu na svatební oslavu, pri
nákupu na malování) pred radovým nakupujícím.
Priblizne pred rokem byla podobná situace v televizi, a ani inspekce tehdy
nezaujala jednoznacné stanovisko.
Pokud obchod láká spotrebitele na nekteré zlevnené akcní zbozí a má strach
pred jeho skoupením podnikateli, není problém stanovit cenu tak, ze prvních
10 kusu je za akcních 20 Kc a od jedenáctého kusu výs za bezných a puvodních
30 Kc. Takze ani u akcních slev nevidím právo k omezení nakupovaného
mnozství.
Máte-li konkrétní informace, doporucuji dát podnet Ceská obchodní inspekci.
(RJ)



----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
To: "konference vcelarská" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 17, 2006 3:14 PM
Subject: cukr - omezeni mnozstvi nakupu v hypermarketech


>
> pred delsim casem probehla konferenci (aspon doufam, ze to bylo tady)
> informace o tom, jak se vyhnout omezeni nekterych hypermarketu pri nakupu
> cukru (casto povoluji max 10 kg/jeden nakup).
>
> pointa byla v tom, ze toto omezeni je nejak nelegalni a obchodni retezce
> (resp. jejich vedouci) o tom vedi, jen spolehaji na to ze to nevedi
> nakupujici.
>
> nekdo znal "kouzelnou veticku", ktera kdyz se privolanemu vedoucimu rekla,
> otevrela dvere k nakupu neomezeneho mnozstvi...
>
> neznate ji nekdo :-) ?
>
> nemohu ji dohledat a nechce se mi stravit dopoledne projizdenim se po
> nakupnim stredisku s vozikem a destikilovkou cukru...
>
> diky vsem.
>
>
> jd
>
>
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Nelze uvazovat o nahrazeni kovoveho pletiva na kosi,obtocenim kose silonovou strunou ?/vyplet tenis.rakety/

franta

Opravuji datum roj seděl před týdnem 10.6 na maringotce.

Zdravím!
Pro maringotku, kterou mám už zamluvenou,bych měl místo asi tak 20metrů od vchodu do domu (bydlím dost ve svahu a jenom tam se dá maringotka zavézt). Nakolik mohou včely obtěžovat, když jich tam nejdnou bude tolik?
Mám čtyři včelstva asi deset metrů před domem a většinou o nich skoro nevím, jenom když je kapánek ruším důkladným rozebíráním pro kontrolu a rušení matečníků, tak potom hodinku dvě semtam nějaká dělá bubáka a obtěžuje. Ale jinak opravdu s nimi nemám problém.

Před týdnem 17.6 mě na rohu maringotky seděl roj dost velkej,hned vedle otevřeného ůlu s mezistěnama.Do ůlu sem dal plást s otevřeným trubčím plodem,a roj se tam sám do hodiny nastěhoval.Předevčírem sem ho kontroloval,a na plodu našel naražené matečníky,matka nikde.Tak sem plod plást odstranil.Dal sem jim nalarvené matečníky 20 ks,a včera sem zjistil že 14 je přijato.Nemáte někdo podobné skušenosti,roj bez maky?Jak je možné že je bez matky a vyrojí se a nastěhuje do ůlu? Zdar

pod sucasny mednik podloz nastavok naplneny plastami a medzistienkami.
Ak si chces ponechat rezervne ramiky na pripadny roj, vymen mednik s inym
vcelstvom.

Matej



"Tomá" <e-mail/=/nezadan>
06/19/2006 09:15 AM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
rozíøení vèelstva






Mám jedno mimořádné včelstvo, které bylo schopné během minulého týdne
napnit medník (10 X 39x24)snůškou. Včelstvo nevypadá extra silně, zatím
obsedá 1x plodiště a 1x medník a v podmetu se téměř nevyvěšuje. Nevím jak
využít schopnosti snůšky tohoto včelstva ( med není zavíčková ani z jedné
třetiny ).
Mám přidat další nástavek? Nechci je nějak podrazit nebo odradit, a když
ano tak pod plodiště nebo pod medník? Podotýkám že mám k dispozici jen 5
souší a 5 mezistěn.
Ostatní včelstva ( celkem mám 5 ) jsou hodně pasivnější i když bych řekl,
co do počtu i větší.
DĂ­ky
Tomáš

Mám jedno mimořádné včelstvo, které bylo schopné během minulého týdne napnit medník (10 X 39x24)snůškou. Včelstvo nevypadá extra silně, zatím obsedá 1x plodiště a 1x medník a v podmetu se téměř nevyvěšuje. Nevím jak využít schopnosti snůšky tohoto včelstva ( med není zavíčková ani z jedné třetiny ).
Mám přidat další nástavek? Nechci je nějak podrazit nebo odradit, a když ano tak pod plodiště nebo pod medník? Podotýkám že mám k dispozici jen 5 souší a 5 mezistěn.
Ostatní včelstva ( celkem mám 5 ) jsou hodně pasivnější i když bych řekl, co do počtu i větší.
Díky
Tomáš

předevčírem se mi rojily včely..vyletěly,sedly na jabloň-20m od úlu, udělaly chomáč, sklidnily se a za chvilku seděly zpátky na úle,a za další chvilku bylo po rojení, včely se vrátily do úlu(?),druhej den večer jsem ty samý našel na jiné jabloňi(?),pokud to nejsou cizí,protože blízko stanoviště u lesa přistávají cizí roje pravidelně rok co rok....

fotky pravděpodobně neodešly,pošlu je z jiné(rychlejší a stabilnější) IP adresy během týdne....

Od: Milan Špaček
> Včera nám jeden včelař z Chrudimska přivezl vzorek letošního medu, který
> právě vytočil. Měl vodivost nad 9,0 chuť měl po smrku. Po prohlídce smrků v
> okolí mohu konstatovat, že meduje mšice zelená, mšice ojínělá a ojediněle i
> puklice. Je třeba co nejdříve vytočit současný med, aby se potom netočil
> květový med spolu s medovicovým. Jak to vypadá jinde?
.......
Dobrý den.
Jinde, kde je les to vypadá obdobně. Spadek asi bude, jestli ho neumyje voda i s mšicí nebo se k tomu ještě neochladí.
Kolik jste mu za něj nabídl peněz/kg a kde se dají zjistit Vaše ostatní výkupní ceny medu na internetu? Děkuji.

_gp_
http://vindex.ic.cz

střed-duše se ze středových prken vyřeže a máte nejlepší desky s rovným vláknem,zkuste lacinší boční a uvidíte ty vrtule...

Kroucení spůsobují desky které pocházejí se středu klády a mají středovou duši ta musí pryč

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu
> Datum: 17.6.2006 15:29:54
> ----------------------------------------
> Já používám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo
> a takové problémy nemám. Podle mých zkušeností šroub drží tolik, že v
> případě nějakého tahu nebo když zapomenu přestat šroubovat se hlavička
> protlačí přes boční desku nebo i boční desku rozštípne a šroub drží. Je to
> ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce
> vzájemně v rovině? Nedochází při šroubování k ohýbání vrutu a tudíž k jeho
> načnutí? Možná to dělá těch půl mm průměru šroubu? Mimochodem mnou používané
> šrouby jsem obšlehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné
> nastavky používal třeba jako sedátka pro návštěvníky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jakub Dolínek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM
> Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu
>
>
> mam jiny problem...:
>
> krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...
>
> konstrukce je nasledovna:
>
> - langstroth 159, sila steny 25 mm
> - sroubovani pres delsi bocni stranu
> - prava strana prkna smeruje ven
> - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
> - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
> - nepouzivam zadne lepidlo
>
> uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem
> s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
> nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu
> seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
> u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i
> utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
> vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na
> jedne strane...
> nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.
>
> k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina
> zavit.
>
> PORADTE PROSIM - CO S TIM...?
>
> silnejsi vruty?
> lepidlo?
> natreni/naparafinovani nastavku?
> nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
> vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
> ... ... ...?
>
>
> diky moc
>
>
>
>

moment, teď sem posílám email pro vlastimila s fotkama,kde drážku pro rámky tvoří úchopová lišta 40x20,příloha se ještě načítá(30 procent),vcela-med/=/centrum.cz

nejsou to úplně nástavky Dr.Leibig -vrchní 60x20, spodní40x20,dole nahoře v rovině,rámky mají delší ouška(zander) tak ,aby se při úplném posunutí do kraje nepropadaly a do ruky jdou fakt dobře ,na fotkách je 39x24-2cm,vnitřní půdorys(41X40)
výroba:suším(v plynové kotelně pro sídliště)řežu, protáhnu na tl.,shobluju hrany,slepím(lepidlo na drážku na parkety(D3) Parket od henkel,fakt drží-neředit!),protáhnu na konečnou tl.,shobluju na konečnou šířku,složím čela,slepím nástavek,šroubuju přes delší prkna(4x50- bacha na MADE IN CHINA),které si předvrtám-3 mm,netrhá se pak pod hlavičkou boční prkno,lišty na čela lepím plus každá 4 kolářské hřebíky durch vevnitř zahnuté-za to se nese 20 KG dobře a jakejkoliv vyfrézovanej otvor se může jít zahrabat,na lepení mám přípravek,jehož součástí je pravoúhlá svěrka Proma 60 mm(foto mám)na svařování apod.to je vynikající pomocník ,mám na to dvě.
lepím jeden bok a čelo ve svěrce v přípravku,
druhej bok a čelo jen v druhé svěrce,z které polovinu nástavku vložím k druhé polovině do přípravku a slepím,sešroubuju ,a pak mi to pěkně pasuje...
používejte jen středové dřevo,taková souška na stojato je ideální...detaily rád popíšu.... taky je dobrá stolová bruska,srovná solidně,fotky jsou někde na webu....

Ty úchopové lišty Vám ale nevytváří drážku pro rámky? To znamená že je nemáte přesazeny přes čelní stěnu (viz Dr. Liebig u Zanderu). Musíte tedy frézovat drážky do čelní a zadní dtěny a úchopové lišty slouží jen k manipulaci. Pro krátká česká ouška to asi jinak nejde. Chápu to snad dobře?

Mám taky Langstrothy 159/25, umístěné včelnicově. Spoje lepím D3
vodovzdroným lepidlem a používám 3 vruty 5x70 - nemám problémy. Staré
nástavky jsou natřené Luxolem, nové jsou parafinované.

Vruty 3mm se mi zdají být hodně slabé, nejspíš se trhají už při šroubování.
Jinak je možné použít i pevnější vruty do sádrokartonu nebo pevnostní vruty
s Torx hlavou.

mp

Dne sobota 17 června 2006 15:04 Jakub Dolínek napsal(a):

> - langstroth 159, sila steny 25 mm
> - sroubovani pres delsi bocni stranu
> - prava strana prkna smeruje ven
> - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky

DD,

pouzivam 2 6x60 , s tema 3 a 4 jsem udelal neprijemnou zkusenost pri stavbe
dreveneho plotu, po 2 letech se taky takhle skubou. U nastavku jsem drive
pouzival Patex Superfix - je na h.... , ted pouzivam nejake polyuretanove
lepidlo. - kartuse vydrzi na 60 nastavku.


Honza

Mám stejné úly, předloni jsem dělal 60 nástavků, loni 40, letos mě čeká dalších 40. Používám jen "oschlé" smrkové fošny. Z jara je koupím, složím pod lepenku na zahradě a v zimě je zpracuji.
Nemám jediný problém. Zato s koupenými nástavky jsem měl, všechny se stáčely do vrtule, musel jsem stále srovnávat hoblíkem. Spojuji na pero a drážku, hodně používám vrchní frézku (investice Kč 1500), žádné úchytové lišty, jen zářezy na prsty, šroubuji čelní a zadní stěnu. Mám udělané jednoduché "kopyto" - 2 silné desky dřevotřísky přesného vnitřního rozměru, mezi nimi hranolky. Na tom stáhnu díly nástavku třemi svorkami, předvrtám díry a sešroubuji, nechám 6 hod. zaschnout. Všechny spoje natírám dobrým lepidlem. Tvoje vruty se mi zdají hodně slabé. Já dávám na spoj jen 2 vruty 6x60, 1,5cm od horní a spodní hrany, prostředek volný, tam podle mě není nic třeba.

Zdraví Z.

Já stmelím nastavky na rovné ploše, aby se nehoupaly, pak do nich vyvrtám
díry, sešroubuji vždy dva vruty na hranu, výška nastavků je 12,5 - 13 cm,
pak natluču a přilepím úchopové lišty, vyvrtám zase díry a přišroubuji
dalším vrutem horní úchopovou lištu. Takže celkem 12 vrutů, 8 vlastní stěnu,
4 horní úchopové lišty.. Šroubuji kolovrátkem a mírou dotažení vrutů
vyrovnávám kolíbku, aby se nehoupaly. Dřevo na nastavky je minimálně rok na
půdě, kde je v létě i 40 - 50 st C.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 17, 2006 3:39 PM
Subject: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu


v delce vrutu to, myslim, neni - vrut nema tendenci se ze dreva vytahnout,
proste se urve...

pokud jde o jeho pevnost pri sroubovani - mam stejne zkusenosti - taky se
dokaze "protlacit" pres drevo, kdyz nenastavim spravny kroutici moment a
zapomenu na to...

diry jsou v rovine na 100 % - postup vyroby je takovyto:
- vsechny bocni desky predvrtam na stojanovce s vrtakem, na kterem mam
rovnou nasazeny zahlubnik (mam na to sablonu, jde to rychle a presne a
zvlada to i zena :-) )
- sestavim prkna k sobe, stahnu sverkama, zkontroluju pravouhlost a
"urovnam" a rucni vrtackou dovrtam diry i do toho druheho prkna
- hned nasazuji vruty a pomoci akuvrtacky s nastavenym krouticim momentem
dotahuji.

na nastavcich se taky da sedet, to vydrzi bez problemu.

jen jak je dam ven, zacne se to mrsit...

jd

v delce vrutu to, myslim, neni - vrut nema tendenci se ze dreva vytahnout, proste se urve...

pokud jde o jeho pevnost pri sroubovani - mam stejne zkusenosti - taky se dokaze "protlacit" pres drevo, kdyz nenastavim spravny kroutici moment a zapomenu na to...

diry jsou v rovine na 100 % - postup vyroby je takovyto:
- vsechny bocni desky predvrtam na stojanovce s vrtakem, na kterem mam rovnou nasazeny zahlubnik (mam na to sablonu, jde to rychle a presne a zvlada to i zena :-) )
- sestavim prkna k sobe, stahnu sverkama, zkontroluju pravouhlost a "urovnam" a rucni vrtackou dovrtam diry i do toho druheho prkna
- hned nasazuji vruty a pomoci akuvrtacky s nastavenym krouticim momentem dotahuji.

na nastavcich se taky da sedet, to vydrzi bez problemu.

jen jak je dam ven, zacne se to mrsit...

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu
> Datum: 17.6.2006 15:29:52
> ----------------------------------------
> Já používám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo
> a takové problémy nemám. Podle mých zkušeností šroub drží tolik, že v
> případě nějakého tahu nebo když zapomenu přestat šroubovat se hlavička
> protlačí přes boční desku nebo i boční desku rozštípne a šroub drží. Je to
> ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce
> vzájemně v rovině? Nedochází při šroubování k ohýbání vrutu a tudíž k jeho
> načnutí? Možná to dělá těch půl mm průměru šroubu? Mimochodem mnou používané
> šrouby jsem obšlehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné
> nastavky používal třeba jako sedátka pro návštěvníky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jakub Dolínek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM
> Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu
>
>
> mam jiny problem...:
>
> krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...
>
> konstrukce je nasledovna:
>
> - langstroth 159, sila steny 25 mm
> - sroubovani pres delsi bocni stranu
> - prava strana prkna smeruje ven
> - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
> - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
> - nepouzivam zadne lepidlo
>
> uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem
> s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
> nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu
> seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
> u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i
> utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
> vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na
> jedne strane...
> nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.
>
> k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina
> zavit.
>
> PORADTE PROSIM - CO S TIM...?
>
> silnejsi vruty?
> lepidlo?
> natreni/naparafinovani nastavku?
> nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
> vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
> ... ... ...?
>
>
> diky moc
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Já používám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo
a takové problémy nemám. Podle mých zkušeností šroub drží tolik, že v
případě nějakého tahu nebo když zapomenu přestat šroubovat se hlavička
protlačí přes boční desku nebo i boční desku rozštípne a šroub drží. Je to
ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce
vzájemně v rovině? Nedochází při šroubování k ohýbání vrutu a tudíž k jeho
načnutí? Možná to dělá těch půl mm průměru šroubu? Mimochodem mnou používané
šrouby jsem obšlehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné
nastavky používal třeba jako sedátka pro návštěvníky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM
Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu


mam jiny problem...:

krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...

konstrukce je nasledovna:

- langstroth 159, sila steny 25 mm
- sroubovani pres delsi bocni stranu
- prava strana prkna smeruje ven
- spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
- pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
- nepouzivam zadne lepidlo

uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem
s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu
seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i
utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na
jedne strane...
nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.

k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina
zavit.

PORADTE PROSIM - CO S TIM...?

silnejsi vruty?
lepidlo?
natreni/naparafinovani nastavku?
nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
... ... ...?


diky moc

pred delsim casem probehla konferenci (aspon doufam, ze to bylo tady) informace o tom, jak se vyhnout omezeni nekterych hypermarketu pri nakupu cukru (casto povoluji max 10 kg/jeden nakup).

pointa byla v tom, ze toto omezeni je nejak nelegalni a obchodni retezce (resp. jejich vedouci) o tom vedi, jen spolehaji na to ze to nevedi nakupujici.

nekdo znal "kouzelnou veticku", ktera kdyz se privolanemu vedoucimu rekla, otevrela dvere k nakupu neomezeneho mnozstvi...

neznate ji nekdo :-) ?

nemohu ji dohledat a nechce se mi stravit dopoledne projizdenim se po nakupnim stredisku s vozikem a destikilovkou cukru...

diky vsem.


jd


____________________________________-
____________________________________-

mam jiny problem...:

krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...

konstrukce je nasledovna:

- langstroth 159, sila steny 25 mm
- sroubovani pres delsi bocni stranu
- prava strana prkna smeruje ven
- spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
- pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
- nepouzivam zadne lepidlo

uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na jedne strane...
nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.

k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina zavit.

PORADTE PROSIM - CO S TIM...?

silnejsi vruty?
lepidlo?
natreni/naparafinovani nastavku?
nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
... ... ...?


diky moc.

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa <tomas.jasa/=/email.cz>
> Předmět: Re: Konstrukce tenkost?nn?ch n?stavk?
> Datum: 16.6.2006 19:16:46
> ----------------------------------------
> Podle mých zkušeností je lepší varianta pana Zeleného. V tomto provedení
> mám několik stovek nástavků, většinou vlastní výroby. Vlastním i několik
> optimalů, kdysi vyrobených panem Břinkem. Pokud se prkno na kterém visí
> ouška, může kroutit. Tak občas v některém nástavku rámky propadávají, nebo
> se naopak nevejdou. Podle mě provedení vzor Zelený nemá chybu, pokud se
> pohlídá, aby byla pravá strana prkna směrem ven, aby se náhodou nemohlo
> rozšklebit.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

> Jak můžeš dělat předek a zadek nástavku 380, když máš rámek 390 ??
......

Mám dnes nějaké dlouhé vedení. 10 rámků je 380 mm. Už mi to došlo. :-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Radim Polasek:
> ...Já taky jednostěnné nastavky dělám
> podle něho, pro rámky 39x24 mám boční stěny dlouhé 50 cm a čelní a zadní
> stěnu 38 cm, ...
....

Jak můžeš dělat předek a zadek nástavku 380, když máš rámek 390 ??

_gp_
http://vindex.ic.cz

Pan Zelený nástavky (asi) dělá "na zářez". Ten je hluboký stejně jako drážka pro rámek. Takže mu po sesazeni nevznikne po obvodu žádná mezerka. Co se Optimalu týče - nevím jak ho dělá p. Břinek, ale pokud by byl vyroben na drážku (+ lepení) dle návodu Ing. Čermáka tak se podle mě nemůže čelní deska kroutit.

Mně se také líbí ta "německá" konstrukce Dr. Liebiga a to ze stejných důvodů(žádné drážky, jisté držení). Píšete, že používáte spodní nasazovací a vrchní hmatovou lať na přední stěně širší. Myslíte tím jako tlustší nebo doopravdy širší? Liebig je má 60 x 20 hmatová, 30 x 20 nasazovací. Pošlete mi prosím foto nástavku na: leva/=/quick.cz Děkuji.
Liebig používá Zander rámky 42 x 22 cm. Rozměry tohoto rámku (jako všech louček) bohužel neznám. Jestli je někdo znáte, tak budu rád když poradíte kde je najdu. Tato "německá" konstrukce nástavku Dr. Liebiga má ještě výhodu v tom, že ouška Zander rámku jsou 28,5 mm dlouhá (musí se pěkně držet). U rámku 39 x 24 kde je ouško 13 mm dlouhé stačí malá nepřesnost v konstrukci nástavku a rámky při posunutí více k jednomu oušku propadávají. Jenže postavit stejnou konstrukcí nástavek na naše ouška (např. Optimal ouško 16mm)nejde. Vy používáte Zander rámky? Vyrábět si rámky na naši míru s delšíma ouškama by asi nebylo šťastné.
Díky za odpovědi.

Spíš mám pocit, že by se mělo hledat kdo dělá nové nastavky a nedělá je
podle Dr Liebiga. Těch je určitě míň. Já taky jednostěnné nastavky dělám
podle něho, pro rámky 39x24 mám boční stěny dlouhé 50 cm a čelní a zadní
stěnu 38 cm, takže nastavek je pro deset rámků na studenou stavbu. Vnější
šířka nastavků je mezi 42 a 43 cm, takže tyto úly se dají použít do včelínu
s původně baterií zadováků 39x24 na teplou stavbu, protože se tam na šířku
vejde stejný počet úlů.
Jinak na těchto úlech obecně nejvíc trpí čelní strana bočních prken, protože
se tam do vláken dostane nejsnadněji voda. Takže při nátěru fermeží nechávám
tu čelní stranu zvlášť hodně nasát. Jinak to záleží na stanovišti. Déšť a
vítr u nás nejčastěji přichází z jihozápadu, na zahradě mám česna k jihu, ze
severu a z severovýchodu jsou úly chráněny baráky, takže nejvíc je namáhána
vlhkostí pravá boční strana a česnová strana zprava. Na lesním stanovišti je
jih a západ cloněn lesem, česna jsou směrem na východ, kde je volný výlet a
trochu je volný výlet i na sever. takže úly jsou namáhány vlhkostí z čelní
strany a trochu z boční levé.

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 16, 2006 5:42 PM
Subject: Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků


> langstroth je hodně do obdélníku,je lepší šroubovat přes delší
> desku,optimal je čtverec a tam je to jedno...
> podstatné je ,aby nástavky dobře seděly a lícovaly, nesnesu
> kolébky,osvědčila se mi "německá" konstrukce (popsaná třeba v knize
> Včelaříme jednoduše autor: Dr. Gerhard Liebig )u které není třeba
frézovat,
> používám jen spodní a vrchní lať na přední stěně širší,
> pokud uhlídáte na delších deskách střed stromu uvnitř nástavku tak se
> vyhnete odchlípnutí vrchní i spodní hrany,stejně tak suky,
> je dobré u vyšších nástavků stěnu slepit aspoň ze dvou dílů....
>
> můžu poslat foto nástavku...

pokud budu počítat cenu cukru v průměru 20 Kč + energie(dovoz,rozpouštění apod)+ materiál(sklenice,víčka apod)+ práce(té je s tím morda),tak nevím,jestli bych se vlezl pod výkupní cenu.....ale je tu medovice(zima) a dobří zákazníci

Podle mých zkušeností je lepší varianta pana Zeleného. V tomto provedení mám několik stovek nástavků, většinou vlastní výroby. Vlastním i několik optimalů, kdysi vyrobených panem Břinkem. Pokud se prkno na kterém visí ouška, může kroutit. Tak občas v některém nástavku rámky propadávají, nebo se naopak nevejdou. Podle mě provedení vzor Zelený nemá chybu, pokud se pohlídá, aby byla pravá strana prkna směrem ven, aby se náhodou nemohlo rozšklebit.

> Od: Eman:
> ...
> Netýká se včelařských živnostníků. Že je to ekonomicky méně výnosné mi
> nemusíte říkat. Ale ušetřený čas by šlo využít. já to vloni u 2 včelstev
> zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.
...........

Co tě navádí k tomu, že ti nemusí říkat? Můj průměr dodaných zásob na jedno včelstvo je 2-3 kg cukru a med je ponechán jako cca do 15 kg celkem. A přitom se dá z toho žít jako živnostník.

Spočítej mi své dogma, že se vyplatí neponechat med a dodat jako zásoby na zimu cukr. Myslím si, že najivní přestavy o výdělku nad medem a zazimovávání na cukru (cukrovarnické sacharózy) je výjevem najivní neznalosti u menších včelařů. :-( Zimoval jsem na medu jak za 25, - tak také za 70,- ve výkupu. (ceny květového za poslední 4 léta)

Počítej nejen pomyslný výdělek, ale i odvoditelné náklady. Klidně začni a já tě v klidu doplním, kdyby něco chybělo. Berme třeba v potaz půltisíce včelstev. Jo?

_gp_
http://vindex.ic.cz

ta trocha akátu se tam ztratí,nejde vytáčet každá i slabá snůška a myslím že lípa včelám taky nedá, už sem viděl první v květu,les meduje-mšice na smrcích i jehličnanech a pokvetou oba maliníky,jetel,město....

langstroth je hodně do obdélníku,je lepší šroubovat přes delší desku,optimal je čtverec a tam je to jedno...
podstatné je ,aby nástavky dobře seděly a lícovaly, nesnesu kolébky,osvědčila se mi "německá" konstrukce (popsaná třeba v knize Včelaříme jednoduše autor: Dr. Gerhard Liebig )u které není třeba frézovat,
používám jen spodní a vrchní lať na přední stěně širší,
pokud uhlídáte na delších deskách střed stromu uvnitř nástavku tak se vyhnete odchlípnutí vrchní i spodní hrany,stejně tak suky,
je dobré u vyšších nástavků stěnu slepit aspoň ze dvou dílů....

můžu poslat foto nástavku...

mravenci neznají denní dobu ,večer je lze vylákat a na podložce se sladkou vodou v omnia víčku překvapit a postříkat,potom mravence sklepnout na zem,aby to zatáhly do mraveniště, a podložku odstranit....

U mých úlů nejvíce netrpí strana jižní, ale západní, do které to slunce pere téměř kolmo.

Co myslíte, je lepší z hlediska životnosti při umístění úlů volně venku dělat tenostěnné nástavky tak, aby směrem k česnu (zpravidla k jihu) nebyly čela bočních stěn vidět (vše je překryto čelní stěnou a šrouby jdou z čelní desky do bočních stěn)? Nebo je lepší druhý způsob - mezi boční desky je vložena čelní deska (čela bočních stěn jsou ve směru k česnu nekryta, šrouby jdou z bočních desek do čelní).

Prvním způsobem nástavky vyrábí např. př. Zelený u Langstrothu, druhý způsob zastupuje např. Optimal dle výkresů Ing. Čermáka.

Ještě jednou připomínám, že mi jde o životnost - odolnost proti povětrnostním vlivům.
Díky za názory.

Na našem letáku byla navíc uvedena Michle.

Pokud někdo chce ušetřit na cukru je výhodné průběžně sledovat nabídky hypermarketů. Například v loňském září až říjnu jsem kupoval cukr krystal a krupici nejdráže za 14,90 za kilo Kč a nejlevněji za 12,90 Kč za kilo a to v Tescu a Kauflandu. Cena u balení po 5 kg, ač byla proklamována cenová akce, nebyla nižší než za jedno kilo. Je však nutné poznamenat, že uvedené řetězce jej prodávají na jeden nákup a osobu většinou max. po 10 kg, takže s tím košíkem musíte jezdit trochů déle.

Akce má být příští týden od soboty17.6. do pátku 23.6.

Milan Čáp

Jakub Dolínek napsal(a):

>odkud je tato informace? volal jsem na infolinku kauflandu (800 165 894) a tento tyden cukr v akci nebyl... pry minuly.
>(praha)
>
>jd
>
>
>
>>------------ Původní zpráva ------------
>>Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
>>Předmět: RE: Ceny cukru
>>Datum: 16.6.2006 08:30:07
>>----------------------------------------
>>
>>Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.
>>
>>
>>
>>
>
>

těď je povolen formidol

papan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Janura <elektro/=/janura.sk>
> Předmět: kliestik
> Datum: 16.6.2006 08:36:30
> ----------------------------------------
> priatelia
>
>
> ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika ktory my zamoril vcely v
> tomto obdobi a nepomohlo ani vyrezavanie trubciny?
>
> kyselinou mravcou alebo cim?
>
> Pista
>
>
>
>

Máte někdo zkušenost ze samovýrobou aku pohonu medometu?

Dík

Taky jsem si všiml, Zrovna dělám seno pro kozy a když jsem ho včera pytloval pod stromem, podezřele lepilo a na autě byly taky sladký pontíky. Včely mám 680 m n m. v Krušných Horách. Jinak i ostatního hmyzu jsou obrovská kvanta. Jo, období hojnosti...

odkud je tato informace? volal jsem na infolinku kauflandu (800 165 894) a tento tyden cukr v akci nebyl... pry minuly.
(praha)

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: RE: Ceny cukru
> Datum: 16.6.2006 08:30:07
> ----------------------------------------
>
> Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.
>
>
> -----Original Message-----
> From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
> Sent: Thursday, June 15, 2006 6:57 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Ceny cukru
>
> Třeba kdyby se udělal řidší roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se
> to stát přes noc, tak by ten škrob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na
> povrch a většina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn
> zřejmě suchý škrob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu
> a o to ho bude víc ....
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM
> Subject: Ceny cukru
>
>
> > Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic.
> > Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným
> > pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno
> > včelsto a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych
> věděl!
> Asi
> > to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr
> > za 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té
> > moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není
> > nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu,
> > považoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý
> > zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21
> > Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých
> > oblastech a dlouhou zimou bez
> proletu.
> > Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-