78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Karel (194.138.39.53) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky (17313)

Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly výsledky.
Zdraví R. Stonjek
.........
Tedy nevím jestli to dobře chápu, ale já jsem to dělával, a bylo to standardní nástavková technologie.
V době přidávání nástavků jsem nahoře udělal tzv. Boháčův odsavač, hodil tam tři misky na trojúhelníčku a pro jistotu jsem v jednom úle udělal sérii. (Tu jsem dělal tak, že odsavač jsem udělal silnější a k mřížce dal ještě folii - tedy jakýsi starter a tam jsem dal serii). Technologicky to bylo u NN velmi jednoduché. Pak jsem podle času ve fázi otevřených, nebo zralých matečníků matečníky rozrovnal a za měsíc jsem se koukl, kde matky kladou.
S rojením jsem byl zklamán, protože sice literatura tvrdí, že matka nultého stáří se nerojí, ale měl jsem malé NN rámky ve velkém množství a starou matku jsem nebyl schopen dohledat a ponechat jen mladou.
Dnes po zkoušení odchovu od inseminované matky mohu prohlásit své pokusy a zkušenosti za zbytečné, protože se mi srovnáváním matek ze starého chovu a od ins. potvrdilo, že rojení - to je především dědičná dispozice.
Letos jsem byl v květnu až červnu měsíc mimo, včely jsem preventivně rozšířil a rojily se mi převážně jen slabé oddělky, které nezvládly přechod z horních dvou do třetího dole(24cm). (původně přes rozšířením bylo prázdný, plod, prázdný).Ostatní, kde byly rozplodovány ve dvou a dostaly jeden pod a druhý nad, tak ty to bez mřížky zvládly celkem dobře.
Ještě k tomu jak jsem to pak většinou dělával:
Když jsme našel nahoře kladoucí matku, tak jsem ji s plodovým tělesem přeložil nad strop, nebo vedle, a doplnil "medník" plásty, vyndal mřížku.
Tedy další plodování probíhalo odděleně,protože se mi zdálo zbytečné medem živit nový plod. Do oddělku jsem přidával cukr, většinou jen rámkovým krmítkem. Při krmení na přelomu 7/8 jsem spojoval přes noviny, včely měly volby.
Teorie, že dvojité plodování odsaje mateří kašičku, plus feromony mladé matky a včely se nebudou rojit se mi u mých včel nepotvrdila. Dnes ale vím, že ty včely, které jsem s ostatními včelaři choval by v úle udržely jen mříže. Naprostá většina včlařů chová z rojových matečníků a jsou včely, které se rojí a ještě nemají obsednuté plodiště. Dlouholetou selekcí jsme si vypěstovaly pěkné rojivky.
Někdy jsem zkoušel s mladou matkou dělat přeléták, když se projevila rojovka, ale neměl jsem jednoznačné výsledky.

Teď bohužel v rámci protimorové prevence nedělám silná včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Karel - Re: Matečníky
Předchozí:Josef Kala - RE: Matečníky


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu