Včelařská konference

Kolik se dá získat pylochyty rouskovanáho pylu na včelatvo?

Díky

Richard

Každý se snažíme něco udělat pro druhé, ale nemusíme se zavděčit všem.Proto příteli Emane díky za všechny co si to rádi poslechli.
B.V.

Už jsem to tady psal, je to na webu ČSV v zápise z předsednictva.
Že by další úspěch I2J. :-)
Jen jsem zvědavý na ten argumentační veletoč, když se tak naváželi do těch, co navrhovali jednotné sklenice.
Ale veletočů už udělali dost. Ještě loni publikovali čísla za kolik se med exportuje a za kolik jej šizuňkové obchodníci vykupují a neuplynul ani rok, a už bojují přesně v opačném směru, když tady GP před měsícem publikoval za kolik vykupuje Včelpo a zakolik se med vyváží.

Třeba dojde i na další body štváčů a chytrolínů a někdo se zamyslí i nad organizační strukturou, stanovami, volebním řádem a efektivitou.

Přejme ČSV a jeho vedení další úspěchy.

Karel

Ano něco se asi děje. Protože jsem byl před dvěma týdny v Avirunionu a referentka říkala že je navštívil Šmied a tuto záležitost projednával. Buď sklenici úplně originál, nebo nějakou variantu Facetty.

Žádnou alergií netrpím, ale mám jen takové názory. Ty máš názor jiný, jak je vidět, a já ti ho neberu. Každému se líbí něco jiného Někdo vdolky, jiný holky, "Žít a nechat žít." Já nikoho neštvu proti nečlenům svazu ani proti velkovčelařům. Chtěl jsem jen zájemce upozornit na možná (pro někoho) zajímavý pořad v rozhlase, nic víc.

> ... spíš to typuji, že máš také svazovou alergii na nečleny, kteří navíc nedrží hubu. Viď?

Mám doma včely.Jsou velice bodavé.Natočil jsem tak 35Kg

Vážený pane,
Ani mne, prosím nekamenujte, jen si myslím, že je možné, že se věci kolem obalové techniky změnily, ale pravidla českého pravopisu zůstávají již po celá desetiletí stejná, alespoň co se shody podmětu a přísudku týče. Takže si myslím, že by bylo dobré se napřed naučit gramatiku, potom se podívat kdo to byl kacíř a jestli názory jsou "kacířstké" nebo by stačilo kačířské?

Pokud vám scházelo některé ze straších čísel časopisu MODERNÍ VČELAŘ, máme pro vás dobrou zprávu! Z některých prodejen jsme několik starších neprodaných čísel získali zpět a vy si je nyní můžete objednat.

Kompletní seznam najdete na adrese www.modernivcelar.cz

Vlastimil Protivínský

Propolis se seškrabává z rámků, nástavků atd. Já to dělám v zimě, kdy je propolis křehký. Teď je plastický (teplem) a špatně se mi to dělá.
Ale teď je vhodná doba pro produkci propolisu. Na rámky se položí například síťovina na mouchy, na to špejle atd a třeba igelit a včely to zatmelí. V zimě se to pak snadno vydrolí.
Zpracování viz třeba http://www.ceskymed.cz/propolis.htm.

No a ten med. Viz melicitoza. například zde v konferenci.
Jak dostat cementový med z plástů?
Po kalamitě před třemi roky se mi osvědčilo plásty s cementovým medem dát do nástavků a podsadit pod polodové těleso na jaře. Byly to nízké nástavky a nízkonástavková metoda. Plodové těleseo mi plásty pěkně projelo a měl jsem toho roku nebývale silné včely. Kraje, kde to zůstávalo, jsem případně při prohlídce kropil vodou, po sezóně jsem dílo vytavil.

Propolis se seškrabává z rámků, nástavků atd. Já to dělám v zimě, kdy je propolis křehký. Teď je plastický (teplem) a špatně se mi to dělá.
Ale teď je vhodná doba pro produkci propolisu. Na rámky se položí například síťovina na mouchy, na to špejle atd a třeba igelit a včely to zatmelí. V zimě se to pak snadno vydrolí.
Zpracování viz třeba http://www.ceskymed.cz/propolis.htm.

No a ten med. Viz melicitoza. například zde v konferenci.
Jak dostat cementový med z plástů?
Po kalamitě před třemi roky se mi osvědčilo plásty s cementovým medem dát do nástavků a podsadit pod polodové těleso na jaře. Byly to nízké nástavky a nízkonástavková metoda. Plodové těleseo mi plásty pěkně projelo a měl jsem toho roku nebývale silné včely. Kraje, kde to zůstávalo, jsem případně při prohlídce kropil vodou, po sezóně jsem dílo vytavil.

jsem začínající včelař. Včera jsem chtěl vytáčet, resp. pokoušel se vytočit med, leč i přes veškerou snahu se mi to nepodařilo. med držel v rámcích a neměl ani smahu vytéci ať z odvíčkovaných částí tak z z nezavíčkovaných. nakonec jsem toho nechal, protože se plásty v medometu začaly lámat. Prosím o radu jak tento med získat, a co to způsobilo jak tomu předejít. Podle sousedů včelařů je stejný problém stejný v celém okolí
A ještě jeden dotaz mám, jak se získává a zpracovává propolis. stačí mi třeba jen i odkaz na nějaké webové stránky.
díky
karel

Dne čtvrtek 03 srpen 2006 08:20 Radim Polášek napsal(a):

> ztekucuje v tepelných komorách, co se týká druhého konce, uľ dávno jsem si
> ověřil, ľe med uloľený do mrazničky zůstává tekutý (omezeně dlouhou dobu po
> rozmraľení).
> Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
> nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

V OVP psali o velkovcelari, ktery ma velke mnozstvi sousi a velky mrazak, kam
veskerou produkci odvazi, pres zimu, kdy ma cas tak teprve vytaci. Tvrdil
tam, ze se mu to vyplati (zvlada to sam). Po rozehrati je pry med tekuty jako
pred zmrazenim.

Honza

V době řepky je ještě dost zima, včely věnují všechnu pozornost snůšce a
výchově plodu. Jak zavíčkují med, mají ještě čas udržovat ho v teple, když
jsou ty zásoby vzdálené 2 nastavky od plodu, kde tu teplotu skutečně musí
držet? Já bych se nedivil, kdyby teplota toho medu v úlu občas klesala i pod
20 st C.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:09 AM
Subject: Re: cukernatění medu


> Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju za
> zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je kvalitnější
> než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
> nějakou logiku to má.
>
> Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
> týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
> C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už je
> od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
> medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
> postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

Od: Eman :

> Ten pořad byl určen pro širokou, hlavně nevčelařskou, veřejnost a ne pro
> rejpaly a kverulanty jako jsi ty.
........
Myslíš jako že pořad byl určen pro nevčelaře? .. Z prominutím - já mám dojem, že pro důchodce. A doufám, že se rozháže těch 10 milionů lépe než tímto způsobem. Je těch způsobů dost. A jsi v omylu. Kalím už hodně dlouho ocel ... :-) . Buď si sundej nebo nasaď brýle aby jsi lépe viděl, protože se snažím upozorňovat na možné i nemožné v našem včelařství.(ku příkladu s upřesňujícím článkem ve VN k dotaci k propagaci produktů včelařství jsem byl mezi prvními - ) viz - http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005120101

Ono je výhodné pro jednotlivce jako ty Emane jen číst, na mnoho zajímavého a přínosného pro druhého narazit a nechat si to jen pro sebe a potpm dělat rejpala. To umíš také, ale dost jednostraně.

A bez kverulantství by se měli byrokrati až moc na svých židlích dobře. Kverulanství je velmi přínosné pro společnost. A jestli jsi si všiml, většinou se snažím velmi podmětně a kuprospěchu i druhým.
______________

Eman:

> Svůj účel (propagace medu a včel) splnil
> a byl poměrně na úrovni. Přebrepty Vondrky jsem zaznamenal, ale byly
> bezvýznamné.
> Pochop jednou, že ČSV je organizace převážně zájmových včelařů a ne tolik
> profesionálů, jak lze vidět z tvého osobního příkladu. Buď vděčný za to, co
> ČSV pro tebe jako nečlena dělá na nejvyšší úrovni, včetně zajištění
> nejrůznějších dotací, aniž by ses na tom podílel, a nekal vodu. Děkuji.
............

Hmm ?! Spolčování vede jen k hádkám a "dokazování" kdo má být zaco komu vděčnej a kam má kvůli tomu lézt... ;-) . Až když jsi mimo nějakej spolek pochopíš, že všechno je jinak.


... spíš to typuji, že máš také svazovou alergii na nečleny, kteří navíc nedrží hubu. Viď?


_gp_
http://vindex.ic.cz

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju za zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je kvalitnější než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem +30 C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už je od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

Teď si vzpomínám, že jsem o tom četl taky a to asi dvakrát. Jednou při
popisu velkovčelařství tuším v USA nebo Brazíli nebo někde tam v OVP někdy v
90 letech a při popisu jednoho velkovčelařství v Polsku ve Včelařství někdy
okolo roku 1988. Červené světlo proto, protoře ho včely v noci nevidí,
včelař ano a tak ve včelstvech může pracovat. Moc mě to ale moc neláká,
připadá mi, že rozrušená včela v noci vzlétne i potmě, když narazí do
včelaře, zůstane na něm a leze tak dlouho, dokud nenajde místo pro žihadlo.
Zatímco ve dne včelaře prostě obletí a vrátí se do úlu. Takže by to
potřebovalo mnohem důkladnější včelařské obleky. Taky se mi stalo, že při
krmení v nastavkových úlech venku v noci při úplňku bylo takové světlo, že
včely po mírném rozrušení vyletovaly téměř jako ve dne. Bylo ale tehdy v
noci i dost teplo a trošku větrno, ne moc. Jít do včel v té době by byl asi
problém, světla bylo dost, aby včely vzlétly, ale nebylo ho dost, aby se
dokázaly vrátit do úlu.
Jinak já vcelku běžně krmím v noci a svítímsi běžným bílým světlem i na
včely. Pokud svítím na včely jen několik sekund a pak aspoň minutu ne, tak
taky nereagují. Asi zkusím to červené světlo z těch LED diod.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 03, 2006 8:47 AM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku



V OVP jsem četl, že se pro noční práci u včel používá oranžové světlo, důvod
už si nepamatuji. Šlo o noční medobraní.

mp

> Důvod je jasný. Včely vidí v UV části spektra. Tedy červená je už na dost
> nižší frekvenci. Prý. Já to nezkoušel.


Myslel jsem to jinak. Nepamatuji si důvod, proč v OVP doporučovali oranžovou
a ne červenou. Že jde o neviditelnost části světelného spektra pro včely, je
jasné.

mp

V OVP jsem četl, že se pro noční práci u včel používá oranžové světlo, důvod
už si nepamatuji. Šlo o noční medobraní.

mp
.......
Důvod je jasný. Včely vidí v UV části spektra. Tedy červená je už na dost nižší frekvenci. Prý. Já to nezkoušel.
A proč blikačkou? Je hotová. Dám ji na gumičku kolem hlavy jako čelovku a přepnu do trvalého svícení.
A nebo ve vojenském výprodeji koupím reflektor pro noční vidění z tanku :-)

V OVP jsem četl, že se pro noční práci u včel používá oranžové světlo, důvod
už si nepamatuji. Šlo o noční medobraní.

mp



> Karel napsal:> To mně ještě vadí, že při větším množství včelstev, nebo
> jiné
> práce, je to
>> práce do tmy. Tak mě napadlo si svítit červenou blikačkou na kolo. Tuto
>> část spektra včely prý nevidí. V Polsku prý včelaři prohlížejí včely při
>> červeném světle. Zkoušel to někdo?
>
> Proč blikačkou? Dneska jsou k dispozici rovnou vysoce svítivé LED diody a
> zrovna cena těch červených je oproti bílým a modrým příznivá.
>
> R. Polášek
>
>

Karel napsal:> To mně ještě vadí, že při větším množství včelstev, nebo jiné
práce, je to
> práce do tmy. Tak mě napadlo si svítit červenou blikačkou na kolo. Tuto
> část spektra včely prý nevidí. V Polsku prý včelaři prohlížejí včely při
> červeném světle. Zkoušel to někdo?

Proč blikačkou? Dneska jsou k dispozici rovnou vysoce svítivé LED diody a
zrovna cena těch červených je oproti bílým a modrým příznivá.

R. Polášek

Moje zkušenosti jsou, že včely si spíše takové hladké plastové nádoby
potahují tenkou vrstvou propolisu. A když se nechá špalek včelího vosku a
kbelík na slunci trochu nahřát, dá se nanést slabá vosková vrstvička na
kbelík pouhým otíráním a včely už neklouzají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "cmelak" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 02, 2006 11:41 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Priteli Karle,
> zkus pri prvnim naliti cukerneho roztoku kbelik naplnit uplne plny,pak
> pri postupnem odberu roztoku vcelami se na stenach
> nadoby usadi krystalky cukru a ty vcelam umozni
> snadno jako po smirkovem papire vystoupat nahoru a prestanou se topit z
> duvodu,ze jim klouzou nohy na hladke stene nadoby.

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

No, přesný rozsah na stupně bych bral s rezervou kvůli různému složení
různých medů, ale tak nějak ten interval funguje. Nad 40 st C se med
ztekucuje v tepelných komorách, co se týká druhého konce, už dávno jsem si
ověřil, že med uložený do mrazničky zůstává tekutý (omezeně dlouhou dobu po
rozmražení).
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 02, 2006 10:04 PM
Subject: Re: cukernatění medu


> V mých knihách píší, že krystalizace se ustává při teplotách mimo rozsah
+5
> až +25 C. Nejrychleji med krystalizuje při teplotě +14 C. Toto jsem si
také
> prakticky ověřil. Uchovávat med při teplotě +40 C není dobré, protože HMF
> rychle narůstá a med za 8 týdnů přesáhne přípustnou hranici 40 ppm.
>
> ----------------------
> >- kryštalizácia sa spomaľuje uchovávaním medu pri teplotre +40°C
> >Tieto popznatky si môže každý včlár nájsť v múdrych >včelárskych knihách.
> Anton

Priteli Karle,
zkus pri prvnim naliti cukerneho roztoku kbelik naplnit uplne plny,pak
pri postupnem odberu roztoku vcelami se na stenach
nadoby usadi krystalky cukru a ty vcelam umozni
snadno jako po smirkovem papire vystoupat nahoru a prestanou se topit z duvodu,ze jim klouzou nohy na hladke stene nadoby.
čmelák
...........
Já jsem nenapsal, že to nikdy nefungovalo. Ale provozní metoda by měla fungovat vždy spolehlivě, a to na tento případ neplatilo. Záleželo na včelách, kýblu, ale i taky na takových detailech jako je síla včelstva, nasycenost roztoku a teplota =>> krystalizace. A necítil jsme se dobře, když jsem po krmení vymetal ze dna některého kbelíku hrstě utonulých včel. O hygieně atd nemluvím.
Naproti tomu, krmení s trávou (slámou) je zatím stoprocentní. 3 roky zkoušení, bez podobných následků.
A řekl bych, že má nejlepší předpoklady k mechanizaci - čerpání, oproti krystal. cukru do sklenic. Zvláště když je teď ve Včelařství otisknut článek od př.Kolomého s jeho názorem na množství zásob dodávaných na jednou. Ne že bych se sním chtěl srovnávat, ale mám stejný názor.

To mně ještě vadí, že při větším množství včelstev, nebo jiné práce, je to práce do tmy. Tak mě napadlo si svítit červenou blikačkou na kolo. Tuto část spektra včely prý nevidí. V Polsku prý včelaři prohlížejí včely při červeném světle. Zkoušel to někdo?

Ten pořad byl určen pro širokou, hlavně nevčelařskou, veřejnost a ne pro rejpaly a kverulanty jako jsi ty. Svůj účel (propagace medu a včel) splnil a byl poměrně na úrovni. Přebrepty Vondrky jsem zaznamenal, ale byly bezvýznamné.
Pochop jednou, že ČSV je organizace převážně zájmových včelařů a ne tolik profesionálů, jak lze vidět z tvého osobního příkladu. Buď vděčný za to, co ČSV pro tebe jako nečlena dělá na nejvyšší úrovni, včetně zajištění nejrůznějších dotací, aniž by ses na tom podílel, a nekal vodu. Děkuji.

Od: Eman :
> http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00425131.mp3
> Peroutka a Vondrka tam diskutuje o včelách a medu.
........
Taková slabá a fádní "Káva o čtvrté"
Začátek scénáře sociologického "rozhovoru" je dokonalej.

Pan Vondrka by si měl zopakovat jakými že jsou cukry jsou fruktóza a glukóza. ...

.... Ono p. Vondrka musel zlikvidovat včelstva kvůli moru ... hm. Ale členem ČSV zůstal. Logicky ;-). A čeká na lepší situaci pro znovuobnovení chovu kvůli moru. Nic proti a cítím s Vámi pane Dr. Vondrko. Jen mi toto jaksi od Vás "zahvízdalo" do ucha.

Perfektní je: "... jak na dotaci na pojízdný úl.." - tazatel po telefonu. :-))

Nic tam nebylo otom co udělá svaz, mj věčný "úkol" ČSV, pro motivaci mladých aby zakládali chovy včelstev a nejlépe zakládali profesionální chovy. S tím související věčná a viditelná (od ÚV až po ZO) vzájemná rivalita táborů včelařů zájmových a včelařů s vyšším stavem včelstev. Mj.(nemluvím o tom, že kdo není ve svazu, ten prý není ani včelař ... jsem se dozvěděl na sebe :-( )

Nic tam nebylo otom, co udělá přes tisícovku ZO pro zvýšení stavu včelstev. Dost mi vadí, že tam nebylo doslova řečeno, že včelařství v České republice nejde ke dnu kvůli dovozu medu, ale globální obchodní politice, kterou zde právě provádí "přátelská" Evropská Unie.

Dost mi vadí Emane na takových rozhovorech to, že rozhovor jde jak kafemlejnek a tři čtvrtiny bývá vychloubání jednotlivce v první osobě množného čísla .... a to bez efektu pro obor. (myšleno hlavně jako nic neříkající řečnické obraty bez efektu pro konzumenta medu)

Ještě že tam bylo pár telefonátů co poradily.


Toť asi tak zatím vše.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Priteli Karle,
zkus pri prvnim naliti cukerneho roztoku kbelik naplnit uplne plny,pak
pri postupnem odberu roztoku vcelami se na stenach
nadoby usadi krystalky cukru a ty vcelam umozni
snadno jako po smirkovem papire vystoupat nahoru a prestanou se topit z duvodu,ze jim klouzou nohy na hladke stene nadoby.

http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00425131.mp3
Peroutka a Vondrka tam diskutuje o včelách a medu.

V mých knihách píší, že krystalizace se ustává při teplotách mimo rozsah +5 až +25 C. Nejrychleji med krystalizuje při teplotě +14 C. Toto jsem si také prakticky ověřil. Uchovávat med při teplotě +40 C není dobré, protože HMF rychle narůstá a med za 8 týdnů přesáhne přípustnou hranici 40 ppm.

----------------------
>- kryštalizácia sa spomaľuje uchovávaním medu pri teplotre +40°C
>Tieto popznatky si môže každý včlár nájsť v múdrych >včelárskych knihách. Anton

Tak jsem na tom stejně, prvních pár měsíců včelařem a cukernatý med v plástech. Navíc nevim, kdy se pustit do posledního vytáčení. Taky mi není moc jasný, jak u silných včel se 4 nástavky provést zazimování. Poradí někdo?janda_petr/=/volny.cz

Můžete si být jistá ,že máte prvý včelí med nepoškozený přehřátím a nebo nebo falšovaný různými sirupy

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tereza <t.e.r.e.z.i.c.e/=/seznam.cz>
> Předmět: cukernat?n? medu
> Datum: 01.8.2006 20:37:08
> ----------------------------------------
> Chtěla bych se zeptat,jestli je v pořádku když med zcukernatí do 14 dnů.Med
> je místy úplně bílý.Děkuji za odpověď.       Tereza Š.
>
>
>

Kompresor je z nějakého náklaďáku ( zabudovaný do rámu na benzínový nebo elektrický motor). Primárně je na aerosolování a tohle je jeho další využití.
Udělátko je kruh o průměru asi 30-40 cm z železné trubky. Vevnitř je napříč trubka ( jako přeškrtlé óčko) a z ní uprostřed vede nahoru trubka na kterou se až nad hladinou roztoku připojuje hadice z kompresoru. V tom kruhu jsou po celém obvodu zespodu navrtány malé dírky. Počet dírek je tak nějak přiměřeně, ale je dobré to vyzkoušet s menším počtem a kdyžtak potom přivrtat další.

Krmení provádím jednoduše.. Sehnal jsem si obaly na zmrzlinu-plastové nádoby o osahu 6 litrů. Jsou to takové čtverhrané nádoby z bílého plastu. Jako plováky používám korkové špunty. Špunty mi střádají přátelé, nebo se dají sehnat po domluvě v restauracích, není třeba je kupovat.
Do nádoby dám tak 20 špuntů a krmím v prázdném nástavku. Do 3/4 langstrothova nástavku se mi vejdou 3 nádoby, což je celkem 18 litrů roztoku 3:2. Většinou krmím jednou nádobou. Včelky vyberou roztok do 3 dní a pak se doleje znova. Po zakrmení nechám,aby si včely samy vyčistily špunty i nádoby. Což udělají velmi precizně a navíc špunty pokryjí vrstvou propolisu. Používal jsem i polystyrenové pásky,ale je z toho hrozný bordel, jak to včely po odebrání roztoku vykusují a vynášejí z úlu. To bylo ovšem v době, kdy jsem měl nedostatek špuntů.

Ale když jsem tam po spolkovém webu bloudil, zabloudil jsem i na zápis z UV a PUV.
A je tam něco o spolkových sklenicích.
Že by se plnily další body z pamfletu I2J?

A svazová sklenice najednou nebyla pitomost?

Karel

Stihnout to můžeš, ale až příští cyklus. SZIF má pro letošek žádosti už uzavřeny. Podává se to přes ČSV a podrobnosti jsou na svazovém serveru.
.....

197/2005 paragraf 5, odst 3a tam se píše o 31. srpnu.

A poslední odstaveček v pravidlech SZIF:
V případě, že byly SZIF doručeny žádosti o poskytnutí dotace po 30.6. příslušného
kalendářního roku, nárok na poskytnutí dotace pro tento rok zaniká.

Člověk má asi číst vše. :-((

I světlá až bílá barva ztuhlého květového medu je úplně v pořádku. Krémový-zapastovaný med z ovocných stromů a řepky vypadá jako sádlo. Liší se pouze chutí a vůní :) .

Zdravím
Bureš Jaroslav

Od: Karel :
> V loni jsem si koupil vyvíječ aerosolu.
> Jako vždy nechávám byrokracii na poslední chvíli.
> Pokud bych chtěl žádat o dotaci, tak jsem myslel, že stačí v srpnu. Ale
> zahlédl jsem někde informaci, že se muselo předžádávat v červnu.
> Pokud to má někdo nacvičené a je to možné ještě stihnout, dejte vědět.
> Děkuji předem.
........

Stihnout to můžeš, ale až příští cyklus. SZIF má pro letošek žádosti už uzavřeny. Podává se to přes ČSV a podrobnosti jsou na svazovém serveru.


_gp_
http://vindex.ic.cz

V loni jsem si koupil vyvíječ aerosolu.
Jako vždy nechávám byrokracii na poslední chvíli.
Pokud bych chtěl žádat o dotaci, tak jsem myslel, že stačí v srpnu. Ale zahlédl jsem někde informaci, že se muselo předžádávat v červnu.
Pokud to má někdo nacvičené a je to možné ještě stihnout, dejte vědět.
Děkuji předem.
Karel

- výraz "cukornatenie medu" je nesprávny a obyčajne evokuje spojenie, že včelár choval svoje včely cukrom, preto používajme len správny výraz "kryštalizácia medu".

- väčšina druhov medov po určitom čase kryštalizuje, tvorí jemné alebo hrubé kyštáliky.

- rýchlosť kryštalizácie od chemického zloženia medu t.j. od vzájomného pomeru glukózy a fruktózy, od obsahu vody, dextrínov, peľových zŕna koloidov (drobné čiastočky nečistoty)

-nepančovaný med obsahuje viac fruktózy než glukózy. Ak množstvo glukózy nachádzajúce sa v mede vyjadríme hodnotou 100, pomer glukózy ku fruktóze v medeje 100: (103-171). Ak tento pomer je v mede nie je veľký npr. repkový 100:105 rýchle kryštalizuje (do 2 týždňov), ak je pomer 100:170, npr. agátový, vydrží v tekutom stave až 3 roky alebo i omnoho dlhšie.
- túto vlastnosť medu využívame na tzv. riadenú kryštalizáciu t.j. krémovanie či pastovanie medu, pridaním do vhodných medov už zkryštalizovaný med a jeho premiešavaním a uložením do chladnej miestnosti.

- kryštalizácia sa spomaľuje uchovávaním medu pri teplotre +40°C
Tieto popznatky si môže každý včlár nájsť v múdrych včelárskych knihách. Anton

-

Jaký výkon má ten kompresor?
Stačí takový ten za 2 500,-Kč.120litrů/min.
V případě, že stačí, tak jak vypadá to udělátko. Předpokládám, že je to nějaký rošt s otvory. Pokud ano, tak jaký průměr, počet, a případně uspořádání.
Děkuji .
Karel

Prosím slovenské protějšky o reference na obchodníka, který velmi trpělivě shání med přes slovenský web na: http://www.vcelieprodukty.sk/index.php?page=obchod

Ten člověk totiž jako by ve skutečnosti neexistoval. Obchodoval s ním někdo?



_gp_
http://vindex.ic.cz

Med krystalizuje a bylo by právě v nepořádku, kdyby to nedělal, protože je
to jeho přirozená vlastnost. Ovšem u různých medů je různá doba, například
akátový vydrží v tekutém stavu velmi dlouho a řepkový někdy dokáže
zkrystalizovat již v plástech ...
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "tereza" <t.e.r.e.z.i.c.e/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 8:36 PM
Subject: cukernatění medu


> Chtěla bych se zeptat,jestli je v pořádku když med zcukernatí do 14
> dnů.Med
> je místy úplně bílý.Děkuji za odpověď. Tereza Š.
>
>

Aktuálně používám 200 litorvý sud ( stejný do kterého výkupci dávají med). Těsně nade dnem je přidělaný kohout. Sud postavím na přívěsný vozík, hadicí z kohoutku natočím 100 litrů studené vody, ponořím domácí ponorné udělátko připojené na kompresor ( při výrobě jsem se inspiroval exponátem na jakési výstavě) a nasypu 150 kg cukru. Lehce přiklopím, protože to trochu stříká a za půl hodiny je to dokonale rozpuštěné. Vytáhnu udělátko a zavřu natěsno víkem. Přijedu ke včelám a hadicí připojenou na výpustný kohout točím přímo do pětilitrových kyblíků nebo okurkáčů. Důležité je trochu povolit víko, jinak tam vznikne podtlak a pak to jde otevřít dost ztuha - vlastní zkušenost :-).
Nejlepší na tomhle roztoku ale je to, že jak je studený tak vůbec neláká včely ani vosy a je to super práce ( na rozdíl od dřívějšího krmení teplým roztokem, kdy se kolem houfovaly hlavně vosy).
Je to absolutně bez práce, žádné tahání kanystrů nebo konví nebo čehokoliv dalšího s roztokem. Jediná manuální práce co zůstává je nasypání cukru do sudu a potom pouze roznesení krmných nádob.

Med necukernatí ale krystalizuje ;-)

Pondělí 7.8. od 18,25 do 18,30 ČT1,
opakování v úterý 8.8.2006 v 11,55 na ČT2:
České hlavy: Věda proti včelímu moru.

Myslíme stejně. Já to viděl jako sud podélně na přívěsu.
Velký dvoucoulový otvor nahoře jako sání i plnění cukrem a vodou, do dolní 3/4 vstup trysky. Nakloním přívěs i sud šroubením nahoru, naplním a připojím holandry, nakloním naopak, tak aby horní sací šroubení bylo s rezervou pod hladinou. Pustím čerpadlo a odstoupím do bezpečné vzdálenosti:-)
Ale asi bude jednodušší vzít plastový kontejner na paletě a mít dost sebekázně a plnit jen do poloviny kontejneru a jezdit jen do poloviny plynu.
Karel Jiruš

Řepkový a některé jiné květové medy často takhle rychle cukernatí. Není to
žádný ukazatel porušení medu, jen naznačuje převahu hroznového cukru nad
cukrem ovocným.
Pokud med ještě není úplně ztuhlý, doporučuji medem párkrát zamíchat,
případně přemístit ze sklenice do sklenice. Ztuhnutí nakonec nebude tak
"totální", med se bude líp nabírat a rychleji rozpouštět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tereza" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 8:36 PM
Subject: cukernatění medu


> Chtěla bych se zeptat,jestli je v pořádku když med zcukernatí do 14
dnů.Med
> je místy úplně bílý.Děkuji za odpověď. Tereza Š.

Sání by mělo být někde v horní třetině, aby nasávalo vodu a ne cukr, ale ne
moc vysoko, aby nenasávalo vzduchovou bublinu v sudu. Výtlak je vcelku
jedno, spíš někde v polovině nebo i o něco níž. Otvory by měly být umístěny
tak, aby v sudu vznikal vír, ne v ose sudu. V potrubí by nemělo být nějaké
náhlé zúžení, na kterém by se mohly nahromadit krystalky cukru a ucpat
potrubí. Čerpadlo i tlakově potrubí by mělo vydržet náhlé ucpání potrubí
krystaly cukru, kdy až po cca jednotkách minut pročerpávání malého množství
vody přes krystalky v potrubí se ty krystaly částečně uvolní a cukrová
"zátka " se zbortí. Aby k sudu muselo být připojeno co nejmíň armatury,
jeden otvor, spíš sání by mohl být úplně nahoře, kde by stačilo jen otvorem
strčit sací potrubí a utěsnit ho a výtlak by mohl být přes výpustný ventil.
Akorát že ventil z principu je součástka, která by se mohla snadno ucpat
těmi krystalkami cukru. Čerpadlo by pak muselo snášet práci do protitlaku.
Vhodnější by bylo spíše šoupě než ventil, v otevřeném stavu představuje
menší zúžení. Takhle asi by to zařízení mohlo vypadat.
Jestli není lepší a jednodušší ta deklovatelná díra, okraje posílené
pásovinou připájenou mosazí a těsněná pořádným těsněním. Nebo přečerpávat z
té přípravné nádrže.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 6:25 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Rozpouštím cukr kalovým čerpadlem ve 200 l sudu. Čerpadlo se zajistí proti
> roztočení, naleje se potřebné množství vody a přisypává se cukr.
> ....
> To znám. Ale to musí být otevřený sud. Já měl na mysli klasický uzavřený
> sud 200l s jedním 3/4"G a jedním 2"G, či tak nějak. Ty se dají koupit
> nepoužité.
> Na přívěs dát do lože 1(2)ks a na včelnici to z nich honit čerpadlem a
> hadicí. Na webu (myslím Sedláček je něco takového, ale myslím za traktor -
> klasická voznice. Do ní to nsypou, míchají a jedou. Tu bohužel nemám.
> A na sud dělat deklovatelnou díru o průměru asi 20cm na čerpadlo je dost
> náročné.
> Samozřejmě to můžu do těch sudů přečerpávat z přípravovací nádrže.
> Ale říkal jsem si, že by možná šlo připojit klasické čerpadlo do okruhu na
> ty dva otvory a nějak to honit dokola.
> To ponorné kalové čerpadlo, aby to vydrželo je dost drahé, klasické malé
> hasičské čerpadlo mám.
> Tak se jen tak ptám, abych nekopal slepou uličku.
>
> Karel

Chtěla bych se zeptat,jestli je v pořádku když med zcukernatí do 14 dnů.Med je místy úplně bílý.Děkuji za odpověď. Tereza Š.

Rozpouštím cukr kalovým čerpadlem ve 200 l sudu. Čerpadlo se zajistí proti roztočení, naleje se potřebné množství vody a přisypává se cukr.
.....
To znám. Ale to musí být otevřený sud. Já měl na mysli klasický uzavřený sud 200l s jedním 3/4"G a jedním 2"G, či tak nějak. Ty se dají koupit nepoužité.
Na přívěs dát do lože 1(2)ks a na včelnici to z nich honit čerpadlem a hadicí. Na webu (myslím Sedláček je něco takového, ale myslím za traktor - klasická voznice. Do ní to nsypou, míchají a jedou. Tu bohužel nemám.
A na sud dělat deklovatelnou díru o průměru asi 20cm na čerpadlo je dost náročné.
Samozřejmě to můžu do těch sudů přečerpávat z přípravovací nádrže.
Ale říkal jsem si, že by možná šlo připojit klasické čerpadlo do okruhu na ty dva otvory a nějak to honit dokola.
To ponorné kalové čerpadlo, aby to vydrželo je dost drahé, klasické malé hasičské čerpadlo mám.
Tak se jen tak ptám, abych nekopal slepou uličku.

Karel

Anebo dokonce ta sláma leze až z nádoby ven?
.....
Já utrhnu trs dlouhé trávy (50-70cm) ohnu, ohnutým nacpu na dno, stébla trčí hustě nahoru ke stropu. po nich lezou včely dolů a zpět. Té trávy, slámy tam dávám tolik, že když včely roztok odeberou, tak vyplňuje obsah nádoby. Tedy ne jen plovák. Trávy prostě tolik, kolik se dá najednou, na dvakrát dlaní utrhnout.
Karel

běžné používám herkules nebo kupuji samolepky v papírnictví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Lepidlo na etikety
> Datum: 01.8.2006 14:35:35
> ----------------------------------------
> Prosím o vyzkoušený typ na lepidlo, kterým jdou přílepit papírové etikety
> na sklenici.
> Dík Jarda
>
>
>

emn> Té slámy je třeba dát přiměřeně :)

A zkušenost mi říká, že přiměřeně je, když už není vidět hladina. Víc
nevadí, míň vadí.
I.

Když už, tak bych zkusil nějaké textilní pásky natrhané z nějakých starých
hadrů nebo tak nějak.. Přilepit roztaveným voskem na okraj kbelíku, aby
sahaly dovnitř až na dno a zvenku taky nějak tak podobně. Vedle něčeho, co
plave na hladině.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 4:00 PM
Subject: Re: Krmení


> Té slámy je třeba dát přiměřeně :)

Té slámy je třeba dát přiměřeně :)

na Morave u Miroslava Sedlacka v Bucovicich.

Matej



"vaclav hajek" <hd/=/tvar-kt.cz>
08/01/2006 02:53 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
cukr hrubozrnny






shanim hrubozrnny cukr

Tak bych si to chtěl shrnout, jak tam tu slámu/trávu cpete. Kbelík/vědro/kanistr či plastová nádoba naplněná cukerným roztokem a do ní vložit hrst slámy? Aby se jen zakryl povrch nebo tam nacpete tolik, že se na povrchu vytvoří hustá vrstva slámy? Anebo dokonce ta sláma leze až z nádoby ven? Kolik té slámy vzhledem k množství roztoku tam dáváte?

shanim hrubozrnny cukr

Prosím o vyzkoušený typ na lepidlo, kterým jdou přílepit papírové etikety na sklenici.
Dík Jarda

Loni jsem použíl poprvé slámu a paráda, po dlouhých stéblech včely lezly z kyblíku normálně, jen nezapomenout aby bylo víc slámy na hladině, protože loni jsem to v jednom úle trochu ošidil a našel jsem pár včel utopených.
Plastový kyblík 10litrů (plný)a do týdne byl pryč.

Tráva se mně zdá trochu nebezpečná, mohou se z ní do cukru vyluhovat nějaké
přídavné látky. Když tráva, tak posekaná co nejstarší a ještě pro jistotu
ponechaná na dešti, aby se rozpustné složky vyplavily. nesmí ale být
plesnivá nebo nahnilá. Takže to už je lepší ta sláma. Ta se dá u nás dokonce
většinou získat i zadarmo, lisují ji do těch velkých kulatých balíků a vždy
se dá nalézt aspoň jeden balík, kde to zemědělci nezvládli a balík se
zakutálel z pole do lesa, kde zhnije.

Co se týká míchání cukrů, v případě míchání vzduchem by mohlo být zajímavé
použít vibrační vzduchové čerpadlo, co se jinak používá k provzdušňování
domovních čistíren odpadních vod. Dává dostatek vzduchu pro jeden, dva sudy
a dostatečný tlak. Asi optimální by bylo večer nasypat cukr možná klidně i
do studené vody a nechat přes noc vzduchem rozpouštět. V případě plochého
dna by ale zůstal vždy v rozích nějaký nerozpuštěný zbytek, který by se
musel rozpustit třeba mícháním vrtačkou s míchadlem. V případě výroby nějaké
speciální nádoby s kónickým dnem by takové vzduchové rozpouštění bylo
ideální.
U rozpouštění cukru čerpadlem musí být čerpadlo za prvé odolné abrazívnímu
působení cukrových krystalů, takže ty s plastovou vrtulkou by asi velice
rychle odešly. Za druhé požadovaný cukerný roztok má mnohem větší viskoziru
než čistá voda, při stejných otáčkách čerpadlo vyžaduje několikanásobně
vyšší příkon elektromotoru. Takže hlavně ke konci rozpouštění je to čerpadlo
namáháno mnohem více a může se spálit, levná v plastovém futrálu bez
výkonové rezervy možná i během desítek sekund chodu, kovová, kde přes kov je
zajištěno chlazení elektromotoru roztokem jsou na tom mnohem líp. Ale
některá čerpadla mají dostatečnou výkonou rezervu a vydrží to, jak se to
tady probíralo před rokem a dříve. U čerpadla je výhoda, že se v jedné
nádobě může cukr rozmíchat a snadno pak přečerpat do druhé přepravní.
Jako docela rozumnou možnost vidím tak použít nějakou pomaluběžnou vrtačku
nebo bourací kladivo s připnutým míchadlem pro barvy. Otáčky vrtačky, výkon
vrtačky a míchadlo musí být sladěny, aby vrtačka nebyla přetěžována. Takovou
vrtačku připevnit pomocí nějaké nastavby na sud a spouštět časovým spínačem
1 - 2 minuty během 5 - 10 minut. V padesátilitrovém sudu je teplou vodou
z boileru takhle rozpuštěn cukr během 15 minut, půl hodiny, pokud použiji
studenou vodu, trvá to tak hodinu, dvě. V dvěstělitrovém sudu by to trvalo o
něco déle. Stejně takovou vrtačku hodně včelařů používá na pastování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 9:20 AM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi
> i
> proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám
voskem,
> stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
> vosk změkne a pak to natírat jde.
> RP
> .......
> No proto se mi osvědčila ta tráva, sláma. Nahrazuje včelám žebřík.
Skutečně
> jsem byl překvapen, když jsem po prvních pokusech hledal utopenou včelu.
> Někdy žádná, jinak řádově jednotky včel. To se mi u plováků různé
> konstrukce nedařilo. Používal jsem mimo jiné i polyuretanové desky z obalů
> elektroniky. Jednoduché, laciné a dobře plavaly. O plavaní nešlo, ale o
to
> lezení.
>
> K tomu krmení cukrem. Tam se mi líbilo, pokud by to bylo spolehlivé, že
tam
> není žádné krmítko. Prostě odendám folii, přidám vytočený nástavek, na něj
> přímo položím balík cukru a dám prázdný nástavek. Poleju vodu, přikreji
> folií, konec.
>
> Pokud by se mi podařilo vyrobit rozmíchávání cukru přímo v sudu, tak není
> co řešit. Není nad roztok a čerpadlo s hadicí od přívěsu.
> ALe včelařím v takové morové nejistotě, tak mě nebaví nic dělat.
> Jinak sklenice a sypakný krystal josu dobré, ale do určitého počtu
> včelstev. Pak to přerůstá přes hlavu + skladové prostory.
>
> Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v
otevřené
> nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
> ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
> Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí
> čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání
z
> kontejenru do sudů atd.
>
> Karel