78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re: Jsou vosy chráněný druh, nebo jsou jako mouchy? (17963)

Klasické vosy snad asi ne, těch je všude dost. Snad jedině nějaké samotářské
parazitické vosičky. Zeptal bych se odborníků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 06, 2006 2:20 PM
Subject: Jsou vosy chráněný druh, nebo jsou jako mouchy?


> Ví tu někdo, jestli jsou vosy chráněné jako ohrožený druh? O sršních se to
> tu psalo, ale s vosami si nejsem jistý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17954) (17957)

Co se týká ceny medu, myslím si, že med by se klidně mohl prodávat i za cenu
180 korun. Ale jen některý a od někoho. Od někoho myslím tím, když si někdo
vybuduje nějakou regionální značku, kterou udržuje nejméně několik let a
když si lidi zvyknou, že pod touto značkou koupí vždy kvalitní neošizený
med. Nebude to značka Český nebo Moravský med, ta byla politikou svazu
zdegradována. A myslím tím někoho, kdo každý rok pod touto značkou může
prodávat tuny medu, takže nějakého velkovčelaře nebo mějaké včelařské
družstvo, ne včelaře s pár desítkami včelstev. A optimálně s nějakou
kamennou prodejnou, na to se už dá dneska s vlastním medem dosáhnout. A jen
některý znamená, že třeba řepkový med se bude asi vždy prodávat levně. Třeba
někdo tady napsal, že vytočil uplně tmavý medovicový med. Pokud nebude mít
nijak zvlášť odpornou chuť, klidně by v takovém obchodě v jednom regálu pod
nějakou takovou regionální značkou mohly být vedle sebe ten tmavý medovicový
med za 180 a řepkový med klidně třeba za 50 za kilo, pokud se ho při takové
ceně vyplatí vůbec vytočit. Výhodnější bude asi technologie, kdy bude
sklizený med přes léto skladován a po ukončení snůšky někdy v srpnu se
teprve definitivně určí, který med se prodá jako jednodruhový a který med se
případně smísí s kterým, kdy ta směs bude chuťově a finančně výhodnější než
prodávat ty medy jako jednodruhové.
Co se týká dotací na včelstvo, myslím si, že z pohledu včelaře nic neřeší,
na to jsou příliš nízké. Pochybuji, že někdo pokračuje v včelaření jen kvůli
nim. Ale myslím si, že dotace pomáhají udržet jednotu ČSV a tudíž jednotu
při ošetřování a tím taky plošnou kvalitu ošetřování. A na úkor těch
důvěrníků, co ošetřování provádějí, udržují nízkou cenu ošetřovacích
zákroků. Podle mého odhadu, kdyby to měli dělat veterináři, by cena zákroků
nutných pro léčení varaózy stoupla až tak pětkrát, tím by se na to spousta
včelařů vykašlala. Co se týká opylovaní kvetoucích včelstvy, myslím si, že
ono strašení, že bez včely by nebylo rostlin je dost žvást. Záleží na jak
které konkrétní rostlině a stanovišti, při jaké větší úrovni nabídky květů a
pylu dojde při neexistenci včel k opylování jiným hmyzem nebo třeba větrem
nebo naopak jak se pak sníží výnos plodů a semen v případě kulturních
rostlin a jak se v nekulturních rostlinných společenstvech posune rovnováha
mezi rostlinami rozmnožujícími se semeny a rostlinami rozmnožujícími se
vegetativně a jinými způsoby nepotřebujícími včely. Většinou to jsou hodnoty
řádově desítky procent, ne víc.
Jestli má být dotace na včely skutečně na opylování, je podle mně chybný
koncept, kdy se dává na počty včelstev. Správny koncept by měl na opylovanou
plochu za předpokladu, že včelař má nějaký minimální počet včelstev, třeba
5. Když má včelař na stanovišti 10 včelstev, tak když zvýší počet na 20
včelstev, kvalita opylování nestoupne dvakrát, ale zůstane nejspíš stejná.
Maximálně se mírně zvýší. Řekněme, že kdyby měl včelař na stanovišti 5 nebo
15 včelstev a v okruhu 2 kilometrů by žádné jiné včely nebyly, dostal by
plnou dotaci. Kdyby měl na stanovišti jen 3 včelstva, dostal by 60 % dotace,
protože 3 včelstva už tu plochu neopylí kvalitně. Kdyby měl na stanovišti
10 včelstev a 500 metrů od něho by jiný včelař umístil další 4 včelstva,
dostal by první včelař 10/14 dotace a druhý včelař 4 /14 dotace. Dneska v
době počítačů není žádný velký problém všechny včelařské stanoviště zaměřit,
dát do plošné mapy, spočítat podle nějakého algoritmu ty dotace, případně
ještě nějako opravu dotací na kočování.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 6. 8. 2006
Jsou vosy chráněný druh, nebo jsou jako mouchy?

Ví tu někdo, jestli jsou vosy chráněné jako ohrožený druh? O sršních se to tu psalo, ale s vosami si nejsem jistý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re: Centrála a elektrospotřebiče na včelnici (17960)

Spíš než tady je to příspěvěk na nějaký samostatný článek. Co takhle to
pořádně sepsat, doplnit pár fotkami z digitálu a umístit třeba na
Včelařských novinách na internetu?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 06, 2006 11:44 AM
Subject: Centrála a elektrospotřebiče na včelnici


> Před nějakým časem jsem se tady ptal na zkušenosti s elektrocentrálami a
> psal jsem,že dám vědět jak to dopadlo.Koupil jsem centrálu Heron 2300W
220V
> / 12V cena 7999 Kč na WWW.EVA.CZ je v Mělníku.Objednal jsem si dále
> el.řetězovou pilu a olej na lištu.Doprava je nad 8 tis.zdarma.Měl jsem
> dovolenou a tak jsem vyrazil na včelnici dělat úpravy na tenkostěnných
> úlech od přítele Kolomého.Vzal jsem el.hoblík,horní frézku,malou okružní
> pilku a maflík.Vše šlo opravdu pěkně a jsem moc spokojen.Před týdnem jsem
> si objednal na WWW.Zeleneudoli.cz zahradní vysavač s možností foukat.Je to
> Homelite MBE 2000 za 1937 Kč. Vysavač jsem rozebral okouk a dal jsem se do
> práce,sací roura je veliká a dlouhá a na vyfukování včel z nástavků
> nepraktická.Rouru jsem odřezal a odstranil vak na vysáté listí.Získal jsem
> výkonný vyfukovač včel za prijatelnou cenu,podmíkou je el.proud na
> stanovišti.Protože mám včely v Brdských lesích a bydlím v bytovce s bytem
> 2+1 tyto zařízeníčka mě umožní dělat i truhlářské práce přímo na
> včelnici.Kdo máte podobná udělátka napište o nich také.Dalším z mých plánů
> je koupit motorové čerpadlo odmontovat čerpadlo a namontovat kompresor
> ,který budu používat na aerosolování.Bohužel zatím jsem nesehnal Italský
> kompresor značky FINI. Pěkné nedělní odpoledne i když je zamračeno a často
> prší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 6. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17954) (17956) (17959)

Připomínám, že dotace podle NV 197/2005 se vůbec netýkají lepšího prodeje medu, ale kvalitnějšího a masového chovu včel - boj proti varroáze, kočování, výbava zařízení včelaře, osvětové přednášky atd. To už jsi přehnal dokonale.

Pokud máš takové názory, pak je pro mě ztráta času na tomto základě diskutovat. To by byla debata jeden o voze a druhý o koze. Máš právo mít jakýkoli názor, když k němu máš důvody, ale já tím končím.
Eman
-------------------------------------------------------------
Gustimilán:
Argument s plošností v opylení je podle mě blaf na laiky a hlavně "společným úsilým snázeji k dotacím". V evropě se jedná ve smyslu jak u nás dle 197/2005 hlavně pro lepší prodej medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 6. 8. 2006
Centrála a elektrospotřebiče na včelnici

Před nějakým časem jsem se tady ptal na zkušenosti s elektrocentrálami a psal jsem,že dám vědět jak to dopadlo.Koupil jsem centrálu Heron 2300W 220V / 12V cena 7999 Kč na WWW.EVA.CZ je v Mělníku.Objednal jsem si dále el.řetězovou pilu a olej na lištu.Doprava je nad 8 tis.zdarma.Měl jsem dovolenou a tak jsem vyrazil na včelnici dělat úpravy na tenkostěnných úlech od přítele Kolomého.Vzal jsem el.hoblík,horní frézku,malou okružní pilku a maflík.Vše šlo opravdu pěkně a jsem moc spokojen.Před týdnem jsem si objednal na WWW.Zeleneudoli.cz zahradní vysavač s možností foukat.Je to Homelite MBE 2000 za 1937 Kč. Vysavač jsem rozebral okouk a dal jsem se do práce,sací roura je veliká a dlouhá a na vyfukování včel z nástavků nepraktická.Rouru jsem odřezal a odstranil vak na vysáté listí.Získal jsem výkonný vyfukovač včel za prijatelnou cenu,podmíkou je el.proud na stanovišti.Protože mám včely v Brdských lesích a bydlím v bytovce s bytem 2+1 tyto zařízeníčka mě umožní dělat i truhlářské práce přímo na včelnici.Kdo máte podobná udělátka napište o nich také.Dalším z mých plánů je koupit motorové čerpadlo odmontovat čerpadlo a namontovat kompresor ,který budu používat na aerosolování.Bohužel zatím jsem nesehnal Italský kompresor značky FINI. Pěkné nedělní odpoledne i když je zamračeno a často prší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17954) (17956)

Od: Eman:

> Kdo na tom vydělá?
> Možná veterináři, kteří budou zajišťovat léčení (to nebude levné) a v
> důsledku i likvidaci řádně neošetřovaných včelstev. Dále získají
> profesionální velkovčelaři. Stanou se více monopolem, bez ohledu na
> celoplošné zajištění opylení.
......

Tak to je blbost. Potom by jsi musel přiznat, že monopolem je i ČSV? Ale to není! Protože v momentě kdy by skončily podle mě dotace, skončila by i podle tebe organizace. Ne a znovu ne. Celkově nejsem proti dotacím, ale chci rozpoutat diskuzi, zdali by nebyla finanční částka 80 mil. lépe využitelná pro tu "pohodu" pro vznik "zdravého" včelařství a s doopravdy medem co medem je !

Kvůli veterinářům jinde v Evropě včelaři nekrachují. To víš moc dobře. Celoplošné opylení je možná bájná myšlenka, ale včelařit se bude tam, kde je snůška a to soufám pochopí i včelař, co nevytočí med ani po třech letech na jednom stanovišti a tím pádem vyhledá druhé místo. Argument s plošností v opylení je podle mě blaf na laiky a hlavně "společným úsilým snázeji k dotacím". V evropě se jedná ve smyslu jak u nás dle 197/2005 hlavně pro lepší prodej medu. Bohužel se to přeneslo na naše podmínky, takže ČSV si místo přednášek pro spotřebitele udělalo přednášky pro včelaře - tudiž dotace využita absolutně neúčinou cestou. (jak s reklamou vloženou do Včelařství)

A ještě k tomu monopolu velkovčelařů. To je závislé na mnoha lidských faktorech a to doufám umíš domyslet, že to není tak jednoduché a jednomyslné.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 6. 8. 2006
levny cukr (17936) (17943)

V prodejnách "PLUS" lze zakoupit pouze v neděli 13.8.2006 cukr krupice
za 16,90 Kč/kg. Odběr max. 12 ks pro 1 nákupní vozík.
Informace je z letáku "Plus" s nabídkou zboží od 10.8.2006.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17954)

Od: Karel :
> ...
> Podívej, jak to vypadalo se svazovými sklenicemi (jaká to byla dle ČSV
> pitomost) a věřím, že časem bude i komise pro prodej a propagaci, a svaz se
> změní v to proč se včelaři kdysi m.j. spojovali - nástrojem k efektivnmu
> řešení jejich ekonom. problémů, převážně vlastními silami.
....

Svazové balení je staré jak spolčování samo. Doba - stará (první) republika. Na základě jednotnosti spolků vznikla na Křemencovce "Medokomise". Je to jedem z důvodů proč se spolčovat a sjednocovat všechny spolky v jednotku na Moravě a v Čechách.

Dokonce lze nalést ve staré literatuře, že jako důkaz, že je to včelí med se domlouvalo mezi včelaři, ať dají do každé sklenice včelu. Jenže se v minulosti došlo nato a o to mi jde s přístrojem dnes, že to tak s jednotlivým prodejem a padělky není jednoduché. Včelaři si konkurují a právě i samotní včelaři dělají nekalosti při prodeji. VÚ nedělal a nemohl dělat prokazatelné důkazy a ukázat na padělek. To nemůže ani dodnes, protože právní dokazování u soudu má svá pravidla. ...

Potom se došlo na myšlenku vybrat peníze postavit a založit včelařský cukrovar. Ten ale zkrachoval v samotném začátku, protože nikdy ve svobodné společnosti se včelaři nemají důvod chovat jednotně v názoru. Po puči 1948 se to obrátilo natolik, že včelaři byli úplně namydlení a byli rádi, že existují pod záštitou jakési Jednoty pro chov. A protože včelařila a byla to masa lidí co včelařila(a dodneška je) tak se včelařství nakonec podpořilo a vzniká po nějaké době systém výkupu a zpracování medu. A to je to očem pořáte mluvím, že co je lepší než nějaký prodej ze dvora či společné sklenice. Mít ochranou ruku nad pravostí zboží - medu a tím pádem dát podmínky pro celkově lepší podmínky pro včelařství. Ty dotační podmínkyve včelařství dnes, jsou "umělou udržovací půdou". Nic víc.

Svazové sklenice zavání nekalou soutěží a monopolním chování jednotlivce ČSV na trhu a to se moc dobře ví. Nejsem pro svazové sklenice už jen z pohledu nečlena. Ten med v těch sklenicích by byl jako více med a v těch mých by byl méně? Mě stačí to, že už nemůžu svobodně napsat na mou sklenici či sud český med, když můj med český je. (nebo moravský, ze dvora ... viz. rejstřík značek)

Med je med a mé postupy, které nabývám zkušenostmi mi říkají, že případná analýza by prokázala splnění normy jak na med, tak na český med. Cítím se jako nečlen systematicky s nějakou dotovanou sklenicí nějakého spolku tím pádem a za přispění státu a EU podveden a znevýhodněn. Ty peníze mají jít do podpory prodeje a ne do sklenic. To by si mělo právní oddělení na Křemencárně hodně prověřit, aby nakonec se dotace nevracela a ještě se nedostala miliónová pokuta od EU jak to bylo za nesplnění podmínek za zákon 197/2005 u SZIF.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 6. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17954)

Taky jsem si to o dotacích myslel. Soudil jsem podle sebe, koho ty dotace neovlivní ve způsobu včelaření. Odebírám je pro pořádek v evidenci, ačkoli - každá koruna dobrá :-) ale co je to 5-10% z výnosu ze včelstva? Asi by byly lepší dotace účelové, vázané na nákup úlů a pomůcek. Jenže to by vedlo ke stejným důsledkům jako popíšu dále:

Ale co se stane, když dotace zmizi? Částečně se rozpadne ČSV, místo 95% organizovanosti chovatelů bude dejme tomu 50%, nevím, možná méně. Proč?, protože v některých ZO dělají funkcionáři hlavně úřadování dotací a vlastní osvětová a zdravotní činnost je mizivá. Co dále? Odejdou i ti co to v ZO jakžtakž drží pohromadě, "otravují" ostatní s metodikou léčení varroázy atd. Co dále? Úroveň léčení poklesne, včely vymřou a počet se sníží přirozenou cestou. Stejně jako v sousedních státech EU. Kdo na tom vydělá? Možná veterináři, kteří budou zajišťovat léčení (to nebude levné) a v důsledku i likvidaci řádně neošetřovaných včelstev. Dále získají profesionální velkovčelaři. Stanou se více monopolem, bez ohledu na celoplošné zajištění opylení. Chceme to jak společnost dosáhnout? Rozumný stát asi ne. Proto jsem změnil názor a stejně jako mají význam dotace u zemědělců, aby udržovali kulturní krajinu, tak mají význam i dotace včelařům. Paradoxně jde udržování kulturní krajiny (sekání luk atd) proti mým zájmům jako včelaře ("jedny dotace proti druhým"). Včelám prospívá divočina.
Eman
________________________________________________________
Karel:
>Můj názor na plošně vyplácenou dotaci, a dotace vůbec, je
>stále konzistentní a velmi nepopulární. Zrušil bych je. V
>případě dotaci pro včelaře si myslím, že včelařství škodí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17953)

Od: Eman:

> Cena medu 180/kg je u nás naprosto nereálná.
....
Píši moc rychle a mnohdy nepřehledně. Ale podstatná myšlenka se doufám neztratila.

Mluvím o dotaci ve srovnání s efektem vyšší ceny medu. Dotace je "do 180 Kč" na zazimované vč., když se přepočte tato dotace na průměr medu/včelstvo vyjde cca na 6 - 12,-/kg, ale já mluvím o 20,- a více korunách/kg medu NAVÍC, které jsou více než 6 - 12,-.



> Podívej se jakého piva se v supermarketech kupuje nejvíc. Klasik, Lahváč za
> 1.90 Kč.
........

Jdi s dobou. Nejprve se budou analyzovat vína, potom i piva, marmelády, kečupy, .... a nakonec i medy. Ubezpečuji tě že doba jde kupředu a jestli tu nezavládne rudá nálada, která je u lidí stále zakořeněna z minula, tak ti chci říct, že i trh a hlavně zákazník se mění kosmickou rychlostí přímo a oto víc v Čechách. Je to jak s tím melounem. Nikdo do zákazníka ve skutečnosti nevidí. On ti řekně, že med je výborný, ale nakonec jde zkoušet k druhému včelařovi za méně nebo tak podobně. Je to věda se zákazníky kupující med a včelí produkty a to snad už uznáš, že k tomu tu je obchodník, který dokáže prodat, ale potřebuje pro vyšší cenu podmínky, které nevytváří. Ty podmínky vytváří politika a hlavně státní a dnes evropská uskupení. Spadl jsem jako do EU, tak musím podle EU i myslet. Jestli mám za ceny za které ve velkém prodávat jak ty, tak protože budu chtít prodat rychle (je to u mě opravdu hodně medu) půjdu s cenou na tom rynku nebo v dodávkách opravdu dolů. A to je to, co nechci. Chci dělat včelařinu a ne obchodníka. To už jsem dělal a nesedne mi to. Proto podporuji velkozpracovatelské metody, které tu byly a tč. byly úspěšné. Dnes je také možnost tento celkový mechanismus převzít a ochrana pravosti by podle mě mohla zapříčinit to, co se děje dnes u vietnamských spoluobčanů s jejich padělaným zbožím. Otom mluvím. To pivo za 1,90 skončí, jestli se nakonec podpoří kontrola a dojde nato, že to pivo vlastně není.

> Myslíš že to kupují protože je to kvalitní pivo? Zákazníci obrací
> každou korunu a s tou kvalitou se dokáží smířit. Stejně tak je to v
> supermarketu s medem za 70-80 Kč/kg. Kdo chce tady opravdu kvalitní med,
> tak si zajde ke včelaři a bude ho mít i s přednáškou o krystalizaci,
> ukázkou včel, medometu a plástů a letáčkem od ČSV za stejnou cenu.
> Eman
>
> __________________________________________________
> ....... Ani Eman a ani ty Karle jste mi nespočítali ten finanční efekt pro
> včelaře s tím, že by tu byla "policie", která by zkoumala "otisky" a "DNA"
> medu. Víte co by taková nezávislá laboratoř znamenala? Znamenala by pořádek
> v medu, ale k těm propočtům. "Do 180 Kč" je navýšení dotací při průměru cca
> 15-30 kg/včelstvo (odhad) cca dotace 12,- - 6,- Kč na kilogram medu.
> (přeneseno)
>
> Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D..............
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.15) --- 6. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947)

Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D. A do čeho vlastně spadl? Spadl do toho, že musí, aby využil nejlépe zvedající ceny medu zvýšit i svoji chovatelskou úroveň a chovat konečně včely a ne mrzáky......
....
Můj názor na plošně vyplácenou dotaci, a dotace vůbec, je stále konzistentní a velmi nepopulární. Zrušil bych je. V případě dotaci pro včelaře si myslím, že včelařství škodí.
Ne že bych podlehl tvým argumentům, ale myslím si to dávno. (viz např. optimal.konference asi před rokem)
Navíc se přidává argument, že je spousta včelařů, kteří drží včely už jen kvůli dotaci. Kdyby jí nebylo, přestali by včelařit. V souvislosti s nákazovou situací okolo to vidím jako dost závažné. Mají na zahradě nějaké včely, moc jim nedají, investoval do nich naposledy jejich děda a včelaření podle toho vypadá. Jejich znalosti a stav včelestev taky. Ale na vánoce dostanou stovku na jedno, a to jsou i dneska dobrý prachy, tak si je tam i příští rok nechají, aby bylo na dárky. (Že to je jen 100 z 200 už jim je jedno)
Ale to je jen takový SCIFI názor, stejně jako třeba na jednotnou a jedinou daň z hlavy. Maximálně spravedlivou a jednoduchou. Většina na ní nikdy nepřistoupí, i kdyby na tom většina z té většiny vydělala.

V případě pořádku na trhu s medem je to otázka úplné scifi. Podívej se na komentáře pod tvým článkem ve VN.
Pořádek na trhu musí být záležitostí všech, kteří na něm působí. Je to výhodné pro všechny schopné, co chtějí fér soutěžit. Existují některé komodity, kde působí samoregulační orgány a i samokontrolování (myslím asi ovocné nápoje - kde se sami výrobci navzájem hlídají jestli to označují správně - co je 100%,50%, nektar, jen ovocný podíl a napodobenina - mají na to snad nějaký svaz a řeší i případné nálezy mezi sebou, aby to nelezlo na veřejnost a nepoškozovalo nápoje jako celek, atd).
V případě nápoje si může zákazník vybrat co koupí, a v medu by to mělo mít (dle mě) taky. To je věc kontroly a značení a doržování značení a kontroly toho značení. (a v tom tedy s tebou souhlasím)
Ale to je to co mě vadilo na činnosti svazu ( PP(S) a hlavně anonymního ÚV) v minulých letech. Z bezradnosti a zoufalství nad neexistencí nějaké koncepční myšlenky obvinili kdekoho z čehokoli, jen aby to nepadlo na jejich hlavy. (Z části oprávněně).
Takže dokud bude ČSV personálně tam kde je, a to nejen v Křemencové, tak pochybuji, že by došlo ke stavu mírné důvěry v komunikaci. To by musel být někdo hodně teflonový a splachovací aby po tom co se psalo a říkalo v minulých dvou letech jednal a věřil dohodám.
Takže jak jsem naspal někde vloni je to včelařská scifi.
Nevěšme hlavu, ta se někdy pomalu prosazuje. nejen v technice, ale i ve včelařině.
Podívej, jak to vypadalo se svazovými sklenicemi (jaká to byla dle ČSV pitomost) a věřím, že časem bude i komise pro prodej a propagaci, a svaz se změní v to proč se včelaři kdysi m.j. spojovali - nástrojem k efektivnmu řešení jejich ekonom. problémů, převážně vlastními silami.

A až to bude, tak bude efektivní volat po rovné a spravedlivé soutěži. Zatím máme manšaft IV.ligy a je to cesta na špalek.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 6. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947)

Já ti to vysvětlím Gustimiliáne jednoduše (doufám). Ve svých fantastických úvahách zapomínáš na 2 důležité a zásadní věci. Za prvé med kupují zákazníci, kteří mají určitou úroveň znalostí o zdravé výživě, určité priority a hlavně OCHOTU zaplatit za med nějakou cenu - vyšší nezaplatí, kdyby ses stavěl na hlavu. Za druhé je podstatné, že dotace dává EU a náš stát (úředníci) a mezi nimi se počet takových géniú, schopných pochopit tvé převratné myšlenky, blíží k nule. Kdo platí, ten diktuje.
Cena medu 180/kg je u nás naprosto nereálná. Vždyť si to můžeš zkusit v obchodech svého okresu a dodat si tam za tu cenu med přímo bez velkoobchodu. Rozbory medu máš dotované a ani je k tomu nepotřebuješ.

Podívej se jakého piva se v supermarketech kupuje nejvíc. Klasik, Lahváč za 1.90 Kč. Myslíš že to kupují protože je to kvalitní pivo? Zákazníci obrací každou korunu a s tou kvalitou se dokáží smířit. Stejně tak je to v supermarketu s medem za 70-80 Kč/kg. Kdo chce tady opravdu kvalitní med, tak si zajde ke včelaři a bude ho mít i s přednáškou o krystalizaci, ukázkou včel, medometu a plástů a letáčkem od ČSV za stejnou cenu.
Eman

__________________________________________________
........ Ani Eman a ani ty Karle jste mi nespočítali ten finanční efekt pro včelaře s tím, že by tu byla "policie", která by zkoumala "otisky" a "DNA" medu. Víte co by taková nezávislá laboratoř znamenala? Znamenala by pořádek v medu, ale k těm propočtům. "Do 180 Kč" je navýšení dotací při průměru cca 15-30 kg/včelstvo (odhad) cca dotace 12,- - 6,- Kč na kilogram medu. (přeneseno)

Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D..............

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re:trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič (17852) (17862) (17872) (17878) (17886) (17919)

>>>...... Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc..........<<<<<
Kdybys to neměl čím měřit tak to klidně uložíš a nic nebudeš vědět a medu by se taky nic nestalo Tak to nízký obsah vody nedovolí kvasinkám začít se množit Pro kvašení za této cukernatosti musíš vytvořit také příznivé podmínky takže stačí chladné a suché prostředí a je to v pořádku nesmíš med skladovat jak jsem to viděl u známých " otevřená sklenice na lince vedle sporáku " Ale i burčák plný živých kvasinek nám chutná a zdraví prospívá. Tak si vyber!!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič
> Datum: 04.8.2006 20:20:52
> ----------------------------------------
> Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
> frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
> někde???
> Předem děkuji
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: cukernat?n? medu
>
> Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
> za
> zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
> kvalitnější
> než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
> nějakou logiku to má.
>
> Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
> týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
> +30
> C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
> je
> od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
> medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
> postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.
>
> ------------------
> R.Polášek:
> Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
> nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re: Nevyto?iteln? med (17890) (17892) (17907)

Jde o složení obsažených cukrů v medovici které rychle tuhnou a jsou pro včely těžko ztavitelné. tyto pak následně zatěžují rychlým plněním výkalových vaků . Problém pak nastává v zimě když včely nemouven se vyprášit. Někdy je to vpříznivé zimě bez následků .

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pierre <janda_petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Nevyto?iteln? med
> Datum: 04.8.2006 13:18:34
> ----------------------------------------
> Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
> plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
> pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná
> krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi
> nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár
> měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic
> moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši
> nezmiňovat. Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no
> nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak snad jako
> velkochov a brát to jako zdroj peněz.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (85.71.124.200) --- 5. 8. 2006
Re: Re: Kyselina mravenčí (17936)

Pravidlo je dobře, já jen prohodil konečné odečty na pravé straně. Jsem se do toho nějak zamotal:-)
Jinak pravidlo lití kyseliny do vody platí pro všechny koncentrované kyseliny! Nejen kys. sírová dokáže při ředění silně zahřát celý roztok!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

beRny (85.160.72.237) --- 5. 8. 2006
Re: Začiatočník (17924)

podívej se na stranku www.vcely.kvalitne.cz .... je tam mnoho uzitecnych vecí..!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 5. 8. 2006
RE: vos? hn?zdo v zemi (6728) (17939)

Nalejte tam 1dc benzínu - nezapalovat, na cestu se ozbrojte nějakým
biolitem ve spray.

Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Zuzana [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Saturday, August 05, 2006 3:56 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: vos? hn?zdo v zemi

Přeji dobrý den. Mám problém s vosím hnízdem na zahradě. Je v zemi,
otvor
je o průměru asi 4cm. Prosím poraďte co s tím, jak se ho šetrně zbavit.
Jsem absolutní neznalec včeliček a vos... Děkuji

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 5. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944) (17945)

__________________________________________________________________________________
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali, udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil !!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do 180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
__________________________________________________________________________________

Já vyzívám všechny diskutující k vyjádření a vysvětlení proč ne nebo ano převelet státní dotaci na laboratorní vybavení určené pouze včelařům. Stát má pravomoce vyhlásit konkurzy a soutěže na kterých se nemusí podílet jen VÚ Vč. Je více institucí schopnější zabezpečit ochranu medu. (když to VÚ neinspiruje)

Od: Karel :
> A co se na to podívat z druhé strany.
>
> Proč zajišťovat "supermarketům" kvalitní zboží na naše náklady. Vždyť
> prodej přez řetězce je pro prvovýrobce nejmíň výhodný - tedy z hledicka
> ceny. Řetězce si z ceny díky svému silnému postavení (daném nákupní
> zvyklostí našeho obyvatelstva /včetně nadávajících včelařů/ které má jeden
> z největších podílů nákupu v řetězcích v EU) ukrojí největší díl, pak
> distributor, výrobce, výkupce a nakonec včelař --> tedy hluboce pod
> třetinkou. Pokud někdo produkuje desítky tun medu, tak jej to možná zajímá,
> normálního včelaře ne.
........

To si myslím, že jsi špatně pochopil téma a jeho rozšíření. Byl tu dotaz, jestli je "cukernatost" krystalizace je na závadu a mnoho včelařů se chytlo jako že jedině zkrystalizovaný med je medem. Já trvdím a lze to pokusem dokázat, že enzymaticky naštěpená sacharóza bez problémů také zkrystalizuje a mohu to upřesnit - vypadá jako perfektně napastovaná řepka. :-O

Tím rozšířením si myslím, že je vhodné diskutovat velmi návazně o pravosti medu a jak vlastně se pravost dá např. při soudní při prokázat, dokázat, odsoudit a vyměřit pokutu.

Zmiňuji se otom, že toho lze docílit a politicky u nás podpořit specializovanou laboratoř na med. Je nesmysl zatím vrážet státní peníze do ubývajících včelařů, když efekt je minimální. Větší efekt by mělo to, že co je pojmenováno na trhu medem, by také muselo medem skutečně být. Byl jsem názoru, že dotace by mohla a pomohla včelařům v rozvoji, ale není tomu tak. V dotacích jde jen o přetížení funkcionářů v ZO, OV a plýtvání svazovou energií.

Ani Eman a ani ty Karle jste mi nespočítali ten finanční efekt pro včelaře s tím, že by tu byla "policie", která by zkoumala "otisky" a "DNA" medu. Víte co by taková nezávislá laboratoř znamenala? Znamenala by pořádek v medu, ale k těm propočtům. "Do 180 Kč" je navýšení dotací při průměru cca 15-30 kg/včelstvo (odhad) cca dotace 12,- - 6,- Kč na kilogram medu. (přeneseno)

Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D. A do čeho vlastně spadl? Spadl do toho, že musí, aby využil nejlépe zvedající ceny medu zvýšit i svoji chovatelskou úroveň a chovat konečně včely a ne mrzáky, co nevyzimují a potom se vymlouval na nemoci a počasí atd, atd. Pánové nejsem slepý a klidně napíšu, že v průměru ztráty včelstev za posledních 5 let odpovídají více než celkovýmu stavu včelstev v České republice. To je hrozné a toto stát podporuje dotací např 1D, 197/2005.

Dále. Ten včelař vyprodukuje znovu jen 15 - 30 kg medu na včelstvo, ale za cenu mnohem vyšší, než s dotací. Můj odhad je cca od 20,- a výš za kg. Jak jsem k těm 20 Kč došel?

Obchodník přestane po pár pokutách za "sračky" nakupovat méně kvalitní (jak taj. Peroutka v Kávě o čtvrté řekl) "cizí" med. Ve světě je pravý a kvalitní med drahý. (to si ověřte, jestli nekecám) Takže s kvalitou by konečně skončila pohádka včelařů o špatném medu v supermarketu a hlavně by se ten špatný med zapříčiněním včelařů zachytl a stáhnul z trhu a opokutoval.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 5. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944)

Od: Eman:
> To je takový donebevolající nesmysl, že jsi to snad ani nemohl myslet vážně
> :-))). Znáš ještě nějaký vtip? Sem s ním.
> Eman
.......

No ... zapomněl jsem ještě, že tím, že by se nevráželo do nic řešících včelařů a už tak "přetížených papírově" funkcionářů ČSV kvůli dotacím ... tak by se zabily dvě mouchy jednou ranou. No ale když Emane ty prohlásíš , že je něco nesmys tak si dám říct, protože jsi mi vysvětlil proč by to byl nesmysl. Nebo nevysvětlil?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.93) --- 5. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944)

A co se na to podívat z druhé strany.

Proč zajišťovat "supermarketům" kvalitní zboží na naše náklady. Vždyť prodej přez řetězce je pro prvovýrobce nejmíň výhodný - tedy z hledicka ceny. Řetězce si z ceny díky svému silnému postavení (daném nákupní zvyklostí našeho obyvatelstva /včetně nadávajících včelařů/ které má jeden z největších podílů nákupu v řetězcích v EU) ukrojí největší díl, pak distributor, výrobce, výkupce a nakonec včelař --> tedy hluboce pod třetinkou. Pokud někdo produkuje desítky tun medu, tak jej to možná zajímá, normálního včelaře ne.

Daleko zajímavější by bylo přesvědčit obyvatele, že pro opravdový med si musejí jít ke svému včelařovi.
A tady bude ten zádrhel. poplivat konkurenční produkt je sice snadné, ale neslušné, a jakou máme jistotu, že konkurence neklesne na stejnou úroveň a neodebere vzorky od "včelařů" a nedá si je taky analyzovat. Já bych za med od včelařů ruku do ohně nedal. Je to můj starý názor, byl jsem za něj kritizován, ale trvám na něm stále víc.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 5. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941)

To je takový donebevolající nesmysl, že jsi to snad ani nemohl myslet vážně :-))). Znáš ještě nějaký vtip? Sem s ním.
Eman


Gustimilián:
__________________________________________________________________________________
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali, udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil !!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do 180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
__________________________________________________________________________________

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 5. 8. 2006
Re: Kyselina mravenčí (17936)

To křížové pravidlo mám rád a pěkně a názorně jsi ho popsal, ale závěr ti nevyšel. Správně má být 20 dílů vody a 65 dílů kyseliny 85%.
(Dole je voda). Já jen aby to někoho nezmátlo :-).

Crabro:
> P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
> čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však
> k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená depuratur-čištěný.
> Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
> Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo. napište
> si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište
> dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace
> kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes
> střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište
> nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto
> pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat
> koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a
> ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 8. 2006
Re: Re:Kyselina mraven?? (17936) (17938)

Gustimilián Pazderka napsal:Neměl bych se plést, ale nikdy nelít (ředit) způ
sobem voda do kyseliny, ale kyselina do vody.

To platí pro kyselinu sírovou. Ředěním vodou se zahřívá tak, že voda nalitá
do kyseliny se může zahřát k varu a rozstříknout kolem.
Pro koncentrovanou kyselinu mravenčí platí akorát nenahýbat se nad ní, přípa
dně přitom zadržet dech. Její výpary mohou poleptat sliznice. Tekutá kyselin
a přirozeně taky, dělá díry do oděvu a na kůži taky nepůsobí nijak dobře. Př
i manipulaci s kyselinou mravenčí, pokud není blízko vodovod nebo potok, dop
oručuji mít aspoň vodu v flašce pro okamžitý oplach polité kůže nebo proviz
orní opraní oděvu, o oku nemluvě. Její výpary taky mohou hořet nebo v uzav
řeném prostoru vybouchnout.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 5. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862)

Myslím, že se mýlíte s pančováním v odborném kruhu. Cukr - čistá sacharóza se dá enzymaticky rozštěpit takovým způsobem, že prostě zkrystalizuje. A výsledné poměry jednoduchých cukrů z roztoku čisté sacharózy se dají také "nařídit".

Jsem zastáncem a iniciátorem zjišťování porušení medu pouze jednou prokazatelnou metodou a to na iIMRS (http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006071901) Bohužel ochrana medu jako taková v dnešní době vázne. 100 vzorků za rok je také nic k objemu cca 6-8 000 000 kg medu.

Začalo se jít po padělatelích např. software a dnes jsou za porušení byť jen jediné licenční smlouvy nebo autorského práva dost vysoké tresty.

A med?
Bohužel zboží - med je jen med, v Čechách dnes bez ochrany, protože není 100% prokazatelný rozbor s výsledkem "PADĚLEK" - term. = umělý med. (tj. definice EU, když je pravý med smíchán - zhomogenizován s rozštěpenou sacharózou nebo je to původem 100% sacharóza). Nadějí by mohl být právě tento přístroj řešením, jsem už přestal doufat, že bude mít nakonec nápravný efekt pro distributory a obchodníky vydávající roštěpený cukr (řepný,třtinový) za med. Vypadá to nato, že si asi brzy zabalím své včelařská fidlátka a budu dělat něco jiného.

Ale abych se dostal k tématu.
Dobře zhomogenizovaný pravý med nemusí krystalizovat. Jedná se o dost složitý technologický proces ve velkozpracovnách a jestli jsou postupy správně načasovány, prostě i pravý med nemusí tak brzo zkrystalizovat. Informace o průkazu pravosti přes krystalizaci považuji za historický blábol, protože nejsou úplné a zcela pravdivé.

Takové informace by měly potvrdit odborníci z VU, ale ne u nás. U nás se ani nenamáhají od doby krachu Předboje do nějakého popisu a odbornému výkladu velkovýroby šťourat. Raději se jednostraně podávají informace o pravosti medu než aby se investovalo do laboratoří.
__________________________________________________________________________________
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali, udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil !!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do 180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
__________________________________________________________________________________
Od: A.Turcani :
> - výraz "cukornatenie medu" je nesprávny a obyčajne evokuje spojenie, že
> včelár choval svoje včely cukrom, preto používajme len správny výraz
> "kryštalizácia medu".
>
> - väčšina druhov medov po určitom čase kryštalizuje, tvorí jemné alebo
> hrubé kyštáliky.
>
> - rýchlosť kryštalizácie od chemického zloženia medu t.j. od vzájomného
> pomeru glukózy a fruktózy, od obsahu vody, dextrínov, peľových zŕna
> koloidov (drobné čiastočky nečistoty)
>
> -nepančovaný med obsahuje viac fruktózy než glukózy. Ak množstvo glukózy
> nachádzajúce sa v mede vyjadríme hodnotou 100, pomer glukózy ku fruktóze v
> medeje 100: (103-171). Ak tento pomer je v mede nie je veľký npr. repkový
> 100:105 rýchle kryštalizuje (do 2 týždňov), ak je pomer 100:170, npr.
> agátový, vydrží v tekutom stave až 3 roky alebo i omnoho dlhšie.
> - túto vlastnosť medu využívame na tzv. riadenú kryštalizáciu t.j.
> krémovanie či pastovanie medu, pridaním do vhodných medov už
> zkryštalizovaný med a jeho premiešavaním a uložením do chladnej miestnosti.
>
> - kryštalizácia sa spomaľuje uchovávaním medu pri teplotre +40°C
> Tieto popznatky si môže každý včlár nájsť v múdrych včelárskych knihách.
> Anton
>
> -
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (85.71.124.200) --- 5. 8. 2006
Re: vosí hnízdo v zemi (6728)

Nejjednodušší je nalít do otvoru nějaké organické rozpouštědlo a díru ucpat. Je třeba zjistit, jestli k hnizdu nevede ještě nějaký jiný otvor, u většiny hnízd to tak je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zuzana (82.202.30.106) --- 5. 8. 2006
vosí hnízdo v zemi (6728)

Přeji dobrý den. Mám problém s vosím hnízdem na zahradě. Je v zemi, otvor je o průměru asi 4cm. Prosím poraďte co s tím, jak se ho šetrně zbavit. Jsem absolutní neznalec včeliček a vos... Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 5. 8. 2006
Re:Kyselina mraven?? (17936)

Od: crabro:

Neměl bych se plést, ale nikdy nelít (ředit) způsobem voda do kyseliny, ale kyselina do vody.
......
> P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
> čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však
> k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená depuratur-čištěný.
> Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
> Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo. napište
> si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište
> dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace
> kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes
> střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište
> nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto
> pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat
> koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a
> ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 8. 2006
Re: Kyselina mravenčí (17936)

Z 85 % kyseliny udělat 65 % smícháním 25 dílů kyseliny a 65 dílů vody?
Koncentrace uvedená na láhvi bude asi hmotnostní. Potom 1 litr té směsi má
hmotnost 1,2 kg, z toho je kyseliny mravenčí 1,02 kg a vody 180 gramů.
Jestli 1,02 kg kyseliny mravenčí má být v 65% roztoku, potom celkový roztok
bude mít hmotnost 1,57 kg, takže je třeba doplnit 0,37 kg vody, to je 370
mililitrů. Chybí mi údaj, jakou má 65 %kyselina mravenčí hustotu, rozhodně
1,2 jako 85 % to nebude, takže 1,3 litrů to nebude, bude to o něco víc. Ale
u kyseliny mravenčíto je chyba v řádu jednotek procent, takže to nevadí. I
když do toho odpařovacího přístroje bude bude nejspíš předepsáno objemové
množství, ne hmotnostní.
Ředil bych zjednodušeně na 3 objemové díly kyseliny mravenčí 1 díl vody.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "crabro" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 05, 2006 12:49 PM
Subject: Kyselina mravenčí


> P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
> čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však
> k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená
depuratur-čištěný.
> Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
> Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo.
napište
> si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište
> dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace
> kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes
> střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište
> nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto
> pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat
> koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a
> ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (85.71.124.200) --- 5. 8. 2006
Kyselina mravenčí

P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená depuratur-čištěný. Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo. napište si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 5. 8. 2006
Ředění kys. mravenčí

Díky za informace přátelé.

Mám ještě jeden laický dotaz. Kyselina mravenčí se dodává v koncentraci 85%. Já potřebuji koncentraci 65%. Jak a čím to naředit? O těchto věcech nemám ani tušení, nejsu chemik.
A ještě jedna otázka: co znamená čistota "p.a." a čistota "č".?

Zkouším léčení varoázy pomocí kanadského patentu a k tomu je právě potřeba ta koncentrace 65%.

Díky, Jura

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (85.71.124.200) --- 5. 8. 2006
Kyselina mravenčí

Kyselina mravenčí se dá sehnat v této firmě http://www.merci.cz/katalog.php?sekce=173
V katalogu jsou dve v nabídce. Jedna je PA ta je dražší a jedna je čistá za 70kč za litr.
Já nakupuji u téhle firmy chemikálie běžně. Pokud nejde o jed, či zvláště nebezpečný jed, tak můžete chemikálii volně koupit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.202) --- 5. 8. 2006
Re: Re:Kyselina mravenčí (17921) (17928) (17931)

Kyselina mravenčí se používá i v zemědělství při silážování.
Otázka je, jak čistou ji potřebujeme.
V lékárně dodávají většinou chemikálji vysoké čistoty (a ceny).

Předpokládám, že se možná jedná o aplikaci v přípravku dle posledního Moderního včelaře.
Už to někdo zkoušel? Prý je vyprodán. Podělte se zkušenosti.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.202) --- 5. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923)

Uvítal bych tipy na nějaké stránky věnované i začátečníkům spíše s praktickými radami...
......
A opět bych si přihřál polívčičku a doporučil svoji bibli
"Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva" vyšlo poprvé a naposled v roce 1968.
Tak kniha je to nejsystémovější co jsem kdy o včelách četl. Je ke klasické technologii, auto publikoval již po 1. sv.válce ale touto knihou předběhl dobu.
Jako člověk, který se zabýval systémy, ji považuji za to nejlepší, co bylo u nás napsáno.
Například ve výzkumu objevený a př. Boháčem propagovaný ZÁKON MINIMA je pouhou podmnožinou vztahů popsaných Brennerem.
Je třeba ji číst s nadhledem, jednotlivé technické detaily (například zužování na jaře je třeba chápat, jako součást technologie "budečáků" 39*24 kde má jistě své uplatnění, jinde spíše ne) ale základní představu v kterém období včelstvo co potřebuje a jaké zákroky se proč dělají je obdivuhoná. Já ji čtu každou zimu.
Je k mání mimo jiné v knihovně ČSV v Křemencové. Mimo jiné, jedné z mála věcí, za které patří všem včelařským spolkům i tomu dnešnímu dík.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 8. 2006
Re: Re:Kyselina mravenčí (17921) (17928)

Mám zprávy i z jiné strany, od fotografů, že chemikálie se často dají v
lékárnách objednat. Koneckonců lékárníci jsou k chemikům blízko a kdo nechce
hledat na internetu nebo na Zlatých stránkách a obtelefonovávat to a třeba
jezdit pro to kdovíkde, tak za nějakou marži lékárníkům to může získat i
přes místní lékárny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 11:23 PM
Subject: Re:Kyselina mravenčí


Od: Jiří Cafourek:

> nemáte někdo ínformace, kde sehnat kyselinu mravenčí? Alespoň 1 litr. Dík
za
> informace. Jura
........
Kdysi jsem litr objednával přes lékárnu. Ale až napodruhé. V první lékárně
se na mě dívali jako na pyromana. Jak se v té druhé chytli tak jsem akoráte
řekl, že chci tu silnější. (jsou dvě koncentrace jako standart)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923)

Petr J. Borsky
> Obzvlášť teď jsem za ten Včelařův rok rád, neb jsem se dostal ke čtyřem
> včlelstvům v budečácích - zatím jsem ale nic jiného než nástavky
> nezkusil. Ale i to beru za dobrou náplast za svá spálená včelstva...

Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 11:14 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Radim Polášek wrote:
>
> > Z dnešní literatury by snad něco mohlo být v
> >překladu z němčiny od G. Liebiga "Včelaříme jednoduše", v té knize to je
> >napsáno skutečně jednoduše a přitom dost kompletně. Jinak třeba velice
> >podrobně a polopatisticky pro začátečníka je to napsáno třeba v knize D.
> >Šrobala a kolektivu "Včelařův rok" v části "jak pracujeme se včelami"
> >
> Jako začátečník si obě knížky nemohu vynachválit, jen jsem měl před
> Pierrem asi tu výhodu, že jsem si je odpředu dozadu a zpátky několikrát
> přečetl ještě než jsem získal první včelstvo.
>
> Obzvlášť teď jsem za ten Včelařův rok rád, neb jsem se dostal ke čtyřem
> včlelstvům v budečácích - zatím jsem ale nic jiného než nástavky
> nezkusil. Ale i to beru za dobrou náplast za svá spálená včelstva...
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Baťa (195.113.148.193) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923)

Já jsem řešil podobný problém asi před 5 - 6 lety.Moje tehdy 18ti letá dcera si( ale spíš mi) v rozmezí cca 14 dnů přinesla dva roje - že bude chovat včely. Pak mi suše sdělila, že před maturitou má moc učení a jestli bych se o ně chvilku nestaral. Činím tak dodnes, máme s dcerou dohromady 10 včelstev, ale ona už dnes nebydlí doma , takže... Když jsem do toho takhle spadl, prolezl jsem antikvariáty a pujčil si u místních včelařů všechny výtisky včelařství, která vyhrabali na půdě. A pochopitelně internet. Když je zájem jde to. Takže přeji hodně úspěchů

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 8. 2006
Re:Kyselina mravenčí (17921)

Od: Jiří Cafourek:

> nemáte někdo ínformace, kde sehnat kyselinu mravenčí? Alespoň 1 litr. Dík za
> informace. Jura
........
Kdysi jsem litr objednával přes lékárnu. Ale až napodruhé. V první lékárně se na mě dívali jako na pyromana. Jak se v té druhé chytli tak jsem akoráte řekl, že chci tu silnější. (jsou dvě koncentrace jako standart)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17926)

Radim Polášek wrote:

> Z dnešní literatury by snad něco mohlo být v
>překladu z němčiny od G. Liebiga "Včelaříme jednoduše", v té knize to je
>napsáno skutečně jednoduše a přitom dost kompletně. Jinak třeba velice
>podrobně a polopatisticky pro začátečníka je to napsáno třeba v knize D.
>Šrobala a kolektivu "Včelařův rok" v části "jak pracujeme se včelami"
>
Jako začátečník si obě knížky nemohu vynachválit, jen jsem měl před
Pierrem asi tu výhodu, že jsem si je odpředu dozadu a zpátky několikrát
přečetl ještě než jsem získal první včelstvo.

Obzvlášť teď jsem za ten Včelařův rok rád, neb jsem se dostal ke čtyřem
včlelstvům v budečácích - zatím jsem ale nic jiného než nástavky
nezkusil. Ale i to beru za dobrou náplast za svá spálená včelstva...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923)

K té propagaci včelaření vedení Českého svazu včelařů poněkud zaspalo, z
dřívějška pro ně byl ideální, jak jsem psal dříve ten zájmový včelař, který
si vrtá ve svých úlech a včelách, s nadšením přijímá barevný časopis
Včelařství na křídovém papíře, spolkaření ho moc nezajímá a když je dobrý
rok, tak musí známým prodat toho medu o něco víc, aby se ho zbavil a jiné
problémy nemá. Že existují větší včelaři, kteří musí svůj med každý rok
prodávat i v podstatě neznámým lidem, aby se ho zbavili, že se někteří lidé
zkoušejí uživit výkupem a zpracováním českého medu, že vznikají
profesionální včelařství, to šlo dlouhou dobu mimo toto vedení, případně
vedení ČSV na tyto lidi ještě útočilo kvůli nízkým výkupním cenám medu. V
současné době probíhá ve vedení ČSV pod tlakem těchto včelařů "mírný pokrok
v mezích zákona", přicházejí tam postupně noví lidé, ale je velice
pravděpodobné, že některým jiným lidem ve vedení ČSV se to jeví jako zásadní
rychlé revoluční změny a tudíž na takovou "nevýznamnou" věc jako propagaci
včelaření moc času nemají.
K těm začátečníkům, mám pocit, že autoři ve svatém nadšení pro nástavkové
úly a v svatém opovržení pro předchozí úly, univerzály a zadováky zavrhli
úplně všechnu předchozí včelařskou literaturu včetně podrobných popisů, jak
s těmi včelami vlastně zacházet, které ti začátečníci vlastně potřebují. A
novou zatím nevytvořili. Z dnešní literatury by snad něco mohlo být v
překladu z němčiny od G. Liebiga "Včelaříme jednoduše", v té knize to je
napsáno skutečně jednoduše a přitom dost kompletně. Jinak třeba velice
podrobně a polopatisticky pro začátečníka je to napsáno třeba v knize D.
Šrobala a kolektivu "Včelařův rok" v části "jak pracujeme se včelami" Já ji
mám ve vydání z roku 1967 a tam to je na straně 60 až 64. I jinak tam je
spousta velice užitečných věcí pro začátečníka, ale taky spousta beznadějně
zastaralých věcí, které začátečník nemůže identifikovat. Čtvrtina věcí z té
knihy platí bezvýhrady dodnes, čtvrtina by se musela trošku upravit a
polovina napsat znova na dnešní "nástavkové"podmínky, pak by ta kniha byla
pro začátečníky ideální. Pro členy ČSV by měla být tato kniha dostupná přes
zápůjčku z včelařské knihovny, předpokládám, že ještě existuje. Jinak je
třeba hledat, procházet včelařské prodejny a výstavy, kde ty knihy jsou a
prohlížet a prohlížet. Na internetu nevím, jestli je něco pro začátečníka.
Hodně kvalitních věcí je na http://www.n-vcelari.cz , ale pro úplného
začátečníka to asi moc není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pierre" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 8:51 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Všem moc díky za rady. Vzhledem k tomu, že se v tom plácám pár měsíců, moc
> literatury jsem nepročetl,navíc shánět něco pět minut po dvanácté... Navíc
> literatura a různé školení pro začátečníky nic moc. Když řešíte jak sundat
> včely z plástů, kdy nandat medníky a kdy začít vytáčet,jsou rady jak
chovat
> matku, potřebnost oddělků ap. na dvě věci.Co se týká mé zmínky o propagaci
> včelaření, nechtěl jsem se nikoho dotknout, jen mi zarazil způsob a
> množství peněz na to vynakládaných a porovnání s realitou.
> Uvítal bych tipy na nějaké stránky věnované i začátečníkům spíše s
> praktickými radami, na různé spolky a organizace už jsem našel. Předem
dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil (62.177.88.203) --- 4. 8. 2006
Re: Kyselina mravenčí (17921)

Byla ve včelařské prodejně v Brně na Kolišti,1l za 120Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.6) --- 4. 8. 2006
Začiatočník

Pierre, myslím si, že veľa užitočných informácií sa dočítaš aj vo forume na stránke :www.vcely.sk
Je tam veľa vecí, ktoré sa pýtajú úplní začiatočníci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pierre (195.122.213.54) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907) (17914) (17915)

Všem moc díky za rady. Vzhledem k tomu, že se v tom plácám pár měsíců, moc literatury jsem nepročetl,navíc shánět něco pět minut po dvanácté... Navíc literatura a různé školení pro začátečníky nic moc. Když řešíte jak sundat včely z plástů, kdy nandat medníky a kdy začít vytáčet,jsou rady jak chovat matku, potřebnost oddělků ap. na dvě věci.Co se týká mé zmínky o propagaci včelaření, nechtěl jsem se nikoho dotknout, jen mi zarazil způsob a množství peněz na to vynakládaných a porovnání s realitou.
Uvítal bych tipy na nějaké stránky věnované i začátečníkům spíše s praktickými radami, na různé spolky a organizace už jsem našel. Předem dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 4. 8. 2006
RE: Kyselina mravenčí (17921)

Viz informace např. na:
http://www.via-rek.cz/detailchem.php?p=34

-----Original Message-----
From: Jiří Cafourek [mailto:klaviry.cafourek/=/tiscali.cz]
Sent: Friday, August 04, 2006 8:35 PM
To: Konference včelařská
Subject: Kyselina mravenčí

Přátelé,

nemáte někdo ínformace, kde sehnat kyselinu mravenčí? Alespoň 1 litr.
Dík za informace. Jura

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 4. 8. 2006
Kyselina mravenčí

Přátelé,

nemáte někdo ínformace, kde sehnat kyselinu mravenčí? Alespoň 1 litr. Dík za informace. Jura

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 4. 8. 2006
RE: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič (17852) (17862) (17872) (17878) (17886) (17919)

Výrobcem a dodavatelem trojnožky-stáčeče medu je:
František Blažek, zámečnictví, 671 41 Dolní Dubňany 76.
(okres Znojmo)

-----Original Message-----
From: Radek HUBAČ [mailto:drh/=/seznam.cz]
Sent: Friday, August 04, 2006 8:21 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič

Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 4. 8. 2006
trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič (17852) (17862) (17872) (17878) (17886)

Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
někde???
Předem děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: cukernat?n? medu

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
za
zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
kvalitnější
než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 4. 8. 2006
RE: v?ely (17895)

Náhoda, vyměn matku

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: d?da [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 1:35 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: v?ely

Mám doma včely.Jsou velice bodavé.Natočil jsem tak 35Kg

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 4. 8. 2006
RE: Nevyto?iteln? med (17890) (17892) (17907) (17914)

Asi před měsícem jsem zde upozorňoval na nebezpečí melecitozy.
Vysvetleni je jednoduche, producent medovice - mluví se třeba o
medovnici černoskvrnné, produkuje melecitozu, což je trisacharid - 3
cukerne jednotky a ma vlastnost rychle krystalizace.
Opatření co nejdřív odebrat medníky a rychle dodat cukr.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, August 04, 2006 3:00 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Nevyto?iteln? med

Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je
obyčejná
krystalizace.
....... Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak, vyšla asi
před rokem v Gradě. ......

A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi nadzvedávaj
debaty
o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se
je
udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si
kolikrát protiřečí,
..............
Na to jsou včelaři kofři, jen fňukají že to nikdo dělat nechce a že jich
ubývá, ale musí se to přeložit do odborářštiny = je třeba nás lépe
zaplatit
a dotovat. Protože kdyby byl skutečný zájem o nové včelaře = konkurenty,
tak je mnoho způsobů jak je dostat do kolektivu, ke včelaření a pomoci
jim.
Takže by bylo Včelařství volně dostupné a na internetu, na webu dále
rady
jak začít, adresář základních organizací, běžně by se konaly kursy pro
začínající včelaře atd.
Teď je mnoho začínajícíh včelařů v poněkud kritické situaci a jediné
pomoci, které se jim dostane od ČSV je sdělení "Podle informací, jež
přicházejí od včelařů na sekretariát ÚV ČSV, probíhá v řadě oblastí naší
republiky medovicová snůška. Ta je však komplikována melecitózou,
způsobující vznik tzv. cementového medu. Ten již po několika dnech nelze
vytočit. Z tohoto důvodu doporučujeme všem našim členům, aby se
urychleně
seznámili s odbornou literaturou týkající se této problematiky,
popřípadě
si své vědomosti a zkušenosti obnovili a poznatky aplikovali v praxi.
Na pomoc našim členům uvádíme nejdostupnější zdroje informací o
melecitóze
a cementovém medu. Zároveň upozorňujeme, že tento seznam informačních
zdrojů si nedělá nárok na úplnost. "
No a protože noví včelaři mnohdy ještě nejsou členy, nebo jen krátce tak
jsou v háji, protože Včelařství je jen pro členy a OVP si v trafice taky
nekoupí.
Ale zato si udělají jasnou představu, o co jde, a že je to jen na nich a
na
nikoho nemají spoléhat.
Správná zásada chovatele = Slabochy netrpět :-)
Karel

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 8. 2006
Re: Nevyto?iteln? med (17890) (17892) (17907) (17914) (17915)

Od: Radim:
> Karel napsal:> ....... Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak,
> vyšla asi
> > před rokem v Gradě. ......
>
> Haragsim vydal okolo roku 1968 knihu "Medovice a včely". To z Grady je
> nějaké jeho doplněné vydání?
........

http://www.google.com/search?hl=cs&lr=&ie=UTF-8&oe=UTF-8&q=Haragsim

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907) (17914)

Karel napsal:> ....... Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak,
vyšla asi
> před rokem v Gradě. ......

Haragsim vydal okolo roku 1968 knihu "Medovice a včely". To z Grady je
nějaké jeho doplněné vydání?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907)

Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná krystalizace.
........ Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak, vyšla asi před rokem v Gradě. ......

A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí,
...............
Na to jsou včelaři kofři, jen fňukají že to nikdo dělat nechce a že jich ubývá, ale musí se to přeložit do odborářštiny = je třeba nás lépe zaplatit a dotovat. Protože kdyby byl skutečný zájem o nové včelaře = konkurenty, tak je mnoho způsobů jak je dostat do kolektivu, ke včelaření a pomoci jim.
Takže by bylo Včelařství volně dostupné a na internetu, na webu dále rady jak začít, adresář základních organizací, běžně by se konaly kursy pro začínající včelaře atd.
Teď je mnoho začínajícíh včelařů v poněkud kritické situaci a jediné pomoci, které se jim dostane od ČSV je sdělení "Podle informací, jež přicházejí od včelařů na sekretariát ÚV ČSV, probíhá v řadě oblastí naší republiky medovicová snůška. Ta je však komplikována melecitózou, způsobující vznik tzv. cementového medu. Ten již po několika dnech nelze vytočit. Z tohoto důvodu doporučujeme všem našim členům, aby se urychleně seznámili s odbornou literaturou týkající se této problematiky, popřípadě si své vědomosti a zkušenosti obnovili a poznatky aplikovali v praxi.
Na pomoc našim členům uvádíme nejdostupnější zdroje informací o melecitóze a cementovém medu. Zároveň upozorňujeme, že tento seznam informačních zdrojů si nedělá nárok na úplnost. "
No a protože noví včelaři mnohdy ještě nejsou členy, nebo jen krátce tak jsou v háji, protože Včelařství je jen pro členy a OVP si v trafice taky nekoupí.
Ale zato si udělají jasnou představu, o co jde, a že je to jen na nich a na nikoho nemají spoléhat.
Správná zásada chovatele = Slabochy netrpět :-)
Karel




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 8. 2006
3 kategorie včelařů Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907)

No já si myslím, že jsou tři vyhraněné kategorie včelařů.
První je včelař ze záliby. Ten má doma na zahradě tak 4 včelstva a dělá na
100 % jen se včelami. Nemusí se starat o levný cukr, protože pro svoje 4
včelstva to je pakatel, nemusí se starat o prodej medu, protože co
nespotřebuje, rozdá v rodině, nemusí se starat o to, jestli se se včelami
nimrá v zadováku nebo jestli s nimi pracuje rychle v nastavku, protože ty 4
včelstva stihne udělat vždy. Nemusí mít žádnou speciální pracovnu nebo
místnost, jen trochu místa ve sklepě, kde skladuje medomet a pár rámků. Ale
taky musí počítat s tím, že se mu vynaložené peníze nevrátí.
Druhá je včelař přivýdělkový. Ten má tak cca 30 včelstev na dvou
stanovištích, má v úlech a ve vybavení hodnotu ve výši nějakých pár
měsíčních platů, má nějakou stálou trvalou pracovnu a se včelami pracuje tak
polovinu, třetinu ? času, zbytek tráví přípravou a prodejem medu, hledáním
levného cukru a dalšími aktivitami, které by měly zajistit, že jeho
včelaření bude ziskové. Za komunistů se těmto včelařům dařilo dobře, nyní
ceny medu šly dolů, rentabilita je většinou fuč, takže tato kategorie je
dneska spíše přechodný stupeň mezi zájmovým včelařem ( včelař se na to
vykašle a nechá si jen pár včelstev na zahradě pro zálibu) a mezi
profesionálním včelařem, přivýdělkovým včelařením se mohou během pár let
otestovat předpoklady včelaře a konkrétní technologie i konkrétní oblast pro
profesionální včelaření.
Třetí je včelař profesionální s několika stovkami včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pierre" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 1:18 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
> plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
> pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná
> krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi
> nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár
> měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic
> moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši
> nezmiňovat. Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no
> nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak snad jako
> velkochov a brát to jako zdroj peněz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.6) --- 4. 8. 2006
Melecitoza

Melecitoza je trojcukor, ktorý bol objavený v smrekovcovej medovici. Pozostáva z dvoch molekúl hroznového cukru a z jednej molekuly ovocného cukru. ROZPúšťA SA ťažšie ako ostatné druhy medových cukrov. Pomoc nie je žiadna. Keď je ho menej v úli-plásty postriekať vodou /najprv odviečkovať/ a vložiť naspäť do úľa nech to včely spotrebujú, keď je ho veľa-rozpustiť aj s plástami vo vode, vosk odobrať a zvyšok na medovinu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907)

Pierre napsal:

>Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
>plástech.

To nejsi sám. Podobné problémy mají zřejmě v celé republice tam, kde jsou jehličnaté lesy. Největší pohroma by ale nebyla ta nemožnost vytočení, ale nebezpečí pro včely, pokud na tom budou zimovat.

>Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
>pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že
>to je obyčejná krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s
>tim tu taky chybí.

Na to už reagoval Eman, a dost se napsalo v jiných vláknech a zřejmě i v minulých letech.
Kdo choval včely i v r.2002 a má kolem les, tomu už asi nemusí nikdo víc popisovat, co je to melicitóza. V následném roce poskytnul stát tuším několik desítek miliónů korun na znovuobnovená včelstva včelařům, kterým přes zimu uhynuly na melicitóze včely.

>Taky mi nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely
>jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se je udržet. A jít
>do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si
>kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši nezmiňovat.
>Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no
>nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak
>snad jako velkochov a brát to jako zdroj peněz.

Mě debaty o včelách nenadzvedávají.
Rád o včelách diskutuji.
A dnes včelaří opravdu jen Ti, pro koho je včelaření koníčkem.
Zřejmě i velkovčelař, který by neměl včely jako koníčka, by své aktivity na zbohatnutí přenesl v dnešní době do jiného odvětví.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

164410 (193.165.75.141) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907)

Ale to cele je Vase volba. Nikdo Vas nenuti vcely chovat. Je zbytecne nadavat vsem okolo. Bud to prijmete se vsemi atributy, ktere to ma, nebo se vcel zbavte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 8. 2006
Re: je gabon pro cloveka jedovaty? (7366) (7377) (7404) (17905)

Gabon obsahuje jako účinnnou látku některý pyrethroid, tuším acrinatrin.
Tyto látky byly už od začátku vybírány jednak pro svoji velkou účinnost na
roztoče a hmyz a jednak pro poměrně malou akutní toxicitu pro teplokrevné
živočichy. Zároveň ale pyrethroidy a jejich rezidua, pokud je mi známo,
zůstavají v lidském organismu v tukových tkáních velice dlouho a zatěžují
ho. Z nyní zakázaných látek se podobně chová třeba DDT nebo polychlórované
bifenyly i když ty se chovají v organismu mnohem agresívněji. Jak
koncentrace těchto látek překročí nějakou mez, projeví se to ve zvýšení
pravděpodobnosti nějakého onemocnění, rakoviny a podobně. Tento problém má
nyní pravděpodobně ukrajinský prezident Juščenko po jeho neúspěšné otravě
dioxinem. Nebo, je to asi dva roky, ministr Ambrozek a pár dalších potentátů
si dalo změřit škodliviny v krvi a bylo pak dost propíráno v médiích, co
všechno se v krevních vzorcích našlo. To je o tomtéž.
Zkrátka nikdo se po požití takového medu neotráví, ale hlavně s příměsí
vosku mohou konzumenti do sebe dostat nadlouho tyto látky. Já bych ten med
včelám nechal, jaksi by se mi příčilo to někomu dát na jídlo. Vytočený med
bych použil tak maximálně na medovinu, bílkoviny kvasinek do sebe dokáží ty
škodliviny absorbovat a vzniklý kal se vyhazuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kriz" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 10:16 AM
Subject: je gabon pro cloveka jedovaty?


> Jsem zacinajici vcelar a omylem jem dal gabon do vcelstev ktere sem jeste
> uplne nevytocil.Muzu tento med vytocit? neni uz jedovaty? Predem dekuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907)

http://www.beedol.cz/files/Cement.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pierre (195.122.213.54) --- 4. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892)

Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši nezmiňovat. Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak snad jako velkochov a brát to jako zdroj peněz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 4. 8. 2006
Re: je gabon pro cloveka jedovaty? (7366) (7377) (7404) (17905)

Gabon určitě ne, protože to je dřevo hojně používané v interiérech, na sportovní nářadí atd. :-)
To, čím je napuštěn je jiná věc. Metodika říká že se má dát po vytočení medu, ale já bych to tak tragicky neviděl a risknul bych to. Přenášejí to včely ťapkáním po plástech, takže je otázka, jestli vytáčet med z plodiště, či z medníku, jestli je povětšině již zavíčkovaný či ne, a tady těžko říci co je lepší, protože po medu v nezavíčkovaných buňkách včely asi nešlapou.
Já osobně bych to risknul, pokud bych potřeboval med, nebo bych jej potřeboval dostat z plodiště (zimování).

I když před dvěmi lety byla u nás hurá akce s Gabonem, tak jsem již v srpnu nevytáčel (poblíž byl bob a včely nosily medovici) a raději dal hned Gabon, protože jsem chtěl hned léčit a nečekat s tím na konec září. Včely stejně jako jiné roky vyzimovaly na medovici (nikoli na melicitozním medu)+cukru v pohodě. Tohle mám odzkoušené pro nástavkový provoz. V klasice nevím jestli by na medovici nedoplatili.

Takže příště lépe číst návod:-) a nebo mít lepšího důvěrníka, pokud to rozdával bez návodu začínajícím.:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kriz (62.24.95.156) --- 4. 8. 2006
je gabon pro cloveka jedovaty? (7366) (7377) (7404)

Jsem zacinajici vcelar a omylem jem dal gabon do vcelstev ktere sem jeste uplne nevytocil.Muzu tento med vytocit? neni uz jedovaty? Predem dekuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 17905 do č. 17965)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu