Včelařská konference

Petr J. Borsky
> Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se
> jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak jsem
> na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.
.......
A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při pálení moru? Nevím, ale to, že se uvolňuje z polystyrenu viditelně černější kouř neznamená, že je jedovatější než dřevo.


_gp_
http://vindex.ic.cz

jestli to je naše borovice, tak to je poměrně tvrdé těžké dřevo nasáklé
pryskyřicí s výraznými léty. Nastavky, i když třeba budou šikmým deštěm
silně vlhnout, budou málo pracovat a vydrží déle než jiné. Co já mám jeden
nastavek z borovice vejmutovky kdysi zakoupený u Kolomého, je vejmutovka
stejně lehká jako třeba topolové dřevo, ale opracovává se líp a je o něco
tvrdší, blíže smrku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borský" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 10:30 AM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> m: Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?
>
> Vloni jsem jich pár dělal z vejmutovky, kdy jsem za nekřesťanské peníze
> získal pár prkýnek. Jejich trvanlivost jsem nestačil ověřit, zato vím, že
> dobře hořely :-\
>
> Letos mám na pár nástavků a varroa-den udělané přířezy od truhláře
(odpadlo
> mi tím jak shánění dřeva, tak přesné řezání a falcování) a to je taky
> nějaká borovice, ale vejmutovka to není.

Polystyren jde rozpustit v ředidle nebo technickém benzínu, vznikne něco
jako lak, kterým se dá třeba impregnovat dřevo nebo beton. Ale tolik jako
dřevo natřené fermeží nebo luxolem asi nevydrží. A "morové" nastavky asi
taky nejde takle použít.

R. Polášek

Včelařím 6 rok. Musím se přiznat, že jsem tomu úplně propadl a ostatní koníčky se propadly do pozadí. Bohužel nebo možná bohudík, neměl jsem žádného učitele a tak jsem začal pouze z nadšení (a průběžně sehnal veškerou dostupnou literaturu a informace z netu - těď toho mám asi 1 metr) a nadělal spoustu chyb, počínaje nákupem včelstev na jaře (2 přezimované roje krmené jen na cca 10 kg, které ten rok nic nedaly) ze sousední vesnice , čož jsem pak vylepšil nákupem 2 oddělků od uznaného chovatele - včely mám na chatě - včelařím víkendově, přes učení rozmnožování a larvení, kdy se mi po mnoha neúspěšných pokusech při matce a v sádce podařilo druhý rok vytvořit 11 oddělků na zralý matečník z čehož zůstal pouze jeden, neboť chybou při jejich krmení jich za týden bylo 10 vyloupeno.
Předloni a loni už se začalo dařit (nákup matek a letos již jen matečníků, vlastní odchov) s tvorbou oddělků (letos nadělal ze 17 včelstev 32 oddělků na zralý matečník z nichž se 26 ujalo) a tak jsem se letos dostal na 28 zazimovaných včelstev, kde pouze u 3 nejvýkonějších jsem neměnil matku spojením s oddělkem (snad si ve většině nechají mladší matku - starou matku nejsem schopen najít a vychytit - slabší zrak - matku jsem v životě zahlédl snad jen 2x).
Vždy jsem si myslel, že mám pouze průměrné snůškové podmínky (Liberecko 330mm), řepka pouze předloni, ale zdálo se mi že na ní skoro nelítají - prý do postřiku přidávají nějaký repelent, aby neměli problémy s úhyny, jinat trochu luk, smíšený les a samé pole s kukuřicí a obilím . Zatím si všechno píšu a tak tady jsou poslední 3 roky:
2004 - průměrný výnos ze 7 včelstev 27 kg - nejlepší 36 kg
2005 - průměrný výnos z 13 včelstev 38 kg - nejlepší 61 kg
2006 - průměrný výnos ze 17 včelstev 49 kg - nejlepší 92 kg ((nůžky se mi stále rozevírají a tak pořád přemýšlím co rozchovávat)
Ale Farrar píše, že snůškové podmínky se posuzují podle nejlepších včelstev - tak bych, než vylepšovat maxima chtěl dosahovat vyrovnanější výsledky - méně včelatev s vyššími výnosy - méně práce (přiznám se, že celý život vykonávám managerské práce a tak se to snažím i holkám organizovat co nejefektivněji).
Krmím cca 22 - 24 kg, zčehož cca 1/3 zbyde na jaře a tu použiji při tvorbě směsných oddělků (popsáno v Liebigovi), jež se mi jako metoda chovu pro svoji jednoduchost osvědčila, kdy jedním zásahem vyberu plásty s cukrem, plásty s plodem - vytvořím odsavač nad souběžně nasazeným medníkem, dám nástavek mezistěn a pak už se vlastně celou sezonu ve včelstvu nehrabu, až zase při zazimování a připojení oddělku přes noviny.
Loni (letos ještě bilanci nemám) mi vycházela spotřeba času na jedno včelstvo:
- 34 minut - práce ve včelstvech (včetně krmení)
- 12 minut jeden oddělek
- 78 minut vytáčení (mám zatím jen 3 rámkový medomet)
- 63 minut zinmní práce (výroba úlů, rumků, mezist. vosk atd.)
- 65 minut prodej medu
celkem tedy 4 hodiny 12 minut na včelstvo, což po prodeji medu a odečtení cukru, dřeva, benzínu,energie mezistěn atd. dělá výdělek cca 350,- Kč na hodinu (nic nedaním).
Tohle ale počítám spíše pro manželku, aby mi těch cca 100 hodin ročně u včel moc nevyčítala.
Závěrem snad, že co mohu posoudit, tak v oboru včelažství to je pro začínající včelaře snad nejhorší. Musíte mít hodně elánu a nadšení, aby jste se prokousaly prvními 3 roky učení, kdy děláte jednu chybu za druhou, je to běh na dlouhé trati, kdy čekáte 3/4 roku na to, zda se vám minulý rok něco povedlo (otevřete včelstvo - něco nezvyklého s čím jste se dosud nepotkaly uvidíte -a musíte se hned rozhodnout co udělat a doma pak v klidu s literaturou zjistíte, že jste to udělali asi blbě a budete rádi, když to holky přežijí).
A v ogranizaci je většina důchodců, kteří se při blbých dotazech tváří jako by vám měli prozradit nějaké tajné kouzlo.
Myslým, že zahrádkáži, králíkáři atd. jsou na tom mnohem lépe (z pohledu začínajícího včelaře, literatura pomoc z organizace, menší věkový rozdíl atd.).
Čtvrtým rokem už těch úspěchů je více ,tak začnete frajeřit, načtete všechno dostupné o dvoumatečném včelaření - protože všude se píše jaká to je bomba - a po 14 - 21 dnech máte všechno na okolních stromech jen né ty slibované dvojnásobné výnosy.
Přeji všem zájmovým včelařům aby Vás to bavilo, uspokojovalo
a dodávalo potřebnou pokoru a životní energii, jako mě.

Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s bídou 20 Kg. Ten výnos 80 Kg byl z dvou nástvku - plodiště medník 39 X 24 ( tdy vlastně dvouprosorové uspořádání ). Dokonce po druhém točení za týden byl medník plný sladiny, tak jsem přidal na to jedno plodiště druhý medník. Za další týden byl plný i tento. Chtěl jsem si odchovat matku, ale nějak jsem to nestih...tak uvidíme příští rok.
Ostatní úly byly 2 nástavky a u dvou úlu 3 nástavky. V těch třech nástavcích bylo podle mě více včel ale i plodu, bohužel o dost méně medu.
Tomáš

Jenom do nějakého malého % znečištění. Zbytky úlů určitě ne. Rozhodně tam nepůjdou naházet při likvidaci moru.
Tonda

>Samotný polystyren jde snad házet do kontejneru pro plast. Molitan například ne.

Samotný polystyren jde snad házet do kontejneru pro plast. Molitan například ne.

U budečáků bych je zimoval jen v plodišti a pokud by to šlo na jaře bych je přeložil do už prázdných úlů bez strůpků, nebo hned do 3/4 langstroth. Na výšku se vejdou do podmetu a na délku stačí dát do nástavku truhlík pro zkrácení délky.
Dokonce je např. pan Kolomý vyrábí. Stačilo by jenom obrácené L aby nestavěly divočinu a stavěly na horních mezistěnách.
Tonda

>Takto jsem to dělal (inspirován právě tímto článkem) vloni, kdy jsem přecházel ze získaných polystyrenových jakobytachováků. Z pětiletky a tachováku by to šlo, z těch budečáků si to nějak neumím představit ;-)

Michal Pol: ...A co v případě moru, spálení na místě si nějak nedovedu
představit.

Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak jsem na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.

Dne středa 09 srpen 2006 10:44 Michal Pol napsal(a):
> Stojím teď před problémem likvidace starých polystyrenových plemenáčků. Mám
> jich jen pár, ale zbavit se jich nebude úplně jednoduché.
>

Sberny dvur ?

Honza

Stojím teď před problémem likvidace starých polystyrenových plemenáčků. Mám
jich jen pár, ale zbavit se jich nebude úplně jednoduché.

V této souvislosti mě napadlo, jak tento problém řeší zastánci
polystyrenových úlů. A co v případě moru, spálení na místě si nějak nedovedu
představit.

mp

Rozhodně bych si vzal na pomoc statistiku, gaussovo rozdělení (křivku) a z této perspektivy bych to hodnotil.
Dlouhověkost je funkcí i ošetřování a poměru kojiček k plodu. A tak je možné, že včelstva v jednom roce s pozdním rozvojem mají tento poměr pro podletní ošetřování lepší. Pak jsou v příštím ranná a naopak. Včelstvo je především systém a je na něj třeba koukat dynamicky. Tedy záleží na jeho chování v minulosti. Má v podtatě setrvačnost.
Jinak to jsou obdivuhodné výnosy, ale jaké jsou ve vztahu k ostatním.

m: Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?

Vloni jsem jich pár dělal z vejmutovky, kdy jsem za nekřesťanské peníze získal pár prkýnek. Jejich trvanlivost jsem nestačil ověřit, zato vím, že dobře hořely :-\

Letos mám na pár nástavků a varroa-den udělané přířezy od truhláře (odpadlo mi tím jak shánění dřeva, tak přesné řezání a falcování) a to je taky nějaká borovice, ale vejmutovka to není.

Karel: No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.

To je dobrý nápad, ale mně zatím těch šest včelstev postačí (neříkám, že napořád).

Jinak ten způsob s Adamcovým rámkem přidělaným na Langsthrotově loučce funguje i v 3/4 nástavku, pokud je na vysokém "varroa-dně".

A.Podhájecký: No a nebo jednoduše jako já.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm

Takto jsem to dělal (inspirován právě tímto článkem) vloni, kdy jsem přecházel ze získaných polystyrenových jakobytachováků. Z pětiletky a tachováku by to šlo, z těch budečáků si to nějak neumím představit ;-)

Typoval bych spíše na rozdíly mezi matkami a dobré stanoviště. Co mám
zkušenosti z kočovného vozu, kde byly ty úly těsně vedle sebe, tak ty krajní
mohly být tak o 20 - 30 % lepší přes to zalétávání létavek, víc ne. U
nastavků umístěných po skupinkách 2 - 4 včeltvech venku v jedné řadě to bude
mnohem méně. Možná pokud by byly úly za sebou, ten přední by ty létavky
stahoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 7:48 AM
Subject: Zalétávání včel


> Omlouvám se,že s tím zase otravuji (viz předchozí příspěvek - zalétávání
> včel), ale minulý víkend jsem v hodině dvanácté včelstva vytočil,
zazimoval
> a začal krmit (teď už zde jen prší a je zima -Liberecko)a tak mám čas se
> prohrabat letošními záznamy. A pořád mi to vrtá hlavou - proč některá
> včelstva na jaře tak rychle a enormě zesílí a dosáhnou nadprůměrného
výkonu
> (z 20 včelstev cca 3), zda to není způsobeno nějakou atraktivností tohoto
> včelstva, jež má za následek, že je posilováno létavkami z ostatních.
> Konkrétně letos - moje nejvýkonější včelstvo - v zimě na dvou nástavcích,
> měl 6 řádků - hodnoceno jako slabé, jarní prohlídka zaplňovalo 1
nástavek -
> hodnoceno jako střední a tak jsem ho nechal a nespojil se sousedním -
> rozkvět třešně - nasazení medníků - hodnoceno jako silné (plodu průměrně -
> 5 plástů, ale hodně včel) oproti ostatním jsem mu týdně přidával 1
> tachovský nástavek (i když byla zima) - pořád byly v podmetu včely
vyvěšeny
> (vrstva cca 5 cm) a vrchní nástavek byl vždy obsazen. tak se dostaly do
> prvního medobraní na 3 nástavky plodiště - mříška a 4 nástavky medníky -
> snaho o rojení nezaznamenána - v některých slabších to vypadalo, jako když
> závodí kdo bude mít více matečníků - letos řešeno silným vytočením všeho
co
> jsem našel a bez potravy je to většinou přešlo. První medobraní 49 kg,
> druhé 43kg - v plodišti zůstalo cca 10kg. Teď jsem je srazil na 3 nástavky
> a 10 cm podmet je nacpaný včelami, že se dotýkají vloženého formidolu.
> Taková mám ještě 3 (78 a 72 kg) a ani jedno není na kraji řady. Ostatní
> jsou v průměru (kolem 50kg) a 3 nic moc (2 bezmatečná po vyrojení a jedno
> jsem na jaře při tvorbě oddělků moc vybral - zdálo se silné, ale už to
> nedohnaly).
> A tak stále přemýšlím, zda je správné toto včelstvo příští rok množit
(loni
> to byly jiná včelstva - matky jsem jim neměnil a letos byly průměrné),
> protože nevím zda:
> - jde o včelstva, jež mají enorně dlouhověké včely i v sezoně
> - nebo jde o nějak atraktivní včelstva, jež pouze sousedům přetahují
> létavky a sama matka nic moc.
> Setkaly jste se s tím také, jak jste to řešily???
> Samozřejmě i já bych chtěl mít jen samé supermatky, kde na jaře jen
> naházíte na úl nástavky, pak jen točíte a pak je odeberete a zakrmíte a je
> hotovo - žádné rojení a výnosy kolem 100kg - kdy pak by mi stačílo cca 10
> včelstev místo 20 a poloviční práce s provozem.

já: ...A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(
.....
Karel: Kde, o to mi uniklo, nebo je to fór:-)

Omlouvám se, to byl nechtěnej fór - díval jsem se na vcelarstvi.cz do sekce "Časopis včelařství", zahlédl jsem tam obrázky obálek posledních dvou čísel jako odkazy a už mě nenapadlo se podívat, kam ty odkazy vedou. Samozřejmě nevedou na časopis v .pdf, jak jsem si bláhově myslel, ale jen na větší obrázek obálky :-(

Holt jsem ve své bláhovosti myslel, že se někdo v Křemencovce probral z letargie, takže se ještě jednou omlouvám za planej poplach.

Asi spíš myslel Moderního včelaře....

Omlouvám se,že s tím zase otravuji (viz předchozí příspěvek - zalétávání včel), ale minulý víkend jsem v hodině dvanácté včelstva vytočil, zazimoval a začal krmit (teď už zde jen prší a je zima -Liberecko)a tak mám čas se prohrabat letošními záznamy. A pořád mi to vrtá hlavou - proč některá včelstva na jaře tak rychle a enormě zesílí a dosáhnou nadprůměrného výkonu (z 20 včelstev cca 3), zda to není způsobeno nějakou atraktivností tohoto včelstva, jež má za následek, že je posilováno létavkami z ostatních.
Konkrétně letos - moje nejvýkonější včelstvo - v zimě na dvou nástavcích, měl 6 řádků - hodnoceno jako slabé, jarní prohlídka zaplňovalo 1 nástavek - hodnoceno jako střední a tak jsem ho nechal a nespojil se sousedním - rozkvět třešně - nasazení medníků - hodnoceno jako silné (plodu průměrně - 5 plástů, ale hodně včel) oproti ostatním jsem mu týdně přidával 1 tachovský nástavek (i když byla zima) - pořád byly v podmetu včely vyvěšeny (vrstva cca 5 cm) a vrchní nástavek byl vždy obsazen. tak se dostaly do prvního medobraní na 3 nástavky plodiště - mříška a 4 nástavky medníky - snaho o rojení nezaznamenána - v některých slabších to vypadalo, jako když závodí kdo bude mít více matečníků - letos řešeno silným vytočením všeho co jsem našel a bez potravy je to většinou přešlo. První medobraní 49 kg, druhé 43kg - v plodišti zůstalo cca 10kg. Teď jsem je srazil na 3 nástavky a 10 cm podmet je nacpaný včelami, že se dotýkají vloženého formidolu. Taková mám ještě 3 (78 a 72 kg) a ani jedno není na kraji řady. Ostatní jsou v průměru (kolem 50kg) a 3 nic moc (2 bezmatečná po vyrojení a jedno jsem na jaře při tvorbě oddělků moc vybral - zdálo se silné, ale už to nedohnaly).
A tak stále přemýšlím, zda je správné toto včelstvo příští rok množit (loni to byly jiná včelstva - matky jsem jim neměnil a letos byly průměrné), protože nevím zda:
- jde o včelstva, jež mají enorně dlouhověké včely i v sezoně
- nebo jde o nějak atraktivní včelstva, jež pouze sousedům přetahují létavky a sama matka nic moc.
Setkaly jste se s tím také, jak jste to řešily???
Samozřejmě i já bych chtěl mít jen samé supermatky, kde na jaře jen naházíte na úl nástavky, pak jen točíte a pak je odeberete a zakrmíte a je hotovo - žádné rojení a výnosy kolem 100kg - kdy pak by mi stačílo cca 10 včelstev místo 20 a poloviční práce s provozem.

No a nebo jednoduše jako já.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm
Tonda

>No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.
Karel

No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.
Karel

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(
.....
Kde, o to mi uniklo, nebo je to fór:-)
Karel

To je nejrozumnější. Teď je nejhorší doba kvůli slídivosti. Na jaře mají včely jinou vitalitu, vystaví si nové dílo a nevadí i nějaká ta ponechaná skulina.
Tonda

>Díky za všechny rady, mám o čem přemýšlet. Langsthroty budu stloukat přes zimu a zatím stejně nemám chuť do těch včelstev investovat víc, než krmení - jsou v pásmu a teprve čekám na výsledky vyšetření měli na P.l. Takže pokud vše dobře dopadne, pustím se do převodu až na jaře.

Od: Petr J. Borsk?:

> Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž
> z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních
> čísel :-(
.......

Mohu se zeptat kde jsou ty čísla Včelařství dostupné?

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Langsthroty budu stloukat přes zimu

Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?

Díky za všechny rady, mám o čem přemýšlet. Langsthroty budu stloukat přes zimu a zatím stejně nemám chuť do těch včelstev investovat víc, než krmení - jsou v pásmu a teprve čekám na výsledky vyšetření měli na P.l. Takže pokud vše dobře dopadne, pustím se do převodu až na jaře.

Petr B.

Jan Schmidt: Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126.

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(

Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126. Ze svých 38 včelstev jich 14
zimuji v Budečáku nebo MU a žádný problém.
Honza

-----Original Message-----
From: Petr J. Borsky [mailto:rosomak/=/volny.cz]
Sent: Monday, August 07, 2006 11:08 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Jak přečkat zimu v zadováku

Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
ořechové.

V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?

Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).

Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.

Zdraví

Petr B.

Radim Polášek wrote:

>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
>medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
>nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
>velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
>zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
>symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
>doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
>vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct
přesunout,
>jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
>
>R. Polášek
>
>
>

Před nedávnem tady na konferenci jeden z přátel psal o tom, jak používá Futterkammer.
Chtěl bych poprosit, kdyby byl tak hodný a ozval se na můj mail, případně jestli s touto technologií máte někdo zkušenosti nebo víte o zdroji přesných informací, byl bych velice vděčný za informaci. Předem moc děkuji.
311.kucera/=/seznam.cz

Poopravuji:

> 2. Já jsem používal drátky na vyplétání rámků ... je pevnější a snadno se dá
> nastříhat, zavázat a vypnout posunutím jakoby do diagonály rámku. to udělá pevný
> základ a i těžší rámek drátek udrží a zamezí vyklonění do uličky. (to se dá v
> případě gumičky poopravit prsty)

...a i těžší dílo ..


> 5. Začal bych asi pěknými plodovými r. a to tak, že je položit jako první a naně
> položit jako šablonu (mírně označit otlačením) určen k přeřezání. Řezat o asi 2
> mm více.Tak se docílí maximální přesnosti a tuhého zasunutí. Je potřeba ostrý
> nůž.

...položit jako šablonu rámek, (mírně označit otlačením)do kterého se bude dílo vkládat.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Petr J. Borsk?:

> To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených
> "přecházecích" nástavků?
.....

Já bych z toho nedělal při takovém počtu včelstev drama. Jestli chceš vědět o výhodách tak ty vidím asi v tom, že jestli je vše provedeno s pokud možno co největší přesností. Je prozatím vhodné počasí .. tj. pod mrakem a otravovat tě budou jen vosy.

1. Nejprve bych vzal úl, dal ho bokem a na jeho místo dal druhý.
2. Já jsem používal drátky na vyplétání rámků ... je pevnější a snadno se dá nastříhat, zavázat a vypnout posunutím jakoby do diagonály rámku. to udělá pevný základ a i těžší rámek drátek udrží a zamezí vyklonění do uličky. (to se dá v případě gumičky poopravit prsty)
3. Na místě bych postupně setřepal včely do nachytaného úlu rámky dal do bedny.
4. Úl se smetencem zavřel víkem a šel někam, kde včely nemohou a kde je stolek (nástavky+víko) jako podložka.
5. Začal bych asi pěknými plodovými r. a to tak, že je položit jako první a naně položit jako šablonu (mírně označit otlačením) určen k přeřezání. Řezat o asi 2 mm více.Tak se docílí maximální přesnosti a tuhého zasunutí. Je potřeba ostrý nůž.
6. Po vyříznutí na výšku dokončit boky.
7. Upevnit drátky a dokončit šířku nějakým pěkným kusem. Ten také zajistit drátkem.
8. Přeřezat do počtu vhodné k zazimování. Podle mě může být včelstvo zimováno i bez části rámků. Tj. např. 6 a 6 nad sebou. Atp.
9. Upevnění provést i čtyřmi drátky. Drátek , je-li zamotán na horní loučce s delšími konci drátku pro rozmotání se dá po dokrmení (dostavění) vytáhnout bez manipulace s rámkem. Také se není potřeba se obávat a je možno i ponechat ten drátek až do jara.
10. Jít vrátit dílo a plod smetenci. Je potřeba pozvednout víko a sklepnout včely na dno ... zakouřit a naskládat vhodně plod k sobě(nad sebe) a zbytek. No a zahájit to dokrmení.
11. Dělat pomalu, úpostupně a zamezit hlavně slídivosti. (dělat přeřezávání v chráněném prostředí od včel)

Někdy vloni jsem to už zde na konferenci popisoval. Jde o konečné řešení a to je ta výhoda. Hlavně je to dobou osvědčený způsob.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Někde na webu včelařů pardubicka jsem našel fotogalerii polystyrenového úlu slepeného samovýrobou. Autor je prý někde z této konference. Zajímaly by mne zkušenosti s tímto úlem. Dle mého názoru lepidlo na polystyren časem vlivem povětrnostních podmínek povolí a nádstavec se může jednoho dne rozletět na 4 stěny i s včelami.

Dne úterý 08 srpen 2006 13:01 Petr J. Borský napsal(a):

> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)

na prechod na langstroth ma petiletka ten spravny pudorys.


Honza

Pokud chceš na jaře převádět do nastavků, navrhoval bych za prvé je mít teď
v starých úlech v plodišti i v medníku v co největším prostoru, aby do zimy
šly co nejsilnější. Za druhé v listopadu až prosinci při teplotě v poledne
okolo 10 - 15 st C vybrat rámky bez včel a většího množství zásob z
neosazeného plodiště nebo spodního nastavku, nechat jen jeden, dva u česna a
doma v klidu ty plásty předělat do nové míry. V zimě včelám takové prázdné
prostory pod nimi zas tak moc nevadí. Nebo ty včely takhle zúžit, jakmile se
na jaře trochu rozplodují a s rámky udělat totéž. Za třetí na jaře před
proletem na úly připevnit zepředu sytě nabarvenou lepenku nebo podobný
materiál, aby se orientovaly na barvu a ne na tvar úlu. Přehodit do nových
úlů včetně té lepenky asi na konci dubna nebo tak nějak, kdy to plodiště
nebo ten jeden nastavek se starými rámky bude plný. Já bych asi použil
nějaký přechodový nastavek, kde by se plod ze starých rámků nechal vylíhnout
a pak by se odstranily.

Nebo pokuď ty Langstrothy budeš mít už v zimě, tak v prosinci a začátku
ledna bych z těch univerzálů a pětiletek, kde ty včely zimují v medníkovém
oddělitelném nastavku prostě ty medníky položil na dno a jeden nastavek s
rámky toho langstrothu a případné mezery zatěsnil. Musí být aspoň mírný mráz
a klidné počasí, jinak často vzlétne hodně včel, které ale někde ztuhnou.
Nebo naopak + 10 nad nulou, potom se ty vzlétnuté včely většinou stihnou
vrátit do úlu. Včely při proletu vyletí česnem v langstrothu, zalétají se
na něho a pak už je kdykoliv možné, kdy je tepleji, nechat matku sestoupit
dolů do langstrothu a rozplodovat se a staré rámky po vylíhnutí plodu
odstranit. Nevím ale, jak moc by se včelám nelíbilo, kdyby v zimě ten nový
langstroth a rámky "smrděly novotou" Při dostatečně silném mrazu, -10, - 15
st C a vyčištěných drážkách od propolisu je možné v zimě takhle přesunovat i
jednotlivé rámky z zadováků, včely téměř nevzlétnou ale to už je dost
extrém.

Nebo pokud ty langstrothy máš už teď, je jedna z možností umělý roj. Včely
setřepat do rojáku, 3 dny ve sklepě s trochou cukru a potom usadit do nového
úlu na mezistěny a krmit. Nejlíp asi na původní místo. Do poloviny září by
měly stihnout postavit a částečně i zaplodovat minimálně plásty odpovídající
jednomu nastavku 39x24. Asi ještě lepší varianta je místo rojáku je setřepat
rovnou do nového úlu na mezistěny. Pak stačí jen po třech dnech vynést úl ze
sklepa, položit na místo a otevřít česno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borský" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 08, 2006 1:01 PM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je
> budete na jaře rozšiřovat...
>
> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)
>
> Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro
> snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o
nízkých
> nástavcích...
>
> Však už se na to těším.
>
> Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový
> prostor oddělit uteplivkou...
>
> Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám
> udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a
> ponechat v úlu všechny rámky).
>
> Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na
> horu...
>
> Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do
> "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.

včely smeteš na prázdné mezistěny a na jaře kdy se to nejlépe dělá, je obsazených v budečáku tak asi 5 rámků a teď mne napalo že by šlo rámkům provizorně prodlužit ouška hřebíkem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 14:35:10
> ----------------------------------------
> Pepan: On prřecází z budečáku ten nástavky nemá
>
> Měl jsem na mysli upravené langsthrotí nástavky.
>
> Pepan: vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného
> nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem
> smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2
> hodiny a její zrušení pak zase půl
>
> Před tím ale musím někam smést včely a při vlastním vyřezávání se pěkně
> zablemcám. Obojí by při přechodném použití původních rámků v upravených
> nástavkách odpadlo. Nebo jsem něco nepochopil?
>
>
>

Pepan: On prřecází z budečáku ten nástavky nemá

Měl jsem na mysli upravené langsthrotí nástavky.

Pepan: vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2 hodiny a její zrušení pak zase půl

Před tím ale musím někam smést včely a při vlastním vyřezávání se pěkně zablemcám. Obojí by při přechodném použití původních rámků v upravených nástavkách odpadlo. Nebo jsem něco nepochopil?

On prřecází z budečáku ten nástavky nemá

A PRACNÉ TO NENÍ

vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2 hodiny a její zrušení pak zase půl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 13:14:20
> ----------------------------------------
> :: Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a
> zbytek jen mezistěny
>
> To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených
> "přecházecích" nástavků?
>
>
>

:: Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a zbytek jen mezistěny

To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených "přecházecích" nástavků?

Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a zbytek jen mezistěny
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 13:02:05
> ----------------------------------------
> Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je
> budete na jaře rozšiřovat...
>
> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)
>
> Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro
> snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých
> nástavcích...
>
> Však už se na to těším.
>
> Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový
> prostor oddělit uteplivkou...
>
> Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám
> udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a
> ponechat v úlu všechny rámky).
>
> Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na
> horu...
>
> Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do
> "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.
>
>
>

Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat...

V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi nestihnu ;-)

Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích...

Však už se na to těším.

Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor oddělit uteplivkou...

Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a ponechat v úlu všechny rámky).

Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na horu...

Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.

Letos to bylo počasím. Nebyla snůška, nebyl otevřený plod a tak u včel převládla rojová nálada. Nevyrolily se ale taky všechny. Mně z padesáti něco do deseti. Záleží ještě i na jiných faktorech. Včelař to třeba hodně ovlivní tvořením oddělků, místa pro kladení a ukládání medu aj.
Tonda

>Letos byl zase rojový rok a bylo úplně jedno jestli to byl budečák , tachovák, nebo langsrot ve vysokých komínech měly dostatek míst a přece vysely na stromě Já mám takový pocit , že rojení nezávisí vůbec, ale vůbec na včelařově vůli , ale tak ja je to všude v přírodě na dostatku potravy. To je, čím více potravy tím je větší vůle k rozmnožování.

>>To je, čím více potravy tím je větší vůle k rozmnožování.

Nemusí to být jenom tím. Začala kvést řepka, pak se udělalo na 3 týdny hnusně podobně jako teď. Nástavkové úly plné včel, létaly minimálně, tedy potravy určitě neměly nadbytek. V úlech byly desítky zakladených matečníků. Díky vytvoření oddělků nebo přeletáků (když se občas udělalo hezky) a následného spojení a pak obnovení snůšky po těch 3 týdnech je to nakonec přešlo.
Dan

Letos byl zase rojový rok a bylo úplně jedno jestli to byl budečák , tachovák, nebo langsrot ve vysokých komínech měly dostatek míst a přece vysely na stromě Já mám takový pocit , že rojení nezávisí vůbec, ale vůbec na včelařově vůli , ale tak ja je to všude v přírodě na dostatku potravy. To je, čím více potravy tím je větší vůle k rozmnožování.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 08.8.2006 10:44:06
> ----------------------------------------
> Od: A.Podh?jeck? :
>
> > Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale
> > může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
> .......
>
> Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost
> to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je
> to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

nejlepší je pod . A proč by je pojídaly, vždyť je snůška
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 08.8.2006 10:43:01
> ----------------------------------------
> >Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet,
> ale může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
>
> Další medník v tom případě nasazujete nad nebo pod? Včely ty zásoby
> nezačnou pojídat?
>
>
>

Rozvinutou rojovku už asi nevyřeší, ale určitě přispěje jako protirojové opatření. Když budu mít jeden medník a ponechám ho celý zavíčkovaný, bude se za pár dnů rozvíjet rojová nálada určitě. Když přidám další prázdné nástavky, k tomu ještě mezistěny, dám jim práci a mají jiné starosti. Nikomu ten názor ale nevnucuju. Větší prostor je ale určitě jako jedno z protirojových opatření.
Tonda

>Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.

Samozřejmě těch možností, jak zimovat v budečáku je víc. A ne všechny jsou
úplně chybné. Ale v srpnu a části září musí být v budečáku včelstva na co
největším prostoru, velikost zimního chumáče je určována někdy v té době, dá
se říct, že matka v srpnu a v teplém září tak dlouho produkuje zimní včely,
dokud jimi nezaplní úl. Pokud je tak malý jako budečák. Když je v té době v
plodišti i v medníku, tak je těch zimních včel logicky víc. je ale fakt, že
krmení třeba okurkovou láhví v prázdném medníku je obratnější. Jenže já má
zavedené krmení krmení korýtkem s obrácenou flaškou se špuntem. Láhve mám
nyní dvoulitrové. Výhoda tohoto krmení je i ta, že v případě potřeby po
úpravě funguje v podstatě taky až do venkovních nízkých teplot , takže v
případě potřeby můžu v říjnu a listopadu napravovat nějaké problémy To očko
je výhodné pro budečák s nezateplenou přední stěnou. Se zateplenou přední
stěnou je jeho přínos menší. Ale stejně to závisí na konkrétním mikroklimatu
stanoviště a na konkrétním počasí. Někdy úl zahřeje slunce příliš brzy,
včely vyletí do sněhu nebo se prudce změní počasí a včely se nevrátí,
zatímco v utepleném úlu vyletí, až když je skutečně teplo a vrátí se. Jindy
úl zahřeje slunce, včely vyletí ven, vypráší se a rozjedou jarní plodování,
zatímco v utepleném úlu mají pořád ještě zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 08, 2006 8:32 AM
Subject: Re:Jak přečkat zimu v zadováku


Uvědomte si jednu věc přirozený vývoj včelstva je následující roj který
obsadí jakoukoli dutinu t.j. i úl staví od shora dolů postupně klade od
shora směrem dolů a buňky nad plodovým hnízdem zanáší medem na konci roku
je prostor shora celý zaplněn medem a zimní sedisko je dole u česna Včely
pak postupují v zimě směrem nahoru a podél rámků. Zimování silných včelstev
v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat Chcete li
zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a
ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích. Síla
zimního hroznu se totiž odvíjí od délky rámků aby bylo vždy ve tvaru koule
Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor
oddělit uteplivkou Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý
plod na horu a jen rámek s matkou necháte dole a plodiště můžete celé pak
vystrojit mezistěnami a oddělíte mřížkou což bude obdobou nástavkového
systému Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v
různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u
nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků. Zimování v budečácíh které
nemají v medníku očko není dobré neboť zpožďuje se zimní prolet a tím úlová
hygiena včely musí zimovat blízko česna aby rychle mohly reagovat na zimní
počasí a včas se vyprášit jeli však v úlu očko a včely mohou sedět u něj
mizí nám pak problém prázdného medníku který funguje v zimě jako lednička
Vysoký prostor mezi patry při krmení včely prostaví a proto se připravte na
jaře budete muset všechny rámky čistit a to je zase práce navíc

Pepan

Další medníky vždy pod a je jich několk. Celkem až čtyři. Včely postupují od shora dolů. Je to když snůška pokračuje, takže zásoby nepojídají.
Tonda
Ps: předtím vypadlo téma

>Další medník v tom případě nasazujete nad nebo pod? Včely ty zásoby nezačnou pojídat?

Od: A.Podh?jeck? :

> Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale
> může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
.......

Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.

_gp_
http://vindex.ic.cz

>Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale může se nasadit další medník a snůška pokračuje.

Další medník v tom případě nasazujete nad nebo pod? Včely ty zásoby nezačnou pojídat?

Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
Tonda

>Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků.

Od: <Josef.Mensik

> Zimování silných včelstev v budečáku je holý
> nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat
.....

Mě se to nezdá jako nesmysl, jestli se poupraví zadovák na možnost s nástavkem. Pozor, mám jinou verzi! Mluvím o nástavku z boku, který má funkci druhého medníku nebo samotného medníku a taková jednoduchá úprava může při stavu včelstev dost zjednodušit proces při manipulaci ve snůšce s převěšováním.
Je to asi na článek do VN, ale mám takové rozšíření v hlavě od doby, co jsem řešil s jedním kočovníkem co má ve voze vysouváky. Bohužel "starého psa" jsem nepřesvědčil aby takovou jednoduchou věc vyzkoušel, takže je možné, že taková úprava by se dala nalést jinde u někoho jiného a se zkušenostmi.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Radim Polášek napsal:
>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí...

Na jednom stanovišti mám také budečáky po dědovi. Letos v nich budu zimovat 7 včelstev.
Protože jsou v tuto dobu ještě plné včel, po vytočení medu oddělám jen 4 rámky v medníku zezadu a krmím dvěma 4l lahvemi s prosakovacím víčkem (jedno krmící a jedno podněcovací) a ponechanou mateří mřížkou. Většinou v září potom dokrmím ještě jednou nebo dvěma 4l lahvemi. Včely zásoby ukládají do plodiště, dokud tam mají místo. Až plodiště zanesou, zbytek dávají do rámků v medníku. Proto dávám jedno podněcovací víčko, aby se odebrání roztoku rozložilo na trochu delší dobu a většinu uložili do plodiště k vybíhajícímu plodu. Přebytečné rámky z medníku potom odeberu nejpozději před fumigací, kdy už není tolik včel.
Česna jsou umístěna symetricky na střed. Za cca 25 let se mi nestalo při zimování v plodišti, že by chumáč seděl na středu, a v mrazech se potom odtrhnul od zásob na jedné boční straně rámku. Vždy začínají zimovat u některé boční stěny.
Včely při zimování obsedají průměrně cca 5 uliček. Řepku využijí naplno. Už je v úlech přebytek včel a nastávají klasické problémy zadováků – nedostatek místa (pro kladení i pro včely). Potom je možné využít dříve doporučované vyrovnávání mezi jednotlivými včelstvy plodem.
Já odčerpávám včely z medníků (popřípadě i plod) do nástavkových úlů na stejném stanovišti.

Letošní zimování ještě nemám rozhodnuté.
Pokud toto počasí nezarazí melicitózu, asi budu krmit tak, jak se to dělalo před padesáti lety. Budu krmit se zrušeným medníkem.
Možná vložím prázdné souše mezi plodové rámky.
A nakrmím najednou 3-4 prosakovacími sklenicemi cukru.

Radek Krušina

trojnozku vyraba jeden chlapik zo Znojma. Pravidelne obizda vsetky
vcelarske vystavy. Ak nema niekto jeho kontakt po ruke, pozriem to vecer
doma a poslem.

Matej




Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
04.08.2006 20:20
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič






Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
někde???
Předem děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: cukernat?n? medu

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
za
zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
kvalitnější
než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

To je ale starý předpis který nepočítal s prodejem v obchodní síti musíš si najít ten nový z letoška

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:?esk? med
> Datum: 07.8.2006 23:52:38
> ----------------------------------------
> Prošel jsem svazovou normu Český med a směrnici číslo 2/2003 ČSV o
> průmyslovém vlastnictví. Kvalitativní podmínky, jaké med od včelaře musí
> splňovat pro to, aby včelař jako člen Svazu mohl používat příslušné ochranné
> známky tam jsou, ale nikde není napsáno, jakým způsobem toto včelař má
> doložit případně zda to vůbec musí doložit předem nebo jestli stačí až v
> případě kontroly za přítomnosti kontrolního orgánu odebrat vzorek a
> analyzovat.. Vychází mi z toho, že pokud prodávám med nepodnikatelsky ze
> dvora a jsem člen ČSV, je v podstatě jen na mém rozhodnutí, jestli si
> myslím, že můj med tyto podmínky splňuje a jestli tam tu značku na sklenice
> dám nebo ne a jestli dám nějaký vzorek medu na nějaký atest nebo ne. Nevím,
> jak to je, když bych ty sklenice dával do kamenného obchodu nebo prodával na
> tržištích, to by asi bylo považováno za podnikatelský způsob prodeje medu a
> pak by to muselo být povoleno přímo smlouvou s ČSV.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 07, 2006 2:20 PM
> Subject: Re:?esk? med
>
>
> Od: Radim Pol??ek:
> > No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem
> členům
> > defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
> > kontrolou.
> ......
>
> Radime, jestli se chceš prohrabávat známkama, tady máš odkaz na databázi.
> http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/oz.ozfrm Napiš jen do znění slovo med.
> Je to nějaká doba, co jsem zhledal, že celé snažení ČSV s ochranou názvu je
> sice dobrý, ale je v podstatě jako samotná propagace velmi nákladná
> záležitost. Tudíž zůstane komerčně nevyužita a jaksi "pasivní".
>
> Ono totiž jsou podmínky a kdo chce používat zaregistrované ČSV názvy, musí
> splňovat také ČSV normu. A ta podmínka je to poslat do laboratoře svazové
> (VÚDol). Odkaz na svazové stránky co se týká medu je na:
> http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med (tam si míchají také pojmy
> v seznamu s prodejem ze dvora a značkou český med).
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

Uvědomte si jednu věc přirozený vývoj včelstva je následující roj který obsadí jakoukoli dutinu t.j. i úl staví od shora dolů postupně klade od shora směrem dolů a buňky nad plodovým hnízdem zanáší medem na konci roku je prostor shora celý zaplněn medem a zimní sedisko je dole u česna Včely pak postupují v zimě směrem nahoru a podél rámků. Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích. Síla zimního hroznu se totiž odvíjí od délky rámků aby bylo vždy ve tvaru koule Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor oddělit uteplivkou Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na horu a jen rámek s matkou necháte dole a plodiště můžete celé pak vystrojit mezistěnami a oddělíte mřížkou což bude obdobou nástavkového systému Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků. Zimování v budečácíh které nemají v medníku očko není dobré neboť zpožďuje se zimní prolet a tím úlová hygiena včely musí zimovat blízko česna aby rychle mohly reagovat na zimní počasí a včas se vyprášit jeli však v úlu očko a včely mohou sedět u něj mizí nám pak problém prázdného medníku který funguje v zimě jako lednička Vysoký prostor mezi patry při krmení včely prostaví a proto se připravte na jaře budete muset všechny rámky čistit a to je zase práce navíc

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Jak přečkat zimu v zadováku
> Datum: 07.8.2006 23:08:42
> ----------------------------------------
> Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
> způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
> ořechové.
>
> V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
> plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
> ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
> snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
> sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?
>
> Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
> s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
> velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
> vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
> několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).
>
> Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.
>
> Zdraví
>
> Petr B.
>
> Radim Polášek wrote:
>
> >Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
> >technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
> >na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
> >potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
> >medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
> >nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
> >velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
> >zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
> >
> >R. Polášek
> >
> >
> >
>
>
>
>

U nás na vesnici se rody dělily na "kováky" a "dřeváky" My jsme byli
dřeváci, takže jsme si spoustu věcí ze dřeva dělali sami a úly taky. První
snad někdy mezi válkami. Byly to uteplené zadováky dvojáky po 12 rámcích
39x24 na teplou stavbu a právě česno a očko bylo symetricky uprostřed. Ale u
dvojáků to nevadilo, prostřední přepážku ohřívalo druhé včeltvo a proto
včely začínaly zimu vždy u té přepážky. Problém se objevil v úlových
bateriích, kde byly včely zahřívány vedlejšími z obou stran. Boční krmení
jsme u zadováků měli, ale nijak se neosvědčilo, nakonec jsme krmili klasicky
převrácenou flaškou do korýtka.
Zimování v medníku jsme začali jako novinku tak někdy okolo roku 1975 . To
by časově sedělo. A co si ještě pamatuji z té doby, selektivní herbicidy se
tehdy nepoužívaly. zemědělci sklidili obilí, podmítli a zaseli nové a v září
a říjnu to byla samá ohnice a jiné kvetoucí plevely. To byla podněcovací
snůška !

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 11:54 PM
Subject: Re:Jak přečkat zimu v zadováku

Kterého stojánku se toto týká? Osobně znám tovární Budečáky a ty mají v
originální podobě plodišťní česno na pozinkovanou "zástrčku" k pravé straně,
Moravský univerzál je na poloteplo (či polostudeno), ... cosi mi říká, že
umístění česna na střed se zavedlo s úly - stojánky a nástavky nastudeno.
(také listováky) Podle mě není běžné vidět u továrních úlů nateplo česno
nastřed rámku.

Jinak k tomu zimování v medníku. Znám osobně člověka, který prohlašuje a já
mu věřím, protože je to dost věrohodný člověk, že zimování v medníku a také
rámkovou míru k němu dojela někdy kolem roku 1960-70 okoukat Racionalizační
komise (určitě svazáci tento temín znají) a posléze, když byly postupy se
zimováním v medníku p. prof. Sylvou Kubišovou ověřeny a popsány jako popisný
návod ve Včelařství, tak se začalo po uveřejnění tohoto článku hojně
využívat zimování v medníku.

Ten člověk je příčinou mého zájmu o včely a včelaření a znám jeho dvojáky
jako své boty, které mají taktéž známky dvojtého Budečáku s bočním krmením a
plodišťními česny doboku.

K tomu zimování. Jde o prostředí, kde se hojně vyskytuje pozdní snůška z
jetelovin a fenyklu, jde oto, že je včelstvo pomalým způsobem dokrmováno a
jde oto, že je před touto pozdní snůškou odstraněna mateří mřížka a matka
vlastně, z velké části nultého stáří, klade za takových podmínek s přínosem
sladiny a dokrmováním jak o život. Ty dvojáky jsou naskládány na tři patra x
5 ks vedle sebe = 30 včelstev ve včelínu a zimování probíhá bez zužování.

K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka
38 - 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11
a 11 rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Zadovák má po vytažené mateří mřížce strašně velkou mezeru mezi rámky v
plodišti a medníku. Když jsem nechával kdysi plodové hnízdo v plodišti a
krmil jsem, některé matky zůstaly pořád v plodišti, ale zásoby většinou
uložily v medníkových rámcích. Potom přirozeně tak první měsíc v zimě zásoby
spotřebovaly a mráz jim nedovolil přesunout se do medníku a uhynuly.
Přirozeně se dá vzít starý plást, nařezat pásy a tu mezeru vyplnit, to ale
není moc spolehlivé, včely ty pásy rády rozkousávají, nebo krmit s matkami v
plodišti a před koncem krmení v září úly prohlídnout a plodové hnízdo dát do
medníku tam, kde matka nepřešla, ale těch může být většina. A včelám to
přehazování rozbíjí už uspořádané zásoby na zimu. Takže nakonec se u mně
ustálilo to přehazování plodového hnízda před krmením, i když je to
pracnější.. Ale musím uvést, že já krmím později, tak v září, případně
kdysi, když jsem měl k dispozici malé láhve, jsem začínal někdy v tuto dobu,
nakrmil polovinu zásob tak během 14 dnů, pak jsem 14 dnů nekrmil a potom asi
dalších 14 dnů až 3 týdny v září krmil zbytek. V té době už nebylo moc
plodu, ten byl, pokud byl v dolní polovině rámků 39x24 v medníku a v horní
polovině nad plodem a v rámcích kolem plodu v medníku byly zásoby. Takže v
zimě měly včely zásoby pěkně nad sebou. Je to vidět na první pohled, jak se
včely na podzim srážejí do zimního chumáče, že je centrum na spodní polovině
medníkových plástů a včely visí hustě v mezeře pod medníkovými rámky až do
rámků v plodišti. Teprve s příchodem silných mrazů v prosinci se zimní
chumáč stáhne z mezery mezi horní medníkové rámky, kde zimuje většinu zimy.
Kdyby se to nakrmilo teď, kdy je ještě teplo a hodně plodu, tak ten by na
těch rámcích vytlačil ty zásoby do okrajových plástů a v zimě by zimní
chumáč měl nad sebou hodně prázdné plásty s málo zásobami. Na rozdíl od
nastavků.
Jinak základním předpokladem pro takovou častou manipulaci u zadováků je mít
čisté drážky, ve kterých ty rámky visí. Já je čistím dvakrát ročně, na konci
září před fumigací, kdy je úl i už dost chladný a propolis moc nelepí a
potom během května. Mám na to přípravek ze zahnutého silného drátu. Kdo to
nečistí, tomu se s rámky v zadováku pracuje strašně špatně.
Co se týká jara, slaboši se v době, kdy mají tak půl, jeden dm zavíčkovaného
plodu zúží jenom do plodiště a postupně rozšiřují. Pokud se nespojí. Silné
včelstvo se nechává tak, uteplí se co nejvíc, maximálně se jim častěji mění
nebo obracejí uteplivky zezadu, protože v té době vlhnou. Pak se dává mřížka
tak, aby polovina plodu a matka byla v plodišti a polovina v medníku. Mřížka
se dává zhruba v té době, aby až se ten plod vylíhne, bylo první vybírání
medu. Dále je to včelaření v úlu s nedostatečným prostorem v plodišti i v
medníku. takže se vždy převěšují nějaké rámky s mladým plodem z plodiště do
medníku. Medník se vybírá po polovinách, když je zavíčkována polovina rámků,
vyberou se, nahradí prázdnými nebo mladým plodem z plodiště a až je
zavíčkována druhá polovina, zase se vybere. Přirozeně je to o mnohem
pracnější než v nastavcích. Rojí se taky víc než v nastavcích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 11:08 PM
Subject: Jak přečkat zimu v zadováku


> Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
> způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
> ořechové.
>
> V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
> plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
> ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
> snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
> sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?
>
> Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
> s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
> velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
> vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
> několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).
>
> Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.
>
> Zdraví
>
> Petr B.
>
> Radim Polášek wrote:
>
> >Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
> >technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva
jen
> >na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší
a
> >potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
> >medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
> >nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je
příliš
> >velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
> >zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých
mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct
přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
> >
> >R. Polášek
> >
> >
> >
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka

> K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka 38 -
> 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11 a 11
> rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.
.......

OPRAVUJI. VÝŠKA 280 !!

_gp_
http://vindex.ic.cz

Radim Polášek wrote:
>
> >Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
......

Kterého stojánku se toto týká? Osobně znám tovární Budečáky a ty mají v originální podobě plodišťní česno na pozinkovanou "zástrčku" k pravé straně, Moravský univerzál je na poloteplo (či polostudeno), ... cosi mi říká, že umístění česna na střed se zavedlo s úly - stojánky a nástavky nastudeno. (také listováky) Podle mě není běžné vidět u továrních úlů nateplo česno nastřed rámku.

Jinak k tomu zimování v medníku. Znám osobně člověka, který prohlašuje a já mu věřím, protože je to dost věrohodný člověk, že zimování v medníku a také rámkovou míru k němu dojela někdy kolem roku 1960-70 okoukat Racionalizační komise (určitě svazáci tento temín znají) a posléze, když byly postupy se zimováním v medníku p. prof. Sylvou Kubišovou ověřeny a popsány jako popisný návod ve Včelařství, tak se začalo po uveřejnění tohoto článku hojně využívat zimování v medníku.

Ten člověk je příčinou mého zájmu o včely a včelaření a znám jeho dvojáky jako své boty, které mají taktéž známky dvojtého Budečáku s bočním krmením a plodišťními česny doboku.

K tomu zimování. Jde o prostředí, kde se hojně vyskytuje pozdní snůška z jetelovin a fenyklu, jde oto, že je včelstvo pomalým způsobem dokrmováno a jde oto, že je před touto pozdní snůškou odstraněna mateří mřížka a matka vlastně, z velké části nultého stáří, klade za takových podmínek s přínosem sladiny a dokrmováním jak o život. Ty dvojáky jsou naskládány na tři patra x 5 ks vedle sebe = 30 včelstev ve včelínu a zimování probíhá bez zužování.

K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka 38 - 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11 a 11 rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Prošel jsem svazovou normu Český med a směrnici číslo 2/2003 ČSV o
průmyslovém vlastnictví. Kvalitativní podmínky, jaké med od včelaře musí
splňovat pro to, aby včelař jako člen Svazu mohl používat příslušné ochranné
známky tam jsou, ale nikde není napsáno, jakým způsobem toto včelař má
doložit případně zda to vůbec musí doložit předem nebo jestli stačí až v
případě kontroly za přítomnosti kontrolního orgánu odebrat vzorek a
analyzovat.. Vychází mi z toho, že pokud prodávám med nepodnikatelsky ze
dvora a jsem člen ČSV, je v podstatě jen na mém rozhodnutí, jestli si
myslím, že můj med tyto podmínky splňuje a jestli tam tu značku na sklenice
dám nebo ne a jestli dám nějaký vzorek medu na nějaký atest nebo ne. Nevím,
jak to je, když bych ty sklenice dával do kamenného obchodu nebo prodával na
tržištích, to by asi bylo považováno za podnikatelský způsob prodeje medu a
pak by to muselo být povoleno přímo smlouvou s ČSV.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 2:20 PM
Subject: Re:?esk? med


Od: Radim Pol??ek:
> No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem
členům
> defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
> kontrolou.
......

Radime, jestli se chceš prohrabávat známkama, tady máš odkaz na databázi.
http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/oz.ozfrm Napiš jen do znění slovo med.
Je to nějaká doba, co jsem zhledal, že celé snažení ČSV s ochranou názvu je
sice dobrý, ale je v podstatě jako samotná propagace velmi nákladná
záležitost. Tudíž zůstane komerčně nevyužita a jaksi "pasivní".

Ono totiž jsou podmínky a kdo chce používat zaregistrované ČSV názvy, musí
splňovat také ČSV normu. A ta podmínka je to poslat do laboratoře svazové
(VÚDol). Odkaz na svazové stránky co se týká medu je na:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med (tam si míchají také pojmy
v seznamu s prodejem ze dvora a značkou český med).

_gp_
http://vindex.ic.cz

Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
ořechové.

V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?

Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).

Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.

Zdraví

Petr B.

Radim Polášek wrote:

>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
>medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
>nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
>velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
>zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
>symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
>doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
>vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
>jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
>
>R. Polášek
>
>
>