78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062) (18063) (18076)

Fosgen COCL2, sloučenina chlóru a oxidu uhelnatého. Kdysi byl párkrát použít
jako bojový plyn, nyní slouží jako poměrně běžná surovina v chemickém
průmyslu, třeba zrovna pro výrobu kyseliny mravenčí a jako vděčný objekt
pro bulvární a polobulvární články.
Vzniká při nedokonalém hoření látek obsahujících chlór, třeba v uzavřené
místnosti. Mohl by vznikat i při hoření látek s velkým obsahem chlóru na
hromadě venku za dobrého přístupu vzduchu, protože chlór v plameni zhoršuje
účinnost hoření. Vlhkostí se rozkládá zpátky na oxid uhelnatý a sloučeniny
chlóru s vodou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 10:18 AM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> "Kolik přijde m2 palubek v OBI nebo baumaxu? Jaká je to kvalita dřeva?
> (A,B,C)"-
>
> CCa 130,- Kč - kvalita AB - vyberu z většího množstní balíků ty, jež jsou
> nejméně kazové.
>
> "Jinak pokud jde o plastické hmoty zaručeně neobsahující chlór a obecně
> halogeny, jako je běžný polystyren, tak ty se dají poměrně čistě spálit"-
>
> Při hoření polystyrénu vzniká i fosgenu (též bojový plyn - horší než
chlor,
> jež byl poprvé použit za 1. sv. války.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075)

> Když bych už vyráběl úly z polystyrenu,
> použil bych výhradně ten polystyren, o kterém bych si zjistil, že
> neobsahuje
> halogeny, právě kvůli tomu pálení v případě moru

Tady bych měl malý dodatek. Podle

http://www.sdruzeni-zps.cz/index2.php?obsah=stavba/pozar&menu=02

se v ČR používá jen samozhášivý polystyren.

A ještě maličkost k odpovědi Emana - bod 1. Myslel jsem to tak, že
polystyren ve formě použitých úlů by se neměl dávat do kontejnerů na tříděný
odpad, protože není čistý (nátěry, lepidlo, vosk, propolis). Kontejter v
obci máme.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075)

Eman napsal:> někde v dosahu je. Co se týká přenosu nemocí, tak v tom
nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
Včely létají na věci zanešené propolisem, buď si je instinktivně spojují s
jiným třeba zničeným včelstvem a tím s možností paběrkovat na zbytcích
medných zásob nebo dokonce tam mají snad ten propolis sbírat a nosit do úlu.
Někde v kontejneru v pozdním létě, když se do toho bude opírat slunce, bude
ten propolis vonět velice intenzívně a přitáhne dost včel z okolí.

> ad 5. Před vhozením PS se musí oheň pořádně rozfajrovat a nesmí sám
kouřit.
> PS je zhášivý, a proto potřebuje vysokou teplotu.
Čistý polystyren zhášivý není, hoří dost ochotně. Vysokou teplotu potřebuje
nezhášivý polystyren, krerý asi obsahuje halogeny a jeho spalování je proto
problematické. Vedle rozfajrování ohně je třeba, aby v ohni byla většina
dřeva a jen malá část polystyrenu. Když bych už vyráběl úly z polystyrenu,
použil bych výhradně ten polystyren, o kterém bych si zjistil, že neobsahuje
halogeny, právě kvůli tomu pálení v případě moru.

> ad 6. Ředidlo zkusím, ale bude to dražší likvidace a co pak s tím
roztokem?
Rozpouštění polystyrenu v ředidle má smysl, když mám pro ten roztok použití.
Například dno úlu a nastavky jsou namáhány vlhkostí hodně, konstrukce
stříšky úlu málo. Dno a nastavky naimpregnuji fermeží, dřevěnou konstrukci
stříšky roztokem polystyrenu. Taky by se ten roztok mohl použít jako
náhražka lepidla při výrobě úlu. Rozpuštěním v ředidle se asi nezničí spory
moru plodu, takže to rozpouštění je spíš pro rozbité PS nastavky a jiné PS
díly při běžném provozu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 10:10 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Hezky jsi to Michale sesumíroval. Líbí se mi to.
>
> ad 1. Lze. U nás na vesnici pravidelně vyváží kontejner na plasty.
> ad 2. To by mě ani nenapadlo. Zásadně třídím odpad.
> ad 3. Tady bych měl problém jen zjistit, kde ten dvůr je. Ale věřím že
> někde v dosahu je. Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
> ad 4. se mě netýká
> ad 5. Před vhozením PS se musí oheň pořádně rozfajrovat a nesmí sám
kouřit.
> PS je zhášivý, a proto potřebuje vysokou teplotu.
> ad 6. Ředidlo zkusím, ale bude to dražší likvidace a co pak s tím
roztokem?
>
> ad 7. Do spalovny mě to jen tak napadlo, ale až mě postihne mor, tak cena
> za spálení nebude to nejhorší. Kromě toho by měly být náklady na likvidaci
> hrazeny z MZE.
>
> Vše má své + i -.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 10. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030) (18037) (18044) (18060) (18064) (18080) (18082)

Mě na tom vždy překvapí, že v půlce dubna (při první jarní prohlídce) jde o včelstvo s normálním množstvím plodu a včel a najednou běbem 2 - 3 týdnů, při nasazování medníků, je proti ostatním úl nacpaný včelami a i když jím odeberu třeba 4 plodové plásty pro oddělky, tak v něm počet včel (oproti sousednim - ostatním) stále prudce roste a nornální by bylo kdyby koncem května mělo plodiště plné matečníhů a ono NE vydrží až do podzimu. Tak mu matku neměním a příští rok je již jen průměrné.
Je i zajímavé - to jsem letos schválně sledoval - že v červenci již většina včel vylehávala na česně třeba i celou noc a to nejvýkonnější ne - buď lítaly nebo se držely v úle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 10. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030) (18037) (18044) (18060) (18064) (18080)

> Podle mého je to prostě geneticky daná vyšší aktivita včelstva kombinovaná
třeba s vyšší životností včelstev nebo prostě vyšší shromažďovací pud.

Nepsal ale ten dotyčný, že tyto vysoce výnosná včelstva byla rok předtím normální, rok potom zase normální, čili, že se to nijak nedědí. To mi právě s dědičností moc nesedí.


> Zalétávání určitě existuje, ... že ostatní
úly by vedle málo medu měly i výrazně málo včel.

Jenže kontrolujete úly v noci, když jsou létavky všechny doma anebo přes den? Já pozoruji přes den pouze mnohem větší ruch před česnem u tohoto vysoce výnosného úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18065) (18066) (18067) (18068)

M napsal:> Fermež je bohužel velmi drahá.

Taky jsem se díval v místní drogerii na půllitrovou plechovku fermeže, sice
velice pěkně pomalovanou, ale za 130 korun. Jiný borec v jiné prodejně se mi
dokonce pokoušel místo fermeže vnutit nějaké ředidlo od poměrně renomovaného
zahraničního výrobce barev s solventní naftou , to je dost odpadní a
smradlavá věc s tím, že fermež se přestala vyrábět. Když jsem mu na
přiloženém štítku ukázal, že tento výrobek nemá žádnou sušinu a tudíž po
vyprchání zápachu zůstane zase čisté nechráněné dřevo, sklapl. Nakonec jsem
koupil fermež v Řempu v Ostravě, čtyřlitrovou plechovku za necelých 320.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 9:27 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> > Fermeží.
>
> Tak pak ano, žádné smradlavé zplodiny. Fermež se tuším dělá z rostliny -
> lnu. Nemáte tam tudíž nic, co by Váš nos zápachem hyzdilo. Takový barevný
> email nebo lak s ochranou proti UV záření při spalování smrdí úplně jinak.
> Fermež je bohužel velmi drahá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030) (18037) (18044) (18060) (18064)

Podle mého je to prostě geneticky daná vyšší aktivita včelstva kombinovaná
třeba s vyšší životností včelstev nebo prostě vyšší shromažďovací pud. Jedny
včelstva jsou aktivní, létají už časně ráno a pozdě večer, jiná vyletí až
později, kdy třeba v létě medovice a sladina v květech už je horkem zaschlá.
Stačí časně ráno nebo pozdě večer pozorovat česna.
Jedny včelstva končí se snůškou a dále už víceméně lenoší, když mají v
úlech 15 kilo zásob, jiné nosí furt, dokud není každá buňka v úlu zanešená.
Z prvních včel se vytočí těch 15 kilo a dále za 20 dní donesou svých dalších
15 kilo v další snůšce, druhé včely zaperou první snůškou i plodové plásty,
z první snůšky se vytočí 35 kilo a z druhé třeba jen s bídou 10, protože
díky tomu, že si zanesly medem i plodové plásty, nestačily vychovat nové
létavky.
Zalétávání určitě existuje, ale pokud je v jednom úlu několikanásobek medu
oproti druhému úlu, kdyby to bylo zalétáváním, musel by takový úl působit
vedle medu jako vysavač na včely okolních včelstev, to znamená, že ostatní
úly by vedle málo medu měly i výrazně málo včel. Těžko asi bude fungovat
takové zalétávání, kdy včela, když se vrátí s plným medným váčkem odevzdá
zásoby v jednom úlu a pak letí přenocovat v druhém úlu. Včela, která jednou
do nějakého úlu zaletí, už chytne pach toho úlu a musí v něm zůstat.
Z dřívější doby, kdy jsem včelařil v úlové baterii, mi zbyl zvyk neumisťovat
vedle sebe matky sestry vylíhnuté a oplozené v jedné sérii, myslím si, že
včelstva mají potom často podobný pach a docházelo potom k většímu
zalétávání a hlavně k snadnému vylupování, ale takové velké rozdíly podle
mého názoru jen samotné zalétávání nezpůsobuje. Možná k tomu trošku
přispívá, ale jinak ne.
Takové zalétávání, kdy v některých úlech by byly zásoby jen v takové míře,
aby včely mohly plodovat a vychovávat nové včely a do jiných úlů by ty včely
nosily med pro včelaře by byl vlastně velice vítaný stav, protože by vlastně
omezil počet včelstev, které by se musely pro vybírání medu otvírat. Podobně
jako v dvoumatečných včelstvech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 8:47 AM
Subject: Re: Zalétávání včel


> > Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na
> jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s
bídou
> 20 Kg
>
> Ještě k zalétávání. Já myslím že je to opravdu zalétávání a nápadné je pro
> včelaře právě v letech, kdy je vyšší smůška. Pak jsou rozdíly v
kilogramech
> na pohled patrné. Pokud je snůška u nás normální, tj. dosti malá, tak
> takové zalétávání moc nepoznáte, protože se výnosy nijak o moc neliší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 10. 8. 2006
inzerát - dřevěné a polystyrénové úly

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 10. 8. 2006
Plašiče

Máte někdo zkušenosti s plašiči?V mém případě prý ultrazvukový plašič se solárním napájením skutečně účinkuje.Mého krtka už natolik rozezlil, že pozval i další kámoše na velký mejdan a na rozdíl od předešlých 2-3 hromádek týdně jich zvládne i 5 denně.Je ale pravda, že na kratší vzdálenost, než 30cm se zatím neodvážili.S tím ultrayvukovým jsem napsal prý, protože ten můj je normálně slyšet cca 1kHz, tak jakýpak ultrazvuk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 10. 8. 2006
Re: vosy (17809)

Trochu piva i zvětralého

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062) (18063)

"Kolik přijde m2 palubek v OBI nebo baumaxu? Jaká je to kvalita dřeva? (A,B,C)"-

CCa 130,- Kč - kvalita AB - vyberu z většího množstní balíků ty, jež jsou nejméně kazové.

"Jinak pokud jde o plastické hmoty zaručeně neobsahující chlór a obecně
halogeny, jako je běžný polystyren, tak ty se dají poměrně čistě spálit"-

Při hoření polystyrénu vzniká i fosgenu (též bojový plyn - horší než chlor, jež byl poprvé použit za 1. sv. války.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070)

Hezky jsi to Michale sesumíroval. Líbí se mi to.

ad 1. Lze. U nás na vesnici pravidelně vyváží kontejner na plasty.
ad 2. To by mě ani nenapadlo. Zásadně třídím odpad.
ad 3. Tady bych měl problém jen zjistit, kde ten dvůr je. Ale věřím že někde v dosahu je. Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím. Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z něj něco odnesly - není co.
ad 4. se mě netýká
ad 5. Před vhozením PS se musí oheň pořádně rozfajrovat a nesmí sám kouřit. PS je zhášivý, a proto potřebuje vysokou teplotu.
ad 6. Ředidlo zkusím, ale bude to dražší likvidace a co pak s tím roztokem?

ad 7. Do spalovny mě to jen tak napadlo, ale až mě postihne mor, tak cena za spálení nebude to nejhorší. Kromě toho by měly být náklady na likvidaci hrazeny z MZE.

Vše má své + i -.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062)

Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí opět palubky.

Tady v Bílé Třemešné v Podkrkonoší se dají sehnat odřezky palubek z výroby dveří. Tlouštka 9mm. Jedna včelařka z nich má nástavkové úly a výnosy jí nemohu konkurovat. Konstrukce rám + 1 vrstva palubek 9mm. Žádné uteplení. Jen 9mm dřeva a včelám to svědčí. O tom svědčí výnosy.
Takže pokud někdo u dvojstěny polystyren vynechá, možná se bude divit jako ona. Když na to příšla po oloupání izolačního polystyrenu - řešila problém s vlhkostí. Bylo po vlhkosti a nástavky jednodušší.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070)

Ad samozhášivost polystyrenu - čím je zajištěna? Je takový polystyren
opravdu bez příměsi halogenovaných látek?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056)

Eman wrote:

>"Nač stahovat
>kalhoty, když brod je ještě daleko?" :-)
>
>
To máš pravdu. Určitě je ale dobré mít takové kalhoty, které se dobře
stahují. A v případě moru bych se "vzdáleností brodu" příliš neuklidňoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 10. 8. 2006
Re: Zákaz vstupu do lesa (17717) (17720) (17722) (17723) (17727) (17730) (17732) (17733) (17738) (17740) (17741)

Takový jsem měl letos na obou stanovištích , jedno je cca 300m a druhé cca 1,5 km, černé jak bota, ale na certifikátu z Dolu je , vodivost 70, což znamená květový.Přitom je tmavý, nekrystalisuje a konec snůšky zmizel v melicitoze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056)

Díky za odpovědi, pokusím se to shrnout -

1. Vyhodit do plastového odpadu - v praxi nelze

2. Vyhodit do běžného odpadu - jde to, ale v mém případě, kdy platíme za
odvoz každé popelnice, se to prodraží

3. Odevzdat do sběrného dvora - mám ho trochu z ruky, ale jde to. Obecně se
mi ale "vyhazovací" metoda nelíbí vzhledem k možnému přenosu nemocí. Nebylo
by asi dobré, kdyby staré úly putovaly sběrnými dvory nebo popelnicemi na
skládky a do spaloven. V tom vidím hlavní rozdíl mezi běžně používaným a
"včelím" polystyrenem.

4. Spálit v kotli- máme kotel na dřevoplyn (Vigas), ale vzhledem k množství
sazí si na spálení netroufám. Aby měl kotel dobrou účinnost, snaží se
odebrat ze spalin maximální teplo a tím pádem se velmi snadno zanáší. Pokud
se netopí čistým a suchým dřevem, je pak čištění utrpení.

5. Spálit venku - to snad opravdu jen při moru, i z malého množství
polystyrenu je kouře jako při požáru chemičky. V této souvislosti mě napadá,
co je pravdy na tom, že polystyren je "samozhášivý".

6. Rozpustit v ředidle - pokud bych měl pro výsledný koktejl použití, tak
snad, i když moc čistá ani voňavá práce to nebude

7. Odvézt do spalovny - to nebude nejlevnější



Nešlo mi o řešení mého problému. Zajímalo mě, jak tento problém řeší včelaři
s polystyrenovými úly, kteří mají tohoto odpadu několikrát více.

mp




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Baťa (193.179.240.163) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18065)

"Kdo ví, jaké sajrajty tam kromě sazí tímto způsobem hoření mohou
vznikat. " - ví to hasiči a dá se to najít na jejich stránkách. je toho spousta a jedno horší než druhé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18065) (18066) (18067)

> Fermeží.

Tak pak ano, žádné smradlavé zplodiny. Fermež se tuším dělá z rostliny - lnu. Nemáte tam tudíž nic, co by Váš nos zápachem hyzdilo. Takový barevný email nebo lak s ochranou proti UV záření při spalování smrdí úplně jinak.
Fermež je bohužel velmi drahá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18065) (18066)

m wrote:

>A byly ty úly natřeny barvou nebo lakem?
>
>
Fermeží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18065)

> Včelstva, která jsem pálil, jsem měl v tenkostěnných dřevěných úlech a prakticky žádný čoud z nich nešel.

A byly ty úly natřeny barvou nebo lakem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048)

Gustimilián Pazderka wrote:

>A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při pálení moru? Nevím, ale to, že se uvolňuje z polystyrenu viditelně černější kouř neznamená, že je jedovatější než dřevo.
>
>
>
Včelstva, která jsem pálil, jsem měl v tenkostěnných dřevěných úlech a
prakticky žádný čoud z nich nešel. Spalování dřeva je něco, co v přírodě
funguje miliony let (lesní požáry...), kdežto plasty a zplodiny z jejich
hoření jsou v přírodě nové a tudíž cizorodé látky.

Černý kouř z polystyrenu je způsoben (jak už tu, myslím, Radim psal)
nedostatečným přístupem kyslíku do plamene a tudíž neúplným spalováním.
Kdo ví, jaké sajrajty tam kromě sazí tímto způsobem hoření mohou
vznikat. Ale marketingová tvrzením výrobců PS o tom, že jejich výrobky
hoří v podstatě čistě, bych jako odpověď na tuto otázku nebral.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 10. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030) (18037) (18044) (18060)

> Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s bídou 20 Kg

Ještě k zalétávání. Já myslím že je to opravdu zalétávání a nápadné je pro včelaře právě v letech, kdy je vyšší smůška. Pak jsou rozdíly v kilogramech na pohled patrné. Pokud je snůška u nás normální, tj. dosti malá, tak takové zalétávání moc nepoznáte, protože se výnosy nijak o moc neliší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062)

> Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich
nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak
tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí
opět palubky.

Aha, Vy používáte rám ze dřeva a pak na něj palubky přitlučete či přišroubujete. Jý myslel, že by to snad šlo i bez něj jen z palubek, pravda bez polystyrenu.

Kolik přijde m2 palubek v OBI nebo baumaxu? Jaká je to kvalita dřeva? (A,B,C)

Nevím jestli je polystyren v nástavku vůbec nějak funkční, když veškeré teplo i zima z vnitřku úlu vyletí otvorem(y) v zasíťovaném dně (pokud ho máte). Možná to pouze zpomaluje zahřívání stěny v prudkém letním slunci, ale i tady si myslím, že takové sálavé teplo přes stěny nástavku se snadno odvětrává v pohodě dnem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061)

Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí opět palubky.
Palubky předem na pokosovce nařežu na stejnou délku , ale moc to neměřím. Pobiju jednu stranu a výšku a stranu na čisto seříznu na pile (v místě drážek dole odříznu tedy více- odřezkem z boku pokračuji na další straně. Nástavek bez drážek. Pak to venku na zahradě 2x z venčí postříkám tmavým luxolem (světlý nic nevydrží) a hotovo.
Délku palubek kupuji tak, abych měl co nejmenší prořezy a s cenou nástavku (i s nátěrem)se tak vejdu v pohodš do 100,- Kč.
První várku (abych ušetřil) jsem zevnitř dal sololit, ale nemám s tím dobré skušenosti. Někde se ve vlhku vyboulil, až mi šly těžko vyndat rámky a taky ho asi ve 3 případech holky vykusovaly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 10. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059)

> Známý stolař měl pravdu. Měl ale dodat, že proto se takové věci dělají z více užších desek

No on není včelař.
Dělá proto někdo nástavky z palubovek?
Šířka je asi 9 cm a dají se do sebe zastrčit, protože mají rýhu a drážku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 10. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030) (18037) (18044)

> Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s bídou 20 Kg

Ja mám zatím jen dvoje včely , ale letos je také obrovský nepoměr mezi výnosem u obou. Jedny skoro nic nebo jen málo a druhé podezřele moc nad mnohaletý průměr. U dvou včelstev jsem si to nejdříve vysvětloval, že ty jedny za nic nestojí, ale teď tuším, že za tím bude něco jiného.
Proč včely zalétávají do jednoho úlu toť otázka. Třeba je to jednoduché, prostě si zvyknou někam létat kam létají všichni.
Nehledal bych za tím nic moc složitého. Napište jak moc blízko máte úly od sebe! Já je mám vedle sebe.
A co barevné rozlišení úlů/česen? U mě je bava česna už hodně vybledlá.

Pro včelaře zalétávání ale nic moc neznamená, protože, co včely nedonesou do jednoho úlu, donesou do druhého. Výsledné množství je stejné. Ledaže by vedle měl hned včely soused.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055)

> Z odpovědi vyplývá, že většinou se staví nástavky z fošen nebo latí? Kde
> potom vezmete šířku 241 mm na plodiště Langstroth 1/1?
> To má pouze nějaká velká fošna a tu je třeba ohoblovat na patřičnou
> tloušťku. Známý stolař mi říkal, že desky o tak velké šířce se velmi
snadno
> kroutí.

Známý stolař měl pravdu. Měl ale dodat, že proto se takové věci dělají z
více užších desek a ty se někdy navíc i obracejí, aby pracovaly proti sobě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 7:34 PM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056)

Taky si to myslím.
Jinak pokud jde o plastické hmoty zaručeně neobsahující chlór a obecně
halogeny, jako je běžný polystyren, tak ty se dají poměrně čistě spálit v
moderním zplynovacím kotli na dřevo nebo uhlí, podmínka je, aby byly
přimíseny k standartnímu palivu, spíše dřevu než uhlí tak do 5 až 10 %. Za
těchto podmínek regulace přívodu vzduchu těchto kotlů dokáže přivést
dostatečné množství vzduchu, takže dřevo i s tím polystyrenem shoří bez
sazí a bez vzniku nějakých produktů nedokonalého spalování plastu. Taky do
těch 10 % v tom kotli nezatečou tam, kde nemají. Výrobci těch kotlů o tom
raději běžně nemluví, protože jinak by další lidé ztratili zábrany a pálili
v těchto kotlích všechny plastové věci, co jim padnou pod ruku včetně PVC a
dalších plastů s obsahem halogenů. A to je i v tom zplynovacím kotli
průšvih, ani to zplynování nezabrání při tom spalování vzniku dioxinů.
Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na principu
takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly zlikvidovat
polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně ekologičtěji než
při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých 100 -
200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 8:35 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Přesně tak. Myslím, že likvidaci polystyrenu příliš dramatizujete. Pálení
> starých zapropolisovaných a několikrát nalakovaných úlů vyrobí větší
> množství škodlivin. A kolik je tady mrazáků, ledniček a zateplených domů
> atd. ? Dělá si s tím někdo starosti? A těch pár PS úlů, které chytly mor?
V
> nejhorším se rozloží, srovnají a odvezou do spalovny. "Nač stahovat
> kalhoty, když brod je ještě daleko?" :-)
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt (e-mailem) --- 9. 8. 2006
RE: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (18021) (18022)

Tak snad v Tvém okolí jsou včelaři, kteří již Včelařství dostávali v rámci
členství a to číslo Ti půjčí.
Honza

-----Original Message-----
From: Petr J. Borský [mailto:rosomak/=/volny.cz]
Sent: Tuesday, August 08, 2006 10:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Jan Schmidt: Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126.

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž
z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních
čísel :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048)

Přesně tak. Myslím, že likvidaci polystyrenu příliš dramatizujete. Pálení starých zapropolisovaných a několikrát nalakovaných úlů vyrobí větší množství škodlivin. A kolik je tady mrazáků, ledniček a zateplených domů atd. ? Dělá si s tím někdo starosti? A těch pár PS úlů, které chytly mor? V nejhorším se rozloží, srovnají a odvezou do spalovny. "Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko?" :-)

------------------------------
>A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při
>pálení moru? Nevím, ale to, že se uvolňuje z polystyrenu
>viditelně černější kouř neznamená, že je jedovatější než dřevo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047)

jestli to je naše borovice, tak to je poměrně tvrdé těžké dřevo nasáklé pryskyřicí s výraznými léty. Nastavky, i když třeba budou šikmým deštěm silně vlhnout, budou málo pracovat a vy ...

Tvrdé dřevo je zákonitě těžší a naopak. Nástavek by měl být pevný i lehký což nejde úplně skloubit. Asi je ale lepší při větším počtu nástavků vsadit na lehkost a při menším na pevnost a odolnost.

Z odpovědi vyplývá, že většinou se staví nástavky z fošen nebo latí? Kde potom vezmete šířku 241 mm na plodiště Langstroth 1/1?
To má pouze nějaká velká fošna a tu je třeba ohoblovat na patřičnou tloušťku. Známý stolař mi říkal, že desky o tak velké šířce se velmi snadno kroutí.

Apropos tloušťka. Jak nejmenší tloušťka je ještě přípustná pro takový nástavek? Stačí 15 mm nebo i méně? Co vlastně tloušťka desky v úlu ovlivňuje?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenových úlů (18038) (18039) (18042) (18043) (18046)

> Polystyren jde rozpustit v ředidle nebo technickém benzínu, vznikne něco
jako lak ...

No vida odpověď tu už byla.
Možná, že se ty spory dají zničit chemicky. Divil bych se, kdyby vydržely koncetrované kyseliny nebo louhy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048)

> Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak jsem
na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.

Pálit odpad na veřejném prostranství je proti zákonu a nepálit přes nařízení veterináře je také proti zákonu. Tak si vyberte!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18049) (18051)

Kolik je polystrerenu z ÚLŮ a kolik je ho ze zateplování budov? Když se likvidují stavby, tak proč ne úly? Jak to nevím, ale musí to jít, jinak bychom se tu tím zacpali. Třeba to jde rozpusit v nějaké chemikálii?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.89) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18049)

Otázku "Jak zlikvidujete polystyrenové úly v případě nákazy?" by měl povinně zodpovědět každý zastánce této "inovace". Současně si představuji, že jak tento "moderní včelař" stojí u hromady smrdícího a škvařícího se polystyrenu, využije čas tím, že kolemjdoucím přednese něco o prospěchu včelařství pro ochranu životního prostředí (nebo tak něco). Ach jo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (18021) (18022)

Dne úterý 08 srpen 2006 22:15 Petr J. Borský napsal(a):
> Jan Schmidt: Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126.
>
> Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž
> z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních
> čísel :-(

nevadi, ve spolkove knihovne si je muzete zapujcit. Pokud nejste z Prahy i
zasilaji postou.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048)

Ten silný čoud plyne z toho, že polystyren potřebuje k dokonalému spálení
mnohem více kyslíku než dřevo. No a v obyčejné hořící hromadě naskládaných
polystyrenových nastavků nedokáže obyčejné proudění vzduchu dodat toho
kyslíku dost, proto uniká černý kouř a určitě i nějaké nespálené
karcinogenní a podobné zbytky polystyrenu. Pořád je to ale o hodně lepší,
než kdyby tam na hromadě hořelo PVC nebo jiný plast s obsahem chlóru. Jinak
si myslím, že jeden průměrný kotel na uhlí v rodinném domku za nějaký měsíc
topení v zimě vypustí stejné množství škodlivin jako jedna hromada
polystyrenových nastavků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 2:04 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Petr J. Borsky
> Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se
> jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak
jsem
> na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.
.......
A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při pálení moru? Nevím,
ale to, že se uvolňuje z polystyrenu viditelně černější kouř neznamená, že
je jedovatější než dřevo.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040)


Petr J. Borsky
> Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se
> jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak jsem
> na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.
.......
A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při pálení moru? Nevím, ale to, že se uvolňuje z polystyrenu viditelně černější kouř neznamená, že je jedovatější než dřevo.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036)

jestli to je naše borovice, tak to je poměrně tvrdé těžké dřevo nasáklé
pryskyřicí s výraznými léty. Nastavky, i když třeba budou šikmým deštěm
silně vlhnout, budou málo pracovat a vydrží déle než jiné. Co já mám jeden
nastavek z borovice vejmutovky kdysi zakoupený u Kolomého, je vejmutovka
stejně lehká jako třeba topolové dřevo, ale opracovává se líp a je o něco
tvrdší, blíže smrku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borský" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 10:30 AM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> m: Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?
>
> Vloni jsem jich pár dělal z vejmutovky, kdy jsem za nekřesťanské peníze
> získal pár prkýnek. Jejich trvanlivost jsem nestačil ověřit, zato vím, že
> dobře hořely :-\
>
> Letos mám na pár nástavků a varroa-den udělané přířezy od truhláře
(odpadlo
> mi tím jak shánění dřeva, tak přesné řezání a falcování) a to je taky
> nějaká borovice, ale vejmutovka to není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenových úlů (18038) (18039) (18042) (18043)

Polystyren jde rozpustit v ředidle nebo technickém benzínu, vznikne něco
jako lak, kterým se dá třeba impregnovat dřevo nebo beton. Ale tolik jako
dřevo natřené fermeží nebo luxolem asi nevydrží. A "morové" nastavky asi
taky nejde takle použít.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 9. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030) (18037)

Včelařím 6 rok. Musím se přiznat, že jsem tomu úplně propadl a ostatní koníčky se propadly do pozadí. Bohužel nebo možná bohudík, neměl jsem žádného učitele a tak jsem začal pouze z nadšení (a průběžně sehnal veškerou dostupnou literaturu a informace z netu - těď toho mám asi 1 metr) a nadělal spoustu chyb, počínaje nákupem včelstev na jaře (2 přezimované roje krmené jen na cca 10 kg, které ten rok nic nedaly) ze sousední vesnice , čož jsem pak vylepšil nákupem 2 oddělků od uznaného chovatele - včely mám na chatě - včelařím víkendově, přes učení rozmnožování a larvení, kdy se mi po mnoha neúspěšných pokusech při matce a v sádce podařilo druhý rok vytvořit 11 oddělků na zralý matečník z čehož zůstal pouze jeden, neboť chybou při jejich krmení jich za týden bylo 10 vyloupeno.
Předloni a loni už se začalo dařit (nákup matek a letos již jen matečníků, vlastní odchov) s tvorbou oddělků (letos nadělal ze 17 včelstev 32 oddělků na zralý matečník z nichž se 26 ujalo) a tak jsem se letos dostal na 28 zazimovaných včelstev, kde pouze u 3 nejvýkonějších jsem neměnil matku spojením s oddělkem (snad si ve většině nechají mladší matku - starou matku nejsem schopen najít a vychytit - slabší zrak - matku jsem v životě zahlédl snad jen 2x).
Vždy jsem si myslel, že mám pouze průměrné snůškové podmínky (Liberecko 330mm), řepka pouze předloni, ale zdálo se mi že na ní skoro nelítají - prý do postřiku přidávají nějaký repelent, aby neměli problémy s úhyny, jinat trochu luk, smíšený les a samé pole s kukuřicí a obilím . Zatím si všechno píšu a tak tady jsou poslední 3 roky:
2004 - průměrný výnos ze 7 včelstev 27 kg - nejlepší 36 kg
2005 - průměrný výnos z 13 včelstev 38 kg - nejlepší 61 kg
2006 - průměrný výnos ze 17 včelstev 49 kg - nejlepší 92 kg ((nůžky se mi stále rozevírají a tak pořád přemýšlím co rozchovávat)
Ale Farrar píše, že snůškové podmínky se posuzují podle nejlepších včelstev - tak bych, než vylepšovat maxima chtěl dosahovat vyrovnanější výsledky - méně včelatev s vyššími výnosy - méně práce (přiznám se, že celý život vykonávám managerské práce a tak se to snažím i holkám organizovat co nejefektivněji).
Krmím cca 22 - 24 kg, zčehož cca 1/3 zbyde na jaře a tu použiji při tvorbě směsných oddělků (popsáno v Liebigovi), jež se mi jako metoda chovu pro svoji jednoduchost osvědčila, kdy jedním zásahem vyberu plásty s cukrem, plásty s plodem - vytvořím odsavač nad souběžně nasazeným medníkem, dám nástavek mezistěn a pak už se vlastně celou sezonu ve včelstvu nehrabu, až zase při zazimování a připojení oddělku přes noviny.
Loni (letos ještě bilanci nemám) mi vycházela spotřeba času na jedno včelstvo:
- 34 minut - práce ve včelstvech (včetně krmení)
- 12 minut jeden oddělek
- 78 minut vytáčení (mám zatím jen 3 rámkový medomet)
- 63 minut zinmní práce (výroba úlů, rumků, mezist. vosk atd.)
- 65 minut prodej medu
celkem tedy 4 hodiny 12 minut na včelstvo, což po prodeji medu a odečtení cukru, dřeva, benzínu,energie mezistěn atd. dělá výdělek cca 350,- Kč na hodinu (nic nedaním).
Tohle ale počítám spíše pro manželku, aby mi těch cca 100 hodin ročně u včel moc nevyčítala.
Závěrem snad, že co mohu posoudit, tak v oboru včelažství to je pro začínající včelaře snad nejhorší. Musíte mít hodně elánu a nadšení, aby jste se prokousaly prvními 3 roky učení, kdy děláte jednu chybu za druhou, je to běh na dlouhé trati, kdy čekáte 3/4 roku na to, zda se vám minulý rok něco povedlo (otevřete včelstvo - něco nezvyklého s čím jste se dosud nepotkaly uvidíte -a musíte se hned rozhodnout co udělat a doma pak v klidu s literaturou zjistíte, že jste to udělali asi blbě a budete rádi, když to holky přežijí).
A v ogranizaci je většina důchodců, kteří se při blbých dotazech tváří jako by vám měli prozradit nějaké tajné kouzlo.
Myslým, že zahrádkáži, králíkáři atd. jsou na tom mnohem lépe (z pohledu začínajícího včelaře, literatura pomoc z organizace, menší věkový rozdíl atd.).
Čtvrtým rokem už těch úspěchů je více ,tak začnete frajeřit, načtete všechno dostupné o dvoumatečném včelaření - protože všude se píše jaká to je bomba - a po 14 - 21 dnech máte všechno na okolních stromech jen né ty slibované dvojnásobné výnosy.
Přeji všem zájmovým včelařům aby Vás to bavilo, uspokojovalo
a dodávalo potřebnou pokoru a životní energii, jako mě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (81.30.251.9) --- 9. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030) (18037)

Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s bídou 20 Kg. Ten výnos 80 Kg byl z dvou nástvku - plodiště medník 39 X 24 ( tdy vlastně dvouprosorové uspořádání ). Dokonce po druhém točení za týden byl medník plný sladiny, tak jsem přidal na to jedno plodiště druhý medník. Za další týden byl plný i tento. Chtěl jsem si odchovat matku, ale nějak jsem to nestih...tak uvidíme příští rok.
Ostatní úly byly 2 nástavky a u dvou úlu 3 nástavky. V těch třech nástavcích bylo podle mě více včel ale i plodu, bohužel o dost méně medu.
Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenových úlů (18038) (18039) (18042)

Jenom do nějakého malého % znečištění. Zbytky úlů určitě ne. Rozhodně tam nepůjdou naházet při likvidaci moru.
Tonda

>Samotný polystyren jde snad házet do kontejneru pro plast. Molitan například ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenových úlů (18038) (18039)

Samotný polystyren jde snad házet do kontejneru pro plast. Molitan například ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18026) (18028) (18029) (18034)

U budečáků bych je zimoval jen v plodišti a pokud by to šlo na jaře bych je přeložil do už prázdných úlů bez strůpků, nebo hned do 3/4 langstroth. Na výšku se vejdou do podmetu a na délku stačí dát do nástavku truhlík pro zkrácení délky.
Dokonce je např. pan Kolomý vyrábí. Stačilo by jenom obrácené L aby nestavěly divočinu a stavěly na horních mezistěnách.
Tonda

>Takto jsem to dělal (inspirován právě tímto článkem) vloni, kdy jsem přecházel ze získaných polystyrenových jakobytachováků. Z pětiletky a tachováku by to šlo, z těch budečáků si to nějak neumím představit ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenových úlů (18038)

Michal Pol: ...A co v případě moru, spálení na místě si nějak nedovedu
představit.

Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak jsem na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenových úlů (18038)

Dne středa 09 srpen 2006 10:44 Michal Pol napsal(a):
> Stojím teď před problémem likvidace starých polystyrenových plemenáčků. Mám
> jich jen pár, ale zbavit se jich nebude úplně jednoduché.
>

Sberny dvur ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Likvidace polystyrenových úlů

Stojím teď před problémem likvidace starých polystyrenových plemenáčků. Mám
jich jen pár, ale zbavit se jich nebude úplně jednoduché.

V této souvislosti mě napadlo, jak tento problém řeší zastánci
polystyrenových úlů. A co v případě moru, spálení na místě si nějak nedovedu
představit.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 9. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030)

Rozhodně bych si vzal na pomoc statistiku, gaussovo rozdělení (křivku) a z této perspektivy bych to hodnotil.
Dlouhověkost je funkcí i ošetřování a poměru kojiček k plodu. A tak je možné, že včelstva v jednom roce s pozdním rozvojem mají tento poměr pro podletní ošetřování lepší. Pak jsou v příštím ranná a naopak. Včelstvo je především systém a je na něj třeba koukat dynamicky. Tedy záleží na jeho chování v minulosti. Má v podtatě setrvačnost.
Jinak to jsou obdivuhodné výnosy, ale jaké jsou ve vztahu k ostatním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024)

m: Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?

Vloni jsem jich pár dělal z vejmutovky, kdy jsem za nekřesťanské peníze získal pár prkýnek. Jejich trvanlivost jsem nestačil ověřit, zato vím, že dobře hořely :-\

Letos mám na pár nástavků a varroa-den udělané přířezy od truhláře (odpadlo mi tím jak shánění dřeva, tak přesné řezání a falcování) a to je taky nějaká borovice, ale vejmutovka to není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18026) (18028)

Karel: No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.

To je dobrý nápad, ale mně zatím těch šest včelstev postačí (neříkám, že napořád).

Jinak ten způsob s Adamcovým rámkem přidělaným na Langsthrotově loučce funguje i v 3/4 nástavku, pokud je na vysokém "varroa-dně".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18026) (18028) (18029)

A.Podhájecký: No a nebo jednoduše jako já.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm

Takto jsem to dělal (inspirován právě tímto článkem) vloni, kdy jsem přecházel ze získaných polystyrenových jakobytachováků. Z pětiletky a tachováku by to šlo, z těch budečáků si to nějak neumím představit ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Zalétávání včel (18030)

Typoval bych spíše na rozdíly mezi matkami a dobré stanoviště. Co mám
zkušenosti z kočovného vozu, kde byly ty úly těsně vedle sebe, tak ty krajní
mohly být tak o 20 - 30 % lepší přes to zalétávání létavek, víc ne. U
nastavků umístěných po skupinkách 2 - 4 včeltvech venku v jedné řadě to bude
mnohem méně. Možná pokud by byly úly za sebou, ten přední by ty létavky
stahoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 7:48 AM
Subject: Zalétávání včel


> Omlouvám se,že s tím zase otravuji (viz předchozí příspěvek - zalétávání
> včel), ale minulý víkend jsem v hodině dvanácté včelstva vytočil,
zazimoval
> a začal krmit (teď už zde jen prší a je zima -Liberecko)a tak mám čas se
> prohrabat letošními záznamy. A pořád mi to vrtá hlavou - proč některá
> včelstva na jaře tak rychle a enormě zesílí a dosáhnou nadprůměrného
výkonu
> (z 20 včelstev cca 3), zda to není způsobeno nějakou atraktivností tohoto
> včelstva, jež má za následek, že je posilováno létavkami z ostatních.
> Konkrétně letos - moje nejvýkonější včelstvo - v zimě na dvou nástavcích,
> měl 6 řádků - hodnoceno jako slabé, jarní prohlídka zaplňovalo 1
nástavek -
> hodnoceno jako střední a tak jsem ho nechal a nespojil se sousedním -
> rozkvět třešně - nasazení medníků - hodnoceno jako silné (plodu průměrně -
> 5 plástů, ale hodně včel) oproti ostatním jsem mu týdně přidával 1
> tachovský nástavek (i když byla zima) - pořád byly v podmetu včely
vyvěšeny
> (vrstva cca 5 cm) a vrchní nástavek byl vždy obsazen. tak se dostaly do
> prvního medobraní na 3 nástavky plodiště - mříška a 4 nástavky medníky -
> snaho o rojení nezaznamenána - v některých slabších to vypadalo, jako když
> závodí kdo bude mít více matečníků - letos řešeno silným vytočením všeho
co
> jsem našel a bez potravy je to většinou přešlo. První medobraní 49 kg,
> druhé 43kg - v plodišti zůstalo cca 10kg. Teď jsem je srazil na 3 nástavky
> a 10 cm podmet je nacpaný včelami, že se dotýkají vloženého formidolu.
> Taková mám ještě 3 (78 a 72 kg) a ani jedno není na kraji řady. Ostatní
> jsou v průměru (kolem 50kg) a 3 nic moc (2 bezmatečná po vyrojení a jedno
> jsem na jaře při tvorbě oddělků moc vybral - zdálo se silné, ale už to
> nedohnaly).
> A tak stále přemýšlím, zda je správné toto včelstvo příští rok množit
(loni
> to byly jiná včelstva - matky jsem jim neměnil a letos byly průměrné),
> protože nevím zda:
> - jde o včelstva, jež mají enorně dlouhověké včely i v sezoně
> - nebo jde o nějak atraktivní včelstva, jež pouze sousedům přetahují
> létavky a sama matka nic moc.
> Setkaly jste se s tím také, jak jste to řešily???
> Samozřejmě i já bych chtěl mít jen samé supermatky, kde na jaře jen
> naházíte na úl nástavky, pak jen točíte a pak je odeberete a zakrmíte a je
> hotovo - žádné rojení a výnosy kolem 100kg - kdy pak by mi stačílo cca 10
> včelstev místo 20 a poloviční práce s provozem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (18021) (18022) (18027)

já: ...A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(
.....
Karel: Kde, o to mi uniklo, nebo je to fór:-)

Omlouvám se, to byl nechtěnej fór - díval jsem se na vcelarstvi.cz do sekce "Časopis včelařství", zahlédl jsem tam obrázky obálek posledních dvou čísel jako odkazy a už mě nenapadlo se podívat, kam ty odkazy vedou. Samozřejmě nevedou na časopis v .pdf, jak jsem si bláhově myslel, ale jen na větší obrázek obálky :-(

Holt jsem ve své bláhovosti myslel, že se někdo v Křemencovce probral z letargie, takže se ještě jednou omlouvám za planej poplach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (81.30.251.9) --- 9. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (18021) (18022) (18025)

Asi spíš myslel Moderního včelaře....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 9. 8. 2006
Zalétávání včel

Omlouvám se,že s tím zase otravuji (viz předchozí příspěvek - zalétávání včel), ale minulý víkend jsem v hodině dvanácté včelstva vytočil, zazimoval a začal krmit (teď už zde jen prší a je zima -Liberecko)a tak mám čas se prohrabat letošními záznamy. A pořád mi to vrtá hlavou - proč některá včelstva na jaře tak rychle a enormě zesílí a dosáhnou nadprůměrného výkonu (z 20 včelstev cca 3), zda to není způsobeno nějakou atraktivností tohoto včelstva, jež má za následek, že je posilováno létavkami z ostatních.
Konkrétně letos - moje nejvýkonější včelstvo - v zimě na dvou nástavcích, měl 6 řádků - hodnoceno jako slabé, jarní prohlídka zaplňovalo 1 nástavek - hodnoceno jako střední a tak jsem ho nechal a nespojil se sousedním - rozkvět třešně - nasazení medníků - hodnoceno jako silné (plodu průměrně - 5 plástů, ale hodně včel) oproti ostatním jsem mu týdně přidával 1 tachovský nástavek (i když byla zima) - pořád byly v podmetu včely vyvěšeny (vrstva cca 5 cm) a vrchní nástavek byl vždy obsazen. tak se dostaly do prvního medobraní na 3 nástavky plodiště - mříška a 4 nástavky medníky - snaho o rojení nezaznamenána - v některých slabších to vypadalo, jako když závodí kdo bude mít více matečníků - letos řešeno silným vytočením všeho co jsem našel a bez potravy je to většinou přešlo. První medobraní 49 kg, druhé 43kg - v plodišti zůstalo cca 10kg. Teď jsem je srazil na 3 nástavky a 10 cm podmet je nacpaný včelami, že se dotýkají vloženého formidolu. Taková mám ještě 3 (78 a 72 kg) a ani jedno není na kraji řady. Ostatní jsou v průměru (kolem 50kg) a 3 nic moc (2 bezmatečná po vyrojení a jedno jsem na jaře při tvorbě oddělků moc vybral - zdálo se silné, ale už to nedohnaly).
A tak stále přemýšlím, zda je správné toto včelstvo příští rok množit (loni to byly jiná včelstva - matky jsem jim neměnil a letos byly průměrné), protože nevím zda:
- jde o včelstva, jež mají enorně dlouhověké včely i v sezoně
- nebo jde o nějak atraktivní včelstva, jež pouze sousedům přetahují létavky a sama matka nic moc.
Setkaly jste se s tím také, jak jste to řešily???
Samozřejmě i já bych chtěl mít jen samé supermatky, kde na jaře jen naházíte na úl nástavky, pak jen točíte a pak je odeberete a zakrmíte a je hotovo - žádné rojení a výnosy kolem 100kg - kdy pak by mi stačílo cca 10 včelstev místo 20 a poloviční práce s provozem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18026) (18028)

No a nebo jednoduše jako já.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm
Tonda

>No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18026)

No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (18021) (18022)

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(
.....
Kde, o to mi uniklo, nebo je to fór:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023)

To je nejrozumnější. Teď je nejhorší doba kvůli slídivosti. Na jaře mají včely jinou vitalitu, vystaví si nové dílo a nevadí i nějaká ta ponechaná skulina.
Tonda

>Díky za všechny rady, mám o čem přemýšlet. Langsthroty budu stloukat přes zimu a zatím stejně nemám chuť do těch včelstev investovat víc, než krmení - jsou v pásmu a teprve čekám na výsledky vyšetření měli na P.l. Takže pokud vše dobře dopadne, pustím se do převodu až na jaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 18026 do č. 18086)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu