77621

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18161) (18177)

Stručně, ale výstižně napsáno.
Není potřeba med zlevňovat. Všechny vstupy jsou vyšší tak logicky na výstupu
nemůže být cena nižší.
Myslím, že dnešní zákazník už chápe, že cena určuje kvalitu, takže vůbec
nevadí, že včelaři kteří se diví že před vytočením měli med světlý a po
vytočení tmavý zlevňují. Jsem si jist, že naši zákazníci by si od něj
nekoupili med ani za 40kč. Obráceně je ale problém. Jeho zákazníci budou
stejně pořád nadávat, že je med dost drahý.
My některé medy zdražujeme, protože poptávka hodně převyšuje naši nabídku.
Nejnižší cenu máme za 750g květového (řepka, hořtice, slunečnice) 90kč a
nejvyšší 90 kč za 500g květového ( akát )
Přeji hodně úspěchů, těm, kteří mají elán a chuť dodávat na trh tak kvalitní
produkt jako je med za cenu, která té kvalitě odpovídá. Je to cesta
složitější, ale určitě i veselejší.
Dan

> Lidi neblbnete,
> To si nevazite svoji práce? Nebo je letos benzin mnohem levnejsi?
> Chovate se jak potravinarske giganty, které drti zemědělce při slusne
> urode a pak se chlubi v letacich. Mne osobne se nevyplati prodavat pod
> 80-100kč /kg bez ohledu na vykupni ceny. Jestliže spekulant ( nechci
> jmenovat) pod tihou presvedceni, ze byl slusny rok nabidne likvidující
> cenu, neznamena to trh. Jestliže chces nabidnout med za 50kč , protože
> jsi letos mel o par kil prumerne vic, udelej to, aspon budu mit po
> vánocích lepsi odbytove podminky a zakaznikum zdůrazním kvalitu. Jinak
> receno, Ti co se potrebovali rychle zbavit, měli asi nejaky problem s
> kvalitou....
> Pouzivejte prosim hlavu, ne Velkoobchodni taktiku
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: Radek Kruina [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Monday, August 14, 2006 2:47 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: Cena medu?
>
> Pepík napsal:
>
>>Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost.
>>Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to
>>tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet
>>různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?
>
> Pokud půjdeš s cenou dolů, potom se Ti půjde těžko znovu nahoru.
> Rozmysli
> si to vzhledem ke dlouhodobé perspektivě prodeje tvého množství medu.
> Já osobně přeji nám všem, ať si každý zvolí svou strategii, aby udal med
> pro sebe výhodně z dlouhodobého hlediska.
> Souhlasím s Emanem, že trh nás vychová.
> Nechovejme se monopolně a nenadávajme sobě ani výkupcům za ceny medu.
> Obecně je jasné, že se nikomu nevyplatí ztrácet čas rozléváním medu a
> nabízením po kilech při ceně kolem 50,- Kč, když ve výkupu ho v konvi
> vykoupí kolem 35,- až 45,- Kč ve velkém najednou.
> Osobně se nesetkávám s cenami pod 70,- Kč.
>
> Radek Krušina
>
> __________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: Zadost o dotace na vcelstva (18167) (18168) (18169) (18179)

http://81.0.228.70/attachments/Zasady_2006_.pdf

A přímo na vyplnění (hned první tři formuláře ve Wordu)
http://81.0.228.70/attachments/Tabulky_2006_na_internet.doc


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zadost o dotace na vcelstva
> Datum: 14.8.2006 22:24:00
> ----------------------------------------
>
> > Od: m:
> > Dohledal jsem (D.1), ale ten formulář je neuspokojivý. Není tam ani kolonka
> > na osobní údaje včelaře.
> .......
> Trochu číst reakci se vyplatí. Mluvil jsem o třech papírech. Jeden je žádost,
> druhý je prohlášení a třetí je formulář 1D. Jestli si někdo chcete stěžovat na
> oficiální nedostupnost formuláře doporučuji přímo Min. zemědělství. Ovšem ČSV
> "Zásady" zveřejnilo a ty obsahují formuláře, které sice jinak vypadají a jsou
> jiné, ale jsou závazné pro ČSV k vyřízení dotace 1D.
>
> K žádostem ještě mohu dodat, že je možno bez problému je podat v případě více
> stanovišť buď u všech ZO jednotlivě nebo jen u jedné s potvrzením(i) od
> ostatních o tom, že se u těch ostatních ZO nežádá . (stejně jako člen ČSV)
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 14. 8. 2006
http://www.culturaapicola.com.ar/apuntes/libros/libros.htm (18111) (18161)

http://www.culturaapicola.com.ar/apuntes/libros/libros.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: Zadost o dotace na vcelstva (18167) (18168) (18169)


> Od: m:
> Dohledal jsem (D.1), ale ten formulář je neuspokojivý. Není tam ani kolonka
> na osobní údaje včelaře.
.......
Trochu číst reakci se vyplatí. Mluvil jsem o třech papírech. Jeden je žádost, druhý je prohlášení a třetí je formulář 1D. Jestli si někdo chcete stěžovat na oficiální nedostupnost formuláře doporučuji přímo Min. zemědělství. Ovšem ČSV "Zásady" zveřejnilo a ty obsahují formuláře, které sice jinak vypadají a jsou jiné, ale jsou závazné pro ČSV k vyřízení dotace 1D.

K žádostem ještě mohu dodat, že je možno bez problému je podat v případě více stanovišť buď u všech ZO jednotlivě nebo jen u jedné s potvrzením(i) od ostatních o tom, že se u těch ostatních ZO nežádá . (stejně jako člen ČSV)


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 14. 8. 2006
RE: Zadost o dotace na vcelstva (18167) (18168) (18171) (18176)

V roce 2005 byla dotace ohodnocena částkou do 150 Kč,
A teprve v roce 2006 je ohodnocena částkou do 180 Kč.

-----Original Message-----
From: m [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, August 14, 2006 8:50 PM

Našel jsem tam v zásadách, že dotace je 180 Kč, ale já vždy dostávám 150
Kč. Kde končí oněch 30 korun?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 14. 8. 2006
RE: Cena medu? (18111) (18161)

Lidi neblbnete,
To si nevazite svoji práce? Nebo je letos benzin mnohem levnejsi?
Chovate se jak potravinarske giganty, které drti zemědělce při slusne
urode a pak se chlubi v letacich. Mne osobne se nevyplati prodavat pod
80-100kč /kg bez ohledu na vykupni ceny. Jestliže spekulant ( nechci
jmenovat) pod tihou presvedceni, ze byl slusny rok nabidne likvidující
cenu, neznamena to trh. Jestliže chces nabidnout med za 50kč , protože
jsi letos mel o par kil prumerne vic, udelej to, aspon budu mit po
vánocích lepsi odbytove podminky a zakaznikum zdůrazním kvalitu. Jinak
receno, Ti co se potrebovali rychle zbavit, měli asi nejaky problem s
kvalitou....
Pouzivejte prosim hlavu, ne Velkoobchodni taktiku

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Radek Kruina [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, August 14, 2006 2:47 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Cena medu?

Pepík napsal:

>Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost.
>Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to
>tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet
>různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?

Pokud půjdeš s cenou dolů, potom se Ti půjde těžko znovu nahoru.
Rozmysli
si to vzhledem ke dlouhodobé perspektivě prodeje tvého množství medu.
Já osobně přeji nám všem, ať si každý zvolí svou strategii, aby udal med
pro sebe výhodně z dlouhodobého hlediska.
Souhlasím s Emanem, že trh nás vychová.
Nechovejme se monopolně a nenadávajme sobě ani výkupcům za ceny medu.
Obecně je jasné, že se nikomu nevyplatí ztrácet čas rozléváním medu a
nabízením po kilech při ceně kolem 50,- Kč, když ve výkupu ho v konvi
vykoupí kolem 35,- až 45,- Kč ve velkém najednou.
Osobně se nesetkávám s cenami pod 70,- Kč.

Radek Krušina

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 14. 8. 2006
Re: Zadost o dotace na vcelstva (18167) (18168) (18171)

> Každopádně zásady uveřejňuje Min. zemědělství jako svůj materiál ...

Našel jsem tam v zásadách, že dotace je 180 Kč, ale já vždy dostávám 150 Kč. Kde končí oněch 30 korun?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 14. 8. 2006
Re: Zadost o dotace na vcelstva (18167) (18168) (18169) (18174)

Díky, stáhl jsem. Opíšu si to na počítači a vytisknu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 14. 8. 2006
Re: Zadost o dotace na vcelstva (18167) (18168) (18169)

Oskenoval jsem ti to na:
http://kasalice.ic.cz/zadost.jpg
Snad se to dá použít.

-------------------------------
....Nemá to někdo oskenované?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149) (18157) (18159)

Něco jiného je bezprostřední okolí úlů, které si včely chrání v podstatě bez
zásahu člověka a něco jiného nalétávání včel na volně přístupnou sladinu,
kterou někde nechá někdo třeba kilometr od nejbližších včelstev. Dřív
pochopil bez problémů každý majitel zahrady na venkově, že to nesmí dělat,
protože každý měl na zahradě plno ovocných stromků a bez včel by toho ovoce
tam měl podstatně míň. Dneska už to neplatí a dovedu si představit, že si
někdo myslí, že když to je na jeho zahradě, za kterou platí i daně, tak si
tam může ten med rozlívat jak chce a žádná cizí včela mu na ten med nesmí
přiletět. Bohužel toto včelař těžko ovlivní. Snad jedině ovlivnit nalétávání
včel do bazénu souseda vytvořením vlastního vodního napajedla.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 12:46 PM
Subject: Re: včely a sousedské vztahy


> > Podle mého osobního názoru je prostor aspoň občas v létě ovládaný
> včelami, to je takový že třeba v dusném letním dni před bouřkou tam mohou
> včely napadat lidi a velká zvířata ...
>
> Nebo když soused zapomene venku něco sladkého sletí se mračna včel, stejně
> tak na nějaké květiny apod. jedno jestli 5 nebo 30 metrů od včelína. Když
> skončí normální snůška, tak s tím nelze asi nic moc dělat, dolet včel je
> řádově kilometry, hlavně souseda na takové věci upozornit.
>
> Jedna rada pro nazlobené sousedy: jestliže si stěžují na obtěžování
> včelami, připomeňte jim právě teď, jestli jim vosy nevadí? Já když sedím
na
> dvoře a ani do zahrady nemusím, tak mne obtěžují mračna vos, včela žádná a
> nemůžu s tím nic dělat, není si na koho stěžovat. Vysvětlete sousedovi, že
> je to v přírodě normální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 14. 8. 2006
Re: Zadost o dotace na vcelstva (18167) (18168) (18171)

Dejte vyhledat "Zásady, kterými" a vyskočí to. Jenže to není ani vlastně formulář, nejde to použít.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.85) --- 14. 8. 2006
Re: Zadost o dotace na vcelstva (18167) (18168)

Každopádně zásady uveřejňuje Min. zemědělství jako svůj materiál a jsou dohledatelné na http://www.mze.cz . Do hledej: dát přesně slovo: Zásady . (pro rok 2006)(v některých pdf prohlížečích se to jako formuláře špatně formátuje! )
gp
......
Pokud jde o řetězec "Zásady . (pro rok 2006)" tak mě tam nefungoval, ani podobné kombinace.
Až se to podaří najít a vytisknout, nečlenové žádají přes ČSV, nebo přímo pana ministra?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.85) --- 14. 8. 2006
Re: Nadmerna pece o Sjezd a operatvni rozhodovani nekvyssich funk.CSV (18156)

Vedeni Ceskeho svazu vcelaru prihlasilo na Urade prumysloveho vlastnictvi v Praze dve nove ochranne znamky se zadosti o zapis do rejstriku. Jde o znamku Moravsky med a Slezsky med.Vhodne tak do trojice doplni jiz znamou ochranou znamku Cesky med. Moravsti a slezsti vcelari se nyni mohou citit jeste vice bezpecneji-co se ochrany jejich produkce tyce.
......
A co teprve, až tu produkci bude chránit protiraketová základna (a tři ochrané známky k tomu:-)))) Není nad jistotu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 14. 8. 2006
Re: Zadost o dotace na vcelstva (18167) (18168)

> sou dohledatelné na http://www.mze.cz

Dohledal jsem (D.1), ale ten formulář je neuspokojivý. Není tam ani kolonka na osobní údaje včelaře. To nelze použít. Vypadá to, že, ten formulář má ČSV opravdu jedině ve svém časopise a nehodlá ho na síti zveřejnit. Nemá to někdo oskenované?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re:Zadost o dotace na vcelstva (18167)


> Od: m:

> Kde lze v internetu stáhnout žádost o dotace na včelstva (150 Kč)?
> Včelařství neodebírám.
....

Dotace je poskytována dle podmínek Min. zemědělství a letos ČSV vytvořilo své formuláře, které se neshodují s formuláři "Zásad". Takže jako "žádost" na 1D je pro nečleny ČSV v "Zásadách pro rok 2006". (otevřít v pdf a tisk pouze stránek, které obsahují žádost a prohlášení a formulář k 1D)


Každopádně zásady uveřejňuje Min. zemědělství jako svůj materiál a jsou dohledatelné na http://www.mze.cz . Do hledej: dát přesně slovo: Zásady . (pro rok 2006)(v některých pdf prohlížečích se to jako formuláře špatně formátuje! )

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 14. 8. 2006
Zadost o dotace na vcelstva

Kde lze v internetu stáhnout žádost o dotace na včelstva (150 Kč)? Včelařství neodebírám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18161) (18165)

Dne pondělí 14 srpen 2006 17:03 Petr Lokvenc napsal(a):

> hluboko pod cenou. Porovnejte například hodnotu kilogramové sklenice medu a
> krabičky cigaret. A to zdaleka nemám na mysli jen hodnotu finanční.

no jo, ale v medu neni (mimo sladkosti :)) zadna navykova latka, ktera by Vas
nutila si ho stale znovu kupovat. A nejde jen o sladkost, muj syn se po
cokolade muze utlouct, ale med je podle nej moc sladky.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18161)


> Pepík napsal:
>
>>Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost.
>>Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to
>>tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet
>>různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?

Nevzalo by to vítr z plachet "různým překupníkům a nakonec i supermarketům",
ale jen a jenom nám, včelařům. Musím se přiznat, že to dost dobře nechápu.
Na jedné straně si včelaři naříkají, jak je dnes včelaření nevýnosné, ba
přímo prodělečné a na druhé straně jsou ochotni svůj bezesporu daleko
kvalitnější med, než bývá ten v supermarketech, prodávat hluboko pod cenou.
Porovnejte například hodnotu kilogramové sklenice medu a krabičky cigaret. A
to zdaleka nemám na mysli jen hodnotu finanční.
Náš zákazník, který chce kvalitní med a nejen módní sladidlo do čaje, ten si
určitě náš med koupí. A nebude si ho odpírat jen kvůli tomu, že dnes stojí
100.- až 120,- Kč místo čtyřiceti, kolik stál někdy před dvacetipěti roky,
kdy 6000,- měsíčně už představovalo velmi slušný příjem ...
S pozdravem Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni? (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105) (18107) (18136) (18138) (18158) (18163)

Od: <Josef.Mensik:

> Jaksi nemohu strávit efektivnost používání měniče u pohonu na medomet 3700-10000
> Kč se mi zdá příliš vysoká částka na zařízení které je v provozu hodinu nebo dvě
> čistého času za den a to nejdéle 3 týdny v roce Podle mne energeticky náročnější
> řešení musí být pak levnější
....

Já myslel, že se zájmem včelařit je také zájem mít trochu vybavení na úrovni? :-) Ono fr. měnič není triaková regulace. S fr. měničem jsou možnosti daleko větší. (regulace dalších as. pohonů a motorů)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni? (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105) (18107) (18136) (18138) (18158)

Jaksi nemohu strávit efektivnost používání měniče u pohonu na medomet 3700-10000 Kč se mi zdá příliš vysoká částka na zařízení které je v provozu hodinu nebo dvě čistého času za den a to nejdéle 3 týdny v roce Podle mne energeticky náročnější řešení musí být pak levnější
V RADIO TECHNIKOVI DOSTANETE STAVEBNICI PRO KOMUTÁTOROVÁ MOTORY ZA 400 Kč nabízí se k použití reostat z odporů nebo i vodní dodnes ho vidím používat u kolotočů. MĚ KAMARÁD VYROBIL stmívač za 150 kč, ale zatím to nemám v kupě samostatný motor jde dobře UVIDÍM

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Janta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?
> Datum: 14.8.2006 11:40:45
> ----------------------------------------
> Můžu Vám nabídnout frekvenční měniče (nejen) od firmy Siemens. 370W nabízím
> včetně digitálního ovl. panelu za cca 3700,- bez DPH. Ihned k dodání.
> Profesionálně je dodávám - cca 10 výrobců.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re:v?ely a sousedsk? vztahy (18149)

sousední včelař to řešil mezi sousedy zavěšením neotexové plachty na plot
fungovalo to

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?ely a sousedsk? vztahy
> Datum: 14.8.2006 07:08:05
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
> Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo
> jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?
> Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva nahradím
> deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce
> aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva. Díky za iformace.
> Tomáš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 14. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111)

Pepík napsal:

>Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost.
>Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to
>tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet
>různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?

Pokud půjdeš s cenou dolů, potom se Ti půjde těžko znovu nahoru. Rozmysli si to vzhledem ke dlouhodobé perspektivě prodeje tvého množství medu.
Já osobně přeji nám všem, ať si každý zvolí svou strategii, aby udal med pro sebe výhodně z dlouhodobého hlediska.
Souhlasím s Emanem, že trh nás vychová.
Nechovejme se monopolně a nenadávajme sobě ani výkupcům za ceny medu.
Obecně je jasné, že se nikomu nevyplatí ztrácet čas rozléváním medu a nabízením po kilech při ceně kolem 50,- Kč, když ve výkupu ho v konvi vykoupí kolem 35,- až 45,- Kč ve velkém najednou.
Osobně se nesetkávám s cenami pod 70,- Kč.

Radek Krušina



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18116) (18139) (18155)

dobry den, pane karle,
neprodavejte pod 100 lesni, urcite o zakazniky neprijdete, naopak, budou si
jisti, ze u vas koupi kvalitu!
nebo snad neplati: kvalita = cena?
je to tezke, ja vim,
ale urcite se vyplati nepodlehat tomu "davu"...
s pozdravem
mariana prokesova
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 10:27 AM
Subject: Re: Cena medu?


> >V čem je viděna ta výhoda? To by mě zajímalo. Když je >vidno, že Obora má
> na trhu v řetězci obchodů Hypernova med >okolo 130 -150,-/kg
>
> To je dobré, došlo na má slova. Teď jen aby vedení vyzvalo své členy k
> solidaritě a rozumu, aby "nekurvili" cenu a trochu začalo své členy
> vzdělávat.
>
>>a výkupní cena je od 30 - 36,-/kg . K tomu za nejnižší >výkupní ceny u
> nás. (situace cca před měsícem).
>
> No na rozdíl od Předboje nechtějí blbě skončit. Tady nezbývá, než aby si
> členové vzali k ruce staré čísla Včelařství, kde vedení pobuřovalo, že
> obchodníci nakupují za 30 a za 60 vyváží (v jaké formě sud/sklenice už
> neřešilo) a žádalo vysvětlení, nebo si udělali obrázek, koho si zvolili.
>
>>Jaká je tedy ta výhoda pro včelaře - člena ČSV? Že dělá a >je ve svazu a
> odvádí mnohdy dvojité příspěvky organizaci a >ta naněm ještě dále
> vydělává?
> (tedy prý tedy Obora žádný >zisk ve výsledku pro svaz neprodukuje ;-) )
> Nejlepší je >natom, že vlastně jde jen o regionální výkup dle sdělení
>>zástupců této s.r.o., .... ale svaz má přeci větší >působnost. Ne?
>
> Členství je přeci dobrovolné, zbývá jen, aby členové byli objektivně
> informováni, pokud o to stojí, ale je to jejich věc. Pokud na tom
> netrvají.
>
>>Já vím, že marže marketů jsou velké. (v součtu až 50% z >prodané hodnoty
> ceny medu) Vidím v tom jen orintaci na >větší a větší baliče medu, kterým
> je ovšem dnes svaz >zprominutím šumafuk.
>
> Tak si udělej vzorovou kalkulaci. Minus DPH, minus obaly, režije, a pokud
> ti tam zbyde velký zisk, tak se podle toho zařiď.
>
>
> Většině členů by pomohla větší osvěta a kolegialita. Například, kdyby svaz
> Těm, kterým se vyplatí prodávat v malém za 60 a míň účtoval plnou cenu
> léčení, protože ekonomika jejich provozu je skvělá, a není třeba, aby jim
> třeba důvěrník léčil zadarmo. Žádný kartel, jen ekonomická
> objektivizace:-)))
> Zvýšení tržní ceny o 10,-na kilo, to je dotace několik set korun na
> včelstvo bez poplatků svazu.
> Prostě jen vycházet z ceny Včelpa, minus slevy za větší balení, vlastní
> odvoz, letní sleva, ale cena medu je 140Kč.
> Samozřejmě, pokud si někdo dojde s pětikilovkou do včelína, tak je u toho
> spousta možných slev a cena dle dohody. Ale prodávat tmavý med pod 100,
> což
> asi budu muset, protože jsem schopen "udržet" cenu jen asi dvacet korun
> nad
> nejnižší nabídkou, to je asi maximum, na které si troufám beze ztráty
> zákazníků.
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149) (18157)

> Podle mého osobního názoru je prostor aspoň občas v létě ovládaný včelami, to je takový že třeba v dusném letním dni před bouřkou tam mohou včely napadat lidi a velká zvířata ...

Nebo když soused zapomene venku něco sladkého sletí se mračna včel, stejně tak na nějaké květiny apod. jedno jestli 5 nebo 30 metrů od včelína. Když skončí normální snůška, tak s tím nelze asi nic moc dělat, dolet včel je řádově kilometry, hlavně souseda na takové věci upozornit.

Jedna rada pro nazlobené sousedy: jestliže si stěžují na obtěžování včelami, připomeňte jim právě teď, jestli jim vosy nevadí? Já když sedím na dvoře a ani do zahrady nemusím, tak mne obtěžují mračna vos, včela žádná a nemůžu s tím nic dělat, není si na koho stěžovat. Vysvětlete sousedovi, že je to v přírodě normální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Janšta (212.71.138.132) --- 14. 8. 2006
Re: poptávka frekvenční měnič (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105) (18107) (18136) (18138)

Můžu Vám nabídnout frekvenční měniče (nejen) od firmy Siemens. 370W nabízím včetně digitálního ovl. panelu za cca 3700,- bez DPH. Ihned k dodání. Profesionálně je dodávám - cca 10 výrobců.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149)

Podle mého osobního názoru je prostor aspoň občas v létě ovládaný včelami,
to je takový že třeba v dusném letním dni před bouřkou tam mohou včely
napadat lidi a velká zvířata pro tak 4 - 6 úlů okruh 5 metrů kolem úlů a ve
směru výletu včel tak 15 - 20 metrů. Pro jeden, dva úly se to zmenšuje o
třetinu až polovinu. Tolik by podle mne mělo být minimum vlastní plochy na
rovině, pokud chci chovat včely a chci minimalizovat kontakt včel se
sousedy. Pokud je menší, je třeba mít sousedy takové, že jim občasné žihadlo
nevadí, nebo zkusit se domluvit a uplatit medem + tvrzením, že včelí jed
zlepšuje revma. V úplně krajním případě obehnat stanoviště živým plotem,
zezadu tak, aby kolem úlů šlo projít a pracovat ve včelách a zepředu ve
směru výletů včel tak 2-3 metry daleko od úlů. Výška plotu tak 1,5 metru, ve
směru výletu včel možná víc. Pokud ten živý plot bude od plotu se sousedem
aspoň odhadem dva metry, tak ten soused ani do toho nemá co mluvit.
Provizorně pomůže hustá řada tyčkových fazolí, než plot vyroste. Ale odrazí
se to na výnosu, včely budou ve stínu. Taky je třeba aktivně kupovat matky
zaručující klidné včely a ty divočejší likvidovat, mezi včelami
vyšlechtěnými komerčnímu chovy jako klidné a nešlechtěnými včelami je v
divokosti velký rozdíl.
Jinak kolikrát jsem uvažoval, jak by se asi chovaly včelstva, kdyby byly
třeba umístěny na něčem jako ploché střeše garáže dva a půl metru vysoko
nebo dokonce ploché střeše baráku. Z hlediska obtěžování sousedů včelami by
to mohlo být pro malou zahrádku řešení. Pokud by to bylo v létě na nějakém
zastíněném místě, ani by jim tam nevadilo horko. Možná, že by to šlo i na
nezastíněné střeše natřené světlou barvou nebo rovnou zatravněné. Přirozeně
by se musela řešit mechanická odolnost střechy. Z hlediska toho, že včely
okamžitě ráno po východu slunce až do západu jsou na takovém místě v plném
světle oproti včelám někde pod stromem by to mohlo být dost výhodné
stanoviště.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tom" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 7:07 AM
Subject: včely a sousedské vztahy


> Dobrý den,
> mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
> Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo
> jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?
> Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva
nahradím
> deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce
> aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva. Díky za iformace.
> Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 14. 8. 2006
Nadmerna pece o Sjezd a operatvni rozhodovani nekvyssich funk.CSV

UV 23.3.2004 schvalil pripravu 8.sjezdu a zvolil pracovni komisi s predsedou V.Soboty,cleny:J.Machova,Z.Dobisek,A.Prihodova,P.Stibor,J.Moucka.
Znacka Cesky Ned to nebude problem,parametry kontroly/kvality/jsou prisnejsi nez prislusne normy v EU Na Cesky Med 6-8tisic tun jsou Bremy pripraveny vykoupit.
Srpnove zasedani UV
Presne rok kdy byl L.Sojka zvolen predsedou CSV.Podekoval za racionalni kriticke pripominky-prispely k uchovani dobreho postaveni ceskeho vcelarstvi v Evrope-problemy je treba resit.
UV schvaluje konani VCS volebnich clenskych schuzi ZO,okresni konference a 8.sjezd.jejich pripravu a program uklada publikovat ve Vcelarstvi.
/Vcelarstvi 2004/11/302/JUDr.J.Havlan clen predsednictva.
Redakcni rada doporucila,aby byl otisten clanek,ktery napomuze funkcionarum ZO k priprave a konani VCS,aby byly v souladu s predpisy a rozhodnutim CSV./
Vaclav Koran z predstavenstva Vcely Predboj...cleny zasedani UV zklamal.Pri odchodu byl cleny ostre kritizovan z oci do oci.Ti/v usneseni/hlasovanim rozhodli,ze obsahem jeho vystoupeni/situaci Vcely Predboj/se nebudou zabyvat,v dusledku nepredlozeni variant reseni.
Vyjadreni red.Vcely Predboj J.Benese na internetu 11.10.2004 :
Od 30.9.2004 Vcela Predboj prerusila svoji cinnost,vraci vykoupeny med,ktery budto vymenuje za medovinu,nebo v maloobchodnim baleni,dohodou za nizsi cenu,prodejem nepotrebne technologie.

-Inciativa dve jubilea- listopad moderni Vcelar :
Po padu Vcely Predboj,jsou clenove CSV nespokojeni s tim,jak se k problemu postavilo vedeni svazu.V souladu stanovami jsme se obratili na prislusne funkcionare CSV.

UV a UKRK zasedani 20.11.2004 schvalilo dulezite dokumenty 2005/1/3
Schvalilo metodiku a konani okresnich konferenci a 8.sjezdu.
Mistopredseda V.Sobota pojednal o pripravach okresnich konferenci a sjezdu.
Reditel Vcely Predboj J.Benes se stal novym mistopredsedou predstavenstva a seznamil pritomne se svymi kroky
UVCSV Bere na vedomi informace o Vcele Predboj a.s.
PUV ulozeno projednat s vetsinovym vlastnikem V.P.,moznosti dalsiho provozovani i moznosti pripadneho ukonceni cinnosti.

Inciativa nejvyssich z predsednictva CSV k setkani s predsedy okresnich vyboru:Vysocina,Jihomoravskeho a Zlinskeho kraje.
Zhodnotil predseda CSV Ludek Sojka:V predsjezdovem obdobi to byla velmi uzitecna vymena nazoru.Z diskuse vyplynulo ze -i2j- vychazeli z mylnych a nicim nepodlozenych udaju.Tento-pamflet-nenasel pozitivni odezvu mezi vcelari.Na porade prevazovala konstruktivni atmosfera./2005/4/87/

Moderni Vcelar
O vyjadreni k situaci ve Vcele Predboj jsme pozadali tajemnika M.Peroutky.Ten nechtel...ze jeho stanovisko prinese prosincove Vcelarstvi. K clanku L.Cesky-Ma uz i ceske vcelarstvi svuj tunel?-ktery prezentoval na internetove konferenci,zvazuje podat trestni oznameni
Prosincove Vcelarstvi:
O aktualnim stavu ve firme ma pravo podavat informace vetsinovy majitel.ktery otiskl svoji internetovou zpravu z 11.10.2004

Dar od vedeni CSV Dve ochranne znamky.
Vedeni Ceskeho svazu vcelaru prihlasilo na Urade prumysloveho vlastnictvi v Praze dve nove ochranne znamky se zadosti o zapis do rejstriku. Jde o znamku Moravsky med a Slezsky med.Vhodne tak do trojice doplni jiz znamou ochranou znamku Cesky med. Moravsti a slezsti vcelari se nyni mohou citit jeste vice bezpecneji-co se ochrany jejich produkce tyce.

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.31) --- 14. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18116) (18139)

>V čem je viděna ta výhoda? To by mě zajímalo. Když je >vidno, že Obora má na trhu v řetězci obchodů Hypernova med >okolo 130 -150,-/kg

To je dobré, došlo na má slova. Teď jen aby vedení vyzvalo své členy k solidaritě a rozumu, aby "nekurvili" cenu a trochu začalo své členy vzdělávat.

>a výkupní cena je od 30 - 36,-/kg . K tomu za nejnižší >výkupní ceny u nás. (situace cca před měsícem).

No na rozdíl od Předboje nechtějí blbě skončit. Tady nezbývá, než aby si členové vzali k ruce staré čísla Včelařství, kde vedení pobuřovalo, že obchodníci nakupují za 30 a za 60 vyváží (v jaké formě sud/sklenice už neřešilo) a žádalo vysvětlení, nebo si udělali obrázek, koho si zvolili.

>Jaká je tedy ta výhoda pro včelaře - člena ČSV? Že dělá a >je ve svazu a odvádí mnohdy dvojité příspěvky organizaci a >ta naněm ještě dále vydělává? (tedy prý tedy Obora žádný >zisk ve výsledku pro svaz neprodukuje ;-) ) Nejlepší je >natom, že vlastně jde jen o regionální výkup dle sdělení >zástupců této s.r.o., .... ale svaz má přeci větší >působnost. Ne?

Členství je přeci dobrovolné, zbývá jen, aby členové byli objektivně informováni, pokud o to stojí, ale je to jejich věc. Pokud na tom netrvají.

>Já vím, že marže marketů jsou velké. (v součtu až 50% z >prodané hodnoty ceny medu) Vidím v tom jen orintaci na >větší a větší baliče medu, kterým je ovšem dnes svaz >zprominutím šumafuk.

Tak si udělej vzorovou kalkulaci. Minus DPH, minus obaly, režije, a pokud ti tam zbyde velký zisk, tak se podle toho zařiď.


Většině členů by pomohla větší osvěta a kolegialita. Například, kdyby svaz Těm, kterým se vyplatí prodávat v malém za 60 a míň účtoval plnou cenu léčení, protože ekonomika jejich provozu je skvělá, a není třeba, aby jim třeba důvěrník léčil zadarmo. Žádný kartel, jen ekonomická objektivizace:-)))
Zvýšení tržní ceny o 10,-na kilo, to je dotace několik set korun na včelstvo bez poplatků svazu.
Prostě jen vycházet z ceny Včelpa, minus slevy za větší balení, vlastní odvoz, letní sleva, ale cena medu je 140Kč.
Samozřejmě, pokud si někdo dojde s pětikilovkou do včelína, tak je u toho spousta možných slev a cena dle dohody. Ale prodávat tmavý med pod 100, což asi budu muset, protože jsem schopen "udržet" cenu jen asi dvacet korun nad nejnižší nabídkou, to je asi maximum, na které si troufám beze ztráty zákazníků.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.31) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149)

Dobrý den,
mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
.....
To záleží na situaci. Předpokládám, že máte včely daleko od plotu ve středu své zahrady, česny na větší část své zahrady. Ne jako někdo, kdo je dává včely sousedovi k plotu česny, a pak se diví.
V tom případě není co řešit. Vysázejte před svými úly vysoký živý plot, nebo z folie či "rákosové rohože" provizorní ohrazení, než plot vyroste. A měnit matky a měnit matky. A nebo dát včely mimo obec. To má taky své kouzlo. Výlety a mnohdy i lepší snůškové podmínky.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149) (18151) (18152)

Dne pondělí 14 srpen 2006 08:29 m napsal(a):
> > Pokud si souseda nechcete rozhnevat, a plot je Vas, dejte tam nejakou
>
> plachtu a pred plot vysadte nejake kere - treba lisky, vrby, jivy, ktere do
> cca 5 let vyrostou a bude po problemu
>
> Problém může být i v takovém vysokém plotu pokud bude sousedovi stínit
> pozemek v míře větší než je únosné. Rozdhodně se vyplatí se sousedem výšku
> plotu projednat.

no nato je asi potreba znat presneji mistni situaci, v takovem pripade by v
ramci dobrych sousedskych vztahu asi bylo nejlepsi na ten drateny plot dat
takovou tu zelenou sit, co je +- prusvitna . Co jsem se nak tak informoval, z
hlediska staveb je celkem dulezita orientace, tedy pokud neco postavite na
jih a pak defakto stinite cely den je rozdil oproti 2 m. plotu , ktery Vam na
cca pruhu 2 m "sebere" slunce o 1 hohinu. Ale to jiz se vcelama nesouvisi.
Soused se holt bude muset rozhodnout, jestli mu vic vadi vcely, nebo stin :) .
Jinak umistneni vcel neni zadnym zakonem , ani vyhlaskou upraveno, v pripade
postipani se sousedovy bude velmi tezko dokazovat, ze vcela, ktera ho pichla
byla opravdu Vase ( a nejednalo se o zaletlou vcelu nekoho uplne jineho).
Samozrejmosti je chov linie, ktera je nebodava.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149) (18151)

> Pokud si souseda nechcete rozhnevat, a plot je Vas, dejte tam nejakou plachtu a pred plot vysadte nejake kere - treba lisky, vrby, jivy, ktere do cca 5 let vyrostou a bude po problemu

Problém může být i v takovém vysokém plotu pokud bude sousedovi stínit pozemek v míře větší než je únosné. Rozdhodně se vyplatí se sousedem výšku plotu projednat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: včely a sousedské vztahy (18149)

Dne pondělí 14 srpen 2006 07:07 Tom napsal(a):
> Dobrý den,

dobry

> mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
> Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo
> jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?

pokud to neupravuje mistni vyhlaska, nebo uzemni plan, pravidla st. zakona,
drobna stavba. Pokud pockate do 1.7.2007 , plati novy zakon a s vymenou dilcu
plotu uz nemusite ani podavat sdeleni, pouze stavet. Ale ani ted neni zakonem
vyzadovan souhlas souseda pri drobne stavbe.

> Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva nahradím
> deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce
> aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva.

viz. vyse + archiv konference.

Pokud si souseda nechcete rozhnevat, a plot je Vas, dejte tam nejakou plachtu
a pred plot vysadte nejake kere - treba lisky, vrby, jivy, ktere do cca 5 let
vyrostou a bude po problemu ( ale jestli je to soused "stezovatel", budou mu
misto vcel vadit Vase kere :) )

> Díky za iformace.
> Tomáš

Neni zac, Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zak (e-mailem) --- 14. 8. 2006
RE: Co d?vat do ku??ku (18121) (18129) (18132) (18133) (18140)

Když jsme u těch rybářů,
včera jsme byli s dětmi na rybách, sedíme u prutů, pohoda ani ne teplo,
akorát na košili. Kluk sleduje jak mu pomalu bere, připravený u prutu čeká
na zásek, najednou rána , vidlička vylomená, prut ve vzduchu a než jsem
stačil zvednout hlavu, už plaval oblečený ve vodě, po pár metrech prut
chytil a teprve na břehu se rozklepal a začal povídat. No to byl ale hukot.
Vida co dokázal 43 cm kapr.
Jo holt v TESCU se tyto zážitky nekoupí, ale pro mnoho lidí je to
pohodlnější odpoledne. A tak je to i s tím medem.

Vyražte na hoby, ale v rozumném množství, když ještě večer pořát celá rodina
krájí a čistí, už to není zábava.

KZ

ing. Karel Žák
Na Kopci 7, 586 01 Jihlava
tel. 776 339 793
karel-zak/=/seznam.cz
-----Original Message-----
From: A.Turcani [mailto:anton.turcani/=/gmail.com]
Sent: Sunday, August 13, 2006 5:37 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Co d?vat do ku??ku

Som spokojný, že môj príspevok nebol zbytočný.
Pane Radime P. Už rastú ! Pred pár týždňami sme diskutovali o hubách. Po
vysokých teplotách, búrkach a daždivých dňoch, prišla očakávaná chvíľa
výskytu a zbieraniu húb. Včera som si vyšiel asi do 1km vzdialeného
dubového lesa a nešiel som zbytočne. V riedkom lese pod dubom som našiel
jedného nádherného dubáka, pri ktorom sa krčili ešte dva malé a v kruhu 2m
ešte ďalších jedenásť. Opravdivý hubár prežíva neopísateľný pocit, asi ako
rybár, ktorý dlhé dni nahadzuje udicu do vody a keď sa mu podarí konečne
niečo chytiť, je celý od vzrušenia bez seba. To však nebolo nič proti tomu,
čo prinášali z hory desiatky hubárov. Plné košíky v množstvách 100 a
viacej. Mám to šťastie vidieť u výkupcu, kde ich ľudia prinášajú. Sú akoby
ich jedna mater mala (čo do jednotnej veľkosti), v káve kúpavala, sú
nádherne zamatovo hnedé, klobúčik priliehajúci k k nohe a noha- koreň pekne
baňatý. Prepáčte, že píšem aj o inej téme, a/le viem, že i v Česku sú
vášniví hubári. K môjmu nebohému švagrovi (Jindřich Anděl z Krkonôš)
prišiel na návštevu otec a ten deň čo deň keď rástli bol v lese, tak ho
zaujali naše hory bohatstvom a rôznosťou húb. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (81.30.251.9) --- 14. 8. 2006
včely a sousedské vztahy

Dobrý den,
mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?
Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva nahradím deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva. Díky za iformace.
Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18128) (18130) (18147)

Záleží jak moc se to nalisuje, asi to bude mírně těžší než polystyren kromě
zvlášť tvrdého pěnového polystyrenu. Hustota i jiné vlastnosti odpovídá
zhruba hobře, řekl bych, že při dobrém rozmělnění může být i pevnější. Když
jsem to zkoušel doma, vyrobil jsem v podstatě ručním tlakem desku 1 cm
silnou zhruba odpovídající právě tak asi té hobře. Problém takových
materiálů pro výrobu úlu je ale v tom, že se asi dobře hodí pro kryté
včelíny, pro venkovní použití se musí hodně impregnovat proti vodě, 1
hobrový nastavek při impregnaci dostal do sebe až litr femeže a s tím
papírovým to bude podobné. Nyní plánuji použít tento materiál pro výrobu
briket s uhelným prachem.
Ovšem existují i tenkostěnné výrobky z recyklovaného papíru, které jsou
lisovány strojně velmi vysokým tlakem, kde je ten papír hustší než dřevo a
srovnatelně pevný s masivním dřevem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 9:04 PM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> > Mimochodem takovou papírovinu nalisovat do příslušné formy, odstranit
> formu, nechat vyschnout a potom naimpregnovat zevnitř proti okusu včelami
a
> zvenku proti povětrnosti a je tady nástavek z papírové hmoty bez spojů.
>
> Jak je to s hustotou papíroviny? Kolik to váží? Předpokládám, že
polystyren
> je lehčí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18128) (18130)

> Mimochodem takovou papírovinu nalisovat do příslušné formy, odstranit formu, nechat vyschnout a potom naimpregnovat zevnitř proti okusu včelami a zvenku proti povětrnosti a je tady nástavek z papírové hmoty bez spojů.

Jak je to s hustotou papíroviny? Kolik to váží? Předpokládám, že polystyren je lehčí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 13. 8. 2006
Re: (18144)

Dobrý den, do vosího hnízda ničím nepíchat, nejlépa chatu přenést opatrně o několik metrů dále. Benzín a podobné zápalné látky v žádném případě nepoužívat, nebezpečí požáru! A zeptat se i ve vosím fóru na další rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 13. 8. 2006
inzerát - dřevěné úly

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.22.44.52) --- 13. 8. 2006

Dobrý den,
jak odstranit vosí hnízdo na verandě chaty?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18129) (18132) (18133) (18140)

Určitě rostou. Budu muset otestovat .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 5:36 PM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> Som spokojný, že môj príspevok nebol zbytočný.
> Pane Radime P. Už rastú ! Pred pár týždňami sme diskutovali o hubách. Po
> vysokých teplotách, búrkach a daždivých dňoch, prišla očakávaná chvíľa
> výskytu a zbieraniu húb. Včera som si vyšiel asi do 1km vzdialeného
> dubového lesa a nešiel som zbytočne. V riedkom lese pod dubom som našiel
> jedného nádherného dubáka, pri ktorom sa krčili ešte dva malé a v kruhu 2m
> ešte ďalších jedenásť. Opravdivý hubár prežíva neopísateľný pocit, asi ako
> rybár, ktorý dlhé dni nahadzuje udicu do vody a keď sa mu podarí konečne
> niečo chytiť, je celý od vzrušenia bez seba. To však nebolo nič proti
tomu,
> čo prinášali z hory desiatky hubárov. Plné košíky v množstvách 100 a
> viacej. Mám to šťastie vidieť u výkupcu, kde ich ľudia prinášajú. Sú akoby
> ich jedna mater mala (čo do jednotnej veľkosti), v káve kúpavala, sú
> nádherne zamatovo hnedé, klobúčik priliehajúci k k nohe a noha- koreň
pekne
> baňatý. Prepáčte, že píšem aj o inej téme, ale viem, že i v Česku sú
> vášniví hubári. K môjmu nebohému švagrovi (Jindřich Anděl z Krkonôš)
> prišiel na návštevu otec a ten deň čo deň keď rástli bol v lese, tak ho
> zaujali naše hory bohatstvom a rôznosťou húb. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
měřič vodivosti

Nemáte někdo starší měřič vodivosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co d?vat do ku??ku (18121) (18129) (18132)

Když už jsme u toho tak s ním lze i natírat hliněné podlahy TA MÁ PAK PO USCHNUTÍ ZELENOU BARVU JE HLADKÁ JAK LINO A DOBŘE SE UDRŽUJE dříve se to používalo i v domácnostech ale muselo se to tak dvakrát do roka dělat znovu

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co d?vat do ku??ku
> Datum: 13.8.2006 10:35:10
> ----------------------------------------
> Kravské lejno je nedoceněná surovina. V Nepálu s tím topí v kamnech. Já tím
> smíchané s jílem léčil rány na stromech. A teď do kuřáku je taky dobrý tip.
> Sám používá vysušený choroš, houbu na stromech. Musí se nařezat na kostičky
> a dobře vysušit. Pak vydrží dlouho doutnat. Zapaluju to pomocí obalu na
> vajíčka, nebo postříkám trošku denat. lihem.
> -------------
> >Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.5) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18129) (18132) (18133)

Som spokojný, že môj príspevok nebol zbytočný.
Pane Radime P. Už rastú ! Pred pár týždňami sme diskutovali o hubách. Po vysokých teplotách, búrkach a daždivých dňoch, prišla očakávaná chvíľa výskytu a zbieraniu húb. Včera som si vyšiel asi do 1km vzdialeného dubového lesa a nešiel som zbytočne. V riedkom lese pod dubom som našiel jedného nádherného dubáka, pri ktorom sa krčili ešte dva malé a v kruhu 2m ešte ďalších jedenásť. Opravdivý hubár prežíva neopísateľný pocit, asi ako rybár, ktorý dlhé dni nahadzuje udicu do vody a keď sa mu podarí konečne niečo chytiť, je celý od vzrušenia bez seba. To však nebolo nič proti tomu, čo prinášali z hory desiatky hubárov. Plné košíky v množstvách 100 a viacej. Mám to šťastie vidieť u výkupcu, kde ich ľudia prinášajú. Sú akoby ich jedna mater mala (čo do jednotnej veľkosti), v káve kúpavala, sú nádherne zamatovo hnedé, klobúčik priliehajúci k k nohe a noha- koreň pekne baňatý. Prepáčte, že píšem aj o inej téme, ale viem, že i v Česku sú vášniví hubári. K môjmu nebohému švagrovi (Jindřich Anděl z Krkonôš) prišiel na návštevu otec a ten deň čo deň keď rástli bol v lese, tak ho zaujali naše hory bohatstvom a rôznosťou húb. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Cena medu? (18111) (18116)

> Od: P.K.:
> jaký med a za co ho prodávají supermarkety je pro nás jen výhodné....
.....

V čem je viděna ta výhoda? To by mě zajímalo. Když je vidno, že Obora má na trhu v řetězci obchodů Hypernova med okolo 130 -150,-/kg a výkupní cena je od 30 - 36,-/kg . K tomu za nejnižší výkupní ceny u nás. (situace cca před měsícem)

Jaká je tedy ta výhoda pro včelaře - člena ČSV? Že dělá a je ve svazu a odvádí mnohdy dvojité příspěvky organizaci a ta naněm ještě dále vydělává? (tedy prý tedy Obora žádný zisk ve výsledku pro svaz neprodukuje ;-) ) Nejlepší je natom, že vlastně jde jen o regionální výkup dle sdělení zástupců této s.r.o., .... ale svaz má přeci větší působnost. Ne?
Já vím, že marže marketů jsou velké. (v součtu až 50% z prodané hodnoty ceny medu) Vidím v tom jen orintaci na větší a větší baliče medu, kterým je ovšem dnes svaz zprominutím šumafuk.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: poptávka frekvenční měnič (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105) (18107) (18136)

Frekvenčních měničů je v nabídce plno, akorát pro jejich vnitřní řízení se
nepoužívají nějaké vysokosériové a tudíž levné specializované součástky, ale
firmy si je většinou konstruují samy. Podle toho taky vypadá i jejich vysoká
cena.
Hned z první obrazovky vyhledávače vypadly tyto slibné stránky:
http://www.avetop.cz/automatizace/Menu/LG/FM.htm
http://www.seplast.cz/frekvencni-menice.htm
http://www1.siemens.cz/ad/current/04_data/downloads/c090portals/pohony/pohon
y_prospekty/Pohony_prospekt_04_2006_cz.pdf
http://www.elprodrive.cz/frekvencni_menice_cf.html
nebo z druhé ruky
http://elektrika.cz/bazar

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 2:40 PM
Subject: poptávka frekvenční měnič


Vážení přátelé,
scháním pro sebe frekvenční měnič na medomet, nejlépe od firmy
ControlTech s.r.o. . Přítel Mikšovský, z této firmy, ještě vloni
nabízel výprodejové typy SCC 160. Pokud někdo z Vás máte a nebudete ho
potřebovat, nebo by jste věděli o jiném typu stačí pro výkon 0,37kW budu
Vám vděčný.
Předem děkuji


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 13. 8. 2006
RE: Antwort: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič (17852) (17862) (17872) (17878) (17886) (17919) (17996)

Díky kontakt na trojnožku už mám

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz.sk [mailto:M.Osusky/=/fritz.sk]
Sent: Tuesday, August 08, 2006 9:04 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič

trojnozku vyraba jeden chlapik zo Znojma. Pravidelne obizda vsetky
vcelarske vystavy. Ak nema niekto jeho kontakt po ruke, pozriem to vecer

doma a poslem.

Matej




Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
04.08.2006 20:20
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič






Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
někde???
Předem děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: cukernat?n? medu

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
za
zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
kvalitnější
než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz





__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 13. 8. 2006
poptávka frekvenční měnič (18038) (18040) (18048) (18056) (18058) (18105) (18107)

Vážení přátelé,
scháním pro sebe frekvenční měnič na medomet, nejlépe od firmy
ControlTech s.r.o. . Přítel Mikšovský, z této firmy, ještě vloni
nabízel výprodejové typy SCC 160. Pokud někdo z Vás máte a nebudete ho
potřebovat, nebo by jste věděli o jiném typu stačí pro výkon 0,37kW budu
Vám vděčný.
Předem děkuji


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Friday, August 11, 2006 5:35 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Přirozeně nějaký pohyblivý hořák, třeba převážený třeba na přívěsu za
autem
až k těm úlům.. 100 200 wattů příkon na ventilátorty, které by do toho
ohně
foukaly vzduch, takže i ty polystyrenové nastavky rozumně prokládané
třeba
dřevem by shořely bez čoudu stejně jako přikládané v tom stacionárním
zplynovacím kotli. Až ten čoud z volného spalování úlů bude podstatně
vadit,
tak možná něco takového vznikne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 1:05 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na
principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly
zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně
ekologičtěji
než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých
100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila
manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou
do
ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les
...
prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář
(hasič)
a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco
chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom.
Nějakých
100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně
obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz


__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy clanok (18127) (18134)

To zní velice rozumně, pokud to můžu posoudit jako člověk nemající naštěstí
s morem plodu žádné zkušenosti. Pokud by byla možnost vyšetření každého
včelstva zvlášť, mohly by se vyřadit včelstva třeba jen náchylná k moru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 11:38 AM
Subject: Re: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk -
novy clanok


> Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla
> uběhnout kratší doba než je u nás. Pepan
> .....
> Na té metodě je zajímavá jiná věc - !!!plošná celostátní jarní
> kvalifikovaná prohlídka všech včelstev!!!
> Likvidují se zřejmě jen klinicky pozitivní včelstva, že do týdne, to je
jen
> technickoorganizační detail.
> Mor není Ebola, a nešíří se zřejmě jen tak, že se někde zalítne jedna
včela
> do druhého včelstva, nebo že se někde na květu otře jena včela o druhou.
> Pokud nejde o včelstvo, kterému hrozí vyloupení, nebo uhynutí a je
> dostatečně silné, není asi třeba tolik spěchat.
> Tvrdí se, že od nákazy, do viditelných příznaků to trvá několik let.
> Obdobná informace o Nov.Zélandské metodě je na
> http://www.vcelari.sk/vcelar/2006/vcelar5_2006.pdf. V tomto článku je
> uváděno, že k propuknutí nákazy je třeba asi 35 milonu spor. Tedy asi to
> množství, které se tam dostane loupeží, nakaženým dílem atd. Nikoliv
běžným
> včelím provozem.
> Pokud by se nákaza tak snadno šířila, jak včelaři v postižených oblastech
> rádi tvrdí, tak by bylo btížné vysvětlit, že ani po několikaleté existenci
> nákazy v nějaké oblasti dojde k utracení jen zlomku včelstev.
> Problém je, že mor je na stanovištích dlouho "tolerován" trpí se chcípáci,
> posilují se, nekontrolují se úhyny a mor pěkně přežívá a čeká na svoji
> šanci. Pak stačí třeba jedna pořádná melicitoza, velké úhyny a loupeže v
> nemocných včelstvech, a nakonec někteří vynálezci dávají plásty s
> cementovým medem do necek před včelíny a nechávají vybrat včelám, nebo je
> kropí konví atd. Myslím, že v takovém případě si bacily říkají "něci na
tom
> je , být ve správný okamžik, na správném místě".
> Novozelandská metoda je u nás neaplikovatelná, protože vyžaduje zodpovědné
> a vzdělané včelaře. Já mám třeba smůlu, že včelařím v oblasti ZO, která je
> ze dvou stran obklopena ZO ve kterých je mor. Přesto nepodnikla ani jedno
> preventivní opatření, vloni na mojí výzvu, když jsem byl ještě členem
> výboru ani předseda nesvolal schůzi výboru ZO k moru. A několika (ne
> jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost
> včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
> býval včas věděl.
> Takže je buď mor rána a trest Boží, nebo se mu dá předcházet.
> Jedná se stejně jako u jiných morů o bakteriální nákazu, a pokud bude
> vzdělání včelářů v této oblasti odpovídat vzdělání středověkých obyvatel
> našich měst, tak mor VP bude představovat stejné nebezpečí jako mor ve
> středověku.
>
> Není mi jasné, za jak dlouho se může rozšířit mor na několik set
stanovišť.
> A jaké by měl šance, kdyby si každý včelař včely jednou ročně pořádně
> prohlédl. Pochybuji, že v některých případech je to možné - tmavý včelín,
> tmavé plásty, špatně vidící včelař, bodavé včely a kukla. Tady je to
> problém důvěry a plošné spolupráce.
> A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS a všech
> dalších. Mor si šíří včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.215) --- 13. 8. 2006
Re: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy clanok (18127)

Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla uběhnout kratší doba než je u nás. Pepan
......
Na té metodě je zajímavá jiná věc - !!!plošná celostátní jarní kvalifikovaná prohlídka všech včelstev!!!
Likvidují se zřejmě jen klinicky pozitivní včelstva, že do týdne, to je jen technickoorganizační detail.
Mor není Ebola, a nešíří se zřejmě jen tak, že se někde zalítne jedna včela do druhého včelstva, nebo že se někde na květu otře jena včela o druhou. Pokud nejde o včelstvo, kterému hrozí vyloupení, nebo uhynutí a je dostatečně silné, není asi třeba tolik spěchat.
Tvrdí se, že od nákazy, do viditelných příznaků to trvá několik let. Obdobná informace o Nov.Zélandské metodě je na
http://www.vcelari.sk/vcelar/2006/vcelar5_2006.pdf. V tomto článku je uváděno, že k propuknutí nákazy je třeba asi 35 milonu spor. Tedy asi to množství, které se tam dostane loupeží, nakaženým dílem atd. Nikoliv běžným včelím provozem.
Pokud by se nákaza tak snadno šířila, jak včelaři v postižených oblastech rádi tvrdí, tak by bylo btížné vysvětlit, že ani po několikaleté existenci nákazy v nějaké oblasti dojde k utracení jen zlomku včelstev.
Problém je, že mor je na stanovištích dlouho "tolerován" trpí se chcípáci, posilují se, nekontrolují se úhyny a mor pěkně přežívá a čeká na svoji šanci. Pak stačí třeba jedna pořádná melicitoza, velké úhyny a loupeže v nemocných včelstvech, a nakonec někteří vynálezci dávají plásty s cementovým medem do necek před včelíny a nechávají vybrat včelám, nebo je kropí konví atd. Myslím, že v takovém případě si bacily říkají "něci na tom je , být ve správný okamžik, na správném místě".
Novozelandská metoda je u nás neaplikovatelná, protože vyžaduje zodpovědné a vzdělané včelaře. Já mám třeba smůlu, že včelařím v oblasti ZO, která je ze dvou stran obklopena ZO ve kterých je mor. Přesto nepodnikla ani jedno preventivní opatření, vloni na mojí výzvu, když jsem byl ještě členem výboru ani předseda nesvolal schůzi výboru ZO k moru. A několika (ne jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další) býval včas věděl.
Takže je buď mor rána a trest Boží, nebo se mu dá předcházet.
Jedná se stejně jako u jiných morů o bakteriální nákazu, a pokud bude vzdělání včelářů v této oblasti odpovídat vzdělání středověkých obyvatel našich měst, tak mor VP bude představovat stejné nebezpečí jako mor ve středověku.

Není mi jasné, za jak dlouho se může rozšířit mor na několik set stanovišť. A jaké by měl šance, kdyby si každý včelař včely jednou ročně pořádně prohlédl. Pochybuji, že v některých případech je to možné - tmavý včelín, tmavé plásty, špatně vidící včelař, bodavé včely a kukla. Tady je to problém důvěry a plošné spolupráce.
A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS a všech dalších. Mor si šíří včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18129) (18132)

Musím říct, že když vidím v obchodech mezi hnojivy granulované kravské lejno
bratru za 20 - 30 korun za kilo, stýská se mi po starých časech, kdy u nás
na těch pastvinách se takových vysušených lejn válelo hafo a nikdo si toho
nevážil a netušil, že to je tak ceněná věc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 10:35 AM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> Kravské lejno je nedoceněná surovina. V Nepálu s tím topí v kamnech. Já
tím
> smíchané s jílem léčil rány na stromech. A teď do kuřáku je taky dobrý
tip.
> Sám používá vysušený choroš, houbu na stromech. Musí se nařezat na
kostičky
> a dobře vysušit. Pak vydrží dlouho doutnat. Zapaluju to pomocí obalu na
> vajíčka, nebo postříkám trošku denat. lihem.
> -------------
> >Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18129)

Kravské lejno je nedoceněná surovina. V Nepálu s tím topí v kamnech. Já tím smíchané s jílem léčil rány na stromech. A teď do kuřáku je taky dobrý tip.
Sám používá vysušený choroš, houbu na stromech. Musí se nařezat na kostičky a dobře vysušit. Pak vydrží dlouho doutnat. Zapaluju to pomocí obalu na vajíčka, nebo postříkám trošku denat. lihem.
-------------
>Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co d?vat do ku??ku (18121) (18129)

> Od: A.Turcani :

> Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty rok
> používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).

To neni nic noveho. Dokonce se kravinec pouzival (a mozna nekde jeste pouziva) jako vypln do ulu jako izolace.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121) (18128)

Taky u nás byly kdysi pastviny obehnané ostnatým drátem, kde se takové
kravince daly získat a kde rostly a kvetly příslušná rostlinná a jiná
společenstva, od mateřídoušky po bílý jetel a žampióny. Dneska je tam buď
pole anebo na místech, kde to nejde, tak jednou ročně posekaný trávník. A i
když se má místní družstvo soustředit na výrobu mléka, tak už to budou
intenzívně pěstované trávníky na senáž bez jakéhokoliv květu a ne nějaké
pastviny s ostnatým drátem. Třeba ale někde zasejí nějaké jeteloviny.
Jinak když mi dochází zásoba troudu, vezmu tašku a ozubený nůž, projdu se po
lese a nasbírám ze země poloztrouchivělé a odkorněné větve lípy, topolu,
vrby a jiných měkkých dřevin od tloušťky ruky po tloušťku malíčku, nařežu a
potom zlomím na velikost do tašky. Silnější ztrouchnivělé víc, slabé třeba
neztrouchnivělé vůbec. Tyto měkké větve trouchniví rovnoměrně v celé hmotě
dřeva, tvrdé a jehličnaté větve většinou trouchniví nerovnoměrně a tak je
nesbírám. Kombinací ztrouchnivělých a neztrouchnivělých větví do kuřláku
zajišťuji, že hoří ideálně jen ve svislé poloze tak akorát a nekouří moc.
Když je troud moc ztrouchnivělý, kouří moc a hoří rychle a kuřlák se musí
regulovat pokládáním šikmo nebo dokonce na ležato. Toto měkké dřevo má podle
mne nejpříjemnější kouř. Někdy přidávám smrkové šišky, pryskyřice v nich ale
způsobuje, že kouř je dráždivější. Jinak si ale myslím, že to je důležité
hlavně při používání kuřláku v uzavřeném prostoru ve včelíně. Pokud jsou úly
venku, je to vcelku jedno, co v nich hoří, pokud to neuvolňuje nějaké
dráždivé látky pro včely. Pro vyznavače papíru se dají použít noviny. Ty se
namočí na několik dnů do kbelíku s vodou, pak ještě případně rozmixují
vrtačkou s nastavcem a vzniklá papírovina se vytvaruje třeba v ruce do
příslušného tvaru a nechá vyschnout. Mimochodem takovou papírovinu nalisovat
do příslušné formy, odstranit formu, nechat vyschnout a potom naimpregnovat
zevnitř proti okusu včelami a zvenku proti povětrnosti a je tady nástavek z
papírové hmoty bez spojů.
Zapaluji tak, že zarovnám přes půlku kuřláku více ztrouchnivělým troudem a
ve volném prostoru udržuji oheň pár kusy zmačkaného papíru, dokud se v
kusech troudu nevytvoří žhavé doutnající jádro. To potom opatrně zakryji
dalším měkkým troudem a na krajích a později po rozhoření doplňuji spíše
tvrdším méně ztrouchnivělým troudem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 8:50 AM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty
rok
> používam do dymáku kravský trus (kravské lajno). Je vo väčšine prípadov
> dostupné získať ho, dobre a dlho v dymáku tlie, vydáva príjemnú rastlinnú
> vôňu, no ťažšie sa zapaľuje. Ja používam na jeho zapálenie sprácghnivené
> drevo alebo kúsok hobry. Aby náplň rýchlo nezotlela, treba upraviť ústie
> dymáka tak, aby v čase keď dymák nepoužívame, zbytočne silno nedymil.
> Urobil som si zúžený nástavec. Niektoré typy dymákov majú zvlášť široké
> ústie, cez ktoré sa dym rýchlo vytratí bez jeho využitia. Ja dymák v čase
> keď ho nepotrebujem dávam vodorovne na podložku, ale vtedy sa damák
> rýchlejšie zanáša.Je pravda, že vnútro dymáku zanáša sadzami (ale to robia
> všetky materiály).
> Kravinec získavam na pasienkoch alebo na voľných ohradených stanovištiach,
> kde ostanú pred zimou na jednom mieste neporušené. Zbieram ich len po
> skončení zimných mesiacoch, snehom a dažďom dobre premyté (sú bez
> amoniaku), dobre prevŕtané hmyzom žijúcim v truse. Na zber využite pekné
> slnečné dni, kde je trus primerane vysušený, čím sa ľahšie zbaví zbytku
> vody. Dá sa povedať, že zbytok je vlastne čistá buničina, navyše narušená
> prežúvaním dobytka.
> Nazbierané kravince rozložte na sieťovú podložku npr. staršie plotové
> pletivo a vyložte na slnko, prípadne ho ochráňte proti dažďu. Skladovať v
> suchu, má neobmedzenú životnosť.
> Je isté, že dobré sú aj vysušené trúdnikové stromové huby a spráchnivelé
> drevo (je jedno z akého stromu), aj rastlinné materiály sú dobré, ale tie
> horia len po ich zapálení iným horiacim materiálom. Npr. vratič obyčajný,
> tie sa zbierajú práve v tomto čase keď sú v plnom kvete. Zbierame ich so
> súkvetím aj s hornou časťou byle (asi 50cm) s listami. Treba ich nakrátko-
> 1cm posekať sekerou alebo iným vhodným spôsobom a samozrejme dokonale
> vysušiť. Tujón, ktorý obsahuje vratič by mohol ovplyvniť- zničiť aj V.D.
> (možno škodí aj človeku), ale to nie je celkom isté. V zahraničí to majú
> včelári ľahšie, ale i drahšie, obchod im ponúka náplň do dymákov
spracovaný
> do granúl. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.105) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121)

Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno). Je vo väčšine prípadov dostupné získať ho, dobre a dlho v dymáku tlie, vydáva príjemnú rastlinnú vôňu, no ťažšie sa zapaľuje. Ja používam na jeho zapálenie sprácghnivené drevo alebo kúsok hobry. Aby náplň rýchlo nezotlela, treba upraviť ústie dymáka tak, aby v čase keď dymák nepoužívame, zbytočne silno nedymil. Urobil som si zúžený nástavec. Niektoré typy dymákov majú zvlášť široké ústie, cez ktoré sa dym rýchlo vytratí bez jeho využitia. Ja dymák v čase keď ho nepotrebujem dávam vodorovne na podložku, ale vtedy sa damák rýchlejšie zanáša.Je pravda, že vnútro dymáku zanáša sadzami (ale to robia všetky materiály).
Kravinec získavam na pasienkoch alebo na voľných ohradených stanovištiach, kde ostanú pred zimou na jednom mieste neporušené. Zbieram ich len po skončení zimných mesiacoch, snehom a dažďom dobre premyté (sú bez amoniaku), dobre prevŕtané hmyzom žijúcim v truse. Na zber využite pekné slnečné dni, kde je trus primerane vysušený, čím sa ľahšie zbaví zbytku vody. Dá sa povedať, že zbytok je vlastne čistá buničina, navyše narušená prežúvaním dobytka.
Nazbierané kravince rozložte na sieťovú podložku npr. staršie plotové pletivo a vyložte na slnko, prípadne ho ochráňte proti dažďu. Skladovať v suchu, má neobmedzenú životnosť.
Je isté, že dobré sú aj vysušené trúdnikové stromové huby a spráchnivelé drevo (je jedno z akého stromu), aj rastlinné materiály sú dobré, ale tie horia len po ich zapálení iným horiacim materiálom. Npr. vratič obyčajný, tie sa zbierajú práve v tomto čase keď sú v plnom kvete. Zbierame ich so súkvetím aj s hornou časťou byle (asi 50cm) s listami. Treba ich nakrátko- 1cm posekať sekerou alebo iným vhodným spôsobom a samozrejme dokonale vysušiť. Tujón, ktorý obsahuje vratič by mohol ovplyvniť- zničiť aj V.D. (možno škodí aj človeku), ale to nie je celkom isté. V zahraničí to majú včelári ľahšie, ale i drahšie, obchod im ponúka náplň do dymákov spracovaný do granúl. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.105) --- 13. 8. 2006
Re: Co dávat do kuřáku (18121)

Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno). Je vo väčšine prípadov dostupné získať ho, dobre a dlho v dymáku tlie, vydáva príjemnú rastlinnú vôňu, no ťažšie sa zapaľuje. Ja používam na jeho zapálenie sprácghnivené drevo alebo kúsok hobry. Aby náplň rýchlo nezotlela, treba upraviť ústie dymáka tak, aby v čase keď dymák nepoužívame, zbytočne silno nedymil. Urobil som si zúžený nástavec. Niektoré typy dymákov majú zvlášť široké ústie, cez ktoré sa dym rýchlo vytratí bez jeho využitia. Ja dymák v čase keď ho nepotrebujem dávam vodorovne na podložku, ale vtedy sa damák rýchlejšie zanáša.Je pravda, že vnútro dymáku zanáša sadzami (ale to robia všetky materiály).
Kravinec získavam na pasienkoch alebo na voľných ohradených stanovištiach, kde ostanú pred zimou na jednom mieste neporušené. Zbieram ich len po skončení zimných mesiacoch, snehom a dažďom dobre premyté (sú bez amoniaku), dobre prevŕtané hmyzom žijúcim v truse. Na zber využite pekné slnečné dni, kde je trus primerane vysušený, čím sa ľahšie zbaví zbytku vody. Dá sa povedať, že zbytok je vlastne čistá buničina, navyše narušená prežúvaním dobytka.
Nazbierané kravince rozložte na sieťovú podložku npr. staršie plotové pletivo a vyložte na slnko, prípadne ho ochráňte proti dažďu. Skladovať v suchu, má neobmedzenú životnosť.
Je isté, že dobré sú aj vysušené trúdnikové stromové huby a spráchnivelé drevo (je jedno z akého stromu), aj rastlinné materiály sú dobré, ale tie horia len po ich zapálení iným horiacim materiálom. Npr. vratič obyčajný, tie sa zbierajú práve v tomto čase keď sú v plnom kvete. Zbierame ich so súkvetím aj s hornou časťou byle (asi 50cm) s listami. Treba ich nakrátko- 1cm posekať sekerou alebo iným vhodným spôsobom a samozrejme dokonale vysušiť. Tujón, ktorý obsahuje vratič by mohol ovplyvniť- zničiť aj V.D. (možno škodí aj človeku), ale to nie je celkom isté. V zahraničí to majú včelári ľahšie, ale i drahšie, obchod im ponúka náplň do dymákov spracovaný do granúl. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re:[www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy clanok

Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla uběhnout kratší doba než je u nás. Měla by se pohybovat v řádu nejvýše dnů a ne týdnů než se laboratorně potvrdí, v tu dobu by již mělo být včelstvo zničeno

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka Newsletter <redakcia/=/vcely.sk>
> Předmět: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy
> clanok
> Datum: 12.8.2006 23:13:42
> ----------------------------------------
> Od: www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka
>
>
>
> Nový článok na www.vcely.sk
>
> Autor: MVDr. Pavel Hovorka
> Článok: Kontrola moru včelieho plodu - novozélandská metóda
>
>
>
> - www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka tým
>
>
>
> =========================================================
> You're receiving this email because you're a registered user of www.vcely.sk -
> slovenská včelárska stránka. We hope that this email didn't disturbed you and in
> some manner contributes to improve our services.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Zimování pod igelitem (18088) (18091) (18094)

U podobných komentářů pro úplnost dodejte umístění včelstev- ve včelíně, na včelnici a pod a počet nástavků-rámků ve kterých zimujete, jinak je to k ničemu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062) (18063) (18076)

zkušenosti z Hornbachu jsou takové.Když jsem konečně vybral zabalený balík v igelitu, kde nebyly vidět téměř žádná ulámaná pera a drážky, pak se z tohoto balíku daly bez výhrad použít 3 palubky a na dalších byly již vady- křivé, vypadlé suky, mrazové praskliny, a několik palubek bylo dokonce prožraných od červotoče.Původně jsem je potřeboval na strop v chodbě.Ještě , že jsem jich vzal víc.Zbytek jsem použil s výhradami a právě na nástavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l? (18038) (18040) (18048) (18056) (18070) (18075)

Pokud se vnitřek starého úlu zahřeje např. sluníčkem, stane se atraktivní vůně propolisu a možná vosku.Pak určitě přiletí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18024) (18036) (18047) (18055) (18059) (18061) (18062)

Já to dělám taky tak, ale zvenčí natírám syntetikou, zevnitř pak nenatírám.Já navíc musím na holky vidět, takže do nástavku dělám zezadu okénko.Pokud zimují s okénkem, jsem klidnější, že vidím co se v úle děje.Starší typ tohohle nástavku ještě okénko nemá a když v něm holky zimují, tak jsem nervozní, že nevím co se děje, ale holky se v něm evidentně cítí líp.Takže je jasná i úlová otázka, zda částečně uteplené, nebo skoro neuteplené- díky studenému sklu na okénku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard (88.101.175.101) --- 12. 8. 2006
Re: včelařský cukr (18100)

Zkuste tohle: Oslovte nějakého známého, který má kuchyň, bistro, vývařovnu, restauraci, dětský tábor nebo cokoliv jiného kde používá cukr. Samozřejmě musí být plátcem DPH. No a řekněte mu, co potřebujete. A myslím si, že Vám vyjde vstříct a spokojenost bude na obou stranách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77621 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 18122 do č. 18182)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu