Včelařská konference

Do kýble se dá voda, cukr, vrtačkou s malířskou kvedlačkou se to rozvrtí, cukru se nedává tolik jako do teplého.
Podávání viz měsíc zpět zde.
Pokud zůstanou krystaly na dně v soudržné krustě, otočit vzhůru nohama, aby vzdušná vlhkost kondenzovala na cukru.
Dávat přímo na rámky bez víka atd.

My některé medy zdražujeme, protože poptávka hodně převyšuje naši nabídku.
Nejnižší cenu máme za 750g květového (řepka, hořtice, slunečnice) 90kč a
nejvyšší 90 kč za 500g květového ( akát )
.........
Nevím jací jste včelaři, ale obchodníci vynikající.
Můžete naznačit kde a v jaké lokalitě se to daří - redy Praha, krajské, okres. město a v jakém množství. Děkuji předem za citlivé informace.
Já prodávám loňský za loňskou cenu a protože ho ještě něco mám, tak nastřelím nové ceny na nový med k Vánocům. Do té doby se snad šílenci vycukají.
Jinak lidi si začínají zvykat na pastovaný med, už ho žádají, barva jim nevadí.

Jaké máte ostatní zprávy o cenách ve svém okolí. Supráky vynechte, pokud tam nemají tuzemský med.
Děkuji.
Karel

Máte někdo vyzkoušeno krmení kyblíkem, studeným roztokem, bez předchozího
rozpouštění cukru? Bylo by to krásné, kdybych nemusel doma připravovat
roztok a vláčet ho ke včelám.

mp

Nic proti vysoké úrovni vybavení ale na jedné straně ale na druhé straně se bavíme o nízkých výkupních cenách medu podle mne je nutné najít co nejlevnější , nejmodernější , nejvzhlednější , nejlevnější a nejvýkonnější řešení které nám umožní zpracovat co nejvíce plástů a to co nejlépe
možnosti měniče asi běžný včelař těžko využije protože tomu nerozumí a volat pak na vše elektrikáře ?
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?
> Datum: 14.8.2006 16:51:56
> ----------------------------------------
> Od: <Josef.Mensik:
>
> > Jaksi nemohu strávit efektivnost používání měniče u pohonu na medomet
> 3700-10000
> > Kč se mi zdá příliš vysoká částka na zařízení které je v provozu hodinu nebo
> dvě
> > čistého času za den a to nejdéle 3 týdny v roce Podle mne energeticky
> náročnější
> > řešení musí být pak levnější
> ....
>
> Já myslel, že se zájmem včelařit je také zájem mít trochu vybavení na úrovni?
> :-) Ono fr. měnič není triaková regulace. S fr. měničem jsou možnosti daleko
> větší. (regulace dalších as. pohonů a motorů)
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

On ČSV nemá potřebu tu zveřejňovat protože to jeho členové mají všichni ale nejednodušší to máš když oslovíš některého lena svazu okopíruješ na kopírce a předáš důvěrníkovi svazu v místě kde máš včelstva stejně to musí přes svaz i pro nečleny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zadost o dotace na vcelstva
> Datum: 14.8.2006 18:56:14
> ----------------------------------------
> > sou dohledatelné na http://www.mze.cz
>
> Dohledal jsem (D.1), ale ten formulář je neuspokojivý. Není tam ani kolonka
> na osobní údaje včelaře. To nelze použít. Vypadá to, že, ten formulář má
> ČSV opravdu jedině ve svém časopise a nehodlá ho na síti zveřejnit. Nemá to
> někdo oskenované?
>
>
>

Možná je to překvapující, ale něco jsem našel na

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=pravni
VYŠLA ROZSÁHLÁ NOVELA ZÁKONA O VETERINÁRNÍ PÉČI.....

Poté, co byla před několika léty zrušena dotace na proces zazimování (ta
byla pouze pro členy ČSV), je dnes pro dotaci D1 úplně jedno, je-li její
příjemce členem svazu nebo ne. Vyplácí se na každé včelstvo, které splňuje
dané podmínky, jako je například síla včelstva - má obsedat nejméně 7 rámků
míry 39 x 24 cm a netýká se tedy například pětirámkových oddělků se
záložními matkami. Místně příslušná ZO ČSV je povinna zpracovat žádosti o
dotace i pro nečleny svazu, ty jí však musí být doručeny včas, tedy do 15.
9. 2006.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 15, 2006 6:00 AM
Subject: Re: Zadost o dotace na vcelstva


>> Výška dotace se se vypisuje jako "do Kč na včelstvo", tedy může být i
> nižší - podle toho, pro kolik včelstev celkem se stanovená hromádka peněz
> rozdělí.
>
> Máte někdo zkušenosti jak je to u nečlenů s přidělováním dotací na více
> včelstev. BUdu-li mít 10, 20, 50 včelstev je pravděpodobné, že dostanu
> 10x180, 20x180 nebo 50x180 Kč?
> Na dotace není právní nárok.
>
>

Dobrý den,

mohl by sem někdo, prosím, hodit link na stránky, kde je uvedena/podán výklad k vyhlášce, ve které je upraven prodej medu v maloobchodu? Mám takovou nejasnou představu, že něco proběhlo "informační šum" o možnosti, že malovčelař může dodávat med do maloobchodní sítě... tedy jakési rozšíření prodeje ze dvora, nebo co... bohužel, nemohu dohledat uvedený dokument. Pokoušel jsem se i na svazu, ale tam jsou zřejmě email a internet stále ještě brány jako sprostá slova.

Díky

Patrik N.

Od: Jan Cervenka:
> No ono taky zalezi na poctu zazimovanych vcelstev, pokud stavy stoupnou
> rekneme o 20 % , zcela logicky dostanete pouze cca 140 Kc. Tak tomu bylo
> napriklad loni, kdy dotace nebyla 150 Kc a bylo to vysvetleno zvysenim stavu
> vcelstev predevsim na jizni Morave.
.......

Ono já mám takovou teorii, kterou jsem ještě moc nečetl. A je otom, že, je-li předpoklad při snižování včelstev, že bude stav včelstev tak nízký, že by se při částce nevyčerpala plná výše těch cca 80 mil., tak se předem musí navýšit sazba, aby se tomu předešlo a nevracely se "vypocené" peníze získané ze státního rozpočtu.

To se navhuje ne v ČSV, ale na ministerstvu a to z důvodu toho nevyužití.


Sekundárně se domnívám, že to bájné navýšení otisklé š. Prokešem až do 200,- Kč... později do 180,- zapříčiní umělé hlášení všech možných či nemožných včelstev (úlů které stojí) a tím pádem zcela bezpečně se o těch 20% navýší všude, nejen v kraji Jihomoravském.

Můžeme si tady určitě i včelařsky typnout! Já typuji, že bude o 20% vyšší stav hlášených včelstev oproti loňsku.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dne úterý 15 srpen 2006 06:00 m napsal(a):

> Máte někdo zkušenosti jak je to u nečlenů s přidělováním dotací na více
> včelstev. BUdu-li mít 10, 20, 50 včelstev je pravděpodobné, že dostanu
> 10x180, 20x180 nebo 50x180 Kč?
> Na dotace není právní nárok.

No ono taky zalezi na poctu zazimovanych vcelstev, pokud stavy stoupnou
rekneme o 20 % , zcela logicky dostanete pouze cca 140 Kc. Tak tomu bylo
napriklad loni, kdy dotace nebyla 150 Kc a bylo to vysvetleno zvysenim stavu
vcelstev predevsim na jizni Morave.

Honza

> Výška dotace se se vypisuje jako "do Kč na včelstvo", tedy může být i nižší - podle toho, pro kolik včelstev celkem se stanovená hromádka peněz rozdělí.

Máte někdo zkušenosti jak je to u nečlenů s přidělováním dotací na více včelstev. BUdu-li mít 10, 20, 50 včelstev je pravděpodobné, že dostanu 10x180, 20x180 nebo 50x180 Kč?
Na dotace není právní nárok.

Výška dotace se se vypisuje jako "do Kč na včelstvo", tedy může být i
nižší - podle toho, pro kolik včelstev celkem se stanovená hromádka peněz
rozdělí. Letos poprvé je dotace stanovena do 180,-Kč, dosud byla jen do
150.- Kč, takže se nic nikam neztratilo.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 8:50 PM
Subject: Re: Zadost o dotace na vcelstva


>> Každopádně zásady uveřejňuje Min. zemědělství jako svůj materiál ...
>
> Našel jsem tam v zásadách, že dotace je 180 Kč, ale já vždy dostávám 150
> Kč. Kde končí oněch 30 korun?
>
>

Od: Daniel Prokes, Ing.
> My některé medy zdražujeme, protože poptávka hodně převyšuje naši nabídku.
> Nejnižší cenu máme za 750g květového (řepka, hořtice, slunečnice) 90kč a
> nejvyšší 90 kč za 500g květového ( akát )
> Přeji hodně úspěchů, těm, kteří mají elán a chuť dodávat na trh tak kvalitní
> produkt jako je med za cenu, která té kvalitě odpovídá. Je to cesta
> složitější, ale určitě i veselejší.
> Dan
.......

To je dost motivující. Dodám Vám druhový med. Balení sud. (300 kg) Minimální odběr 1t, minimální cena 60 + obal + doprava, platba pouze v hotovosti při dodávce, plus vratná (či nevratná) záloha na dopravu. Jestli to vyhovuje a máte-li zájem mail na mě je v hlavičce.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Stručně, ale výstižně napsáno.
Není potřeba med zlevňovat. Všechny vstupy jsou vyšší tak logicky na výstupu
nemůže být cena nižší.
Myslím, že dnešní zákazník už chápe, že cena určuje kvalitu, takže vůbec
nevadí, že včelaři kteří se diví že před vytočením měli med světlý a po
vytočení tmavý zlevňují. Jsem si jist, že naši zákazníci by si od něj
nekoupili med ani za 40kč. Obráceně je ale problém. Jeho zákazníci budou
stejně pořád nadávat, že je med dost drahý.
My některé medy zdražujeme, protože poptávka hodně převyšuje naši nabídku.
Nejnižší cenu máme za 750g květového (řepka, hořtice, slunečnice) 90kč a
nejvyšší 90 kč za 500g květového ( akát )
Přeji hodně úspěchů, těm, kteří mají elán a chuť dodávat na trh tak kvalitní
produkt jako je med za cenu, která té kvalitě odpovídá. Je to cesta
složitější, ale určitě i veselejší.
Dan

> Lidi neblbnete,
> To si nevazite svoji práce? Nebo je letos benzin mnohem levnejsi?
> Chovate se jak potravinarske giganty, které drti zemědělce při slusne
> urode a pak se chlubi v letacich. Mne osobne se nevyplati prodavat pod
> 80-100kč /kg bez ohledu na vykupni ceny. Jestliže spekulant ( nechci
> jmenovat) pod tihou presvedceni, ze byl slusny rok nabidne likvidující
> cenu, neznamena to trh. Jestliže chces nabidnout med za 50kč , protože
> jsi letos mel o par kil prumerne vic, udelej to, aspon budu mit po
> vánocích lepsi odbytove podminky a zakaznikum zdůrazním kvalitu. Jinak
> receno, Ti co se potrebovali rychle zbavit, měli asi nejaky problem s
> kvalitou....
> Pouzivejte prosim hlavu, ne Velkoobchodni taktiku
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: Radek Kruina [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Monday, August 14, 2006 2:47 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: Cena medu?
>
> Pepík napsal:
>
>>Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost.
>>Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to
>>tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet
>>různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?
>
> Pokud půjdeš s cenou dolů, potom se Ti půjde těžko znovu nahoru.
> Rozmysli
> si to vzhledem ke dlouhodobé perspektivě prodeje tvého množství medu.
> Já osobně přeji nám všem, ať si každý zvolí svou strategii, aby udal med
> pro sebe výhodně z dlouhodobého hlediska.
> Souhlasím s Emanem, že trh nás vychová.
> Nechovejme se monopolně a nenadávajme sobě ani výkupcům za ceny medu.
> Obecně je jasné, že se nikomu nevyplatí ztrácet čas rozléváním medu a
> nabízením po kilech při ceně kolem 50,- Kč, když ve výkupu ho v konvi
> vykoupí kolem 35,- až 45,- Kč ve velkém najednou.
> Osobně se nesetkávám s cenami pod 70,- Kč.
>
> Radek Krušina
>
> __________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

http://81.0.228.70/attachments/Zasady_2006_.pdf

A přímo na vyplnění (hned první tři formuláře ve Wordu)
http://81.0.228.70/attachments/Tabulky_2006_na_internet.doc


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zadost o dotace na vcelstva
> Datum: 14.8.2006 22:24:00
> ----------------------------------------
>
> > Od: m:
> > Dohledal jsem (D.1), ale ten formulář je neuspokojivý. Není tam ani kolonka
> > na osobní údaje včelaře.
> .......
> Trochu číst reakci se vyplatí. Mluvil jsem o třech papírech. Jeden je žádost,
> druhý je prohlášení a třetí je formulář 1D. Jestli si někdo chcete stěžovat na
> oficiální nedostupnost formuláře doporučuji přímo Min. zemědělství. Ovšem ČSV
> "Zásady" zveřejnilo a ty obsahují formuláře, které sice jinak vypadají a jsou
> jiné, ale jsou závazné pro ČSV k vyřízení dotace 1D.
>
> K žádostem ještě mohu dodat, že je možno bez problému je podat v případě více
> stanovišť buď u všech ZO jednotlivě nebo jen u jedné s potvrzením(i) od
> ostatních o tom, že se u těch ostatních ZO nežádá . (stejně jako člen ČSV)
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

http://www.culturaapicola.com.ar/apuntes/libros/libros.htm

> Od: m:
> Dohledal jsem (D.1), ale ten formulář je neuspokojivý. Není tam ani kolonka
> na osobní údaje včelaře.
.......
Trochu číst reakci se vyplatí. Mluvil jsem o třech papírech. Jeden je žádost, druhý je prohlášení a třetí je formulář 1D. Jestli si někdo chcete stěžovat na oficiální nedostupnost formuláře doporučuji přímo Min. zemědělství. Ovšem ČSV "Zásady" zveřejnilo a ty obsahují formuláře, které sice jinak vypadají a jsou jiné, ale jsou závazné pro ČSV k vyřízení dotace 1D.

K žádostem ještě mohu dodat, že je možno bez problému je podat v případě více stanovišť buď u všech ZO jednotlivě nebo jen u jedné s potvrzením(i) od ostatních o tom, že se u těch ostatních ZO nežádá . (stejně jako člen ČSV)


_gp_
http://vindex.ic.cz

V roce 2005 byla dotace ohodnocena částkou do 150 Kč,
A teprve v roce 2006 je ohodnocena částkou do 180 Kč.

-----Original Message-----
From: m [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, August 14, 2006 8:50 PM

Našel jsem tam v zásadách, že dotace je 180 Kč, ale já vždy dostávám 150
Kč. Kde končí oněch 30 korun?

Lidi neblbnete,
To si nevazite svoji práce? Nebo je letos benzin mnohem levnejsi?
Chovate se jak potravinarske giganty, které drti zemědělce při slusne
urode a pak se chlubi v letacich. Mne osobne se nevyplati prodavat pod
80-100kč /kg bez ohledu na vykupni ceny. Jestliže spekulant ( nechci
jmenovat) pod tihou presvedceni, ze byl slusny rok nabidne likvidující
cenu, neznamena to trh. Jestliže chces nabidnout med za 50kč , protože
jsi letos mel o par kil prumerne vic, udelej to, aspon budu mit po
vánocích lepsi odbytove podminky a zakaznikum zdůrazním kvalitu. Jinak
receno, Ti co se potrebovali rychle zbavit, měli asi nejaky problem s
kvalitou....
Pouzivejte prosim hlavu, ne Velkoobchodni taktiku

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Radek Kruina [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, August 14, 2006 2:47 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Cena medu?

Pepík napsal:

>Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost.
>Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to
>tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet
>různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?

Pokud půjdeš s cenou dolů, potom se Ti půjde těžko znovu nahoru.
Rozmysli
si to vzhledem ke dlouhodobé perspektivě prodeje tvého množství medu.
Já osobně přeji nám všem, ať si každý zvolí svou strategii, aby udal med
pro sebe výhodně z dlouhodobého hlediska.
Souhlasím s Emanem, že trh nás vychová.
Nechovejme se monopolně a nenadávajme sobě ani výkupcům za ceny medu.
Obecně je jasné, že se nikomu nevyplatí ztrácet čas rozléváním medu a
nabízením po kilech při ceně kolem 50,- Kč, když ve výkupu ho v konvi
vykoupí kolem 35,- až 45,- Kč ve velkém najednou.
Osobně se nesetkávám s cenami pod 70,- Kč.

Radek Krušina

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

> Každopádně zásady uveřejňuje Min. zemědělství jako svůj materiál ...

Našel jsem tam v zásadách, že dotace je 180 Kč, ale já vždy dostávám 150 Kč. Kde končí oněch 30 korun?

Díky, stáhl jsem. Opíšu si to na počítači a vytisknu.

Oskenoval jsem ti to na:
http://kasalice.ic.cz/zadost.jpg
Snad se to dá použít.

-------------------------------
....Nemá to někdo oskenované?

Něco jiného je bezprostřední okolí úlů, které si včely chrání v podstatě bez
zásahu člověka a něco jiného nalétávání včel na volně přístupnou sladinu,
kterou někde nechá někdo třeba kilometr od nejbližších včelstev. Dřív
pochopil bez problémů každý majitel zahrady na venkově, že to nesmí dělat,
protože každý měl na zahradě plno ovocných stromků a bez včel by toho ovoce
tam měl podstatně míň. Dneska už to neplatí a dovedu si představit, že si
někdo myslí, že když to je na jeho zahradě, za kterou platí i daně, tak si
tam může ten med rozlívat jak chce a žádná cizí včela mu na ten med nesmí
přiletět. Bohužel toto včelař těžko ovlivní. Snad jedině ovlivnit nalétávání
včel do bazénu souseda vytvořením vlastního vodního napajedla.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 12:46 PM
Subject: Re: včely a sousedské vztahy


> > Podle mého osobního názoru je prostor aspoň občas v létě ovládaný
> včelami, to je takový že třeba v dusném letním dni před bouřkou tam mohou
> včely napadat lidi a velká zvířata ...
>
> Nebo když soused zapomene venku něco sladkého sletí se mračna včel, stejně
> tak na nějaké květiny apod. jedno jestli 5 nebo 30 metrů od včelína. Když
> skončí normální snůška, tak s tím nelze asi nic moc dělat, dolet včel je
> řádově kilometry, hlavně souseda na takové věci upozornit.
>
> Jedna rada pro nazlobené sousedy: jestliže si stěžují na obtěžování
> včelami, připomeňte jim právě teď, jestli jim vosy nevadí? Já když sedím
na
> dvoře a ani do zahrady nemusím, tak mne obtěžují mračna vos, včela žádná a
> nemůžu s tím nic dělat, není si na koho stěžovat. Vysvětlete sousedovi, že
> je to v přírodě normální.

Dejte vyhledat "Zásady, kterými" a vyskočí to. Jenže to není ani vlastně formulář, nejde to použít.

Každopádně zásady uveřejňuje Min. zemědělství jako svůj materiál a jsou dohledatelné na http://www.mze.cz . Do hledej: dát přesně slovo: Zásady . (pro rok 2006)(v některých pdf prohlížečích se to jako formuláře špatně formátuje! )
gp
......
Pokud jde o řetězec "Zásady . (pro rok 2006)" tak mě tam nefungoval, ani podobné kombinace.
Až se to podaří najít a vytisknout, nečlenové žádají přes ČSV, nebo přímo pana ministra?

Vedeni Ceskeho svazu vcelaru prihlasilo na Urade prumysloveho vlastnictvi v Praze dve nove ochranne znamky se zadosti o zapis do rejstriku. Jde o znamku Moravsky med a Slezsky med.Vhodne tak do trojice doplni jiz znamou ochranou znamku Cesky med. Moravsti a slezsti vcelari se nyni mohou citit jeste vice bezpecneji-co se ochrany jejich produkce tyce.
......
A co teprve, až tu produkci bude chránit protiraketová základna (a tři ochrané známky k tomu:-)))) Není nad jistotu.

> sou dohledatelné na http://www.mze.cz

Dohledal jsem (D.1), ale ten formulář je neuspokojivý. Není tam ani kolonka na osobní údaje včelaře. To nelze použít. Vypadá to, že, ten formulář má ČSV opravdu jedině ve svém časopise a nehodlá ho na síti zveřejnit. Nemá to někdo oskenované?

> Od: m:

> Kde lze v internetu stáhnout žádost o dotace na včelstva (150 Kč)?
> Včelařství neodebírám.
....

Dotace je poskytována dle podmínek Min. zemědělství a letos ČSV vytvořilo své formuláře, které se neshodují s formuláři "Zásad". Takže jako "žádost" na 1D je pro nečleny ČSV v "Zásadách pro rok 2006". (otevřít v pdf a tisk pouze stránek, které obsahují žádost a prohlášení a formulář k 1D)


Každopádně zásady uveřejňuje Min. zemědělství jako svůj materiál a jsou dohledatelné na http://www.mze.cz . Do hledej: dát přesně slovo: Zásady . (pro rok 2006)(v některých pdf prohlížečích se to jako formuláře špatně formátuje! )

_gp_
http://vindex.ic.cz

Kde lze v internetu stáhnout žádost o dotace na včelstva (150 Kč)? Včelařství neodebírám.

Dne pondělí 14 srpen 2006 17:03 Petr Lokvenc napsal(a):

> hluboko pod cenou. Porovnejte například hodnotu kilogramové sklenice medu a
> krabičky cigaret. A to zdaleka nemám na mysli jen hodnotu finanční.

no jo, ale v medu neni (mimo sladkosti :)) zadna navykova latka, ktera by Vas
nutila si ho stale znovu kupovat. A nejde jen o sladkost, muj syn se po
cokolade muze utlouct, ale med je podle nej moc sladky.


Honza

> Pepík napsal:
>
>>Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost.
>>Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to
>>tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet
>>různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?

Nevzalo by to vítr z plachet "různým překupníkům a nakonec i supermarketům",
ale jen a jenom nám, včelařům. Musím se přiznat, že to dost dobře nechápu.
Na jedné straně si včelaři naříkají, jak je dnes včelaření nevýnosné, ba
přímo prodělečné a na druhé straně jsou ochotni svůj bezesporu daleko
kvalitnější med, než bývá ten v supermarketech, prodávat hluboko pod cenou.
Porovnejte například hodnotu kilogramové sklenice medu a krabičky cigaret. A
to zdaleka nemám na mysli jen hodnotu finanční.
Náš zákazník, který chce kvalitní med a nejen módní sladidlo do čaje, ten si
určitě náš med koupí. A nebude si ho odpírat jen kvůli tomu, že dnes stojí
100.- až 120,- Kč místo čtyřiceti, kolik stál někdy před dvacetipěti roky,
kdy 6000,- měsíčně už představovalo velmi slušný příjem ...
S pozdravem Petr

Od: <Josef.Mensik:

> Jaksi nemohu strávit efektivnost používání měniče u pohonu na medomet 3700-10000
> Kč se mi zdá příliš vysoká částka na zařízení které je v provozu hodinu nebo dvě
> čistého času za den a to nejdéle 3 týdny v roce Podle mne energeticky náročnější
> řešení musí být pak levnější
....

Já myslel, že se zájmem včelařit je také zájem mít trochu vybavení na úrovni? :-) Ono fr. měnič není triaková regulace. S fr. měničem jsou možnosti daleko větší. (regulace dalších as. pohonů a motorů)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Jaksi nemohu strávit efektivnost používání měniče u pohonu na medomet 3700-10000 Kč se mi zdá příliš vysoká částka na zařízení které je v provozu hodinu nebo dvě čistého času za den a to nejdéle 3 týdny v roce Podle mne energeticky náročnější řešení musí být pak levnější
V RADIO TECHNIKOVI DOSTANETE STAVEBNICI PRO KOMUTÁTOROVÁ MOTORY ZA 400 Kč nabízí se k použití reostat z odporů nebo i vodní dodnes ho vidím používat u kolotočů. MĚ KAMARÁD VYROBIL stmívač za 150 kč, ale zatím to nemám v kupě samostatný motor jde dobře UVIDÍM

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Janta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?
> Datum: 14.8.2006 11:40:45
> ----------------------------------------
> Můžu Vám nabídnout frekvenční měniče (nejen) od firmy Siemens. 370W nabízím
> včetně digitálního ovl. panelu za cca 3700,- bez DPH. Ihned k dodání.
> Profesionálně je dodávám - cca 10 výrobců.
>
>
>

sousední včelař to řešil mezi sousedy zavěšením neotexové plachty na plot
fungovalo to

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?ely a sousedsk? vztahy
> Datum: 14.8.2006 07:08:05
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
> Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo
> jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?
> Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva nahradím
> deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce
> aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva. Díky za iformace.
> Tomáš
>
>
>

Pepík napsal:

>Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost.
>Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to
>tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet
>různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?

Pokud půjdeš s cenou dolů, potom se Ti půjde těžko znovu nahoru. Rozmysli si to vzhledem ke dlouhodobé perspektivě prodeje tvého množství medu.
Já osobně přeji nám všem, ať si každý zvolí svou strategii, aby udal med pro sebe výhodně z dlouhodobého hlediska.
Souhlasím s Emanem, že trh nás vychová.
Nechovejme se monopolně a nenadávajme sobě ani výkupcům za ceny medu.
Obecně je jasné, že se nikomu nevyplatí ztrácet čas rozléváním medu a nabízením po kilech při ceně kolem 50,- Kč, když ve výkupu ho v konvi vykoupí kolem 35,- až 45,- Kč ve velkém najednou.
Osobně se nesetkávám s cenami pod 70,- Kč.

Radek Krušina

dobry den, pane karle,
neprodavejte pod 100 lesni, urcite o zakazniky neprijdete, naopak, budou si
jisti, ze u vas koupi kvalitu!
nebo snad neplati: kvalita = cena?
je to tezke, ja vim,
ale urcite se vyplati nepodlehat tomu "davu"...
s pozdravem
mariana prokesova
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 10:27 AM
Subject: Re: Cena medu?


> >V čem je viděna ta výhoda? To by mě zajímalo. Když je >vidno, že Obora má
> na trhu v řetězci obchodů Hypernova med >okolo 130 -150,-/kg
>
> To je dobré, došlo na má slova. Teď jen aby vedení vyzvalo své členy k
> solidaritě a rozumu, aby "nekurvili" cenu a trochu začalo své členy
> vzdělávat.
>
>>a výkupní cena je od 30 - 36,-/kg . K tomu za nejnižší >výkupní ceny u
> nás. (situace cca před měsícem).
>
> No na rozdíl od Předboje nechtějí blbě skončit. Tady nezbývá, než aby si
> členové vzali k ruce staré čísla Včelařství, kde vedení pobuřovalo, že
> obchodníci nakupují za 30 a za 60 vyváží (v jaké formě sud/sklenice už
> neřešilo) a žádalo vysvětlení, nebo si udělali obrázek, koho si zvolili.
>
>>Jaká je tedy ta výhoda pro včelaře - člena ČSV? Že dělá a >je ve svazu a
> odvádí mnohdy dvojité příspěvky organizaci a >ta naněm ještě dále
> vydělává?
> (tedy prý tedy Obora žádný >zisk ve výsledku pro svaz neprodukuje ;-) )
> Nejlepší je >natom, že vlastně jde jen o regionální výkup dle sdělení
>>zástupců této s.r.o., .... ale svaz má přeci větší >působnost. Ne?
>
> Členství je přeci dobrovolné, zbývá jen, aby členové byli objektivně
> informováni, pokud o to stojí, ale je to jejich věc. Pokud na tom
> netrvají.
>
>>Já vím, že marže marketů jsou velké. (v součtu až 50% z >prodané hodnoty
> ceny medu) Vidím v tom jen orintaci na >větší a větší baliče medu, kterým
> je ovšem dnes svaz >zprominutím šumafuk.
>
> Tak si udělej vzorovou kalkulaci. Minus DPH, minus obaly, režije, a pokud
> ti tam zbyde velký zisk, tak se podle toho zařiď.
>
>
> Většině členů by pomohla větší osvěta a kolegialita. Například, kdyby svaz
> Těm, kterým se vyplatí prodávat v malém za 60 a míň účtoval plnou cenu
> léčení, protože ekonomika jejich provozu je skvělá, a není třeba, aby jim
> třeba důvěrník léčil zadarmo. Žádný kartel, jen ekonomická
> objektivizace:-)))
> Zvýšení tržní ceny o 10,-na kilo, to je dotace několik set korun na
> včelstvo bez poplatků svazu.
> Prostě jen vycházet z ceny Včelpa, minus slevy za větší balení, vlastní
> odvoz, letní sleva, ale cena medu je 140Kč.
> Samozřejmě, pokud si někdo dojde s pětikilovkou do včelína, tak je u toho
> spousta možných slev a cena dle dohody. Ale prodávat tmavý med pod 100,
> což
> asi budu muset, protože jsem schopen "udržet" cenu jen asi dvacet korun
> nad
> nejnižší nabídkou, to je asi maximum, na které si troufám beze ztráty
> zákazníků.
> Karel
>

> Podle mého osobního názoru je prostor aspoň občas v létě ovládaný včelami, to je takový že třeba v dusném letním dni před bouřkou tam mohou včely napadat lidi a velká zvířata ...

Nebo když soused zapomene venku něco sladkého sletí se mračna včel, stejně tak na nějaké květiny apod. jedno jestli 5 nebo 30 metrů od včelína. Když skončí normální snůška, tak s tím nelze asi nic moc dělat, dolet včel je řádově kilometry, hlavně souseda na takové věci upozornit.

Jedna rada pro nazlobené sousedy: jestliže si stěžují na obtěžování včelami, připomeňte jim právě teď, jestli jim vosy nevadí? Já když sedím na dvoře a ani do zahrady nemusím, tak mne obtěžují mračna vos, včela žádná a nemůžu s tím nic dělat, není si na koho stěžovat. Vysvětlete sousedovi, že je to v přírodě normální.

Můžu Vám nabídnout frekvenční měniče (nejen) od firmy Siemens. 370W nabízím včetně digitálního ovl. panelu za cca 3700,- bez DPH. Ihned k dodání. Profesionálně je dodávám - cca 10 výrobců.

Podle mého osobního názoru je prostor aspoň občas v létě ovládaný včelami,
to je takový že třeba v dusném letním dni před bouřkou tam mohou včely
napadat lidi a velká zvířata pro tak 4 - 6 úlů okruh 5 metrů kolem úlů a ve
směru výletu včel tak 15 - 20 metrů. Pro jeden, dva úly se to zmenšuje o
třetinu až polovinu. Tolik by podle mne mělo být minimum vlastní plochy na
rovině, pokud chci chovat včely a chci minimalizovat kontakt včel se
sousedy. Pokud je menší, je třeba mít sousedy takové, že jim občasné žihadlo
nevadí, nebo zkusit se domluvit a uplatit medem + tvrzením, že včelí jed
zlepšuje revma. V úplně krajním případě obehnat stanoviště živým plotem,
zezadu tak, aby kolem úlů šlo projít a pracovat ve včelách a zepředu ve
směru výletů včel tak 2-3 metry daleko od úlů. Výška plotu tak 1,5 metru, ve
směru výletu včel možná víc. Pokud ten živý plot bude od plotu se sousedem
aspoň odhadem dva metry, tak ten soused ani do toho nemá co mluvit.
Provizorně pomůže hustá řada tyčkových fazolí, než plot vyroste. Ale odrazí
se to na výnosu, včely budou ve stínu. Taky je třeba aktivně kupovat matky
zaručující klidné včely a ty divočejší likvidovat, mezi včelami
vyšlechtěnými komerčnímu chovy jako klidné a nešlechtěnými včelami je v
divokosti velký rozdíl.
Jinak kolikrát jsem uvažoval, jak by se asi chovaly včelstva, kdyby byly
třeba umístěny na něčem jako ploché střeše garáže dva a půl metru vysoko
nebo dokonce ploché střeše baráku. Z hlediska obtěžování sousedů včelami by
to mohlo být pro malou zahrádku řešení. Pokud by to bylo v létě na nějakém
zastíněném místě, ani by jim tam nevadilo horko. Možná, že by to šlo i na
nezastíněné střeše natřené světlou barvou nebo rovnou zatravněné. Přirozeně
by se musela řešit mechanická odolnost střechy. Z hlediska toho, že včely
okamžitě ráno po východu slunce až do západu jsou na takovém místě v plném
světle oproti včelám někde pod stromem by to mohlo být dost výhodné
stanoviště.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tom" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 7:07 AM
Subject: včely a sousedské vztahy


> Dobrý den,
> mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
> Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo
> jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?
> Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva
nahradím
> deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce
> aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva. Díky za iformace.
> Tomáš

UV 23.3.2004 schvalil pripravu 8.sjezdu a zvolil pracovni komisi s predsedou V.Soboty,cleny:J.Machova,Z.Dobisek,A.Prihodova,P.Stibor,J.Moucka.
Znacka Cesky Ned to nebude problem,parametry kontroly/kvality/jsou prisnejsi nez prislusne normy v EU Na Cesky Med 6-8tisic tun jsou Bremy pripraveny vykoupit.
Srpnove zasedani UV
Presne rok kdy byl L.Sojka zvolen predsedou CSV.Podekoval za racionalni kriticke pripominky-prispely k uchovani dobreho postaveni ceskeho vcelarstvi v Evrope-problemy je treba resit.
UV schvaluje konani VCS volebnich clenskych schuzi ZO,okresni konference a 8.sjezd.jejich pripravu a program uklada publikovat ve Vcelarstvi.
/Vcelarstvi 2004/11/302/JUDr.J.Havlan clen predsednictva.
Redakcni rada doporucila,aby byl otisten clanek,ktery napomuze funkcionarum ZO k priprave a konani VCS,aby byly v souladu s predpisy a rozhodnutim CSV./
Vaclav Koran z predstavenstva Vcely Predboj...cleny zasedani UV zklamal.Pri odchodu byl cleny ostre kritizovan z oci do oci.Ti/v usneseni/hlasovanim rozhodli,ze obsahem jeho vystoupeni/situaci Vcely Predboj/se nebudou zabyvat,v dusledku nepredlozeni variant reseni.
Vyjadreni red.Vcely Predboj J.Benese na internetu 11.10.2004 :
Od 30.9.2004 Vcela Predboj prerusila svoji cinnost,vraci vykoupeny med,ktery budto vymenuje za medovinu,nebo v maloobchodnim baleni,dohodou za nizsi cenu,prodejem nepotrebne technologie.

-Inciativa dve jubilea- listopad moderni Vcelar :
Po padu Vcely Predboj,jsou clenove CSV nespokojeni s tim,jak se k problemu postavilo vedeni svazu.V souladu stanovami jsme se obratili na prislusne funkcionare CSV.

UV a UKRK zasedani 20.11.2004 schvalilo dulezite dokumenty 2005/1/3
Schvalilo metodiku a konani okresnich konferenci a 8.sjezdu.
Mistopredseda V.Sobota pojednal o pripravach okresnich konferenci a sjezdu.
Reditel Vcely Predboj J.Benes se stal novym mistopredsedou predstavenstva a seznamil pritomne se svymi kroky
UVCSV Bere na vedomi informace o Vcele Predboj a.s.
PUV ulozeno projednat s vetsinovym vlastnikem V.P.,moznosti dalsiho provozovani i moznosti pripadneho ukonceni cinnosti.

Inciativa nejvyssich z predsednictva CSV k setkani s predsedy okresnich vyboru:Vysocina,Jihomoravskeho a Zlinskeho kraje.
Zhodnotil predseda CSV Ludek Sojka:V predsjezdovem obdobi to byla velmi uzitecna vymena nazoru.Z diskuse vyplynulo ze -i2j- vychazeli z mylnych a nicim nepodlozenych udaju.Tento-pamflet-nenasel pozitivni odezvu mezi vcelari.Na porade prevazovala konstruktivni atmosfera./2005/4/87/

Moderni Vcelar
O vyjadreni k situaci ve Vcele Predboj jsme pozadali tajemnika M.Peroutky.Ten nechtel...ze jeho stanovisko prinese prosincove Vcelarstvi. K clanku L.Cesky-Ma uz i ceske vcelarstvi svuj tunel?-ktery prezentoval na internetove konferenci,zvazuje podat trestni oznameni
Prosincove Vcelarstvi:
O aktualnim stavu ve firme ma pravo podavat informace vetsinovy majitel.ktery otiskl svoji internetovou zpravu z 11.10.2004

Dar od vedeni CSV Dve ochranne znamky.
Vedeni Ceskeho svazu vcelaru prihlasilo na Urade prumysloveho vlastnictvi v Praze dve nove ochranne znamky se zadosti o zapis do rejstriku. Jde o znamku Moravsky med a Slezsky med.Vhodne tak do trojice doplni jiz znamou ochranou znamku Cesky med. Moravsti a slezsti vcelari se nyni mohou citit jeste vice bezpecneji-co se ochrany jejich produkce tyce.

franta

>V čem je viděna ta výhoda? To by mě zajímalo. Když je >vidno, že Obora má na trhu v řetězci obchodů Hypernova med >okolo 130 -150,-/kg

To je dobré, došlo na má slova. Teď jen aby vedení vyzvalo své členy k solidaritě a rozumu, aby "nekurvili" cenu a trochu začalo své členy vzdělávat.

>a výkupní cena je od 30 - 36,-/kg . K tomu za nejnižší >výkupní ceny u nás. (situace cca před měsícem).

No na rozdíl od Předboje nechtějí blbě skončit. Tady nezbývá, než aby si členové vzali k ruce staré čísla Včelařství, kde vedení pobuřovalo, že obchodníci nakupují za 30 a za 60 vyváží (v jaké formě sud/sklenice už neřešilo) a žádalo vysvětlení, nebo si udělali obrázek, koho si zvolili.

>Jaká je tedy ta výhoda pro včelaře - člena ČSV? Že dělá a >je ve svazu a odvádí mnohdy dvojité příspěvky organizaci a >ta naněm ještě dále vydělává? (tedy prý tedy Obora žádný >zisk ve výsledku pro svaz neprodukuje ;-) ) Nejlepší je >natom, že vlastně jde jen o regionální výkup dle sdělení >zástupců této s.r.o., .... ale svaz má přeci větší >působnost. Ne?

Členství je přeci dobrovolné, zbývá jen, aby členové byli objektivně informováni, pokud o to stojí, ale je to jejich věc. Pokud na tom netrvají.

>Já vím, že marže marketů jsou velké. (v součtu až 50% z >prodané hodnoty ceny medu) Vidím v tom jen orintaci na >větší a větší baliče medu, kterým je ovšem dnes svaz >zprominutím šumafuk.

Tak si udělej vzorovou kalkulaci. Minus DPH, minus obaly, režije, a pokud ti tam zbyde velký zisk, tak se podle toho zařiď.


Většině členů by pomohla větší osvěta a kolegialita. Například, kdyby svaz Těm, kterým se vyplatí prodávat v malém za 60 a míň účtoval plnou cenu léčení, protože ekonomika jejich provozu je skvělá, a není třeba, aby jim třeba důvěrník léčil zadarmo. Žádný kartel, jen ekonomická objektivizace:-)))
Zvýšení tržní ceny o 10,-na kilo, to je dotace několik set korun na včelstvo bez poplatků svazu.
Prostě jen vycházet z ceny Včelpa, minus slevy za větší balení, vlastní odvoz, letní sleva, ale cena medu je 140Kč.
Samozřejmě, pokud si někdo dojde s pětikilovkou do včelína, tak je u toho spousta možných slev a cena dle dohody. Ale prodávat tmavý med pod 100, což asi budu muset, protože jsem schopen "udržet" cenu jen asi dvacet korun nad nejnižší nabídkou, to je asi maximum, na které si troufám beze ztráty zákazníků.
Karel

Dobrý den,
mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
.....
To záleží na situaci. Předpokládám, že máte včely daleko od plotu ve středu své zahrady, česny na větší část své zahrady. Ne jako někdo, kdo je dává včely sousedovi k plotu česny, a pak se diví.
V tom případě není co řešit. Vysázejte před svými úly vysoký živý plot, nebo z folie či "rákosové rohože" provizorní ohrazení, než plot vyroste. A měnit matky a měnit matky. A nebo dát včely mimo obec. To má taky své kouzlo. Výlety a mnohdy i lepší snůškové podmínky.
Karel

Dne pondělí 14 srpen 2006 08:29 m napsal(a):
> > Pokud si souseda nechcete rozhnevat, a plot je Vas, dejte tam nejakou
>
> plachtu a pred plot vysadte nejake kere - treba lisky, vrby, jivy, ktere do
> cca 5 let vyrostou a bude po problemu
>
> Problém může být i v takovém vysokém plotu pokud bude sousedovi stínit
> pozemek v míře větší než je únosné. Rozdhodně se vyplatí se sousedem výšku
> plotu projednat.

no nato je asi potreba znat presneji mistni situaci, v takovem pripade by v
ramci dobrych sousedskych vztahu asi bylo nejlepsi na ten drateny plot dat
takovou tu zelenou sit, co je +- prusvitna . Co jsem se nak tak informoval, z
hlediska staveb je celkem dulezita orientace, tedy pokud neco postavite na
jih a pak defakto stinite cely den je rozdil oproti 2 m. plotu , ktery Vam na
cca pruhu 2 m "sebere" slunce o 1 hohinu. Ale to jiz se vcelama nesouvisi.
Soused se holt bude muset rozhodnout, jestli mu vic vadi vcely, nebo stin :) .
Jinak umistneni vcel neni zadnym zakonem , ani vyhlaskou upraveno, v pripade
postipani se sousedovy bude velmi tezko dokazovat, ze vcela, ktera ho pichla
byla opravdu Vase ( a nejednalo se o zaletlou vcelu nekoho uplne jineho).
Samozrejmosti je chov linie, ktera je nebodava.

Honza

> Pokud si souseda nechcete rozhnevat, a plot je Vas, dejte tam nejakou plachtu a pred plot vysadte nejake kere - treba lisky, vrby, jivy, ktere do cca 5 let vyrostou a bude po problemu

Problém může být i v takovém vysokém plotu pokud bude sousedovi stínit pozemek v míře větší než je únosné. Rozdhodně se vyplatí se sousedem výšku plotu projednat.

Dne pondělí 14 srpen 2006 07:07 Tom napsal(a):
> Dobrý den,

dobry

> mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
> Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo
> jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?

pokud to neupravuje mistni vyhlaska, nebo uzemni plan, pravidla st. zakona,
drobna stavba. Pokud pockate do 1.7.2007 , plati novy zakon a s vymenou dilcu
plotu uz nemusite ani podavat sdeleni, pouze stavet. Ale ani ted neni zakonem
vyzadovan souhlas souseda pri drobne stavbe.

> Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva nahradím
> deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce
> aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva.

viz. vyse + archiv konference.

Pokud si souseda nechcete rozhnevat, a plot je Vas, dejte tam nejakou plachtu
a pred plot vysadte nejake kere - treba lisky, vrby, jivy, ktere do cca 5 let
vyrostou a bude po problemu ( ale jestli je to soused "stezovatel", budou mu
misto vcel vadit Vase kere :) )

> Díky za iformace.
> Tomáš

Neni zac, Honza

Když jsme u těch rybářů,
včera jsme byli s dětmi na rybách, sedíme u prutů, pohoda ani ne teplo,
akorát na košili. Kluk sleduje jak mu pomalu bere, připravený u prutu čeká
na zásek, najednou rána , vidlička vylomená, prut ve vzduchu a než jsem
stačil zvednout hlavu, už plaval oblečený ve vodě, po pár metrech prut
chytil a teprve na břehu se rozklepal a začal povídat. No to byl ale hukot.
Vida co dokázal 43 cm kapr.
Jo holt v TESCU se tyto zážitky nekoupí, ale pro mnoho lidí je to
pohodlnější odpoledne. A tak je to i s tím medem.

Vyražte na hoby, ale v rozumném množství, když ještě večer pořát celá rodina
krájí a čistí, už to není zábava.

KZ

ing. Karel Žák
Na Kopci 7, 586 01 Jihlava
tel. 776 339 793
karel-zak/=/seznam.cz
-----Original Message-----
From: A.Turcani [mailto:anton.turcani/=/gmail.com]
Sent: Sunday, August 13, 2006 5:37 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Co d?vat do ku??ku

Som spokojný, že môj príspevok nebol zbytočný.
Pane Radime P. Už rastú ! Pred pár týždňami sme diskutovali o hubách. Po
vysokých teplotách, búrkach a daždivých dňoch, prišla očakávaná chvíľa
výskytu a zbieraniu húb. Včera som si vyšiel asi do 1km vzdialeného
dubového lesa a nešiel som zbytočne. V riedkom lese pod dubom som našiel
jedného nádherného dubáka, pri ktorom sa krčili ešte dva malé a v kruhu 2m
ešte ďalších jedenásť. Opravdivý hubár prežíva neopísateľný pocit, asi ako
rybár, ktorý dlhé dni nahadzuje udicu do vody a keď sa mu podarí konečne
niečo chytiť, je celý od vzrušenia bez seba. To však nebolo nič proti tomu,
čo prinášali z hory desiatky hubárov. Plné košíky v množstvách 100 a
viacej. Mám to šťastie vidieť u výkupcu, kde ich ľudia prinášajú. Sú akoby
ich jedna mater mala (čo do jednotnej veľkosti), v káve kúpavala, sú
nádherne zamatovo hnedé, klobúčik priliehajúci k k nohe a noha- koreň pekne
baňatý. Prepáčte, že píšem aj o inej téme, a/le viem, že i v Česku sú
vášniví hubári. K môjmu nebohému švagrovi (Jindřich Anděl z Krkonôš)
prišiel na návštevu otec a ten deň čo deň keď rástli bol v lese, tak ho
zaujali naše hory bohatstvom a rôznosťou húb. Anton

Dobrý den,
mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?
Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva nahradím deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva. Díky za iformace.
Tomáš

Záleží jak moc se to nalisuje, asi to bude mírně těžší než polystyren kromě
zvlášť tvrdého pěnového polystyrenu. Hustota i jiné vlastnosti odpovídá
zhruba hobře, řekl bych, že při dobrém rozmělnění může být i pevnější. Když
jsem to zkoušel doma, vyrobil jsem v podstatě ručním tlakem desku 1 cm
silnou zhruba odpovídající právě tak asi té hobře. Problém takových
materiálů pro výrobu úlu je ale v tom, že se asi dobře hodí pro kryté
včelíny, pro venkovní použití se musí hodně impregnovat proti vodě, 1
hobrový nastavek při impregnaci dostal do sebe až litr femeže a s tím
papírovým to bude podobné. Nyní plánuji použít tento materiál pro výrobu
briket s uhelným prachem.
Ovšem existují i tenkostěnné výrobky z recyklovaného papíru, které jsou
lisovány strojně velmi vysokým tlakem, kde je ten papír hustší než dřevo a
srovnatelně pevný s masivním dřevem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 9:04 PM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> > Mimochodem takovou papírovinu nalisovat do příslušné formy, odstranit
> formu, nechat vyschnout a potom naimpregnovat zevnitř proti okusu včelami
a
> zvenku proti povětrnosti a je tady nástavek z papírové hmoty bez spojů.
>
> Jak je to s hustotou papíroviny? Kolik to váží? Předpokládám, že
polystyren
> je lehčí?

> Mimochodem takovou papírovinu nalisovat do příslušné formy, odstranit formu, nechat vyschnout a potom naimpregnovat zevnitř proti okusu včelami a zvenku proti povětrnosti a je tady nástavek z papírové hmoty bez spojů.

Jak je to s hustotou papíroviny? Kolik to váží? Předpokládám, že polystyren je lehčí?

Dobrý den, do vosího hnízda ničím nepíchat, nejlépa chatu přenést opatrně o několik metrů dále. Benzín a podobné zápalné látky v žádném případě nepoužívat, nebezpečí požáru! A zeptat se i ve vosím fóru na další rady.

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Dobrý den,
jak odstranit vosí hnízdo na verandě chaty?

Určitě rostou. Budu muset otestovat .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 5:36 PM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> Som spokojný, že môj príspevok nebol zbytočný.
> Pane Radime P. Už rastú ! Pred pár týždňami sme diskutovali o hubách. Po
> vysokých teplotách, búrkach a daždivých dňoch, prišla očakávaná chvíľa
> výskytu a zbieraniu húb. Včera som si vyšiel asi do 1km vzdialeného
> dubového lesa a nešiel som zbytočne. V riedkom lese pod dubom som našiel
> jedného nádherného dubáka, pri ktorom sa krčili ešte dva malé a v kruhu 2m
> ešte ďalších jedenásť. Opravdivý hubár prežíva neopísateľný pocit, asi ako
> rybár, ktorý dlhé dni nahadzuje udicu do vody a keď sa mu podarí konečne
> niečo chytiť, je celý od vzrušenia bez seba. To však nebolo nič proti
tomu,
> čo prinášali z hory desiatky hubárov. Plné košíky v množstvách 100 a
> viacej. Mám to šťastie vidieť u výkupcu, kde ich ľudia prinášajú. Sú akoby
> ich jedna mater mala (čo do jednotnej veľkosti), v káve kúpavala, sú
> nádherne zamatovo hnedé, klobúčik priliehajúci k k nohe a noha- koreň
pekne
> baňatý. Prepáčte, že píšem aj o inej téme, ale viem, že i v Česku sú
> vášniví hubári. K môjmu nebohému švagrovi (Jindřich Anděl z Krkonôš)
> prišiel na návštevu otec a ten deň čo deň keď rástli bol v lese, tak ho
> zaujali naše hory bohatstvom a rôznosťou húb. Anton

Nemáte někdo starší měřič vodivosti?

Když už jsme u toho tak s ním lze i natírat hliněné podlahy TA MÁ PAK PO USCHNUTÍ ZELENOU BARVU JE HLADKÁ JAK LINO A DOBŘE SE UDRŽUJE dříve se to používalo i v domácnostech ale muselo se to tak dvakrát do roka dělat znovu

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co d?vat do ku??ku
> Datum: 13.8.2006 10:35:10
> ----------------------------------------
> Kravské lejno je nedoceněná surovina. V Nepálu s tím topí v kamnech. Já tím
> smíchané s jílem léčil rány na stromech. A teď do kuřáku je taky dobrý tip.
> Sám používá vysušený choroš, houbu na stromech. Musí se nařezat na kostičky
> a dobře vysušit. Pak vydrží dlouho doutnat. Zapaluju to pomocí obalu na
> vajíčka, nebo postříkám trošku denat. lihem.
> -------------
> >Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).
>
>
>

Som spokojný, že môj príspevok nebol zbytočný.
Pane Radime P. Už rastú ! Pred pár týždňami sme diskutovali o hubách. Po vysokých teplotách, búrkach a daždivých dňoch, prišla očakávaná chvíľa výskytu a zbieraniu húb. Včera som si vyšiel asi do 1km vzdialeného dubového lesa a nešiel som zbytočne. V riedkom lese pod dubom som našiel jedného nádherného dubáka, pri ktorom sa krčili ešte dva malé a v kruhu 2m ešte ďalších jedenásť. Opravdivý hubár prežíva neopísateľný pocit, asi ako rybár, ktorý dlhé dni nahadzuje udicu do vody a keď sa mu podarí konečne niečo chytiť, je celý od vzrušenia bez seba. To však nebolo nič proti tomu, čo prinášali z hory desiatky hubárov. Plné košíky v množstvách 100 a viacej. Mám to šťastie vidieť u výkupcu, kde ich ľudia prinášajú. Sú akoby ich jedna mater mala (čo do jednotnej veľkosti), v káve kúpavala, sú nádherne zamatovo hnedé, klobúčik priliehajúci k k nohe a noha- koreň pekne baňatý. Prepáčte, že píšem aj o inej téme, ale viem, že i v Česku sú vášniví hubári. K môjmu nebohému švagrovi (Jindřich Anděl z Krkonôš) prišiel na návštevu otec a ten deň čo deň keď rástli bol v lese, tak ho zaujali naše hory bohatstvom a rôznosťou húb. Anton

> Od: P.K.:
> jaký med a za co ho prodávají supermarkety je pro nás jen výhodné....
.....

V čem je viděna ta výhoda? To by mě zajímalo. Když je vidno, že Obora má na trhu v řetězci obchodů Hypernova med okolo 130 -150,-/kg a výkupní cena je od 30 - 36,-/kg . K tomu za nejnižší výkupní ceny u nás. (situace cca před měsícem)

Jaká je tedy ta výhoda pro včelaře - člena ČSV? Že dělá a je ve svazu a odvádí mnohdy dvojité příspěvky organizaci a ta naněm ještě dále vydělává? (tedy prý tedy Obora žádný zisk ve výsledku pro svaz neprodukuje ;-) ) Nejlepší je natom, že vlastně jde jen o regionální výkup dle sdělení zástupců této s.r.o., .... ale svaz má přeci větší působnost. Ne?
Já vím, že marže marketů jsou velké. (v součtu až 50% z prodané hodnoty ceny medu) Vidím v tom jen orintaci na větší a větší baliče medu, kterým je ovšem dnes svaz zprominutím šumafuk.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Frekvenčních měničů je v nabídce plno, akorát pro jejich vnitřní řízení se
nepoužívají nějaké vysokosériové a tudíž levné specializované součástky, ale
firmy si je většinou konstruují samy. Podle toho taky vypadá i jejich vysoká
cena.
Hned z první obrazovky vyhledávače vypadly tyto slibné stránky:
http://www.avetop.cz/automatizace/Menu/LG/FM.htm
http://www.seplast.cz/frekvencni-menice.htm
http://www1.siemens.cz/ad/current/04_data/downloads/c090portals/pohony/pohon
y_prospekty/Pohony_prospekt_04_2006_cz.pdf
http://www.elprodrive.cz/frekvencni_menice_cf.html
nebo z druhé ruky
http://elektrika.cz/bazar

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 2:40 PM
Subject: poptávka frekvenční měnič


Vážení přátelé,
scháním pro sebe frekvenční měnič na medomet, nejlépe od firmy
ControlTech s.r.o. . Přítel Mikšovský, z této firmy, ještě vloni
nabízel výprodejové typy SCC 160. Pokud někdo z Vás máte a nebudete ho
potřebovat, nebo by jste věděli o jiném typu stačí pro výkon 0,37kW budu
Vám vděčný.
Předem děkuji


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601

Díky kontakt na trojnožku už mám

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz.sk [mailto:M.Osusky/=/fritz.sk]
Sent: Tuesday, August 08, 2006 9:04 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič

trojnozku vyraba jeden chlapik zo Znojma. Pravidelne obizda vsetky
vcelarske vystavy. Ak nema niekto jeho kontakt po ruke, pozriem to vecer

doma a poslem.

Matej




Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
04.08.2006 20:20
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič






Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
někde???
Předem děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: cukernat?n? medu

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
za
zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
kvalitnější
než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz





__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Vážení přátelé,
scháním pro sebe frekvenční měnič na medomet, nejlépe od firmy
ControlTech s.r.o. . Přítel Mikšovský, z této firmy, ještě vloni
nabízel výprodejové typy SCC 160. Pokud někdo z Vás máte a nebudete ho
potřebovat, nebo by jste věděli o jiném typu stačí pro výkon 0,37kW budu
Vám vděčný.
Předem děkuji


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Friday, August 11, 2006 5:35 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Přirozeně nějaký pohyblivý hořák, třeba převážený třeba na přívěsu za
autem
až k těm úlům.. 100 200 wattů příkon na ventilátorty, které by do toho
ohně
foukaly vzduch, takže i ty polystyrenové nastavky rozumně prokládané
třeba
dřevem by shořely bez čoudu stejně jako přikládané v tom stacionárním
zplynovacím kotli. Až ten čoud z volného spalování úlů bude podstatně
vadit,
tak možná něco takového vznikne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 1:05 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na
principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly
zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně
ekologičtěji
než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých
100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila
manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou
do
ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les
...
prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář
(hasič)
a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco
chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom.
Nějakých
100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně
obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz


__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

To zní velice rozumně, pokud to můžu posoudit jako člověk nemající naštěstí
s morem plodu žádné zkušenosti. Pokud by byla možnost vyšetření každého
včelstva zvlášť, mohly by se vyřadit včelstva třeba jen náchylná k moru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 11:38 AM
Subject: Re: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk -
novy clanok


> Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla
> uběhnout kratší doba než je u nás. Pepan
> .....
> Na té metodě je zajímavá jiná věc - !!!plošná celostátní jarní
> kvalifikovaná prohlídka všech včelstev!!!
> Likvidují se zřejmě jen klinicky pozitivní včelstva, že do týdne, to je
jen
> technickoorganizační detail.
> Mor není Ebola, a nešíří se zřejmě jen tak, že se někde zalítne jedna
včela
> do druhého včelstva, nebo že se někde na květu otře jena včela o druhou.
> Pokud nejde o včelstvo, kterému hrozí vyloupení, nebo uhynutí a je
> dostatečně silné, není asi třeba tolik spěchat.
> Tvrdí se, že od nákazy, do viditelných příznaků to trvá několik let.
> Obdobná informace o Nov.Zélandské metodě je na
> http://www.vcelari.sk/vcelar/2006/vcelar5_2006.pdf. V tomto článku je
> uváděno, že k propuknutí nákazy je třeba asi 35 milonu spor. Tedy asi to
> množství, které se tam dostane loupeží, nakaženým dílem atd. Nikoliv
běžným
> včelím provozem.
> Pokud by se nákaza tak snadno šířila, jak včelaři v postižených oblastech
> rádi tvrdí, tak by bylo btížné vysvětlit, že ani po několikaleté existenci
> nákazy v nějaké oblasti dojde k utracení jen zlomku včelstev.
> Problém je, že mor je na stanovištích dlouho "tolerován" trpí se chcípáci,
> posilují se, nekontrolují se úhyny a mor pěkně přežívá a čeká na svoji
> šanci. Pak stačí třeba jedna pořádná melicitoza, velké úhyny a loupeže v
> nemocných včelstvech, a nakonec někteří vynálezci dávají plásty s
> cementovým medem do necek před včelíny a nechávají vybrat včelám, nebo je
> kropí konví atd. Myslím, že v takovém případě si bacily říkají "něci na
tom
> je , být ve správný okamžik, na správném místě".
> Novozelandská metoda je u nás neaplikovatelná, protože vyžaduje zodpovědné
> a vzdělané včelaře. Já mám třeba smůlu, že včelařím v oblasti ZO, která je
> ze dvou stran obklopena ZO ve kterých je mor. Přesto nepodnikla ani jedno
> preventivní opatření, vloni na mojí výzvu, když jsem byl ještě členem
> výboru ani předseda nesvolal schůzi výboru ZO k moru. A několika (ne
> jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost
> včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
> býval včas věděl.
> Takže je buď mor rána a trest Boží, nebo se mu dá předcházet.
> Jedná se stejně jako u jiných morů o bakteriální nákazu, a pokud bude
> vzdělání včelářů v této oblasti odpovídat vzdělání středověkých obyvatel
> našich měst, tak mor VP bude představovat stejné nebezpečí jako mor ve
> středověku.
>
> Není mi jasné, za jak dlouho se může rozšířit mor na několik set
stanovišť.
> A jaké by měl šance, kdyby si každý včelař včely jednou ročně pořádně
> prohlédl. Pochybuji, že v některých případech je to možné - tmavý včelín,
> tmavé plásty, špatně vidící včelař, bodavé včely a kukla. Tady je to
> problém důvěry a plošné spolupráce.
> A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS a všech
> dalších. Mor si šíří včelaři.