78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



A.Turcani (213.81.170.132) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18518)

Pán Václavek, ne ospravedlňujem sa všetkým čitaľom za prešľap, ktorý sa mi "podaril". Ak sa vrátite ku komentáru číslo 18 503, nájdete mojum opravu, ktorú som odoslal následne 1 minutu po odoslaní inkriminovaného komentára. Nebolo to z nedostatku vedomostí,ale stáva sa to, čo ma mrzí. Škoda, že sa obsah vlastného komentára nedá opraviť (možno aj dá?)ako na www.vcely.sk. Áno, oficiálnu teóriu veľmi dobre poznám, ale mám k nej výhrady.
Prečo by mali včely navzájom produkovať a požierať kŕmnu kašičku? Kŕmnu kašička sa včelám vytvára v hltanových žľazách len preto, že ich k tomu vedie prítomnosť otvoreného a ony požierajú bielkovinovú potravu. To, že pred začatím floridnej rojovej nálady sa zduria včelám vaječníky, nemusí byť preto že kŕmia plod ale môže to byť i preto, že vo včelstve v tom čase nie je dosť materskej látky pre pre všetky včely, ale i preto, že včely v predstihu prijímajú od ošetrovaného trúdieho plodu tzv. samčí feromon (SF). Aj takéto názory sú uvedené v literatúre.Prečo by potom nemohlo byť pravdou i to čo som ja napísal? S pozdravom. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 28. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505) (18509) (18514)

Pro mne je rozhodující, zda budu mít (volbou výšky nástavku) plodiště příliš veliké a bude v něm zůtávat příliš mnoho nevytočeného medu
.....
Já to vidím spíše jako plus. Prostě farrarův zvon. Plodu asi bude svědčit přirozené prostředí - tedy obklopení zásobami a pylem - i po vytočení medníků.
Pokud jde o ztrátu na výnosu, tak to je ztráta jen první rok, pak tam ty zásoby už zůstávají, a pokud je plodiště velké, matku to neomezuje v kladení.
Letos jsem neměl ve většině Langstrothů mřížku, takže tam budou mít nejvíc medu co jsem kdy ponechal ve včelstvech přes zimu. U Brennerů to mám odzkoušené - bez problémů. Ale každá zima je jiná.
Další otázka je, zda u nástavkových systémů mluvit o plodišti. I když používáme mřížku ( a po letošním nuceném experimentu to možná není nutné ani u 24cm) mohu velikost plodiště průběžně měnit podle situace a záměru.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520)

Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek. V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz a znakem včelaře zoufalce.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516)

Já se přiznám že to je moje teorie, už ani nevím, jestli jsem o tom někde
kdysi četl nebo ne a jestli to tak ve skutečnosti je. Hlavně, že to tak
funguje a když je na stanovišti oddělek, tak to můžu vyřešit v podstatě
rovnou z chodu, není třeba kromě pár cizích plástů nic jiného, žádná
speciální pomůcka, kterou bych si musel odněkud donést a připravit. Kromě
toho ani výsledek často nebývá moc valný, včely, ať už to jsou napravené
trubčice nebo normální včely jsou často staré a upracované a často je jejich
jediný přínos v tom, že vypomůžou včelám z oddělku tak těch 14 dní tři
týdny, než odejdou stářím. Řekl bych, že často kdyby se do oddělku na
původním místě přidal další nastavek prázdných plástů a pokrmilo se a
trubcokladné včelstvo prostě zlikvidovalo, vyšlo by to vcelku nakonec líp.
Vlastně mně to připadá jako méně významné včelařské téma, protože se s tím
zas tak často nesetkávám a řešení taky nijak zvlášť výnos neovlivňuje, ten
už byl vlastně ztracen během doby, kdy ve včelstvu chyběl plod od matky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 6:03 PM
Subject: Re: Pridanie matky do včelstva


> Prepáčte Radime, ste výborný konferenciér,aj včelár, ale v bode kde
> tvrdíte, že trúdice sa šokovou terapiou stanú znovu robotnicami, sa
> nezhodneme. Tvrdím a to nielen ja, že fyziologicky zmenenej včely, sa
> zväčšené vaječníky (zväčšené nie preto, že požierali kašičku určenú pre
> ošetrovaný plod, ale v dôsledku chýbajúcej materskej látky v čase bez
> matky) sa do pôvodného stavu nevrátia. X prípadopv mi to potvrdilo, lebo
> ak matku včelstvo prijalo, trúdice ešte dokázali klásť vajíčka spolu s
> matkou. Potom to vo včelstve vypadalo presne ako pri hrboplode, kým
> pozmenené včely nevypadli. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.207.23.3) --- 27. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505) (18509) (18514)

Optimální velikost plodiště je plus/mínus 50 cm na výšku a čtvercový půdorys( rámková délka alespon 42 cm ). Je třeba připomenout, že tento prostor ( 3 nízké nástavky Optimalu ) je jen asi z 1/3 využit pro plod, zbytek je pro zásoby a prázdný prostor ( +/- 1/6 souše a 1/2 zásoby ). V plodišti tak je 15-20 kg zásob a několik dm2 pylu a několik dm2 souše. To není vůbec na škodu. Ve snůšce zásoby můžeme odebírat. Mimo snůšku je tam necháme.

zdravím.......M.Václavek
(ps: musím končit, více zítra)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.207.23.3) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516)

Pane Atone Turčani,
máte semtam chyby, co se týče biologie trubčic.
,,,
A.Turcani (213.81.173.120) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504)
...že fyziologicky zmenenej včely, sa zväčšené vaječníky (zväčšené nie preto, že požierali kašičku určenú pre ošetrovaný plod, ale v dôsledku chýbajúcej materskej látky v čase bez matky)...
,,,
Udělejte mi fyziologickou trubčici z normální včely a ne z anatomické trubčice a já vystřelím Zemi do vesmíru!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jak to podle výzkumu ve skutečnosti je..........???
Ve včelstvu se během roku někdy stává, že některé ( nebo všechny u bezplodových včelstev ) krmičky( kojičky ) nemají co krmit. A co se stane???........krmičky prostě výživný kašičky zhltnou......A jaký je následek???....... v důsledku nadbytku bílkovin a jiných látek v těle včely krmiček jim zduří vaječníky. Jsou právě ve stavu anatomických trubčic. Anatomické trubčice vajíčka nekladou, mají jen zduřelé vaječníky, které nezahájily svoji tvorbu vajíček ( včelař tuto změnu nepozná.... není schopen bez mikroskopického vyšetření odlišit normální dělnice od trubčic( at už fyziologických nebo anatomických ). Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic. Co tedy anatomické trubčice dělají???............jednoduchá odpověd........v produkčním období ( jaro, časné léto a plné léto )nedělají vůbec nic, snad kromě založení misek, jinak se po většinu dne flákají ( musím ještě dodat...podle mého názoru ještě zahřívají plod a udržují optimální klima kolem plodové plochy....to je můj názor, nechci ho nikomu vnucovat ) Pokud zastoupení anatomických trubčic přestoupí v produkčním období určitou hranici, pak nastupuje rojová nálada ( pro zajímavost: ve včelstvu těsně před vyrojením může být i více jak 50% včel anatomickými trubčicemi ). Tato hranice je u různých včelstev různá ( má na ni vliv hlavně míra geneticky podmíněné rojivosti ). V podletí a v roji jsou všechny anatomické trubčice donuceni k práci ( spíše než donuceni bude asi....instinktivně začnou pracovat ). Prácí jim zduřené vaječníky splasknou a stanou se opět normálními dělnicemi.
Ve bezmatečném včelstvu nastává podobná situace. Krmičky nemají co krmit ( chybí matka....zmenšuje se plodová plocha...za 24 dní po ztrátě matky už nezůstane ani bunka plodu ) a požírají krmné kašičky....vznikají anatomické trubčice. Je tu však jeden problém! Chybí matka!!!Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic..... A co se tedy děje když chybí??? Anatomické trubčice se stanou Fyziologickými trubčicemi. A problém je tu. Musím se opakovat,,Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.,,

Otázka: Je nějaký 100% způsob jak se zbavit fyziologických trubčic ( kromě připojení oddělku ).
Odpověd: Ne, není. Za nejistější považuji léčení plodovými plásty.
Rada: Lepší než přidávat matku do včelstev s fyziologickými trubčicemi ( to platí i pro včelstva, která nemají delší dobu (více než 1-2 dny) plod a ještě nejeví známky fyziologických trubčic...hrboplod ) je připojení celého oddělku s kladoucí matkou přes novinový papír.

zdravím........Martin Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re:Formulare pro dotace 2006 (18490) (18510) (18515)

Zřejmě máš pravdu. Já mám v obvodu jednoho nečlena a nikdy mi to nedával, a já po tom nikdy nepátral. Tentokrát je to na jednom listu Ale znáš to, statistika je přece jen přesný součet nepřesných čísel
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Formulare pro dotace 2006
> Datum: 27.8.2006 17:26:12
> ----------------------------------------
> Josef.Mensik:
> > statistika se vztahuje na členy svazu
> ....
>
> Tak to tedy nevím, ale statistika (Český statistický úřad) hovoří ne o počtu
> včelstev v zájmové organizaci, ale podává informace celkovém včelařství u nás. A
> to nejsou jen včelstva, které by mohli být vytaženy z Hradiš'tka, ale o med,
> matky, kočování atp. Tyto údaje zpracovává ČSV jako jediný. (pokud vím)
>
> Nebo si vykládáš Josefe, že když někdo není v ČSV a má včely, tak vlastně není
> včelař nebo nevčelaří?
> To mi bylo řečeno z úst, z kterých bych to nikdy nečekal. Ale když někdo
> vystupuje a jako já vystoupil z ČSV , tak se dozvídá na sebe různé věci.
> :-)Josefe.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.120) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504)

Prepáčte Radime, ste výborný konferenciér,aj včelár, ale v bode kde tvrdíte, že trúdice sa šokovou terapiou stanú znovu robotnicami, sa nezhodneme. Tvrdím a to nielen ja, že fyziologicky zmenenej včely, sa zväčšené vaječníky (zväčšené nie preto, že požierali kašičku určenú pre ošetrovaný plod, ale v dôsledku chýbajúcej materskej látky v čase bez matky) sa do pôvodného stavu nevrátia. X prípadopv mi to potvrdilo, lebo ak matku včelstvo prijalo, trúdice ešte dokázali klásť vajíčka spolu s matkou. Potom to vo včelstve vypadalo presne ako pri hrboplode, kým pozmenené včely nevypadli. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re:Formulare pro dotace 2006 (18490) (18510)

Josef.Mensik:
> statistika se vztahuje na členy svazu
....

Tak to tedy nevím, ale statistika (Český statistický úřad) hovoří ne o počtu včelstev v zájmové organizaci, ale podává informace celkovém včelařství u nás. A to nejsou jen včelstva, které by mohli být vytaženy z Hradiš'tka, ale o med, matky, kočování atp. Tyto údaje zpracovává ČSV jako jediný. (pokud vím)

Nebo si vykládáš Josefe, že když někdo není v ČSV a má včely, tak vlastně není včelař nebo nevčelaří?
To mi bylo řečeno z úst, z kterých bych to nikdy nečekal. Ale když někdo vystupuje a jako já vystoupil z ČSV , tak se dozvídá na sebe různé věci. :-)Josefe.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 27. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505) (18509)

>Jsem odpůrcem Langstrothu.

Pro mne je rozhodující, zda budu mít (volbou výšky nástavku) plodiště příliš veliké a bude v něm zůtávat příliš mnoho nevytočeného medu nebo zda bude plodiště naopak malé a bez mateřské mřížky matka bude klást do malých medníkových nástavků nahoře nebo se včely budou chtít rojit. To je třeba stanovit s ohledem na nadprůměrné včelstvo. Ne ovšem extrémně nadprůměrné, komu z vás klade 3000 vajíček denně?

Jestli je úl čtvercový nebo odélníkový mně moc nezajímá, obdélník se ale lépe uchopí a nese.
Důležitější je ale, aby ten komín nástavků nebyl moc vysoký, protože málo naplat, ale té cihle nahoře moc nevěřím.

Ne včely , ale včelař si musí vybrat, co je pro něj levné rychlé a pohodlné. Včelám musí stačit právě to optimální plodiště, které se snažím určit plus dostatek medníků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.6) --- 27. 8. 2006
Trúdokladné matky

Plne súhlasím s p. Turčánim, že pouhým vysypaním trúdokladného včelstva niekde mimo úľ sa trúdic nezbavíme. Aj keď trúdice majú zdurené vaječníky a kladú vajíčka, lietať ešte nazabudli a vrátia sa naspäť do uľa. A prosím Vás nešliapte po včelách ako to navrhuje pán P.K., lebo to nie je pekné.
Mne sa toho roku do dvoch trúdicových včelstiev podarilo pridať matky v odloženci. Dal som ich za prepážku do trúdicového včelstva a postupne včely prešli za prepážku ku riadnej matke. Tiež sa mi stalo, že po vysypaní trúdicového včelstva niekde mimo včiel, navracajúce sa včely matku v klietke prijali, ale: kládla matka aj trúdice. Boli plásty na ktorých boli v bunkách dve-tri vajíčka a boli aj krásne nakladené po jednom vajíčku a ucelene ako sa na kvalitnú matku patrí. Po asi dvoch týždňoch trúdice klásť prestali, resp. včely sa im prestali venovať a oni sa vytratili.
Je veľmi zaujímavé ale veľa včelárov si myslí, že vysypaním trúdicového včelstva na zem sa trúdic zbavia a ,že tie včely, ktoré ostanú na vysypanom mieste sú trúdice. Môžu byť medzi nimi aj trúdice, ale sú to vlastne staré včely, ktoré už končia svoju púť a nemusíte z nich robiť žaburinu tým, že ich ušliapete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Baudis (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re: Planovany vypadek mailove casti konference (18486) (18507)

> Myslel jsem, ze konference bezí na nejakém linuxu? Pokud ano, je pouzitelný
> http://www.die.net/doc/linux/man/man8/nnrpd.8.html?

Aha, takze to byla spise zadost o nove rozhrani. :-)

Neni to spatna myslenka, problem ale neni s newsovym serverem jako spise
s rozhranim mezi mailing listem a newsy. Po prechodu na novy software
zkusim zaridit skupinu v ramci serveru gmane.org.

--
                            Petr "Pasky" Baudis
Stuff: http://pasky.or.cz/
Snow falling on Perl. White noise covering line noise.
Hides all the bugs too. -- J. Putnam

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do v?elstva (18424) (18462) (18493) (18502)

Ještě chybí dodat , že trubcokladná matka také vzniká při vyprázdnění semenných vaků u starých matek ale tam obvykle dělají včely samy tichou výměnu , tyto matky pak bývají nejkvalitnější

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 27.8.2006 10:47:56
> ----------------------------------------
> Pán P.K., asi si nerozumieme, jednoznačne sa mýlite, keď tvrdíte, že
> trúdicové včelstvo stačí vysypať do trávy a zbytok včiel aj s matkou
> zašlianuť a je po probléme. Aby sme si rozumeli, vysvetlime si pojmy, čo
> sú to trúdice a čo trúdokladná matka. Trubčice = trúdice a
> trubčice=trúdokladná matka.
> Ako vznikajú trúdice
> Ak sa vo včelstve stratí matka a včely robotnice nemajú otvorený plod,
> nemôžu si novú matku vychovať, čo znamená, že včely robotnice sa po istom
> čase menia fyziologicky, zduria sa im zakrpatené vaječníky a vtedy sa menia
> sa na biologické trúdice (falošné matky), ktoré sú schopné klásť
> neoplodnené vajíčka. Ich počet postupne narastá, čo znamená, že každá včela
> v úli môže byť potencionálna trúdica- falošná matka. Potom to znamená, že
> včelstvo vysypaním nezachránite, lebo trúdice ako ich vysypete hoci aj 100m
> od úľa, tak sa i vrátia (ostanú tam iba tie včely, ktoré nie sú na svoj úľ
> zalietané) a znovu ste tam, kde Ste byť nechceli.
>
> Ako vzniká trúdokladná matka
> Trúdokladná matka vzniká npr. vtedy ak má poškodené krídlo a nemôže
> vyletieť na oplodňovací prelet. Po ubehnutí určitého času, sa jej rujnosť
> končí a matka začne klásť neoplodnené vajíčka, čo je ako pri trúdiciach tak
> i pri trúdokladnej matke koniec existencie včelstva. Rozdiel medzi
> trúdicami a trúdokladnou matkou predsa nejaký je, trúdokladnú matku môžeme
> v úli identifikovať, trúdice nie! PO odstránení neoplodnej matky sa podarí
> pridať novú matku bez problémov, do trúdicového včelstva, hlavne pri
> vysokom stupni fyziologických trúdic, nie! V takomto prípade môže platiť
> podľa Vašej rady (pristupiť zvyšok včiel), ale i nemusí, lebo problém
> vyriešili, pretože vysypaná matka s včelami môže odletieť. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re:Formulare pro dotace 2006 (18490)

statistika se vztahuje na členy svazu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Formulare pro dotace 2006
> Datum: 27.8.2006 07:22:30
> ----------------------------------------
> Pane Pazderko, díky Vám se na stránky ČSV doplnily formuláře pro dotace na
> včelstva. Je prosím pro nečlena potřebný i ten statistický list nebo je to
> dobrovolné? Děkuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.39) --- 27. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505)

Jsem odpůrcem Langstrothu.
....
Já taky :-), protože v něm včelařím od počátku století. Předtím Brenner, kterého jsem si předělal na 10 rámků, ale vzhledem k tlouštce stěn šel dávat napříč. To mi vyvhovovalo ne pro kombinaci teplé a studené stavby, tam není co řešit, když je zasíťované dno. Vyhovovalo mi to při chovu matek, že jsem mohl otočit celý nástavek o 90 stupňů, a mít nekolik nástavků nad sebou (oddělené folií)a matky měly jednodušší orientaci při proletu.
Pokud bych to chtěl stejně řešit u Langstrothu, tak musím udělat manipulační mezidna s česínky i do boků a podle potřeby je otvírat, ale používám nástavky rozdělené na 4 sekce a nechybí mě to příliš.

Optimál je modernější (o 100 let) soustava a to je asi tak všechno.
Pokud bych se dnes rozhodoval ¨znova a v časopise byl tentokrát inzerát na Optimal i Langstroth, zvolil bych Optimal. Otáčení nástavků o 90stupňů. Možná ještě středoevropská délka 420mm + vlastenectví. Asi bych si nevybral 39cm, to je dle mně už málo.

Jinak není podle mě mezi těmito systémy z hlediska včelaře nijak podstatný rozdíl, ve srovnání s nutností vybrat si tu správnu výšku nástavků a metodiku ve vztahu k časovým možnostem, místu a snůškovým podmínkám. A taky množství včelstev, které chci chovat.

Srovnání ve všech ostatních parametrech nevidím podstatné.
Rozteč má Langstroth taky stejnou (375-5)/10=37, půdorys (ten považuji za podstatný parametr) zhruba stejný, idea koule/kruhu a optimálního tvaru pro teplodržnost platí jen v izotropním prostředí ( jestli se tak říká tomu, že má ve všech směrech stejé chování) jak správně upozornil RP. V případě teplodržných uliček a izolační schopnosti plástu je možné diskutovat, zda není dokonce ovál lepší a jakým směrem.

Protože jsem včelařil v atypických Brennerech, tak bych si již žádný atypický úl nikdy nepořídil. Jedině ten, který má oficiální výkres a je možné jej objednat na více místech telefonem. Ke včelaření patří i kutilství, ale není nad to zvednout telefon a objednat, když najednou člověk nemá čas.

Jiné a různé důvody záleží na umístění úlů (od umístěná v řadě ustupuji - m.j. mor a zalétávání včel, tím pádem mám přístup z boku a nevadí mi ne/otáčení o 90st., zdatnosti fyzické včelaře a snůšce a očekávání včelaře, kočování a jak, atd.

Jakmile mi přestane vyhovovat manipulace jen s nástavky a chci mít nějaký univerzaál atd, asi je třeba přestat o nástavcích uvažovat. Vzniká pak zbastlený kompromis.

Jinak ty co chtějí vynálezat lepší nástavky ze zadu přístupné odkážu do Včelařství asi 20 let zpět. Když jsem včelařil v almárkách, tak jsem měl pochopení pro popsaný zlepšovák.
Skříň ze zadu přístupná, na bocích úhelníky a v nich jezdily rámy - čtverce z kulatiny, ve kterých byly rámky.
Tedy vysouvací nízkonástavkový úl v bateri v kočovném voze.

Bylo by zajímavé zjistit jak se vynález po letech osvědčil, ale myslím, že nakonec vše skončí stejně - nástavky + mechanizace (případně), nebo standardní klasika.

Končím a odcházím bastlit pro kluka nestandardní králíkárnu - výběh -biosekačku :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promylený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505)

Pokud vím, přítel Čermák propaguje čtvercový úl mimo jiné i proto, že v zimě
má mít čtvercový úl nejlepší parametry z hlediska nejmenší plochy zimního
chumáče při stejném objemu toho zimního chumáče. Tudíž se při takovém
uspořádání včely potřebují v zimě méně tepla. Podle mně to není tak
jednoduché, protože teplodržnost je jiná ve směru přes rámky než ve směru
podél rámků. Proto se v zimě z hlediska úniku tepla do okolí chová přesně
čtvercový úl jako defakto obdélníkový, zatímco jako čtvercový, tudíž s
nejmenším únikem tepla do okolí, se chová úl obdélníkový s delšími rámky
umístěnými podélně. Jak optimálně by měl být ten úl obdélnikový, aby měl mít
nejmenší únik tepla, nevím. Informativně by se to dalo vypočítat z
konkrétních údajů izolační schopnosti přes rámky a podél rámků. Ale jednak
včely jsou přizpůsobivé a jednak to závisí i na stáří, zaplnění rámků
zásobami a dalšími parametry. V létě je přirozeně jedno, jestli má úl
obdélníkový nebo čtvercový průřez, pokud to není extrémní obdélník, včely ho
zaplní. Zase v létě z hlediska toho, aby pro výběr medu byly co nejvíce
odděleny rámky s plodem a rámky s medem je vhodný obdélnikový úl s více
kratšími rámky umístěnými příčně. Možná by stálo za to vyzkoušet variantu,
kde v plodišti a pro zimování by v obdélníkovém nastavkovém úlu byly dlouhé
rámky podélně, zatímco nad nimi v medníku by byly krátké rámky příčně.
Jinak čtvercový průřez má výhodu v volitelném používání studené i teplé
stavby, ale zase málo využívá prostoru oproti obdélníku. Kde umístím na
stojan 3 čtvercové nastavkové úly, tam umístím na stojan klidně 4
obdélníkové úly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 12:59 PM
Subject: Langstroth = málo promylený úlový systém


> Jsem odpůrcem Langstrothu.
> A to hned z několika důvodů:
> Jako největší jeho slabinu spatřuji v jeho obdélníkovém
> půdorysu...vnitřní...465x375 mm.
> Moderní úlová soustava by měl být nástavkový úl ( to Langstroth splnuje )
a
> měl mít čtvercový půdorys...vnitřní...minimálně 435x435 mm (Optimal).....(
> to Langstroth nesplnuje ). Obdélníkový půdorys má negativní vliv na
> včelstvo !!! Mluvím o včelstev velmi silných a přesílených ( nad 30 000
> zimních včel......nad 60 000 včel na vrcholu ). U slabších včelstev
> obdélníkový půdorys moc nevadí. Obdélníkový půdorys sám o sobě vede ke
> slabším včelstvům než ve čtvercových úlech stejné rámkové míry!!! Podle mě
> je racionální včelařit jen v úlech čtvercového půdorysu. Z úlů, které jsou
> k dostání v ČR, splnuje mé podmínky nejlépe úl Optimal. Rámky by měly mít
> osovou vzdálenost alespon 38mm. Menší zas vede k slabším včelstvům než
> jsem uváděl.
> Koukněte se na...http://web.quick.cz/pvzubri/...a klikněte na ,,Úl
> Optimal,,....možná mé myšlení pochopíte lépe.
> Letos jsem prodělal velkou změnu co se týče včelařského myšlení. Přešel
> jsem na úlovou soustavu Optimal. Vlastním zatím 4 kusy tohoto úlu (
rámková
> míra 42x17 cm...osová vzdálenost 38mmm...vnitřní půdorys 435x435
mm...počet
> rámků v nástavku 11...síla stěny 25mm ) Letos jsem jeden osadil, zbytek
> osadím v příštím roce. Optimalovou včelnici nebudu dále rozšiřovat,
protože
> za 4 roky započnu se studiem na vysoké škole a pak mi moc času věnovat se
> včelám nezbude. Neříkám, že mi úl Optimal plně vyhovuje. Po ukončení
studia
> na VŠ přejdu definitivně na mnou navržený úlový systém MV Multiuniverzal
> Co to je????: ve krátkosti úl Multiuniverzal je obdoba nástavkového úlu s
> přístupem jak shora tak ze zadu.To my umožnuje pracovat třeba i v prvním
> nástavku aniž bych oddělával horní nástavky ...rámková míra 47x17...počet
> rámků v nástavku 12...vnitřní půdorys 490x490 mm...osová vzdálenost rámků
> 40 mm...síla stěny 30 mm...Upozornuji, že tento úl není ještě zhotoven a
je
> jen v mé hlavě a na pár kusech papíru.
> Úlovou soustavu Optimal mohu doporučit každému racionálně smýšlejícímu
> začínajícímu včelaři. Má tři varianty...1/ vysokonástavkový, 2/
> nízkonástavkový, 3/ kombinovaný ( Dadant-Optimal).
> Pokud se má svět sjednotit na úlové soustavě, tak na promyšlené,
> univerzální ( multiuniverzálním ), nástavkové, úlové soustavě a ne na
> nějaké úlové soustavě, kterou vymyslel jistý pán Langstroth před několika
> desítkami let a který musel být domyšlen, aby se vůbec ujal, což se stalo
> náhodou!!!
> Radši bych včelařil v úlu dvakrát nebo třikrát dražším než Langostroth,
než
> abych musel včelařit v Langstrothu!!!
> Nechci své názory nikomu vnucovat. Tento článek je pro mladé racionálně
> smýšlejcí včelaře. Ti ostatní pravděpodobně se mnou nebudou souhlasit (
ani
> se jim nedivím ). Rozděluji včelaře na pavčelaře a včelaře.
> Včelařové(praví) jsou chovatelé včel, kteří obhospořadují svá včelstva
> racionálně ( moderní úly...např: Langostroth, Optimal..., intenzivní
způsob
> včelaření, medaři, rozmnožování včelstev jedině oddělky nebo smetenci,
> likvidace rojových nálad, velmi silná až přesílená včelstva,souvčelství...
> ), chovají matky a uplatnují cílenou plemenitbu ( snaží si udržovat
> geneticky kvalitní včelstva ). Všichni ostatní označuji jako pavčelaře.
> Pavčelařové těžko pochopí moje racionální myšlení.
> Neříkám že jsem mám dlouholeté zkušenosti, naopak. Některé skutečnosti si
> včelař, který pochopil myšlení včel, uvědomí dříve než začne včelařit a
> praxe to jen doladí. Včelaři, kteří nechápou myšlení včel, obtížně
dosáhnou
> racionálního provozu. Neříkám, že toho nejsou schopni.
> Tím končím můj pobuřující článek. Myslím vše jen v dobrém. Nechci nikoho
> pomlouvat. Chci jen říci to, co jsi myslím. Nemá rád křivé pomlouvání,
> nepodložené fakty. Myslím to upřímně.
>
> zdravím.....M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re: Planovany vypadek mailove casti konference (18486)

Myslel jsem, ze konference bezí na nejakém linuxu? Pokud ano, je pouzitelný
http://www.die.net/doc/linux/man/man8/nnrpd.8.html?

pf

----- Original Message -----
From: "Petr Baudis" <pasky/=/ucw.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 1:02 PM
Subject: Re: Planovany vypadek mailove casti konference


>> Bude mozné císt príspevky na protokolu 119?
>
> Pokud vime, toto neni mozne ani ted - pokud ovsem nekdo neprovozuje
> nejakou branu z mailove casti konference, v tom pripade o ni nevime a
> budeme vdecni, kdyz nam sdelite adresu, kterou pouzivate, nebot jde
> jiste o uzitecnou sluzbu, kterou by mohli ocenit i dalsi prispevatele.
>
> (Protokol 119 == NNTP, reci Microsoftu "Noviny site Internet")
>
> --
> Petr "Pasky" Baudis
> Stuff: http://pasky.or.cz/
> Snow falling on Perl. White noise covering line noise.
> Hides all the bugs too. -- J. Putnam
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Baudis (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re: Planovany vypadek mailove casti konference

> Bude mozné císt príspevky na protokolu 119?

Pokud vime, toto neni mozne ani ted - pokud ovsem nekdo neprovozuje
nejakou branu z mailove casti konference, v tom pripade o ni nevime a
budeme vdecni, kdyz nam sdelite adresu, kterou pouzivate, nebot jde
jiste o uzitecnou sluzbu, kterou by mohli ocenit i dalsi prispevatele.

(Protokol 119 == NNTP, reci Microsoftu "Noviny site Internet")

--
                            Petr "Pasky" Baudis
Stuff: http://pasky.or.cz/
Snow falling on Perl. White noise covering line noise.
Hides all the bugs too. -- J. Putnam

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 27. 8. 2006
Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480)

Jsem odpůrcem Langstrothu.
A to hned z několika důvodů:
Jako největší jeho slabinu spatřuji v jeho obdélníkovém půdorysu...vnitřní...465x375 mm.
Moderní úlová soustava by měl být nástavkový úl ( to Langstroth splnuje ) a měl mít čtvercový půdorys...vnitřní...minimálně 435x435 mm (Optimal).....( to Langstroth nesplnuje ). Obdélníkový půdorys má negativní vliv na včelstvo !!! Mluvím o včelstev velmi silných a přesílených ( nad 30 000 zimních včel......nad 60 000 včel na vrcholu ). U slabších včelstev obdélníkový půdorys moc nevadí. Obdélníkový půdorys sám o sobě vede ke slabším včelstvům než ve čtvercových úlech stejné rámkové míry!!! Podle mě je racionální včelařit jen v úlech čtvercového půdorysu. Z úlů, které jsou k dostání v ČR, splnuje mé podmínky nejlépe úl Optimal. Rámky by měly mít osovou vzdálenost alespon 38mm. Menší zas vede k slabším včelstvům než jsem uváděl.
Koukněte se na...http://web.quick.cz/pvzubri/...a klikněte na ,,Úl Optimal,,....možná mé myšlení pochopíte lépe.
Letos jsem prodělal velkou změnu co se týče včelařského myšlení. Přešel jsem na úlovou soustavu Optimal. Vlastním zatím 4 kusy tohoto úlu ( rámková míra 42x17 cm...osová vzdálenost 38mmm...vnitřní půdorys 435x435 mm...počet rámků v nástavku 11...síla stěny 25mm ) Letos jsem jeden osadil, zbytek osadím v příštím roce. Optimalovou včelnici nebudu dále rozšiřovat, protože za 4 roky započnu se studiem na vysoké škole a pak mi moc času věnovat se včelám nezbude. Neříkám, že mi úl Optimal plně vyhovuje. Po ukončení studia na VŠ přejdu definitivně na mnou navržený úlový systém MV Multiuniverzal
Co to je????: ve krátkosti úl Multiuniverzal je obdoba nástavkového úlu s přístupem jak shora tak ze zadu.To my umožnuje pracovat třeba i v prvním nástavku aniž bych oddělával horní nástavky ...rámková míra 47x17...počet rámků v nástavku 12...vnitřní půdorys 490x490 mm...osová vzdálenost rámků 40 mm...síla stěny 30 mm...Upozornuji, že tento úl není ještě zhotoven a je jen v mé hlavě a na pár kusech papíru.
Úlovou soustavu Optimal mohu doporučit každému racionálně smýšlejícímu začínajícímu včelaři. Má tři varianty...1/ vysokonástavkový, 2/ nízkonástavkový, 3/ kombinovaný ( Dadant-Optimal).
Pokud se má svět sjednotit na úlové soustavě, tak na promyšlené, univerzální ( multiuniverzálním ), nástavkové, úlové soustavě a ne na nějaké úlové soustavě, kterou vymyslel jistý pán Langstroth před několika desítkami let a který musel být domyšlen, aby se vůbec ujal, což se stalo náhodou!!!
Radši bych včelařil v úlu dvakrát nebo třikrát dražším než Langostroth, než abych musel včelařit v Langstrothu!!!
Nechci své názory nikomu vnucovat. Tento článek je pro mladé racionálně smýšlejcí včelaře. Ti ostatní pravděpodobně se mnou nebudou souhlasit ( ani se jim nedivím ). Rozděluji včelaře na pavčelaře a včelaře. Včelařové(praví) jsou chovatelé včel, kteří obhospořadují svá včelstva racionálně ( moderní úly...např: Langostroth, Optimal..., intenzivní způsob včelaření, medaři, rozmnožování včelstev jedině oddělky nebo smetenci, likvidace rojových nálad, velmi silná až přesílená včelstva,souvčelství... ), chovají matky a uplatnují cílenou plemenitbu ( snaží si udržovat geneticky kvalitní včelstva ). Všichni ostatní označuji jako pavčelaře. Pavčelařové těžko pochopí moje racionální myšlení.
Neříkám že jsem mám dlouholeté zkušenosti, naopak. Některé skutečnosti si včelař, který pochopil myšlení včel, uvědomí dříve než začne včelařit a praxe to jen doladí. Včelaři, kteří nechápou myšlení včel, obtížně dosáhnou racionálního provozu. Neříkám, že toho nejsou schopni.
Tím končím můj pobuřující článek. Myslím vše jen v dobrém. Nechci nikoho pomlouvat. Chci jen říci to, co jsi myslím. Nemá rád křivé pomlouvání, nepodložené fakty. Myslím to upřímně.

zdravím.....M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501)

M. Václavek napsal:> vrátí. Ale také nemusí. Upozornuji , že i matky ( to i
kladoucí ) jsou
> schopny se vrátit!!!

Jednou jsem v kočovném včelíně vychytil rozkladenou matku z úlu k označení
barvou, ona mi uletěla otevřeným okýnkem. Na stěně včelína na prostoru metr
do výšky a dva metry do šířky bylo tehdy ve dvou řadách 10 česen deseti úlů,
ona se musela trefit do toho správného a trefila se. Za týden jsem v úlu
našel zase vajíčka a malé larvičky. Vedle toho, že se trefila taky jako
rozkladená matka dokázala letět, to málokterá. Ž by se přece jen netrefila a
v úlu tehdy byly dvě kladoucí matky vedle sebe mně připadalo velice
nepravděpodobné.

U likvidace trubčic je vyklepání rámků a včel ven jen část. Druhá část je
vyhození všech rámků, případné vyčištění úlu nebo výměna nastavků za jiné,
vložení cizích rámků, v lepším případě s kompletním oddělkem s kladoucí
matkou, v horším by snad stačila jen matka v klícce a zúžení česna na jednu
včelu, v nouzi třeba vlhkým jílem. Vytřepané zalétané včely se v takovém
případě po návratu loudí v podstatě k cizímu včelstvu s cizí vůní a pro
trubčice je to takový šok, že přestanou být trubčice a chovají se dále jako
normální včely. Včely, které nevzlétnou a zůstanou na místě na zemi
pravděpodobně budou z velké části mlaďušky, které nelétají, nebo teď na
konci srpna na zemi taky už i podchlazené včely.
V současné době mě láká včelstvo s trubčicemi setřepat a udělat z něho umělý
roj respektive smetenec a po zcelení a přídání matky ve tmě ve sklepě usadit
na původním místě. Připadá mi, že v takovém případě se míň tratí na síle
včelstva než při klasickém vyklepání včel do trávy. Musím ale počkat, až
nějaké trubcokladné včelstvo budu mít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 10:29 AM
Subject: Re: Pridanie matky do včelstva


> ,,, P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
> Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462)
>
> trubčice
> za letu včel vysypte úl s trubčicí do trávy poblíž úlů,vraťte úl pak se
> vraťte zpět a zašlápnite tu hrstku včel i s trubčicí,pak se podívejte
> jestli se nevrátila nebo jich nebylo víc,přidejte matku,oddělek...
> ,,,
>
> Tak přesně tohle je jedna z metod, kterou bych nikomu nedoporučoval
> Proč???
> Proto: Včely dělnice vykonávají od 3 dne života pravidelně každý den do
> doby, než se stanou létavkou, orientační prolety. K zorientování jí stačí
> další 3 dny ( orientace do cca 1 km ).Samozřejmě aby se zorientovala do
6km
> musí vykonávat orientační prolety delší dobu ( poznámka: z mého vlastního
> výzkumu jsem zjistil, že mladušky vykonávají orientační prolety v určitou
> dobu během dne. Pravděpodobně se jich zúčastní postupně všechny mladušky v
> času zhruba 20 minut. Tyto orientační prolety poznáme podle zvýšené letové
> aktivitě u česen, která za nedlouho odezní. Nejlépe se tyto letové změny
> poznají v období velmi malé snůšky nebo případně bezsnůškového
období(např.
> podletí). Na tento jev jsem narazil zcela náhodou u včelstva, kterého
jsem
> umístil k nám na zahradu.). Takže anatomické trubčice ( z nich později
> vznikají fyziologické trubčice ) vznikají v době, když jsou už částečně
> zorientované. Proto je tu určité riziko. že se nějaká po vysypání smetence
> vrátí. Ale také nemusí. Upozornuji , že i matky ( to i kladoucí ) jsou
> schopny se vrátit!!!
> Proto radši nikdy nepřidávat samotnou matku do včelstva s fyziologickými
> trubčicemi.
>
> zdravím......M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.67) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18502)

Prepáčte za zámenu pojmov."Včely sa najskôr menia na anatomické a následne na fyziologické schopné kásť neoplodnené vajíčka". (trúdice=trubčice.) Niekde som čítal, že falošná matka za svoj krátky život položí od 26 do 32 vaj. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.67) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493)

Pán P.K., asi si nerozumieme, jednoznačne sa mýlite, keď tvrdíte, že trúdicové včelstvo stačí vysypať do trávy a zbytok včiel aj s matkou zašlianuť a je po probléme. Aby sme si rozumeli, vysvetlime si pojmy, čo sú to trúdice a čo trúdokladná matka. Trubčice = trúdice a trubčice=trúdokladná matka.
Ako vznikajú trúdice
Ak sa vo včelstve stratí matka a včely robotnice nemajú otvorený plod, nemôžu si novú matku vychovať, čo znamená, že včely robotnice sa po istom čase menia fyziologicky, zduria sa im zakrpatené vaječníky a vtedy sa menia sa na biologické trúdice (falošné matky), ktoré sú schopné klásť neoplodnené vajíčka. Ich počet postupne narastá, čo znamená, že každá včela v úli môže byť potencionálna trúdica- falošná matka. Potom to znamená, že včelstvo vysypaním nezachránite, lebo trúdice ako ich vysypete hoci aj 100m od úľa, tak sa i vrátia (ostanú tam iba tie včely, ktoré nie sú na svoj úľ zalietané) a znovu ste tam, kde Ste byť nechceli.

Ako vzniká trúdokladná matka
Trúdokladná matka vzniká npr. vtedy ak má poškodené krídlo a nemôže vyletieť na oplodňovací prelet. Po ubehnutí určitého času, sa jej rujnosť končí a matka začne klásť neoplodnené vajíčka, čo je ako pri trúdiciach tak i pri trúdokladnej matke koniec existencie včelstva. Rozdiel medzi trúdicami a trúdokladnou matkou predsa nejaký je, trúdokladnú matku môžeme v úli identifikovať, trúdice nie! PO odstránení neoplodnej matky sa podarí pridať novú matku bez problémov, do trúdicového včelstva, hlavne pri vysokom stupni fyziologických trúdic, nie! V takomto prípade môže platiť podľa Vašej rady (pristupiť zvyšok včiel), ale i nemusí, lebo problém vyriešili, pretože vysypaná matka s včelami môže odletieť. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493)

,,, P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462)

trubčice
za letu včel vysypte úl s trubčicí do trávy poblíž úlů,vraťte úl pak se vraťte zpět a zašlápnite tu hrstku včel i s trubčicí,pak se podívejte jestli se nevrátila nebo jich nebylo víc,přidejte matku,oddělek...
,,,

Tak přesně tohle je jedna z metod, kterou bych nikomu nedoporučoval
Proč???
Proto: Včely dělnice vykonávají od 3 dne života pravidelně každý den do doby, než se stanou létavkou, orientační prolety. K zorientování jí stačí další 3 dny ( orientace do cca 1 km ).Samozřejmě aby se zorientovala do 6km musí vykonávat orientační prolety delší dobu ( poznámka: z mého vlastního výzkumu jsem zjistil, že mladušky vykonávají orientační prolety v určitou dobu během dne. Pravděpodobně se jich zúčastní postupně všechny mladušky v času zhruba 20 minut. Tyto orientační prolety poznáme podle zvýšené letové aktivitě u česen, která za nedlouho odezní. Nejlépe se tyto letové změny poznají v období velmi malé snůšky nebo případně bezsnůškového období(např. podletí). Na tento jev jsem narazil zcela náhodou u včelstva, kterého jsem umístil k nám na zahradu.). Takže anatomické trubčice ( z nich později vznikají fyziologické trubčice ) vznikají v době, když jsou už částečně zorientované. Proto je tu určité riziko. že se nějaká po vysypání smetence vrátí. Ale také nemusí. Upozornuji , že i matky ( to i kladoucí ) jsou schopny se vrátit!!!
Proto radši nikdy nepřidávat samotnou matku do včelstva s fyziologickými trubčicemi.

zdravím......M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re:Formulare pro dotace 2006 (18490)

Statistika je důležitá při argumentaci představitelů ČSV na Min zemědělství. Nevidím problém to vyplnit a dát to ZO. Statistické hlášení je ZO v povinnosti se postarat a odeslat "výš". Na statistiku se vztahuje podle mě nějaká zákonná povinnost jako občana. Statistika se tedy vyplňuje dle uvážení jednotlivce (jako včelaře), ale odevzdávat se musí.(jako ZO) Nedělal bych ZO tudíž nějaké problémy. Když to chce ... Osobní údaje zůstávají na ZO. Formuláře jednatel sečte a odešle pouze jako součet "výš".(beze jmen na OV nebo sekretariát ... teď nevím)

K osobním údajům. Něco jde pročíst i na: http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=pravni JAK JE TO S OCHRANOU OSOBNÍCH ÚDAJŮ ČLENŮ A FUNKCIONÁŘŮ ČSV.


Já to vyplnil a poslal to zároveň s žádostí atd. Českou poštou doporučeně na ZO.

Ať se daří.

_gp_
http://vindex.ic.cz

------------------------------------------------------------------------

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Formulare pro dotace 2006
> Datum: 27.8.2006 07:22:33
> ----------------------------------------
> Pane Pazderko, díky Vám se na stránky ČSV doplnily formuláře pro dotace na
> včelstva. Je prosím pro nečlena potřebný i ten statistický list nebo je to
> dobrovolné? Děkuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re: od vajicka k vylihnuti (18460) (18461)

> Samozřejmě že se mohou objevit výkyvy způsobené změněnými podmínky
> během vývoje plodu ( např. vyšší teplota, nižší teplota, pomalejší
> krmení, kvalita potravy ) Tyto výkyvy nejsou většinou více něž +/- 1
> den. V případě vývoje matky jsou zcela nežádoucí, nebot vedou k
> nekvalitním matkám!!!

V nejhroznejsi knize vo vcelach kterou jsem kdy cet' ( I.A. Chalifman
- porucime vetru, desti) stoji, ze 21 den se vylihne (asi tak) 50%
delnic.

\vov



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
Re: od vajicka k vylihnuti (18460) (18491) (18496)

samozřejmě,dík za opravu, žena do mě kéruje,že mám jít něco dělat, tak padám....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
síření

síření je zbytečná práce,
každej má přes zimu polovinu nástavků k ničemu,tak proč na poslední -vrchní i spodní nepřitlouct uhelon nebo jiné pletivo(myši) a udělat pěkně komíny z nástavků s plásty,čím vyšší tím větší průvan.....
nebo je uskladnit v úle pod zimujícími včelami...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 27. 8. 2006
RE: od vajicka k vylihnuti (18460) (18491)

Zřejmě nedopatřením došlo k záměně:
Správně má být: včela dělnice (21), trubci (24)

-----Original Message-----
From: P.K. [mailto:e-mail/=/nezadan]
Subject: Re: od vajicka k vylihnuti

od dětství mám v hlavě...praxe mi to nevyvrátila....plus minus 1den
---matka 2x8(16),trubec 3x7(21),vcela delnice 4x6(24)...pomucka




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
Re: Formulare pro dotace 2006 (18490)

mám pocit,že upozornění ze Včelaře na melicitozu, je taky vyčuchané z konference,stejně jako ty flašky apod.takže pokud to pánové z křemencové čtou tak je pozdravuju a ale nefandím jejich strategii "o krok pozadu"...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
Re: včely a ovce (18467)

ovce si mezi včely nepouštěj jak se polekají a rozběhnou ve stádu tak ty vzadu ,co vůbec nevidí kam, tlačí ty vepředu........navíc pasou na drn takže je po trávníku...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462)

trubčice
za letu včel vysypte úl s trubčicí do trávy poblíž úlů,vraťte úl pak se vraťte zpět a zašlápnite tu hrstku včel i s trubčicí,pak se podívejte jestli se nevrátila nebo jich nebylo víc,přidejte matku,oddělek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
Re: Sršne na povale (18465)

stavební pěnou je dostanete....pokud nemají víc vchodů do dutiny,jinak je může čekat i příští rok ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 27. 8. 2006
Re: od vajicka k vylihnuti (18460)

od dětství mám v hlavě...praxe mi to nevyvrátila....plus minus 1den ---matka 2x8(16),trubec 3x7(21),vcela delnice 4x6(24)...pomucka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 27. 8. 2006
Formulare pro dotace 2006

Pane Pazderko, díky Vám se na stránky ČSV doplnily formuláře pro dotace na včelstva. Je prosím pro nečlena potřebný i ten statistický list nebo je to dobrovolné? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.71.202) --- 27. 8. 2006
Re: Výška rámků Re: sireni (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18488)

Lze taky včelařit bez skladování rámků. Včely se o to postarají lépe, stejně jako v přírodě v dutém stromě. Např. v úlech jaké jsou na www.vcely.kvalitne.cz, nemám problémy a všechny přezimují bez jediné ztráty.
Pracnost včelaření je menší větším rozměrem rámků, protože se snižuje rámková frekvence, a zvyšuje vytíženost rámku.Využití techniky při včelaření ještě více snižuje pracnost a včelaření zjednoduší.Není to jen výhodné pro včelaře,ale i pro včely. Každý se může rozhodnout co mu vyhovuje.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Výška rámků Re: sireni (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480)

Já myslím, že záleží na způsobu včelaření. Když hodím na plodiště mateří
mřížku a přes léto do plodiště nejdu, jen vybírám medníkové nastavky, tak
podle mně je akorát plocha odpovídající 20 rámkům 39x24, možná dokonce i 25
rámkům. Když co 14 dní, tři týdny jdu do plodiště, vytahuji rámky s plodem a
nahrazuji prázdnými a ty rámky s plodem dávám nad mřížku, stačí i 1 nastavek
s 10 rámky 39x24, ale musím do nich skutečně chodit každých 14 dnů. Varianta
1 je mnohem méně pracná, ale dává taky míň medu než varianta 2. Pro snůšku
platí to, co už tady opakovalo hodně lidí. Lepší jsou nízké rámky, protože
ty zaplní i malá snůška, zatímco ve velkých rámcích se malá snůška ztratí.
Jinak myslím, že nad tím nemá moc velký smysl nějak to přesně určovat, mezi
včelstvy budou dost velké rozdíly. Kdybych neměl tak velký počet hotových
rámků 39x24, pravděpodobně bych dělal nastavky s výškou okolo 14 - 16 cm a
pro plodiště možná výšku okolo 30 cm, ale možná bych tam taky použil ty 15
cm vysoké nastavky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 26, 2006 9:06 PM
Subject: Re: sireni


> > miera B-420x250
>
> To máte asi tu slovenskou rámkovu míru že? Máte opravdu zajímavý a dobře
> vypracovaný systém, nemáte někde fotky nebo nákresy vašich úlů?
>
> Já teď řeším problém jaký typ langstrothu pře zimu udělat, zda plodisko
241
> mm nebo ty malé nástavky 194 nebo 168 mm na výšku. Nemám moc jasno v tom
> kolik prostoru je třeba pro plod a kolik pro zásoby během snůšky a kolik
> pro zásoby cukru přes zimu. Jeden nástavec 241 se mi zdá málo a dva takové
> zase moc. Tři nástavce 168 jsou zase skoro totéž jako dva 241. Tak nevím,
> co je nejekonomičtější pro naše středoevropské včely.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re: bodnutí (18481)

V literatuře, co mám se píše, že zdravý člověk musí snést až 300 - 500
žihadel. takže tady tato žena nevybočuje z normálu. Ale myslím, že stačí už
několik desítek žihadel pro otok většiny těla a následně je nutný aspoň
nějaký klid, tělo musí odstranit z organismu krev rozloženou včelím jedem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 26, 2006 9:26 PM
Subject: bodnutí


zajímavost

www.novinky.cz/koktejl/zena-prezila-200-vcelich-bodnuti_94086_jvj60.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Baudis (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Planovany vypadek mailove casti konference

Dobry den,

behem zitrka a pozitri bude mailova cast konference prenesena na novy
server a z technickych duvodu probehne take zmena software pouzivaneho
pro provoz konference (z EZMLM na Mailman) - pro uzivatele by se
viditelne nemelo temer nic zmenit, ovsem dojde k vypadku konference
pravdepodobne na nekolik hodin.

Vypadek se tyka pouze mailoveho rozhrani, webova cast konference
bude fungovat bez preruseni.

Dekuji za pochopeni,

                            Petr "Pasky" Baudis

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 26. 8. 2006
Re: sireni (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18484)

> Pred niekoľkými rokmi začala úľová revolúcia (J.Boháč) odkedy prechádza sa na vraj svetovú mieru Langstrotovu, lebo to jepre včelárenie tá pravá miera ...

Já si také myslím, že je blbost někoho nutit měnit úly. Každý ať si chová v čem uzná za vhodné. Znárodňování a kolchozy to už jsme tady měli. Tenkrát také chodili takoví, co každého přesvědčovali, že je jenom jedna správná cesta ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.76) --- 26. 8. 2006
Re: sireni (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480)

Kolega-m, úľová otázka je medzi začínajúcimi včelármi neustále aktuálna. Prakticky na Slovensku sme doteraz používali rámikovú mieru B 420x270 a v úposledných 30 rokoch spoločnú mieru u vás a u nás 370x300. Pred niekoľkými rokmi začala úľová revolúcia (J.Boháč) odkedy prechádza sa na vraj svetovú mieru Langstrotovu, lebo to jepre včelárenie tá pravá miera. Možno áno, ale pre začínajúceho včelára, ktorý iný úľ nebude poznať to bude úľ ten najlepší, ale my čo včelárime nejaký ten rok? Hovorí sa, že starého psa neodučíš brechať. Bolo by pre mňa nerozumné, aby som vo svojich rokoch menil svoj osvedčený systém a zbytočne mrhal prostriedkami. A potom sme ešte najakí chlapi a ten 30 kg medník preložíme keď treba a to býva jedenraz do roka. A robím to strašne rád, lebo viem, že som čas strávený pri včelách využil v úprospech svojej rodiny.
Ja sa priam desím toho množstva rámikov v jednej úľovej zostave (zbitie, vkladanie Ms, vytáčenie, uskladňovanie) a to nustále presúvanie nízkych debničiek raz hore vzápätí dole potom do stredu zostavy, až včelár nakoniec nevie čo kedy urobil a čo treba spraviť. Vie ma npr. rozčúliť, keď majitelia NN včelárenia vychvaľujú ako ľahko získajú jednodruhové medy. Neverím tomu, lebo doteraz som vedel odobrať npr. čistý agát, posledné dva roky už ani to nieje pravda, lebo repká je prepestovaná na pozdejší termín kvitnutia a teraz sa repková znáška prelína z agátovou. A ostatné medy sú zbytkové, zmiešané z niekoľkých druhov a roznesené po všetkých debničkách. Zbadáte to o 3 až 5 mesiacov po vytočení agátu, kedy začne kryštalizovať. A výkupca za ponúknutý agát vám vyplatí ako za zmiešaný med po 40-44.-Sk.
Aký úľ bude včelár používať sa musí rozhodnúť sám.
Môj úľ PUT B 10 je panelového typu, s hrúbkou stien 26mm, ktoré sú obojstranne zo sololitu, posledne len so vzduchovou tepelnou vrstvou, bez falcov, s váhou jednej debničky do 4 kg. Panely vyrábam po napílení komponentov - 2 dĺžky hranolov 20mm hrubých a 30mm širokých a troch rozmerov sololitu, zbíjaných klincami v jednoduchej drevenej šablóne (musí byť pravouhlá!). Hotové panely (sú pevné) tie spájam do celku klincami prípadne skrutkami.
Technologický postup výroby aj s dnom a povalovým kŕmidlom aj z rozmermi bol uverejňovaný v časopise Včelár v roku 1992, ktorý si môžete požičať v prahe na sekretariáte CZV.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 26. 8. 2006
Zena prezila 200 vcelich bodnuti

Zajímavá zpráva, která nám včelařům příliš popularity nedodá je tady:

http://www.novinky.cz/koktejl/zena-prezila-200-vcelich-bodnuti_94086_jvj60.html

A já se domníval, že smrtelné není 200 bodnutí ale až hodně přes tisíc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.76) --- 26. 8. 2006
Kŕmenie včiel (18 479)

Posledná znáška končí v našom regióne koncom 7.mesiaca. Hospodársky významnú znášku dávajú porasty slnečnice. Znášky sú pomerne stabilné, ale sú i výnimky, kedy slnečnica dáva iba peľ, čo pripisujú včelári všeobecne na konto použitej odrody slnečnice. Nie každá vraj nemeduje.
Dopĺňanie zásob je vždy podmienené množstvom vlastných zásob a npr. i tým, či chcem zvýšiť u mňa odber obnôžkovaného peľu. Začatkou tohoto mesiaca to tak bolo, preto som všetkým včelstvám podával cukrový roztok v pomere 1:1,5 (cukor:voda) doteraz v priemere na včelstvo (73 vč.) 3,8kg. Odber peľu som ukočil 15.8 a dnes som ukončil zhodnotenie skutočných zásob vo včelstvách (10 plástov) a sú skutočne vynikajúce. V tomto roku sa mi podarilo zozbierať len 300 kg peľu. Peľ dodávam firme v zmrazenom stave, ktorá produkuje čmelie spoločenstvá používané na opeľovanie vo veľkokapacitných skleníkoch.
Tým včelstvám, ktoré ešte zásoby potrebujú podám až septembri (do 10.9) v pomere 1:1. niekde 1 kg, niekde 5 kg (v litroch je to pri pomere 1:1 1,7 litra roztoku). Jednu tretinu zásob (z množstva asi 15 až 18 kg) dopĺňam vždy v septembri, lebo vtedy je rozloha plodu minimálna a posledné zásoby včely uložia na miesta kde bude zimovať chumáč, čím oddelím prípadné zásoby z medovice od včiel a hlavne, včelám toto množstvo vydrží až do skončenia zimy, keď sa budú môcť presunúť k zásobám umiestnených dalej od chumáča.
Myslím si, že moja odpoveď Vás uspokojí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 8. 2006
bodnutí

zajímavost

www.novinky.cz/koktejl/zena-prezila-200-vcelich-bodnuti_94086_jvj60.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 26. 8. 2006
Re: sireni (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476)

> miera B-420x250

To máte asi tu slovenskou rámkovu míru že? Máte opravdu zajímavý a dobře vypracovaný systém, nemáte někde fotky nebo nákresy vašich úlů?

Já teď řeším problém jaký typ langstrothu pře zimu udělat, zda plodisko 241 mm nebo ty malé nástavky 194 nebo 168 mm na výšku. Nemám moc jasno v tom kolik prostoru je třeba pro plod a kolik pro zásoby během snůšky a kolik pro zásoby cukru přes zimu. Jeden nástavec 241 se mi zdá málo a dva takové zase moc. Tři nástavce 168 jsou zase skoro totéž jako dva 241. Tak nevím, co je nejekonomičtější pro naše středoevropské včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Tulkan (85.132.169.34) --- 26. 8. 2006
Re: krmení (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476)

Mám takový skromný dotaz na pana A. Turcáni : kdy začínáte krmit a kdy u vás končí snůška.

Velmi moc děkuji za odpověd. J. Tulkan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 26. 8. 2006
Re: včely a ovce (18467) (18472)

To máte asi pravdu, že to bude nejjednodušší s tou kosou, nebo spíš sekačkou. I když to se mi právě moc nechce.
Jinak do teď jsou v ohradě za plotem. K pletivu jsme připevnili tři metry vysoký zelený rašplový úplet, aby včely nabíraly výšku. Ani bych tomu nevěřil, ale ovce i lipicánek si dovolí jít k úlům i na dva metry v poledne, kdy je největší letová aktivita. Ale je pravda, že ten bílý kůň asi moc nesmrdí.
Spíš mi šlo o to, jestli by ty úly neshazovali, nebo se třeba nechtěli podívat dovnitř.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (82.117.150.65) --- 26. 8. 2006
zavoláš mi

já už memám kredyt na prozvonění tak nepiš jestli zavoláš nebo né ,jo a v kolik

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.235) --- 26. 8. 2006
Re: sireni (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471)

Dobre Ste rozumeli, áno ako tretia je vždy plodisko a dolu dve debničky (miera B-420x250)(pri dvojzostave to bude jedna debnička) s volnými plástami. Zásoby sú pri matke, ale často pri prebytku medu, môže byť aj v druhej debničke, včely ho niekedy prenesú hore. To je však nepodstatné.
Kde je letáč?
- hlavný letáč ostáva na oddeliteľnom dne, ten je vstupný pre vonkajší vzduch. Aby včelstvo neohrozovali včelstvo, môže byť prektrytý kovovou sieťkou s očkami 3,15 až 5 mm. Každá moja debnička má kŕmny otvor (kŕmna nádoba je zavesená zvonku), ktorý slúži cez zimné obdobie ako letáč (200x 12mm), je na druhej debničke, ktorý slúži aj ako výdychový otvor pre opotrebovaný vzduch. Dôležité je pre tento spôsob zimovania, aby povala tretej debničky bola vzdušne uteplená. Priamo na plásty položím tkanú vrecovinu a na tú tri vzdušné koberčeky, ktoré dokážu prepustiť vlhký vzduch. Úľový priestor je po každej zime suchý. To je tak zhruba všetko. Miesto kŕmneho otvoru-letáča, môžete smelo použiť aj očko, ak je na debničke urobené. V úľoch s pevným dnom (mám 9 takých úľov) plásty preložím jednotlive. Ak máte očko na debničke, v ktorej zimuje matka, na vetranie môžet použiť aj to. Očko v tomto prípade pracuje na princípe automobilového termostatu, ak klesá teplota hlboko pod nulu, ľadové ihličky dokážu otvor uzatvoriť, ak sa oteplí, v otvore sa ihličky rozpustia a vzduch prúdi bez problému z úľa von. To všetko sú detaily a tie si včelár doladí sám, keď trochu vnikne do tohoto princípu skladovania medníkových plástov z ohľadom na bezpečné zimovanie včelstva. Jarný rozvoj je bezproblémový pri všetkých plástoch, preto sa netreba ponáhľať s ich premiestňovaním či odoberaním. Zabudnite na odporúčené zužovanie, aj keď včelám tým neuškodíte, ale ani im nepomôžete. Prvý vážnejší zásah do včelstiev robím až v čase kvitnutia vŕb, keď pre matku pripravím nové plodisko s použitím mater. mriežky, ale o tom niekedy nabúce.Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.50) --- 26. 8. 2006
okurková sezona

http://cgi.novinky.cz/discussion/discussionScreen?server=novinky&discussionId=92472&articleId=94086

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 8. 2006
Re: sireni (18473)

Přece jen nic není dokonalé a nějaké prázdné plásty je třeba skladovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 26, 2006 11:40 AM
Subject: Re: sireni


Od: Radim Pol??ek :
> No je to skutečně spíše pro menší množství plástů. Zas ty plásty mohou
být
> natlačené na sebe a tak se jich vejde do nastavku minimálně plný počet.
> Každý výtisk třeba MF Dnes dodá papíru na 5 - 10 plástů. Při každodenním
> předplatném balík novin za nějaký měsíc už vydá dost.
..........
Jen tak okolo uchovávání plástů a zavíječi.
Co děláte s těmi plásty? Copak je neměníte za mezistěny u zpracovatele nebo
nevyvařujete? Když včelař bude dělat to co má a nebude rámek s dílem v úlu
déle než tři roky ( test průhlednost je jak test špíny jak je velká ;-) )
resp. 3 rok se vyvaří a uchovává pouze panenské plásty bez pylu, nepotřebuje
SÍŘENÍ A COKOLI JINÉHO. Prosté a jednoduché a hlavně levné. Ne?






_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 26. 8. 2006
Re: sireni

Od: Radim Pol??ek :
> No je to skutečně spíše pro menší množství plástů. Zas ty plásty mohou být
> natlačené na sebe a tak se jich vejde do nastavku minimálně plný počet.
> Každý výtisk třeba MF Dnes dodá papíru na 5 - 10 plástů. Při každodenním
> předplatném balík novin za nějaký měsíc už vydá dost.
..........
Jen tak okolo uchovávání plástů a zavíječi.
Co děláte s těmi plásty? Copak je neměníte za mezistěny u zpracovatele nebo nevyvařujete? Když včelař bude dělat to co má a nebude rámek s dílem v úlu déle než tři roky ( test průhlednost je jak test špíny jak je velká ;-) ) resp. 3 rok se vyvaří a uchovává pouze panenské plásty bez pylu, nepotřebuje SÍŘENÍ A COKOLI JINÉHO. Prosté a jednoduché a hlavně levné. Ne?






_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 8. 2006
Re: včely a ovce (18467)

Mně se kdysi stalo, že zahrada, ve které jsem měl včely, změnila majitele a
nový chtěl včely odstranit. A dřív, než jsem to stihl, přivezl si tam ovce a
psa. A pak podle něho údajně psa píchla včela, zdivočil a zaútočil na ovce.
Ale žádnou náhradu nechtěl a ta zahrada byla dvouhektarová, takže to vůbec
nemuselo být u úlů. Párkrát jsem měl kočovný včelín u pastviny, česna byla
směrem na pastvinu a po několika metrech byl plot. Byly tam krávy. Nijak
jsem nezaznamenal, že by se trávě před včelami nějak vyhýbaly. Ale krávy se
většinou pohybují pomalu, takže včely je ani nemusely zaznamenat. Na druhé
straně jsou stejně jako ovce cítit a včelám se jejich zápach nemusí líbit.
Ovce bych v žádném případě nepouštěl v době letu včel pár metrů před česna,
tam by asi na ně mohly včely útočit a mezi úly opatrně, jak by se po
případném bodnutí splašily, mohly by úly pokácet. Jinak asi by to neměl být
tak velký problém. Asi bude záležet hodně na denní době, v poledne to bude
něco jiného než časně ráno.
Možná nejlepší řešení bude vzít kosu, trávu mezi úly pokosit a odvézt k
ovcím. Otázka je, jak moc jsou ovce citlivé na žihadla, jestli tak moc jak
koně nebo vydrží víc. To by měli vědět veterináři. Jestli jim třeba nějaká
včelka spadlá do trávy, která je pak bodne při pastvě ublíží nebo ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá Jaa" .>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 9:14 PM
Subject: včely a ovce


> Nemáte náhodou někdo zkušenosti se stádem ovcí mezi úly? Nějak mi
přebývají
> ovce a chybí tráva. Která je už jen mezi úly ( zhruba 35 včelstev ve dvou
> řadách, pro lepší představu – byly vyfoceny ve včelařství 8/2006).
> Dík Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 26. 8. 2006
Re: sireni (18463) (18464) (18466) (18468) (18470)

> Ja sám včelárim v úľovej trojzostave (70 včelstiev a 2 x 10 plástov- 1400 celkom, kde by som ich odložil?), plodisko prekladám ako tretie (po vytočení posledného medu- okolo 5.8) a dve debničky dolu.

Jestli dobře rozumím máte tři nástavky, z toho dva jsou medníky, jeden je plodiště. Po vytočení medu dáte medníky dospodu a plodiště nahoru a takto zimujete?
Česno zůstává dole otevřeno přes zimu?
Máte přes zimu také otvory v nástavku plodiště nahoře a oněch dvou mednících dole?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.234) --- 26. 8. 2006
Re: sireni (18463) (18464) (18466) (18468)

Moje skúsenosti
Sírenie plástov v uzatvorených skriniach som po dlhé roky preventívne robil proti zavíjačom a vždy s úspechom.Po odobratí plástov z medníkov a to i zásobné som ukladal do vzduchotesných? skríň (pokiaľ to skrine dovoľovali) a to vždy! dvakrát. Bolo to z jednoduchého dôvodu,po dvoch týžňoch sa z vajíčok vyliahli nové húseničky a tie bolo potrebné zničiť, aby do príchodu prvých mrazov znovu nezačali svoju zhubnú činnosť. Nikdy sa mi nestalo, aby čo i len jediný plást húsenice poškodili.
Tvorba kyseliny síričitej na plástoch nie je takým problémom ako o nej diskutujete (tá sa tvorí nie len na plástoch so zásobami) ale na všetkých plástoch aj preto, že vlhkosť je viazaná na vzduch. Dôležité je, že z hľadiska hygieny, zdravia včiel a človeka, je sŕenie plástov bezpečné, naviac zničí i vyskytujúce sa pliesne a pravdepodobne i spóry NA? Kyselina siričitá do času keď ich budete pridávať do včelstiev bude dávno vyvetraná! Veď aj vínne sudy vincúri síria a ešte sa z vína preto nik neotrávil.
Ak sa chcete vyhnúť síreniu, odnášania do skladu a na jar znovu donášania na včelnicu, prejdite na systém skladovania plástov v úľoch, tak ako boli v chovnej sezóne, teda pre včely musia byť stále stále prístupné,aby ich stále pod kontrolou. Keď si osvojíte (každá zmena v zabehanom systéme je prijímaná s nedôverčivosťou) "skladovanie" plástov bez ich ošetreniu proti zavíjačom sírením budete vďační, že ste počúvli moju radu. Na tento spôsob prešlo mnoho včelárov v mojom okolí, hlavne tí, ktorí chovajú ešte vyšší počet včelstiev a k tomu kočujú. So skladovaním a sírením plástov som prestal pred 30 rokmi.
Pri skladovaní plástov v úľoch je treba dodržať hlavnú zásadu, umiestniť plodisko tak (hlavne pri nedstavkovom včelárení), aby bolo pre včelára aj v tomto čase "poruke" a hlavne mohol včelstvo jednoducho a rýchlo podať zimné zásoby.
Ja sám včelárim v úľovej trojzostave (70 včelstiev a 2 x 10 plástov- 1400 celkom, kde by som ich odložil?), plodisko prekladám ako tretie (po vytočení posledného medu- okolo 5.8) a dve debničky dolu. Včelstvá na zimu absolútne nezužujem, nie je to poptrebné. Prečo víačka nepoškodí takto uložené plásty? Pretože včely do poslednej chvíli aj keď ich je už pomenej, ako policajti patrolujú na plástoch a ak sa húsenička objaví, tak ju zlikvidujú. Ešte sa mi za dobu počas skladovania plástov priamo v úľoch nestalo, aby víjačka poškodila čo i len jede plást. Teraz si môžete dať otázku! A neškodí takto usporiadaný úľ (bez zúženia) zimujúcim včelám a včelstvám pri jarnom rozvoji? Nie! Pretože ak poznáte princíp, že včely nevyhrievajú prietor mimo svoj chumáč, tak sa nebudete rozpakovať a tento systém si istotne vychutnáte. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 25. 8. 2006
Re: sireni (18463) (18464) (18466) (18468)

Zajímavé, plásty v novinách. Při větším počtu plástů by to asi bylo dost nákladné. Co plásty volně v nástavcích v nevytápěné místnosti, třebe ještě navíc s průvanem? Budou se také tvořit hnízda? Ono dost dobře nejde schovat větší množství rámků mimo nástavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 8. 2006
Re: sireni (18463) (18464) (18466)

Nejsem si jistý na 100 procent, když sirný plamen vyčerpá kyslík a do
vzduchu se dostanou sirné páry, které se usadí na vosku, jestli se do toho
vosku nedostanou. Ale síření je dlouhodobě používané a nikdy jsem neslyšel o
nějakém takovém problému, pokud tam nebyly zbytky medných zásob, kde
vznikala ta kyselina siřičitá. Jinak síření mně spíše připadá jako vhodné
pro "havarijní" likvidaci molů v už napadených plástech, protože neničí
kukly a vajíčka zavíječů. Pro prevenci mně připadá zbytečné.
Při skladování plástů nejvíc škodí, když jsou nacpány těsně nebo jen
normálně mezerníky u sebe. Larvy molů z všech rámků se slezou do jednoho
hnízda, které si opředou pavučinami a kde udržují požerem vosku optimální
teplotu odhadem okolo 35 - 40 st C hluboko do podzimu. Od srpna do
listopadu prosince dokáží v tom teple vychovat několik generací a plásty
spolehlivě zničit. Když jsou mezi rámky mezery, larvy hnízdo nevytvoří,
vegetují při okolní teplotě a pokud to je venkovní teplota a ne 20 st C ve
vytápěné místnosti, sotva stihnou do toho listopadu 1 generaci. A pořádné
zimní mrazy je většinou potom zničí, přežijí snad jen vajíčka, na jaře je v
plástech jen pár děr, které včely bez problémů opraví a pár vylíhlých larev,
které včely vynesou z úlu nebo zaženou z plástů někde do štěrbiny úlu. V
pohodě se tak dá obejít bez chemie. Jiná možnost, jak zavíječe omezit je
suché plásty balit do novin. Larvám v plástech to sice nevadí, ale už se
nedokážou přes noviny slézt a vytvořit to hnízdo, takže přežívají zase při
teplotě okolí. Teda pokud jich už před zabalením není v tom plástu moc nebo
pokud tam není pylový plást, v pylovém plástu se zavíječi množí velice
rychle. Plásty v novinách se mohou dát přímo k sobě. a pro jistotu po cca
měsíci dvou měsících prohlédnout.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 7:13 PM
Subject: Re: sireni


> > Oxid siřičitý ( vznikající při spalování sirných
> knotů ) reaguje s medem za vzniku kyseliny siřičité, která zůstává v medu.
>
> Já měl na mysli plásty již vytočené, bez medu, schované někde přes zimu a
> před jejich uschováním preventivně vysířené. Může se síra ukládat někde ve
> vosku a příští rok se dostat do medu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 25. 8. 2006
včely a ovce

Nemáte náhodou někdo zkušenosti se stádem ovcí mezi úly? Nějak mi přebývají ovce a chybí tráva. Která je už jen mezi úly ( zhruba 35 včelstev ve dvou řadách, pro lepší představu – byly vyfoceny ve včelařství 8/2006).
Dík Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 25. 8. 2006
Re: sireni (18463) (18464)

> Oxid siřičitý ( vznikající při spalování sirných
knotů ) reaguje s medem za vzniku kyseliny siřičité, která zůstává v medu.

Já měl na mysli plásty již vytočené, bez medu, schované někde přes zimu a před jejich uschováním preventivně vysířené. Může se síra ukládat někde ve vosku a příští rok se dostat do medu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

apis (213.151.254.21) --- 25. 8. 2006
Sršne na povale

Ako dostať sršne z povaly chaty, kde nieje prístup pre človeka?
Kolega má problém, pretože sršne vystavali veľké hniezdo, z ktorého kvapka tekutá hmota nepríjemnej vône.
Pýtal sa na biolit, ten ale asi nepomôže. Môže použiť sirné knôty? Alebo niečo iné?
poraďte prosím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 25. 8. 2006
Re: sireni (18463)

Vaše obava je na místě. Oxid siřičitý ( vznikající při spalování sirných knotů ) reaguje s medem za vzniku kyseliny siřičité, která zůstává v medu. To nenastane jedině tehdy, když jsou všechny bunky zavíčkované.

Lze plásty chránit i bez chemie:
Ze skladovacího prostoru ( nejlépe nástavku ) odebereme každý druhý plást a uspořádáme plásty tak, aby na obou stranách plástů vnikla stejná mezera. Poté necháme skladovací prostor otevřený, tak aby v něm mohl bez problému proudit vzduch. Musíme jen skladovací prostor dobře včelotěsně zajistit, stačí nějaká sítovina s oky menšími než 3,5 mm ( to je obzvlášt důležité při skladování plástů s medem!!!). Zavíječi taková místa nevyhledávají,nebot nejsou chráněna před větrem. Tímto způsobem můžeme chránit jak medové plásty, tak pylové plásty a souše.

zdravím.........M Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 25. 8. 2006
sireni

Síříte rámky před jejich úschovou (do skříně) na zimu proti zavíječi voskovému? Mám obavu, že síra se tímto způsobem může příští rok dostat do medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 18463 do č. 18523)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu