78406

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584)

> Takze, pokud doma nemas alespon svarecku s ochrannou atmosferou (nejlepe argon) nech koumani a zadej to odbornikum. Vzdyt firma Vodicka uz nabizi i medomety na splatky.

Až budu mít z medu příjem 300 tisíc za rok, tak si rád koupím medomet za 60 tisíc. Pokud budu mít příjem tak 100 tisíc, tak si koupím medomet i za 15 tisíc, ale do té doby budu každý tisíc vážit, protože by to byla dlouhodobá investice jejíž splatnost je nejistá. Galvanizuje někdo starší opotřebené koše? Asi ne, takže nezbývá než zase koupit nový medomet a opět velká investice.

Je tu ale ještě jedno řešení. Kouknout k včelařům, kteří plní světový trh levným medem. Pochybuji, že běžní včelaři v Jižní Americe nebo Africe používají medomety od 15 tisíc nahoru. Nejspíše tam ten med tlačí ručně nebo dřevěným lisem. A jak tu někdo napsal, med vydrží hodně, určitě se to ve sklenici nepozná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595) (18596)

> To jo, ale kde vezmeš glukózu a fruktózu ve správném poměru a navíc s enzymatickou součástí od včel(výměšky žláz)? To je obsaženo v zásobách při dodání cukrovarnické sacharózy jako roztoku. S roztokem čisté fruktózy nebo s čisté glukózy jako dodání zásob na zimu by jsi u včel moc nepochodil

Namichat oba jednoduche cukry by asi nebyl problem, ten pomer kolisa i v medech, ale bylo by to ekonomicky drahe reseni a je otazkou jestli vcely tyto cukry primo vubec odebiraji nebo je odebraji jen ze zavickovanych bunek?

Ja chtel rict, ze v medu je cukru jen 80 procent, zbyvajici je voda, aminokyseliny, enzymy, pyl, mineralni latky.

Jestlize je ten cukr zlutohnedy diky primesim, tak je treba rict, ze vytoceny med take neni bily, ale je zlutohnedy diky primesim. Tudiz jestli ty primesy v cukru by vcelam plnily vacky nejakou podstatnou merou, tj. vice nez primesy v medu. Ony se vcelam ty vacky plni jiz pouhym travenim cukru a je to prirozeny proces.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595)

> Od: m:

> Oproti tomu v medu je přítomna již přímo glukóza a fruktóza, sacharóza jen
> okrajově. Včely tyto dva cukry mohou ihned trávit. Správně by tedy bylo
> krmit včely jednoduchými cukry.
.......

To jo, ale kde vezmeš glukózu a fruktózu ve správném poměru a navíc s enzymatickou součástí od včel(výměšky žláz)? To je obsaženo v zásobách při dodání cukrovarnické sacharózy jako roztoku. S roztokem čisté fruktózy nebo s čisté glukózy jako dodání zásob na zimu by jsi u včel moc nepochodil. ;-) Resp. dovčelařil by jsi.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594)

> cukr žlutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neprošel poslední čistící fází.

Tak než to hned odsuzovat, že se takový nevyčištěný cukr pro včely nehodí, bylo by lepší to vyzkoušet. Co vlastně je tou příměsí do hněda? Ani med není čistý cukr, je ho tam jen 80 procent.

Je omyl myslet si, že včely rafinovaný (bílý) cukr, což je dicukr sacharóza bezproblémů tráví. Včely ho musí podobně jako ve šťávě z nektaru štěpit na jednoduché cukry fruktózu a glukózu, což pro ně představuje v zimě energetickou i jinou zátěž.
Oproti tomu v medu je přítomna již přímo glukóza a fruktóza, sacharóza jen okrajově. Včely tyto dva cukry mohou ihned trávit. Správně by tedy bylo krmit včely jednoduchými cukry.

Ostatně divím se, že nějací výzkumníci pokus se žlutým cukrem už neudělali. Na druhé straně, když není údajně k dostání a nevyrábí se, tak není o čem diskutovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re:lutohn?d? cukr. (18590)

od J. Bureš:
> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný.
.............
Cukr žlutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neprošel poslední čistící fází. Afinovaný (nesprávně přírodní) cukr jako takový má vyšší procento nečistot a to je ten problém. Včelstvo by mohlo na nějaké afinádě zcela bez pochyb přezimovat, ale kdo zaručí, že je právě ta nebo ta afináda vhodná k přezimování. Hodně se i v minulosti koumalo jak ušetřit a otázkou afinády a i jiných alternativ se zabýval i VúU Vč. Výsledek? : Pouze vzhledově bílí cukr nenese riziko vysokého procenta nečistot a tím řečeno to je ta záruka, která dává předpoklady bezproblémové potravy určené na zimování včelstev.


od Bureš:
> na co se
> tedy používá.
..........................
Používá se u lidí, kteří jsou přesvědčeni, že sladí zdravě. Potom v konzervárnách, lihovarech atp., ale tam se už dávno přešlo také většinou na bílý cukr. (Z důvodu nabídky a potávky trhu a i právě té čistoty vhodné ke zkvašení a ke enz. štěpení např. v limonádách místo aspartamu ) Spotřeba cukru na hlavu za rok a jednoho obyvatele Evropy je obrovská.

PS: Poslední dobou jsem zaregistroval i možnost nákupu cukru přes SZIF. Jedná se ale o obrovské obchody s cukrem, na které mohou reagovat pouze někteří. To v souvislosti i stím, že cukr bílý ke krmení se značí nějakou barvou. Je uvolněn pouze na tento účel a je levnější.To značení je něco jako benzíny a lihy. Cukr je strategická komodita na trhu.


od Bureš:
>
> Velmi děkuji za informaci.
............
Rádo se stalo. Pro odborníky ve včelařství cokoli. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: lutohnědý cukr. (18590)

No a co to je za cukr? Žlutohnědý byl afinovaný cukr. Včely krmené jím na
zimu v pohodě přežily, když co každých měsíc a půl byla obleva a mohly se
vyprášit. Letošní zima tady na severní Moravě by je nejspíš ale zahubila.
Sháněl jsem ho v prodejnách zemědělského zásobování, prý se ale už nedělá.
Taky ale dlouho skladovaný navlhlý původně bílý cukr může zhnědnout. Nebo
cukr skladovaný v železné nádobě . Jak by si s takovým cukrem včely přes
zimu poradily, nevím

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bure J." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM
Subject: lutohnědý cukr.


> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být
i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný,
> na co se
> tedy používá.
>
> Velmi děkuji za informaci.
>
> Zdravím
> Jar. Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: lutohnědý cukr. (18590)

zkouška
----- Original Message -----
From: Pavel Votrubec
To: Vcelarska konference
Sent: Friday, September 01, 2006 2:09 PM
Subject: Re: lutohnědý cukr.


Pro včely se musí používat rafinovaný a bělený cukr. Pokud se použije jiný
(nevyčištěný, nebělený), včely si zaplněj kalový váček a může dojít k
onemocnění nosematozou a až k úhynu včelstva.
Pavel.

----- Original Message -----
From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM
Subject: lutohnědý cukr.


> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být
> i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný,
> na co se
> tedy používá.
>
> Velmi děkuji za informaci.
>
> Zdravím
> Jar. Bureš



--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.1.384 / Virová báze: 268.11.6/430 - datum vydání: 28.8.2006

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: lutohnědý cukr. (18590)

Pro včely se musí používat rafinovaný a bělený cukr. Pokud se použije jiný
(nevyčištěný, nebělený), včely si zaplněj kalový váček a může dojít k
onemocnění nosematozou a až k úhynu včelstva.
Pavel.

----- Original Message -----
From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM
Subject: lutohnědý cukr.


> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být
> i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný,
> na co se
> tedy používá.
>
> Velmi děkuji za informaci.
>
> Zdravím
> Jar. Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bureš J. (84.21.111.76) --- 1. 9. 2006
Žlutohnědý cukr.

Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být i nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný, na co se
tedy používá.

Velmi děkuji za informaci.

Zdravím
Jar. Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18586)

Koš medometu je příliš náročný na výrobu a v případě nějakého nezávadného
povlaku na nějaké levné konstrukci z obyčejného "rezu" příliš vystavený
možnosti mechanického poškození rámky. Jestli chce někdo ušetřit, tak ať si
právě koš koupí z potravinářského nerezu a doma udělá ten zbytek. Třeba z
obyčejného plechu a natře nějakou potravinářskou barvou nebo vnitřek
vylaminuje skelnou tkaninou a tím epoxidovým Eprosinem vhodným pro styk s
potravinami, pokud se ještě prodává. To by měla být krajní možnost pro toho,
kdo med chce prodávat. Nějaký doma bastlený medomet z klasického "rezu" s
nýtovaným nebo pájeným košem natřený potravinářskou barvou ( takhle jsem
kdysi uvažoval dělat koš, z ohýbaného černého plechu asi 1,5 mm pájeného
cínovou pájkou a spoje pojištěny nýty a místo pletiva použity jehlice do
kola a to všechno nalakováno práškovou potravinářskou barvou ( proto to
pojištění nýty, cín se při vypalování práškové barvy taví)) i třeba dělaný
přesně na používanou rámkovou míru bych bral tak pro zájmového včelaře se 4
včelstvy doma na zahradě. Medomet jsem právě uvažoval dělat z plechu zevnitř
vylaminovaném 1 - 2 vrstvami skelné tkaniny. Pokud se na hřídel medometu
použije nějaká leštěná kulatina, dá se jako třecí ložisko využít polyamid, v
Řempu jsou docela levné polyamidové tyče, mělo by stačit v kusu tyče tak
odhadem 5-4 cm vysokém vyvrtat příslušný otvor vrtačkou s kvalitním vrtákem,
potom ložisko podélně rozříznout a šrouby přitáhnout otvor, aby ložisko
nemělo vůli.
Jinak u medu je určitá výhoda v tom, že má vysokou viskozitu. Léta jsme měli
doma starý medomet a používali jsme ho. Když pak s ním nastaly problémy,
začal se rozpadat koš a takhle i vznikalo poškození barvy ve vnitřku
medometu, podíval jsem se po nějaké době na něho podrobněji a zjistil jsem,
že koš i medomet je dělaný z ZINKOVÉHO plechu! Léta bylo běžné poškození
vnitřku toho medometu a holý povrch plechu v rozsahu desítky cm2 až v
poslední fázi okolo poloviny dm 2, přitom nějaká příměs zinku nebyla nijak v
medu poznatelná i třeba kvašení medoviny bylo úplně normální. Přitom soli
zinku mají docela intenzívní chuť takovou nepříjemně hořkokyselou a v kvasu
působí na kvasinky jako jed. Usuzuji, že pokud se medomet před vytáčením
vymyl a nechal vyschnout, tak potom první vrstva medu přilnula na povrch a
ten zinek dále do stáčeného medu v nějaké větší míře nepustila. Ne v takové,
aby to bylo poznatelné smysly, ale v laboratoři by byl ten med určitě
vyřazen jako kontaminovaný.
Co se týká opory rámků, myslím si, že běžně používané síto o oku 1 - 2 cm je
zbytečně husté. V tom původním koši nebylo síto, výrobce tehdy udělal hrany
koše z ohnutého plechu zhruba profilu něco mezi W a A s patkama, do něho
potom prostě asi co 15 mm vyvrtal díry a do nich dal vodorovně kusy
obyčejného drátu o průměru asi 1,5 mm, možná z mateří mřížky, který na
plechu zahnul a potom zalil cínem. Jak se koš rozpadal, ohnutí a cín
povoloval a některé dráty postupně vypadávaly. Zanesené mezistěny měly
problém, když chyběly dva - tři dráty vedle sebe, voští starých rámků se
vylamovalo, když chybělo vedle sebe 4-5 drátů. Zase ten drát o průměru 1,5
cm je asi nejlepší průměr, koš jsem trošku "drátoval" silonem, ten byl tenčí
a do rámků se zařezával. Zase silnější kulatina, od 2-3 mm průměru se
přitlačí na plást a kolem ní med z přitlačených buněk nevystříkne. Ale pokud
se použijí ty rohové plechy koše dostatečně tuhé, aby vydržely i kompletní
síly při vytáčení a při vyplétání, tedy z masívního nerezu, bylo by možné
pro méně náročné vytáčení udělat ty rohové plechy z silného nerezu a vyplést
potom koš podobně jako byly ty dráty silonem o průměru těch 1,5 - 2 mm. Bylo
by to levnější než třeba kopírovat ten původní koš, ty tenké dráty z
potravinářského nerezu by se mohly těžko shánět a jejich potravinářsky
nezávadné přivaření k plechům by mohlo být pevnostně problematické, ale teď
spekuluji, do svařování a nerezu k tomu zas tolik nevidím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 8:58 AM
Subject: Re: domaci vyroba kose pro medomet


> než na domácí výrobu, tak přemýšlím jakou konstrukci pořídit. Zvědavě a
> podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
> Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si
myslím,
> že ta opora ze síta bude chybět. Já teď uvažuji o vytáčení 445*23, ale i
> dalších výšek, a tak by mě zajímalo, jaké máte kdo zkušenosti s tou kterou
> konstrukcí. Jinak tady máme medovicové medy, takže se do toho musím někdy
> opřít pořádnou silou (odstředivou).
> Dík za zkušenosti.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
podvojne ucetnictvi odlozeno o rok

z http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky

"...Upozorňujeme na změnu zákona o účetnictví. V čl. LXIX v § 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 669/2004 Sb., se slova „od 1. ledna 2007“ nahrazují slovy „od 1. ledna 2008“. Tato změna znamená odklad povinnosti vést podvojné účetnictví o rok. Podvojné účetnictví by tedy mělo být v subjektech jako jsou občanská sdružení (tím je i Český svaz včelařů) zavedeno až od 1. ledna 2008...."


jd

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18586)

karel:
" Zvědavě a
> podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
> Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si myslím,
> že ta opora ze síta bude chybět. "

kos z tycoviny panenske plasty nenici (letos jsme jine ani netocili). musi se vytacet s citem - ne na maximum hned zaraz (to ale udelas jen u jedne varky - pak si to budes setsakra pamatovat ...).
oproti sitovym kosum se snaze vkladaji ramky a tycovina je festovnejsi - predpokladam, ze bude trvanlivejsi (nebude se uvolnovat jako draty ze site).

jd




Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584)

než na domácí výrobu, tak přemýšlím jakou konstrukci pořídit. Zvědavě a podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si myslím, že ta opora ze síta bude chybět. Já teď uvažuji o vytáčení 445*23, ale i dalších výšek, a tak by mě zajímalo, jaké máte kdo zkušenosti s tou kterou konstrukcí. Jinak tady máme medovicové medy, takže se do toho musím někdy opřít pořádnou silou (odstředivou).
Dík za zkušenosti.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: (18566) (18571) (18572) (18573) (18575) (18577) (18579)

--- Original Nachricht ---
Absender: P.K.
Datum: 31.08.2006 20:07
> nějaká německá směs medů (směs
> medů z eu a mimo eu)mi nebude házet klacky pod nohy......ono to není EU,ale
> říše po padesáti letech bez jedinýho výstřelu,říše od anglie až po
> turecko....
>
>
>
Nevim, co vlastne chcete, tak utikejte vcelarit do Afriky, velka zeme,
zadna evropska rise, velka snuska, hodne moc vcelaru ...

D.Helmut


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
RE: domaci vyroba kose pro medomet (18582)



Vazeny priteli.
Toto vse by melo byt zhotoveno z potravinarske "nerezi". Takze, pokud doma
nemas alespon svarecku s ochrannou atmosferou (nejlepe argon) nech koumani a
zadej to odbornikum. Vzdyt firma Vodicka uz nabizi i medomety na splatky.
Drz se toho, ze stare zidovske rceni je: "Nejsem tak bohaty, abych mohl
kupovat levne veci".
Hodne uspechu v rozhodnuti.
Frantisek Rousek

Přátel,myslíte, že je možné po domácku zhotovit koš pro zvratný medomet?
Vnější stěnu medometu (sud), pohon, nohy atd. to je asi pro kutila
jednodušší, ale jak vyrobit koš?

1. kde sehnat vhodné tyče na svaření
2. jak tyče ohnout
3. jak svařený koš galvanizovat či pokrýt nějakým pro potraviny nezávadným
povrchem?

Díky za odpovědi.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 1. 9. 2006
Re: (18566) (18571) (18572) (18573) (18575) (18577) (18579)

...a co se týká medu ,už dopředu na nějakou vyhlášku o prodeji ze dvora s...jestli prodám 400 nebo 4000 kg-klidně do papíru napíšu 40 KG,z principu-nějaká německá směs medů (směs medů z eu a mimo eu)mi nebude házet klacky pod nohy......ono to není EU,ale říše po padesáti letech bez jedinýho výstřelu,říše od anglie až po turecko....
........
No možná místo s.... stačí jenom číst. Prodej ze dvora není omezen na množství.
Nově je umožněno včelařům dodávat do obchodní sítě (bude jednou množstevně omezeno). Takže pak je jedno, kdo komu bude házet klacky pod nohy. Ale od letošního roku není nejmenšího důvodu, aby obchodník v maloporodejně musel nakupovat med z dovozu, když mu včelaři jistě rádi po celý rok dodají a dovezou med. :-)) Ale zkuste si projít maloprodejny a zeptat se, kolik včelařů už tam nabídlo dodávky medu.
Prodej medu přímo včelaři je v EU víceméně legální a místo nadávání na EU je třeba se zamyslet a případně se poohlédnout zpětně na prohlášení funkc. ČSV - ve smyslu, že včelaři nemají co prodávat sami, ale dodávat do Předboje.
Tedy nikoli EU (ve které jsme navíc v devadesátých letech - kdy byl prodej medu nejvíc omezen) ale Češi a včelaři sami sobě. Jak jinak vysvětlit, že teď v EU je prodej v krámech možný a předtím nebyl. Ptej se na výročce, tady ne.
Ještě k EU - bezprecedentní otevření našeho trhu všem bez recipročních možností přístupu na exportní trhy provedli 10 let před vstupem do EU naši dnešní ochránci před EU z řad ODS a další národní ochránci.
Takže nechápu to nadávání na EU včelaři. Jediný důvod je snad, že EU chrání trh s cukrem před dovozy a drží cenu cukru uměle vysoko. Ale zkuste to zase říci zemědělcům, že se má zrušit garantovaná výkupní cena a nařízená prodejní.
To srovnání s třetí říší je poměrně dvojsečné, protože z mnoha hledisek se měli čeští občané Protekotorátu v období 2.sv.války velmi dobře, ve srovnání s většinou ostatních národů.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
domaci vyroba kose pro medomet

Přátel,myslíte, že je možné po domácku zhotovit koš pro zvratný medomet? Vnější stěnu medometu (sud), pohon, nohy atd. to je asi pro kutila jednodušší, ale jak vyrobit koš?

1. kde sehnat vhodné tyče na svaření
2. jak tyče ohnout
3. jak svařený koš galvanizovat či pokrýt nějakým pro potraviny nezávadným povrchem?

Díky za odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vašek Č. (85.160.70.149) --- 1. 9. 2006
Re: medomety (18396) (18397) (18399) (18570) (18574) (18578) (18580)

Taky jsem letos poprvé točil na zvratném šestirámku 42x17 BEREZA a bezchybná záležitost. Jak cenová, tak kvalitativní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 31. 8. 2006
Re: medomety (18396) (18397) (18399) (18570) (18574) (18578)

točil sem na medometu od BEREZY-NO PROBLEM,nemagnetická potravinářská nerez,klasická konstrukce,na převodu-BEREZA,pučuje se-někdo točí vrtačkou,někdo ručně-SNÁŠÍ TO velmi DOBŘE.....takže v olomouci pro medomet a cokoliv z nerezu radši do Velké Bystřice (http://zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz )než do Včelařských potřeb -velkoobchodu-na letišti (www.bee.cz)
jaké máte zkušenosti z tímto velkoobchodem?
Spousta věcí si nechám poslat z farmy LOM-jsem spokojený-dobrý servis,ochota,komunikace....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 31. 8. 2006
Re: (18566) (18571) (18572) (18573) (18575) (18577)

zkoušel sem sundat flašky s oddělků- nelze - včely se otřepou z kouře a hrrrr do ksichtu,obíral sem je ze svetru...a co se týká medu ,už dopředu na nějakou vyhlášku o prodeji ze dvora s...jestli prodám 400 nebo 4000 kg-klidně do papíru napíšu 40 KG,z principu-nějaká německá směs medů (směs medů z eu a mimo eu)mi nebude házet klacky pod nohy......ono to není EU,ale říše po padesáti letech bez jedinýho výstřelu,říše od anglie až po turecko....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 8. 2006
Re: medomety (18396) (18397) (18399) (18570) (18574)

Ještě dodatek jediný údaj je na převodovce a to KOPP a SYN , ale ti budou asi jen výrobci převodu a jsou taky od Olomouce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: medomety
> Datum: 31.8.2006 11:37:59
> ----------------------------------------
> Opravdu to bylo ve Včelařské prodejně na letišti. A na výrobku ,obalu a ani na
> záručním listu není uveden výrobce což samo o sobě odporuje zákonu a jak jsem
> poznal je již varováním
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: medomety
> > Datum: 30.8.2006 23:22:01
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den
> > Přístě,když si budete stěžovat na kvalitu,nebojte se napsat,koupil jsem to
> > v OL ve VP velkoobchod.Já jako výrobce působím u OL a včelaři by si mohli
> > myslet,že já takovéto medomety vyrábím a nasledně se tak chovám k
> > zákazníkům,to jak jste to napsal,by mohlo poškodit mé jméno,proto vás
> > žádám,napište,kde,nebo ukoho jste to koupil.Já jsem žádnou reklamaci neměl
> > a s VP velkoobchod nemám nic společnýho.
> >
> >
> >
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 31. 8. 2006
Re: pocasie (18566) (18571) (18572) (18573) (18575)

Nedovedu si představit v takovém počasí jít do včel. Aspoň ne při klasické
práci, kdy se otevře úl a čachruje se s rámky. Jedině v nastavkovém úlu,
rozebrat nastavky, přehodit nebo hodit další nastavek a hned do minuty, než
se stačí pořádně vzbouřit, tak zase zavřít. Snad jedině si dovedu představit
práci s oddělky a pod střechou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 31, 2006 12:19 PM
Subject: RE: pocasie


> aj ked prsi skoro non-stop?
>
> JANURA s.r.o.
> Konska 338
> 01313
>
> sk> mob.: 0903 528993


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenda (85.193.2.14) --- 31. 8. 2006
Re: repelenty (18550)

Mně se nejvíce osvědčilo ostříháni bočních větví. Terminál nesmíš poškodit. Toto opatření je trvalého charakteru a stromkům neuškodí. Ostříhání musí být provedeno s citem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura (e-mailem) --- 31. 8. 2006
RE: pocasie (18566) (18571) (18572) (18573)

aj ked prsi skoro non-stop?

JANURA s.r.o.
Konska 338
01313

elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993


-----Original Message-----
From: Radek Kruina [mailto:radek.krusina/=/atlas.cz]
Sent: Thursday, August 31, 2006 10:03 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: pocasie


priatelia
Janura napsal:

>mam problem a asi nie len ja.
v noci tu je pod 10 stupnov a cez den ledva 15.
nemozem sa dostat do vcel lebo ma idu zozrat.
cas je pokrocily a potrebujem nejaku taktiku?
ako na to?
>Pista

Já problém nemám.
Na jednom stanovišti už do včel nemusím.
Na druhém mi toto počasí (zima, pod mrakem, přeháňky) vyhovuje, protože
tolik neslídí včely.
Asi se teď docela dobře pozná, které včely jsou mírné a které agresorky.

Radek Krušina

__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 8. 2006
Re: medomety (18396) (18397) (18399) (18570)

Opravdu to bylo ve Včelařské prodejně na letišti. A na výrobku ,obalu a ani na záručním listu není uveden výrobce což samo o sobě odporuje zákonu a jak jsem poznal je již varováním

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medomety
> Datum: 30.8.2006 23:22:01
> ----------------------------------------
> Dobrý den
> Přístě,když si budete stěžovat na kvalitu,nebojte se napsat,koupil jsem to
> v OL ve VP velkoobchod.Já jako výrobce působím u OL a včelaři by si mohli
> myslet,že já takovéto medomety vyrábím a nasledně se tak chovám k
> zákazníkům,to jak jste to napsal,by mohlo poškodit mé jméno,proto vás
> žádám,napište,kde,nebo ukoho jste to koupil.Já jsem žádnou reklamaci neměl
> a s VP velkoobchod nemám nic společnýho.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 31. 8. 2006
Re: pocasie (18566) (18571) (18572)

priatelia
Janura napsal:

>mam problem a asi nie len ja.
v noci tu je pod 10 stupnov a cez den ledva 15.
nemozem sa dostat do vcel lebo ma idu zozrat.
cas je pokrocily a potrebujem nejaku taktiku?
ako na to?
>Pista

Já problém nemám.
Na jednom stanovišti už do včel nemusím.
Na druhém mi toto počasí (zima, pod mrakem, přeháňky) vyhovuje, protože tolik neslídí včely.
Asi se teď docela dobře pozná, které včely jsou mírné a které agresorky.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura (e-mailem) --- 31. 8. 2006
pocasie (18566) (18571)

priatelia


mam problem a asi nie len ja.

v noci tu je pod 10 stupnov a cez den ledva 15.

nemozem sa dostat do vcel lebo ma idu zozrat.

cas je pokrocily a potrebujem nejaku taktiku?

ako na to?

Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 31. 8. 2006
Re: marže (18566)

> A tak jsem zvědavý, jak takovou školu života přijmou včelaři. Že obchodní
marže není zisk:-)) Že i obchodník má náklady a v obchodě stráví čas. Na
rozdíl od včelaře, kterému ten med nosí sami včeličky a včelař je čas od
času kontroluje, obchodník to musí sám prodat a pořád v krámě stát a čekat.<
.....
To mi připomíná výrok v televizi na začátku devadesátých let "Proč ti včelaři prodávají med tak draze když jim ho včely nosí zadarmo"
Pepan
......
Koukám, že to půjde těžko:-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (194.213.42.149) --- 30. 8. 2006
Re: medomety (18396) (18397) (18399)

Dobrý den
Přístě,když si budete stěžovat na kvalitu,nebojte se napsat,koupil jsem to v OL ve VP velkoobchod.Já jako výrobce působím u OL a včelaři by si mohli myslet,že já takovéto medomety vyrábím a nasledně se tak chovám k zákazníkům,to jak jste to napsal,by mohlo poškodit mé jméno,proto vás žádám,napište,kde,nebo ukoho jste to koupil.Já jsem žádnou reklamaci neměl a s VP velkoobchod nemám nic společnýho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 30. 8. 2006
Marže

O tu já se prakticky nezajímám. Je mi jasné že tak sympatický nikomu nejsem, aby to dělal zadarmo. A vydělat musí každý. Myslím, že si přihodí tak 20 - 30 Kč což jim ze srdce přeju neboť jak se praví v Bibli: Přej a bude ti přáno. No a zatím to tak vychází. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 30. 8. 2006
Re: Prodej medu (18567)

A jakou vysi marze se ti dari bez problemu dohodnout?

Honza Cap

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 30. 8. 2006
Prodej medu

Nevymýšlejme si problémy, které nejsou. Kontroly na shodnost okresu, nebo daného množství zatím neexistují a nic nenasvědčuje tomu, že by v budoucnu byly aktuální, takže jediný problém vidím v dodržení kvality. /HMF obsah vody, nové sklenice, víčka, správné nálepky/. S prodejem v obchodě mám cca 4 leté zkušenosti, neboť jsem ho páchal načerno a nic se nedělo. Oslovení obchodníci s prodejem souhlasili, ani jeden neřekl ne, zvl. když počátkem spolupráce je každoročně igelitka s ochutnávacím vzorkem. Musí se trochu rozmazlovat. Zkrystalizovaný med pravidelně měnit, na Vánoce lahev medoviny. chovat se k nim slušně a hlavně na 100% spolehlivě. Jinak začátky jsou na mrtvici a chce to vydržet. Zkraje med prakticky vůbec nejde a tak to chce trpělivost a čekat až si to zákazníci řeknou mezi sebou. Další plus je nálepka se jménem a adresou takže to nažene hodně zákazníků přes plot. Prodávat přes plot je daleko náročnější, nejvíce zák. chodí, když se to nejméně hodí a někdy trochu prudí. Chce to zatnout zuby usmívat se, v duchu je poslat kamsi a neustále si opakovat náš zákazník náš pán. No a pro ty nejlepší nad 15 kg ročně opět prémie: medovina, propolis. tinktura atd. atd. Prostě celortočně v jednom kole. Ale díky tomu je chov včel zajímavě rentabilní a kdyby to vydrželo takhle navždy, tak bych se nezlobil. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 8. 2006
marže

> A tak jsem zvědavý, jak takovou školu života přijmou včelaři. Že obchodní
marže není zisk:-)) Že i obchodník má náklady a v obchodě stráví čas. Na
rozdíl od včelaře, kterému ten med nosí sami včeličky a včelař je čas od
času kontroluje, obchodník to musí sám prodat a pořád v krámě stát a čekat.<

To pi připomíná výrok v televizi na začátku devadesátých let "Proč ti včelaři prodávají med tak draze když jim ho včely nosí zadarmo"

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 8. 2006
Re: Re:z?chrana v?elstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536) (18538) (18539) (18547)

Už jsem to skoušel oddělek u kterého se stratila matka jsem postavil před česno těch nejslabších a za chvíli byly uvnitř

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:z?chrana v?elstva
> Datum: 28.8.2006 18:42:35
> ----------------------------------------
> Jiné než z trubcokladného včelstva mě nenapadají. Jedině když část včel
> přemístím někde blízko a ony se vracejí na původní místo a vžebrávají se
> tam. J Jindra píše, že přesunuje včelstva normálně přes den. Včely, kterým
> odvezl úly, se proto musí vžebrávat do těch úlů, které zbyly. Jedině
> poslední včelstva převáží potmě. Taky když se včely vyrojí, sednou na větev
> a pak se něco stane s matkou a roj se rozpadne, pak některé rojové včely
> jsou taky desorientovány a vžebrávají se do cizích úlů na stanovišti.
> Jestli má třeba smysl posilovat včelstva na nějakém odlehlém stanovišti tím,
> že tam přivezu včely v smetenci, vyklepu před úly na zem a ony se vžebrají
> do úlů a posílí včelstva..
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 28, 2006 12:22 PM
> Subject: Re: Re:z?chrana v?elstva
>
>
> Od: Radim Polasek :_
> > Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
> > tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké
> procento
> > létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
> > uhyne, protože se mu to nepovede?
> ......
>
> Definuj více ty "nějaké" setřepané včelstva nas zem. U trubcokladných to
> dělám běžně, ale u ostatních?
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 8. 2006
Re: Pridanie matky do v?elstva (18424) (18462) (18493) (18502) (18544)

TRUBČÍCE a bývají na stěně buňky jelikož nedosáhne zadečkem na dno .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 28.8.2006 17:48:22
> ----------------------------------------
> která ? falešná matka nebo trubcokladná je schopná naklást více vajíček do
> jedné buňky?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

seflich (80.87.185.180) --- 29. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém

Doplnění k příspěvku níže :
Ty stolařské kolíky jsou tam samozřejmě místo složitch falců sloužících k přepravě. Ostatní je vedlejší produkt.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

seflich (80.87.185.180) --- 29. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém

Já mám v bočních dílech nahoře uprostřed vyvrtánu po jedné dírce (celkem dvě) do které je vsazen stolařský kolík na spoje přesahující asi jeden centimetr.Zespodu pak také vyvrtám o trochu větší díry do kterých nádstavek zapadne. Je to velice jednoduché, rychlé a téměř nic to nestojí (jenom ty dva kolíky). Při rozdělávání úlu nádstavek napáčím, kousek posunu na kolík a mám jej pootevřený na zakouření. Předtím mi při těžkém nádstavku chyběla ruka. Při nasazování si těžký nádstavek zase položím nahrubo na kolíky a pak jen lehce (pomocí páky - na jedné straně se opírá o spodní nádstavek ) s citem nasadím a téměř nemačkám včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 29. 8. 2006
Re: provadeci predpis (18553) (18554) (18556) (18558) (18560)

V zime aj v lete kupuje od obchodníka materiál pre včelárenie. Obchodník
môže predávať celý rok, ale včelár nevyberá med po cely rok.
.....
A co mu brani v zime prodávat med?

Taky by se mě to líbilo. V dubnu prohlédnout včely, zatavit mezistěny, v květnu nasadit medníky,v červnu a červenci vytáčet a chovat matky, v srpnu nakrmit, prodat med obchodníkům za hotový (a dobrou cenu, ať se starají), září, říjen na Kanárech, listopad léčit, prosinec, leden, únor na lyže, březen Egypt (jaro je tam prý nejhezčí) a v dubnu zase do práce. :-)
Hned bych dal výpověď a šel včelařit.
Takhle musím celý měsíc pracovat a peníze dostávám jen jeden den:-)
Karel (autor příspěvku nikdy nevykupoval med)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Matej Ladislav (e-mailem) --- 29. 8. 2006
RE: provadeci predpis (18553) (18554) (18556) (18558)



A tak jsem zvědavý, jak takovou školu života přijmou včelaři. Že obchodní
marže není zisk:-)) Že i obchodník má náklady a v obchodě stráví čas. Na
rozdíl od včelaře, kterému ten med nosí sami včeličky a včelař je čas od
času kontroluje, obchodník to musí sám prodat a pořád v krámě stát a čekat.

Nezabúdaj že včelár sa dočká medu až o rok. Včely v zime med nedonesú.
V zime aj v lete kupuje od obchodníka materiál pre včelárenie. Obchodník
môže predávať celý rok, ale včelár nevyberá med po cely rok.

Posledná tvoja veta mi pripomíná známe akože ospravedlnenie cigána,keď
išiel v noci kradnúť "Však gádžo špí a samo še mu rodzi"


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

martin (193.179.220.253) --- 29. 8. 2006
Re: provadeci predpis (18553)

Prováděcí vyhláška opravdu ještě nebyla vydána. Předpokládá se, že bude vydána koncem tohoto roku. V pracovní verzi by jako definice malého množství mělo být skutečně zmiňovaných 40 kg, zda se to změní uvidíme. Protože malé množství definováno dosud není je definice malého množství prozatím na každém včelaři aniž by se dostal do rozporu se zákonem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 29. 8. 2006
Re: provadeci predpis (18553) (18554) (18556)

Já žádné, viděl jsem ale ve městě včelaře jak na malinkatém stolečku prodával sklenici s medem, uvnitř plást za 120 korun.
Mě osobně trhový prodej nevyhovuje, myslím si, že vzhledem k strávenému času je to neekonomické. Něco jiného je prodávat na tržišti třeba broskve, které teď každý kupuje.

....
To je celkem logické. Počítal jsem u německých hranic na trhu (a tam kšeft ve srovnání s vnitrozemím frčel) kolik toho jedna paní prodá a když jsem si spočítal určitou marži, myslím že -20%, tak mi vyšlo, že je lepší to nechat obchodníkům i na tržišti a s někým se domluvit. Stejně tak ve stabilním obchodě.

A tak jsem zvědavý, jak takovou školu života přijmou včelaři. Že obchodní marže není zisk:-)) Že i obchodník má náklady a v obchodě stráví čas. Na rozdíl od včelaře, kterému ten med nosí sami včeličky a včelař je čas od času kontroluje, obchodník to musí sám prodat a pořád v krámě stát a čekat.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kvasnička Karel Mgr .((Plzeň-město)) (e-mailem) --- 29. 8. 2006
RE: provadeci predpis

Tzv. "prodej ze dvora" upravuje veterinární zákon č. 166/1999 Sb., §20 odst. 5. Ale pozor: není tam napsáno , že chovatel může prodat malé množství, ale prodávat med v malých množstvích - to je obrovský rozdíl, tj. není stanoveno kolik medu je možno prodat celkem , ale v jakém množství může být med opakovaně prodáván např. při jedné obchodní transakci. Tj. např. po 0,5 kg, 1 kg, či 3,5 kg. To je podle mého názoru "v malých množstvích". Žádná prováděcí vyhláška k tomuto ustanovení zatím neexistuje.


-----Original Message-----
From: Jakub Dolínek [mailto:dolinek/=/email.cz]
Sent: Tuesday, August 29, 2006 1:24 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: provadeci predpis


nepamatuji se, kde jsem to cetl, ale melo to byt 40 kg tydne v celorocnim prumeru

BEZ ZARUKY !!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: provadeci predpis
> Datum: 29.8.2006 12:29:30
> ----------------------------------------
> Přehlédl jsem někde prováděcí předpis k novele veterinárního zákona,
> která nově stanoví možnost prodávat včelařům MALÉ množství medu nebo
> ten před předpis určující toto malé množství medu ještě neexistuje?
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 29. 8. 2006
Re: provadeci predpis (18553) (18554)

> Jen by mě zajímalo, jaké s tím má kdo úspěchy a jakou marži se dohodl.

Já žádné, viděl jsem ale ve městě včelaře jak na malinkatém stolečku prodával sklenici s medem, uvnitř plást za 120 korun.
Mě osobně trhový prodej nevyhovuje, myslím si, že vzhledem k strávenému času je to neekonomické. Něco jiného je prodávat na tržišti třeba broskve, které teď každý kupuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 29. 8. 2006
Re: provadeci predpis (18553)

nepamatuji se, kde jsem to cetl, ale melo to byt 40 kg tydne v celorocnim prumeru

BEZ ZARUKY !!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: provadeci predpis
> Datum: 29.8.2006 12:29:30
> ----------------------------------------
> Přehlédl jsem někde prováděcí předpis k novele veterinárního zákona, která
> nově stanoví možnost prodávat včelařům MALÉ množství medu nebo ten před
> předpis určující toto malé množství medu ještě neexistuje?
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 29. 8. 2006
Re: provadeci predpis (18553)

Přehlédl jsem někde prováděcí předpis k novele veterinárního zákona, která nově stanoví možnost prodávat včelařům MALÉ množství medu nebo ten před předpis určující toto malé množství medu ještě neexistuje?
.......

někde jsem četl, že prý až v zimě, či později, a že se předpokládá nějaké množství, už nevím jaké, ale přišlo mi dostatečně velké. Do té doby, co kdo prodá to má.
Jen by mě zajímalo, jaké s tím má kdo úspěchy a jakou marži se dohodl.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 29. 8. 2006
provadeci predpis

Přehlédl jsem někde prováděcí předpis k novele veterinárního zákona, která nově stanoví možnost prodávat včelařům MALÉ množství medu nebo ten před předpis určující toto malé množství medu ještě neexistuje?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 29. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505) (18549)

A vraj sa Langstrot pošmykne keď nemá falce...:-))
....
Jak kdy.
Na stabilní včelnici je to bez problému ve srovnání s problémy při výrobě falců, tmelením, stabilitou rozměrů atd.
Při kočování uvnitř auta (pick up - odděleno od řidiče:-) to bylo taky celkem dobré, ale na přívěsu se to rozjíždělo. Bylo staženo kurtama co se prodávají u benzínky. Uvnitř stačily přinejhorším i gumicuky, ale nebylo to tak pohodlné.

Na přívěs by to asi chtělo kontejnery (ala Zelený, Kolomý) s rámem nahoře a stahováním, nebo něhjaké malé plechové úhelníčky na rozích co by přesahovaly o 1-2cm dolů. Ale to už je další nárok na přesnost a stabilitu rozměrů během životnosti úlů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 29. 8. 2006
Re: záchrana včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536) (18540)

Právě zase napadáním těch nejmenších a nejstarších , právě je proti sobě popuzujete
..........
Kdo, kdy jak?
Mám dojem, že některá tvrzení žijí z toho, že se často opakují. Ale podložená nejsou. (Jako v politice:-)
Například tady zaznělo mnohdy tvrdé vyjádření proti lajdákům co se nevěnují včelstvům i když je chovají, nebo jim nějak na zahradě přežívají. Ale explicitně něco proti starým nebo malým jsem tady osobně moc nezaznamenal.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 29. 8. 2006
repelenty

Máte někdo zkušenosti s repelenty na ochranu stromů?Nejedná se mi ani tolik o ochranu proti okusu, ale spíše proti zbytečnému prznění jehličnanů a případné krádeži.Je vhodnější MORSUVIN,CERVASOL,ne bo AVERSOL prípadně něco jiného?To víte vánoce se blíží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (195.91.125.122) --- 29. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505)

No a asi budeme mať ďalšiu rámikovú mieru. Koľkú? Asi dvadsiatu piatu? :--)
Neberte to v zlom...:-) bolo to len také malé zamyslenie.
Skúste navštíviť včelárov, ktorí včelária v Langstrotoch a majú toho viac (Nerad, Zelený, Přeslička - len čo mi zišli narýchlo na rozum) a majú nad 100-150 rodín a nech Vám povedia svoje skúsenosti s včelárením v Langstrotoch - niektorí s nimi dokonca koćujú na prepravných paletách.
A vraj sa Langstrot pošmykne keď nemá falce...:-))
Všetko je vec názoru a pohľadu....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa (212.80.67.230) --- 28. 8. 2006
Re: steparsky vosk (5223)

neznáte více receptů na štěpařské vosky.
základní suroviny kalafuna a včelí vosk jsou jasné ... :-)

ale měkčidla : lůj, sádlo, lněný olej, černá smůla

a plniva : plavená křída, žitná mouka, dřevěný popel, okrová hlinka, jíl-kaolin, ...

mi zcela unikají.
Má to však zásadní vliv na pH a tím na to, jestli vosk některé dřeviny "pálí".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re: Re:z?chrana v?elstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536) (18538) (18539)

Jiné než z trubcokladného včelstva mě nenapadají. Jedině když část včel
přemístím někde blízko a ony se vracejí na původní místo a vžebrávají se
tam. J Jindra píše, že přesunuje včelstva normálně přes den. Včely, kterým
odvezl úly, se proto musí vžebrávat do těch úlů, které zbyly. Jedině
poslední včelstva převáží potmě. Taky když se včely vyrojí, sednou na větev
a pak se něco stane s matkou a roj se rozpadne, pak některé rojové včely
jsou taky desorientovány a vžebrávají se do cizích úlů na stanovišti.
Jestli má třeba smysl posilovat včelstva na nějakém odlehlém stanovišti tím,
že tam přivezu včely v smetenci, vyklepu před úly na zem a ony se vžebrají
do úlů a posílí včelstva..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 28, 2006 12:22 PM
Subject: Re: Re:z?chrana v?elstva


Od: Radim Polasek :_
> Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
> tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké
procento
> létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
> uhyne, protože se mu to nepovede?
......

Definuj více ty "nějaké" setřepané včelstva nas zem. U trubcokladných to
dělám běžně, ale u ostatních?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18502) (18544) (18545)

A.Turcani (213.81.173.67) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493)
Pán P.K., asi si nerozumieme, jednoznačne sa mýlite, keď tvrdíte, že trúdicové včelstvo stačí vysypať do trávy a zbytok včiel aj s matkou zašlianuť a je po probléme. Aby sme si rozumeli, vysvetlime si pojmy, čo sú to trúdice a čo trúdokladná matka. Trubčice = trúdice a trubčice=trúdokladná matka.
Ako vznikajú trúdice
Ak sa vo včelstve stratí matka a včely robotnice nemajú otvorený plod, nemôžu si novú matku vychovať, čo znamená, že včely robotnice sa po istom čase menia fyziologicky, zduria sa im zakrpatené vaječníky a vtedy sa menia sa na biologické trúdice (falošné matky), ktoré sú schopné klásť neoplodnené vajíčka. Ich počet postupne narastá, čo znamená, že každá včela v úli môže byť potencionálna trúdica- falošná matka. Potom to znamená, že včelstvo vysypaním nezachránite, lebo trúdice ako ich vysypete hoci aj 100m od úľa, tak sa i vrátia (ostanú tam iba tie včely, ktoré nie sú na svoj úľ zalietané) a znovu ste tam, kde Ste byť nechceli.

Ako vzniká trúdokladná matka
Trúdokladná matka vzniká npr. vtedy ak má poškodené krídlo a nemôže vyletieť na oplodňovací prelet. Po ubehnutí určitého času, sa jej rujnosť končí a matka začne klásť neoplodnené vajíčka, čo je ako pri trúdiciach tak i pri trúdokladnej matke koniec existencie včelstva. Rozdiel medzi trúdicami a trúdokladnou matkou predsa nejaký je, trúdokladnú matku môžeme v úli identifikovať, trúdice nie! PO odstránení neoplodnej matky sa podarí pridať novú matku bez problémov, do trúdicového včelstva, hlavne pri vysokom stupni fyziologických trúdic, nie! V takomto prípade môže platiť podľa Vašej rady (pristupiť zvyšok včiel), ale i nemusí, lebo problém vyriešili, pretože vysypaná matka s včelami môže odletieť. Anton

tu sem přišel na falešnou matku ... a snad jsme to oba mysleli dobře,ikdyž sem to domotal-víc vajíček kladou trubčice,trubcokladná(falešná...)....

ptám se tak blbě jen protože pokud si nalarvím mamuty larvičky tak mám snad trubcokladnou matku-předem neschopnou se oplodnit-teď už vím že sem si takovou ještě nenalarvil,ale spíš se mi nevrací matky

jinak se mi ani ty trubčice(trudice) nevracejí asi je fakt zašlápnu ,.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.6) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18502) (18544)

Pán P.K.-Čo je to falošná matka? Nevymýšľajme tu nové názvy. Trúdice sú tie, ktoré kladú aj viac vajíčok do buniek. Sú to vlastne včely, ktoré za dlhej neprítomnosti materskej látky v úli začali klásť vajíčka, jednoducho povedané. Trúdokladné matky kladú len jedno vajíčko do bunky, lebo to sú riadne včelie matky, ale sa neoplodnili resp sú to staré matky, ktoré už nemajú zásoby spermií, ktoré získali pri oplodňovacích letoch.
Ináč táto téma je zaujímavá len pre menších včelárov, lebo veľkí včelári sa s trúdicovými včelstvami nezdržujú a zlikvidujú ich vysypaním pred úle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18502)

která ? falešná matka nebo trubcokladná je schopná naklást více vajíček do jedné buňky?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501)

mě se nevrací,nebo zatím nevrátila,možná protože si myslím že ty trubčice jsouv tom posledním chomáči včel ty zasmrtím(zašlápnu)..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 28. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505) (18509) (18514) (18522)

karel:
a po letošním nuceném experimentu to možná není nutné ani u 24cm mohu velikost plodiště průběžně měnit podle situace a záměru.

ano mřížka není nutná ani u 24 cm vys.r.,letos sem měl jedno stanoviště bez mřížky, při vytáčení sem našel v každém včelstvu cca jeden rámek s plodem a medem dohromady,s medem kterého by snad mohla být škoda ,ale můj pocit je ,že včelstvům bez mřížky zůstane právě to vhodné minimální množství zásob na rámcích s plodem do další snůšky nebo krmení...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 28. 8. 2006
Re: Re:záchrana včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536) (18538)

normálně v snůškových obdobích se vžebrají téměř všechny,teď když úl chrání před zlodějnou tak to nevím .....to nemám vyzkoušené...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re:záchrana včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536)

Pochop ,že přístup velkého včelaře a malého bude vždy rozdílný U nás dělíme včelaře na malé a velkovčelaře Podle mne je malý včelař do 6 včelstev Od 6 do 40 i když malý včelař, To je již úplně jiná skupina a ta se již chová racionálně JAKO VELKOVČELAŘI Za velkovčelařem rád půjdu na radu a vážím si jich pro jejich odvahu se tím živit a ti se musejí zákonitě chovat úplně jinak a v žádném případě je nechci napadat. jen upozorňuji a rozdílné chování S tím ale nis nenaděláte , je to již vpovaze lidí. Právě zase napadáním těch nejmenších a nejstarších , právě je proti sobě popuzujete

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:záchrana včelstva
> Datum: 28.8.2006 11:26:17
> ----------------------------------------
> Josefe jsi zřejmě mimořádně nadaný včelař. Až budeš hodnotit velké včelaře,
> doporučuji ti jich pár navštívit a pokud možno pochop, že včelařina se pro
> peníze dělala vždy. To, že je to krásný koníček i kůň (jako i vydělávat na
> živobytí) je bez debat. To, že výnosy medu byly vždy první otázkou když se dva
> včelaři potkali ... to také nedělí malé a velké včelaře. Každopádně asertivita u
> včelařů u nás je dost rozvinutá a ČSV ji přivedl kolektivně k dokonalosti.
>
> Zamysli se nad tématem. Má cenu zachraňovat trubcokladné včelstvo v podletí?
> Nemá!
> Co mám vyzkoušeno, ale ne v podletí?
> Silná trubcokladná včelstva mohou po zrušení (vysypání opodál úlů a uzavření
> česna, nejlépe odstranění úlu) velmi dobře posílit sousední včelstva, ale těsně
> před snůškou nebo během ní.
> Co tudíž mohu jako včelař-medař říci na záchranu trubcokladných včelstev? Je to
> ztráta času a mé energie.
>
> Místo zachraňování raději vyrábím PŘEDEM nové úly a oddělky, kupuji nové matky
> měním a vařím dílo atd.atd. a jako medař Josefe ... hlavně vybírám a vytáčím
> med! Se včelama a prací s nimi trávím hodně času. Má asertivita je tudíž o
> včelách a včelaření. Ta tvá je očem? A co ti brání lépe včelařit než doteď?
> Opravdu záchrana trubcokladných včelstev teď je o ničem. Je to znak zoufalce -
> včelaře. Raději místo toho bych se naučil jako začátečník nebo hobby včelař u
> nás chytat roje jako pan Přeslička v Africe. ;-) Ale to je na jiné téma.
>
> Ať se daří
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
> ................................
> Od: <Josef.Mensik:
> > >naděje na záchranu a
> > > nápravu je velmi malá. <
> > >je pouze vyhazování peněz
> > > a znakem včelaře zoufalce.<
> >
> > Vůbec s tebou nesouhlasím
> > Tady přece nejde o zoufalou záchranu včelstva ale a to hlavně o snahu pomoct.
> Je
> > to tedy výrazem lásky ke včelám jako celku
> > Takový malý včelař to dělá pro včely ne pro svůj zisk Na rozdíl od velkých
> > včelařů kteří na první místo kladou zisk , nadruhé výdědlek na třetí, výnos ,
> > pak dlouho nic. A na lásku ke včelám jim zbývá čas až po odchdu do důchodu,
> když
> > svoji živnost předají mladším a sami si ponechají pár včelstev. To jim již
> ale
> > bude přes 70 let a budou znich ti dědulové na které dnes tak nadávají
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> > > Datum: 27.8.2006 22:18:44
> > > ----------------------------------------
> > > Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> > > záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> > > medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> > > nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> > > V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> > > a znakem včelaře zoufalce.
> > >                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re: Re:z?chrana v?elstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536) (18538)

Od: Radim Polasek :_
> Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
> tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké procento
> létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
> uhyne, protože se mu to nepovede?
......

Definuj více ty "nějaké" setřepané včelstva nas zem. U trubcokladných to dělám běžně, ale u ostatních?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re: Re:záchrana včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536)

Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké procento
létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
uhyne, protože se mu to nepovede?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78406 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 18538 do č. 18598)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu