Včelařská konference

Je si nekde mozne tento kyblik prohlednout?

"Daniel Prokes, Ing." <prokes.daniel/=/raz-dva.cz> wrote:
Kyblíky posíláme na dobírku za 20kč + poštovné.
Dan P



m.
              
---------------------------------
Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.

Tento způsob krmení používame již několik let. Můžu vřele doporučit. Za
hodinu nakrmeno 40 včelstev.Krmení na dvakrát ( 7,5 kg cukru) Takže celkem 2
hod. na nakrmenĂ­ 40 vÄŤelstev.
Kyblíky posíláme na dobírku za 20kč + poštovné.
Dan P

> Ještě jsem si to zjednodušil, a včely zatím nijak neprotestovaly. V
> stavo-bazaru jsem koupil 10 l. kýble i s víkem (původně nádoba na kečup z
> nějakýho fast-foodu). Ten jsem umyl, doma naplnil cukrovym roztokem,
> pohodleně odnesl ke včelám, sundal jsem víko, dovnitř hodil dvě hrstě
> slámy, postavil přímo na rámky do prázdného nástavku a normálně přikryl
> zateplenym víkem. Z cca 5dní jsem se šel podívat - roztok byl vybraný a
> žádná včela se neutopila.
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of m
> Sent: Tuesday, September 12, 2006 11:23 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Krmeni vcel z kbeliku
>
>
> Nejsem si jist jestli je diskuze u clanku ve vcelarskych novinach i po
> case ctena nebo jestli jsou diskutujici o novych odpovedich informovani,
> proto jsem tento prispevek prekopiroval s dovolenim sem:
>
> ---
> R.Polasek napsal:
> Mo¾ností, co udìlat s roztokem je hodnì. Já v tuto dobu, kdy je je¹tì
> teplo vezmu nízký nastavek navíc a pøipevním na nìho shora pøipínáèky
> silonové mu¹í pletivo. Cukr potom liju do plochých nízkých nádob v
> nastavku polo¾ených na rámky pøes to síto, tak¾e v kontaktu se vèelami
> nejsem. Nádoby jsou misky pod kvìtináè o obsahu a¾ 3,5 litru, vanièky od
> masa ze supermarketu nebo vymyté PET krabice s odøezanou horní stìnou. V
> nádobách jsou plováky, vìtvièky. Na mu¹í pletivo dávám igelit a na igelit
> uteplivky. V øíjnu i pozdìji pou¾iju malé misky o objemu cca litr i míò,
> pletivo je polo¾eno pøímo na misce tak, ¾e na jednom místì vèely mohou do
> misky a igelit a uteplenĂ­ je na pletivu.
> ---
>
> Muj dotaz je, jestli kdyz lijete cukernaty roztok pres sito na nastavku
> zvrchu, tak nezalevate a netopite vcely, ktere jsou na dne v krmne nadobe?
>
>
>
> m.
>
> ---------------------------------
> Do you Yahoo!?
> Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail.
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Ještě jsem si to zjednodušil, a včely zatím nijak neprotestovaly. V stavo-bazaru jsem koupil 10 l. kýble i s víkem (původně nádoba na kečup z nějakýho fast-foodu). Ten jsem umyl, doma naplnil cukrovym roztokem, pohodleně odnesl ke včelám, sundal jsem víko, dovnitř hodil dvě hrstě slámy, postavil přímo na rámky do prázdného nástavku a normálně přikryl zateplenym víkem. Z cca 5dní jsem se šel podívat - roztok byl vybraný a žádná včela se neutopila.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of m
Sent: Tuesday, September 12, 2006 11:23 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Krmeni vcel z kbeliku


Nejsem si jist jestli je diskuze u clanku ve vcelarskych novinach i po case ctena nebo jestli jsou diskutujici o novych odpovedich informovani, proto jsem tento prispevek prekopiroval s dovolenim sem:

---
R.Polasek napsal:
Mo¾ností, co udìlat s roztokem je hodnì. Já v tuto dobu, kdy je je¹tì teplo vezmu nízký nastavek navíc a pøipevním na nìho shora pøipínáèky silonové mu¹í pletivo. Cukr potom liju do plochých nízkých nádob v nastavku polo¾ených na rámky pøes to síto, tak¾e v kontaktu se vèelami nejsem. Nádoby jsou misky pod kvìtináè o obsahu a¾ 3,5 litru, vanièky od masa ze supermarketu nebo vymyté PET krabice s odøezanou horní stìnou. V nádobách jsou plováky, vìtvièky. Na mu¹í pletivo dávám igelit a na igelit uteplivky. V øíjnu i pozdìji pou¾iju malé misky o objemu cca litr i míò, pletivo je polo¾eno pøímo na misce tak, ¾e na jednom místì vèely mohou do misky a igelit a uteplení je na pletivu.
---

Muj dotaz je, jestli kdyz lijete cukernaty roztok pres sito na nastavku zvrchu, tak nezalevate a netopite vcely, ktere jsou na dne v krmne nadobe?



m.
              
---------------------------------
Do you Yahoo!?
Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail.

Nejsem si jist jestli je diskuze u clanku ve vcelarskych novinach i po case ctena nebo jestli jsou diskutujici o novych odpovedich informovani, proto jsem tento prispevek prekopiroval s dovolenim sem:

---
R.Polasek napsal:
Možností, co udělat s roztokem je hodně. Já v tuto dobu, kdy je ještě teplo vezmu nízký nastavek navíc a připevním na něho shora připínáčky silonové muší pletivo. Cukr potom liju do plochých nízkých nádob v nastavku položených na rámky přes to síto, takže v kontaktu se včelami nejsem. Nádoby jsou misky pod květináč o obsahu až 3,5 litru, vaničky od masa ze supermarketu nebo vymyté PET krabice s odřezanou horní stěnou. V nádobách jsou plováky, větvičky. Na muší pletivo dávám igelit a na igelit uteplivky. V říjnu i později použiju malé misky o objemu cca litr i míň, pletivo je položeno přímo na misce tak, že na jednom místě včely mohou do misky a igelit a uteplení je na pletivu.
---

Muj dotaz je, jestli kdyz lijete cukernaty roztok pres sito na nastavku zvrchu, tak nezalevate a netopite vcely, ktere jsou na dne v krmne nadobe?



m.
              
---------------------------------
Do you Yahoo!?
Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail.

Nedalo by se neco udelat s automatickym zalamovanim delky radku prispevku v archivu na webu? Dival jsem se na webovy archiv konference a nektere prispevky tam maji (asi dle mailoveho softwaru autora) cely odstavec zobrazeny jako jeden dlouhatansky radek.


Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote:
Zdravím včelaře,

včelařská konference je po havárii serveru (před týdnem úplně
zkolaboval disk) už skoro v plné funkci. Archivy s příspěvky byly
pravidelně zálohovány, takže obnovu bylo možno provést v plném
rozsahu).

Mailové rozhraní má nového robota, s jehož obsluhou byli "mailoví
účastníci" seznámeni zvláštním dopisem.

Webové rozhraní už jakž takž také funguje. Zatím přetrvává problém, že
příspěvky podané přes mailové rozhraní nepřecházejí i do mailového
rozhraní (takže "mailové účastníky" prosím, aby pro několik dní
sledovali i webové rozhraní). Bude opraveno během příštího týdne.

Pracuje se na zprovoznění vlastního prohledávání archivu konference na
webovém rozhraní (už by to asi bylo v provozu, ale ta havárie nám
pěkně "zatopila").


J. P. B.

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely



m.
              
---------------------------------
Get your email and more, right on the new Yahoo.com

Predne treba rict, ze ve svete se bezne a jiz dlouho pouzivaji pro leceni varroazy kyseliny 3: mlecna, mravenci a stavelova.
Jsou to kyseliny, jejichz sila je odstupnovana asi tak jak jsem je v poradi vyjmenoval.

Mlecna je nejmirnejsi a bezne se pouziva treba na desinfekci nebo v potravinarstvi jako prisada (treba i do medoviny). Jeji mirnost ale zpusobuje, ze se da aplikovat u vcel pouze z bezprostredni blizkosti postrikem ramku (rozstrikovacem).

Mravenci je uz silnejsi a pouziva(la) se treba v kozesnictvi, castecne (velmi redena) i v potravinarstvi podobne jako mlecna. Protoze je silnejsi, daji se pouzit ulove odparovace. Davkovani bude ale vzdy veci odzkouseni, protoze zadny ul neni standardni a podminky (vcetne tech meteroologickych) jsou vzdy individualni.

Pokud jde o pouziti techto kyselin u nas, nekdo by mel objasnit jak je to vlastne s jejich povolenim v CR?
V jinych zemich je situace ruzna, nekde je treba stavelova povolena jinde (jeste) neni.

Jak psal pan Pazderka, to ze veterinarni sprava povoluje vylucne leky vyrobene v Dole, je pekny monopolismus. Napadnout by se to urcite dalo. Je to krasny priklad jak si nekdo snadno zajistuje vlastni existenci. Dul dostane od statu penize na vyzkum a vyrobu leku a veterinarni sprava pak tyto leky naridi pouzit vsem vcelarum. Jednoduche jak za casu soudruha, kdy se za valuty pridelene ministerstvem nakupovaly zahranicni ucebnice, vybrani vedatori jezdili na zapad, aby se mohly okopirovat ucebnice a nabrat cenne poznatky a pak se nas stat chlubil uspechy nasi socialisticke vedy.


K ucinku techto kyselin.
Nedelam si iluze o tom, ze tyto kyseliny jsou pro vcely neskodne (snad vyjma mlecne). Jestlize likviduji roztoce leptanim (nejsou to antobiotika!), tak urcite pusobi i na vcely. Nekde jsem cetl, ze by mohly pusobit rozleptani nekterych casti vceliho tela. Jako priklad tam autor uvadel rozleptani zrakoveho ustroji vcely. Rozhodne takove poskozeni nepoznate podle huceni vcelstva.

Poskozeni povrchu vceliho tela muze oslabit prirozenou obranu vcel proti jinym parazitum (mor).

Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> wrote: Mě tam zaujaly ty bezpečnostní předpisy. Je vidět, že koncentrovaná kyselina mravenčí není nějaká neškodná vodička jako kuchyňský ocet, ale že za určitých podmínek může způsobit problém. I když tyto bezpečnostní předpisy jsou evidentně napsané pro někoho, kdo používá kyselinu mravenčí po hektolitrech a ne po deci a litrech, jako včelaři u nás. Já bych z toho vytáhnul pár věcí: To, co se dá dělat s kyselinou venku, třeba ředění, dělat vždy venku. Stavět se proti větru, neboli nečichat výpary z kyseliny. Při ředění a podobné manipulaci používat gumovou nebo plastovou zástěru a podobné ochranné pomůcky nebo se smířit s děrami v oblečení pri potřísnění a nutností oplachu do pár desítek sekund pří průniku na kůži. Přirozeně při zásahu oka nebo podobně citlivých míst musí být okamžitý oplach vodou. Nepracovat s kyselinou na úrovni očí, ale vždy co nejníž. Mít s sebou vždy po ruce nějakou vodu, třeba v PET flašce na
ten oplach. Z originálního obalu, flašky nestahovat tu plastovou síťku, chrání flašku před naťuknutím.

R. Polášek





m.
              
---------------------------------
Do you Yahoo!?
Get on board. You're invited to try the new Yahoo! Mail.

Ctete moje myslenky pane Pazderko. Na drevo, klasicky material pouzivany od nepameti jsem pomyslel. Pokud se to navic natre potravinarskym lakem nemel by byt ani problem s naslednym prezivanim bakterii ve dreve. A hlavne si tak muzete udelat medomet podle vaseho gusta, treba obrovsky na 50 a vice ramku.

Dobry byl i napad s plachtou. To by bylo jednoduche, levne a ucinne reseni obalu, ale obaval bych se problemu s vymenou ramku. Plachta by se musela odklopit a byla by upaplana od medu, med by se lepil na vse kolem medometu.

Ani to reseto neni spatny napad, pokud nechceme jiz ramky zachovat. V Africe kde pouzivaji bezramkove uly je to bezne. Ani vykonnost by nemusela byt spatna. Pouze skoda tech ramku.

U vytaceni s nastavky bych se obaval nemoznosti kontrolovat obsah ramku pred vytocenim. Vcelar by nemel rezignovat na zrakovou kontrolu ramku pred jejich vlozenim do medometu. Ten celoramkovy medomet jsem nasel ve fotografiich na strankach nejakeho ucitele vcelarstvi ze zemedelske univerzity v Brne. Ten clovek z univerzity se jmenuje nejak na P... Adresu uz bohuzel nevim. Takovy medomet pouziva nejaka rodinna farma ve Francii.

Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> wrote:


Medomet lze prakticky udělat u stolaře nebo z tvrdého dřeva pomocí kmitací pilky a dlátka.

Je-li i to hodně, tak sehnat celoplastové velké řeąeto, pod něj soudek a čistýma rukama rozmačkat a provádět to zatepla. (řepka zkrystalizuje rychle) Je-li i to moc náročné na um včelaře, tak upnout síto do oken na ten medomed např. řemenem nebo stahovací gumou a mačkat. ;-) (vleze se tam více neľ do řeąeta)

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely



m.
              
---------------------------------
Do you Yahoo!?
Get on board. You're invited to try the new Yahoo! Mail.

Mailman umoznuje vyhledavani v archivu prispevku. Tato funkce by byla hodne uzitecna.
Dle dokumentace je i moznost napojeni na newsserver.

Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote:
Zdravím včelaře,

už skoro v plné funkci.


m.
                     
---------------------------------
Get your own web address for just $1.99/1st yr. We'll help. Yahoo! Small Business.

Na teto soucasne situaci si pochvaluji, ze sem chodi zatim "tak akorat" prispevku a da se to zvladat cist. Jakmile zacnou prispivat vsichni clenove, plni se vzdy emailova schranka.
Resenim jsou :

- strukturovane prispevky (vlakna) na webu s moznosti odpovedi pres web. Prispivani pres webove rozhrani sebou nese ale nektera rizika z hlediska spamu.

- nebo news server (bude ?)

Clovek si timto zpusobem precte jen co chce, zbytku si ani nevsimne.

Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote:
Zdravím včelaře,

včelařská konference je po havárii serveru (před týdnem úplně
zkolaboval disk) už skoro v plné funkci.



m.
              
---------------------------------
Stay in the know. Pulse on the new Yahoo.com. Check it out.

M odhalil jsem tě. Jsi šéf Jamese Bonda. Ale mě to nevadí, protože na bondovky se dívám rád.

Tvoje argumenty ohledně krmení hnědým cukrem jsou těžko vyvratitelné. Horší je medovicový med. Bylo by ale dobré vědět, co a v jakém množství hnědý cukr obsahuje a jak to působí toxicky na včelu. Pro mě je to pseudoproblém, já kupuji bílý cukr v akcích (naposledy 14.90) za ceny, za které hnědý cukr stejně neseženu.

U jsem na toto tema poslal prispevek v odpovedi na text spravce konference. O zadnem webovem rozhrani, kde by se dalo do teto konference prispivat nevim (to stare nefunguje), jsou pouze webove stranky konference vytvarene softwarem mailman, kde je archiv starych prispevku a moznost nastavit nejake funkce konference.
Emailove adresy prispivatelu se tam zobrazuji, i kdyz je znak /=/ nahrazen.

Pokud to webove rozhrani pro vkladani nekde existuje, tak mi prosim poslete odkaz. Dekuji.

Radim Poláąek <polasek/=/e-dnes.cz> wrote: Je dobře, ľe se konečně v konferenci na webové stránce nezobrazují v odpovědích emaily, takľe roboti hledačí mailových adres pro spamy přijdou zkrátka. Aspoň doufám. Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, ľe se to zatím neděje.

R. Poláąek




m.
              
---------------------------------
Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.

Kde lze prispivat do konference pres webove rozhrani? Mel jsem za to ze mailman to neumi?

Prispevky pres mailove rozhrani neprichazeji do mailoveho rozhrani? Ja v tom problem nenachazim, protoze webove rozhrani (pro prispivani) zatim nemuzu najit.

Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote:
Webové rozhraní už jakž takž také funguje.


Zatím přetrvává problém, že
příspěvky podané přes mailové rozhraní nepřecházejí i do mailového
rozhraní (takže "mailové účastníky" prosím, aby pro několik dní
sledovali i webové rozhraní).



m.
              
---------------------------------
Get your email and more, right on the new Yahoo.com

Prechodem na jinou technologii konference mi zmizelo z dohledu vlakno s diskuzi o krmeni "hnedym" cukrem. Hledal jsem mezitim moudre rady a nasel.

Hnedy cukr je lidovy nazev pro ruzne druhy cukru.

- bud je to jeste nehotovy cukr (posledni faze pred konecnym rafinovanym bilym cukrem), ktery obsahuje zbytky latek pritomnych v duznine cukrove repy - tzv. sirup

- nebo je to cukr, ktery se vyrabi dodatecne na prani zakazniku tak, ze se vezme jiz hotovy "bily" cukr a smicha se s trochou karameloveho (nahnedleho) cukru

Ted ke krmeni. Tento prirodni hnedy cukr obsahuje 95-99% sacharozy, zbytek je ten sirup obsahujici vodu, mineraly, vitaminy, barvivo, stopove prvky.

Vcela si vyrabi med z kvetniho nektaru. Ten obsahuje krome cukru (sacharozy) vodu, stopove prvky, vitaminy, barviva ...

Kdyz nekdo tvrdi, ze prirodnim hnedym cukrem se nedaji bezpecne vcely krmit, mel by vyvratit moje tvrzeni:

1. ze necukernatych primesi je v hnedem cukru podobne mnozstvi jako v nektaru. Ja tvrdim, ze v hnedem cukru je jich tam dokonce mene nez v nektaru, ze v susine nektaru urcite neni 95% sacharozy.

2. ze slozeni necukernatych soucasti nektaru a zbytku sirupu v hnedem cukru je podobne. Koneckoncu ten sirup jsou prirodni latky z duzniny cukrove repy a latky v nektaru jsou z kvetu, tedy je to velmi podobny puvod - prirodni.

3. premenou proteinu v pylu v zimnim obdobi zajiste vznika mnohem vice odpadnich produktu ktere plni vcelam odpadni vacky vice nez spotrebou zavickovaneho krmeni (medu).

A nakonec je treba nezapominat na fakt, ze vcely "vyrabi" med stepenim sacharozy ne v zime, ale pri krmeni v zari, takze maji dostatek casu se proletet a vyprazdnit vacky. V zime jiz pak pojidaji hotovou glukosu a fruktozu. Toto posledni tvrzeni by neplatilo pokud by se primesy pri stepeni sacharozy v zari dostaly do zavickovaneho medu.



m.
              
---------------------------------
Get your email and more, right on the new Yahoo.com

Kdyz se to natre potravinarskym lakem tak je po problemu nebo ne? Urcite to vyjde levneji nez porizovat nerez.

Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> wrote:
Jinak nic bych nedal za to, že ty historické medomety, třeba
http://vcelarskenoviny.cz/gallery.php?akce=ukaz&media_id=86
mají vesměs plášť z zinkového plechu stejně jako ten můj.



m.
              
---------------------------------
Do you Yahoo!?
Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail.

Tak to svedci o vasem vychovani, ze juro z berona?
Nejdriv myslete a pak jednejte!

Jirí Cafourek <cafourek/=/klavirnictvi.cz> wrote: Nějaký "m" mi nestojí ani za odpověď. Jura Cafourek.
Omlouvám se v&#65533;em ostatním, kteří se umí podepsat. Nechci otravovat konferenci zbytečnostmi, ale nějak mi nechodila - ta konference. A já hodně stojím o to, aby mi chodila. Proto ta zkou&#65533;ka.




m.
              
---------------------------------
Get your email and more, right on the new Yahoo.com

Bill's (Vaclav) Ruzicka Schedule of Engagement

On Czech Republic Visit September 6-26

Rozvrh Schuzek

September Morning

(Dopoledne) Afternoon (Odpoledne) Evening

(Večer)

11 Monday

Pondeli EuroBee Poster Presentation /=/P5.11 EuroBee Poster Presentation Open

12 Tuesday

Utery EuroBee Poster Presentation /=/P5.11 EuroBee Poster Presentation Open

13 Wednesday

Streda EuroBee Poster 12-15:00 Presentation /=/P5.11 < Reunion with ČSA friends >

14 Thursday

Ctvrtek EuroBee Poster Presentation /=/P5.11 EuroBee Poster Presentation Open

15 Friday

Patek Presentation - Canadian Beekeeping

14:30 Hotel Piramida - Praha

16 Saturday

Sobota Open < Reunion with ČSA friends >

17 Sunday

Nedele Open

18 Monday

Pondeli Open


19 Tuesday

Utery Open

20 Wednesday

Streda Open

21 Thursday

Ctvrtek Open

22 Friday

Patek Open

23 Saturday

Sobota Open 14:00 Canadian Beekeeping - Treating With Acid - Mlada Boleslav - Contact Leos Dvorsky 776-113-069 leosdvorsky/=/tiscali.cz

24 Sunday

Nedele Open

25 Monday

Pondeli Open

26 Tuesday

Utery Departing 12:45 Prague


Chceteli se se mnou sejit neb zorganizovat přednášku volejte.

In those days it is best to contact me at +420-739-776-562.
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

včely nabraly kurz do lesa.....!!!!

Mám taky takový pocit.
Tonda

>Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, ľe se to zatím neděje.

Zdravím včelaře,

včelařská konference je po havárii serveru (před týdnem úplně
zkolaboval disk) už skoro v plné funkci. Archivy s příspěvky byly
pravidelně zálohovány, takže obnovu bylo možno provést v plném
rozsahu).

Mailové rozhraní má nového robota, s jehož obsluhou byli "mailoví
účastníci" seznámeni zvláštním dopisem.

Webové rozhraní už jakž takž také funguje. Zatím přetrvává problém, že
příspěvky podané přes mailové rozhraní nepřecházejí i do mailového
rozhraní (takže "mailové účastníky" prosím, aby pro několik dní
sledovali i webové rozhraní). Bude opraveno během příštího týdne.

Pracuje se na zprovoznění vlastního prohledávání archivu konference na
webovém rozhraní (už by to asi bylo v provozu, ale ta havárie nám
pěkně "zatopila").


J. P. B.

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

test #2

Dear diary, on Sun, Sep 10, 2006 at 10:10:23PM CEST, I got a letter
where Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> said that...
>
> Testování chodu konference - web
> diakritika: ěščřžýáíéúůďť

--
                            Petr "Pasky" Baudis
Stuff: http://pasky.or.cz/
Snow falling on Perl. White noise covering line noise.
Hides all the bugs too. -- J. Putnam

Takovou odpověď bych samozřejmě považoval minimálně za neúplnou.Včely se do Německa dovážejí jak z Nového Zélandu, tak i z Balkánu.V mnoha případech to bude i levnější, než se o ně starat na zimu.Prostě zvolí dříve známé "kanadské" řešení.Jen ještě trochu přišetří za utracení - varoa to udělá za ně.

Pracovní společnost nástavkových včelařů pořádala na konci srpna odborný zájez po části západní Evropy a jedním z cílů byl i Výzkumný ústav v Badensku jehož ředitelem je i u nás známý Dr Liebig. Z jeho úst zazněla zajímavá přednáška o léčení varoazy v Německu, kde cca 40% včelařů používá pro léčení výhradně kyselinu mravenčí a šťavelovou.Na naše překvapené dotazy o účinnosti léčby lapidárně odpověděl, že pokud by léčba nebyla úspěšná žádné včely by již včelsři nechovali a předvedl nám tuto technologii včetně potřebného velice jednoduchého vabavení.

Viděl jsem film z číny z nějaké vyšší oblasti, kde dobrodinci ze západu učilili nějaké "tibetany" včelařit, aby měli vyšší příjem na hlavu.Úly byly stlučené z prkýnek ala "langstrot" a medomet, což tě potěší, byl z rozříznuté plechovky od hnojiva či co.Byl jenom na jeden rámek, a klika byla bez převodu.Med vytáčeli samozřejmě nezavíčkovaný a včely byly jen v jedné bedně.Tak to jsou ti zaplavovači levným medem a takto se také dají snížit náklady na vybavení.Na druhou stranu včelaření beru jako koníčka a financuji do něj stále menší částkynež do jiných svých koníčků- např. numismatiky.Ve včelách se i něco z investic vrátí.

Nevím proč by se do "zadrátovaného" koše měly rámky vkládat složitěji.Samozřejmě ani z drátěnky se dráty neuvolňují, protože byly zalité cínem.Cín je ale po dlouhých letech používání již "zašlý".Možná je to ale také tím , že to je ještě lidově-demokratický výrobek.

Nic jiného než koše z tyčoviny se snad ani nevyrábí.Aspoň já jsem na nic nenarazil. :-(

To jsem udělal loni, ale znáš to taky chci , aby byly stromky pěkné.

To jsem udělal loni, ale znáš to taky chci , aby byly stromky pěkné.

Pokud bude k dispozici nějaké velké mnoľství zbytků z vyvařování vosku, třeba by se vyplatilo vosk extrahovat organickým rozpouątědlem, třeba technickým benzínem a ten potom oddestilovat v aparatuře. Byl by to ale asi spíąe vosk pro technické pouľití neľ pro návrat včelám. Napadá mě jeątě moľnost vyuľít automatickou pračku. Zbytky voątí, moľná i obyčejné voątí by se vloľily do více plátěných obalů, vypralo by se to při 100 st C a potom odstředilo. Zas by na té pračce kvůli vosku uľ nejspíą neąlo prát.

R. Poláąek
Stonjek (213.151.87.17) --- 9. 9. 2006
Vyváření vosku
Jelikoµ nastal čas dělat pořádek v plástech tak několik postřehů z vyváření vosku. Celkem jsem porovnal 3 způsoby. Vyváření v pařáku, asi nejčastěj±í způsob v Česku, vyváření ve vroucí vodě pod ro±tem/ literatura udává výtěµnost nic moc/, a pouµití vyvíječe páry a plastové nádoby jak nabízí v obchodě např. př. Sedláček. V pařáku jsem měl 1600W tělísko a zaizolované stěny, tedy podstatné vylep±ení produkující cca 3 x víc páry. Rel stáří rezatost a men±í únik vody mě vedlo k rozhodnutí ho vyřadit a tak jsem ±roubem utahoval na krev. Zbytky jsem protáhl drtičem na jablka, vloµil do jutového pytle zavázal a uloµil do velkého zabíjačkového hrńce. Nad to ro±t z latěk, 3 betonové cihly jako závaµí, zalil jsem de±'ovou vodou a vařil na dvouplotýnkovém vařiči, obě plotny naplno. Překvapením bylo, µe z cca 22 kg odpadu jsem vyvařil přes 3 kg. vosku. Protoµe jsem se je±tě nedostal k výrobě nového zařízení na těµbu vosku, vyuµil jsem nabídky kamaráda a půjčil si od něj uvedený vyvíječ páry. Do plas. nádoby se vejde 8 plástů 39 x 35 a 2 - 3 poloviční. Za 1 hodinu je vytaveno, ale rámky se musí ručně dočistit. Vosk je krásně µlutý. Opět jsem otestoval v hrnci pod ro±tem. To co jsem vytavil nestojí prakticky za zmínku. Z toho pro mě vyplývá, µe nejhor±í výtěµnost poskytuje běµný vařák, naopak vyváření pod ro±tem je překvapivě hospodárné. Překvapil i vyvíječ, od kterého jsem tak vysokou výtěµnost neočekával. Pro men±ího včelaře tedy bezesporu pokrok aµ na tu cenu. Mě v±ak nejvíce do budoucna oslovuje vyváření plástů ve vaně s vroucí vodou např. jak to dělají v Dole a pak zbytky dovařit pod ro±tem. Snad to do jara stihnu vyrobit.
Zdraví R. Stonjek

----- Original Message -----
From: Radim Poláąek
To: Včelařská konference
Sent: Saturday, September 09, 2006 2:14 PM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Je dobře, ľe se konečně v konferenci na webové stránce nezobrazují v odpovědích emaily, takľe roboti hledačí mailových adres pro spamy přijdou zkrátka. Aspoň doufám. Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, ľe se to zatím neděje.

R. Poláąek

Je dobře, ľe se konečně v konferenci na webové stránce nezobrazují v odpovědích emaily, takľe roboti hledačí mailových adres pro spamy přijdou zkrátka. Aspoň doufám. Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, ľe se to zatím neděje.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: Radim Poláąek
To: Včelařská konference
Sent: Saturday, September 09, 2006 8:04 AM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Mě tam zaujaly ty bezpečnostní předpisy. Je vidět, ľe koncentrovaná kyselina mravenčí není nějaká neąkodná vodička jako kuchyňský ocet, ale ľe za určitých podmínek můľe způsobit problém. I kdyľ tyto bezpečnostní předpisy jsou evidentně napsané pro někoho, kdo pouľívá kyselinu mravenčí po hektolitrech a ne po deci a litrech, jako včelaři u nás. Já bych z toho vytáhnul pár věcí: To, co se dá dělat s kyselinou venku, třeba ředění, dělat vľdy venku. Stavět se proti větru, neboli nečichat výpary z kyseliny. Při ředění a podobné manipulaci pouľívat gumovou nebo plastovou zástěru a podobné ochranné pomůcky nebo se smířit s děrami v oblečení pri potřísnění a nutností oplachu do pár desítek sekund pří průniku na kůľi. Přirozeně při zásahu oka nebo podobně citlivých míst musí být okamľitý oplach vodou. Nepracovat s kyselinou na úrovni očí, ale vľdy co nejníľ. Mít s sebou vľdy po ruce nějakou vodu, třeba v PET flaące na ten oplach. Z originálního obalu, flaąky nestahovat tu plastovou sí»ku, chrání flaąku před na»uknutím.

R. Poláąek

Nějaký "m" mi nestojí ani za odpověď. Jura Cafourek.
Omlouvám se všem ostatním, kteří se umí podepsat. Nechci otravovat konferenci zbytečnostmi, ale nějak mi nechodila - ta konference. A já hodně stojím o to, aby mi chodila. Proto ta zkouška.
----- Original Message -----
From: m
To: Veelaoská konference
Sent: Friday, September 08, 2006 10:43 PM
Subject: Re: zkou1ka


Pane Cafourku, přenechejme zkousky a testy správci konference. Podle všeho jsou tu desítky nebo dokonce stovky přihlášených uživatelů, kteří to dostanou. Kdyby si všichni začali najednou testovat vlastní problémy, to by to tu vrzalo ...
Hezký večer do Berouna.

Jiří Cafourek <cafourek/=/klavirnictvi.cz> wrote:
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely




m.


------------------------------------------------------------------------------
Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.


------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Jelikoľ nastal čas dělat pořádek v plástech tak několik postřehů z vyváření vosku. Celkem jsem porovnal 3 způsoby. Vyváření v pařáku, asi nejčastějąí způsob v Česku, vyváření ve vroucí vodě pod roątem/ literatura udává výtěľnost nic moc/, a pouľití vyvíječe páry a plastové nádoby jak nabízí v obchodě např. př. Sedláček. V pařáku jsem měl 1600W tělísko a zaizolované stěny, tedy podstatné vylepąení produkující cca 3 x víc páry. ®el stáří rezatost a menąí únik vody mě vedlo k rozhodnutí ho vyřadit a tak jsem ąroubem utahoval na krev. Zbytky jsem protáhl drtičem na jablka, vloľil do jutového pytle zavázal a uloľil do velkého zabíjačkového hrńce. Nad to roąt z latěk, 3 betonové cihly jako závaľí, zalil jsem deą»ovou vodou a vařil na dvouplotýnkovém vařiči, obě plotny naplno. Překvapením bylo, ľe z cca 22 kg odpadu jsem vyvařil přes 3 kg. vosku. Protoľe jsem se jeątě nedostal k výrobě nového zařízení na těľbu vosku, vyuľil jsem nabídky kamaráda a půjčil si od něj uvedený vyvíječ páry. Do plas. nádoby se vejde 8 plástů 39 x 35 a 2 - 3 poloviční. Za 1 hodinu je vytaveno, ale rámky se musí ručně dočistit. Vosk je krásně ľlutý. Opět jsem otestoval v hrnci pod roątem. To co jsem vytavil nestojí prakticky za zmínku. Z toho pro mě vyplývá, ľe nejhorąí výtěľnost poskytuje běľný vařák, naopak vyváření pod roątem je překvapivě hospodárné. Překvapil i vyvíječ, od kterého jsem tak vysokou výtěľnost neočekával. Pro menąího včelaře tedy bezesporu pokrok aľ na tu cenu. Mě vąak nejvíce do budoucna oslovuje vyváření plástů ve vaně s vroucí vodou např. jak to dělají v Dole a pak zbytky dovařit pod roątem. Snad to do jara stihnu vyrobit.
Zdraví R. Stonjek

Mě tam zaujaly ty bezpečnostní předpisy. Je vidět, ľe koncentrovaná kyselina mravenčí není nějaká neąkodná vodička jako kuchyňský ocet, ale ľe za určitých podmínek můľe způsobit problém. I kdyľ tyto bezpečnostní předpisy jsou evidentně napsané pro někoho, kdo pouľívá kyselinu mravenčí po hektolitrech a ne po deci a litrech, jako včelaři u nás. Já bych z toho vytáhnul pár věcí: To, co se dá dělat s kyselinou venku, třeba ředění, dělat vľdy venku. Stavět se proti větru, neboli nečichat výpary z kyseliny. Při ředění a podobné manipulaci pouľívat gumovou nebo plastovou zástěru a podobné ochranné pomůcky nebo se smířit s děrami v oblečení pri potřísnění a nutností oplachu do pár desítek sekund pří průniku na kůľi. Přirozeně při zásahu oka nebo podobně citlivých míst musí být okamľitý oplach vodou. Nepracovat s kyselinou na úrovni očí, ale vľdy co nejníľ. Mít s sebou vľdy po ruce nějakou vodu, třeba v PET flaące na ten oplach. Z originálního obalu, flaąky nestahovat tu plastovou sí»ku, chrání flaąku před na»uknutím.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: Jiří Cafourek
To: Včelařská konference
Sent: Friday, September 08, 2006 1:11 PM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


To by nebyl problém. Od této neděle odpoledne je k dispozici na telefonu 739 776 562 pan Růľička, vynálezce těch kapilárních desek. Jedna deska vychází na 25,- Kč, je ovąem několika násobně pouľitelná. V praxi je to tak, ľe desky se nechají (ale nemusí) přes zimu ve včelách (někdy se stane, ľe je včely rozkousají) a koncem dubna, počátkem května - podle počasí, se jen znovu namočí do kyseliny a dají zpátky. Po odpaření - cca 21 dní - se z úlů vyjmou, proloľí voskovým papírem, jinak by se slepily dohromady, a uskladní.. A koncem srpna zase do kyseliny a tak dokola. V USA a v Kanadě se s tím tak nemazlí, při počtech včelstev 5.000, ale i 40.000 na to nemají čas, dávají vľdy nové. Víc informací se dovíte na adrese: www.mitegone.com . Na té stránce jen kliknete na českou vlaječku.

Pane Cafourku, p&#345;enechejme zkousky a testy správci konference. Podle všeho jsou tu desítky nebo dokonce stovky p&#345;ihlášených uživatel&#367;, kte&#345;í to dostanou. Kdyby si všichni za&#269;ali najednou testovat vlastní problémy, to by to tu vrzalo ...
Hezký ve&#269;er do Berouna.

Jiří Cafourek <cafourek/=/klavirnictvi.cz> wrote: aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely



m.
              
---------------------------------
Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.

aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

To by nebyl problém. Od této neděle odpoledne je k dispozici na telefonu 739 776 562 pan Růľička, vynálezce těch kapilárních desek. Jedna deska vychází na 25,- Kč, je ovąem několika násobně pouľitelná. V praxi je to tak, ľe desky se nechají (ale nemusí) přes zimu ve včelách (někdy se stane, ľe je včely rozkousají) a koncem dubna, počátkem května - podle počasí, se jen znovu namočí do kyseliny a dají zpátky. Po odpaření - cca 21 dní - se z úlů vyjmou, proloľí voskovým papírem, jinak by se slepily dohromady, a uskladní.. A koncem srpna zase do kyseliny a tak dokola. V USA a v Kanadě se s tím tak nemazlí, při počtech včelstev 5.000, ale i 40.000 na to nemají čas, dávají vľdy nové. Víc informací se dovíte na adrese: www.mitegone.com . Na té stránce jen kliknete na českou vlaječku.

Pro zájemce zveřejňuji jeho program:

Bill's (Vaclav) Ruzicka Schedule of Engagement

On Czech Republic Visit September 6-26

Rozvrh Schuzek


September
Morning

(Dopoledne)
Afternoon (Odpoledne)
Evening

(Večer)

6 Wednesday

Streda

Arrival at 4:25pm
Booked

7 Thursday

Ctvrtek
Family Meeting
Meeting in Doll & Other Contacts


8 Friday

Patek
Open



9 & 10 Sat/Sun
Family Reunion
Rodina Slezina & Suatba

11 Monday

Pondeli
EuroBee Poster Presentation
EuroBee Poster Presentation
Open

12 Tuesday

Utery
EuroBee Poster Presentation
EuroBee Poster Presentation
Open

13 Wednesday

Streda
EuroBee Poster Presentation
EuroBee Poster Presentation

< Reunion with čSA friends >

14 Thursday

Ctvrtek
EuroBee Poster Presentation
EuroBee Poster Presentation
Open

15 Friday

Patek
EuroBee Poster Presentation
Presentation - Canadian Beekeeping

16 Saturday

Sobota
Open
< Reunion with čSA friends >

17 Sunday

Nedele
Open



18 Monday

Pondeli
Open



19 Tuesday

Utery
Open



20 Wednesday

Streda
Open



21 Thursday

Ctvrtek
Open



22 Friday

Patek
Open



23 Saturday

Sobota
Open



24 Sunday

Nedele
Open



25 Monday

Pondeli
Open



26 Tuesday

Utery
Departing 12:45 Prague






Chceteli se se mnou sejit neb zorganizovat přednáąku volejte.

In those days it is best to contact me at +420-739-776-562.



----- Original Message -----
From: Ludvík Vlcek
To: Ivan Cerny ; Včelařská konference
Sent: Friday, September 08, 2006 7:19 AM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Přeji dobrý den,
mám zájem o vyzkouąení a tak jestli jeątě máte nějaké desky prosím o zaslání
na adresu :
Ludvík Vlček, Eliąky krásnohorské 414, 665 01 Rosice u Brna. Náklady s
odesláním Vám rád uhradím.
Ďěkuji.
Ludvík Vlček


----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 06, 2006 11:20 AM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Omezený počet desek mám k dispozici pro vyzkouąení. Kdo by měl zájem,
napiąte mi off-line, domluvíme se.
Ivan


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Bude obnoveno webové rozhraní?
Bude přidáno rozhraní pro newsgroup?
Proč je název subdomény právě v.or.cz?
Co je to za doménu or.cz?


m.
              
---------------------------------
Talk is cheap. Use Yahoo! Messenger to make PC-to-Phone calls. Great rates starting at 1˘/min.

Video s dost dobrou konektivitou(hledej odkaz): Norfolk's Bee Law

http://www.wtkr.com/Global/story.asp?S=5380780&nav=ZolHbyvj


_gp_
http://vindex.ic.cz

Ja vim ze to sem primo nepatri ale presto, nevite nahodou o nejake moc pekne webove strance kde jsou popsany odrudy ovocnych stromu (jak sou stromy velky, kdy kvetou, kdy se sklizeji a do kdy vydrzi plody, jak chutnaji) a aby tam by fotky plodu. Ze vseho me ted nejvice zajimaji hrusky.

Diky

Interesting site http://jobs.msdinc.com/Members/de/poker-table.html

...na eurech najdeą orlici,ne lva ....
.......
správně je asi
.... na eurech najdeą "I" orlici... - kaľdá země snad má svoji zadní stranu

"ZATÍM" ne lva ...

aľ zavedeme Euro, budou tam i naąe "reverzy" neboli zadní strany. Někdy mám dojem, ľe by jsme tam mohli místo lva razit zadnici. Symbol naąí nové národní hrdosti a sebejistoty/sebelitování.

Přeji dobrý den,
mám zájem o vyzkouąení a tak jestli jeątě máte nějaké desky prosím o zaslání
na adresu :
Ludvík Vlček, Eliąky krásnohorské 414, 665 01 Rosice u Brna. Náklady s
odesláním Vám rád uhradím.
Ďěkuji.
Ludvík Vlček


----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 06, 2006 11:20 AM
Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení


Omezený počet desek mám k dispozici pro vyzkouąení. Kdo by měl zájem,
napiąte mi off-line, domluvíme se.
Ivan


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

> Od: m :
> A nikdo ještě nezodpověděl otázku co to v tom cukru vlastně je to hnědé
> barvivo a hlavně kolik tam toho je.
........

Nejde o barvu. Jde o příměsy a bílý cukr tuším nemá v nečistotách přesahovat 5 ‰. Tj. 0,5 %. ...

Dokument o cukrech (JE TAM I UMĚLÝ MED) je zatím dostupný na:
http://www.senat.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/new/sqw/text.sqw?CID=792&K=agendaEU1

Ať se daří.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: P.K.:

> to není jednoduché-svářeč,soustružník,elktrikář,lakýrník s pecí...
.......

Mám jednoho poruce, ale kdybych o otravoval s nějakou blbostí, která se jako sériovka dá koupit, tak bych u něj nepochodil. Poslal by mě do obchodu, ať si ji koupím a neotravuji, protože vyjde levněji. Jo medometové centrum pro komerčního včelaře ... to by nebyl problém, nebo nějakou linku. Prostě váhově stroj minimálně od 50 kg nahoru. ...To jo.(vytáčím ve 400 kg stroji) :-)


_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: m:
...
> Jestlize je ten cukr zlutohnedy diky primesim, tak je treba rict, ze
> vytoceny med take neni bily, ale je zlutohnedy diky primesim. Tudiz jestli
> ty primesy v cukru by vcelam plnily vacky nejakou podstatnou merou, tj.
> vice nez primesy v medu. Ony se vcelam ty vacky plni jiz pouhym travenim
> cukru a je to prirozeny proces.
.......

Podívej. Jestli chceš risknout afinádu na zimování, hurá dotoho. Ale ty nerozlišuješ základní věc. A to, jestli je příměs v afinádě stravitelná včelou při zimování. ........Stravitelná........,při .......zimování. ......... nebo ne. To je důležité u potravy odebírané během zimy a brzkého jara. Nesrovnávej v med s cukrovarnickou afinádou. Není co srovnávat. Jsou to dvě odlišné směsi!

_gp_
http://vindex.ic.cz

to není jednoduché-svářeč,soustružník,elktrikář,lakýrník s pecí...

svařuji stojany,vyrábím úly,vše jak si kdo umane,......kvalitně,jednoduše a se zárukou.....
vcela-med/=/centrum.cz

V podstatě to není nic tak složitého. Já ho svařil obalovanými elektrodami. Myslím , že kdo chce ale řešit generálku medometu, měl by začít zgruntu a ne jen od konce. Žel patlání barev na sud nemohu nikomu moc doporučit. Za nejlepší řešení považuji nastříkat práškovou barvou a vypálit v peci. U koše pak zvolit nějakou formu el. pohonu, protože je 21 století. Když zvolím elektrický pohon, je dobré oba konce hřídele založiskovat a hřídel protáhnout pod sud. Dále je nutné zesílit nohy. Takže je toho poměrně dost a pár korun to také bude stát. Kdo neumí alespoň trochu svařovat a nemá kamaráda soustružníka je asi lepší vydělat peníze jinde a svěřit výrobu odborníkům. Jinak anticoro koše do 3 nebo 4 rámk. medometů se běžně prodávají. Zdraví R. Stonjek

jde o to kdo komu co a za jakých podmínek, a z jakého důvodu a důvod je jasný -jsou to peníze a na eurech najdeš orlici,ne lva....

svařit to není problém,pochromovat potravinářským chromem taky ne(to co je na vodovodních bateriích),otázka co to vydrží v potravinářské kvalitě,ale pokud medomet dělat doma tak svařit jen ten stojan,plastová nádoba,nerez koš, a převod se starýho medometu,toto mi přijde tak nejrozumější pro 4 včelstva....

> jiní naopak naříkali
Samozřejmě, může to tak být,ale taky nemusí. Ostatně čtu v jedné staré moudré knize, že i v zimě je možné pravidelně pozorovat prolety včel. Můj názor je, že stolní cukr je tu velmi krátkou dobu zato včely odpradávna. Měly by tedy mít schopnost se s příměsí v cukru vypořádat a ne čekat na čistý stolní cukr od člověka.
A nikdo ještě nezodpověděl otázku co to v tom cukru vlastně je to hnědé barvivo a hlavně kolik tam toho je.

Nevím, jestli dělali nebo nedělali pokusy nějací výzkumníci, pamatuji ale,
že ty pokusy dělali samotní včelaři v době, kdy se takového cukru dalo
sehnat za babku přímo z cukrovaru hafo ...
Někteří si libovali, jak levně zakrmili včely, jiní naopak naříkali. Z těch
naříkajících někteří neúspěch přikládali tomu, že zrovna "vyfasovali"
špatnou várku, jiní (podle mě asi správněji) dávali vinu za neúspěch
nepříznivým povětrnostním podmínkám, které opozdily jarní prolet.
Sám se ale domnívám, že použít krmivo s tak nejistým výhledem na konečný
výsledek, si asi ty naše milušky snad ani nezaslouží.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 5:49 PM
Subject: Re: zlutohnedy cukr


>> cukr žlutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neprošel poslední čistící
> fází.
>
> Tak než to hned odsuzovat, že se takový nevyčištěný cukr pro včely nehodí,
> bylo by lepší to vyzkoušet...
...Ostatně divím se, že nějací výzkumníci pokus se žlutým cukrem už
neudělali...

> Takze, pokud doma nemas alespon svarecku s ochrannou atmosferou (nejlepe argon) nech koumani a zadej to odbornikum. Vzdyt firma Vodicka uz nabizi i medomety na splatky.

Až budu mít z medu příjem 300 tisíc za rok, tak si rád koupím medomet za 60 tisíc. Pokud budu mít příjem tak 100 tisíc, tak si koupím medomet i za 15 tisíc, ale do té doby budu každý tisíc vážit, protože by to byla dlouhodobá investice jejíž splatnost je nejistá. Galvanizuje někdo starší opotřebené koše? Asi ne, takže nezbývá než zase koupit nový medomet a opět velká investice.

Je tu ale ještě jedno řešení. Kouknout k včelařům, kteří plní světový trh levným medem. Pochybuji, že běžní včelaři v Jižní Americe nebo Africe používají medomety od 15 tisíc nahoru. Nejspíše tam ten med tlačí ručně nebo dřevěným lisem. A jak tu někdo napsal, med vydrží hodně, určitě se to ve sklenici nepozná.

> To jo, ale kde vezmeš glukózu a fruktózu ve správném poměru a navíc s enzymatickou součástí od včel(výměšky žláz)? To je obsaženo v zásobách při dodání cukrovarnické sacharózy jako roztoku. S roztokem čisté fruktózy nebo s čisté glukózy jako dodání zásob na zimu by jsi u včel moc nepochodil

Namichat oba jednoduche cukry by asi nebyl problem, ten pomer kolisa i v medech, ale bylo by to ekonomicky drahe reseni a je otazkou jestli vcely tyto cukry primo vubec odebiraji nebo je odebraji jen ze zavickovanych bunek?

Ja chtel rict, ze v medu je cukru jen 80 procent, zbyvajici je voda, aminokyseliny, enzymy, pyl, mineralni latky.

Jestlize je ten cukr zlutohnedy diky primesim, tak je treba rict, ze vytoceny med take neni bily, ale je zlutohnedy diky primesim. Tudiz jestli ty primesy v cukru by vcelam plnily vacky nejakou podstatnou merou, tj. vice nez primesy v medu. Ony se vcelam ty vacky plni jiz pouhym travenim cukru a je to prirozeny proces.

> Od: m:

> Oproti tomu v medu je přítomna již přímo glukóza a fruktóza, sacharóza jen
> okrajově. Včely tyto dva cukry mohou ihned trávit. Správně by tedy bylo
> krmit včely jednoduchými cukry.
.......

To jo, ale kde vezmeš glukózu a fruktózu ve správném poměru a navíc s enzymatickou součástí od včel(výměšky žláz)? To je obsaženo v zásobách při dodání cukrovarnické sacharózy jako roztoku. S roztokem čisté fruktózy nebo s čisté glukózy jako dodání zásob na zimu by jsi u včel moc nepochodil. ;-) Resp. dovčelařil by jsi.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> cukr žlutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neprošel poslední čistící fází.

Tak než to hned odsuzovat, že se takový nevyčištěný cukr pro včely nehodí, bylo by lepší to vyzkoušet. Co vlastně je tou příměsí do hněda? Ani med není čistý cukr, je ho tam jen 80 procent.

Je omyl myslet si, že včely rafinovaný (bílý) cukr, což je dicukr sacharóza bezproblémů tráví. Včely ho musí podobně jako ve šťávě z nektaru štěpit na jednoduché cukry fruktózu a glukózu, což pro ně představuje v zimě energetickou i jinou zátěž.
Oproti tomu v medu je přítomna již přímo glukóza a fruktóza, sacharóza jen okrajově. Včely tyto dva cukry mohou ihned trávit. Správně by tedy bylo krmit včely jednoduchými cukry.

Ostatně divím se, že nějací výzkumníci pokus se žlutým cukrem už neudělali. Na druhé straně, když není údajně k dostání a nevyrábí se, tak není o čem diskutovat.

od J. Bureš:
> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný.
.............
Cukr žlutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neprošel poslední čistící fází. Afinovaný (nesprávně přírodní) cukr jako takový má vyšší procento nečistot a to je ten problém. Včelstvo by mohlo na nějaké afinádě zcela bez pochyb přezimovat, ale kdo zaručí, že je právě ta nebo ta afináda vhodná k přezimování. Hodně se i v minulosti koumalo jak ušetřit a otázkou afinády a i jiných alternativ se zabýval i VúU Vč. Výsledek? : Pouze vzhledově bílí cukr nenese riziko vysokého procenta nečistot a tím řečeno to je ta záruka, která dává předpoklady bezproblémové potravy určené na zimování včelstev.


od Bureš:
> na co se
> tedy používá.
..........................
Používá se u lidí, kteří jsou přesvědčeni, že sladí zdravě. Potom v konzervárnách, lihovarech atp., ale tam se už dávno přešlo také většinou na bílý cukr. (Z důvodu nabídky a potávky trhu a i právě té čistoty vhodné ke zkvašení a ke enz. štěpení např. v limonádách místo aspartamu ) Spotřeba cukru na hlavu za rok a jednoho obyvatele Evropy je obrovská.

PS: Poslední dobou jsem zaregistroval i možnost nákupu cukru přes SZIF. Jedná se ale o obrovské obchody s cukrem, na které mohou reagovat pouze někteří. To v souvislosti i stím, že cukr bílý ke krmení se značí nějakou barvou. Je uvolněn pouze na tento účel a je levnější.To značení je něco jako benzíny a lihy. Cukr je strategická komodita na trhu.


od Bureš:
>
> Velmi děkuji za informaci.
............
Rádo se stalo. Pro odborníky ve včelařství cokoli. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

No a co to je za cukr? Žlutohnědý byl afinovaný cukr. Včely krmené jím na
zimu v pohodě přežily, když co každých měsíc a půl byla obleva a mohly se
vyprášit. Letošní zima tady na severní Moravě by je nejspíš ale zahubila.
Sháněl jsem ho v prodejnách zemědělského zásobování, prý se ale už nedělá.
Taky ale dlouho skladovaný navlhlý původně bílý cukr může zhnědnout. Nebo
cukr skladovaný v železné nádobě . Jak by si s takovým cukrem včely přes
zimu poradily, nevím

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bure J." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM
Subject: lutohnědý cukr.


> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být
i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný,
> na co se
> tedy používá.
>
> Velmi děkuji za informaci.
>
> Zdravím
> Jar. Bureš

zkouška
----- Original Message -----
From: Pavel Votrubec
To: Vcelarska konference
Sent: Friday, September 01, 2006 2:09 PM
Subject: Re: lutohnědý cukr.


Pro včely se musí používat rafinovaný a bělený cukr. Pokud se použije jiný
(nevyčištěný, nebělený), včely si zaplněj kalový váček a může dojít k
onemocnění nosematozou a až k úhynu včelstva.
Pavel.

----- Original Message -----
From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM
Subject: lutohnědý cukr.


> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být
> i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný,
> na co se
> tedy používá.
>
> Velmi děkuji za informaci.
>
> Zdravím
> Jar. Bureš



--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.1.384 / Virová báze: 268.11.6/430 - datum vydání: 28.8.2006

Pro včely se musí používat rafinovaný a bělený cukr. Pokud se použije jiný
(nevyčištěný, nebělený), včely si zaplněj kalový váček a může dojít k
onemocnění nosematozou a až k úhynu včelstva.
Pavel.

----- Original Message -----
From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM
Subject: lutohnědý cukr.


> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se
> jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být
> i
> nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný,
> na co se
> tedy používá.
>
> Velmi děkuji za informaci.
>
> Zdravím
> Jar. Bureš

Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se jmenuje a čím je pokažen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda může být i nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A když je pro včely nevhodný, na co se
tedy používá.

Velmi děkuji za informaci.

Zdravím
Jar. Bureš

Koš medometu je příliš náročný na výrobu a v případě nějakého nezávadného
povlaku na nějaké levné konstrukci z obyčejného "rezu" příliš vystavený
možnosti mechanického poškození rámky. Jestli chce někdo ušetřit, tak ať si
právě koš koupí z potravinářského nerezu a doma udělá ten zbytek. Třeba z
obyčejného plechu a natře nějakou potravinářskou barvou nebo vnitřek
vylaminuje skelnou tkaninou a tím epoxidovým Eprosinem vhodným pro styk s
potravinami, pokud se ještě prodává. To by měla být krajní možnost pro toho,
kdo med chce prodávat. Nějaký doma bastlený medomet z klasického "rezu" s
nýtovaným nebo pájeným košem natřený potravinářskou barvou ( takhle jsem
kdysi uvažoval dělat koš, z ohýbaného černého plechu asi 1,5 mm pájeného
cínovou pájkou a spoje pojištěny nýty a místo pletiva použity jehlice do
kola a to všechno nalakováno práškovou potravinářskou barvou ( proto to
pojištění nýty, cín se při vypalování práškové barvy taví)) i třeba dělaný
přesně na používanou rámkovou míru bych bral tak pro zájmového včelaře se 4
včelstvy doma na zahradě. Medomet jsem právě uvažoval dělat z plechu zevnitř
vylaminovaném 1 - 2 vrstvami skelné tkaniny. Pokud se na hřídel medometu
použije nějaká leštěná kulatina, dá se jako třecí ložisko využít polyamid, v
Řempu jsou docela levné polyamidové tyče, mělo by stačit v kusu tyče tak
odhadem 5-4 cm vysokém vyvrtat příslušný otvor vrtačkou s kvalitním vrtákem,
potom ložisko podélně rozříznout a šrouby přitáhnout otvor, aby ložisko
nemělo vůli.
Jinak u medu je určitá výhoda v tom, že má vysokou viskozitu. Léta jsme měli
doma starý medomet a používali jsme ho. Když pak s ním nastaly problémy,
začal se rozpadat koš a takhle i vznikalo poškození barvy ve vnitřku
medometu, podíval jsem se po nějaké době na něho podrobněji a zjistil jsem,
že koš i medomet je dělaný z ZINKOVÉHO plechu! Léta bylo běžné poškození
vnitřku toho medometu a holý povrch plechu v rozsahu desítky cm2 až v
poslední fázi okolo poloviny dm 2, přitom nějaká příměs zinku nebyla nijak v
medu poznatelná i třeba kvašení medoviny bylo úplně normální. Přitom soli
zinku mají docela intenzívní chuť takovou nepříjemně hořkokyselou a v kvasu
působí na kvasinky jako jed. Usuzuji, že pokud se medomet před vytáčením
vymyl a nechal vyschnout, tak potom první vrstva medu přilnula na povrch a
ten zinek dále do stáčeného medu v nějaké větší míře nepustila. Ne v takové,
aby to bylo poznatelné smysly, ale v laboratoři by byl ten med určitě
vyřazen jako kontaminovaný.
Co se týká opory rámků, myslím si, že běžně používané síto o oku 1 - 2 cm je
zbytečně husté. V tom původním koši nebylo síto, výrobce tehdy udělal hrany
koše z ohnutého plechu zhruba profilu něco mezi W a A s patkama, do něho
potom prostě asi co 15 mm vyvrtal díry a do nich dal vodorovně kusy
obyčejného drátu o průměru asi 1,5 mm, možná z mateří mřížky, který na
plechu zahnul a potom zalil cínem. Jak se koš rozpadal, ohnutí a cín
povoloval a některé dráty postupně vypadávaly. Zanesené mezistěny měly
problém, když chyběly dva - tři dráty vedle sebe, voští starých rámků se
vylamovalo, když chybělo vedle sebe 4-5 drátů. Zase ten drát o průměru 1,5
cm je asi nejlepší průměr, koš jsem trošku "drátoval" silonem, ten byl tenčí
a do rámků se zařezával. Zase silnější kulatina, od 2-3 mm průměru se
přitlačí na plást a kolem ní med z přitlačených buněk nevystříkne. Ale pokud
se použijí ty rohové plechy koše dostatečně tuhé, aby vydržely i kompletní
síly při vytáčení a při vyplétání, tedy z masívního nerezu, bylo by možné
pro méně náročné vytáčení udělat ty rohové plechy z silného nerezu a vyplést
potom koš podobně jako byly ty dráty silonem o průměru těch 1,5 - 2 mm. Bylo
by to levnější než třeba kopírovat ten původní koš, ty tenké dráty z
potravinářského nerezu by se mohly těžko shánět a jejich potravinářsky
nezávadné přivaření k plechům by mohlo být pevnostně problematické, ale teď
spekuluji, do svařování a nerezu k tomu zas tolik nevidím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 01, 2006 8:58 AM
Subject: Re: domaci vyroba kose pro medomet


> než na domácí výrobu, tak přemýšlím jakou konstrukci pořídit. Zvědavě a
> podezřívavě hledím na koše z tyčoviny.
> Vytáčím (snažím se) ze světlého, někdy i panenského díla, a tady si
myslím,
> že ta opora ze síta bude chybět. Já teď uvažuji o vytáčení 445*23, ale i
> dalších výšek, a tak by mě zajímalo, jaké máte kdo zkušenosti s tou kterou
> konstrukcí. Jinak tady máme medovicové medy, takže se do toho musím někdy
> opřít pořádnou silou (odstředivou).
> Dík za zkušenosti.
> Karel