78433
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vaeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vdy vyplnili kolonku "téma".
V případě, e reagujete na některý ji uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle kadého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro kadý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, e budete dbát výe uvedených pokynů.)
Zběné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovějí jsou hned zde nahoře)
- (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re:domĂĽcĂ vĂ˝roba koÂe pro medomet.Re: VyvaøovĂĽnĂ vosku (18643)
JĂ SI TAKOVĂ DĹEVÄNĂ MEDOMET PAMATUJI DOMA. V PADESĂTĂCH LETECH OTEC KOUPIL NOVĂ A TEN SE BOHUĹ˝EL VYHODIL BYLA TO DĹEVÄNĂ KOSTRA , UVNITĹ DĹEVÄNĂ VĹETENO a pĹi vytĂĄÄenĂ se na kostru zavÄsila nÄjakĂĄ plachta kterĂĄ byla svedena do velkĂŠho hrnce pod medometem
Pepan
> ------------ PĹŻvodnĂ zprĂĄva ------------ > Od: m <vcelarstvi/=/yahoo.com> > PĹedmÄt: Re:domĂĄcĂ vĂ˝roba koše pro medomet.Re: VyvaøovĂĄnĂ vosku > Datum: 12.9.2006 10:18:30 > ---------------------------------------- > Ctete moje myslenky pane Pazderko. Na drevo, klasicky material pouzivany od > nepameti jsem pomyslel. Pokud se to navic natre potravinarskym lakem nemel by > byt ani problem s naslednym prezivanim bakterii ve dreve. A hlavne si tak muzete > udelat medomet podle vaseho gusta, treba obrovsky na 50 a vice ramku. > > Dobry byl i napad s plachtou. To by bylo jednoduche, levne a ucinne reseni > obalu, ale obaval bych se problemu s vymenou ramku. Plachta by se musela > odklopit a byla by upaplana od medu, med by se lepil na vse kolem medometu. > > Ani to reseto neni spatny napad, pokud nechceme jiz ramky zachovat. V Africe kde > pouzivaji bezramkove uly je to bezne. Ani vykonnost by nemusela byt spatna. > Pouze skoda tech ramku. > > U vytaceni s nastavky bych se obaval nemoznosti kontrolovat obsah ramku pred > vytocenim. Vcelar by nemel rezignovat na zrakovou kontrolu ramku pred jejich > vlozenim do medometu. Ten celoramkovy medomet jsem nasel ve fotografiich na > strankach nejakeho ucitele vcelarstvi ze zemedelske univerzity v Brne. Ten > clovek z univerzity se jmenuje nejak na P... Adresu uz bohuzel nevim. Takovy > medomet pouziva nejaka rodinna farma ve Francii. > > GustimiliĂĄn Pazderka <gupa/=/seznam.cz> wrote: > > > Medomet lze prakticky udĂŹlat u stolaøe nebo z tvrdĂŠho døeva pomocĂ kmitacĂ pilky > a dlĂĄtka. > > Je-li i to hodnĂŹ, tak sehnat celoplastovĂŠ velkĂŠ øešeto, pod nĂŹj soudek a èistĂ˝ma > rukama rozmaèkat a provĂĄdĂŹt to zatepla. (øepka zkrystalizuje rychle) Je-li i to > moc nĂĄroènĂŠ na um vèelaøe, tak upnout sĂto do oken na ten medomed napø. øemenem > nebo stahovacĂ gumou a maèkat. ;-) (vleze se tam vĂce než do øešeta) > > _gp_ > http://vindex.ic.cz > _______________________________________________ > Konference Vcely > Vcely/=/v.or.cz > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely > > > > m. > > --------------------------------- > Do you Yahoo!? > Get on board. You're invited to try the new Yahoo! Mail. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18652
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polásek (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: Re:domácí výroba ko1e pro medomet.Re: Vyvaoování vosku (18636)
Ano a ne. Casem vzdy dojde pri nejaké nepozornosti k tvrdému kontaktu treba rámku nebo neceho jiného s povrchem medometu a potom vzniknou skrábance az do plechu. Aby se daly spravit potravinárskou barvou, musí být medomet cistý, místo kolem skrábance suché a odmastené a po oprave musí nejakou dobu, týden az mesíc vyprchávat zbylá redidla z barvy. Taky se obvykle doporucuje zaschlou barvu pred prvním vytácením umýt vodou. Takze behem sezóny obvykle skrábance opravit nejde.
R. Polásek
----- Original Message ----- From: "m" <vcelarstvi/=/yahoo.com> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, September 12, 2006 9:12 AM Subject: Re: Re:domácí výroba ko1e pro medomet.Re: Vyvaoování vosku
> Kdyz se to natre potravinarskym lakem tak je po problemu nebo ne? Urcite to vyjde levneji nez porizovat nerez. > > Radim Poláek <> wrote: > Jinak nic bych nedal za to, e ty historické medomety, třeba > http://vcelarskenoviny.cz/gallery.php?akce=ukaz&media_id=86 > mají vesměs plá z zinkového plechu stejně jako ten můj. > > m. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18651
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: Krmeni vcel z kbeliku (18647) (18648) (18649)
nafotime a vecer posleme na konf.
----- Original Message ----- From: "m" <vcelarstvi/=/yahoo.com> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, September 12, 2006 2:07 PM Subject: Re: Krmeni vcel z kbeliku
Je si nekde mozne tento kyblik prohlednout?
"Daniel Prokes, Ing." <prokes.daniel/=/raz-dva.cz> wrote: KyblĂky posĂlĂĄme na dobĂrku za 20kÄ + poĹĄtovnĂŠ. Dan P
m.
--------------------------------- Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.
--------------------------------------------------------------------------------
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18650
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: Krmeni vcel z kbeliku (18647)
Tento zpĹŻsob krmenĂ pouĹžĂvame jiĹž nÄkolik let. MĹŻĹžu vĹele doporuÄit. Za hodinu nakrmeno 40 vÄelstev.KrmenĂ na dvakrĂĄt ( 7,5 kg cukru) TakĹže celkem 2 hod. na nakrmenĂ 40 vÄelstev. KyblĂky posĂlĂĄme na dobĂrku za 20kÄ + poĹĄtovnĂŠ. Dan P
> JeĹĄtÄ jsem si to zjednoduĹĄil, a vÄely zatĂm nijak neprotestovaly. V > stavo-bazaru jsem koupil 10 l. kĂ˝ble i s vĂkem (pĹŻvodnÄ nĂĄdoba na keÄup z > nÄjakĂ˝ho fast-foodu). Ten jsem umyl, doma naplnil cukrovym roztokem, > pohodlenÄ odnesl ke vÄelĂĄm, sundal jsem vĂko, dovnitĹ hodil dvÄ hrstÄ > slĂĄmy, postavil pĹĂmo na rĂĄmky do prĂĄzdnĂŠho nĂĄstavku a normĂĄlnÄ pĹikryl > zateplenym vĂkem. Z cca 5dnĂ jsem se ĹĄel podĂvat - roztok byl vybranĂ˝ a > ŞådnĂĄ vÄela se neutopila. > > -----Original Message----- > From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of m > Sent: Tuesday, September 12, 2006 11:23 AM > To: vcely/=/v.or.cz > Subject: Krmeni vcel z kbeliku > > > Nejsem si jist jestli je diskuze u clanku ve vcelarskych novinach i po > case ctena nebo jestli jsou diskutujici o novych odpovedich informovani, > proto jsem tento prispevek prekopiroval s dovolenim sem: > > --- > R.Polasek napsal: > MožnostĂ, co udĂŹlat s roztokem je hodnĂŹ. JĂĄ v tuto dobu, kdy je ještĂŹ > teplo vezmu nĂzkĂ˝ nastavek navĂc a pøipevnĂm na nĂŹho shora pøipĂnåèky > silonovĂŠ mušà pletivo. Cukr potom liju do plochĂ˝ch nĂzkĂ˝ch nĂĄdob v > nastavku položenĂ˝ch na rĂĄmky pøes to sĂto, takže v kontaktu se vèelami > nejsem. NĂĄdoby jsou misky pod kvĂŹtinåè o obsahu až 3,5 litru, vanièky od > masa ze supermarketu nebo vymytĂŠ PET krabice s odøezanou hornĂ stĂŹnou. V > nĂĄdobĂĄch jsou plovĂĄky, vĂŹtvièky. Na mušà pletivo dĂĄvĂĄm igelit a na igelit > uteplivky. V øĂjnu i pozdĂŹji použiju malĂŠ misky o objemu cca litr i mĂò, > pletivo je položeno pøĂmo na misce tak, že na jednom mĂstĂŹ vèely mohou do > misky a igelit a uteplenĂ je na pletivu. > --- > > Muj dotaz je, jestli kdyz lijete cukernaty roztok pres sito na nastavku > zvrchu, tak nezalevate a netopite vcely, ktere jsou na dne v krmne nadobe? > > > > m. > > --------------------------------- > Do you Yahoo!? > Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail. >
--------------------------------------------------------------------------------
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18648
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KvasniÄka Karel Mgr .((PlzeĹ-mÄsto)) (e-mailem) --- 12. 9. 2006
RE: Krmeni vcel z kbeliku
JeĹĄtÄ jsem si to zjednoduĹĄil, a vÄely zatĂm nijak neprotestovaly. V stavo-bazaru jsem koupil 10 l. kĂ˝ble i s vĂkem (pĹŻvodnÄ nĂĄdoba na keÄup z nÄjakĂ˝ho fast-foodu). Ten jsem umyl, doma naplnil cukrovym roztokem, pohodlenÄ odnesl ke vÄelĂĄm, sundal jsem vĂko, dovnitĹ hodil dvÄ hrstÄ slĂĄmy, postavil pĹĂmo na rĂĄmky do prĂĄzdnĂŠho nĂĄstavku a normĂĄlnÄ pĹikryl zateplenym vĂkem. Z cca 5dnĂ jsem se ĹĄel podĂvat - roztok byl vybranĂ˝ a ŞådnĂĄ vÄela se neutopila.
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of m Sent: Tuesday, September 12, 2006 11:23 AM To: vcely/=/v.or.cz Subject: Krmeni vcel z kbeliku
Nejsem si jist jestli je diskuze u clanku ve vcelarskych novinach i po case ctena nebo jestli jsou diskutujici o novych odpovedich informovani, proto jsem tento prispevek prekopiroval s dovolenim sem:
--- R.Polasek napsal: MožnostĂ, co udĂŹlat s roztokem je hodnĂŹ. JĂĄ v tuto dobu, kdy je ještĂŹ teplo vezmu nĂzkĂ˝ nastavek navĂc a pøipevnĂm na nĂŹho shora pøipĂnåèky silonovĂŠ mušà pletivo. Cukr potom liju do plochĂ˝ch nĂzkĂ˝ch nĂĄdob v nastavku položenĂ˝ch na rĂĄmky pøes to sĂto, takže v kontaktu se vèelami nejsem. NĂĄdoby jsou misky pod kvĂŹtinåè o obsahu až 3,5 litru, vanièky od masa ze supermarketu nebo vymytĂŠ PET krabice s odøezanou hornĂ stĂŹnou. V nĂĄdobĂĄch jsou plovĂĄky, vĂŹtvièky. Na mušà pletivo dĂĄvĂĄm igelit a na igelit uteplivky. V øĂjnu i pozdĂŹji použiju malĂŠ misky o objemu cca litr i mĂò, pletivo je položeno pøĂmo na misce tak, že na jednom mĂstĂŹ vèely mohou do misky a igelit a uteplenĂ je na pletivu. ---
Muj dotaz je, jestli kdyz lijete cukernaty roztok pres sito na nastavku zvrchu, tak nezalevate a netopite vcely, ktere jsou na dne v krmne nadobe?
m. --------------------------------- Do you Yahoo!? Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18647
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Krmeni vcel z kbeliku
Nejsem si jist jestli je diskuze u clanku ve vcelarskych novinach i po case ctena nebo jestli jsou diskutujici o novych odpovedich informovani, proto jsem tento prispevek prekopiroval s dovolenim sem:
--- R.Polasek napsal: Moností, co udělat s roztokem je hodně. Já v tuto dobu, kdy je jetě teplo vezmu nízký nastavek navíc a připevním na něho shora připínáčky silonové muí pletivo. Cukr potom liju do plochých nízkých nádob v nastavku poloených na rámky přes to síto, take v kontaktu se včelami nejsem. Nádoby jsou misky pod květináč o obsahu a 3,5 litru, vaničky od masa ze supermarketu nebo vymyté PET krabice s odřezanou horní stěnou. V nádobách jsou plováky, větvičky. Na muí pletivo dávám igelit a na igelit uteplivky. V říjnu i později pouiju malé misky o objemu cca litr i míň, pletivo je poloeno přímo na misce tak, e na jednom místě včely mohou do misky a igelit a uteplení je na pletivu. ---
Muj dotaz je, jestli kdyz lijete cukernaty roztok pres sito na nastavku zvrchu, tak nezalevate a netopite vcely, ktere jsou na dne v krmne nadobe?
m. --------------------------------- Do you Yahoo!? Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18646
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: Zpráva správce (18631)
Nedalo by se neco udelat s automatickym zalamovanim delky radku prispevku v archivu na webu? Dival jsem se na webovy archiv konference a nektere prispevky tam maji (asi dle mailoveho softwaru autora) cely odstavec zobrazeny jako jeden dlouhatansky radek.
Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote: Zdravím včelaře,
včelařská konference je po havárii serveru (před týdnem úplně zkolaboval disk) u skoro v plné funkci. Archivy s příspěvky byly pravidelně zálohovány, take obnovu bylo mono provést v plném rozsahu).
Mailové rozhraní má nového robota, s jeho obsluhou byli "mailoví účastníci" seznámeni zvlátním dopisem.
Webové rozhraní u jak tak také funguje. Zatím přetrvává problém, e příspěvky podané přes mailové rozhraní nepřecházejí i do mailového rozhraní (take "mailové účastníky" prosím, aby pro několik dní sledovali i webové rozhraní). Bude opraveno během přítího týdne.
Pracuje se na zprovoznění vlastního prohledávání archivu konference na webovém rozhraní (u by to asi bylo v provozu, ale ta havárie nám pěkně "zatopila").
J. P. B.
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
m. --------------------------------- Get your email and more, right on the new Yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18645
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení (18582) (18584) (18586) (18625)
Predne treba rict, ze ve svete se bezne a jiz dlouho pouzivaji pro leceni varroazy kyseliny 3: mlecna, mravenci a stavelova. Jsou to kyseliny, jejichz sila je odstupnovana asi tak jak jsem je v poradi vyjmenoval.
Mlecna je nejmirnejsi a bezne se pouziva treba na desinfekci nebo v potravinarstvi jako prisada (treba i do medoviny). Jeji mirnost ale zpusobuje, ze se da aplikovat u vcel pouze z bezprostredni blizkosti postrikem ramku (rozstrikovacem).
Mravenci je uz silnejsi a pouziva(la) se treba v kozesnictvi, castecne (velmi redena) i v potravinarstvi podobne jako mlecna. Protoze je silnejsi, daji se pouzit ulove odparovace. Davkovani bude ale vzdy veci odzkouseni, protoze zadny ul neni standardni a podminky (vcetne tech meteroologickych) jsou vzdy individualni.
Pokud jde o pouziti techto kyselin u nas, nekdo by mel objasnit jak je to vlastne s jejich povolenim v CR? V jinych zemich je situace ruzna, nekde je treba stavelova povolena jinde (jeste) neni.
Jak psal pan Pazderka, to ze veterinarni sprava povoluje vylucne leky vyrobene v Dole, je pekny monopolismus. Napadnout by se to urcite dalo. Je to krasny priklad jak si nekdo snadno zajistuje vlastni existenci. Dul dostane od statu penize na vyzkum a vyrobu leku a veterinarni sprava pak tyto leky naridi pouzit vsem vcelarum. Jednoduche jak za casu soudruha, kdy se za valuty pridelene ministerstvem nakupovaly zahranicni ucebnice, vybrani vedatori jezdili na zapad, aby se mohly okopirovat ucebnice a nabrat cenne poznatky a pak se nas stat chlubil uspechy nasi socialisticke vedy.
K ucinku techto kyselin. Nedelam si iluze o tom, ze tyto kyseliny jsou pro vcely neskodne (snad vyjma mlecne). Jestlize likviduji roztoce leptanim (nejsou to antobiotika!), tak urcite pusobi i na vcely. Nekde jsem cetl, ze by mohly pusobit rozleptani nekterych casti vceliho tela. Jako priklad tam autor uvadel rozleptani zrakoveho ustroji vcely. Rozhodne takove poskozeni nepoznate podle huceni vcelstva.
Poskozeni povrchu vceliho tela muze oslabit prirozenou obranu vcel proti jinym parazitum (mor).
Radim Poláek <polasek/=/e-dnes.cz> wrote: Mě tam zaujaly ty bezpečnostní předpisy. Je vidět, e koncentrovaná kyselina mravenčí není nějaká nekodná vodička jako kuchyňský ocet, ale e za určitých podmínek můe způsobit problém. I kdy tyto bezpečnostní předpisy jsou evidentně napsané pro někoho, kdo pouívá kyselinu mravenčí po hektolitrech a ne po deci a litrech, jako včelaři u nás. Já bych z toho vytáhnul pár věcí: To, co se dá dělat s kyselinou venku, třeba ředění, dělat vdy venku. Stavět se proti větru, neboli nečichat výpary z kyseliny. Při ředění a podobné manipulaci pouívat gumovou nebo plastovou zástěru a podobné ochranné pomůcky nebo se smířit s děrami v oblečení pri potřísnění a nutností oplachu do pár desítek sekund pří průniku na kůi. Přirozeně při zásahu oka nebo podobně citlivých míst musí být okamitý oplach vodou. Nepracovat s kyselinou na úrovni očí, ale vdy co nejní. Mít s sebou vdy po ruce nějakou vodu, třeba v PET flace na ten oplach. Z originálního obalu, flaky nestahovat tu plastovou síku, chrání flaku před nauknutím. R. Poláek
m. --------------------------------- Do you Yahoo!? Get on board. You're invited to try the new Yahoo! Mail.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18644
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re:domácí výroba koe pro medomet.Re: Vyvařování vosku
Ctete moje myslenky pane Pazderko. Na drevo, klasicky material pouzivany od nepameti jsem pomyslel. Pokud se to navic natre potravinarskym lakem nemel by byt ani problem s naslednym prezivanim bakterii ve dreve. A hlavne si tak muzete udelat medomet podle vaseho gusta, treba obrovsky na 50 a vice ramku.
Dobry byl i napad s plachtou. To by bylo jednoduche, levne a ucinne reseni obalu, ale obaval bych se problemu s vymenou ramku. Plachta by se musela odklopit a byla by upaplana od medu, med by se lepil na vse kolem medometu.
Ani to reseto neni spatny napad, pokud nechceme jiz ramky zachovat. V Africe kde pouzivaji bezramkove uly je to bezne. Ani vykonnost by nemusela byt spatna. Pouze skoda tech ramku.
U vytaceni s nastavky bych se obaval nemoznosti kontrolovat obsah ramku pred vytocenim. Vcelar by nemel rezignovat na zrakovou kontrolu ramku pred jejich vlozenim do medometu. Ten celoramkovy medomet jsem nasel ve fotografiich na strankach nejakeho ucitele vcelarstvi ze zemedelske univerzity v Brne. Ten clovek z univerzity se jmenuje nejak na P... Adresu uz bohuzel nevim. Takovy medomet pouziva nejaka rodinna farma ve Francii.
Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> wrote:
Medomet lze prakticky udělat u stolaře nebo z tvrdého dřeva pomocí kmitací pilky a dlátka.
Je-li i to hodně, tak sehnat celoplastové velké řešeto, pod něj soudek a čistýma rukama rozmačkat a provádět to zatepla. (řepka zkrystalizuje rychle) Je-li i to moc náročné na um včelaře, tak upnout síto do oken na ten medomed např. řemenem nebo stahovací gumou a mačkat. ;-) (vleze se tam více než do řešeta)
_gp_ http://vindex.ic.cz _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
m. --------------------------------- Do you Yahoo!? Get on board. You're invited to try the new Yahoo! Mail.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18643
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: Zpráva správce (18631)
Mailman umoznuje vyhledavani v archivu prispevku. Tato funkce by byla hodne uzitecna. Dle dokumentace je i moznost napojeni na newsserver.
Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote: Zdravím včelaře,
u skoro v plné funkci.
m. --------------------------------- Get your own web address for just $1.99/1st yr. We'll help. Yahoo! Small Business.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18642
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: Zpráva správce (18631)
Na teto soucasne situaci si pochvaluji, ze sem chodi zatim "tak akorat" prispevku a da se to zvladat cist. Jakmile zacnou prispivat vsichni clenove, plni se vzdy emailova schranka. Resenim jsou :
- strukturovane prispevky (vlakna) na webu s moznosti odpovedi pres web. Prispivani pres webove rozhrani sebou nese ale nektera rizika z hlediska spamu. - nebo news server (bude ?)
Clovek si timto zpusobem precte jen co chce, zbytku si ani nevsimne.
Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote: Zdravím včelaře,
včelařská konference je po havárii serveru (před týdnem úplně zkolaboval disk) u skoro v plné funkci.
m. --------------------------------- Stay in the know. Pulse on the new Yahoo.com. Check it out.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18641
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.254) --- 12. 9. 2006
Re: Krmeni hnedym (prirodnim) cukrem (18637)
M odhalil jsem tě. Jsi éf Jamese Bonda. Ale mě to nevadí, protoe na bondovky se dívám rád.
Tvoje argumenty ohledně krmení hnědým cukrem jsou těko vyvratitelné. Horí je medovicový med. Bylo by ale dobré vědět, co a v jakém mnoství hnědý cukr obsahuje a jak to působí toxicky na včelu. Pro mě je to pseudoproblém, já kupuji bílý cukr v akcích (naposledy 14.90) za ceny, za které hnědý cukr stejně neseenu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18640
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení
U jsem na toto tema poslal prispevek v odpovedi na text spravce konference. O zadnem webovem rozhrani, kde by se dalo do teto konference prispivat nevim (to stare nefunguje), jsou pouze webove stranky konference vytvarene softwarem mailman, kde je archiv starych prispevku a moznost nastavit nejake funkce konference. Emailove adresy prispivatelu se tam zobrazuji, i kdyz je znak /=/ nahrazen.
Pokud to webove rozhrani pro vkladani nekde existuje, tak mi prosim poslete odkaz. Dekuji.
Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> wrote: Je dobře, že se konečně v konferenci na webové stránce nezobrazují v odpovědích emaily, takže roboti hledačí mailových adres pro spamy přijdou zkrátka. Aspoň doufám. Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, že se to zatím neděje. R. Polášek
m. --------------------------------- Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18639
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: Zpráva správce (18631)
Kde lze prispivat do konference pres webove rozhrani? Mel jsem za to ze mailman to neumi?
Prispevky pres mailove rozhrani neprichazeji do mailoveho rozhrani? Ja v tom problem nenachazim, protoze webove rozhrani (pro prispivani) zatim nemuzu najit.
Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> wrote: Webové rozhraní u jak tak také funguje.
Zatím přetrvává problém, e příspěvky podané přes mailové rozhraní nepřecházejí i do mailového rozhraní (take "mailové účastníky" prosím, aby pro několik dní sledovali i webové rozhraní).
m. --------------------------------- Get your email and more, right on the new Yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18638
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Krmeni hnedym (prirodnim) cukrem
Prechodem na jinou technologii konference mi zmizelo z dohledu vlakno s diskuzi o krmeni "hnedym" cukrem. Hledal jsem mezitim moudre rady a nasel.
Hnedy cukr je lidovy nazev pro ruzne druhy cukru.
- bud je to jeste nehotovy cukr (posledni faze pred konecnym rafinovanym bilym cukrem), ktery obsahuje zbytky latek pritomnych v duznine cukrove repy - tzv. sirup
- nebo je to cukr, ktery se vyrabi dodatecne na prani zakazniku tak, ze se vezme jiz hotovy "bily" cukr a smicha se s trochou karameloveho (nahnedleho) cukru
Ted ke krmeni. Tento prirodni hnedy cukr obsahuje 95-99% sacharozy, zbytek je ten sirup obsahujici vodu, mineraly, vitaminy, barvivo, stopove prvky.
Vcela si vyrabi med z kvetniho nektaru. Ten obsahuje krome cukru (sacharozy) vodu, stopove prvky, vitaminy, barviva ...
Kdyz nekdo tvrdi, ze prirodnim hnedym cukrem se nedaji bezpecne vcely krmit, mel by vyvratit moje tvrzeni:
1. ze necukernatych primesi je v hnedem cukru podobne mnozstvi jako v nektaru. Ja tvrdim, ze v hnedem cukru je jich tam dokonce mene nez v nektaru, ze v susine nektaru urcite neni 95% sacharozy.
2. ze slozeni necukernatych soucasti nektaru a zbytku sirupu v hnedem cukru je podobne. Koneckoncu ten sirup jsou prirodni latky z duzniny cukrove repy a latky v nektaru jsou z kvetu, tedy je to velmi podobny puvod - prirodni.
3. premenou proteinu v pylu v zimnim obdobi zajiste vznika mnohem vice odpadnich produktu ktere plni vcelam odpadni vacky vice nez spotrebou zavickovaneho krmeni (medu).
A nakonec je treba nezapominat na fakt, ze vcely "vyrabi" med stepenim sacharozy ne v zime, ale pri krmeni v zari, takze maji dostatek casu se proletet a vyprazdnit vacky. V zime jiz pak pojidaji hotovou glukosu a fruktozu. Toto posledni tvrzeni by neplatilo pokud by se primesy pri stepeni sacharozy v zari dostaly do zavickovaneho medu.
m. --------------------------------- Get your email and more, right on the new Yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18637
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: Re:domácí výroba ko1e pro medomet.Re: Vyvaoování vosku
Kdyz se to natre potravinarskym lakem tak je po problemu nebo ne? Urcite to vyjde levneji nez porizovat nerez.
Radim Poláek <polasek/=/e-dnes.cz> wrote: Jinak nic bych nedal za to, e ty historické medomety, třeba http://vcelarskenoviny.cz/gallery.php?akce=ukaz&media_id=86 mají vesměs plá z zinkového plechu stejně jako ten můj.
m. --------------------------------- Do you Yahoo!? Everyone is raving about the all-new Yahoo! Mail.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18636
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (e-mailem) --- 12. 9. 2006
Re: zkouka
Tak to svedci o vasem vychovani, ze juro z berona? Nejdriv myslete a pak jednejte!
Jirí Cafourek <cafourek/=/klavirnictvi.cz> wrote: Nějaký "m" mi nestojí ani za odpověď. Jura Cafourek. Omlouvám se v�em ostatním, kteří se umí podepsat. Nechci otravovat konferenci zbytečnostmi, ale nějak mi nechodila - ta konference. A já hodně stojím o to, aby mi chodila. Proto ta zkou�ka.
m. --------------------------------- Get your email and more, right on the new Yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18635
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Cafourek (e-mailem) --- 11. 9. 2006
Kapilární desky - rozvrh pobytu a přednáek jejich vynálezce
Bill's (Vaclav) Ruzicka Schedule of Engagement
On Czech Republic Visit September 6-26
Rozvrh Schuzek
September Morning
(Dopoledne) Afternoon (Odpoledne) Evening
(Večer)
11 Monday
Pondeli EuroBee Poster Presentation /=/P5.11 EuroBee Poster Presentation Open
12 Tuesday
Utery EuroBee Poster Presentation /=/P5.11 EuroBee Poster Presentation Open
13 Wednesday
Streda EuroBee Poster 12-15:00 Presentation /=/P5.11 < Reunion with ČSA friends >
14 Thursday
Ctvrtek EuroBee Poster Presentation /=/P5.11 EuroBee Poster Presentation Open
15 Friday
Patek Presentation - Canadian Beekeeping
14:30 Hotel Piramida - Praha
16 Saturday
Sobota Open < Reunion with ČSA friends >
17 Sunday
Nedele Open
18 Monday
Pondeli Open
19 Tuesday
Utery Open
20 Wednesday
Streda Open
21 Thursday
Ctvrtek Open
22 Friday
Patek Open
23 Saturday
Sobota Open 14:00 Canadian Beekeeping - Treating With Acid - Mlada Boleslav - Contact Leos Dvorsky 776-113-069 leosdvorsky/=/tiscali.cz
24 Sunday
Nedele Open
25 Monday
Pondeli Open
26 Tuesday
Utery Departing 12:45 Prague
Chceteli se se mnou sejit neb zorganizovat přednáku volejte.
In those days it is best to contact me at +420-739-776-562. _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18634
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan (e-mailem) --- 10. 9. 2006
Zpráva správce
Zdravím včelaře,
včelařská konference je po havárii serveru (před týdnem úplně zkolaboval disk) u skoro v plné funkci. Archivy s příspěvky byly pravidelně zálohovány, take obnovu bylo mono provést v plném rozsahu).
Mailové rozhraní má nového robota, s jeho obsluhou byli "mailoví účastníci" seznámeni zvlátním dopisem.
Webové rozhraní u jak tak také funguje. Zatím přetrvává problém, e příspěvky podané přes mailové rozhraní nepřecházejí i do mailového rozhraní (take "mailové účastníky" prosím, aby pro několik dní sledovali i webové rozhraní). Bude opraveno během přítího týdne.
Pracuje se na zprovoznění vlastního prohledávání archivu konference na webovém rozhraní (u by to asi bylo v provozu, ale ta havárie nám pěkně "zatopila").
J. P. B.
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18631
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Baudis (e-mailem) --- 10. 9. 2006
Re: Prosim smazat - test
test #2
Dear diary, on Sun, Sep 10, 2006 at 10:10:23PM CEST, I got a letter where Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz> said that... > > Testování chodu konference - web > diakritika: ěčřýáíéúůď
-- Petr "Pasky" Baudis Stuff: http://pasky.or.cz/ Snow falling on Perl. White noise covering line noise. Hides all the bugs too. -- J. Putnam
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18630
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlik (124.50.245.139) --- 10. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení (18621) (18628)
Takovou odpověď bych samozřejmě povaoval minimálně za neúplnou.Včely se do Německa dováejí jak z Nového Zélandu, tak i z Balkánu.V mnoha případech to bude i levnějí, ne se o ně starat na zimu.Prostě zvolí dříve známé "kanadské" řeení.Jen jetě trochu přietří za utracení - varoa to udělá za ně.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18629
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (195.225.177.190) --- 10. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení (18621)
Pracovní společnost nástavkových včelařů pořádala na konci srpna odborný zájez po části západní Evropy a jedním z cílů byl i Výzkumný ústav v Badensku jeho ředitelem je i u nás známý Dr Liebig. Z jeho úst zazněla zajímavá přednáka o léčení varoazy v Německu, kde cca 40% včelařů pouívá pro léčení výhradně kyselinu mravenčí a avelovou.Na nae překvapené dotazy o účinnosti léčby lapidárně odpověděl, e pokud by léčba nebyla úspěná ádné včely by ji včelsři nechovali a předvedl nám tuto technologii včetně potřebného velice jednoduchého vabavení.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18628
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlik (213.151.87.17) --- 10. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18598)
Viděl jsem film z číny z nějaké vyí oblasti, kde dobrodinci ze západu učilili nějaké "tibetany" včelařit, aby měli vyí příjem na hlavu.Úly byly stlučené z prkýnek ala "langstrot" a medomet, co tě potěí, byl z rozříznuté plechovky od hnojiva či co.Byl jenom na jeden rámek, a klika byla bez převodu.Med vytáčeli samozřejmě nezavíčkovaný a včely byly jen v jedné bedně.Tak to jsou ti zaplavovači levným medem a takto se také dají sníit náklady na vybavení.Na druhou stranu včelaření beru jako koníčka a financuji do něj stále mení částkyne do jiných svých koníčků- např. numismatiky.Ve včelách se i něco z investic vrátí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18627
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlik (216.208.255.146) --- 10. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18586) (18587)
Nevím proč by se do "zadrátovaného" koe měly rámky vkládat sloitěji.Samozřejmě ani z drátěnky se dráty neuvolňují, protoe byly zalité cínem.Cín je ale po dlouhých letech pouívání ji "zalý".Moná je to ale také tím , e to je jetě lidově-demokratický výrobek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18626
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 9. 2006
Vyvařování vosku
Pokud bude k dispozici nějaké velké množství zbytků z vyvařování vosku, třeba by se vyplatilo vosk extrahovat organickým rozpouštědlem, třeba technickým benzínem a ten potom oddestilovat v aparatuře. Byl by to ale asi spíše vosk pro technické použití než pro návrat včelám. Napadá mě ještě možnost využít automatickou pračku. Zbytky voští, možná i obyčejné voští by se vložily do více plátěných obalů, vypralo by se to při 100 st C a potom odstředilo. Zas by na té pračce kvůli vosku už nejspíš nešlo prát.
R. Polášek Stonjek (213.151.87.17) --- 9. 9. 2006 Vyváření vosku Jelikoľ nastal čas dělat pořádek v plástech tak několik postřehů z vyváření vosku. Celkem jsem porovnal 3 způsoby. Vyváření v pařáku, asi nejčastějąí způsob v Česku, vyváření ve vroucí vodě pod roątem/ literatura udává výtěľnost nic moc/, a pouľití vyvíječe páry a plastové nádoby jak nabízí v obchodě např. př. Sedláček. V pařáku jsem měl 1600W tělísko a zaizolované stěny, tedy podstatné vylepąení produkující cca 3 x víc páry. Rel stáří rezatost a menąí únik vody mě vedlo k rozhodnutí ho vyřadit a tak jsem ąroubem utahoval na krev. Zbytky jsem protáhl drtičem na jablka, vloľil do jutového pytle zavázal a uloľil do velkého zabíjačkového hrńce. Nad to roąt z latěk, 3 betonové cihly jako závaľí, zalil jsem deą'ovou vodou a vařil na dvouplotýnkovém vařiči, obě plotny naplno. Překvapením bylo, ľe z cca 22 kg odpadu jsem vyvařil přes 3 kg. vosku. Protoľe jsem se jeątě nedostal k výrobě nového zařízení na těľbu vosku, vyuľil jsem nabídky kamaráda a půjčil si od něj uvedený vyvíječ páry. Do plas. nádoby se vejde 8 plástů 39 x 35 a 2 - 3 poloviční. Za 1 hodinu je vytaveno, ale rámky se musí ručně dočistit. Vosk je krásně ľlutý. Opět jsem otestoval v hrnci pod roątem. To co jsem vytavil nestojí prakticky za zmínku. Z toho pro mě vyplývá, ľe nejhorąí výtěľnost poskytuje běľný vařák, naopak vyváření pod roątem je překvapivě hospodárné. Překvapil i vyvíječ, od kterého jsem tak vysokou výtěľnost neočekával. Pro menąího včelaře tedy bezesporu pokrok aľ na tu cenu. Mě vąak nejvíce do budoucna oslovuje vyváření plástů ve vaně s vroucí vodou např. jak to dělají v Dole a pak zbytky dovařit pod roątem. Snad to do jara stihnu vyrobit. Zdraví R. Stonjek
----- Original Message ----- From: Radim Polášek To: Včelařská konference Sent: Saturday, September 09, 2006 2:14 PM Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení
Je dobře, že se konečně v konferenci na webové stránce nezobrazují v odpovědích emaily, takže roboti hledačí mailových adres pro spamy přijdou zkrátka. Aspoň doufám. Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, že se to zatím neděje.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18622
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (67.19.171.42) --- 9. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení
Je dobře, že se konečně v konferenci na webové stránce nezobrazují v odpovědích emaily, takže roboti hledačí mailových adres pro spamy přijdou zkrátka. Aspoň doufám. Ale jinak by se příspěvky přímo vkládané na webové stránky měly rozesílat i maily, vypadá to, že se to zatím neděje.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: Radim Polášek To: Včelařská konference Sent: Saturday, September 09, 2006 8:04 AM Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení
Mě tam zaujaly ty bezpečnostní předpisy. Je vidět, že koncentrovaná kyselina mravenčí není nějaká neškodná vodička jako kuchyňský ocet, ale že za určitých podmínek může způsobit problém. I když tyto bezpečnostní předpisy jsou evidentně napsané pro někoho, kdo používá kyselinu mravenčí po hektolitrech a ne po deci a litrech, jako včelaři u nás. Já bych z toho vytáhnul pár věcí: To, co se dá dělat s kyselinou venku, třeba ředění, dělat vždy venku. Stavět se proti větru, neboli nečichat výpary z kyseliny. Při ředění a podobné manipulaci používat gumovou nebo plastovou zástěru a podobné ochranné pomůcky nebo se smířit s děrami v oblečení pri potřísnění a nutností oplachu do pár desítek sekund pří průniku na kůži. Přirozeně při zásahu oka nebo podobně citlivých míst musí být okamžitý oplach vodou. Nepracovat s kyselinou na úrovni očí, ale vždy co nejníž. Mít s sebou vždy po ruce nějakou vodu, třeba v PET flašce na ten oplach. Z originálního obalu, flašky nestahovat tu plastovou síťku, chrání flašku před naťuknutím.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18621
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jirí Cafourek (e-mailem) --- 9. 9. 2006
Re: zkouka (18616) (18617)
Nějaký "m" mi nestojí ani za odpověď. Jura Cafourek. Omlouvám se vem ostatním, kteří se umí podepsat. Nechci otravovat konferenci zbytečnostmi, ale nějak mi nechodila - ta konference. A já hodně stojím o to, aby mi chodila. Proto ta zkouka. ----- Original Message ----- From: m To: Veelaoská konference Sent: Friday, September 08, 2006 10:43 PM Subject: Re: zkou1ka
Pane Cafourku, přenechejme zkousky a testy správci konference. Podle veho jsou tu desítky nebo dokonce stovky přihláených uivatelů, kteří to dostanou. Kdyby si vichni začali najednou testovat vlastní problémy, to by to tu vrzalo ... Hezký večer do Berouna.
Jiří Cafourek <cafourek/=/klavirnictvi.cz> wrote: aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
m.
------------------------------------------------------------------------------ Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.
------------------------------------------------------------------------------
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18620
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (195.225.177.190) --- 9. 9. 2006
Vyváření vosku
Jelikož nastal čas dělat pořádek v plástech tak několik postřehů z vyváření vosku. Celkem jsem porovnal 3 způsoby. Vyváření v pařáku, asi nejčastější způsob v Česku, vyváření ve vroucí vodě pod roštem/ literatura udává výtěžnost nic moc/, a použití vyvíječe páry a plastové nádoby jak nabízí v obchodě např. př. Sedláček. V pařáku jsem měl 1600W tělísko a zaizolované stěny, tedy podstatné vylepšení produkující cca 3 x víc páry. Žel stáří rezatost a menší únik vody mě vedlo k rozhodnutí ho vyřadit a tak jsem šroubem utahoval na krev. Zbytky jsem protáhl drtičem na jablka, vložil do jutového pytle zavázal a uložil do velkého zabíjačkového hrńce. Nad to rošt z latěk, 3 betonové cihly jako závaží, zalil jsem dešťovou vodou a vařil na dvouplotýnkovém vařiči, obě plotny naplno. Překvapením bylo, že z cca 22 kg odpadu jsem vyvařil přes 3 kg. vosku. Protože jsem se ještě nedostal k výrobě nového zařízení na těžbu vosku, využil jsem nabídky kamaráda a půjčil si od něj uvedený vyvíječ páry. Do plas. nádoby se vejde 8 plástů 39 x 35 a 2 - 3 poloviční. Za 1 hodinu je vytaveno, ale rámky se musí ručně dočistit. Vosk je krásně žlutý. Opět jsem otestoval v hrnci pod roštem. To co jsem vytavil nestojí prakticky za zmínku. Z toho pro mě vyplývá, že nejhorší výtěžnost poskytuje běžný vařák, naopak vyváření pod roštem je překvapivě hospodárné. Překvapil i vyvíječ, od kterého jsem tak vysokou výtěžnost neočekával. Pro menšího včelaře tedy bezesporu pokrok až na tu cenu. Mě však nejvíce do budoucna oslovuje vyváření plástů ve vaně s vroucí vodou např. jak to dělají v Dole a pak zbytky dovařit pod roštem. Snad to do jara stihnu vyrobit.
Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18619
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení
Mě tam zaujaly ty bezpečnostní předpisy. Je vidět, že koncentrovaná kyselina mravenčí není nějaká neškodná vodička jako kuchyňský ocet, ale že za určitých podmínek může způsobit problém. I když tyto bezpečnostní předpisy jsou evidentně napsané pro někoho, kdo používá kyselinu mravenčí po hektolitrech a ne po deci a litrech, jako včelaři u nás. Já bych z toho vytáhnul pár věcí: To, co se dá dělat s kyselinou venku, třeba ředění, dělat vždy venku. Stavět se proti větru, neboli nečichat výpary z kyseliny. Při ředění a podobné manipulaci používat gumovou nebo plastovou zástěru a podobné ochranné pomůcky nebo se smířit s děrami v oblečení pri potřísnění a nutností oplachu do pár desítek sekund pří průniku na kůži. Přirozeně při zásahu oka nebo podobně citlivých míst musí být okamžitý oplach vodou. Nepracovat s kyselinou na úrovni očí, ale vždy co nejníž. Mít s sebou vždy po ruce nějakou vodu, třeba v PET flašce na ten oplach. Z originálního obalu, flašky nestahovat tu plastovou síťku, chrání flašku před naťuknutím.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: Jiří Cafourek To: Včelařská konference Sent: Friday, September 08, 2006 1:11 PM Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení
To by nebyl problém. Od této neděle odpoledne je k dispozici na telefonu 739 776 562 pan Růžička, vynálezce těch kapilárních desek. Jedna deska vychází na 25,- Kč, je ovšem několika násobně použitelná. V praxi je to tak, že desky se nechají (ale nemusí) přes zimu ve včelách (někdy se stane, že je včely rozkousají) a koncem dubna, počátkem května - podle počasí, se jen znovu namočí do kyseliny a dají zpátky. Po odpaření - cca 21 dní - se z úlů vyjmou, proloží voskovým papírem, jinak by se slepily dohromady, a uskladní.. A koncem srpna zase do kyseliny a tak dokola. V USA a v Kanadě se s tím tak nemazlí, při počtech včelstev 5.000, ale i 40.000 na to nemají čas, dávají vždy nové. Víc informací se dovíte na adrese: www.mitegone.com . Na té stránce jen kliknete na českou vlaječku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18618
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (211.1.181.23) --- 8. 9. 2006
Re: zkouka (18616)
Pane Cafourku, přenechejme zkousky a testy správci konference. Podle veho jsou tu desítky nebo dokonce stovky přihláených uivatelů, kteří to dostanou. Kdyby si vichni začali najednou testovat vlastní problémy, to by to tu vrzalo ... Hezký večer do Berouna.
Jiří Cafourek <cafourek/=/klavirnictvi.cz> wrote: aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa _______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
m. --------------------------------- Yahoo! Messenger with Voice. Make PC-to-Phone Calls to the US (and 30+ countries) for 2˘/min or less.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18617
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Cafourek (e-mailem) --- 8. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení
To by nebyl problém. Od této neděle odpoledne je k dispozici na telefonu 739 776 562 pan Růžička, vynálezce těch kapilárních desek. Jedna deska vychází na 25,- Kč, je ovšem několika násobně použitelná. V praxi je to tak, že desky se nechají (ale nemusí) přes zimu ve včelách (někdy se stane, že je včely rozkousají) a koncem dubna, počátkem května - podle počasí, se jen znovu namočí do kyseliny a dají zpátky. Po odpaření - cca 21 dní - se z úlů vyjmou, proloží voskovým papírem, jinak by se slepily dohromady, a uskladní.. A koncem srpna zase do kyseliny a tak dokola. V USA a v Kanadě se s tím tak nemazlí, při počtech včelstev 5.000, ale i 40.000 na to nemají čas, dávají vždy nové. Víc informací se dovíte na adrese: www.mitegone.com . Na té stránce jen kliknete na českou vlaječku.
Pro zájemce zveřejňuji jeho program:
Bill's (Vaclav) Ruzicka Schedule of Engagement
On Czech Republic Visit September 6-26
Rozvrh Schuzek
September Morning
(Dopoledne) Afternoon (Odpoledne) Evening
(Večer) 6 Wednesday
Streda Arrival at 4:25pm Booked 7 Thursday
Ctvrtek Family Meeting Meeting in Doll & Other Contacts 8 Friday
Patek Open 9 & 10 Sat/Sun Family Reunion Rodina Slezina & Suatba 11 Monday
Pondeli EuroBee Poster Presentation EuroBee Poster Presentation Open 12 Tuesday
Utery EuroBee Poster Presentation EuroBee Poster Presentation Open 13 Wednesday
Streda EuroBee Poster Presentation EuroBee Poster Presentation
< Reunion with čSA friends > 14 Thursday
Ctvrtek EuroBee Poster Presentation EuroBee Poster Presentation Open 15 Friday
Patek EuroBee Poster Presentation Presentation - Canadian Beekeeping 16 Saturday
Sobota Open < Reunion with čSA friends > 17 Sunday
Nedele Open 18 Monday
Pondeli Open 19 Tuesday
Utery Open 20 Wednesday
Streda Open 21 Thursday
Ctvrtek Open 22 Friday
Patek Open 23 Saturday
Sobota Open 24 Sunday
Nedele Open 25 Monday
Pondeli Open 26 Tuesday
Utery Departing 12:45 Prague
Chceteli se se mnou sejit neb zorganizovat přednášku volejte.
In those days it is best to contact me at +420-739-776-562.
----- Original Message ----- From: Ludvík Vlcek To: Ivan Cerny ; Včelařská konference Sent: Friday, September 08, 2006 7:19 AM Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení
Přeji dobrý den, mám zájem o vyzkoušení a tak jestli ještě máte nějaké desky prosím o zaslání na adresu : Ludvík Vlček, Elišky krásnohorské 414, 665 01 Rosice u Brna. Náklady s odesláním Vám rád uhradím. Ďěkuji. Ludvík Vlček
----- Original Message ----- From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, September 06, 2006 11:20 AM Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení
Omezený počet desek mám k dispozici pro vyzkoušení. Kdo by měl zájem, napište mi off-line, domluvíme se. Ivan
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18615
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.53) --- 8. 9. 2006
Re: (18566) (18571) (18572) (18573) (18575) (18577) (18579) (18585) (18602)
...na eurech najdeš orlici,ne lva ....
.......
správně je asi
.... na eurech najdeš "I" orlici... - každá země snad má svoji zadní stranu
"ZATÍM" ne lva ...
až zavedeme Euro, budou tam i naše "reverzy" neboli zadní strany. Někdy mám dojem, že by jsme tam mohli místo lva razit zadnici. Symbol naší nové národní hrdosti a sebejistoty/sebelitování.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18610
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ludvík Vlcek (e-mailem) --- 8. 9. 2006
Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení
Přeji dobrý den, mám zájem o vyzkoušení a tak jestli ještě máte nějaké desky prosím o zaslání na adresu : Ludvík Vlček, Elišky krásnohorské 414, 665 01 Rosice u Brna. Náklady s odesláním Vám rád uhradím. Ďěkuji. Ludvík Vlček
----- Original Message ----- From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, September 06, 2006 11:20 AM Subject: Re: [Vcely] Varoa - moderní způsob léčení
Omezený počet desek mám k dispozici pro vyzkoušení. Kdo by měl zájem, napište mi off-line, domluvíme se. Ivan
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
_______________________________________________ Konference Vcely Vcely/=/v.or.cz http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18609
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595) (18599) (18600)
> Od: m : > A nikdo jetě nezodpověděl otázku co to v tom cukru vlastně je to hnědé > barvivo a hlavně kolik tam toho je. ........
Nejde o barvu. Jde o příměsy a bílý cukr tuím nemá v nečistotách přesahovat 5 . Tj. 0,5 %. ...
Dokument o cukrech (JE TAM I UMĚLÝ MED) je zatím dostupný na: http://www.senat.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/new/sqw/text.sqw?CID=792&K=agendaEU1
A se daří.
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18608
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18601) (18603) (18605)
> Od: P.K.:
> to není jednoduché-svářeč,soustruník,elktrikář,lakýrník s pecí... .......
Mám jednoho poruce, ale kdybych o otravoval s nějakou blbostí, která se jako sériovka dá koupit, tak bych u něj nepochodil. Poslal by mě do obchodu, a si ji koupím a neotravuji, protoe vyjde levněji. Jo medometové centrum pro komerčního včelaře ... to by nebyl problém, nebo nějakou linku. Prostě váhově stroj minimálně od 50 kg nahoru. ...To jo.(vytáčím ve 400 kg stroji) :-)
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18607
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595) (18596) (18597)
> Od: m: ... > Jestlize je ten cukr zlutohnedy diky primesim, tak je treba rict, ze > vytoceny med take neni bily, ale je zlutohnedy diky primesim. Tudiz jestli > ty primesy v cukru by vcelam plnily vacky nejakou podstatnou merou, tj. > vice nez primesy v medu. Ony se vcelam ty vacky plni jiz pouhym travenim > cukru a je to prirozeny proces. .......
Podívej. Jestli chce risknout afinádu na zimování, hurá dotoho. Ale ty nerozliuje základní věc. A to, jestli je příměs v afinádě stravitelná včelou při zimování. ........Stravitelná........,při .......zimování. ......... nebo ne. To je důleité u potravy odebírané během zimy a brzkého jara. Nesrovnávej v med s cukrovarnickou afinádou. Není co srovnávat. Jsou to dvě odliné směsi!
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18606
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.17) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584) (18601)
V podstatě to není nic tak sloitého. Já ho svařil obalovanými elektrodami. Myslím , e kdo chce ale řeit generálku medometu, měl by začít zgruntu a ne jen od konce. el patlání barev na sud nemohu nikomu moc doporučit. Za nejlepí řeení povauji nastříkat prákovou barvou a vypálit v peci. U koe pak zvolit nějakou formu el. pohonu, protoe je 21 století. Kdy zvolím elektrický pohon, je dobré oba konce hřídele zaloiskovat a hřídel protáhnout pod sud. Dále je nutné zesílit nohy. Take je toho poměrně dost a pár korun to také bude stát. Kdo neumí alespoň trochu svařovat a nemá kamaráda soustruníka je asi lepí vydělat peníze jinde a svěřit výrobu odborníkům. Jinak anticoro koe do 3 nebo 4 rámk. medometů se běně prodávají. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18603
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (217.77.165.35) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584)
svařit to není problém,pochromovat potravinářským chromem taky ne(to co je na vodovodních bateriích),otázka co to vydrí v potravinářské kvalitě,ale pokud medomet dělat doma tak svařit jen ten stojan,plastová nádoba,nerez ko, a převod se starýho medometu,toto mi přijde tak nejrozumějí pro 4 včelstva....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18601
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595) (18599)
> jiní naopak naříkali
Samozřejmě, můe to tak být,ale taky nemusí. Ostatně čtu v jedné staré moudré knize, e i v zimě je moné pravidelně pozorovat prolety včel. Můj názor je, e stolní cukr je tu velmi krátkou dobu zato včely odpradávna. Měly by tedy mít schopnost se s příměsí v cukru vypořádat a ne čekat na čistý stolní cukr od člověka.
A nikdo jetě nezodpověděl otázku co to v tom cukru vlastně je to hnědé barvivo a hlavně kolik tam toho je.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18600
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595)
Nevím, jestli dělali nebo nedělali pokusy nějací výzkumníci, pamatuji ale, e ty pokusy dělali samotní včelaři v době, kdy se takového cukru dalo sehnat za babku přímo z cukrovaru hafo ... Někteří si libovali, jak levně zakrmili včely, jiní naopak naříkali. Z těch naříkajících někteří neúspěch přikládali tomu, e zrovna "vyfasovali" patnou várku, jiní (podle mě asi správněji) dávali vinu za neúspěch nepříznivým povětrnostním podmínkám, které opozdily jarní prolet. Sám se ale domnívám, e pouít krmivo s tak nejistým výhledem na konečný výsledek, si asi ty nae miluky snad ani nezaslouí. S pozdravem Petr
----- Original Message ----- From: "m" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, September 01, 2006 5:49 PM Subject: Re: zlutohnedy cukr
>> cukr lutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neproel poslední čistící > fází. > > Tak ne to hned odsuzovat, e se takový nevyčitěný cukr pro včely nehodí, > bylo by lepí to vyzkouet... ...Ostatně divím se, e nějací výzkumníci pokus se lutým cukrem u neudělali...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18599
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
Re: domaci vyroba kose pro medomet (18582) (18584)
> Takze, pokud doma nemas alespon svarecku s ochrannou atmosferou (nejlepe argon) nech koumani a zadej to odbornikum. Vzdyt firma Vodicka uz nabizi i medomety na splatky.
A budu mít z medu příjem 300 tisíc za rok, tak si rád koupím medomet za 60 tisíc. Pokud budu mít příjem tak 100 tisíc, tak si koupím medomet i za 15 tisíc, ale do té doby budu kadý tisíc váit, protoe by to byla dlouhodobá investice její splatnost je nejistá. Galvanizuje někdo starí opotřebené koe? Asi ne, take nezbývá ne zase koupit nový medomet a opět velká investice.
Je tu ale jetě jedno řeení. Kouknout k včelařům, kteří plní světový trh levným medem. Pochybuji, e bění včelaři v Jiní Americe nebo Africe pouívají medomety od 15 tisíc nahoru. Nejspíe tam ten med tlačí ručně nebo dřevěným lisem. A jak tu někdo napsal, med vydrí hodně, určitě se to ve sklenici nepozná.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18598
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595) (18596)
> To jo, ale kde vezme glukózu a fruktózu ve správném poměru a navíc s enzymatickou součástí od včel(výměky láz)? To je obsaeno v zásobách při dodání cukrovarnické sacharózy jako roztoku. S roztokem čisté fruktózy nebo s čisté glukózy jako dodání zásob na zimu by jsi u včel moc nepochodil
Namichat oba jednoduche cukry by asi nebyl problem, ten pomer kolisa i v medech, ale bylo by to ekonomicky drahe reseni a je otazkou jestli vcely tyto cukry primo vubec odebiraji nebo je odebraji jen ze zavickovanych bunek?
Ja chtel rict, ze v medu je cukru jen 80 procent, zbyvajici je voda, aminokyseliny, enzymy, pyl, mineralni latky.
Jestlize je ten cukr zlutohnedy diky primesim, tak je treba rict, ze vytoceny med take neni bily, ale je zlutohnedy diky primesim. Tudiz jestli ty primesy v cukru by vcelam plnily vacky nejakou podstatnou merou, tj. vice nez primesy v medu. Ony se vcelam ty vacky plni jiz pouhym travenim cukru a je to prirozeny proces.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18597
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594) (18595)
> Od: m:
> Oproti tomu v medu je přítomna ji přímo glukóza a fruktóza, sacharóza jen > okrajově. Včely tyto dva cukry mohou ihned trávit. Správně by tedy bylo > krmit včely jednoduchými cukry. .......
To jo, ale kde vezme glukózu a fruktózu ve správném poměru a navíc s enzymatickou součástí od včel(výměky láz)? To je obsaeno v zásobách při dodání cukrovarnické sacharózy jako roztoku. S roztokem čisté fruktózy nebo s čisté glukózy jako dodání zásob na zimu by jsi u včel moc nepochodil. ;-) Resp. dovčelařil by jsi.
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18596
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- m (82.100.43.4) --- 1. 9. 2006
Re: zlutohnedy cukr (18590) (18594)
> cukr lutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neproel poslední čistící fází.
Tak ne to hned odsuzovat, e se takový nevyčitěný cukr pro včely nehodí, bylo by lepí to vyzkouet. Co vlastně je tou příměsí do hněda? Ani med není čistý cukr, je ho tam jen 80 procent.
Je omyl myslet si, e včely rafinovaný (bílý) cukr, co je dicukr sacharóza bezproblémů tráví. Včely ho musí podobně jako ve ávě z nektaru těpit na jednoduché cukry fruktózu a glukózu, co pro ně představuje v zimě energetickou i jinou zátě.
Oproti tomu v medu je přítomna ji přímo glukóza a fruktóza, sacharóza jen okrajově. Včely tyto dva cukry mohou ihned trávit. Správně by tedy bylo krmit včely jednoduchými cukry.
Ostatně divím se, e nějací výzkumníci pokus se lutým cukrem u neudělali. Na druhé straně, kdy není údajně k dostání a nevyrábí se, tak není o čem diskutovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18595
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re:lutohn?d? cukr. (18590)
od J. Bure: > Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se > jmenuje a čím je pokaen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda můe být i > nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. ............. Cukr lutohnědý je afináda. Tj. cukr, který neproel poslední čistící fází. Afinovaný (nesprávně přírodní) cukr jako takový má vyí procento nečistot a to je ten problém. Včelstvo by mohlo na nějaké afinádě zcela bez pochyb přezimovat, ale kdo zaručí, e je právě ta nebo ta afináda vhodná k přezimování. Hodně se i v minulosti koumalo jak uetřit a otázkou afinády a i jiných alternativ se zabýval i VúU Vč. Výsledek? : Pouze vzhledově bílí cukr nenese riziko vysokého procenta nečistot a tím řečeno to je ta záruka, která dává předpoklady bezproblémové potravy určené na zimování včelstev.
od Bure: > na co se > tedy pouívá. .......................... Pouívá se u lidí, kteří jsou přesvědčeni, e sladí zdravě. Potom v konzervárnách, lihovarech atp., ale tam se u dávno přelo také větinou na bílý cukr. (Z důvodu nabídky a potávky trhu a i právě té čistoty vhodné ke zkvaení a ke enz. těpení např. v limonádách místo aspartamu ) Spotřeba cukru na hlavu za rok a jednoho obyvatele Evropy je obrovská.
PS: Poslední dobou jsem zaregistroval i monost nákupu cukru přes SZIF. Jedná se ale o obrovské obchody s cukrem, na které mohou reagovat pouze někteří. To v souvislosti i stím, e cukr bílý ke krmení se značí nějakou barvou. Je uvolněn pouze na tento účel a je levnějí.To značení je něco jako benzíny a lihy. Cukr je strategická komodita na trhu.
od Bure: > > Velmi děkuji za informaci. ............ Rádo se stalo. Pro odborníky ve včelařství cokoli. ;-)
_gp_ http://vindex.ic.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18594
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: lutohnědý cukr. (18590)
No a co to je za cukr? lutohnědý byl afinovaný cukr. Včely krmené jím na zimu v pohodě přeily, kdy co kadých měsíc a půl byla obleva a mohly se vypráit. Letoní zima tady na severní Moravě by je nejspí ale zahubila. Sháněl jsem ho v prodejnách zemědělského zásobování, prý se ale u nedělá. Taky ale dlouho skladovaný navlhlý původně bílý cukr můe zhnědnout. Nebo cukr skladovaný v elezné nádobě . Jak by si s takovým cukrem včely přes zimu poradily, nevím
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Bure J." <> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM Subject: lutohnědý cukr.
> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se > jmenuje a čím je pokaen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda můe být i > nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A kdy je pro včely nevhodný, > na co se > tedy pouívá. > > Velmi děkuji za informaci. > > Zdravím > Jar. Bure
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18593
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Cafourek (e-mailem) --- 1. 9. 2006
Re: lutohnědý cukr. (18590)
zkouka ----- Original Message ----- From: Pavel Votrubec To: Vcelarska konference Sent: Friday, September 01, 2006 2:09 PM Subject: Re: lutohnědý cukr.
Pro včely se musí pouívat rafinovaný a bělený cukr. Pokud se pouije jiný (nevyčitěný, nebělený), včely si zaplněj kalový váček a můe dojít k onemocnění nosematozou a a k úhynu včelstva. Pavel.
----- Original Message ----- From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, September 01, 2006 2:06 PM Subject: lutohnědý cukr.
> Prosím o informaci ohledně cukru nevhodného pro včely. Jak vypadá, jak se > jmenuje a čím je pokaen, popř. proč je pro včely nevhodný a zda můe být > i > nějaký takto zbarvený cukr pro včely vhodný. A kdy je pro včely nevhodný, > na co se > tedy pouívá. > > Velmi děkuji za informaci. > > Zdravím > Jar. Bure
-- Příchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG. Verze: 7.1.384 / Virová báze: 268.11.6/430 - datum vydání: 28.8.2006
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 18592
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci ji 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 18592 do č. 18652)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starích příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, e nejstarí
jsou nahoře a novějí dole). Ve frontě příspěvků je monost se pohybovat příslunými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarí", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimi konference začíná, a pak klikejte na "novějí",
čím se Vám vdy zobrazí várka novějích 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starí) a postupovat směrem dolu (kde jsou novějí).
Nejnovějí - Novějí - Starí - Nejstarí
Klikněte sem pro nápovědu