78234

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



KOZLÍK (194.212.232.6) --- 26. 9. 2006
Re: co je to za kytku (18735)

Jestli jsou ty listy podobné lipovým, ale více protažené do špičky než do srdce, tak bych to taky typoval na křídlatku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 26. 9. 2006
Medové pivo

Přátelé, jen tak pro zajímavost - vaříte někdo medové pivo? Nemyslím
medovinu s chmelem, ale poctivé pivo, ve kterém je místo cukru med.

http://www.homebrewing.cz

mp

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 26. 9. 2006
Re: 3mm síto (18784)

Sitá rôzneho druhu sa na Slovensko dovážajú z Česka, tak si myslím, že jeho zakúpenie pre Vás by nemal byť problém. Ponúkané sitá sú s okami 3,15mm nie 3mm (používam ich pri odbere obnôžkovaného peľu,sú nad nádobami s odpadnutým peľom, aby sa včely k nemu nedostali), čierne (obyčajné) sito 1m2 stojí asi 235 Sk a pozinkované 270 Sk. Nakupujem ich v tzv. železiarstvach, bežné predajne kde možno kúpiť od všetko do domácnosti, odklincov až po vakurovacie kotly. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 26. 9. 2006
Re: 3mm síto (18785)

Břinek je truhlářství v Jesenici v okrese Rakovník a je možné, že toto pletivo nabízí. Má webové stránky na http://brinek.cz/. Jinak nabízel pletivo i Sedláček v Bučovicích(http://www.vcelarstvisedlacek.cz). Obvykle se dá zaskoupit v prodejnách s hutním materiálem typu Ferona a je poměrně drahé.
S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel.T (193.108.106.20) --- 26. 9. 2006
3mm síto

tedy, chtěl jsem říci vč. potřeby Břinek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel.T (193.108.106.20) --- 26. 9. 2006
3mm síto

neznáte někdo aktuálně kde se dá sehnat 3mm drátěné síto?
kdysi někdo zmiňoval železářství Břinek
nikdy jsem na něj ale nenarazil
teď bych ho potřeboval
děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 25. 9. 2006
Re: Fwd:Kvalitne matky (18771) (18775)

Pěkné odpoledne. Myslíte si ,že jen Rakouské matky jsou ty nejkvalitnější? Pozor na zklamání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 25. 9. 2006
Re: Mor (18725) (18726) (18727) (18736) (18740) (18762)

budu, ale nebudu stavět mladší do takové situace ,kterou teď poznávám...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 25. 9. 2006
Re: med (18758) (18760) (18765)

to starodávné trhnutí souší je platné,řídím se tak bez refr.,pastuju a ještě nebyl problém.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 25. 9. 2006
Re: med (18758) (18760) (18765) (18767) (18768)

a počítáte s přínosem přes den,dál med natahuje vzdušnou vlhkost,světlo při skladování,hygiena medometu,nádob,sklenic apod, dál nepodloženě-vytočený zavíčkovaný m. a zrající sladina má tendenci se rozdělit podle hustoty a pak vrchní vrstva v čeřící nádobě má větší vlhkost,......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 9. 2006
Re: barevnĂŠ mezistĂŹny (18773) (18778)

Od: p.k. :

> včelařský velkoobchod v olomouci je prodává,ale kdo je vyrábí také ví....
.......

To už tu jednou bylo a tuším, že jde o nějakou zpracovnu na Slovensku. .... Už se těším, až tu bude to vyhledávání v příspěvcích. :-) Dost to tu chybí.

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 25. 9. 2006
Re: barevné mezistěny (18773)

včelařský velkoobchod v olomouci je prodává,ale kdo je vyrábí také ví....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 25. 9. 2006
Re: Ježek (18774)

uklízí skoro nebo už mrtveé včely,živé aktivní se před ním v noci schovají,bacha ať si neudělá pelech pod úlem,dělá rachot...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 9. 2006
Re:Fwd:Kvalitne matky (18771)


vmaros

> Prosim o adresy v Rakusku :
>
> Chovatela matiek Lunz ( Lunz am See )
>
> Chovatela matiek Walner
>
> Chovatela matiek Trojsek
>
> Prajem Vam dobre vcelarenie. Marian

Také by mohlo pomoci fórum na:

http://imkerforum.de

_gp_http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 9. 2006
Re:Fwd:Kvalitne matky (18771)


vmaros:
> Prosim o adresy v Rakusku :
>
> Chovatela matiek Lunz ( Lunz am See )
>
> Chovatela matiek Walner
>
> Chovatela matiek Trojsek
>
> Prajem Vam dobre vcelarenie. Marian
........

Předpokládám, že bych v takovém případě asi zkoušel kontaktovat institut té dané země, který by měl mít přehled nad "domácími chovy" .

Pro Rakousko jsem objevil ve Vídni tento kontakt :

http://www13.ages.at/servlet/sls/Tornado/web/ages/directory-internet/A633F2C8B25C07D0C12571E80027DF8E?LD=TBPopUp-e

... snad pomůže.


_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš MATELA (82.202.11.39) --- 25. 9. 2006
Ježek

Zdravím,

včera po setmění jsem náhodou přímo před úlem mladého (letošního) včelstva objevil ježka. Úl je posazen na pneumatice a má nízké dno, takže ježek pravděpodobně dosáhne až k prvnímu otevřenému očku.

Vzhledem k tomu, že ježek se řadí mezi hmyzožravce, mohl by včelám při pravidelných návštěvách asi zaškodit. Možná ale jen sbírá před česnem mrtvolky. Máte někdo s ježkem na včelnici zkušenosti?

Lukáš M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dana Rollerová (85.160.188.196) --- 25. 9. 2006
barevné mezistěny

Dobrý den,
nejsem včelař, ale prodejce dárkového zboží,svíček, pomůcek pro kreativní tvoření..
Hledám výrobce barevných mezistěn na výrobu svíček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 25. 9. 2006
Re[2]: spamy (18758) (18760) (18765) (18767) (18768)


> Je tam ale stále toto upozornění:
> ,,Z důvodu probíhající obnovy webového serveru, na kterém je umístěno WWW
> rozhraní konference, zatím nejsou příspěvky přidané přes web odesílány do
> emailové části konference; na opravě pracujeme. Přeposílání opačným směrem
> (z mailu na web) by mělo fungovat. Za dočasné komplikace (stejně jako
> několik dní ąpatné kódování u příspěvků vloľených do konference) se
> omlouváme."
> Tonda

Aha, to je zapomenutý relikt (a ještě ke všemu se špatně napsaným
kódováním češtiny), který už samozřejmě neplatí.

Už jsem to odstranil.

Díky za upozornění.

Testoval jsem znovu komunikaci a diakritiku, a zdá se, že vše opravdu
chodí tak, jak má.

Takže krásný den a pohodovou diskusi!

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 9. 2006
Fwd:Kvalitne matky




--- Pôvodná správa ---
Odosielatež: vmaros/=/orangemail.sk
Dátum a čas: 19.09.2006 10:38
Adresát: vcely/=/v.or.cz
Predmet: zz


Prosim o adresy v Rakusku :

Chovatela matiek Lunz ( Lunz am See )

Chovatela matiek Walner

Chovatela matiek Trojsek

Prajem Vam dobre vcelarenie. Marian


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 25. 9. 2006
Re[2]: Největší biologický experiment všech dob 2 (18763)


> Tento nihilizmus na tyto stránky vúbec, ale vúbec nepatří. Pan
> administrátor to jistě vyřadí.

To je pravda. Tak jsem to vyřadil.

Kdyby to alespoň nebylo tak hrozně dlouhéééé.

Přítele Petrova prosím, aby si třeba na "volny.cz" zřídil vlastní
webové stránky a podobné materiály (netýkající se přímo včelařství)
tam umístil. A pokud si bude myslet, že včelaři nutně potřebují znát
nějaký text, který tam publikuje, tak sem třeba může dát na něj
link... (odkaz).



J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bureš J. (e-mailem) --- 25. 9. 2006
Re: Přednáka M.Boleslav (18752) (18754)

Přítel Bill Růžička měl přednášku i v Praze po skončení EURBEE l5.9.2006. Určitě i v Mladé Boleslavi říkal, že jejich roztoč je neskonale odolnější než náš (nazývá ho trefně SUPERMAID). Pohledíme-li na stránky "mitegone", zjistíme, že metodika se příliš neliší od naší,letní spad menší než 8-10 roztočů za 24 hod. se považuje za úspěšný.
Roztočík včelí se u nás v současné době pravděpodobně nevyskytuje.
Zdravím
Jar. Bureš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dan (82.99.163.242) --- 25. 9. 2006
Re: med (18758) (18760) (18765) (18767)

Loni jsem měl úplně stejný problém, několik sklenic podobně kvasilo. Byl pastovaný. Refraktometrem jsem naměřil 18%, skladováno v komoře (možná je trochu vlhčí), ale některé byly jinde a dopadly stejně.
Letos, když jsem vytáčel řepku, na 100% zavíčkované plásty měly 18 - 18,5%. Paradoxně v některých nezavíčkovaných buňkách v jiných plástech bylo jen 17%. S vytáčením déle čekat nešlo, některé plásty začínaly krystalizovat. Po celou dobu květu řepky bylo chladno a časté přeháňky - asi hlavní důvod vysoké vlhkosti.
Ty světlé fleky se mi ve sklenicích dělají taky :-(, ale zatím to nic jiného nedělá, snad se to udrží.
Dan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (194.138.39.56) --- 25. 9. 2006
Re: med (18758) (18760) (18765)

Totéž se mi stalo u vloni několika sklenic s pastovanou řepkou.
Skladoval jsem je ale dost v teple, tak 23-25 C, tak jsem to přičítal
tomu. Obsah vody změřený v Dole byl 18 %.
Letos mám vody 17 % a zdá se, že několik sklenic pastovaného medu mi
začalo dělat světlé fleky asi do dvou týdnů po naplnění. Nevím, co se
s tím děje a jak tomu předejít.
Ivan

K> zkrystalizoval, vypadalo to, že je to v pohodě a najednou začaly krystaly
K> měnit strukturu. Vytvářely se větší shluky světlejších krystalů (3-5mm) a
K> mezi nimi tmavší tekutý med. Ten posléze začal kvasit.

K> Zajímavé bylo, že u pastovaného medu jsem nic podobného nepozoroval.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (e-mailem) --- 25. 9. 2006
Re: spamy (18725) (18728) (18747) (18749) (18750) (18753) (18759)

Je tam ale stále toto upozornění:
,,Z důvodu probíhající obnovy webového serveru, na kterém je umístěno WWW rozhraní konference, zatím nejsou příspěvky přidané přes web odesílány do emailové části konference; na opravě pracujeme. Přeposílání opačným směrem (z mailu na web) by mělo fungovat. Za dočasné komplikace (stejně jako několik dní ąpatné kódování u příspěvků vloľených do konference) se omlouváme."
Tonda

>Po nějakou dobu fungovalo propojení mezi webovým a mailovým rozhraním konference pouze jednostranně (čili z mailového do webového, ale ne naopak). To bylo napraveno v průběhu minulého týdne. Tedy nyní obě rozhraní konference jsou opět plně propojena.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (e-mailem) --- 25. 9. 2006
Re: med (18758) (18760)

Znamená to, že včelař vytáčel "nezralý med", který včely ještě pořádně
nepřefitrovaly (nevysušily).

Už se s tím nedá nic jiného dělat, než reklamovat u dodavatele.
Je to škoda, že váš včelař vytáčel nevyzrálý med a tím si znehodnotil kus
své jinak poctivé práce.
Doporučuje se vytáčet med ze 3/4 zavíčkovaný, ale někdy to nejde a tak aspoň
provést zkoušku "zralosti" trhnutím obrácené souše a když kape med, tak to
nechat včelám. Asi měl své "důvody" proč to neudělal.
Pavel
..........
Taky jsem si to dřív myslel. To jsem ale neměl zkušenost s řepkou v blízkosti.
Před dvěma lety mě to potkalo u několika sklenic, loni u něklolika beden. Nedomnívám se, že jsem vytáčel nezralý med, zásadně nevytáčím nezavíčkované plásty (tedy z větší části) a přesto to začalo nenápadně. Med zkrystalizoval, vypadalo to, že je to v pohodě a najednou začaly krystaly měnit strukturu. Vytvářely se větší shluky světlejších krystalů (3-5mm) a mezi nimi tmavší tekutý med. Ten posléze začal kvasit.
Úplně jednoznačné vysvětlení jsem nezískal, ale pravděpodobně pravdivá jsou tdvě tvrzení:
1/ kvašení není závislé jen na obsahu vody, ale i na startovacím obsahu kvasinek v medu
2/ skladovací teplota - její změny - vytváření krystalů a vtlačování vody z krystalů do mezikrystalických prostor, vznik lokálního kvašení.

Med jsem zkusmo dal včelám, a po odsátí tekuté fáze zůstal tuhý med normální - bez vady. To znamená, že kvašení probíhalo jen v tekuté fázi.
V druhém případě se jednalo o nová plastová a těsnící víčka. Med začal v obou případech kvasit až v zimě. V druhém případě byl med skladován v podkrovní místnosti, kde manželka zapnula radiátor a topení mámen na uhlí, takže tam teplota pěkně kolísala. Pokud mě opět potká řepka, první co udělám, že koupím refraktometr.
Zajímavé bylo, že u pastovaného medu jsem nic podobného nepozoroval.
-----
A zároveň mám dotaz. Je možné skladovat med i za mrazu?
To zanmená zkoušel to někdo, nebo je někde nějaké odborné vyjádření.
S tunou medu už bych nerad experimentova.:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (85.248.20.76) --- 25. 9. 2006
Re: med (kvasící) (18758)

To co napsal přítel Votrubec není zcela přesné, protože rozkvašení medu
závisí kromě obsahu vody na mnoha dalších podmínkách (třeba teplotě a
například i koncentraci spor kvasinek - je li větší, může kvasit i med
se 17% vody, jak bylo citováno z jedné vědecké studie i ve Všelařství).
Nehledě na to, že samo vatáčení, které med provzdušní a zbaví plošného
kontaktu s propolisem na víčkách a vnitřních stěnách buněk, vytváří
podmínky pro rozkvašení.

Také není tak úplně pravda, že včelař je buď 'prase' a vytáčí nezralý
med hlava nehlava, nebo 'poctivý' od kterého med vykvasit nikdy nemůže.
V praxi i poctivý včelař vytočí z provozních důvodů malé procento
nezralého medu (např. z nezavíčkovaných buněk na okraji plástů), ale v
celém objemu, zejména pokud používá větší nádoby na čiření, se to
promísí a průměrnou výslednou kvalitu to k horšímu téměř neovlivní,
zatímco pokud by se takový málo zralý med 'sešel' v jedné sklenici, byl
by z ní spolehlivě 'granát'.

Kvasící med není nutné vyhazovat, pro lidskou potřebu není zdravotně
závadný (medovinu také považujeme za pitelnou a je to vykvašený roztok
medu). Hlavní rozdíl spočívá v odlišné chuti, což při použití třeba do
perníčků nemusí být vůbec na závadu.

Včelaři o kvašení řekněte a popište mu pokud možno přesně v jakých
podmínkách byl skladován od převzetí až do zjištění závady - je to pro
něj velmi užitečná informace a pokud byl med skladován řádně, určitě vám
vadnou sklenici rád nahradí.
Hlavně ho prosím nekamenujte - nenechte se mýlit siláckými řečmi
některých včelařů o tom, že "jim med nikdy nevykvasil" a "co že s ním
asi musel ten váš dělat za příšernosti" - prostě měli štěstí a nebo vám
neříkají pravdu.
Vykvasit občas nějaká jednotlivá sklenice totiž může každému včelaři i
při nejlepší snaze (pokud med při rozpouštění schválně nepřehřeje). Jiná
věc je, pokud by kvasící med byl u konkrétního včelaře pravidlem, ale to
jak píšete není Váš případ.

Zastavit kvašení medu nějakým k medu šetrným způsobem nelze, protože
samo med ředí a zlepšuje tak podmínky pro vlastní rozvoj, pomohlo by asi
něco jako pasterizace - prohřátí medu na teplotu spolehlivě usmrcující
většinu živých mikroorganizmů.

Zdraví

J. Čáp, Tábor
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (85.248.20.76) --- 25. 9. 2006
Re: med

Ne vždy musí být "vinen" dodavatel. Protože med je hydroskopický - přijímá
vlhkost z ovzduší, stačí aby byl skladován ve vlhku; protože ho nelze
zavářet, víčka nejsou přisátá vzduchotěsně. A to může být třeba až u
zákazníka.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pavel Votrubec" <votrubec/=/spsul.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 24, 2006 9:11 PM
Subject: Re: med


> Pokud med začal kvasit tak měl v sobě moc "vody". Schválená norma je 19%
> vody.
>
> Znamená to, že včelař vytáčel "nezralý med", který včely ještě pořádně
> nepřefitrovaly (nevysušily)...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PepanSK (e-mailem) --- 24. 9. 2006
Re: Mor (18725) (18726) (18727) (18736) (18740)

I Ty jednou budeš DĚDEK (pokud se vůbec dožiješ)!
Dědek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PepanSK (213.226.226.138) --- 24. 9. 2006
Re: Největąí biologický experiment vąech dob 2

Tento nihilizmus na tyto stránky vúbec, ale vúbec nepatří. Pan administrátor to jistě vyřadí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (82.100.5.252) --- 24. 9. 2006
Re: med (18758)

Pokud med začal kvasit tak měl v sobě moc "vody". Schválená norma je 19%
vody.

Znamená to, že včelař vytáčel "nezralý med", který včely ještě pořádně
nepřefitrovaly (nevysušily).

Už se s tím nedá nic jiného dělat, než reklamovat u dodavatele.

Je to škoda, že váš včelař vytáčel nevyzrálý med a tím si znehodnotil kus
své jinak poctivé práce.

Doporučuje se vytáčet med ze 3/4 zavíčkovaný, ale někdy to nejde a tak aspoň
provést zkoušku "zralosti" trhnutím obrácené souše a když kape med, tak to
nechat včelám. Asi měl své "důvody" proč to neudělal.

Pavel

----- Original Message -----
From: "liska" <bliska/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 24, 2006 8:17 PM
Subject: med


> Prosím o vysvětlení jak se mohlo stát, že letos kupovaný med od včelaře
> (lety ověřený dodavatel velmi kvalitního medu) mi začal v originální
> sklenici kvasit. ještě jsem se s tím nesetkal a nevím kde se stala chyba,
> případně jak dalšímu kvašení zabránit, nebo zda je nutné celou sklenici
> "vyhodid". děkuji za odpověď.
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Administrator (193.165.75.141) --- 24. 9. 2006
Re: spamy (18725) (18728) (18747) (18749) (18750) (18753)

Po nějakou dobu fungovalo propojení mezi webovým a mailovým rozhraním konference pouze jednostranně (čili z mailového do webového, ale ne naopak). To bylo napraveno v průběhu minulého týdne. Tedy nyní obě rozhraní konference jsou opět plně propojena.

Tento dočasný výpadek jednoho směru komunikace mezi oběma rozhraními jsem oznamoval (ale nevím, jestli dosti srozumitelně a zřetelně).

V této době tedy příspěvky podávané do webového rozhraní nebyly distribuovány mailem, takže účastníci přes mailové rozhraní dostávali jen ty příspěvky, které byly mailem podávány. Proto jich dostávali v této době citelně méně.

Nyní je komunikace opět v pořádku. Důkazem toho by měl být tento příspěvek, který podávám na webovém rozhraní a jisté jej dostanou i "mailoví účastníci" konference. Kdykoliv si jakýkoliv účastník konference "via mail" může zkontrolovat, zda dostává všechny příspěvky, jednoduše tím, že nahlédne na webové rozhraní a porovná počet příspěvků zde přítomných s počtem, který obdržel mailem.

Není snad potřeba dodávat, že mailem dostanete příspěvky jen tehdy, je-li Vaše e-mailová adresa funkční. Píši to zde proto, že každou chvíli mi hlásí robot rozesílající příspěvky, že nějaké přihlášené adresy nejsou dosažitelné po celý týden, a tak je deaktivuje. Svoje e-mailové rozhraní nyní každý může ovládat na adrese a pod heslem, které od konferenčního robota nedávno obdržel (tam je možné svou adresu deaktivovat případně ji znovu aktivovat apod.)

Dodávám, že mailem mohou podávat příspěvky jen ti, kteří jsou přihlášni, a pak musejí zaslat svůj příspěvek přesně z té adresy, kterou přihlásili, jinak nebude konferenčním robotem přijat.

Nyní je tedy už včelařská konference plně funkční ve všech ohledech jako před havárií v první dekádě září. V některých ohledech je oproti minulému stavu o něco vylepšena. Ještě plánujeme zprovoznit kvalitnější prohledávání archivu konference (snad v průběhu příštího měsíce).

Co se spamů týče. S tím tato konference nebude asi mít nic společného. Jen pro zajímavost - i mně začalo v uplynulých dnech chodit více spamů. Používám mnoho e-mailových adres v několika doménách a na několik jsou dlouhodobě směrovány spamy. Díval jsem se současné na zvýšení četnosti spamů v souvislosti s cílovou adresou, a mohu konstatovat, že množství spamů vzrostlo v těchto dnech i na ty adresy, které jsem v konferenci nikdy nepoužil. Z toho bych vyvodil, že zvýšení aktivity v oblasti spamu s touto konferencí nikterak nesouvistí. Vítám však samozřejme jakákoliv upozornění, která by ukazovala na nějakou díru v bezpečnosti této konference v ohledu rozesílání spamu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

liska (e-mailem) --- 24. 9. 2006
med

Prosím o vysvětlení jak se mohlo stát, že letos kupovaný med od včelaře (lety ověřený dodavatel velmi kvalitního medu) mi začal v originální sklenici kvasit. ještě jsem se s tím nesetkal a nevím kde se stala chyba, případně jak dalšímu kvašení zabránit, nebo zda je nutné celou sklenici "vyhodid". děkuji za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

dedula 164410 (e-mailem) --- 24. 9. 2006
Re: Mor aneb proč jsem se rozčílil (18725) (18726) (18727) (18736)

Protože jsem už sám dědou (a vnoučka mám moc rád). A taky proto, že nesnáším rychlé odsudky a instantní řešení. Chov včel je velmi specifické odvětví chovu zvířat. Včely nezavřete jako slepice, neuvážete k žlabu, neochočíte. Nemůžete je dát očkovat proti vzteklině a parvoviróze jako psa. Do jisté - velmi značné - míry si dělají, co chtějí. Včelař může pouze vhodnými zásahy chov do jisté míry usměrňovat, nikoliv však řídit v plném slova smyslu. A tato východiska se MUSÍ brát v potaz i při diskuzi o této chorobě. Ano, můžeme nařídit různé zpúsoby řešení nákazové situace, ale NIKDY, opakuji NIKDY nebudeme schopni podchytit VŠECHNA všelstva, která v přírodě žijí. A těm nic nenařídíme, ona žádnou vyhlášku respektovat nebudou, nikdo je nespálí a nezakáže jim létat. A přesto přežívají. Když najdete v lese rozštípnutý smrk a ve výšce 10 m vidíte poletovat včely, co uděláte? Objednáte si plošinu (na vlastní náklady) a když tam nedojede, tak si koupíte žebřík a dostatečně pojištěni na život vylezete nahoru a nalejete tam benzín? Co když to nějakou náhodou vzplane, jste připraveni za to jít do vězení?


Anebo jiný příklad - citace příspěvku:
Od: A.Turcani:
> ...
> Čo je zaujímavé, (otec nekočoval), dovtedy ani potom sa v dedine MVP
> klinicky nepotvrdil! Odkiaľ sa vzal? Od najbližšieho stanovišťa bol
> vzdialený 1 km.
> Na www.vcely.sk som vyslovil domnienku, či spóry MVP sa nemôžu do včelstva
> dostať aj inou cestou (úle si vyrábal sám), ako npr. voľne žijúcimi
> včelstvami, kočovníci (dlhé roky tam kočov. voz nestál), ale reálna cesta
> akou sa spóry do včelstiev môžu dostať, sú medzisteny. ...
.....

Ani já jsem nekočoval, včelstva nepřivážel (nakupoval jsem jen matky) ani neprodával oddělky. Nekupoval jsem žádný cizí med na zkrmování včelám. Atd., atp. A přesto u našich včelstev ve vesnici mor byl diagnostikován, zatím jen prohlížitelem, stále to není potvrzeno rozborem.

Tedy podle mě dost námětů k přemýšlení. A příliš jednoduché řešení, hodit to na "děduly". Všechno bude zřejmě asi trochu složitější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 9. 2006
Nove smery ve vcelarstvi


Po nějaké době jsem prolistovával nabídkový katalog na webu:

http://www.mannlakeltd.com/

Zajímavé a to i pořizovací cenou je:

Plastové A LEVNÉ kompletní rámky (včetně mezistěny)

http://www.mannlakeltd.com/catalog/page11.html

Paleta - čtyřdno (Přehledné foto pro jednoduchou variantu pro manipulaci se včelstvy ve velkém)

http://www.mannlakeltd.com/catalog/page6.html



_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 9. 2006
Re:NejvÏtší biologický experiment všech dob 2

Vzkaz pro: ing. Dipl.Kassimir Petrov PhDr.:

Vážený pane

Civilizace lidí neustoupí od rozvoje vědy a užívání možností, nových výdobytků a technologií. Sám užíváním internetu to dokazujete a jste důkazem takového počínání. Chtěl bych Vám připomenout, že i na Slovensku (dle uvedeného IP) se tak děje. :-)

Obor včelařství není vyjímkou.

S pozdravem G.Pazderka



_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuš - HAiDA (212.158.145.2) --- 24. 9. 2006
RE: Přednáka M.Boleslav (18752)

Ano byl jsem tam a bylo to velmi inspirativní, Ing. Texl mluvil bohužel jen
krátce, zato Bill to rozbalil a svou bezprostředností a poutavým vyprávěním
mě "dostal". Od 15 do 18 hodin mluvil nejen o včelaření a svém živote v
Kanadě a USA, ale hlavně také o MiteGone, jím propagovaném způsobu léčení
varroázy pomocí kyseliny mravenčí. Nahlédněte na jeho stránky
http://www.mitegone.com/ ... jsou i v češtině. Prodej oněch speciálních
desek pro odpařování kyseliny mravenčí bude v Čechách zprostředkovávat Ing.
Ivan Černý (mailto:cerny/=/enertis.cz). Nechci zde uvádět ceny, které na
přednášce padly, protože byly prý jen hrubým odhadem a znáte to, lidi pak
rádi i nad takovým odhadem nové projekty zatracují, každopádně kdyby byly
naše náklady a pracnost při celoročním léčení varroázy tak malé jako v
případě MiteGone, tak se nám i nejen díky možnosti odstranění projevů
rezistence roztočů varroa destructor na námi používané chemické přípravky
tento způsob léčení nepochybně vyplatí. Doporučuji vám životabytí projektu
MiteGone bedlivě sledovat, má budoucnost. Více informací jistě naleznete i v
novém čísle časopisu Moderní Včelař, ve kterém bude o MiteGone jistě celý
článek. A jestli máte možnost, tak jeďte na Billa do Brna
(http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006091701) opravdu to
za to stojí.

Přeji hezký konec září přátelé.

Mir. Jakuš, ZO ČSV DOKSY (http://vcely.euweb.cz)



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pepík
Sent: Sunday, September 24, 2006 8:45 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Přednáka M.Boleslav

Byl jste někdo na přednášce Billa Ruzicky a Petra Texla? Jaké to bylo?

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2006
Re:spamy (18725) (18728) (18747) (18749) (18750)

je to tak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: spamy
> Datum: 24.9.2006 08:08:07
> ----------------------------------------
> S přesunutím webu diskuze nějak ubylo včelařských příspěvků, zato mně skoro
> stejnou měrou přibylo spamu.
>
> R. Polášek
>
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (e-mailem) --- 24. 9. 2006
Přednáška M.Boleslav

Byl jste někdo na přednášce Billa Ruzicky a Petra Texla? Jaké to bylo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (87.197.195.224) --- 24. 9. 2006
Re: Mor veelího plodu/Ochranné pásmo (18725) (18728) (18747) (18749)

Spory moru plodu nejsou voskovitého charakteru, ale je to nejspíš
charakterem tuhá látka. Proto se dá čekat, že při zpracování zamořeného
voští nejvíc spor zůstane ve zbytcích a v nečistotách ve vosku, v samotném
vosku méně. I když u běžně čištěného vosku spory v mezistěnách stačí na
nakažení včelstva, to je nejspíš i experimentálně prokázáno. Takže v případě
podezření na mor by se měly ty zbytky jednoznačně spálit, ani zakopání někde
hlouběji do země není spolehlivou likvidací. Domácí desinfekce vosku asi
bude trochu problematická. Jednak asi musí být dodrženy poměrně přesně
teploty, při nižší bude desinfekce neúčinná, při vyšší může dojít k
tepelnému poškození vosku, jednak zahřívat vosk v přítomnosti s kyselinou
sírovou, jak se to děje ve výrobnách, je poměrně nebezpečná věc. A s
předepsanou koncentrací kyseliny sírové to asi nepůjde, za nezvýšeného tlaku
bude taková směs vařit dříve, než dosáhne potřebné teploty. Taky může být
problém s nádobami, za tak vysoké teploty může kyselina sírová nerezovou
ocel napadnout a rozpouštět, tím se dostanou do vosku poměrně jedovaté kovy
jako nikl a chrom a jiné. Relativně bezpečným způsobem by se počet spór ve
vosku dal snížit podobným způsobem, jako se ve vodárenství čistí voda. Tam
se přidává do vody látka, která sama ve vodě vytváří objemnou sraženinu.
Nečistoty se na tuto sraženinu nachytají, spolu s ní klesnou na dno jako
kal, čistá voda odteče a kal zůstane. Podobně by se spory z vosku daly
vychytat přidáním nějakého jemně práškovitého prostředku, který by se pak
odstranil standartním čištěním vosku rozpouštěním s vodou a pomalým
tuhnutím.. Napadá mě mletý mastek, mleté dřevěné uhlí, to by ale mohlo i
vosk barevně změnit, vybělit ho nebo práškové prostředky na bázi jílu, jako
je bentonit a podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 23, 2006 8:42 PM
Subject: Re: Mor veelího plodu/Ochranné pásmo


Od: A.Turcani:
> ...
> Čo je zaujímavé, (otec nekočoval), dovtedy ani potom sa v dedine MVP
> klinicky nepotvrdil! Odkiaľ sa vzal? Od najbližšieho stanovišťa bol
> vzdialený 1 km.
> Na www.vcely.sk som vyslovil domnienku, či spóry MVP sa nemôžu do včelstva
> dostať aj inou cestou (úle si vyrábal sám), ako npr. voľne žijúcimi
> včelstvami, kočovníci (dlhé roky tam kočov. voz nestál), ale reálna cesta
> akou sa spóry do včelstiev môžu dostať, sú medzisteny. ...
.....

To, že se mor může šířit nedostatečně ošetřenými mezistěnami je známo a není
potřeba to zkoumat. Existuje možnost jak to prokázat. Ale nato by mohl
odpovědět VÚ Vč. (třeba i na Slovensku)

Každopádně co je známo,tak to, že koncentrace původce moru se snižuje! při
zpracování. A tím snížení myslím to, že jestli není dostatečně vosk ošetřen
kyselinou a není-li v autoklávu dostatečně dlouhou dobu, může být to snížení
(likvidace původce) nedostatečné.

Mohu jen odhadem a z logické úvahy vyjít z toho, že souběžně s výše
uvedeným, se to snížení dosáhne i smícháváním vosků z různých míst - s nebo
bez výskytu moru.

(k problému s domněnkou)
Každopádně ze zdrojů (čas. Včelár) Antone vím, že nějakej problém s voskem
kdysi v určité chvíly na Slovensku byl. (dnešní stav by měl být už ze 100%
jako výrobny mezistěn pod dohledem veteriny nebo po proškolení "Jak ošetřit"
vyvařený vosk před např. litím domácích mezistěn)

Každopádně v dnešní době, kdy je včelař směrován aby si prodal svou produkci
medu pokud možno "ze dvora", by bylo záhodno také vzhledem k šikovnosti
včelařů jim vydat pokyny pro postup při dezinfekci vosku při samovýrobě
(kolování vosku)vlastních mezistěn ve vlastním chovu. To z ohledem i nato,
že existuje výhodnější možnost si i mezistěny vyrábět doma.

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (87.197.195.224) --- 24. 9. 2006
spamy (18725) (18728) (18747) (18749)

S přesunutím webu diskuze nějak ubylo včelařských příspěvků, zato mně skoro
stejnou měrou přibylo spamu.

R. Polášek

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 9. 2006
Re: Mor vèelího plodu/OchrannÊ påsmo (18725) (18728) (18747)

Od: A.Turcani:
> ...
> Čo je zaujímavé, (otec nekočoval), dovtedy ani potom sa v dedine MVP
> klinicky nepotvrdil! Odkiaľ sa vzal? Od najbližšieho stanovišťa bol
> vzdialený 1 km.
> Na www.vcely.sk som vyslovil domnienku, či spóry MVP sa nemôžu do včelstva
> dostať aj inou cestou (úle si vyrábal sám), ako npr. voľne žijúcimi
> včelstvami, kočovníci (dlhé roky tam kočov. voz nestál), ale reálna cesta
> akou sa spóry do včelstiev môžu dostať, sú medzisteny. ...
.....

To, že se mor může šířit nedostatečně ošetřenými mezistěnami je známo a není potřeba to zkoumat. Existuje možnost jak to prokázat. Ale nato by mohl odpovědět VÚ Vč. (třeba i na Slovensku)

Každopádně co je známo,tak to, že koncentrace původce moru se snižuje! při zpracování. A tím snížení myslím to, že jestli není dostatečně vosk ošetřen kyselinou a není-li v autoklávu dostatečně dlouhou dobu, může být to snížení (likvidace původce) nedostatečné.

Mohu jen odhadem a z logické úvahy vyjít z toho, že souběžně s výše uvedeným, se to snížení dosáhne i smícháváním vosků z různých míst - s nebo bez výskytu moru.

(k problému s domněnkou)
Každopádně ze zdrojů (čas. Včelár) Antone vím, že nějakej problém s voskem kdysi v určité chvíly na Slovensku byl. (dnešní stav by měl být už ze 100% jako výrobny mezistěn pod dohledem veteriny nebo po proškolení "Jak ošetřit" vyvařený vosk před např. litím domácích mezistěn)

Každopádně v dnešní době, kdy je včelař směrován aby si prodal svou produkci medu pokud možno "ze dvora", by bylo záhodno také vzhledem k šikovnosti včelařů jim vydat pokyny pro postup při dezinfekci vosku při samovýrobě (kolování vosku)vlastních mezistěn ve vlastním chovu. To z ohledem i nato, že existuje výhodnější možnost si i mezistěny vyrábět doma.

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 9. 2006
Re: Re:co je to za kytku (18735) (18745)

Křídlatka se nejvíc rozšířila za prvé zeminou, kdy hlavně za socialismu
nikdo na takové "detaily" nedbal a zemina a suti ze starých zahrad se
vyvezly někde do lesa k potoku nebo říčce. Velké ohnisko křídlatky je
dlouhodobě v Ostravě Vítkovicích kolem areálu vysokých pecí. Za druhé
povodeň v roce 1997 tuto zeminu vymyla a z ní "osadila" oddenky křídlatky
prakticky souvisle většinu břehů vodních toků všude kam dosáhla. Tam je boj
s křídlatkou nejspíš ztracen. I taky proto, že povodí Odry likviduje
křídlatku ve svém pruhu lesa do tuším deseti metrů od vody a jinde okolo si
křídlatka nerušeně roste. Ale jinak křídlatka postupuje rychlostí tak 10 -
30 centimetrů za rok, takže kde se objeví osamělé ohnisko, je naděje na
likvidaci dost velká. Semena křídlatky údajně občas za teplých let stihnou
dozrát, ale tady na severní Moravě jsem to zatím nezaznamenal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 22, 2006 7:05 PM
Subject: Re:co je to za kytku


Ano velmi nebespečný plevel vytláčí veškerou vegetaci a velmi těžko se
likviduje


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: co je to za kytku
> Datum: 22.9.2006 14:10:28
> ----------------------------------------
> Zdavim vespolek.
>
> Bylina, vysoka asi 3 metry, stonky tlustky asi 3 cm, s kolenky. Velke
listy
> podobne lipovym. Kvete ted, hroznovitymi bilymy kvety a je na nich spousta
> vcel a hmyzu. Je to Kridlatka sachalinska ?
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 22. 9. 2006
Re: Mor včelího plodu/Ochranné pásmo (18725) (18728)

S morom včelieho plodu mám osobné skúsenosti. Môj otec bol pokrokový včelár,no roky sa prihlásili a v čase keď mal 80-ku sa na (len jeho!) včelnici vyskytol MVP. V čase keď ma požiadal o kotrolu včelstiev (mal slabý zrak), som mor na 100% identifikoval a nahlásil som to miestnej ZO SZV. ZO na toto hlásenie vôbec nereagovala a v ďalšom roku, som nákazu znovu zaznamenal u všetkých včelstiev, ktoré mu ostali z 30-tich. Vtedy reagovala i veterinárna správa, odobrali sme vzorku, na ktorej bol MVP potvrdený. Nasledoval "veľkolepý" oheň.
Čo je zaujímavé, (otec nekočoval), dovtedy ani potom sa v dedine MVP klinicky nepotvrdil! Odkiaľ sa vzal? Od najbližšieho stanovišťa bol vzdialený 1 km.
Na www.vcely.sk som vyslovil domnienku, či spóry MVP sa nemôžu do včelstva dostať aj inou cestou (úle si vyrábal sám), ako npr. voľne žijúcimi včelstvami, kočovníci (dlhé roky tam kočov. voz nestál), ale reálna cesta akou sa spóry do včelstiev môžu dostať, sú medzisteny. Všetci včelári, ktorý sa stretli s morom a včelstvá im uhynuli (nik to nemusel zaznamenať, ani sám včelár), postihnuté plásty odovzdali do výrobní spracovateľov vosku, alebo ich vymenili za Ms a znovu ich použili.
Neviem či je to možné, ale kto nám zaručí, že včelí vosk bol podrobený tepelnému ošetreniu v autoklávoch pri teplote 128°C?. Navyše, keď Ms si vyrábajú aj sami včelári alebo malé výrobne, keď tieto autoklávy nemajú a taktiež renomované a kontrolované RVS (aspoň u nás), ale napriek tomu, tento predpis z hocijakých iných príčin môžu obísť.
Len takto sa dajú vysvetliť ohniská MVP, keď v prípadoch náhleho výskytu, široko ďaleko žiadne ohnisko nie je!?
Samozrejme, sú to len moje dohady či vôbec je to možné, aby sa MVP rozšíril cez použité Ms, by moholi potvrdiť len solídne pokusy. Ale ktože na výskum poskytne primerané financie?
Pán Lejčar, moje poznatky o výskyte MVP, sú opačné, na jar sú včelstvá agilné, dokážu si lepšie poradiť aj s morom a preto ho nenájdeme. Práve 8 a 9 mesiac je "najpriaznivejší" na kontrolu MPV, lebo plodu je už málo a veľká medzerovitosť k tomu, priamo nabáda včelára k zlepšenej kontrole. Odstránenie postihnutého plodu v jeho začiatkoch, teda pred zaviečkovaním, dokážu včely postihnutú larvu (ešte nie je rozložená)odstrániť, ale ak chorú larvu včely zaviečkujú, tá sa začne rozkladať na známu glejovitú hmotu, tú už včely neodstránia a zanikne len vyschnutím do známeho príškvaru. Zbadáme ho len ťažko, včely dokážu odstraniť a zvlášť vo svetlých plástoch, ale proti slnečnému svetlu vidíme tmavé škvrny. V 9 mesiaci sú včely na okrajoch plod. telesa vyliahnuté, matka nové vajíčka nekladie, no na týchto plástoch hlavne TERAZ MOR nájdete, ako bunky s prepadnutým tmavým viečkom, deravým viečkom s vytekajúcou zapáchajúcou tekutinou, alebo bunky odviečkované s glejom na spodnej strane bunky. Toto všetko sú moje skúsenosti, ako som ich zanamenával na včelnici u otca. Možno aj tieto pozorovania niekoho zaujmú a odpovie nám na otázku, či je možné šírenie MVP aj prenosom spór nesprávne vyrobenými medzistenami. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 9. 2006
Re: Mor (18742)

a já mám v obvodu jednoho co se dal na chlast. To je teprv horor::: Zlatí dědové.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mor
> Datum: 22.9.2006 16:39:51
> ----------------------------------------
> Podle mne jsou spíše větší nebezpečí včelaři, kteří v 90 letech začali
> včelařit nebo rozšířili včelstva na desítky a na více stanovišť v lese kvůli
> přivýdělku. Nyní díky cenám medu se přivýdělky nekonají nebo tito včelaři
> změnili zaměstnání na časově náročné a už na tyto včely nemají čas.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Lokvenc" <>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 22, 2006 3:49 PM
> Subject: Re: Mor
>
>
> > Výjimečně dávám zapravdu i anonymovi. Znám například skoro
> devadesátiletého
> > dědulína, u kterého je obtížné pro nepořádek projít kolem baráku, ale ve
> > včelíně by se mohlo jíst z podlahy :-).
> > S pozdravem Petr
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "164410" <e-mail/=/nezadan>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, September 22, 2006 2:13 PM
> > Subject: Re: Mor
> >
> >
> > > Kruci himl PK nechte uz ty deduliny na pokoji. Mate nejaky dukaz o tom
> ze
> > > dedulini maji vice moru nez nededulini? Jak se definuje dedulin? Muzete
> to
> > > nejak upresnit a doplnit statistikou Mor - dedulin -vek ?
>
>
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 9. 2006
Re:co je to za kytku (18735)

Ano velmi nebespečný plevel vytláčí veškerou vegetaci a velmi těžko se likviduje


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: co je to za kytku
> Datum: 22.9.2006 14:10:28
> ----------------------------------------
> Zdavim vespolek.
>
> Bylina, vysoka asi 3 metry, stonky tlustky asi 3 cm, s kolenky. Velke listy
> podobne lipovym. Kvete ted, hroznovitymi bilymy kvety a je na nich spousta
> vcel a hmyzu. Je to Kridlatka sachalinska ?
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 22. 9. 2006
Re: Mor (18742)

není tam dlouho a už....musím se tam na takové místo jít ještě podívat....slyšel sem ,že je tam džungle...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jenda (82.208.2.221) --- 22. 9. 2006
čmelák

Prodám čmeláka připravenéhoo na sezonu. tel. 777101378

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 22. 9. 2006
Re: Mor

Podle mne jsou spíše větší nebezpečí včelaři, kteří v 90 letech začali
včelařit nebo rozšířili včelstva na desítky a na více stanovišť v lese kvůli
přivýdělku. Nyní díky cenám medu se přivýdělky nekonají nebo tito včelaři
změnili zaměstnání na časově náročné a už na tyto včely nemají čas.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 22, 2006 3:49 PM
Subject: Re: Mor


> Výjimečně dávám zapravdu i anonymovi. Znám například skoro
devadesátiletého
> dědulína, u kterého je obtížné pro nepořádek projít kolem baráku, ale ve
> včelíně by se mohlo jíst z podlahy :-).
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "164410" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 22, 2006 2:13 PM
> Subject: Re: Mor
>
>
> > Kruci himl PK nechte uz ty deduliny na pokoji. Mate nejaky dukaz o tom
ze
> > dedulini maji vice moru nez nededulini? Jak se definuje dedulin? Muzete
to
> > nejak upresnit a doplnit statistikou Mor - dedulin -vek ?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 22. 9. 2006
Re: co je to za kytku (18735)

Jestli je jen na jednom malém místě, doporučuji zlikvidovat. I když na ni
létá plno včel. Na rozdíl třeba od netýkavky žláznaté křídlatka zahluší
všechno všude, kde roste tím, že všechno přeroste a pod ní je tak málo
světla, že tam nic nepřežije. Musí se likvidovat kytka, ať už sekáním nebo
herbicidy a taky odstranit vyrostlou biomasu, což se normálně nedělá. Jinak
je to taky vděčné krmivo pro králíky a jiné býložravce. Pokud je už moc
rozšířená, je to asi zbytečné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "164410" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 22, 2006 2:10 PM
Subject: co je to za kytku


> Zdavim vespolek.
>
> Bylina, vysoka asi 3 metry, stonky tlustky asi 3 cm, s kolenky. Velke
listy
> podobne lipovym. Kvete ted, hroznovitymi bilymy kvety a je na nich spousta
> vcel a hmyzu. Je to Kridlatka sachalinska ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 22. 9. 2006
Re: Mor (18725) (18726) (18727) (18736)

....kupoval sem lacině včelstva,lacině jinak bych se mohl,od pár dědků co bývali nějací včelaři,funkcionáři ZO atd. vím co takový lidi mají v ůlech v 80 letech,matky odcházely po první sezoně v nástavkovým ůle takřka všechny,černé rámky,polštář za rámkama přes zimu....z výroční schůze si pamatuju jen šedé a bílé hlavy,oni jsou mezi nimi,ale najdou se i mladé trubky co to od takovýho dědka zděděj i z jeho předsmrtným stylem...

pro kolik z těchto starších až nejstarších včelařů s "pár ůly" má cenu hygienický nerez medomet,nové rámky co 3 roky,oni už to mají za pár říkaj si,a včely,ty příští rok prodám říkaj dalších 10let ....neříkám že se nenajdou vzorní s desítky zdravých včelstev v čistých ůlech se sedmndesátkou na krku(nebo i přes) s negativním lab.vyš. 1OO METRU od ohniska,takový jsou taky,ale od těch se učit a to jsou výjímky...prostě mi nedá a nevěřím ,že se na moru nepodílí průměrný věk včelaře...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 22. 9. 2006
Re: Mor (18725) (18726) (18727) (18736)

Výjimečně dávám zapravdu i anonymovi. Znám například skoro devadesátiletého
dědulína, u kterého je obtížné pro nepořádek projít kolem baráku, ale ve
včelíně by se mohlo jíst z podlahy :-).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "164410" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 22, 2006 2:13 PM
Subject: Re: Mor


> Kruci himl PK nechte uz ty deduliny na pokoji. Mate nejaky dukaz o tom ze
> dedulini maji vice moru nez nededulini? Jak se definuje dedulin? Muzete to
> nejak upresnit a doplnit statistikou Mor - dedulin -vek ?
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

martin (193.179.220.253) --- 22. 9. 2006
Re: co je to za kytku (18735)

Jedná se skutečně o Křídlatku, nevím však, zda zrovna o Sachalinskou. V letošním roce bylo o Křídlatce psáno ve svazovém časopisu Včelařství /poslední strana/.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 22. 9. 2006
RE: co je to za kytku (18735)



Podle tveho popisu to asi je. Over si to na
http://botanika.wendys.cz/kytky/K485.php
Frantisek

Zdavim vespolek.

Bylina, vysoka asi 3 metry, stonky tlustky asi 3 cm, s kolenky. Velke listy
podobne lipovym. Kvete ted, hroznovitymi bilymy kvety a je na nich spousta
vcel a hmyzu. Je to Kridlatka sachalinska ?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

164410 (193.165.77.29) --- 22. 9. 2006
Re: Mor (18725) (18726) (18727)

Kruci himl PK nechte uz ty deduliny na pokoji. Mate nejaky dukaz o tom ze dedulini maji vice moru nez nededulini? Jak se definuje dedulin? Muzete to nejak upresnit a doplnit statistikou Mor - dedulin -vek ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

164410 (193.165.77.29) --- 22. 9. 2006
co je to za kytku

Zdavim vespolek.

Bylina, vysoka asi 3 metry, stonky tlustky asi 3 cm, s kolenky. Velke listy podobne lipovym. Kvete ted, hroznovitymi bilymy kvety a je na nich spousta vcel a hmyzu. Je to Kridlatka sachalinska ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 22. 9. 2006
Re: dotaz (18725) (18728) (18729)

http://www.mapquest.com/maps/map.adp?searchtype=address&country=US&cat=&address=&city=Vancouver&state=WA&zip=98663

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 22, 2006 8:33 AM
Subject: dotaz


>
> Vazeni pratele.
> Prosim nemate nekdo int. odkaz na svetove mapy. Konkretne bych potreboval
> mapy mest Canady. Dekuji.
> Frantisek
>
>
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krusina (195.39.121.166) --- 22. 9. 2006
Re: Mor včelího plodu/Ochranné pásmo (18725)

Ondřej Ptáček napsal:

>Zdravím,
chtěl jsem se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti. Mám stanoviště, které se od minulého týdne nachází v 5 kilometrovém ochranném pásmu. Jedná se o středočeský kraj. Ohnisko je v obci spadající pod kraj Vysočina. Překvapil mě nestejný metr krajských veterinárních správ. Zatímco v ochraném pásmu kraje vysočina je ve všech stanovištích nařízno pod dohledem prohlížet včelstva ve středočeském kraji je nařízeno pouze umístit podložky s dvojitou sítí a >odevzdat podzimní měl do 15.10.2006.

>Je to vpořádku? Proč se nepostupuje jednotně??

>Díky za postřehy!

............

Vlastní zkušenosti zatím naštěstí nemám.
Ale názor ano.
Vzhledem k tomu, co psal i pan Lejčar, i pokročilé době, ve které některá včelstva jsou už bez plodu, si myslím, že nyní má větší smysl kontrola měli.

Prohlídky zřejmě teď neodhalí ani včelstva, ve kterých mor už i propukl, kdežto vyšetření měli může porobně a docela přesně zmapovat rozšíření původce moru a vytypovat oblast s původcem moru, kde by se na jaře měly dělat podrobné prohlídky a nic nepodcenit.

Kde nebude zjištěn z měli ani původce, můžou být včelaři relativně klidnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 9. 2006
Re: Mor veelího plodu/Ochranné pásmo (18725) (18728)


Vážený pane Lejčare.
To jak vypadá situce s morem u nás zcela jistě vysvětluje fakt, že Vámi doporučovaná prohlídka je k ničemu.

S úctou


_gp_
http://vindex.ic.cz

.........
Od: Lejčar:

> Nález spor moru v měli (podložky), má jen informativní hodnotu. Pouze
> nemocné včelstvo s klinickými příznaky (ty lze nalézt jen prohlídkou
> plodových plástů) je zdrojem šíření moru. Nález spor signalizuje pouze to,
> že se včelstvo s nákazou setkalo. Zda je nemocné, lze určit jen prohlídkou a
> laboratorním potvrzením nálezu z odebraného vzorku plástu. Pokud lze
> předpokládat ojedinělý výskyt klinicky nemocných včelstev, je vyhledání
> podezřelých stanovišť pomocí podložek a směsných vzorků úsporou nákladů a
> času na klinické prohlídky. Nemalou roli hraje i roční období, ve kterém je
> zjištěno první ohnisko. Prohlídky v jarním období jsou, alespoň podle našich
> zkušeností, výrazně účinější než v podletí. Na jaře je relativně hodně plodu
> a málo včel, které by uhynulé larvy uklidily, zatímco v podletí je tomu
> naopak. Pokud tedy u vás byly nařízeny rovnou prohlídky, považujte to za
> šťastnější řešení. Dopracujete se k použitelným výsledkům dříve.
> Přiznejte veterinářům právo na vlastní úsudek a možnost zohlednit konkrétní
> situaci v místě i čase a neddopřávejte přiliš sluchu všeználkům typu GuPa.


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 22. 9. 2006
RE: dotaz (18725) (18728) (18729)

http://earth.google.com/index.html

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
František Rousek

Prosim nemate nekdo int. odkaz na svetove mapy. Konkretne bych potreboval
mapy mest Canady.

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 22. 9. 2006
Re: Mor včelího plodu/Ochranné pásmo (18725)

Je to vpořádku? Proč se nepostupuje jednotně??

Díky za postřehy!
..........
Správná otázka. Zvláště pokud tu máme deklarativně jednotnou ČSV, téměř 100% organizovanost, a deklarovanou spolupráci ČSV/SVS. A tedy nám v tom nic nebrání!
Osobně se domnívám, ale jsem s tím osamocen, že je věcí všech včelařů v okolí nákazy aby spolupracovali a postupovali jednotně.
Zákon stanovuje sice 5km pásmo, ve kterém má veterina právo "omezit" včelaře - občany. Ale je logické, že v přírodě nejsou normální SCHODY, a vše se děje pozvolně. To znamená i promoření. Pokud je někde nalezen mor, tak to vůbec neznamená, že se vše odehrává jen do okruhu 5km. Včely i roje uletí víc, navíc včelaři si ochotně pomáhají při úhynech atd.
A první nález neznamená automaticky nejstarší centrum nákazy - jen pořádného včelaře. Ke kerému se mohla nákaza rozšířit třeba i přes desikilometrový úsek, a nikdo si ničeho nevšiml.
Zajímavé je, že pokud člověk pátrá po zkušenostech z jiných ohnisek, tak dostává informace neoficiálně a OFF RECORD. Jedním z možných vysvětlení je, že tam má mnoho lidí máslo na hlavě a nechce se nikomu o tom příliš mluvit.
Protože se mě to dotklo taky, tak jsem zjišťoval jak to probíhalo jinde a nemůžu se zbavit dojmu, že většina nově objevených ohnisek není nová. A nemůže za to často citovaný Čínský med, ale český včelař. Často jsem slyšel, že na ohnisku byly objeveny včelíny, kde hynuly včely již léta, včelař sháněl roje, nebo že včelám se teď nějak přestalo dařit, a tak toho nechal. (Včetně úlů na zahradě).
Nevím, jestli někdo trvale vyhodnocuje a analyzuje zkušenosti s Morem. To je jeden z důvodů, proč jsem si myslel, že platím příspěvky na odborné oddělení atd.
.....Bohužel, kužel.
Po roce v sousedství jednoho ohniska můžu doporučit, aby se včelaři, kterým to není jedno spojili, a to ne do 5km, ale dál, protože v počátku nikdo neví jak je ohnisko rozsáhlé.
A až se domluví, bez ohledu na katastry a ZO, tak si můžou zmapovat sami situaci. A začít ji měnit.
Nic nebrání ZO aby si sami odhlasovali prohlídky, odběr měli (má jen signální význam), dohledávali přesuny z minulých let, opuštěné včelíny, divoké roje, připravili pasti na roje na příští rok, vyzvali létáky sousedy aby hlásili divoké včely a ještě jim souběžně nabídli med, atd.

Pokud vím, nic z toho EU nezakazuje, a podle mých osobních zkušeností to zkončí na naší většinové neochotě něco dělat, nebo si něco přiznat.
Třeba to, že většina včelařů nemá podmínky (zrak a světlo ve včelíně) ani znalosti, aby mor poznala. Především v ranném stadiu kdy je to důležité. Přesto se to alibisticky nepřiznává a vydávají se všobecná bezzubá doporučení k opatrnosti atd.
K tomu se najde spousta chytráků, kteří hned prodávají včely i úly, než se na mor přijde a je vyznačeno pásmo, někteří to klidně prodávají i z ochr. pásma.
S morem se dá bojovat jedině plošně a se stoprocentní účastí, nebo účinností. Jedno nakažené včelstvo, které tam někde přežije, ať už u včelaře, nebo divoce, to je časovaná mina. S výbuchem třeba až za 5 let i déle, podle toho jak je kdo bdělý.
A dokud si nevytvoříme systém, že se bude mor na všech včelínech diagnostikovat v ranném stádiu, nemáme šanci. Jakmile je území promořeno, nezbývá než pálit a pálit po mnoho let, než je určitá pravděpodobnost, že nikde už není nakažené včelstvo. Tento stav si dovedu například u ohniska o velkém průměru a sdlouhou historií nákazy obtížně představit v dohledné době, například několika pětiletek.
A pořád je pak reálná šance, že pak nějaký dobrák vytáhne, nebo prodá starý úl, dílo atd, protože ta EU mu nemá co nakazovat. :-(((
Je to na nás, a dobře nám tak.
Pokud můžu radit, začněte hned. My jsme to před rokem na podzim prosr... a mám obavy, že ještě dost včelařů bude za svoji blbost platit. I s okolím.
Protože hned první podzim, zimu a jaro se dá hodně udělat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 22. 9. 2006
dotaz (18725) (18728)


Vazeni pratele.
Prosim nemate nekdo int. odkaz na svetove mapy. Konkretne bych potreboval
mapy mest Canady. Dekuji.
Frantisek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78234 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 18729 do č. 18789)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu