78077

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jan Cervenka (e-mailem) --- 3. 12. 2006
Re: medarna v plzenskem kraji? (19495)

Dne neděle 03 prosinec 2006 14:29 Daniel Prokes, Ing. napsal(a):
> dobry den,
> prosim, ma nekdo z vas schvalenou medarnu
> v kraji kolem plzne?
> z hygieny nam poslali velice neurcite pokyny

Dobry den,
nejsem sice z Plzenska, ale tady o medarne rozhoduje veterina a ne
hygiena.

Honza

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leitner (213.81.161.51) --- 3. 12. 2006
konzumácia peľu

Vážení včelársky priatelia!
Z rôznej včelárskej literatúry je známy blahodárny účinok peľu na ľudské zdravie.Skúšal som peľ upraviť podľa návodu z knihy MuDr.Dobrovodu Ivana"Včelie produkty a zdravie".Výsledný produkt však nespĺňa moje očakávanie.Má niekto skúsenosti z úpravou peľu na ľudský konzum ?
Neupravený peľ podľa informácie z tej istej knihy organizmus človeka nie je schopný spracovať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 3. 12. 2006
Re: Zprava o stavu... (19461) (19493) (19497)

očka sem zrušil ,jsou stejně dobrý jako k ničemu.........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Blinka Josef (e-mailem) --- 3. 12. 2006
Re: Zprava o stavu... (19461) (19493)

Při začátku krmení uzavřu horní 2 očka-medníková a otevírám je až tak kolem
Vánoc.

Josef
....
> Dík za perfektní ¨zprávu. Jen dotaz. Jak máte otevřená očka?
> Karel
>


----------------------------------------------------------------------------
----


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 3. 12. 2006
Vetum Hohenheim (19461)

Zdravím přátele včel,
Opět se potvrzuje nesprávnost závěru výzkum v Hohenheimu...,,Program 100 včelstev,,..viz: www.n-vcelari.cz
Neříkejte, že 2.5-3.5 nástavku ,,Slezan,, obsazeného včelami je 10 000 včel....to je asi 25 000-35 000 včel.
Dynamika včelí populace je daleko složitější, než jsi myslí pánové z Hohenheimu ( např. Dr. G. Liebig ) nebo jsi mysleli Farrar či Bretschko.
Po konfrontaci názorů na téma ,,Dynamika včelí populace,, jsem došel k následujícímu stanovisku..............škoda, že jsi ho nemůžu ověřit v dohledné době, nebot jsem v říjnu přišel o všechny včelstva - mor včelího plodu.
,,
Dynamika včelí populace podle M. Václavka.........
Včelstvo se po celý rok řídí určitými vrozenými vlastnostmi.
Podletí/...Většina včelařů dělá v podletí velkou chybu - zužuje.
Obecně platí, že zimní síla včelstva je 1/2 síly vrcholové, pokud včelstvo v průběhu roku nebylo nijak omezeno( nevyrojilo se, nebylo v podletí zuženo,....). Včelstva obvykle v podletí nevytváří populaci zimních včel, která by obsedla více jak cca 1/2 prostoru úlu (plástové plochy v úle). V podletí můžeme odebírat jen prázdné nástavky( lépe nezužovot vůbec). Bezpečně můžeme zužovat odběrem neobsazených nástavků až po vychování celé zimní generace...koncem září v říjnu. Navíc jediný význam zužování je jen odběr starého díla...panenské dílo je dobré nechat přes zimu pod včelstvem....při vysokém podmetu plní funkci ,,izolace,,.
Co dělají v Hoheihemu???
Toto...Začátkem srpna zuží včelstva na dva nástavky ( viz brožurka ,,Včelaříme jednoduše,, od Dr. G. Liebiga ). Tím se pěkně okradou o zimní včely. Vrcholová síla u nich většinou dosáhne 30 000-40 000 včel. Když takhle nesmyslně zuží, včelstva se přizpůsobí novém prostoru a vytvoří zimní populaci sčítající 10 000 včel místo 20 000 včel, kterou by dosáhli, kdyby včelstva nechali na 4 nástavcích. Samozřejmě, že taky musí začít krmit ihned po posledním medobraní!!! (což také nedělají! ). Pokud necháte včelstva třeba týden s minimem zásob ( pod 10 kg) a nekrmíte je, tak to má stejný devastující účinek jako zužení!!! ( zvláště u kranky ).
Pak se nemohou divit, že jejich včelstva zřídka kdy mají více zimních včel než 15 000. Z takových včelstev těžko vyrostou kolonie sčítající více jak 40 000 včel na vrcholu. V tom tkví vysoká neobjektivita Hehenheimského výzkumu.

Zjistil jsem zajímavý princip, kterým se řídí včelstva v období vzestupu. Na první pohled se včelstva chovají nelogicky.
Platí následující pravidla....
1/Čím má včelstvo méně zimních včel, tím má větší tendenci k růstu.
zimní síla (včel)......vrcholová síla (včel)...nárůst
10 000.................cca 30 000................cca 3x
20 000.................cca 52 000................cca 2,6x
30 000.................cca 69 000................cca 2,3x
40 000.................cca 80 000................cca 2x
......dole síly uměle vytvořené
50 000.................cca 80 000................cca 1,6x
60 000.................cca 78 000................cca 1,3x
2/ Čím má včelstvo větší nárůst, tím je průměrná délka letních včel menší. To platí jen pro včelstva síly pod 40 000 zimních včel.
zimní síla (včel).....průměrná délka života
10 000................21 dní
20 000................28 dní
30 000................36 dní
40 000................42 dní
........
50 000................42 dní
60 000 ...............42 dní
3/ Maximální síla včelstev včely medonosné je kolem 80 000( toho dosáhnou včelstva zimní síly alespon 40 000 neomezená během roku ).
Je zajímavé...........
Budeme uvažovat o včelstvu síly 15 000 zimních včel.
Toto včelstvo jsi může teoreticky vybrat dvě možnosti vývoje.
Včelstvo A/Vrcholová síla...40 000...vrcholová plodová plocha...20 000...průměrná životnost letních včel...6 týdnů
Včelstvo B/Vrcholová síla...40 000....vrcholová plodová plocha...40 000...průměrná životnost letních včel...3 týdny
Včelstvo si vybere vždy možnost B/. Jakto, vid je to neekonomické???
Proč B???
Proto- Možnost B je výhodnější pro včelstvo, nebot dobře vyrovnává výkyvy v populaci během produkčního období (jaro, léto). Např. pokud se včelstvo vyrojí tak stejně včely moc nepracujou a úměrně se jim zvětší životnost. Koukneme se ted co se s včelstvem stane po výletu prvoroje ( poroje nebudou ). Oboje včelstva A/ i B/ po vyrojení budou mít sílu 20 000 včel. Mladé matky se rozkladou za 3 týdny a první jejich plod se začne líhnou za 6 týdnů. Do té doby všechny původní včely vymřou a zůstanou jen včely vylíhnuté po vyrojení. Jelikož pracují poměrně málo jejich průměrná životnost se dejme tomu 2x zvětší.
Situace 6 týdnů po vyrojení:
Včelstvo A/Včely málo pracují...průměrný věk 12 týdnů, ale zůstaly jen včely vylíhlé po vyrojení...20 000 včel
Včelstvo B/ Včely málo pracují...průměrný věk 6 týdnů, síla 40 000 včel
Takže pokud první plod se vylíhne do 6 týdnů po vyrojení, včelstvo B/ je ve výhodě početní. Po 6 týdnu se jejich síly vyrovnávají.
To je důvod volby varianty B/!!!
Je třeba provést měření populace na včelstev neomezených, a pak zjistíme skutečný princip dynamiky populace včel. Já se přikláním k mé variantě. Upozornuji, že zde uvedená čísla platí přibližně a jen u zdravých včelstev.
Tak to by bylo k mému výkladu asi všechno

zdravím...........M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 3. 12. 2006
medarna v plzenskem kraji?

dobry den,
prosim, ma nekdo z vas schvalenou medarnu
v kraji kolem plzne?
z hygieny nam poslali velice neurcite pokyny
a my prave zadavame projekt....
za jakekoli informace predem dekujeme!
s pozdravem!
mariana a dan prokesovi
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 3. 12. 2006
Re: Sifra Mistra Leonarda (19492)

vedela jste, ze pokud vydelite pocet samic poctem samcu v kteremkoliv ule na svete, dostanete vzdy stejne cislo?" "Opravdu?" "Jo, Fi - 1,681..." (strana 107)
.....
Tu knížku jsem četl a je skvělá. Ale už jsem se naučil takovéto knížky číst a vím že k "faktům" zde uvedeným je třeba přistupovat s odstupem. Vyjímku snad tvoří Wilbur Smith. Když jsem toto četl, tak jsem o tom chvíli přemýšlel a zahrnul to pro svoji obecnou přesnost mezi bludy. Na jedné straně je tu přesnost na desetinná místa, na druhé ani slovo o které včely jde, jak je to počítáno (poměr vajíček, žijících, ..) a v které fázi vývoje.
Ale otázka je to dobrá. Možná někdo, kdo likvidoval v poslední době divoký roj a prohlížel to, by mi mohl potvrdit můj odhad, že je to pro naší včelu i v době rojení nesmyslně nízký poměr. Nevidím důvod, proč by včelstvo mělo na 3 včely chovat 2 trubce. Ani v době rojení.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 3. 12. 2006
Re: Zprava o stavu... (19461)

Síla včelstev: téměř vąechny mají 5 nástavků, obsedají 2,5 aľ 3,5 nástavku.
Pátý nástavek teď obsedají jen z poloviny (je plný zásob), ľádné
včelstvo nesedí aľ pod strůpkem. První nástavek je téměř bez
včel (skladuji tam přes zimu panenské souąe a působí jako
protivětrné sukně při plně otevřeném česnu 4x46cm + event. mříľka proti
myąím).
.....
Dík za perfektní ¨zprávu. Jen dotaz. Jak máte otevřená očka?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 12. 2006
Sifra Mistra Leonarda

Narazil jsem na internetu v jednom pdf souboru (zrejme kritika na film a pribeh " Sifra Mistra Leonarda")na skoro "fantasticke" tvrzeni otazku a "odpoved ".

zdroj na:

http://www.stoprocent.cz/after/programy/daniel_kvasnicka2.pdf (strana3)

" Malokdo z nas se okamzite a hbite vyzna v textech, ktere popisuji dumyslnost prirody, ve ktere se podle autora opakuje zlaty pomer, nebo zlaty rez s konstantou 1,618. Dan Brown zaznamenava vzpominku Roberta Langdona na rozhovor se studentkou: „Pockejte,“ ozvala se divka v predni rade. „Jsem studentka biologie a zadneho zlateho rezu jsem si v prirode nikdy nepovsimla.“ „Ne?“ usmal se Langdon. „Studovala jste nekdy vztahy mezi trubci a delnicemi v populacich vcel?“ „Jiste. Delnic je vzdy vic nez trubcu!“ „Spravne. A vedela jste, ze pokud vydelite pocet samic poctem samcu v kteremkoliv ule na svete, dostanete vzdy stejne cislo?“ „Opravdu?“ „Jo, Fi – 1,681...“ (strana 107) 9 "

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 12. 2006
Sifra mistra Leonarda


Narazil jsem na internetu v jednom pdf souboru (zĹ ejmÄ kritika na
film a pĹ Ă­bÄ h " Ĺ ifra mistra Leonarda")na skoro "fantastickĂ©"
tvrzenĂ­ otázku a "odpovÄ Ä ".

zdroj na:

http://www.stoprocent.cz/after/programy/daniel_kvasnicka2.pdf

""

Málokdo z nás se okamĹľitÄ a hbitÄ vyzná v textech, kterĂ©
popisují důmyslnost pŠírody, ve které se
podle autora opakuje zlatĂ˝ pomÄ r, nebo zlatĂ˝ Ĺ ez s konstantou
1,618. Dan Brown zaznamenává
vzpomĂ­nku Roberta Langdona na rozhovor se studentkou:
â PoÄ kejte,â ozvala se dĂ­vka v pĹ ednĂ­ Ĺ adÄ . â Jsem studentka
biologie a žádnĂ©ho zlatĂ©ho Ĺ ezu jsem si v pĹ Ă­rodÄ
nikdy nepovšimla.â
â Ne?â usmál se Langdon. â Studovala jste nÄ kdy vztahy mezi trubci
a dÄ lnicemi v populacĂ­ch vÄ el?â
â JistÄ . DÄ lnic je vĹľdy vĂ­c neĹľ trubcĹŻ!â
â SprávnÄ . A vÄ dÄ la jste, Ĺľe pokud vydÄ lĂ­te poÄ et samic poÄ
tem samcĹŻ v kterĂ©mkoliv Ăşle na svÄ tÄ , dostanete
vĹľdy stejnĂ© Ä Ă­slo?â
â Opravdu?â
â Jo, FĂ­ â 1,681...â (strana 107) 9

""

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 2. 12. 2006
Re: Tepelná setrvačnost -Sololitový nástavek (19453) (19455) (19463) (19466) (19486)

Prosím, bylo by možné sdělit více o zkušenostech s ledem po proletu v polystyrénových nástavcích? S díky Vladimíér Ptáček
Jako vždy trochu přeháním :-).
Jednalo se o nástavky (Brenner) které jsem kdysi vyrobil s 9 a 4,5cm izolace PS a založil jsem si malý srovnávací pokus jestli i na krátké rámkové míře potřebují včely izolaci. Následující rok ale melicitoza pokus rozbila. Takže už to "vědecky" nesleduji. A v Brennerech mám jen zbytky včelstev. Na ftp://www.obri.cz/prolet.htm je to čtvrtá fotka od shora a jednalo se o třetí úl odzadu. (tento herberk nesuďte, letos i toto překlepu do Lamgstrotů, pokud je stihnu v zimě stlouc).
Byl to oddělek zimovaný v kombinaci jeden vysoký +1/2N jako krmná komora, a ta byla skutečně plná. Nahoře měl ale jen 4cm polystyrenu, stěny 9cm. V zimě jsem to několikrát kontroloval a v rozích pod folií byl led, jen uprostřed ne. Včely ale seděly dole vy vysokém. Když jsem ten pokus kdysi dělal, tak jsem měl normální dna, a včely se "koupaly" ve vodě. Nejsem zas tak velký kruťák a tak i tady měli v loni včely síťovaná dna. Obecně jsem v loni zjistil, že izolovaná včelstva měla prolet asi o 1 den později. Toto včelstvo ale mělo extrémně špatné stanoviště (jih je ve směru řady a je to pod stromy), obsedalo jen asi 6 uliček a mělo opožděný prolet. A tak jsem včelstvo kontroloval a viděl tam ještě ten led. Po několika dnech začaly také létat a jak se chomáč rozvolnil, led roztál.
Takže to byl extrémní případ. Jinak ale led v rozích jsem viděl v zimě v izolovanýchi i v neizolovaných nástavcích.
S Ivanem Černým jsem se domluvil aby vyfotil včely termokamerou ze shora, aby byl zřetelný tepelný gradient a šlo porovnat izolační schopnost plástů a stěny úlů. Nestihl to za úplné zimy a fotky jsou mj na: ftp://www.ceskymed.cz/vcely_v_zime.htm
Dělal jsem si z toho zběžně výpočty a tepelný odpor plástu mi vyšel srovnatelný s jednoduchou stěnou. Takže je logické, že včely v zimě rohy nevytápí a pře plásty do nich mnoho tepla nepronikne.
Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimir Ptacek (81.19.4.77) --- 2. 12. 2006
Re: Zprava o stavu... (19461)

Díky panu Blinkovi za perfektní zprávu. Myslím, že je vhodná so Moderního včelaře jako článek. Vajíčka, nalezená v jednom včelstvu nemusejí ještě včely vychovat v plod. Teď jsou včelstva bez plodu (u mně zimovaná na medu již od konce srpna). Brenner napsal již v 60. letech min. století, že plod začnou chovat často mezi Vánocemi a Novým rokem, aby si vychovala něco skutečných mladušek. V lednu pak již ploduje větší podíl včelstev bez ohledu na sílu. Začátkem února jsem zjistil zavíčkovaný plod u 4 rámkovíého oddělku 39x24. Musel být nakladen v lednu.
Vče dobré,
Vladimír Ptáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimir Ptacek (81.19.4.77) --- 2. 12. 2006
Re: Fólie na zimu (19460) (19487)

Omlouvám se, musím opravit svůj příspěvek - včelstva mají očko v druhém nástavku shora...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimir Ptacek (81.19.4.77) --- 2. 12. 2006
Re: Fólie na zimu (19460)

Nechávám také, včelstva mají spodní česno a očko v druhém nástavku shoda. Takže pllásta neplesniví nebo jen málo.
Vče dobré,
V.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimir Ptacek (81.19.4.77) --- 2. 12. 2006
Re: Tepelná setrvačnost -Sololitový nástavek (19453) (19455) (19463) (19466)

Karel naspsal:
"...Kombinací dřevěné rámy, polystyren a některá z těchto ochran vzniknou opravdu lehké a robustní nástavky. Zateplené. Pokud je někdo přesvědčen, že včely to potřebují, tak to může odzkoušet, je to bytelné a nevykazuje to žádnou tepelnou setrvačnost. Tu zajistí zásobní plásty. A tak tam mají včely led v rozích ještě týden po proletu.
Karel"
Prosím, bylo by možné sdělit více o zkušenostech s ledem po proletu v polystyrénových nástavcích? S díky Vladimíér Ptáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 12. 2006
Brusel přispívá na propagaci medu

Na http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=26362 je článeček.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 12. 2006
Re: Sololitový nástavek (19465) (19468) (19478) (19480)

Sololit se snad ani nelepí, ale hlavně lisuje vysokým tlakem a snad i za
zvýšené teploty. Pokud tam je lepidlo, je ho tam minimum.
Formaldehyd je problém hlavně dřevotřískových desek, kde jsou ty "třísky"
lepeny levným průmyslovým lepidlem vyrobeným mimo jiné z formaldehydu a toho
lepidla je tam poměrně dost a kdy prvních několik měsíců po výrobě
dřevotřísky se toho formaldehydu z lepidla uvolňuje tolik, že třeba v
utěsněném a utepleném bytě v zimě vytvoří rychle závadnou koncentraci. V
úlech myslím dochází k dostatečnému větrání, takže ani ta dřevotříska by z
toho pohledu nebyl nevhodný materiál. Krátce jsem dokonce kdysi nad ní
uvažoval jako o materiálu na výrobu nadstavků, je velice levná a oproti
masívnímu dřevu by odpadlo řezání a hoblování desek a jejich lepení do stěn,
ale je těžká, má mnohem horší izolační schopnosti než dřevo a ve vlhkém
prostředí by se nejspíš rozpadla.
Jinak sololit bude asi materiál určený jen pro nepřímý styk s potravinami,
takže musí se jen zajistit, aby se kousky sololitu nedostaly třeba do medu.
Drsná strana sololitu třeba v bednách na rámky by asi měla být něčím
natřená, aby se vlákna z sololitu nemohla uvolnit.
4,51

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 01, 2006 9:06 AM
Subject: Re: Sololitový nástavek


> a nelepí se ten sololit nějakým formaldehydem...jste si jistí ,že je
> zdravotně nezávadný!!!!!!!!!!!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 12. 2006
Re:kalendåø (19482)

Od: Pepa :
> Letos se opět připravuje miniedice včelařských stolních kalendářů.
> Obrázková část je složena převážně z amatérských fotografií. Své názory,
> náměty a kritiky lze vložit přímo na
> http://sroll.wz.cz/st_kalendar/index.php
> , kde jsou i náhledy kalendářů pro rok 2006 a 2007. Grafika je silně
> redukována, i tak mají soubory cca 3MB. Nic pro modemisty.
......

Připadají mi ty dva kalendáře skoro stejné. Jaký je rozdíl mezi r. 2006 a 2007?

Máte jako ČSV zastoupení skoro všech včelařů, ČSV má podle mě docela dost členů, kteří mají např. na webu fotografie, které by se hodily na kalendář jako obměna.

Také chybí a je docela dost pevných termínů jako předtištěná poznámka. (podání hlášení na obec či město, registrace a aktualizace včelaře v Medníku, termíny podání včelaře pro podpory SZIF(inet-odkazy na formuláře) , léčení včelstev, výročí významných včelařů z minulosti atd, atd)

Nemluvím o kolonkách na počasí.

Připadá mi realitou, že na takovém včelařském kalendáři se mohou podílet i majitelé firem - členi ČSV, kteří jestli mají foto svých produktů.
Připadá mi, že jde o kalendář rozvojové země, kde neznají ani základní bezpečnostní předpisy o el. zařízení. Dorážkou může být i foto stanoviště pod sloupem VN. Zkrátka všechna čest, ale je to zprominutím ubohé. Doufám, že to někdo nerozdává zahraničním hostům a nepřesvědčuje je, jak je včelařství v ČR na výši.

Nekritizuji a sděluji pouze dojem.

Pěknej večer.



_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (195.113.127.62) --- 1. 12. 2006
kalendář

Letos se opět připravuje miniedice včelařských stolních kalendářů. Obrázková část je složena převážně z amatérských fotografií. Své názory, náměty a kritiky lze vložit přímo na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/index.php
, kde jsou i náhledy kalendářů pro rok 2006 a 2007. Grafika je silně redukována, i tak mají soubory cca 3MB. Nic pro modemisty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 1. 12. 2006
Inciativa-inciativci-rok s rokem

Je moc co zlepšovat Ing.Aleš Přilesky 14.12.2005

...Myslim si,ze ve spolupraci s UV bychom meli vzit na pretres nove Stanovy a stare problemy.
Dejme navrhy na zmeny.Projednejme v ZO,na okresech a jsem presvedcen ze i soucasny UV tuto spolupraci uvita a bude k nasi spokojenosti koordinovat nasi spolupraci...


Muj nazor je odlisny :
Jsme Svazem vcelaru clenu a ne Svazem ZO,OV,UV,ani predsednictva.
Kazdy navrh -od kohokoliv-ma stejnou vaznost a prijatelnost.
Nezacinat od drobnosti,ale od celkoveho pojeti-koncepce CSV

Zajimava by byla informace jak byla prijata a pokracuje spoluprace s UVCSV a na mistech nejvyssich ?

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 1. 12. 2006
Re: Sololitový nástavek (19465) (19468) (19478)

a nelepí se ten sololit nějakým formaldehydem...jste si jistí ,že je zdravotně nezávadný!!!!!!!!!!!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 12. 2006
Pamatujete?

http://www.youtube.com/watch?v=38bdfOex9Js&NR

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19465) (19468)

Před pár lety jsem hledal na internetu výrobce sololitu a došel jsem na to,
že jsou certifikovaní výrobci splňující příslušné snad oborové normy a
jejich sololit používají renomovaní výrobci nábytku a potom necertifikovaní
výrobci.
Co se týká kroucení sololitu uvnitř úlu, je to asi problém technologie
chovu. Komu se v úlu sráží v zimě voda, tak to asi nevydrží žádný sololit
bez impregnace, navlhne, měkne, kroutí se a bobtná a včely ho vykousávají.
Když tam ta vlhkost není, sololit drží kromě extrémních pevnostních nároků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 30, 2006 8:15 AM
Subject: Re: Sololitový nástavek


> Sololit používáme běžný nábytkářský, z Globusu. R.M. 39x24
> ...
> Za totáče byl jen jeden a ten byl festovní. Teď jich bude asi více druhů a
> asi i různě klížené. Jsopu sololity, co vyúpadají skoro jak sololak, a na
> druhé straně jsem si na paletách atd všiml sololitů, které vypadají jak
> lepenka.
> kj
>


----------------------------------------------------------------------------
----


> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 30. 11. 2006
RE: bielidko (2892) (19476)

https://obchod.activa.cz/?page=katalog&product[submenu_id]=111&product[from]
=0&menu[menu_id]=5&menu[submenu_id]=111#p16399


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of ja
Sent: Thursday, November 30, 2006 3:07 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: bielidko

cau, ja by sa som len chcela opýtať, prečo na internete nemôžem násť nijaké
informácie o bielidku

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ja (87.197.48.209) --- 30. 11. 2006
bielidko (2892)

cau, ja by sa som len chcela opýtať, prečo na internete nemôžem násť nijaké informácie o bielidku

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19472)

> Trochu jiný pohled. Opravdu se vyplatí vyrábět sololitové nástavky? Je
> skutečně tak levný proti nástavku s plného dřeva. Pokud se týká ceny
> materiálu ta nejpíše ano, ale když se zakalkuluje i cena práce při výrobě?
> A nemusí se vycházet z průměrné mzdy, stačí 70-100,- Kč/h.


Pro mě je důležitá nejen cena (včetně práce), ale i další faktory. Potřebuji
nástavek lehký, zaměnitelný s původními nástavky, jednoduchý, bezúdržbový a
příjemný pro mne i pro včely. To sololit splňuje. A pokud jde o pracnost, je
vyšší, než u masivu, ale to jen proto, že tenkostěnný nástavek z masivu je
extrémně jednoduchý. Výroba sololitových nástavků je zábava, pokud má člověk
sponkovačku. U nízkých nástavků zase dávám přednost masivu.

mp



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19472) (19473)

Nemusí jít o variantu zakoupení nových, ale variantu domácí výroby nezateplených ze dřeva a ze sololitu. Tady asi může mít výrazný vliv i úlový systmém, kdy pro NN lze sehnat desku potřebné šíře, pro SN (VN) se musí slepit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19472)

A nemusí se vycházet z průměrné mzdy, stačí 70-100,- Kč/h.
...... :-)
á 168 hodin měsíčně = 11 760 až 16 800,- čistého by opravdu většině včelařů stačilo. Pokud nevčelaří v Praze :-)
Protože to musím brát na čistý plat. Vyplatí se mi týden vyrábět nástavky, nebo jít na týden do arbaitu a přinést si odtamtuď prachy na nákup nových profi nástavků?

Jinak je pravda, že sololit není až tak laciný. Spíš jde o otázku konstrukce. U nezateplených je to stejné jako dřevo, u uteplených nahrazuje palubky a tam to asi ekon. význam má.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453)

Trochu jiný pohled. Opravdu se vyplatí vyrábět sololitové nástavky? Je skutečně tak levný proti nástavku s plného dřeva. Pokud se týká ceny materiálu ta nejpíše ano, ale když se zakalkuluje i cena práce při výrobě? A nemusí se vycházet z průměrné mzdy, stačí 70-100,- Kč/h.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.235.102.80) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455) (19463) (19466) (19470)

Používám pouze sololitové úly a sololit považuji za zcela nedoceněný materiál. Ani v jednom případě jsem se nesetkal, že by ho včely vykusovaly. Zkoušel jsem ho vevnitř polepovat hliníkovou folií, ale po několika letech pokusů jsem toho nechal, neboť to co slibuje např př. Lengál se nepotvrdilo a už vůbec ne to skvělé navýšení výnosů, které publikoval ve Včelárovi. Problém sololitu spočívá ale v tom, že není odolný při namáhání na vzpor. Těsně před medobraním může být nejspodnější nástavek namáhán stlačováním i přes 100kg a pak se sol. začíná vlnit a kroutit. Proto ho v rozích přitloukám a pečlivě lepím na rozpěrky cca 10 x 15. Tedy 8 rohů, 8 rozpěrek a zmíněné úkazy se nevyskytují. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455) (19463) (19466)



- vnútorný náter farbou sololitovú stenu vylepšuje, no problém (a ten je aj pri tapetovaní - lepidlo) je práve farba. Nespĺňa potravinový kódex, sporné to môže byť i so samotným sololitom (u nás smrekolit), i keď je shválený pri
výrobe npr. kuchynského nábytku.

- kvalitu vnútorných úľových stien zlepšuje natretie teplým (zvýši sa nasiakavosť) propolisovým náterom. Na 1 liter priemyselného liehu, pridáme 100 mg propolisu, vyluhovať týždeň a viac.

- prečo robím steny uzatvorené obojstranne sololitom? Dosiahnem tým kvalitnú, pevnú panelovú úľovú stenu, je pevná ako z masívu. Dva rozmery úľových stien vyrábam v presnej šablóne, vymedzujúce drev. harnolky nespájam, vložím ich do krajnej polohy do šablóny, natriem disper. lepidlom a jednu stenu pribijem klinčekmi. Uzavriem až po vybraní zo šablóny.

- ako som už napísal, posledné roky do panelovej steny nedávam polysterén (20mm), izolácia je len 20mm vzduchová vrstva (lambda= 17cm tehlového múra).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19465)

Od: Michal Pol :
> Tak to se divím. Používáve cca. 150 sololitových nástavků, některé z nich už
> několik let (4 ?), bez nátěru (uvnitř ani vně), bez výztuh, hladkou stranou
> dovnitř a žádné problémy jsem nezaznamenal. Tzn. žádné kroucení, vlnění,
> bobtnání nebo vykusování sololitu včelami, nevím o jediném takto postiženém
> nástavku. Sololit používáme běžný nábytkářský, z Globusu. R.M. 39x24.
.......

Záleží na výrobci a jakosti. Ale je úplně jedno kvalita, jestli louhuji (rozpouštím mastnoty a umývám) nečistoty, protože mě zkřenčely všechny namočené sololiťáky a to tak, že se po vyschnutí a po nějaké době (1 sezona) drolí jak slámová a slisovaná řezanka.

Jestli má solilit výhodu ve váze oproti masivu, tak životnost po důkladné dezinfekci je nulanulanic.


_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19465)

Sololit používáme běžný nábytkářský, z Globusu. R.M. 39x24
....
Za totáče byl jen jeden a ten byl festovní. Teď jich bude asi více druhů a asi i různě klížené. Jsopu sololity, co vyúpadají skoro jak sololak, a na druhé straně jsem si na paletách atd všiml sololitů, které vypadají jak lepenka.
kj

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455) (19463) (19466)

oprava, jsou v provozu od 1999/2000 - co vyšlo ve včelařství, že 8cm PS je to pravé ořechové. Mně se to nepotvrdilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455) (19463)

Taky proč tam dávat sololit. Pokud je to vnitřní plocha izolovaného nástavku a následuje polystyren, tak pro tento účel jsou i jiné možnosti. Sololit taky mám v některých nástavcích, ale je dobré si uvědomit, čím je ten papír lepený. Nejsem si jist, že je to úplně košer, ale možná se mýlím.
Pokud má solit za úkol jen zabránit vykusování za ním umístěného polystyrenu, lze ten chránit i jinak.
Já mám odzkoušené:
- umělohmotná tapeta, nalepená Tapetonou + hřebíčky na krajích. To mi vydrželo 20 let a nyní ji dávám pryč, a budu dávat novou - je to vlastně perfektní "desinfekce". Jediná nevýhoda je, že pokud tam při fumigaci zapálíme knot a nedáváme si pozor, opálím tam tapetu.
- fasádní systém - našpendlím perlinku, rozdělám lepidlo (to mi přijde jako cement vylepšený nějakým akrylátem) a hladíkem natáhnu. Přebrousím otřepy a přetřu latexem. Tyto nástavky mám v provozu od 2006 a včely trošku omlely cement a perlinka trochu vystupuje. Tu perlinku samotnou (použitou jako síto) jsou včely schopny trochu odrolilt, ale je to nějaký sklolaminát a už dva roky včelám odolává.
Stejnou úpravu jsme tehdy pokusně použil i na vnější straně, jednak potěr bez a s perlinkou (všiml jsme si že př.Jindra používá také) a ani v jednom případě jsem se nesetkal s vykousáním od myší. Úly jsou na paletách na zemi u lesa. Ostatní jsem obouchal hliníkovou tiskárenskou folií a ta je opravdu "zvířatuodolná". Takže se tam perfektně schovávají mravenci:-)
Kombinací dřevěné rámy, polystyren a některá z těchto ochran vzniknou opravdu lehké a robustní nástavky. Zateplené. Pokud je někdo přesvědčen, že včely to potřebují, tak to může odzkoušet, je to bytelné a nevykazuje to žádnou tepelnou setrvačnost. Tu zajistí zásobní plásty. A tak tam mají včely led v rozích ještě týden po proletu.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek

> Dělám to přesně tak. Nenatřený sololit mně hladkou vrstvu vyhryzaly do
> drsna, sololity proto napouštím i zevnitř nastavku fermeží nebo zředěnou
> barvou a vyztužuji přibitými latičkami.

Tak to se divím. Používáve cca. 150 sololitových nástavků, některé z nich už
několik let (4 ?), bez nátěru (uvnitř ani vně), bez výztuh, hladkou stranou
dovnitř a žádné problémy jsem nezaznamenal. Tzn. žádné kroucení, vlnění,
bobtnání nebo vykusování sololitu včelami, nevím o jediném takto postiženém
nástavku. Sololit používáme běžný nábytkářský, z Globusu. R.M. 39x24.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (193.86.120.153) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455) (19458)

Já myslím stíhačkami ty včelky, které po otevření úlu vystartují ven, aby mne bodly.Včely mám "vzrušivé" a tak nad další radou p. Liebiga, abych je rozchovával mohu jen vrtět hlavou.I v chladném počasí jich po otevření vylétne stovka.O tom se asi přesvědčil tvor, který mi předloni sundal stříšku a trůpek z již zazimovaných včel.Víc nestačil.Včely přežily, i když do nich týden pršelo a pak mrzlo.Ale ty nervy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455)

Dělám to přesně tak. Nenatřený sololit mně hladkou vrstvu vyhryzaly do
drsna, sololity proto napouštím i zevnitř nastavku fermeží nebo zředěnou
barvou a vyztužuji přibitými latičkami. Potom je i jedno, jestli je sololit
ze strany včel drsnou nebo hladkou stranou. Asi by stačil i včelí vosk za
horka. Jinak mezi sololity bývají dost rozdíly, jsou sololity kvalitní
určené třeba jako materiál pro výrobu nábytku, třeba zadních stěn skříní a
sololity horší a levnější určené třeba pro výrobu přepravních beden.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 29, 2006 12:43 PM
Subject: Re: Sololitový nástavek


> Ja požívam sololit (150 ks nadstavkov miery "B") na výrobu nadstavkov už
23
> rokov, sololit dávam obojstranne, drsnou stranou obrátenou vonku,
uteplenie
> stien 20mm vrstvou vzduchu. Je pravdou, že i u mňa dochádzalo v malej
miere
> k vyhrýzaniu vnútorných stien včelami, všetky nadstavky používam doteraz)
a
> to z dôvodou, že steny vo vlhkom priestore "nabobtnávajú" a vtedy včelám
> steny zavadzajú, zvlášť ak na pláste ošetrujú trúdí plod. Hlavne vtedy,
keď
> je šírka úľa presná, ja preto nechávam 10-15mm naviac. Posledné roky som
> túto chybu (vlnenie stien) upravil tým, že do priestoru uteplivky vkladám
> tri drevené stojky, na ktoré sololit klinčekmi pribijem. Teraz sú debničky
> perfektné. Úle vyrobené z týchto panelov sú najlacnejšie, lacnejšie ako
úle
> z dreva. Anton
>


----------------------------------------------------------------------------
----


> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448) (19450) (19451) (19452) (19454) (19456) (19457)

Já si myslím, že plodování v tuto dobu je tehdy, když za prvé mají ještě
nějakou snůšku, ať už z hořčice na zelené hnojení nebo když včelař se ještě
snaží krmit. Nebo druhá možnost je, když včely v tuto dobu nějakým způsobem
usoudí, že ve včelstvu je méně včel než by mohlo být (než dovolí genetika
včelstva) a snaží se ještě na poslední chvíli počet doplnit. Mohlo by to být
třeba nějakým větším zásahem do včelstva a zvětšením jeho prostoru v případě
malého úlu v říjnu nebo listopadu nebo třeba tím, že včelstvo obsahuje
nějaké procento zimních včel poškozených varaózou, které teď odcházejí a
včely díky teplému podzimu se je snaží plodováním nahradit. Přitom zamezit
plodování nemusí ani odstranění uteplivek a nezakryté síto na dně, na jaře
přece včely plodují i při nižších teplotách než jsou teď. Ale je to jen
teorie.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 29, 2006 3:56 PM
Subject: Re: dlouhy teply podzim


> Dnes jsem spojoval 11 kmenových a na ně 11 oddělků.Výsledek vám ted mohu
> napsat: 11 kmenový mělo plod minimálně na 3 plástech a to otevřený i
> zavíčkovaný a 10 oddělků na tom bylo stejně jedenáctý měl asi 5cm kolečko
> zavíčkovaného plodu a okolo asi 40 buněk otevřeného.Kmenová vč.byla do
dnes
> na 33 plástech 39x24 horní dvě očka otevřená.Oddělky na 18 plástech 39x24
> horní očko otevřené.To vše na lesním stanovišti cca 400n/m teplota mezi 7
> až 8 st.
>


----------------------------------------------------------------------------
----


> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Blinka Josef (e-mailem) --- 29. 11. 2006
Zprava o stavu...

Ahoj všichni.

Nestačí jen mudrovat, je třeba se do úlů podívat, pokud chci vědět, jestli
včelstva plodují.Sahání pod strůpek a sledování česna není vůbec směrodatné.
V neděli 26. listopadu bylo u nás slunečno a 14 až 15 stupňů, tak jsem se do
toho dal a namátkou 9 včelstev otevřel.

Místo: Suchdol nad Odrou (Moravská brána - úpatí Oderských vrchů - 270
m.n.m. - lesní včelnice, 60 včelstev + záložní matky).

Úly: Slezan - nízkonástavkový tenkostěnný, r.m. 448x170, 12 rámků v
nástavku. Na zimu odeberu z každého nástavku 1 rámek u méně
obsednuté stěny kvůli větrací a manipulační mezeře.

Síla včelstev: téměř všechny mají 5 nástavků, obsedají 2,5 až 3,5 nástavku.
Pátý nástavek teď obsedají jen z poloviny (je plný zásob), žádné
včelstvo nesedí až pod strůpkem. První nástavek je téměř bez
včel (skladuji tam přes zimu panenské souše a působí jako
protivětrné sukně při plně otevřeném česnu 4x46cm + event. mřížka proti
myším).

Zásoby: nakrmil jsem asi 24 kg cukru do konce srpna. Teď se mi zdá, že mají
víc, 4. nástavek je někde těžší než 5. nástavek. V září byla v
doletu pohanka, vojtěška, hořčice, netýkavka obrovská, strništní
plevely a další. Melecitóza u nás nebyla.

Léčení: červenec a srpen gabon PA 92 - roztočů hodně - nepočítáni.
1.ošetření Varidolem - aerosolem acetonem 28.10. - roztočů po týdnu
od 10 do asi 600. 2. ošetření stejným způsobem 4.11.,mráz -2 stupně.
Následující týden nebylo příhodné počasí pro rozvolnění chumáče
(mrholení, syrovina), roztočů bylo v drtivé většině 0,
výjimečně až 50. Více roztočů jsem napočítal až po oteplení v tu neděli
26.11., od 0 do 60. Ty nuly byly spíše výjimkou. Svědčí to o
tom, že teprve po rozvolnění chumáče a úklidu
spadnou zbylí rotoči dolů (podložka je samozřejmě pod sítem), což
může zkreslit vyšetření zimní měli, pokud se oteplí mezi posledním
očištěním podložky a odběrem.

A teď to nejdůležitější-plodování: z 9 prohlédnutých včelstev mělo 6 matky
bílé (letošní), 2 matky modré (loňské) a 1 matku zelenou
(předloňskou). Matky jsem nehledal ale 7 jsem viděl. Zadečky
měly malé až střední. 8 včelstev bylo bez plodu, 1 včelstvo mělo vajíčka na
jedné straně plástu na ploše jako dlaň. Matka byla bílá a měla
střední zadeček. Jednalo se o včelstvo spíše střední,
obsedalo 3 nástavky.
Chumáče měly střed převážně ve 3. nástavku,obklopený spoustou zásob
(glycidových i pylových). Létavky nosily žluté a žlutozelené
rousky a z plástů ve vodorovné poloze kapal žlutavý nektar.

A už mě nic nenapadá, když si vzpomenu, tak to pošlu. Anebo se ptejte.
Závěr ať si udělá každý sám, každý máme jiné podmínky. Teď nelze nikomu
poradit kdy má provést 3. ošetření. Plod může být různě v malém množství po
celý prosinec.

Josef

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek Farkaš (e-mailem) --- 29. 11. 2006
FW: dlouhy teply podzim



Zdravim,
nechavate folie na zimu?
neplesniveju Vam ramiky?
z coho je ta folia a je priezdusna?
Ja som zatial daval na strop uteplivky a ked boli vlhke menil som ich.


Marek





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Karel
Sent: Wednesday, November 29, 2006 8:50 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: dlouhy teply podzim

Abych řekl pravdu, medomet jako fixírka mě zajímá čistě hypoteticky, ale k
odlučování kapek by byl ideální cyklon, a celá komplikace by snad měla
význam při vyklepávání velmi tekutého a nezralého medu a následného
vysušování v proudu suchého suchu. Pokud má někdo 1 000 včelstev a
intenzívní květové snůšky, je to pro něj jak dělané. :-))

Spíš si myslím že aktuální by byla diskuze o tom, v jakém stavu máme včely.
Jak sedí, jestli drží chomáč pod zásobama, nebo jsou roztaženy vertikálně
třeba i přes tři N(24cm) až pod strop a pokud někdo má nějaká měření
teploty, či jiné možnosti jak identifikovat plodování, tak by to byla
zajímavá informace.
Já jsem kontroloval teď podložky a nikde jsem stopy po plodování nenašel,
ale pod některými igelity bylo nebývalé vlhko, obdobné, tomu na jaře.
Takže co takhle zahájit sběr informací jak to kde vypadá. A bylo by dobré,
kdyby k dobru přihodili info i další čtenáři, ať tady neexhibuje jen pár
vytrvalců.
Právě v tomhle plošném sběru a předávání informací a zkušeností vidím
obrovský potenciál internetu. Proč ho nevyužít.
Já jsem si stanovil při kontrole menší neurčitou hypotézu, že bude třeba
dávat bacha na očka. Dřív jsem nechával všechna otevřená, aby to hodně
větralo a včely neplodovaly. Letos jsem nebyl programově důsledný a teď jsem
si všiml, že pokud včely zůstaly dole, tak spíš tam, kde jsem nechal nahoře
zavřená očka. (i včely potřebují kyslík-:) Tak jsme je teď všude pozavíral.
Vím, v metodice to je :-), ale dřív to nebylo nutné.
Karel




_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim - jak dezinfikujete??? (19448) (19450) (19451) (19452) (19454) (19456) (19457)

Od: Pep?k:

> Dnes jsem spojoval 11 kmenových a na ně 11 oddělků.Výsledek vám ted mohu
> napsat: 11 kmenový mělo plod minimálně na 3 plástech a to otevřený i
> zavíčkovaný a 10 oddělků na tom bylo stejně jedenáctý měl asi 5cm kolečko
> zavíčkovaného plodu a okolo asi 40 buněk otevřeného.Kmenová vč.byla do dnes
> na 33 plástech 39x24 horní dvě očka otevřená.Oddělky na 18 plástech 39x24
> horní očko otevřené.To vše na lesním stanovišti cca 400n/m teplota mezi 7
> až 8 st.
.....

To mohu potvrdit. Sice jsem nespojoval, ale plod je přítomen. Doufám, že se změní pohled našich planetových výzkumníků na tento fakt, který se za posledních 10 let min. 2x ukázal. A doufám, že si někdo nebude kosmicky myslet, že odvíčkování plodu před aplikací léčiva bude prováděno u všech.

Také by se měli zamyslet včelařští mudrlanti na tomto. I když nejsem přímo fanatik do estetiky, snažim se dezinfikovat nástavky do podoby, kdy se nemusím stydět za čistotu vně úlu. (stáří souší a čistota nástavku uvnitř)

Již nějakou tu dobu (poslední měsíce) pomalu dezinfikuji louhováním. Ptám se:

Je schopna např. jedna nebo dohromady dvě ZO odpřísáhnout, že všichni členové provádí účinnou a pravidelnou dezinfekci během chovu?

Když totiž mám přirovnat moji dezinfekci s odpovídajícím množstvím úlů s např. nějakou ZO, tak mě napadá takové dilema. Pro pantátu s celoživotní praxí se 4 - 40 včelstvy jsem prý "vydřiduch a trýznitel včel". Tak se ptám jestli nejsou malí včelaři také trýznitelé, jestli mají za dezinfekci pouze pohyb škrabátkem? :-)


_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455)

ono nejde tak o stíhačky které by nenašly domov jako o včely které v tomto teplém počasí opouštějí úl aby v klidu umřely
Taky to bývá důvodem podivného jevu kdy včelař na jaře najde úl bez včel , bez mrtvolek ale plný zásob. Nemocné včely umřely venku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Sololitový nástavek
> Datum: 29.11.2006 12:51:46
> ----------------------------------------
> Ja požívam sololit (150 ks nadstavkov miery "B") na výrobu nadstavkov už 23
> rokov, sololit dávam obojstranne, drsnou stranou obrátenou vonku, uteplenie
> stien 20mm vrstvou vzduchu. Je pravdou, že i u mňa dochádzalo v malej miere
> k vyhrýzaniu vnútorných stien včelami, všetky nadstavky používam doteraz) a
> to z dôvodou, že steny vo vlhkom priestore "nabobtnávajú" a vtedy včelám
> steny zavadzajú, zvlášť ak na pláste ošetrujú trúdí plod. Hlavne vtedy, keď
> je šírka úľa presná, ja preto nechávam 10-15mm naviac. Posledné roky som
> túto chybu (vlnenie stien) upravil tým, že do priestoru uteplivky vkladám
> tri drevené stojky, na ktoré sololit klinčekmi pribijem. Teraz sú debničky
> perfektné. Úle vyrobené z týchto panelov sú najlacnejšie, lacnejšie ako úle
> z dreva. Anton
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448) (19450) (19451) (19452) (19454) (19456)

Dnes jsem spojoval 11 kmenových a na ně 11 oddělků.Výsledek vám ted mohu napsat: 11 kmenový mělo plod minimálně na 3 plástech a to otevřený i zavíčkovaný a 10 oddělků na tom bylo stejně jedenáctý měl asi 5cm kolečko zavíčkovaného plodu a okolo asi 40 buněk otevřeného.Kmenová vč.byla do dnes na 33 plástech 39x24 horní dvě očka otevřená.Oddělky na 18 plástech 39x24 horní očko otevřené.To vše na lesním stanovišti cca 400n/m teplota mezi 7 až 8 st.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (193.86.120.154) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448) (19450) (19451) (19452) (19454)

Neboj já to pochopil, fotky nemám a ani je pořizovat nebudu.To radši připustím, že nemám pravdu.Máš pravdu, že koluje spousta pověstí, ale ať je to pověst, nebo ne, já trpím, když vidím zkřehlé stíhačky co nenašly cíl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 29. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453)

Ja požívam sololit (150 ks nadstavkov miery "B") na výrobu nadstavkov už 23 rokov, sololit dávam obojstranne, drsnou stranou obrátenou vonku, uteplenie stien 20mm vrstvou vzduchu. Je pravdou, že i u mňa dochádzalo v malej miere k vyhrýzaniu vnútorných stien včelami, všetky nadstavky používam doteraz) a to z dôvodou, že steny vo vlhkom priestore "nabobtnávajú" a vtedy včelám steny zavadzajú, zvlášť ak na pláste ošetrujú trúdí plod. Hlavne vtedy, keď je šírka úľa presná, ja preto nechávam 10-15mm naviac. Posledné roky som túto chybu (vlnenie stien) upravil tým, že do priestoru uteplivky vkladám tri drevené stojky, na ktoré sololit klinčekmi pribijem. Teraz sú debničky perfektné. Úle vyrobené z týchto panelov sú najlacnejšie, lacnejšie ako úle z dreva. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448) (19450) (19451) (19452)

Prepáčte, odkaz je určený p. Kozlíkovi (došlo k zámene) Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarda (80.82.146.134) --- 29. 11. 2006
Sololitový nástavek

Dobrý den. Ma někdo delší skušenosti při pougití sololitu jako vnitřní bednění nástavku. Mě to mršky koůšou. Diky Jarda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448) (19450) (19451)

P.K. ,tvrdíte to na základe urobenej prehliadky včelstiev, kroré prinášali "spousty vody" ?!. Naozaj Ste videli v plástoch všetky formy plodu?. Ja tento jav pozorujem roky, a v XI a XII. mesiaci som plod nikdy nenašiel. Tak to bolo aj vlani aj tohoto roku. a teploty vystupovali npr. 7.11 na 16°C!
Ešte aj teraz môžete z kontrolovať včelstvá, vyhľadať pvčelstvá s plodom, odfotografovať a ukázať nám ich všetkým.Nebojte sa toho, ja som aj tohoto roku fotografoval plod 3.2 (bol sneh a teplota niečo nad nulou), včelstvu ako takému to neublíži. Včelstvo mnou fotog. (a bolo ich viac), rozobratému asi 5 až 7 minut, sa nič nestalo, patrilo medzi najlepšie na včelnici. Pred niekoľkými týždňami som na Konferenci čítal: teraz treba chodiť popri včelách na špičkách. Nie je to pravda, je to len jedna z tých báchoriek, ktoré sa šíria medzi včelárskou pospolitosťou. Túto zimu som mal pod kotrolou dve včelstvá, v ktorých som po celú zimu každý deň meral teplotu v uličke nad zimujúcim chumáčom (chcel som sa dozvedieť koľko tepla odchádza z chumáča, a bol som prekvapený) a v tom istom čase aj vonkajšiu teplotu. Sú to zaujímavé výsledky, ktoré v krátkom čase zhodnotím. Ani tieto dve včelstvá nemali ujmu na moje zásahy do nich. Pritom som musel každý deň nadvihnúť uteplivku nad zimujúcim chumáčom, aby som mohol odčítať údaj na teplomere. P.K. čakám na výsledok a správu o tých včelstvách, ktoré plodujú. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (193.86.120.154) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448) (19450)

Včera bylo u mne příliš větrno, ale předevčírem létaly a docela dost, ale ne na stále kvetoucí svazenku- i když trochu jo, ale hlavně na trávu a hlínu, prostě pro své plodování potřebují spousty vody.Tedy pro tu činnost, kterou podle klasiků již nejméně 2 týdny neprovádějí. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448)

Konečně se našel někdo,kdo to nazval pravým jménem.Několik vytrvalců se baví o něčem,co asi těžko půjde použít ve včelařské praxi.Já osobně jsem pro příspěvky ,které se týkají kokrétně včelařské praxe,jak na tom včelstva jsou teď v teplém podzimním počasí.Zdraví Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 11. 2006
Re: tÏko øíct (19445) (19446)

Od: Zdenek :
> Und ještě jedna věc,připadá mi hrozně složité vkládání rámků do medometu,to
> že je máte vytočeny za 1 minutu,ale jak dlouho je tam dáváte,ukládáte,do
> českých klasik je to šup šup.
......

Vkládání je dosti jednoduché. Jde o sdruženou výměnnou kazetu pro medomed a to na 12 rámků (třetí foto na:

http://www.hamag-maschinenbau.de/images/schleuder/Wabentraeger_neu.jpg

A povšimněte si pantového systému zboku. Podle mě je skládání zdokonaleno, že tato kazeta se vyprazdňuje a zároveň chystá jedním pohybem přetočením o 180° (vzhůru spodkem) Dojde tak k "vysypání" rámků a otevření sdružené kazety.

Když nic jiného, tak ten výměnný systém kazet (2 ks kazet pro jeden medomet)a vkládání je prostě vymakanou záležitostí. Klobouk dolů.


_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 29. 11. 2006
dlouhy teply podzim

Abych řekl pravdu, medomet jako fixírka mě zajímá čistě hypoteticky, ale k odlučování kapek by byl ideální cyklon, a celá komplikace by snad měla význam při vyklepávání velmi tekutého a nezralého medu a následného vysušování v proudu suchého suchu. Pokud má někdo 1 000 včelstev a intenzívní květové snůšky, je to pro něj jak dělané. :-))

Spíš si myslím že aktuální by byla diskuze o tom, v jakém stavu máme včely. Jak sedí, jestli drží chomáč pod zásobama, nebo jsou roztaženy vertikálně třeba i přes tři N(24cm) až pod strop a pokud někdo má nějaká měření teploty, či jiné možnosti jak identifikovat plodování, tak by to byla zajímavá informace.
Já jsem kontroloval teď podložky a nikde jsem stopy po plodování nenašel, ale pod některými igelity bylo nebývalé vlhko, obdobné, tomu na jaře.
Takže co takhle zahájit sběr informací jak to kde vypadá. A bylo by dobré, kdyby k dobru přihodili info i další čtenáři, ať tady neexhibuje jen pár vytrvalců.
Právě v tomhle plošném sběru a předávání informací a zkušeností vidím obrovský potenciál internetu. Proč ho nevyužít.
Já jsem si stanovil při kontrole menší neurčitou hypotézu, že bude třeba dávat bacha na očka. Dřív jsem nechával všechna otevřená, aby to hodně větralo a včely neplodovaly. Letos jsem nebyl programově důsledný a teď jsem si všiml, že pokud včely zůstaly dole, tak spíš tam, kde jsem nechal nahoře zavřená očka. (i včely potřebují kyslík-:) Tak jsme je teď všude pozavíral. Vím, v metodice to je :-), ale dřív to nebylo nutné.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (194.213.42.149) --- 29. 11. 2006
Re: těžko říct (19445) (19446)

No a ještě jedna věc mě napadlatěsně před spaním,kdyby přeci jen fungovalo jako fixirka,to znamená,silné proudění vzduchu na který se navazuje med,jak ten med budete opět ze vzduchu chytat?
To nemůže fungovat,nebo je zařízení složitější a není zveřejněný kvůli takovým rychlíkům jako jsem já :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (194.213.42.149) --- 29. 11. 2006
Re: těžko říct (19445)

Tak jsem to tu pročítal,podíval se na fotky a jako nějaký výrobce něčeho myslím že snad může fungovat,ale?Jako fixirka,při takové hustotě medu,ne,proudící vzduch si najde nejsnažší cestu a vzhledem ktomu,že nádoba kruhová a uložiště rámků čtvercové,má vzduch dostatek místa a prostoru aby prošel a vzal sebou nějaký med?
Jsem přesvědčen,že boky rámků k plášti musí být nějak utěsněny,aby vzduch ,potlak působil přímo na rámky s medem,nejprve pomalu a postupně se zvyšuje proudění vzduchu jak se rámky zbavují medu Tak by to snad nějak šlo,ale zároveň se ptám,velké množství vzduchu=nasáté nečistoty ze vzduchu,vlhkost.Určitě ta podstata je tam zamlčená,myslím,nebude to tak jednoduché.
Und ještě jedna věc,připadá mi hrozně složité vkládání rámků do medometu,to že je máte vytočeny za 1 minutu,ale jak dlouho je tam dáváte,ukládáte,do českých klasik je to šup šup.
To je můj názor,nikomu ho nevnucuji,jsem smrtelný a omylný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 28. 11. 2006

pánové,pokud se něco točí vzniká odstředivá síla a zkuste foukat med fixírkou.......kdysi jakýsi koumák prodával specialní přípravek pro růst rostlin s názvem ROSTETO,byla to jen obyčejná voda......tak až to uvidím tak tomu i uvěřím,a hned ten novej nerez medomet zahodím....hmmm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 28. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436) (19437) (19438) (19440) (19441) (19442) (19443)

Není rozumější ,pokud někdo umí německy napsat přímo prodejci zařízení? Prodejce na fotkách ukazuje zařízení a určitě jak funguje nebude tajemství.Jináč by byl medomet pod plachtou a né na prodej.Nevím kdo by si koupil zařízení o kteren neví jak pracuje.Je jen otázka jestli někdo umí německy.Já ne.Prosím udělejte to dřív než dojdem k atomové bombě.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 28. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436) (19437) (19438) (19440) (19441) (19442)

>Při poklesu atmosferického tlaku také nevyskakuje polévka sama z hrnce.
.......
Ale stejně by to chtělo průkopníka slepých uliček, aby zjistil, zdali tudy cesta nevede. Do každé buňky zavést brčko a přivést do něj tlak. Nic není nemožné, a možná nejen čmelák, ale i med bude létat:-))
Experiment by se měl zaznamenat a umístit zde na konferenci do downloudů, detail na obličej bych nechal delší :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 28. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436) (19437) (19438) (19440) (19441)

Vyskakuje :-) uvolněnou párou, pokud se zahřeje na teplotu nad 90 st.C, když by při normálním tlaku byla ještě v klidu.

Myslím, že pokud v tom má Venturiho princip význam, tak vynálezce záměrně zamlžuje fyzikální princip funkce, aby to někdo nepoužil v jiném konstrukčním uspořádání. Zákazníci si to potom budou kupovat s pocitem mecenášů technického pokroku a nějaké fyzikální zákonitosti jim budou ukradené. Hlavně že z toho poteče med. Možná přestavba na odstředivku vosku není taky k zahození. Pro mě to je vyřízená věc - nebrat :-).

>Při poklesu atmosferického tlaku také nevyskakuje polévka sama z hrnce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.103.226) --- 28. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436) (19437) (19438) (19440)

Teoreticky vytvořený podtlak při rotaci vznikne za předpokladu uzavření vstupu do nasávacích otvotů koše. Je zdrojem radilního pohybu vzduchu mezi plásty ale nevytváří žádnou sílu, která by vytahovala med z buněk. Při poklesu atmosferického tlaku také nevyskakuje polévka sama z hrnce. Ani samotné proudění kolem buněk plástu nepůsobí žádný pohyb medu. Jedině již dříve popsaný princip fixírky = venturiho dýzy, nad každou z buněk by mohl strhávat kapalinu sebou. Představovalo by to nad každou z buněk umístit seškrcenou dýzu. Ten kdo si pokoušel vyrobit fikxírku sám určitě zjistil jak je náročné najít to správné místo pro umístění sací trubky za dýzou aby došlo k nasátí. K tomu je ale také zapotřebí značný tlakový spád. Jaký tlakový rozdíl by to byl pro nějakých 30 buněk za sebou si vůbec neumím představit.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 28. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436) (19437) (19438)

To si nemyslím. Protitlak představuje odstředivá síla. Otázka je, jaký podtlak se tam vlivem rychlého proudění vzduchu vytvoří. Jsou to tu zatím samé dohady a žádná věda a technika.
.......
Dobrá poznámka. Ale i pak platí argumentace př.Jindry. V případě, že med je již tak netekutý, že se nechová jako tekutina :-) a tudíž nás může zajímat tlak nad povrchem/hladinou, který na této ploše působí proti odstředivé síle. A pokud by nás ten tlak pak už zajímal, tak za předpokladu platnosti odhadu př.Jindry je otázka, zda je rozdíl, že tam působí tlak odpovídající 10metrům vodního sloupce nebo 9.9metru. Jetli se nepletu a 100Pa =10mm vod.sloupce. Tedy fixírka, která si vycucne vodu deset cm nad hladinu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78077 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 19440 do č. 19500)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu