Včelařská konference

Od vyřezávání plodu se víc jak před desíti lety upustilo , zjistilo se totiž že tento zásah nemá tak velký význam jak se předpokládalo a nahradil a ho druhá t. j. prosincová fumigace nebo ještě lépe aerosol, kde se pak dosahuje tak zvaného podprahového zamoření, Za základní ošetření totiž platí v podletí vložení gabonu To když se zvrtá tak už to nezachrání ani aerosol celý postup je nutné dodržet neboť kra�ka není geneticky vybavena pro boj s varoázou. Holt sami jsme zavedli Kra�ku, sami zavlekli varou, a sami se stím musíme vypořádat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kacíøská mylenka
> Datum: 28.12.2006 09:08:48
> ----------------------------------------
> Stále se dohaduju s různými včelaři o nutnosti léčit.Léčením ,ale myslím
> tak aby to mělo smysl ne proto abych mohl říct konečně to mám za
> sebou.Léčit v minulých týdnech bylo téměř zbytečné.Jak známo ve včelstvu se
> má odstranit plod!(kdo to kdy dělal) 18.12.jsem se podíval do třech
> včelstev,ve všech bylo okolo 5 dm plodu zavíčkovaného a asi tak 2 dm
> otevřeného.Jak asi dopadne léčení aerosolem?Ted´se trochu ochladilo a plod
> bude ubývat a bude čas na třetí léšení.
> Trochu kacířská myšlenka.Proč stále nutíme nebo dokonce děláme léčení
> různým šlendryánům?Ve vedlejí organizaci už mám příklad jak to
> funguje.Neléčíš dobře padne ti to.(i já jsem s tím měl potíže v podobě
> většího zamoření)Ono to opravdu padlo,80 ze 100 včelstev na podzim
> 2005.Přez sezonu 2006 si pořídil nových asi 45 a na konci září už zase
> neměl nic.Když tyto lidi nebudeme nutit(je to povinnost chovatele)velmi
> brzy přijdou o včelstva.Čím méně včelstev a takových včelařů tím méně medu
> lépe se bude prodávat.(menší přebytky vyšší cena atd.)
>
>
>

Vidím další problém,odběr vzorků.Mám zkušenost od nás.Před časem prohlížím výsledky za posledních několik let.Padlo my do oka jedno jméno u kterého za všechny ty roky nebyl ani jeden roztoč i řekl jsem si pozor příště.Upozornil jsem tohoto včelaře ,že přijedu a vzorky vybereme společně.Po práci jsem zavolal,příteli přijedu a uděláme vzorky.Přijedu a včelař mě vítá,ušetřil jsem vám práci už jsem to sebral.Výsledek tohoto vzorku 1 roztoč a další roky už zase čistej jak slovo boží.Vzorky by se měly odebírat v komisi jinak se přebírají.

Je to problém. Letos ke mně přijeli s přístrojem na aerosol jako poslední,
bylo tam ve sklenici tak půl centimetru kapaliny. Na mé námitky, že je to
málo nereflektovali. Když se foukalo do úlu, musel jsem se sklenicí kvedlat,
aby vůbec nějaký viditelný dým nebo pára šla do úlu. Až se bude odevzdávat
vzorek, hodím do něho po 6 roztočích na včelstvo, ( 3 roztoče na včelstvo
minule v laborce přehlídli) a včely budou aspoň ošetřeny na jaře. eště
nevím, jestli do vzorku na obou stanovištích nebo jen na tom, kde léčili
jako úplně poslední.

R. Polášek

Stále se dohaduju s různými včelaři o nutnosti léčit.Léčením ,ale myslím tak aby to mělo smysl ne proto abych mohl říct konečně to mám za sebou.Léčit v minulých týdnech bylo téměř zbytečné.Jak známo ve včelstvu se má odstranit plod!(kdo to kdy dělal) 18.12.jsem se podíval do třech včelstev,ve všech bylo okolo 5 dm plodu zavíčkovaného a asi tak 2 dm otevřeného.Jak asi dopadne léčení aerosolem?Ted´se trochu ochladilo a plod bude ubývat a bude čas na třetí léšení.
Trochu kacířská myšlenka.Proč stále nutíme nebo dokonce děláme léčení různým šlendryánům?Ve vedlejí organizaci už mám příklad jak to funguje.Neléčíš dobře padne ti to.(i já jsem s tím měl potíže v podobě většího zamoření)Ono to opravdu padlo,80 ze 100 včelstev na podzim 2005.Přez sezonu 2006 si pořídil nových asi 45 a na konci září už zase neměl nic.Když tyto lidi nebudeme nutit(je to povinnost chovatele)velmi brzy přijdou o včelstva.Čím méně včelstev a takových včelařů tím méně medu lépe se bude prodávat.(menší přebytky vyšší cena atd.)

> Od: Radim Polasek:
>
> > tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké máš zkušenosti s těmi 15 mm
> > boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?
> ......
A ještě to upřesním. Neznám nevýhody takové boční mezery. Znám jen výhody a těch je nespočet. (žádné návaly propolisu, dokonalejší ventilace bez zasíťovnání dna, ,.... prostě lepší tepelné poměry ve včelstvu během celého roku tj. i v létě, minimální borcení díla atd. atd.)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Radim Polasek:

> tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké máš zkušenosti s těmi 15 mm
> boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?
......

Jen ty nejlepší. Vůbec to není takový problém než se tomu přisuzuje. Prostavování ke stěně je dáse říci minimální a jen u velmi silných snůšek a ještě jen u nějakých včelstev. Procenty se to dá sečíst z tak do max. 5% ze všech nástavků které používám, že u těch a těch nástavků se prostavělo, ale vůbec to nemá vliv na práci. Takové prostavění totiž není nutné okamžitě odstraňovat a po nějaké době až se nástavek ocitne v řadě před parafínováním nebo louhováním se taková drobnost odstraní. Také musím sdělit, že takové prostavění je známkou nerozšířeného prostoru včas.

Nemluvím o výměnnosti závěsné lišty, která se dá lehko vyměnit. (je to vlastně horní loučka rámku, kterou vyřezávám a dělám jich kusově více. Prostě jednou lehkou ranou je nahrazeno nejméně pět obtížných postupů při mé "pásové výrobě" úlů. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Přiznám se, že jsem nad těmi nedostavěnými mezistěnami nijak zvlášť
nepřemýšlel. Jen jsem začal a dodnes to dělám mezistěny zatavovat tak, aby
mezera byla pod horní loučkou a na vystavění jsem je dával v zadovácích více
do medníku. V nastavcích jsem nějaké výrazné vytváření mezer v vystavených
plástech nepozoroval. Příčina vytváření těch mezer, jako už i v jiných
případech asi nebude jen jedna, bude to asi kombinace více vlivů, jak už to
u včel bývá. Vespod při nízkém dně, když zároveň na nízkém dně nerady staví
pod rámky to bude asi nějaký instinktivní odpor k prodlužování díla až úplně
dospodu. Na krajích rámků to bude asi to, že jim z nějakého důvodu nestačí
uličky mezi loučkou plástu a stěnou úlu, buď je ta ulička příliš úzká nebo
má plást příliš velké rozměry a včely si uvnitř rámku dělají "zkratky" kvůli
propojení jednotlivých prostor mezi plásty. Taky to může být ta zásoba hmoty
pro víčkování. Při té příležitosti mě napadá, ty mezery uvnitř plástu
vytvářené včelami mají šířku mezi 8 - 12 milimetry. Teorie říká, že mezi
plástem a stěnou úlu má být takzvaná včelí mezera, která má být mezi 6 až 8
milimetry, pokud si dobře pamatuji a to hlavně proto, že včely takovou
mezeru už nezastavují dílem ale ještě nelepí propolisem. Co když ale je
taková mezera pro komunikaci a cestování včel příliš úzká a proto si včely
občas uvnitř rámku na boku vytvoří svoji mezeru. Třeba by mezi boční loučkou
plástu a stěnou úlu měla být mezera 8 - 10 mm nebo případně ještě větší?
Třeba by se do jenoduchých nastavků nemusely vůbec frézovat nebo jinak
složitě dělat drážky, stačilo by do hladkého truhlíku jen nabít latě pro
zavěšení rámků?
tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké máš zkušenosti s těmi 15 mm
boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?

R. Polášek

Od: Čermak K.

> S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko
> prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti
> v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům).
> Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o
> vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!!
> Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na
> to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím
> také hodně utrpí.
..........

Plísně musí mít živnou půdu v úlech a tou je u mnoha případů s toxiny právě to neměněné dílo, které mělo být dávno ve vařáku. O neměnění den a zkrátka profylaktické dezinfekci se snad nemusím rozepisovat.

Myslím, že mikroklíma včelstva v úlu musí být vyvážené ve stupni vlhkosti, teploty, odvodu vody(ledu) atp. Otevřené zasíťování a používání takové nepřirozeně obrovské ventilace k dosažení takového mikroklimatu neprospívá. Včela je tak částečně vystavena okolnímu klimatu, kde např. počasí a škůdci mají mnohem přímější vliv na pohodlí včelstev. (větry, mlhy,pach myší, pohyb zvířat po sněhu, atp. ) Takové zasíťování jsem nezvolil po velmi dlouhé úvaze. Nejde o nějakou moji zakomlexovanost, ale o řadu jasných nevýhod.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: Cermak K.

> ... ale při 3 NN na zimu, když zimní chomáč je daleko od dna,
> uteplení dna nemá naprosto žádný smysl.
................

Neuraz te se, ale mám jiný názor. Byly udělány a publikovány (MV) termo snímky takových třech nástavků a úly byly přímo položeny na zemi, paletě a potom i na vyšším podstavci. Je naprosto viditelný tepelný rozdíl mezi vysokým podstavcem, dřevěnou paletou a položením přímo nazemi.
Opovažuji se tvrdit, že 10 cm zateplení - polystyrenové dno je potřeba k porovnávání při pokusu mezi úly tzv. silně zateplenými a tenkostěnými. Z toho důvodu souhlasím s některými argumenty p. ing. Smělého. (ale jen s některými)

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=14432&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf (první čtyři snímky a pohledy pod úly)



_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: A.Turcani:


> ..., problém nedostavaných medzistien včelami v úľoch, je tak starý, ako
> sa začali chovať včelstvá v úľoch....

> .... Moja interpretácia je iná a vychádza z biologických potrieb
> včelstva.
> ...Potvrdzujú to i nízke rámiky vystavané bez medzier
> medzi plástom a latkou rámika, i keď to tak vždy nemusí byť. Popis je letmý
> a stručný, ale myslím že, že podstatu problému vyjadruje.

........

To je zajímavý. Mám na nedostavěné dílo také částečně nevyjasněný pohled, ale od chvíle, co používám obyčejné výměnné závěsné laťky přibité na stěně nástavku tak boční nedostavování až tak moc nepozoruji.(15 mm mezera mezi boční loučkou a nástavkem) Jen převážně spodní. (mám nízký podmet) Naopak musím říci, že i při nižší rámkové míře jsem se s bočním nedostavováním setkal u kolegy. Má 39x17.

Každopádně stavba u včelstva pokračuje i při absolutním nedostatku nových voskových šupinek a vykousávání je přirozené, když je potřeba materiál pro víčkování medu nebo plodu. Proto ta barevná rozmanitost a zpracování u víček. A proto např. u moru včelího plodu je důležité nespoléhat na nějaké potažení propolisem, protože včela má snahu hlavně i krajní zaneřáděné dílo přirozeně kusadly a spolu se slinami zpracovávat dále.

No a vykusování díla se děje ponejvíce pro včelu od "bezpečných" nezavěšených stran. Tedy nejvíce odspodu, potom z boku. Jde tedy o pohyblivý voskový záložní stavební materiál k víčkování. To u silných včelstev kde není právě tolik těch nových voskovách šupinek. Také u silných a hlavně u slabších se odebírají pro víčka hrany z okolních buněk z okolí plodu nebo víčkovaného medu.

Ve světě se kupříkaldu takové zafixované vlastnosti a činnosti pro "stavební odskok díla"(řečeno zedníkem - murárom) u včely, využívá třeba u úlového systému topbar hive u hliněných a pletených ležanových válcích, domcových dřevěných ležanů se sklonem ke snadné a jednodužší těžbě medu. (Afrika, bývalé státy SSSR, Asie, ...)


_gp_
http://vindex.ic.cz

Gusta napsal:
Kolik máme jako lidé alergií z důvodu suchého vzduchu ve vytápěném prostoru
a jak se odpařovači snažíme toto zmírnit ? No a včely necháme trpět v
takovém průvanu samy nad sítem jen proto, aby nezplesnivěly plásty které
měly být z velké části ve vařáku?
---------------
Dovolím si polemizovat:
Lidem vysušuje sliznice nepřirozeně suchý vzduch, který je do průdušek
vdechován. Vyschlé sliznice v nose, ústech atd. jsou nevhodným "bitevním
polem" pro obrannou armádu protilátek lidského těla. Proto snáze nad
oslabenou obranou vítězí viry a bakterie, až jejich přesila zvítězí a člověk
onemocní. Proto může být vhodnou prevencí zvlhčování vzduchu alespoň v
dětském pokoji.

Včela dýchá úplně jinak, z anatomie včely mi není známo, že by u ní v
souvislosti s dýcháním trpěly nějaké žlázy, nebo sliznice nedostatkem
vzdušné vlhkosti.

Neorosené plásty a vnitřní stěny úlu jsou dostatečně dobrým tepelným
izolátorem a současně nevhodným prostředím pro rozvoj plísní.
Přes zimu včely žádnou vodu nepotřebují. Prostředí úlu by tedy nemělo být
ani uměle vysušováno, ani zvlhčováno. Protože trávením glycidových zásob
vzniká oxid uhličitý a ( metabolická ) voda, zvyšovaly by včely vlhkost
špatně ventilovaného úlového prostředí -je proto lépe tyto zplodiny odvést
mimo úl, nejlépe dostatečně otevřeným česnem, nebo zasíťovaným dnem.

Shorauvedené platí pro období zimního klidu.
Na konci vyzimování, v době, kdy už včely intenzivně plodují jim může
vydechovaná voda vysrážená např. na strůpkové fólii pomoci uhradit část její
potřeby. Nepřirozeně ( uměle) vysušované úlové mikroklima by mohlo včelám
ztížit ošetřování otevřeného plodu - včely by pro zdárný larvální vývoj
plodu musely donášet více vody.
Josef Kala

S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům). Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!! Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím také hodně utrpí.
K. Čermák

Upřesňuji, že uteplené nástavky v pokusu jsou sice na dnu dole zasíťovaném, ale pod sítem je varroa zásuvka (mimochodem vytahuje se odzadu bez vyrušování včel - výborná k sledování varroázy - spadu), takže je to situace jako u plného dna. Ovšem podmet je vysoký, 10 cm. Ano dno je neuteplené, ale při 3 NN na zimu, když zimní chomáč je daleko od dna, uteplení dna nemá naprosto žádný smysl. To je potřeba si uvědomit - musel jsem reagovat na nařkntí z neobjektivnosti srovnávacího pokusu. Něco jiného je, když někdo zimuje v jednom nástavku a v něm včely ještě zúží (násilně) např. na 8 plástů, tam uteplení stěn a dna může mít význam. Ale to je úplně jiný přístup k chovu včel, pro mě nezajímavý, opustil jsem ho v mých včelařských začátcích po pár letech...
K. Čermák

Hlavně v zadováku se ale objevil
nepříznivý jev, že rámky 39x24 nebyly dostavěné až po spodní loučku, ale na
spodu včely nechaly asi 1 cm mezeru, někdy dokonce i kvůli tomu vykousaly mezistěnu.
Radime, problém nedostavaných medzistien včelami v úľoch, je tak starý, ako sa začali chovať včelstvá v úľoch.Z môjho subjektívneho pohľadu, Tvoja interpretácia prečo tak včely robia nie je správna.
Poznal som včelára (je tomu už 3o rokov), ktorého vždy po vložení medzistany (Ms) do úľa doslova dožral ich spôsob, lebo napriek presnému prirezaniu Ms a zataveniu na drôtenú výstuhu, včely vždy vloženú a opretú Ms na spodnú latku po celej dĺžke vyhrýzli. A ony potvory zničili nie len Ms dolu ale i vždy po obidvoch stranách bočných latiek rámika. Vlastným dôvtipom aspoň čiastočne odstránil tento pre nás "nezmysel". Na Ms pred jej vložením do včelstva ne každej Ms nožom vyrezal na spodnej a bočných stranách Ms 7mm vysoké a 2x100mm dlhé otvory. Včely otvory ponechali, ale zbytky Ms medzi otvormi ponechali.
Týmto problémom sa zaoberám už dlhé roky a myslím si (aj keď je to zatiaľ subjektívne poznanie), že pre včely je životná nutnosť, včely otvory medzi rámikom a včelím potrebujú. Nepotrebujú ich pre príčiny, ktoré sú popísané v komentári. Moja interpretácia je iná a vychádza z biologických potrieb včelstva. Neberte tento môj vstup ak poníženie Vášho osobného "ja", ale ako ponuku na spoluprácu s jasnou hlavou riešiť problém.
Čo je to tá biologická potreba?- Po rokoch pozorovania som dospel k názoru, že včelstvo ako také sa musí navzájom informovať o prítomnosti živej matky medzi včelami. Oficiálny názor na to, ako sa včely dozvedia o prítomností matky medzi nimi, panuje všeobecný názor, vôňou matky, ktorá sa šíri z uličky do uličky, čiže vôňou matky a včely prežijú v uzatvorenom prostredí. Môže ta byť tak? podľa mňa nie, pretože včely reagujú len na materskú látku ústami, teda chuťou! A v tom je háčik, lebo materská látka sa dostane medzi včely aj do krajných uličiek len včelami! Prechod z uličky do uličky pre včely je možný len popod latku pod včelami alebo poza bočnú latku. V týchto prípadoch je včela vystavená väčšiemu riziku z aspektu chladu to nedokáže prekonať. Ak by včely v uličkách nedostavali čas od času ML, zimovali by nespokojne ako v prípada ak je včelstvo bez matky. Preto vče už pri stavbe plásto na pamätajú a preto nechávajú nedostavané prielezy medzi plástom a latkami rámika. Preto musí včelár rešpektovať tieto biologiské danopsti včelstva. Včelstvá v prírodnom prostredí kde nemali dielo v rámikoch takéto problémy nemali a doknca mám zistená, že dielo voľne postavené (v košoch) má medzery nie len pri stenách dutiny, ale i v stred diela.
NN včelárenie s rámikmi do výšky max. 180mm je pre zimujúce včely výhodnejšie práve z tohoto hľadiska, pretože zimujú v dvoch debničká a potreby získania ML
mater.látky získajú práve v strede chumáča uloženého cez stred medzery medzi dvomi debničkami. Potvrdzujú to i nízke rámiky vystavané bez medzier medzi plástom a latkou rámika, i keď to tak vždy nemusí byť. Popis je letmý a stručný, ale myslím že, že podstatu problému vyjadruje. Anton
P.s. Komunikovať môžme na osobnej pošte, aby sme nezaťažovali ostaných návštevníkov

Takovou skušenost jsem měl u jednoho včestva dalo čtyři roje,20 kg medu a ty roje postavily celkem 6 nástavků díla . Prostě popřely všechny učenosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Vèelstva
> Datum: 27.12.2006 17:59:40
> ----------------------------------------
> Od: Radek HubaÄŤ:
>
> > zase někdo, kdo opisuje staré knihy. Chtěl bych vidět tvoření oddělků v
> poslednĂ­
> > dekádě května, nebo ještě později jako protirojové opatření. V té době by už
> > všechny včely byly odrojené!!! Oddělky se musí dělat podle počasí a nadmořské
> > výšky začátkem 2. poloviny kvetení řepky, což je u nás někdy i přelom 1. a2.
> > dekády kvězna, pokud je špatné počasí jako vloni, musí se zasáhnout i přes
> > špatné počasí, jinak se včely posléze rojí a rojí....
> .....
>
> No teď si připadám si jako vyjímka, ale sklon k rojovce mají u mě včelstva i v
> červenci a vyjímky se najdou i v srpnu. Protirojová opatření jsou tedy u mě od
> dubna přes květen, červen, červenec do, a i přes srpen. .... Ono taková
> přeložená s oddělkem stará(ne nultého stáří) matka někdy umí ukázat často vlohy,
> při kterých ne a ne si dát říct. ;-) A ploduje a ploduje a její dělnice posléze
> po utvoření oddělku nosí a nosí .... ;-)
>
>
> Asi se se vÄŤelstvy moc "mazlĂ­m".
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

> Od: P.K.
>
> > ...
> > s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil
> > kyselinou a přiletěla průtrž...
> >
> > používáte někdo nízké dno?
> .....
> K té kyselině. Neviděl bych rozdíl mezi nízkým nebo vysokým podmetem a potřebnou
> koncentraci. Výhodnější bude nízké dno bez síta pro udržení delší potřebné
> koncentrace.


Možná je to nesrozumitelné proto dodávám ...rád bych vyslovil myšlenku, že je při léčení s kyselinou mravenčí je vlastně jedno jestli s vysokým nebo nízkým podmetem, protože reakce včestva na kyselinu je jedna a ta samá. Přirozeně vylezou, než si zvyknou ven jak při nízkém, tak i při vysokém podmetu.

Průtrž s deštěm je asi smůla. Ale myslím si, že zas takové ztráty to nebudou, protože odolnost dělnic je dost veliká nato aby se při následném oteplení se dokázaly "zbráborat" a vrátit se . To by musely jako jednotlivci umrznout.

Prý jsou patrny ztráty matek při takové aplikaci kyseliny mravenčí např. s Formidolem. Ale Formidolu jsem aplikoval dostatek nato, abych si byl jist bezpečností mravenčí kyseliny pro včely.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Radek Hubač:

> zase někdo, kdo opisuje staré knihy. Chtěl bych vidět tvoření oddělků v poslední
> dekádě května, nebo ještě později jako protirojové opatření. V té době by už
> všechny včely byly odrojené!!! Oddělky se musí dělat podle počasí a nadmořské
> výšky začátkem 2. poloviny kvetení řepky, což je u nás někdy i přelom 1. a2.
> dekády kvězna, pokud je špatné počasí jako vloni, musí se zasáhnout i přes
> špatné počasí, jinak se včely posléze rojí a rojí....
.....

No teď si připadám si jako vyjímka, ale sklon k rojovce mají u mě včelstva i v červenci a vyjímky se najdou i v srpnu. Protirojová opatření jsou tedy u mě od dubna přes květen, červen, červenec do, a i přes srpen. .... Ono taková přeložená s oddělkem stará(ne nultého stáří) matka někdy umí ukázat často vlohy, při kterých ne a ne si dát říct. ;-) A ploduje a ploduje a její dělnice posléze po utvoření oddělku nosí a nosí .... ;-)


Asi se se včelstvy moc "mazlím".


_gp_
http://vindex.ic.cz

zase někdo, kdo opisuje staré knihy. Chtěl bych vidět tvoření oddělků v poslední dekádě května, nebo ještě později jako protirojové opatření. V té době by už všechny včely byly odrojené!!! Oddělky se musí dělat podle počasí a nadmořské výšky začátkem 2. poloviny kvetení řepky, což je u nás někdy i přelom 1. a2. dekády kvězna, pokud je špatné počasí jako vloni, musí se zasáhnout i přes špatné počasí, jinak se včely posléze rojí a rojí....
Radek HubaÄŤ
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vèelstva
> Datum: 26.12.2006 13:07:04
> ----------------------------------------
> Tvorba oddělků včelstva v žádném případě neoslabuje. Musí však být
> prováděno v pravý čas, kdy včelstva strmě rostou v síle a blíží se vrcholu.
> To bývá většinou od poslední dekády května a prvních dvou dekádách června.
>
> V tuto dobu odebírání plodových plástů se zavíčkovaným plodem a včel
> (mladušek) je vynikajícím protirojovým opatřením (čímž se nejen potlačuje
> rojení ale i posiluje sběrací pud. A zárove� opatřením protivarroázním.
> Protože tvorba oddělků má na včelstvo pozoruhodně příznivý vliv, někdy se
> dokonce dělá to, že oddělky vytvářejí nad každým silným včelstvem (tj. i
> když nechceme zvyšovat počet včelstev), abychom tyto oddělky později se
> včelstvem zase spojili (spolu s tím můžeme i vyměnit matku).
>
>
>

Od: P.K.

> ...
> s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil
> kyselinou a přiletěla průtrž...
>
> používáte někdo nízké dno?
.....
K té kyselině. Neviděl bych rozdíl mezi nízkým nebo vysokým podmetem a potřebnou koncentraci. Výhodnější bude nízké dno bez síta pro udržení delší potřebné koncentrace.

Také používám nízké dna (2-3 cm) a to ve spojitosti co nejblíže k zemi. (obyč. paleta)Mám takovou teorii o přežití a pohodě včelstev. Včestvo, které je propojeno v létě s chladem a v zimě s teplem pocházející ze zemské kůry(dutina v živém stromě, skála, úl položen těsně nad nebo na zemi atp.) a nebo je jí co nejblíže. To má podle mě větší šanci a pohodlí oproti včelstvům, které takové propojení nemají. (roj v keři, suchém stromě, úlu na vysokém podstavci)

Proč se při zimování včelstev jinde ve více nepříznivých oblastech využívá zimování v uzavřeném prostoru chladného skladu nebo "krechtu" - zimovníku či stébniku? Protože teplo, které prostupuje přes zemskou kůru (podlahu, popř. stěny)využívají takto zimující včelstva ke klidnějšímu zimování.

Člověk se snaží využít takového tepla či chladu např. tepelnými čerpadly nebo masivní samotížnou věžovou ventilací (pouštní stavby).



_gp_
http://vindex.ic.cz

Vlhkost v úlu není ovlivněna jen dnem, ale taky způsobem, jakým je zateplený
strůpek a jestli jsou očka nebo jestli vzduch větrá i nějakou štěrbinou mezi
nastavky. Síto přes většinu dna i na vysokém dně způsobí, že pokud včely
zimují ve dvou nastavcích 39x24, spodní nastavek je vždy suchý, i v
předjaří. Pokud jsou včely na dně na jednom nastavku, ten je suchý během
zimy a vlhne až včely začnou plodovat v předjaří. Ale to už je známé
dlouho.V zadováku, kde je nízké dno a není síto, vlhne úl i během zimy, musí
se tam s tím pracovat, třeba v období oteplení v zimě nechat provětrávat
přes štěrbiny.

Nízké dno mám v zadovácích, 2 - 1 cm od spodní loučky po dno a v tuším
čtyřech dnech pod nastavky tam je 3 nebo 4 cm. Zatímco ve dnech vysokých 8 -
10 cm velice často stavěly pod rámky, stačilo, když tam byl delší dobu
zavěšený hrozen včel, tady v těch nízkých dnech ne. Maximálně se na dně u
některých včelstev objevily napůl voskové a napůl propolisové kousky do
velikosti centimetru. A byly to zadováky s 12 rámky 39x24 v plodišti i
medníku, kde měly evidentně málo prostoru. Hlavně v zadováku se ale objevil
nepříznivý jev, že rámky 39x24 nebyly dostavěné až po spodní loučku, ale na
spodu včely nechaly asi 1 cm mezeru, někdy dokonce i kvůli tomu vykousaly
mezistěnu. Zase pokud byly už ty rámky s tou mezerou nad spodní loučkou a
starší, tak včely pod nima stavěly méně ochotně. Mezeru v rámku téměř vždy
nechaly. Připadá mi, že pokud je dole jen pár centimetrů, tak ty
instinktivně neprostavují snad kvůli budoucímu hromadění odpadků nebo kvůli
ztížení přístupu hlodavců v zimě.

R. Polášek

Zajímavý článek o vývoji, respektive o předcích včel: http://www.osel.cz/index.php?clanek=2329&akce=show2

se dvěmi polohami podložky souhlasím, těsně pod síto ji dávám akorát na mrazivé měsíce a mám to tak jen na pár novějších skrz zimní průvan,jinak to moc nemá vliv jestli je naplno odkryté nebo zakryté pokud mají dost potravy okolo,na odkryté my vychází průměr 3,5 kg víc za zimu..

na jaře rampouchy protečou sítem,příliš mokrá dna měním za suché,ono dokud jsou ty rampouchy a led na protější stěně od česna tak je v ůle sucho,záleží na charakteru jara ,tam kde není síto přes celej půdurys(tyto síta půjdou pod kotel jsou i nejstarší ) vkládám papírové podložky(5mm lisovaný papír)ty pěkně tu vodu seberou,chceto trochu cit na počasí

rosný bod by snad čistě fyzikálně víc vytlačilo nízký dno,co myslíte?jak už někdo poznamenal na jaře rosný bod pozbívá smysl ....

trubčinu v podmetu považuju za množárnu varoa.

jakou máte mezeru u té stavební zábrany,tou mou často prostavějí?

s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil kyselinou a přiletěla průtrž...

používáte někdo nízké dno?

Vysoké dno je dobré pro kočování kvůli větrání a úniku včel mimo plástovou
plochu a potom zase kvůli úniku včel pro případ, kdy v úlu umístěném venku
se z nějakého důvodu opouštějí plásty a sedají mimo obsazenou plástovou
plochu. Třeba v červenci a srpnu kvůli horku v noci. Pokud včely nemají
místo uvnitř a vyléhají z nějakého důvodu hromadně venku, může je nějaký
náhlý déšť zdecimovat. Na stacionárním místě a ve včelíně nebo pod
přístřeškem potřeba vysokého dna není tak velká. Pokud ve dně není zábrana
proti stavění a počítá se se stavěním trubčiny v podmetu, musí se včelařit
tak, aby se s nejspodnějším nastavkem od května do srpna nehýbalo, protože
ta vystavěná trubčina vadí a je obsazena vesměs létavkami, které jsou
náchylné k rozrušení. Vyřezávat trubčina se dá dobře až někdy v září, kdy už
není létavkami obsazována. Budu navyšovat vysoká dna tak, aby šlo do nich
vkládat nízké polorámky, ať už s mezistěnami pro běžné dílo nebo pro
trubčinu. Od září po duben bude to dno vždy prázdné bez rámků. Pokud někdo
může využít jen omezenou plochu včelína a připravuje do něho dvě řady
nastavků nad sebou, potom vysoké dno zbytečně zvyšuje výšku úlů.

R. Polášek

Souhlasím. K tomu jenom dodám, že pokud to mám řešeno tak,abych pod sítem měl dvě polohy zasouvání podložky,třeba letní otevřenou,zimní uzavřenou. Použiji střídavě tyto polohy mezi úly a včelám nechám dostatek prostoru,pak zjistím, že jsou buď dole nebo nahoře.Dovedou se přizpůsobit.Rozhoduje taky plno jiných podmínek.Síla včelstva,klim. podmínky atd.
B.V.

Od: X

> Za hlavní výhodu vysokého zasíťovaného dna pokládám vytlačení rosného bodu
> pod úl, co prakticky znamená suché vnitřní stěny úlu, likvidace podmínek
> vzniku plísní a celkové ozdravění prostředí včel.
.......
Pokud vím, tak včela je teplomilný tvor a miluje teplo a vlhko. To jen včelař vezme nějakou svou myšlenku a přiřadí ji nějakou důležitost a pak včelu "překecává" k nějakému prostoru podle něj zaslíbenému. Pokud se nepletu, tak nejpřirozenější podmínky si včelstvo nalezne k přežití v uzavřeném prostoru, kde také má mnohem větší šance v konkurenci s přírodou a sebe sama (vzájemná slídivost). Nechci útokem zavrhovat zasíťování dna úlu, protože je to dobré řešení při kočování, ale přímo vkládání takové hodnoty do síťování den při zimování se mi zdá, už jen z pohledu přirozenosti včelstev které se vyrojily a vyhledávají v našich podmínkách spíše uzavřený prostor, jako přehnané.

Taková nadbytečná vlhkost ze samoodmrazovací ledničky se odvádí mnohem jednodušeji a s mnohem větší elegancí. Nevím, ale někdo považuje rampouchy v takovém úlu za špatnou jeho vlastnost, ale já vím, že právě mrazová sublimace vody hnaná přes česno dokáže udržet vlhkost a případný vyřešený odtok vody při oteplení, dále od včelstva. Takže mám důvod proč si nebrat zase ty podmínky se vznikem plísní bez toho síta tak k tělu. Každopádně vždy záleží na venkovní a vnitřní teplotě při tvrzení, že "zasíťované dno dokáže vytlačit rosný bod pod úl" a jestli je rosný bod pod úlem a ne pod chomáčem, znamená to, že vlastně včelstvo musí vyvíjet mnohem větší energii pro to "tlačení", což při odrazu chladu od teplejšího dna nemusí.



Když si vezmu v potaz, že: Kdy je problém s vlhkostí? Tak odpovím na jaře, kdy rampouchy roztají a včelstvo začíná vyhledávat vodu pro plod. Také se přiblíží vlastně vlhkost i přes síto, protože rosný bod přestává s mizejícím mrazem pod úlem vznikat.

Kolik máme jako lidé alergií z důvodu suchého vzduchu ve vytápěném prostoru a jak se odpařovači snažíme toto zmírnit ? No a včely necháme trpět v takovém průvanu samy nad sítem jen proto, aby nezplesnivěly plásty které měly být z velké části ve vařáku?

Tak a teď se do mě pusťte. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Vysoké dno-určitě ano.

Za hlavní výhodu vysokého zasíťovaného dna pokládám vytlačení rosného bodu pod úl, co prakticky znamená suché vnitřní stěny úlu, likvidace podmínek vzniku plísní a celkové ozdravění prostředí včel.

ještě mě napadá obojetná konstrukce,ale to je drbka složitá,nebo s ním otáčet,z jedné strany vysoký z druhé nízký,ale zas šachovat s celým úlem...

pokud bych kočoval-teď mám morovej distanc už 2 rok,mám ty úly vždy pro dané včelstvo lehce naddimenzované,takže rozlézt se maj kam a větraj i přes nízký se sítem,při medobraní klidně možou viset ven..


nebo kdo má vysoký dno a jak dělá ,že mu tam neřádí pokud nechce?

a zná někdo výhody nízkého dna se sítem?


prostavění mi tak ani nevadí,podložky mám teď pod sítem,ale dávat je tam, kde jsem měl nízké dno bez síta(mimochodem je vynikající na oddělky) je peklo,no prostě to nejde, a včely to rozruší drsně,a v létě vás sežerou

i do nízkého dna se dostanu se zadu ,a do dna dávám jen podložku pod síto a past na myši na síto,pokud přikrmuji a léčím tak zvrchu ..

síto je celoročně volné,takže i na nízkém je větrání o.k.

ta trubčina v podmetu je dobré bludiště pro matku a hlavně se pak s tou správnou mírou nevěnujou stavbě na rámcích,navíc se tam množí varoa a dloubat to ven dnem je pro mě nepřijatelné ,protože lovím brouky na trubčinu, a moje včely si se stavební zábranou hlavu nelámou,prostě nechci aby mi stavěli v podmetu,pro to se vyptávám na nízké dno,ale nerad bych se ošidil o nějakou výhodu vysokého než je zruším....

matku fakt drží trubčina,nemusí být nutně v podmetu,když vložím dostatek stavebních rámků,

mrkněte někdy kolik těch brouků na těch trubcích je....

co se síta týče,tak buď naplno přes celej rok v tenkostěnných,nebo ho zakrývat a uteplovat na zimu v zateplených,zadělávat síto v tenkostěnným ůle pozbývá smysl stejně jak otevřený síto na zateplených nástavcích

jinak sem si prohlížel 100 letý kalendář a tam stálo: v srpnu trubce pobíjeti ,no budiž, snad to ještě někdo nědělá...

Dobrý postřeh:
Pan Ing. G. Novotný napsal:
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Pokud se mluví o zatepleném úlu, musí mít úly
zateplené i dno, ne jako Ing Čermák při svých srovnávacích pokusech má
uteplené nástavky na sítu.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vysoký podmet je jistě výborná věc.
Má mnoho výhod.
K již zminovaným bych dodal:
Při vytáčení medu slouží, jako prostor dočasného vyvěšení včel, než vrátíme nástavky.
Při kočování slouží včelám jako únikový prostor.
Považuji ho za neméně důležitou součást racionálního chovu.
Vřele doporučuji!!!

zdravím...........M. Václavek

Vysoké dno používám již více než třicet let u PS nástavků. Tehdy (a je tomu
i dosud) je toto doporučováno. Světlá výška dna je deset centimetrů. Dle
mého soudu není z hlediska včel až tak podstatné, pokud se včelám dá již
začátkemkvětna dostatek prostoru (tedy alespoň pět nástavků). Při
technologii posledních let, kdy se používá sítěné dno, ještě více ztrácí
smysl. Jeví se mi ale u vysokých den několik výhod:
- Při vysokém dnu je možný snadný přístup do podmetu zadním otvorem ( např.
zjara je možno sem dát celý odvíčkovaný plást, který včely v březnu
podněcuje, nebo krmítko na vodu apod), není nutno otvírat víko
- je možno sem vkládat pásek na fumigaci nastojato, jak má správně hořet
_(stojánek)
- při odběru měli se včely tolik nerozruší, nevytáhnou se včely dotýkající
se podložky v případě, že jsou i v dolním nástavku.(to je u nízkého podmetu
časté). U nízkého dne nastaví včely můstky na dno a podložka se nedá
zasunout či vytáhnout
- včely tu staví trubčinu. Nahrazuje to spodní prázdný stavební nástavek.
Vzhledem k tomu, že do dolního nástavku nechodím, až v srpnu při přípravě
sezení na zimu, trubci se zde líhnou a v srpnu se stejně celé bývlé plodiště
vyřadí.
- dle mého názoru i trubčina v podmetu s trubčím plodem drží matku v
dolních nástavcích a ta nebrousí výš -
- v případě nějakého malého opoždění s rozšířením může tento prostor poněkud
oddálit rojovou náladu (nemoc, prac.povinnosti apod)
- vysoký podmet spolu s vysokým česnem přispívá k dobrému odvětrání (uličky
nejsou nalepeny až ke dnu). Pro dobrévětrání npř. mám na horním nástavku
rám vysoký jeden centimetr s překližkou navrchu a s otvorem téměř přes celou
šířku - chybá přední latička rámu, takže vzduch a páry při zahušťování mohou
přes nadrámkový dvoucentimetrový prostor odcházet)
- se sítem nemám zkušenosti (zatím), ale v době předjarní je stejně
zašoupnuto.
Jen tak na okraj- absolutně nejvíce plodu a nejrychlejší rozvoj je v
chovném ležanu z osmicentimetrového PS, strůpek uteplen deset cm molitan
plus PS víko, podmet pouze cm a dno utepleno PS.
Toto je zkušenost letitá, Pokud se mluví o zatepleném úlu, musí mít úly
zateplené i dno, ne jako Ing Čermák při svých srovnávacích pokusech má
uteplené nástavky na sítu.


Gustav Novotný
----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 26, 2006 4:29 PM
Subject: vysoké dno


> prosím vás, napadá vás jaké má vysoké dno výhody?Chystám se dělat nový
> dna,kromě toho že se maj kam pověsit, když je jim vedro sem na nic
> nepřišel.Stavbu v podmetu nepovažuju za výhodu.a další?
>
>
>
>

prosím vás, napadá vás jaké má vysoké dno výhody?Chystám se dělat nový dna,kromě toho že se maj kam pověsit, když je jim vedro sem na nic nepřišel.Stavbu v podmetu nepovažuju za výhodu.a další?

Hofmannův princip.....bezdrážkový

Tvorba oddělků včelstva v žádném případě neoslabuje. Musí však být prováděno v pravý čas, kdy včelstva strmě rostou v síle a blíží se vrcholu. To bývá většinou od poslední dekády května a prvních dvou dekádách června.

V tuto dobu odebírání plodových plástů se zavíčkovaným plodem a včel (mladušek) je vynikajícím protirojovým opatřením (čímž se nejen potlačuje rojení ale i posiluje sběrací pud. A zároveň opatřením protivarroázním. Protože tvorba oddělků má na včelstvo pozoruhodně příznivý vliv, někdy se dokonce dělá to, že oddělky vytvářejí nad každým silným včelstvem (tj. i když nechceme zvyšovat počet včelstev), abychom tyto oddělky později se včelstvem zase spojili (spolu s tím můžeme i vyměnit matku).

Jeden rámek s plodem a včelami plus další setřepané včely z dalšího rámku v
polovině května zas tak zásadně včelstvo neoslabí. To je asi stejný mýtus
jako že se včelstvo musí zakrmit zásadně už v srpnu, jinak bude příští rok
na jaře katastrofálně slabé.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <Richard.Kubena/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 25, 2006 10:10 PM
Subject: Veelstva


> Přátelé,
> na jaře bych rád rozšířil počet svých včetlstev. Sám mám v tuto chvíli 5
> včelstev a nerad bych je oslaboval tvorbou oddělků. Neznáte někoho ze
> Severní Moravy (ideálně Novojičínsko a okolí), kdo by prodal buď 2-3
> včelstva nebo letošní zazimované oddělky? Případně jsem ochoten zajet i do
> jiných krajů v rámci ČR nebo SR (pokud je lze převést :-) ). Ideální je
> zaručená linie kraňky. Ne zanedbaná neošetřovaná včelstva.
>
> Děkuji

Přátelé,
na jaře bych rád rozšířil počet svých včetlstev. Sám mám v tuto chvíli 5 včelstev a nerad bych je oslaboval tvorbou oddělků. Neznáte někoho ze Severní Moravy (ideálně Novojičínsko a okolí), kdo by prodal buď 2-3 včelstva nebo letošní zazimované oddělky? Případně jsem ochoten zajet i do jiných krajů v rámci ČR nebo SR (pokud je lze převést :-) ). Ideální je zaručená linie kraňky. Ne zanedbaná neošetřovaná včelstva.

Děkuji

PAK jedině stavba do prázdných rámků ale to dobře funguje jen u rojů a slabých včelstev jinak je tam moc trubčiny RÁD BYCH SE POUČIL JAK TO DĚLAT BEZ DRÁTKŮ NEBO ČIŠTĚNÍ DRÁŽEK A VSAZOVÁNÍ DO NICH ČI PŘÍPADNÉHO ZALÉVÁNÍ HORKÝM VOSKEM

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re[4]: Langstroth (= moderní úl !)...Otimal...lepí volba!!! -
> obnova dila
> Datum: 24.12.2006 15:01:34
> ----------------------------------------
> A kde je napsáno že, ... kdo nedrátkuje, tak také upevňuje mezistěny? ;-)
> Neexistují jiná přijatelná řešení při obnově díla?
>
> Máte podle mě v tomto pravdu p. Václavek. Samozřezmě je také otázkou ta velikost
> pracnosti při drátkování, ale to je pasé, protože nosná myšlenka zdá se jiná.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
> ........
> > Josef.Mensik:
> > kDYŽ SE NEDRÁTKUJE zase je pomalejší upevňování mezistěn do rámku takže si
> > nevybereš
>
> >
> > > Od: M. V?clavek :
> > > Když drátkujete, tak to je pracnější.
> > > Když nedrátkujete, tak to je méně pracné.
> > >
>
>
>
>
>

V minulé době jsem měl oplocený včelín, pletivo bylo použito běžné
zrezavělé, které by jinak šlo do šrotu a kůly byly dřevěné s opáleným koncem
a zakopané a zatlučené na jaře, kdy je vlhko do země. Popudem k oplocení byl
výletník, který připravoval oběd na vařiči metr od včelína na půdě s cca 10
cm vrstvou jehličí. Ovšem běžně tak dvakrát za rok bylo třeba oplocení
opravovat, poničili ho lidé, kteří ho přelézali, takže po pár letech jsem ho
přestal udržovat. Kolem včelína vede cesta, která vede k vodní ploše hojně
využívané lidmi ke koupání. Během asi 15 let jsem zaznamenal dva případy
přímo vloupání do včelína. Známý včelař měl včelín asi 500 metrů daleko hned
vedle nahrubonasfaltované polní cesty, která spojuje dvě vesnice a kde chodí
lidi z hospod a z diskoték a ten měl ve svém včelíně vloupání ke konci
pravidelně tak dvakrát do roka. Než i kvůli těm vloupáním se na to
vykašlal. Mně se tam jednou vloupali, když les majitel vyčistil od křoví a
včelín se stal viditelný právě z oné spojovací cesty. Tolik asi k mé
zkušenosti s oplocením.
Jinak námitky k oplocení někde v lese jsem zaznamenal z dvojí strany. Jednak
se může ozvat odbor životního prostředí, že oplocení může bránit přirozené
migraci živočichů, to se dá zmírnit tím, že se oplocení udělá dole s
mezerou, aby živočichové do velikosti tak asi zajíce mohli projít a potom
myslivci, tam by bylo třeba, aby prošli vysoká i myslivci a honci v době
honu a to nejspíš nejde. Snad jedině nějaké "oplocení" ve stylu dřevěná
ohrada na dobytek z vodorovných kusů dřev, jako tady v Beskydech bývalo
dříve běžné.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 25, 2006 2:31 PM
Subject: Re: veelnice


> Vzhledem k tomu, že píšeš o době minulé, mohu i já sdělit svoje
> zkušenosti.Na oplocení jsi skutečně ani dříve stavební povolení
> nepotřeboval.Tedy alespoň na to mé, kde jsou ocelové vodovodní roury
> zapuštěné do země a utemované směsí jílu a kamení - je to lepší než beton,
> pakliže jdeš do hloubky cca 85cm.Dřevěné latě a na nich plaňky.Podal jsem
> ohlášení drobné stavby a myslel jsem si ,že je to ok.Předseda obecního
> úřadu mne vyvedl z omylu a upřesnil, že to není v územním plánu, ale
> pakliže nebudu stavět žádnou chatu, nebo domeček, ale jen boudu na nářadí
a
> nechám si ode všech sousedů na formuláři o ohlášení drobné stavby
potvrdit,
> že nemají námitek, tak mohu začít.Několik sousedů jsem oběhl,ostatním
> poslal dopis s nadepsanou a ofrankovanou obálkou a když jsem dostal
> "svolení" tak jsem začal.Podotýkám, že políčko je moje a řádně zaměřené a
> vykolíkované firmou.Identifikovat v terénu pozemek např. jen podle
> katastrální mapy bývá těžké.Já sám jsem se domníval, že leží cca o 50m
> severněji, než ho nakonec zaměřili s GPS.Cesty bývají někdy posunuté v mém
> případě leží část pozemku až do poloviny šířky stávající cesty a na druhé
> straně, kde mám být až k cestě je pás cca 1.5m.
> Na druhou stranu znám včelaře, který vlastní opuštěný lom a tomu ho
> nedovolili oplotit, třebaže v některých místech prý hrozí nebezpečí
> úrazu.Je to dost o lidech.

Vzhledem k tomu, že píšeš o době minulé, mohu i já sdělit svoje zkušenosti.Na oplocení jsi skutečně ani dříve stavební povolení nepotřeboval.Tedy alespoň na to mé, kde jsou ocelové vodovodní roury zapuštěné do země a utemované směsí jílu a kamení - je to lepší než beton, pakliže jdeš do hloubky cca 85cm.Dřevěné latě a na nich plaňky.Podal jsem ohlášení drobné stavby a myslel jsem si ,že je to ok.Předseda obecního úřadu mne vyvedl z omylu a upřesnil, že to není v územním plánu, ale pakliže nebudu stavět žádnou chatu, nebo domeček, ale jen boudu na nářadí a nechám si ode všech sousedů na formuláři o ohlášení drobné stavby potvrdit, že nemají námitek, tak mohu začít.Několik sousedů jsem oběhl,ostatním poslal dopis s nadepsanou a ofrankovanou obálkou a když jsem dostal "svolení" tak jsem začal.Podotýkám, že políčko je moje a řádně zaměřené a vykolíkované firmou.Identifikovat v terénu pozemek např. jen podle katastrální mapy bývá těžké.Já sám jsem se domníval, že leží cca o 50m severněji, než ho nakonec zaměřili s GPS.Cesty bývají někdy posunuté v mém případě leží část pozemku až do poloviny šířky stávající cesty a na druhé straně, kde mám být až k cestě je pás cca 1.5m.
Na druhou stranu znám včelaře, který vlastní opuštěný lom a tomu ho nedovolili oplotit, třebaže v některých místech prý hrozí nebezpečí úrazu.Je to dost o lidech.

Kamile! Tak se mi zdá, že z toho děláš zbytečnou vědu.Já osobně mám nejraději cesty nejjednodušší a nejmenšího odporu. Tzn. nejdříve si vyhlédnu stanoviště a pozoruji ho.Jestli se mi líbí, zjistím si majitele,/ Lesáci, zemědělci, Obecní úřad, Poz. úřad a pod./ Pak zbalím pár kg medu, láhev medoviny a jdu vyjednávat. Ujistím ho, že se na stanovišti budu chovat slušně, a kromě dvou kolejí od auta a jednoduchého a snadno odstranitelného oplocení a bzukotu včel tam o mě nikdo nebude vědět. A to také dodržuji. Na všech mých 4 stanovištích majitel vždy souhlasil, jako nájemné mu dám tašku medu a všichni jsme spokojeni. Jedna majitelka je dokonce Švýcarka, kterou všichni hrozně pomlouvali jako hladovou a nevypočitatelnou babu, ale já dodržuji slíbené a kuopodivu ji musím hodnotit jako velmi milou a příjemnou paní.Co se oplocení týče, jedná se o sympolicky zabetonované kolíky a školkařské pletivo. Buňky, maringotky a boudy neuznávám, ke včelaření je nepotřebuji a považuji je pouze za lákadlo pro nekalé živly. Za 35 let včelaření se mi ztratily 1 x žárovky z kočového vozu a předloni pozapomenutá hliníková konev.Myslím, že na takto pojaté a plně postačující oplocení žádné povolení být nemusí.Takže držím palce a přeji dobrou volbu. R. Stonjek

Ano, více rámků (nízkých) je více práce s jejich přípravou, ale tato práce se dá dělat mimo sezonu, kdy je čas pro většího včelaře limitující. A v sezoně mi NN značně urychlují práci ve včelách. Ale i příprava rámků se dá urychlit, např. sbíjet je sponkovačkou (cca 2,5 krát rychlejší než sbíjení hřebíčky), plásty rušit vyvařováním v kotli - drátky (zvl. nerez) se zachovají a znovu do nich zatavují mezistěny. Jistěže to chce nějakou investici, jež se oplatí až při větším počtu včelstev.
Přeji všem hezké vánoce!
K. Čermák

Prečo? Pretože je lacný a ľahký (váha deb. 3,8-4,0 kg. Optimal vznikal aj na Slovensku (skelet bol Hobrový), je to ten istý úľ ako B-10, ale má štvorcový pôdorys a má 11 rámikov, preto ma langstroth nezaujíma. Anton

A kde je napsáno že, ... kdo nedrátkuje, tak také upevňuje mezistěny? ;-) Neexistují jiná přijatelná řešení při obnově díla?

Máte podle mě v tomto pravdu p. Václavek. Samozřezmě je také otázkou ta velikost pracnosti při drátkování, ale to je pasé, protože nosná myšlenka zdá se jiná.

_gp_
http://vindex.ic.cz
........
> Josef.Mensik:
> kDYŽ SE NEDRÁTKUJE zase je pomalejší upevňování mezistěn do rámku takže si
> nevybereš

>
> > Od: M. V?clavek :
> > Když drátkujete, tak to je pracnější.
> > Když nedrátkujete, tak to je méně pracné.
> >

to záleží na způsobu.

kDYŽ SE NEDRÁTKUJE zase je pomalejší upevňování mezistěn do rámku takže si nevybereš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re[4]: Langstroth (= moderní úl !)...Otimal...lepí volba!!!
> Datum: 24.12.2006 11:51:00
> ----------------------------------------
> Když drátkujete, tak to je pracnější.
> Když nedrátkujete, tak to je méně pracné.
>
>
>

od: M. Vaclavek:

> Otázka.
> Na co včelařit s 200 včelstvy, když můžeme mít 100 včelstev obhospodařované
> intenzivně,které dají dokonce více medu???
> Záznamy si může každý udělat.
> Není ten problém ( spíše než v neefektivnosti ) v neznalosti?
>
> zdraví........M. Václavek
........


Vysvětlit se to dá všeobecně podle mě na tom to příkladě s penězi.

Jestli máte peníze, mnohem snázeji se řeší určité otázky než když je nemáte. Vyhledávanou vyjímkou jsou řešení, která jsou tak banální, že dokážou vydělat mnoho peněz s minimálním vkladem.
...
Včelařina je ten první případ a tam je nutné možná rizika eliminovat vyšším množstvím včelstev.Jestli umíte včelařit, tak snadno pochopíte, že nakonec to co Vám dá jako maximum 100 včelstev, tak relativně jednou tolik Vám může dát i jeho dvounásobek. ALE MUSÍTE VĚDĚT, JAK VČELAŘIT.

Toho se dá docílit ve včelařství pouze praktickými zkušenostmi s doplněnou teorií. NE OBRÁCENĚ!



_gp_
http://vindex.ic.cz

Pokud budu chtít vyrobit 20 t medu, tak to asi nebudu zkoušet se 100 včelstvy.

Osobně znám několik profi včelařů kteří byly podobného názoru. Ale ona to není tak úplně pravda.

Nechci ze sebe nic dělat, ale doufám, že neznalostí problematiky to snad nebude.

Asi bychom neměly o vánocích otravovat úlovou otázkou. Proto případné další dotazy a připomínky raději na tomas.jasa/=/email.cz

Veselé a šťastné Vánoce

Ing. Tomáš Jaša
Vúvč - Dol
Pokusného včelína Skřivánek
582 53 Štoky
737 451 563

Otázka.
Na co včelařit s 200 včelstvy, když můžeme mít 100 včelstev obhospodařované intenzivně,které dají dokonce více medu???
Záznamy si může každý udělat.
Není ten problém ( spíše než v neefektivnosti ) v neznalosti?

zdraví........M. Václavek

Pěkný Štědrý den,Kamile proč chceš oplocovat včelnici? Můj otec v roce 1960 nastěhoval včely do lesa a od té doby jsou tam já jsem je dvakrát posunul o pár stovek metrů.Původně byl les státní po roce 1989 již 3x změnil majitele,ale problém nikdy nebyl.Co se týká škod tak za celých 46 roků byly jen 2 a to zanedbatelné několik desetikorun.Chce to jen rozumnou dohodu s majitelem pozemku a chovat se tam jako člověk.V naší ZO je nás takto rozeseto po oklolí několik a není problém.

Škoda , že jste až z pardubicka, na mne daleko...... sam se učim, ale v
okoli moc včelařů není, chodim na rady, ale..... jednou videt je lepší než
10x slyšet.....
----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 23, 2006 6:59 PM
Subject: zamysleni nad zkusenymi vcelari na konferenci


Většinu lidi, které jmenujes znam osobne a nediv se, ze nepisou častěji,
když slysim ze pr. Vaclavik prisel kvuli moru v rijnu o vsechna
vcelstva. Zajimalo by me par detailu, protože popisovany stav je typicky
pro varoazu a všichni vyjmenovani se pousmeji a mysli si sve, pokud to
není podlozene dukazy.
Doporucuji vsem zacatecnikum aby tolik nefilozofovali ( mimochodem z
latiny filo znamena milovat) a spis zadali o pomoc, pak se i lide, kteří
opravdu umi jako Hromadko, doc. Ptacek, Evzen Bachor( 2 z tech 3 jsou z
Pardubic!!!) atd. vyprovokuji k odpovedi. Uvadejte sve bydliště, není
problem se prijet podivat... taky jsem se nejvic naucil, když jsem
"navštívil" par vcelaru s velkym V, kterym jsem pomohl a okoukal....
(např. když ve dvou vyndate za den med ze 110 vcelstev, stoji to za
uvahu o svém provozu) osobne mam na příští rok zatím volnou kapacitu,
beru tovariše mezi 10 a 70 roky....nehlašte se všichni. Dozvite se
třeba, ze bez chovu matek nelze chovat vcely, jako jsem se kdysi dovedel
ja od Franty Rouska z Hradce Kralove...
Větsina sleduje konferenci (ale fakt není k cemu se vyjadřovat).....Jen
Eman je skalni, který ma neutuchající snahu pomahat....
Sice me nejmenujes, ale objizdim asi nejvic prednasek a kdyz vidim, ze
opravdu malo lidi je ochotno investovat a menit svůj styl, nemam chut
anonymne ztracet cas. Prijed se podivat, naučím Te i lecit vcelim
jedem.....
Takze Ti kdoz tapete, ptejte se konkrétněji...a všichni si dejme
zavazek, ze v pristim roce ziskame aspon jednoho noveho včelaře.......
S pozdravem a pranim hodne zdravi v dalsim roce

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Emilka Milka
Sent: Saturday, December 23, 2006 12:52 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: (no subject)

Vážení přátelé včelaři

kde jsou ti dřívější účastníci této včelařské konference
jakoBaudiš,Molčík,Protivínský,Veselý,Piňďák.Knopf,Vydra,Jarolím,Bachor,P
táč
ek,Lněnička,Sedláček,Hromádko,Blinka,Přidal a další?Vesměs to byli
včelaři
velmi fundovaní v chovu včel a měli zájem pozvednout ůroveň našeho
včelařství.
Postupem času to vzdali,stáhli se do ústraní,ale věřím tomu,že tuto
konferenci sledují i nadále,i když se jí nezůčastňují,již není pro ně.
Nahradili je jiní,kteří předtím neměli počítač a nebo internet.Takže
tato
konference pokračuje již s novými členy jako
př.Franta,Arnošt,Pepan,Daniel,Haida,Radim,Gusta
atd.Radim i Gusta jistě radí dobře začínajícím včelařům a
to je dobře.Radim je zajisté teoretik,ale jeho akční rádius nemá v
českých
zemích obdoby,má můj obdiv.
Gusta je zase praktik v chovu včel a nelze mu nic vytknout
a jeho rady obvzvláštně doporučuji začínajícím včelařům,myslím,že
nepochybí,když na jeho rady dají.
Jinak přeji všem včelařům do Nového roku 2007 mnoho úspěchů v chovu včel
a
přeji Vám všem,že snad v budoucnu se naše včelařství zbaví těch
ptáků,kteří
by tam neměli být.Jenže to závisí na tom,jestli se prosadí na našich
sjezdech tajné hlasování,které je tak zapotřebí.Milka.

Pěkná teorie.
Trochu mě pobavila věta „nesmíme nechat zamedovat medník“. Ale jinak dobré.
Teď jen stručně pro pana Václavka. Ostatní včelaři kteří máte jasno ve své technologii, tak další odstavec ani nečtěte.

Na kmenové včelstvo 1 klasické dno a jedno v ceně maximálně 50,-. Na to samé včelstvo 6 nástavků s 60ti rámky. Skladování několika souší se asi nevyhneme, ale proč převěšovat rámky? Když stačí maximálně přeskládat nástavky, ale pod podmínkou, že nejsou plné medu. Mě osobně stačí, když je plodiště ve třech nástavcích a nad nimi jsou dva nástavky medu. Stane li se to třikrát za rok, tak co řešit. Rozhodně nečekám s tvorbou oddělků do doby než obsednou 7 a více nástavků. Taky nic nemám proti výměně matek pomoci celého dvounástavkového oddělku. Co se týká výměny matek jak jsem ji popisoval ve včelařství 8/06, tak taky proč ne. I když oddělkem se zabije víc much jednou ranou.

Intenzivní včelaření je krásná věc, ale jen do té doby dokud si člověk dokáže v hlavě udržet co kdy ve kterém včelstvu alespoň minule prováděl. Jde to ale tak maximálně u 30 včelstev. U 200 a více by s tím člověk asi nepochodil.

Mnohem zajímavější otázka než jaký úl, je určitě „jakou včelu?“.
I s každým plemenem se člověk musí naučit žít.
Mě se hodně moc líbí věta i s modifikacemi. „Proč dělat včely, když nám jde o med.“ nebo „Nepotřebujeme úl plný včel, ale medu.“ a nebo „Stačí dlouhověká a čistotná dělnice co toho hodně nalétá i přinese.“
Co chovám, rozchovávám a prodávám si můžete najít někde jinde.

Co se týká utepleného nebo neutepleného. Jde o vkus a o peníze. Ať si říká kdo chce co chce, uteplený úl stojí třikrát tolik a je celkem jedno z čeho je vyroben. Pokud se do nákladů započítává práce.

Nedávno jsem mněl s kolegou Čermákem rozhovor na téma Langstrot versus Optimal. Asi tak po třech větách jsme se shodli na tom že je to v podstatě úplně jedno. V úlu to není, jen v obsluze a s tím souvisí umístění, snůškové podmínky atd. atd.

V podstatě se nechá s úspěchem včelařit ve všem.
A pokud tady byly narážky, že by měl někdo kdo na to má prostředky měl vyzkoušet který z jmenovaných úlů je lepší. Tak to tedy nevím kdo. Vúvč to určitě nebude. A to z prostého důvodu. Vždyť je to úplně jedno.

>Takže otázka kde jsou silnější včelstva, jestli v Langstrothech nebo v Optimalech, je ( alespon pro mě ) podstatná.

Pokusím se o stručnou odpověď. V Langstrothech budou vaše včelstva o cca 20 cm vyšší. Takže jestli jste dostatečně vysoký, tak to vyjde na stejno.
A pokud chcete obdobné výsledky s vynaložením nižších nákladů, můžete si u mě zkusit objednat nějakou matku a za deset let si popovídáme o tom, jestli to náhodou není jedna z cest.

Tomáš Jaša

To se mi líbí tolik řečí o podpoře,
a já nemám včely kde mít, staří včelaři včelnici prodat nechtěj a nebo za cenu stavební parcely a to brečej že nemaj nástupce, nebo mi to chtěj pronajmout to je sice hezké, ale nevím kam bych odstěhoval 30 včelstev kdyby se jim něco stalo, úřady se tváří, že jsem se zbláznil, když oplotit kus louky u lesa(stavební úřad), ve vesnici se včel bojí a stejně se jim u mě na zahradě nedaří takže mohu jít suma sumárům k šípku. Jinak musím uznat co se týče rad jsou včelaři ochotní se podělit bohužel u nás v organizaci žádný nástavkář není.
Fakt je že nerozumím tomu proč se řeší úlová otázka já si myslím, že pro každé stanoviště a včelaře je ideální určitý typ úlu, ale to si každý musí vyřešit sám a necpat ostatním svá moudra, hlavně to dělaj ti méně zkušení, většina těch zkušenějších vědí své a my zelenáči by jsme měli s úctou poslouchat a možná si někdy dovolit přemýšlet o tom co se nám osvědčilo.
Také rozhoduje, pokud si včelař vyrábí úly sám jaké má vybavení např. když jsou pro mně hof.rámky pracné tak je dělat nebudu a budu dělat jednoduché rámky a místo mezerníku dám hřebeny a ušetřím čas, někdo čas má tak si to udělá jinak a po svém.

Hezké svátky přeje

Kamil

Když drátkujete, tak to je pracnější.
Když nedrátkujete, tak to je méně pracné.

Já myslím, že dokud nebude objeven úl, kolem kterého se jednou za týden
projde a vzápětí se v konvích objeví med, tak do té doby budou vždy nějaké
určité "módní" úly určitými včelaři vyzdvihovány a všechny ostatní
zatracovány. Bez ohledu na způsob, jakým se v nich včelaří.

R. Polášek

zdravím přátele včel,
já no to nemám prostředky, abych prováděl nějaký porovnávací výzkum mezi La.a Op.( kdoví kolik mi zaplatí pojištovna za škodu způsobenou morem )Proto také žádám někoho, kdo na to má prostředky a potřebné znalosti v dané problematice, aby tento výzkum provedl. Pokud bude výzkum prováděn objektivně ( ne jako v Hohenheimu ), tak budou výsledky určitě přínosem pro jak teoretickou část včelaření ( pomůže nám to upřesnit zákon chumáče ) a posléze i pro praktickou část včelaření.
Extenzivní včelaření je chyba !!!
Na druhou stranu se a ni nedivím, že většina včelařů včelaří extenzivně. Ono to je logické, když neumějí včelařit s velmisilnými včelstvy.
Mám s tím dobré zkušenosti u pana (...) včelaře. Kdykoliv se mu podařilo vypěstovat 40 000 kolonii a větší tak se mu také i vyrojila! Pan (...) včelař totiž netvoří oddělky ( maximálně až, když se mu vyrojí nějaké včelstvo, pak má rojové matečníky....avšak odběr oddělku od včelstva v rojové náladě většinou moc nepomůže.... správně se musí nejprve provést řádný přeléták a pak se má odebírat oddělek ).Přelétáky pan (...) včelař nedělá ( pak odběr oddělku ze včelstva v rojové náladě je většinou už neúčinní zásah ).
Včelaři by se měly naučit včelařit souvčelstevně ( jinak si ani provoz s velmisilnými včelstvy ani nedovedu představit )
Co to je souvčelstevný způsob včelaření ????
Někteří racionální včelaři tak včelaří, ale nemají pro ten způsob pojmenování. Sovčelstevné včelaření je včelaření s takzvanými souvčelstvy.
Každé souvčelstvo se skládá z hlavního včelstva ( produkční včelstvo s plemennou matkou ) a manipulačního včelstva ( oddělkové včelstvo s manipulační matkou a matkou záložní ).
Existuje více variant souvčelstevného včelaření.
Já vám stručně popíšu metodu,která se mi zdá nejlepší..............

Metoda souvčelstevného včelařeni se záložním včelstvem/
( tato metoda je dělaná na nízkonástavkové Optimaly,Langstrohy a MV multiuniverzaly )
Ve stručnosti................
Na provoz jednoho souvčelství je potřeba 18 nástavků,4 dna a víka, 32 reservních rámků, 4 přepravky na rámky a chovatelské potřeby.
Hlavní včelstvo zazimuje v síle 6 nástavků a záložní včelstvo v síle 3 nástavků.
Předjaří/ Podpora rozvoje ( pylové plásty, rozškrabávání zásob, záměna nástavků, podávání vody ) + vložení trubčího rámku + případné rozšiřování.
Jaro/Příprava medníku, rozšiřovaní ( jakmile hl. vč. dosáhne vrcholu síly ( 8 nástavků ) odebereme oddělek ( plodištní nástavek s cca 6 plásty s starším plodem + zásoby )a připojíme ho k m. vč. ( to se děje již před rozkvětem řepky...6 nástavků zimních včel ))
Chov matek se děje nezávisle na tvorbě oddělků.
Obecně produkční období/ Odběr medu ( nesmíme nechat zamedovat medník....matka musí mít stále místo ke kladení ( do 3 nástavku převěšujeme plásty a do 1 nástavku( s 2 trubčinami ) souše a mezistěny - centrum kladení.
Do rozkvětu lípy malolisté ( začátek plného léta ) nesmíme nechat včelstvo delší dobu na vrcholu síly ( musí stále růst ), jinak hrozí rojová nálada a ochabnutí medné produktivity ( odběr po 2-4 rámcích s starším plodem... ten dáváme do manipulačního včelstva ….. pokud je manipulační včelstvo na 8 nástavcích, tak už plod dáváme vyvařit a vracíme rámky s mezistěnami ).
Podletí/ Hlavně nesmíme včelstva omezovat!!! ( viz zákon 1-4 )
Začátek podzimu / Hlavní včelstvo zúžíme na 4 nástavky a manipulační na 5 nástavků. Z manipulačního včelstva odeberu 2 nástavky včel a připojím ho k hlavnímu včelstvu.
Výsledek….hl. vč…6 nástavků ,……m. vč…3 nástavky ( pokud zakládáme souvčelství, tak většinou nedosahuje takových sil…..tento stav dosáhneme až za 2 roky neomezeného vývoje ze 2 oddělků vrcholové síly cca 40 000 včel….zimní síly cca 20 000 včel ).
Nástavky se soušemi mužeme nechat pod včelstvy…………..ničemu neškodí.
.....to bylo tedy velice stručné.
Včelař také musí přesně vědět, co má za libovolné situace dělat, aby neopravoval chyby po minulém zásahu do včelstva.
Pokud jsme zazimovli včelstva takových sil jak jsem napsal, tak bude výsledek v plném létě vypadat nějak takhle....hlavní včelstvo síly 8 nástavků, manipulační včelstvo síly 10 nástavků ( připomínám, že jde o dvoumatečné včelstvo ).
Idea intenzivního včelaření tkví v menším počtu včelstev, větší síly a většího medného výkonu.
Pro dobře vedená včelstva platí......
2xsilnějsí včelstvo = více jak 2,5xvíce medu ( a méně vloženého času než do dvou 2x slabších včelstev ) dá dosáhnout jen souvčelstevným včelařením ( jinak to může být dokonce naopak....nezvládnutá včelstva....brzký vrchol...rojové tendence...nízká produktivita ).
Pokud vynechám ryze dvoumatečné včelaření, pak mnou navrhované pojetí souvčelstevného včelaření považuji za nejintenzivnější včelaření.
Bohužel nemám čas Vám popisovat dopodrobna moje pojetí souvčelstevného včelaření a bez toho ho těžko pochopíte a uznáte ( možná někdy jindy )
Chtěl jsem Vám jen nastínit o čem to asi je.
Takže otázka kde jsou silnější včelstva, jestli v Langstrothech nebo v Optimalech, je ( alespon pro mě ) podstatná.

Veselé vánoce a štastný nový rok Vám přeje.....M. Václavek

Nijak nechci zasahovat do úlové otázky a tomuto tématu se dost vyhýbám. Neměli v tom jasno naši pradědové, dědové a zřejmě ani naši vnuci na tom nebudou o mnoho lépe. Ale upřednostňuji li jeden typ úlu, musím vědět přesně proč. Vycucám li si výhody jednoho typu u plápolajícího krbu za dlouhých zimních večerů a na základě pochybných výpočtů a teorií, tak jsem tak trochu pro srandu králíkům. Naopak zkoumám li na jednom stanovišti 10 Langstrothů a zbytek Optimalů, nějak to statisticky zpracuji, pak říkám naprosto s obdivem klobouk dolů! Ale to zřejmě případ př. Václavka nebude. S názorem př. Jaši na sílu včelstev a na využitelnost dělnic naprosto souhlasím. Stačí porovnat několik zateplených a neztateplených úlů vedle sebe. Co je na první pohled zřejmé, v nezateplených úlech jdou do zimy včelstva výrazně silnější a to jsem je nikdy neposiloval oddělky s mladými matkami. Další otázka je, proč výrazně silnější včelstva na zimu a na jaře nikdy nepřinesla větší výnos, ale naopak? Já se osobně domnívám, že tyto včely navíc a kolem kterých je tolik povyku slouží pouze k vytápění úlu a k odchovu silnější generace, která ho vytápí v dobách kdy už chumáč není stažen a je potřeba velkých ploch plodu.Jinak jsem nikdy Optimal ani Langstroth nezkoušel a nutno dodat že i nezateplených úlů jsem se zbavil moc rychle na to, abych je mohl poctivě a seriozně zhodnotit. Spíš mě to nestálo za to se to v nich učit. To je totiž nejdůležitější. V každém typu úlu se to dobře musíme naučit a zřejmě pak zjistíme, že dobře se dá včelařit prakticky ve všem. Zdraví R. Stonjek

Mám pocit ,že ale s větším počtem nízkých náststavků stoupá pracnost na práci s rámky a to jsou pak větší náklady. V produkčním včelařství by pak pak smazávaly výhody nástavkového včelaření. Já nízké rámky používám kvůli zádům a jako amatér vidím , že na přípravu nízkých rámků pro jeden úl spotřebuji jednou tolik času i
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa <tomas.jasa/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re[4]: Langstroth (= moderní        úl !)...Otimal...lepí volba!!!
> Datum: 24.12.2006 08:17:48
> ----------------------------------------
> Já bych měl pár dotazů na pana Václavka.
> Kolik jste vytočil medu z Optimalu a kolik z Langstrotha.
> Já si nemyslím, že jde jenom o počet dělnic v úlu. Ale spíš o to jaký podíl
> z nich je schopno lítat za snůškou, potažmo kolik jí přinesou. Jestli jsem
> dával ve škole pozor a moje závěry nejsou moc milné, tak ve včelstvech s
> nadbytkem dělnic stejně poměrně velký počet dělnic jen čeká až se budou
> moci vyrojit, proto se nepotřebují upracovat a jen tak se flákají.
> Já osobně si myslím, že stačí spíš větší počet přiměřeně silných včelstev
> která sbírají nektar a neválí se na stromech.
> Mimochodem většina větších chovů je spíše extenzivních, protože intenzivní
> chov se z pohledu nákladů na práci nemůže zaplatit.
> Taky jsem zkoušel oba systémy. Proti Optimalu nemám žádné výhrady, přesto
> se momentálně starám o něco přes sto Langstrotů.
>
> Všem příjemné svátky, mnoho úspěchů v novém roce a hlavně to zdraví.
>
> Tomáš Jaša
>
>
>

Já bych měl pár dotazů na pana Václavka.
Kolik jste vytočil medu z Optimalu a kolik z Langstrotha.
Já si nemyslím, že jde jenom o počet dělnic v úlu. Ale spíš o to jaký podíl z nich je schopno lítat za snůškou, potažmo kolik jí přinesou. Jestli jsem dával ve škole pozor a moje závěry nejsou moc milné, tak ve včelstvech s nadbytkem dělnic stejně poměrně velký počet dělnic jen čeká až se budou moci vyrojit, proto se nepotřebují upracovat a jen tak se flákají.
Já osobně si myslím, že stačí spíš větší počet přiměřeně silných včelstev která sbírají nektar a neválí se na stromech.
Mimochodem většina větších chovů je spíše extenzivních, protože intenzivní chov se z pohledu nákladů na práci nemůže zaplatit.
Taky jsem zkoušel oba systémy. Proti Optimalu nemám žádné výhrady, přesto se momentálně starám o něco přes sto Langstrotů.

Všem příjemné svátky, mnoho úspěchů v novém roce a hlavně to zdraví.

Tomáš Jaša

Tak si tady čtu jak se chystáte na chov matek,to tedy musím zítra ještě naběhnout a vložit do vybraných včelstev trubčí plásty abych měl včas říjné trubce.Myslíte ,že v roce 2007 začne chovná sezona tak brzy,že už ted probíráte chov matek? Možné to je,vždyt většina včelstev ploduje.No nic zítra tam šoupnu trubčinu abych byl přpraven.Pěkné Vánoce všem.

....včely larvičkám budúcich robotníc a larvičkám budúcich matiek podávajú 36 hodín obyčajnú kŕmnu kašičku pre včelu robotnicu a až po tomto čase larvičky v MB začnú kŕmiť materskou kašičkou, ktorá larvu formuje na budúcu včeliu matku. Prepáčte za moju chybu. Anton

Kraňka se příliš dlouho šlechtila na výkon a to byla ta chyba, Důsledky ale dnes vidíme v celém zemědělství , ovocnářství a zelinářství
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clevek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Chov matek = základ racionalizece
> Datum: 23.12.2006 13:51:55
> ----------------------------------------
> Je pravda, že i čistící pud může pomoc při eliminaci spor moru, avšak to je
> účinné jen při relativně nízkém napadení ( přes trubce nebo přes roztoče
> varroa, případně přes včelí škůdce....vosy,mravenci,zavíječi).
> Ale při rozsáhlejší napadení ( zamořený roj,plást ) čistící pud ( v případě
> kranky ) nestačí zabránit přemnožení spor moru.
> Čistící pud mají lépe vyvinutý silná včelstva ( nejlépe velmisilná včelstva
> ) a to je další důvod proč je chovat.
>
> zdravím.............M. Václavek
>
>
>