78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Nezbav (213.192.7.18) --- 11. 1. 2007
Prolet

10.1.2007 až do 14.30Obrovský prolet včel . Nosily pyl z hořčice bílé (zelené hnojivo na polích) Teplota 12-13stupňů , 450 m nad mořem, Okres Plzeň - jih.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šefčík (90.176.2.8) --- 11. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079) (20082) (20092) (20108)

To vůbec ani nezkoušejte teď do včelstva dávat kyselinu mravenči. Byla by tam takřka k ničemu a navíc je veliké nebezpečí rozrušení včelstev a tedy jejích likvidace. Optimálně je kyselinu mravenči dávat v srpnu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079) (20082) (20092)

zdravím,
ještě bych upozornil, že i při 15 st C se bude kyselina mravenčí odpařovat
jinak než při 25 v létě. Muselo by se upravit dávkování nebo koncentrace.
Jedině, že by aplikace kyseliny mravenčí v zimě způsobila po těch několik
dnů rozrušení všech včelstev a zvýšení teploty v úlu na nějakou jednotnou
hodnotu. A pokud tomu nebude, včelstva, co plodují, budou mít klidně těch 25
st C, zatímco včelstva, co neplodují, budou mít v úlu jen o málo vyšší
teplotu než je venkovní. Znamenalo by to v každém úlu změřit teplotu a podle
toho upravit dávkování? A pokud včelstva zvýší po těch několik dnů tu
teplotu, bude to stát nějaké zásoby a zaplnění výkalového váčku. Pokud po
ukončení léčení se na delší dobu ochladí a nebude možný prolet, mohl by být
problém.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 10, 2007 1:21 PM
Subject: Re: Pocasi , leceni


> Menší poznámka.....
> Na kyselinu mravenčí je stejně chladno.Ne snad??????????
> Při teplotě pod cca 10°C má minimální účinnost ( včely jsou staženy do
> chumáče )Nevím jak u vás,ale u nás průměrná denní teplota nepřesahuje
10°C.
> K dobrému odparu je stejnak potřeba více jak cca 15°C.
> zdravím......M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 1. 2007
Re: (no subject) (20059)

Napětí 10 - 15 voltů, musí umět dodávat aspoň po dobu několika sekund proud
3 - 6 ampér. Na pocínované drátky stačí nižší napětí, na nerez raději vyšší,
má větší odpor, i když zase větší průřez. Používám na rámky 39x24 se
čtyřikrát svislým drátkováním. Na výrazně jinou délku drátků se musí napětí
upravit.
Kromě počítačového zdroje to zvládne v pohodě baterie z auta, pokud to je
pár rámků a auto má dobře seřízené nabíjení a hodně se s ním jezdí, tak se
dobije během jízdy.. Nebo na dobití baterie stačí použít nějaký šuplíkový
dobíječ, který zbyl po nějaké elektronice, nebo nějaký udržovací dobíječ
pro olověný akumulátor, co dává při 14 - 15 voltech třeba 0,2 ampér, po
zatavování třeba přes noc. A pokud je k dispozici "trafíčko" s polovičním
nebo ještě nižším střídavým napětím, dá se střídavé napětí pro malé proudy
řádu stovek miliampér pro dobíjení baterie přes noc bez problémů zdvojit
nebo případně ještě zvýšit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ondrej" <xondrej/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 08, 2007 5:52 PM
Subject: (no subject)


> Napíše mi někdo parametry, které ma zatavovač mezistěn? Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re[2]: proutěné úly-zajmavost (20086) (20105)


> Prosím o zaslání foto. Díky.


http://www.vcely.or.cz/files/prouteny-ul.jpg


J. P. B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (88.100.88.194) --- 10. 1. 2007
Re: proutěné úly-zajmavost (20086)

Prosím o zaslání foto. Díky.
e-mail: 272650107/=/iol.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 10. 1. 2007
Re: proutÏnÊ úly-zajmavost (20086) (20097)

--------------------------------------------------------------------------------
Milan Čáp (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: proutěné úly-zajmavost (20086)
Taky prosím o zaslání na kutil zavinac bydlo.net

Díky.
Milan Čáp

P.K. napsal(a):

>narazil sem na zajmavé proutěné úly,vysoké dno+proutěný koš na výšku třech
>v.nástavků-zateplen asi polystyrenem(nevím dostal sem foto),kdo chce, foto
>pošlu ...
>
>

musíte tu uvést adresu , z webového rozhraní jste pro mne anonymní,nebo pište na vcela-med/=/centrum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079) (20082) (20092)

u nás bylo 14.5 stupně(to už je dost na kyselinu) prolet všech i nejslabších včelstev bez přínosu pylu,zase vymetly podložky, co jsou na sítech.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel parkan (194.213.62.51) --- 10. 1. 2007
Prolet

Ke včelám jsem se dostal v 15 hodin.Ještě trochu létaly.
V úlech sucho,měli málo.Namátková kontrola podložek-bez roztočů.Vysočina-630m.n m.Sv.Kateřina.Karel Parkan.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Pelikán (83.208.231.194) --- 10. 1. 2007

Dnes byl velmi mohutný prolet včel, teplota kolem 14 stupňů. U nás v polabí začali kvést lísky a včely nosí pyl. Matky již plodují. Kde mají včely přístup k podložce tam čistí a vynášejí již tak malé zbytky měli. Zásob je zatím dost.
Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 10. 1. 2007
Re: Pomocný nástavek - nesmysl nebo smysl??? (20095) (20096)

Podstavený nástavek používám už léta a našel jsem v něm v ruzném čase nejen sladinu a dolu vytlačený plod, ale v parném létě i několik litrů vody.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 10. 1. 2007
Re: Budte fit s Hypernovou a Albertem - takto se propaguje panove med (20080)

Dnes si jeden nový zákazník u mě objednal skoro 20 kilo medu. Možná ho inspiroval ten léták.

Pokud to firma Breitsamer myslí s trhem v ČR vážně, může zde získat značný podíl. Pak by nyla sama proti sobě, aby si ten trh kazila a kurvila ceny. Bude v jejím zájmu aby se ten trh zvětšoval - bude tedy propagovat med.

Bylo jen otázkou času, než si někdo všimne, že je zde na trhu volno. Chyba těch, co na zemi ležící šanci předtím nezvedli ze země.

Doufám, že si to český včelaři ne.....kazí. V dané chvíli by bylo nejlepší nabídnout firmě spolupráci a společnou péči o značku "český med". Zatím máme co nabídnout. Pokud by se našel silný partner, který by jí dotlačil na trh (třeba i zahraniční) je to nebývalá šance. Na spolupráci.

Jinak ceny, přestože jsou v akci jsou skvělé!
Květový med v 0,5kg za 100,-/kilo, lesní ve 1/3 za 200,-.

Skvělé. Jen aby jsme to firmě Breitsamer, i sobě, dementníma kecama (které i tady občas zaznívají) a cenovým dampingem nepodělali.

Doufejme, že jí bude přát štěstí, a že ti, co s ní budou chtít obchodovat se dobře dohodnou. A ti co dodnes neprodávali, se nebudou chtít chovat podle hesla o sousedovic koze.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 10. 1. 2007
Re: Pomocný nástavek - nesmysl nebo smysl??? (20095) (20096)

Za týden může velmisilné včelstvo ( více jak 60 000 včel ) přinést více jak 20 kg medu ( záleží na počasí a snůšce ).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re:proutÏnÊ úly-zajmavost (20086)

PoĹĄly
Pepan

> ------------ PĹŻvodnĂ­ zprĂĄva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: proutìné úly-zajmavost
> Datum: 10.1.2007 11:43:57
> ----------------------------------------
> narazil sem na zajmavé proutěné úly,vysoké dno+proutěný koš na výšku třech
> v.nĂĄstavkĹŻ-zateplen asi polystyrenem(nevĂ­m dostal sem foto),kdo chce, foto
> poĹĄlu ...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 10. 1. 2007
Re: Pomocný nástavek - nesmysl nebo smysl??? (20095)

Zdravím přátele včel,
přečetl jsem jsi článek od Ing. Vladimíra Řeháčka (Včelařství 12/06...str.322...Minimum znalostí... )
Zaujala mě metoda podsazení nástavků ( 1-2 kusy NN ) se soušemi pod plodiště.
Smyslem této metody je předpoklad, že včely budou během větší snůšky ukládat čerstvě donesenou sladinu do tohoto nástavku ( těchto nástavků ) a po zahuštění ( za 1-2 dny ) ho přenesou do medníku ( nástavky nad plodištěm ),kde med dozraje.
Myslíte, že to tak funguje??????????????????????????????????
Já o něčem takovém jsem četl poprvé.
Je tu biologický problém./
Včely ukládají med rádi nad plod.
Z této věty však nevyplývá,že to platí i pro čerstvou sladinu,kterou spíše ukládají roztroušeně po úle a po zahuštění teprve přenášejí na místo uskladnění.
Proč by tuto sladinu neukládali převážně v tomto nástavku ( v těchto nástavcích )???Přece je tento nástavek ( tyto nástavky )blíže hlavnímu česnu a případně drátěnému dnu.....dobře provětrávaný prostor...tam by se přece voda vypařovala ze sladiny rychleji než jinde.
Pokud by to tak bylo, znamenalo by to zjednodušení ( zvláště při intenzivním chovu velmi silných včelstev,které mají přínos i více jak 10 kg sladiny za den ).
Při přínosech většího množství kg sladiny vznikají problémy se zahuštováním ( např. 10 kg sladiny potřebuje k dobrému krátkodobému ( 1-2 dny ) zahuštění zhruba 2 nástavky (NN např. Optimal ) souší ).
Uvedu příklad z praxe chovu velmisilných včelstev.
Taková včelstva mají 8 NN ( případně 10 NN, zálaží na metodě ). Ve 3-4 spodních nástavcích je plod...plodiště, ve zbylých jen med...medník. Včely neradi ukládají ( zvláště pak čerstvou sladinu )výše jak do 2 nástavku od plodu ).Přehazování nástavků tento problém většinou řeší. Ale mohou být roky, mohou být včelstva, u nichž se dostaneme do dilema...přijde vrcholový týden první dva nástavky jsou na začátku zhruba z poloviny plný a na konci týdne už nemají včely kde ,,rozkládat,, sladinu na vysušení.
Na vrchol ,,věže,, se sladinou nechodí, radši ji uloží do plodiště.......a je tu problém....matka je omezovaná v kladení.....rojová nálada......problém....ztráta na výnosu!!!!
Plus určitě ještě další výhody.
Proč tedy nenechat medník jen se 3 NN a dolů dát 1-2 NN na sušení sladiny.
Otázka??? Má to význam, funguje to tak, není to jen zbožné přání,aby to fungovalo?????????????????
Pokud by to tak fungovalo, nebyl by problém u nás omezit rojovou náladu na totální minimum.
Hodně by mi to ušetřilo starostí, zda bude dost prostoru na ukládání sladiny k sušení.
Moc se těším na Vaše reakce.
Předem děkuji za odpovědi.

zdravím...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 10. 1. 2007
Pomocný nástavek - nesmysl nebo smysl???

Zdravím přátele včel,
přečetl jsem jsi článek od Ing. Vladimíra Řeháčka (Včelařství 12/06...str.322...Minimum znalostí... )
Zaujala mě metoda podsazení nástavků ( 1-2 kusy NN ) se soušemi pod plodiště.
Smyslem této metody je předpoklad, že včely budou během větší snůšky ukládat čerstvě donesenou sladinu do tohoto nástavku ( těchto nástavků ) a po zahuštění ( za 1-2 dny ) ho přenesou do medníku ( nástavky nad plodištěm ),kde med dozraje.
Myslíte, že to tak funguje??????????????????????????????????
Já o něčem takovém jsem četl poprvé.
Je tu biologický problém./
Včely ukládají med rádi nad plod.
Z této věty však nevyplývá,že to platí i pro čerstvou sladinu,kterou spíše ukládají roztroušeně po úle a po zahuštění teprve přenášejí na místo uskladnění.
Proč by tuto sladinu neukládali převážně v tomto nástavku ( v těchto nástavcích )???Přece je tento nástavek ( tyto nástavky )blíže hlavnímu česnu a případně drátěnému dnu.....dobře provětrávaný prostor...tam by se přece voda vypařovala ze sladiny rychleji než jinde.
Pokud by to tak bylo, znamenalo by to zjednodušení ( zvláště při intenzivním chovu velmi silných včelstev,které mají přínos i více jak 10 kg sladiny za den ).
Při přínosech většího množství kg sladiny vznikají problémy se zahuštováním ( např. 10 kg sladiny potřebuje k dobrému krátkodobému ( 1-2 dny ) zahuštění zhruba 2 nástavky (NN např. Optimal ) souší ).
Uvedu příklad z praxe chovu velmisilných včelstev.
Taková včelstva mají 8 NN ( případně 10 NN, zálaží na metodě ). Ve 3-4 spodních nástavcích je plod...plodiště, ve zbylých jen med...medník. Včely neradi ukládají ( zvláště pak čerstvou sladinu )výše jak do 2 nástavku od plodu ).Přehazování nástavků tento problém většinou řeší. Ale mohou být roky, mohou být včelstva, u nichž se dostaneme do dilema...přijde vrcholový týden první dva nástavky jsou na začátku zhruba z poloviny plný a na konci týdne už nemají včely kde ,,rozkládat,, sladinu na vysušení.
Na vrchol ,,věže,, se sladinou nechodí, radši ji uloží do plodiště.......a je tu problém....matka je omezovaná v kladení.....rojová nálada......problém....ztráta na výnosu!!!!
Plus určitě ještě další výhody.
Proč tedy nenechat medník jen se 3 NN a dolů dát 1-2 NN na sušení sladiny.
Otázka??? Má to význam, funguje to tak, není to jen zbožné přání,aby to fungovalo?????????????????
Pokud by to tak fungovalo, nebyl by problém u nás omezit rojovou náladu na totální minimum.
Hodně by mi to ušetřilo starostí, zda bude dost prostoru na ukládání sladiny k sušení.
Moc se těším na Vaše reakce.
Předem děkuji za odpovědi.

zdravím...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: proutiné úly-zajmavost (20086) (20093)

> Prosím o zaslaní na : lluvlcek/=/marticonet.sk ,
> díky,

Ja taky

olda.vancata/=/quicknet.se

\vov


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludvik Vlcek (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: proutiné úly-zajmavost (20086)

Prosím o zaslaní na : lluvlcek/=/marticonet.sk ,
díky,
Ludvík Vlček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079) (20082)

Menší poznámka.....
Na kyselinu mravenčí je stejně chladno.Ne snad??????????
Při teplotě pod cca 10°C má minimální účinnost ( včely jsou staženy do chumáče )Nevím jak u vás,ale u nás průměrná denní teplota nepřesahuje 10°C. K dobrému odparu je stejnak potřeba více jak cca 15°C.
zdravím......M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: proutěné úly-zajmavost (20086)

Pošlete to do downloadu této konference, a si obrázky můžeme užít
všichni.
I.Č.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Prolet

Právě jsem se byl mrknout na včely - silný prolet.
Stanoviště Tábor, slunečno, včely sbírají vodu, pyl nenosí.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: proutěné úly-zajmavost (20086)

Taky prosím o zaslání na kutil zavinac bydlo.net

Díky.
Milan Čáp

P.K. napsal(a):

>narazil sem na zajmavé proutěné úly,vysoké dno+proutěný koš na výšku třech
>v.nástavků-zateplen asi polystyrenem(nevím dostal sem foto),kdo chce, foto
>pošlu ...
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Vencl (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: proutiné úly-zajmavost (20086)

pokud muzes, tak prosim na
snek zavinac kytlice.net
----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.terramet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 10, 2007 11:43 AM
Subject: proutiné úly-zajmavost


> narazil sem na zajmavé proutěné úly,vysoké dno+proutěný koš na výšku třech
> v.nástavků-zateplen asi polystyrenem(nevím dostal sem foto),kdo chce, foto
> pošlu ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.103.226) --- 10. 1. 2007
Re: proutěné úly-zajmavost (20086)

Prosím o zaslání
jan.jindracentrum.cz
díky Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 10. 1. 2007
proutěné úly-zajmavost

narazil sem na zajmavé proutěné úly,vysoké dno+proutěný koš na výšku třech v.nástavků-zateplen asi polystyrenem(nevím dostal sem foto),kdo chce, foto pošlu ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079) (20082) (20083)

to je snad jasný ..............,ale jestli se na tom plodu i v zimě množí ,nebo spí jak včely,když to řeknu nejblběji..

nevíte o nějaké stránce s podrobnou bilogií varoa destructor

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079)

Takové idee už tady byly na začátku šíření roztoče a dokonce se praktikovaly a vidíš to nemůžeš najít a postihnou volně žijící včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Miksovsky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pocasi , leceni
> Datum: 10.1.2007 10:07:32
> ----------------------------------------
> No ja myslel plosnou nekompromisni fumigaci. Kdyby to bylo na celostatni
> urovni tak by mohlo byt neco jako "Imperium vraci uder" a nekde treba by
> docasne roztoc uplne zmizel.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079) (20082)

> Od: P.K.
> ----------------------------------------
> nevíte jaký cyklus množení apod. má ten varoa?množí se teď pokud je plod
> ,nebo jen přežívá?

mnozi se jen na plodu
na vcelach jen preziva

vice informaci:
web = http://www.zdravevcely.cz/roztoci.htm
literatura = vcelarstvi od veseleho a kol.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078) (20079)

s určitou pružností bychom časem na podobné jevy(jako nynější teplé počasí)měli reagovat ,léčit by se mohlo,ale to počasí netoleruje vyhlášky , ostatně ani varoa, ani včely ne,tak je tu byrokratický zádrhel a potřeba počítat zimující brouky,...

napadlo mě, že dám kyselinu -účinkuje i na zavíčkované varoa,když je tak teplo-slunečno,a kdybychom teď léčili všichni, včely jsou v úlech.....

nevíte jaký cyklus množení apod. má ten varoa?množí se teď pokud je plod ,nebo jen přežívá?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077)

> Petr Miksovsky:
Co by se stalo kdyby ted vsichni znovu fumigovali ? Neslo by nejak vyuzit
> stavajiciho pocasi. Pomohlo by se snizeni roztocu ?

pokud je ve vcelach plod a byl-li by zavickovany...
???

jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 10. 1. 2007
Budte fit s Hypernovou a Albertem - takto se propaguje panove med

Vážení, k aktuálnímu letáku Hypernovy z 10.1.2007 - 16.1.2007

Je mi líto a je mi smutno, že podporu konzumu medu u nás začali brát skutečně vážně společné akce v letácích, "které znamenají obchod".

Myslím, že si vzpomínáte na slova, které jsem psal, že je potřeba aby ČSV s baliči spolupracovalo, ale židle ve skoro úředních místnostech Křemencovky jsou zřejmě tak dotované, že necítí potřebu se ponížit, vzít služební osobní auto ČSV a začít tu velmi "osobní" a svízelnou, ale dost perspektivní cestu pro výslednou dobrou spolupráci se zpracovateli či baliči.

Ono po otevření aktuálního letáku Hypernovy se mi po zaostření zraku pěkně rozjela právě učesaná pěšinka.

Vážení proberte se s programy propagace medu nebo prohrajete. Máte obrovskou a jednu z posledních výhod.Breitsammer zaútočil a mě to nenechává klidným, protože klid znamená mnohdy i prohru.

Jde oto, že v letáku jsou použity bez souvislostí k akčnímu nabízenému medu minipojednání o hodnotě a výhodnosti konzumovat med a také receptura na "Vitamínovou bombu" ... samozřejmě s medem.

To je to, co jsem zmiňoval kdysi zde, že je možné zkloubit propagaci medu bez přímé propagace určité značky.

Tak má vypadat účinná propagace medu, bohužel ne českého baliče.

Prohra včelařů se blíží, jestli nenastoupí milionové přístroje na prokázání skutečné kvality.





_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Miksovsky (212.65.219.186) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077) (20078)

No ja myslel plosnou nekompromisni fumigaci. Kdyby to bylo na celostatni urovni tak by mohlo byt neco jako "Imperium vraci uder" a nekde treba by docasne roztoc uplne zmizel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.103.226) --- 10. 1. 2007
Re: Pocasi , leceni (20077)

Zdravím,
určitě, ale chtělo by to nejdříve odebrat měl a zdůvodnit si další ošetření podle výsledku. U mě je měli poměrně málo a je světlá. Tak tam roztoči jsou dobře vidět a lze se tedy kompetentně rozhodnout o dalším ošetření fumigací nebo aerosolem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Miksovsky (212.65.219.186) --- 10. 1. 2007
Pocasi , leceni

Co by se stalo kdyby ted vsichni znovu fumigovali ? Neslo by nejak vyuzit stavajiciho pocasi. Pomohlo by se snizeni roztocu ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.163.242) --- 10. 1. 2007
Re: poèasí (20061) (20064) (20066) (20074)

Mám neuteplené úly 3/4 langstroth se zasíovanými celými dny. Podložka je asi 2 cm pod dnem. Jak jsem psal, měli málo.
Tonda

>Já osobně mám většinu vč. v neuteplených úlech se štěrbinou po obvodě podložek na sběr zimní měli o celkové ploše min 2 dm2.
Dnes jsem prohlížel několik podložek a řekl bych, že na nich bylo méně měli než jiná léta touto dobou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 1. 2007
kdyby to balo naopak

http://www.super.cz/vtipky/5994-kdyby-to-bylo-naopak.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

TomᚠJaša (80.79.28.155) --- 9. 1. 2007
Re: poèasí (20061) (20064) (20066)

Zdravím ve spolek.

Taky se pokusím o několik postřehů na toto téma.
Za prvé, ke grantům vúvč a se vyjadřuje někdo jiný. Nejlépe někdo z jednatelů. Já osobně si myslím, že by to nátěr plodu mohl zvládnout.
Já bych se pokusil toto téma nasměrovat trochu jinam.

Jak kdo máte otevřená dna???

Já osobně mám většinu vč. v neuteplených úlech se štěrbinou po obvodě podložek na sběr zimní měli o celkové ploše min 2 dm2.
Dnes jsem prohlížel několik podložek a řekl bych, že na nich bylo méně měli než jiná léta touto dobou. Pohledem z vrchu přes folii u polovičky včelstev ani není přes zásoby vidět včely a u poloviny jsou již u stropu a okolo nich je dostatek zásob.
Nechci nikomu vnucovat svůj názor. Ale nemyslíte, že jsou pudy rozumnější než naše rozumy. Okolo slunovratu snad poznají, že by měla být zima, když je krátký den – tak proč blbnout s plodem. A teď že plodují za těchto podmínek, kdy jím tak vydatně pomáhá jihozápadní proudění s topením. Vždy by byly skoro hloupé, kdyby ne. Ale zas je to o pudech.
Ale abych se vrátil k tomu větrání. Já si myslím, že vydatné větrání a tím i ochlazování alespoň v noci, je dostatečně odrazuje od nějakého výrazného blbnutí s nadbytkem plodu.

Z jiného soudku. Osobně jsem to neviděl, že prý v Polabí nakvétá řepka. A včely dneska nosily pyl. Je to pravda?

Co se týká plodu. Rád se zítra podívám a dám vědět.

TomᚠJaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 1. 2007
Re: počasí­ (20061) (20064) (20066) (20068) (20072)

My to tak v okrese Chrudim máme. Na každém papíru o léčení, kde jsou počty, datumy a podpisy včelařů dopisujeme dolů
"komise: a k tomu tři podpisy". Ta komise je ale bohužel jenom na papíře. Ve skutečnosti se to moc nedodržuje. Dodržuje se pouze tam, kde jsou pochybnosti o léčení, nebo sběru meli.
Tonda

>Myslím, že na opatření proti roztočům se komise nestanovují, na opatření proti moru ano.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 9. 1. 2007
Re: počasí­ (20061) (20064) (20066) (20068)

Karel napsal:
>Já to ve vyhlášce nenašel. Čtu tam, že musím léčit a odevzdat vzorky.
>Zákon tam ukládá povinnost včelaři. Ten si za to zodpovídá. Někdo četl někde něco jiného?Karel
............

Myslím, že na opatření proti roztočům se komise nestanovují, na opatření proti moru ano.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 1. 2007
Re: poèasí (20061) (20064) (20066) (20068)

ne nic jiného neplatí jiná věc je jestli si to v ZO nezavedli sami

> ------------ PĹŻvodnĂ­ zprĂĄva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: poèasí
> Datum: 09.1.2007 12:21:22
> ----------------------------------------
> sběr měli a léčení je přeci komisionelní a to je dáno vyhláškama SVS
> .....
> Já to ve vyhlášce nenašel. Čtu tam, že musím léčit a odevzdat vzorky. Zákon
> tam ukládá povinnost včelaři. Ten si za to zodpovídá. Někdo četl někde něco
> jinĂŠho?
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 1. 2007
Re: poèasí (20061) (20064)

Teď vám z podmetu nic nevemou pokud chcete přikrmovat tak jen placku z hora a již nesmíte přestat jelikož tak simulujete začtek snůšky Jinak jsou to zbytečné obavy Začátkem sedumdesátých let byla obdobná zima do jara ani nezamrzlo .
Tehdy jsme zimovali jen v budečácíh na sedmi až osmi rámcích a neuhynuli ani jedny

Pepan


> ------------ PĹŻvodnĂ­ zprĂĄva ------------
> Od: A.Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: poèasí
> Datum: 09.1.2007 10:58:53
> ----------------------------------------
> Měl jsem z toho taky strach, ale při čištění podložek začátkem ledna pro
> sběr tam bylo měli málo. To znamená, že hodně zásob nemohly odvíčkovat.
> Roztoče jsem viděl dva na 53 včelstev. Asi to nebude tak horký. Příroda si
> asi zase poradĂ­ sama.
> Tonda
>
> >Na naťí výb. schůzi minulý týden, jsem s hrůzou zjistil, Şe jsem nedocenil
> vliv počasí na stav mých včelstev. Kolegové tam přišli s informacemi, že
> některá silná včelstva nepřestala od podzimu plodovat. Dál se diskutovalo
> co to mĹŻĹže mĂ­t za nĂĄsledky.
> Včelstva budou potřebovat pro toto plodování zásoby
> V plodových buňkách se budou rozmnožovat roztoči
> Nakonec jako nejrozumější bylo přijato, že nejpozději cca 1 března je nutno
> zkontrolovat stav zásob a eventeuelně dokrmit hladová včelstva.Nejlépe
> pastovaným medem ve vaničkách v podmetu. Kdo má zásobní souše se zásobama
> je KrĂĄl.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 9. 1. 2007
Re: poèasí (20061) (20064) (20066) (20068)

> Karel:
Někdo četl někde něco jiného?
____________________________________-

v "prazske" vyhlasce to je...
koukni na
http://www.dolinek.info/vyhlaska-mvs-pha-1-2006.doc

(odstavec podzim a zima - bod 2.)

jd

____________________________________-
____________________________________-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 9. 1. 2007
Re: poèasí (20061) (20064) (20066)

sběr měli a léčení je přeci komisionelní a to je dáno vyhláškama SVS
......
Já to ve vyhlášce nenašel. Čtu tam, že musím léčit a odevzdat vzorky. Zákon tam ukládá povinnost včelaři. Ten si za to zodpovídá. Někdo četl někde něco jiného?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 1. 2007
Re: poèasí­ (20061) (20063) (20065)

Od: Radek Krusina




> Na to ale zřejmě pamatuje stávající metodika.
> Tam kde budou roztoči ve vzorcích, budou na jaře opatření - nátěr plodu, v
> místech s případnou rezistencí možná něco jiného (formidol...)
>
> Myslím, že ten kdo léčí podle návodů a metodiky, bude mít zřejmě včely do
> další sezony taky v pořádku.


> Ale to už by dotyční včelaři zřejmě teď vědeli - úly se zásobami bez včel
> (popřípadě v těchto teplých dnech už možná i bez těch zásob).
.........

Radku sám a asi nevědomky jsi dobře popsal to, co není slučitelné v tom, že není kvůli reinvazi možné mít nakonec úspěch v dokonalém potírání roztoče Vd při jarním potírání (aplikaci potěrem plodu) a likvidaci nadměrného zavíčkovného plodu.

Důvod? Včela "nezapomene" ve snůškově omezené době(hlavně podletí), a to i přes zimu a zimování příležitostný a hlavně "zajímavý pro včelu" zdroj snůšky. Prostě jestli se tvoje včely někde účastnily loupeže v podletí je jisté, že během proletů po zimním slunovratu se budou včely účastnit loupeže dále. Proto si myslím, že je možná reinvaze roztočů nejen v podletí ale hlavně i na jaře, kdy vytáhneš skleničku a štětec a pracně natírᚠa myslíš si, že vyhráváš.

Hodně zdraví po Novém roce nejen Tobě.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 1. 2007
Re: poèasí (20061) (20064)

Od: A.Podhajecky:

> Měl jsem z toho taky strach, ale při čištění podložek začátkem ledna pro
> sběr tam bylo měli málo. To znamená, že hodně zásob nemohly odvíčkovat.
> Roztoče jsem viděl dva na 53 včelstev. Asi to nebude tak horký. Příroda si
> asi zase poradí sama.
.......

Myslím si, že spad roztočů při stejných postupech léčení na mnoha stanovištích včelstev v terénu je velmi relativní záležitost.(nejen roztočů, ale i mrtvolek, měli atp.) Prostě to,co je vidět na podložkách jednoho stanovistě není pravidlem, že by odpovídající pohled byl i na druhém, třetím ...

A mohu potvrdit, protože mám postupy při léčení včelstev všude stejné, že i při stejném postupu lze dosáhnout při takových vlivech stanoviště různých výsledků z pozorování počtu roztočů na podložkách jednoho od druhého. To bych byl rád, kdyby jste mi to někdo z léčebných komisí potvrdily nebo vyvrátily, protože v případě komisionolního léčení je možné takových výsledků dosáhnout a zjistit to. (sběr měli a léčení je přeci komisionelní a to je dáno vyhláškama SVS)

Také to zmiňuji z důvodu možné metody "stopování" (monitoringu) divokých a neléčených včelstev.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 9. 1. 2007
Re: počasí­ (20061) (20063)

Gustimilián Pazderka napsal:

>To samozřejmě hodnotíte a řešíte pouze zásoby, ale ne roztoče varrou.
>Každopádně jsem rád, že se odhodlá sem někdo takové téma napsat a to i přesto, že žijeme prý v nejlepších podmínkách vědění a snad i jediném státě na světě,
>kde se s varroou (varroázou) dokážovu s pomocí VÚ Dol Libčice naprosto perfektně vypořádat.
.............

Roztoči můžou jistě problém být.
Pokud včely plodovaly (nebyly zaručeny podmínky pro vysokou účinnost fumigace či aerosolování), a přitom při fumigaci po gabonech padaly stovky roztočů, potom je možné že v některých včelách se namnoží přeživší roztoči.

Na to ale zřejmě pamatuje stávající metodika.
Tam kde budou roztoči ve vzorcích, budou na jaře opatření - nátěr plodu, v místech s případnou rezistencí možná něco jiného (formidol...)

Myslím, že ten kdo léčí podle návodů a metodiky, bude mít zřejmě včely do další sezony taky v pořádku.

Jedna věc by to mohla zřejmě špatně ovlivnit - tam kde by byla případná rezistence na gabon a včelaři neléčili v podletí kyselinou mravenčí (která je tuším zatím všude jen nepovinná). To by mohlo narušit výchovu zimní generace.
Ale to už by dotyční včelaři zřejmě teď vědeli - úly se zásobami bez včel (popřípadě v těchto teplých dnech už možná i bez těch zásob).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 1. 2007
Re: počasí (20061)

Měl jsem z toho taky strach, ale při čištění podložek začátkem ledna pro sběr tam bylo měli málo. To znamená, že hodně zásob nemohly odvíčkovat. Roztoče jsem viděl dva na 53 včelstev. Asi to nebude tak horký. Příroda si asi zase poradí sama.
Tonda

>Na naší výb. schůzi minulý týden, jsem s hrůzou zjistil, že jsem nedocenil vliv počasí na stav mých včelstev. Kolegové tam přišli s informacemi, že některá silná včelstva nepřestala od podzimu plodovat. Dál se diskutovalo co to může mít za následky.
Včelstva budou potřebovat pro toto plodování zásoby
V plodových buňkách se budou rozmnožovat roztoči
Nakonec jako nejrozumější bylo přijato, že nejpozději cca 1 března je nutno zkontrolovat stav zásob a eventeuelně dokrmit hladová včelstva.Nejlépe pastovaným medem ve vaničkách v podmetu. Kdo má zásobní souše se zásobama je Král.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 1. 2007
Re:poèasí (20061)


Knopf :

> 20034
> Na naší výb. schůzi minulý týden, jsem s hrůzou zjistil, že jsem nedocenil
> vliv počasí na stav mých včelstev. Kolegové tam přišli s informacemi, že
> některá silná včelstva nepřestala od podzimu plodovat. Dál se diskutovalo
> co to může mít za následky.
> Včelstva budou potřebovat pro toto plodování zásoby
> V plodových buňkách se budou rozmnožovat roztoči
> Nakonec jako nejrozumější bylo přijato, že nejpozději cca 1 března je nutno
> zkontrolovat stav zásob a eventeuelně dokrmit hladová včelstva.Nejlépe
> pastovaným medem ve vaničkách v podmetu. Kdo má zásobní souše se zásobama
> je Král.
......

To samozřejmě hodnotíte a řešíte pouze zásoby, ale ne roztoče varrou.

Každopádně jsem rád, že se odhodlá sem někdo takové téma napsat a to i přesto, že žijeme prý v nejlepších podmínkách vědění a snad i jediném státě na světě, kde se s varroou (varroázou) dokážovu s pomocí VÚ Dol Libčice naprosto perfektně vypořádat.

Řekl bych, že je potřeba vznést obavy k rukám VÚ z nadměrného přežívání roztoče VD v zimním plodu no a jako ZO je požádat nejlépe písemně k vyjádření (opět písemně - to kvůli přesnosti sdělení). Také by jste se měli přesně zeptat, jak se takové zimování s vyšším teplotním průměrem řeší jinde ve světě, protože nejsme sami na světě v České republice s Varroa destructorem.

Snad kvůli takovému případu s např. výkyvem zimním výkyvem teplot tu máme v republice VÚ Vč se svými projekty které jako řešitel vyhrává a řeší. Má dokonce probíhající a nemalou dotaci (od 2004 - 2008 projekt - Komplexní zabezpečení funkcí včelařství v podmínkách světové krize způsobené varroázou ) přímo jako projekt, který jako řešitel VÚ vyhrál v soutěži, které jako vědecké cíle pořádají a jsou vyhlašovately různá oborová důležitá státní uskupení.(většinou MZe)

Takže sepište dotaz jako ZO (máte vlastní subjektivitu) na VÚ, který právě na výše zmíněný projekt právě čerpá už cca 2 roky ty nemalé finanční prostředky a měl by také odpovídat na vznešené dotazy z řad organizačních složek ČSV. (nemusí být vše řešeno jen přes vedení a sekretariát)

Byl bych rád kdyby jste takovou případnou zpětnou odbornou odpověď zveřejněnily např. ve Včelařských novinách, kde příspěvky berou např. i jako sken dopisu myslím bez problémů.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 9. 1. 2007
Re: počasí (20061)

Já mám výčitky, že jsem se ke kontrole dosud nedostal. A v nejbližších dnech bez deště na to chci vyrazit. Nevím jestli je rozumné to nechávat na březen. Jednak už může být pozdě, taky může v březnu mrznout. Zásoby je možné kontrolovat v tomto počasí kdykoli.
Když jsem zjistil malér a neměl zásobní souše, dával jsem svůj zkrystalizovaný med ve skelnici nad včelstvo.
Je třeba posoudit stav medu, aby ten nevytekl. Buď jej obalit látkou a včely napřed odeberou přes textil tekutou část a pak je vpustit dovnitř. Nebo použít proděravěná víčka.
Letos potřebuji snižovat stavy, tak já budu spojovat, pokud to půjde.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Knopf (83.148.42.241) --- 8. 1. 2007
počasí

20034
Na naší výb. schůzi minulý týden, jsem s hrůzou zjistil, že jsem nedocenil vliv počasí na stav mých včelstev. Kolegové tam přišli s informacemi, že některá silná včelstva nepřestala od podzimu plodovat. Dál se diskutovalo co to může mít za následky.
Včelstva budou potřebovat pro toto plodování zásoby
V plodových buňkách se budou rozmnožovat roztoči
Nakonec jako nejrozumější bylo přijato, že nejpozději cca 1 března je nutno zkontrolovat stav zásob a eventeuelně dokrmit hladová včelstva.Nejlépe pastovaným medem ve vaničkách v podmetu. Kdo má zásobní souše se zásobama je Král.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mireki (e-mailem) --- 8. 1. 2007
Re: (no subject)


http://www.sweb.cz/JJVCELA/bezpecny_zdroj.htm

pořizovací náklady skutečně prakticky 0,-

M. Suchý

> ----- Original Message -----
> From: "ondrej" <xondrej/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 08, 2007 5:52 PM
> Subject: (no subject)
>
>
>> Napíše mi někdo parametry, které ma zatavovač mezistěn? Děkuji
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ondrej (213.192.6.150) --- 8. 1. 2007

Napíše mi někdo parametry, které ma zatavovač mezistěn? Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 8. 1. 2007
VYZVA: pripominkove rizeni k (novym) dotacim ala 197/2005

Zdravim vsechny.

V poslednim MV byla uvedena (na str. 8) zminka o pripominkovem rizeni k pripravovanym zmenam programu podpory vcelarstvi, ktery bude platit od roku 2008. Jedna se de facto o navaznost na podporu, ktera v soucasnosti probiha podle narizeni vlady cislo 197/2005 Sb.
Pro pripomenuti - jedna se o podporu techto opatreni: technická pomoc, boj proti varroáze, racionalizace kočování včelstev, úhrada nákladů na rozbory medu, obnova včelstev. Plne zneni narizeni vlady je napr. na http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb05197&cd=76&typ=r

Mali-nekdo nejake vyhrady - anebo lepe konstruktivni pripominky - k teto podpore, ma tak jedinecnou sanci pokusit se neco zmenit. Podle MV lze pripominky podavat do unora 2007.

Kdyz vstoupilo v platnost narizeni vlady cislo 197/2005 Sb. ozyvalo se spousta kritiky. Ted je spravny cas se rozpomenout, vse formulovat, nabidnout jine reseni a zaslat je kompetentni osobe.

Nize preposilam kontakt na pani Kovarovou, ktera odpovedela na muj obecny dotaz k pripominkovemu rizeni. Predpokladam, ze ma toto na MZE na starost.

S pozdravem

JD

____________________________________-
Vážený pane Dolínku,

v současné době se připravuje obdobný včelařský program, jako v minulém programovacím období. EU zvažuje úpravy současného nařízení Rady č. 797/2004 na jehož základě se včelařský program vytváří. Tyto změny by samozřejmě byly následně zapracovány. Za případné připomínky k současnému nařízení vlády č.197/2005 Sb., předem děkuji

Ing. Hana Kovářová
odbor rybářství, myslivosti a včelařství
tel. 00420221812311, fax. 00420221912980
e-mail: hana.kovarova/=/mze.cz

____________________________________-
Vážená paní, vážený pane,
obracím se na Vás s žádostí o poskytnutí informací o připravovaných dotacích pro včelaře, které vstoupí v platnost v roce 2008, a o probíhajícím připomínkovém řízení k návrhu těchto dotací.

(Nejedná se o dotace podle opatření 1D - spíše o obdobu dotací podle nařízení vlády číslo 197/2005).

Děkuji a jsem s pozdravem

Jakub Dolínek
____________________________________-
____________________________________-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 8. 1. 2007
Re[2]: med a mikrovlnka (20001) (20002) (20003) (20008) (20011) (20013) (20016) (20021) (20025) (20031) (20048) (20052)

Z přednášky ve Výzkumném ústavu včelařském:

----------------------------

Ohledně HMF. Vzniká působením zvýšené teploty v průběhu času (tedy
množství HMF = teplota krát čas). HMF svým způsobem zapisuje historii
medu (co všechno má daný vzorek medu za sebou).

Důležitá není jen zvýšená teplota, ale i čas, po který tato teplota
působí. Např. krátké zahřátí na 60 stupňů nezpůsobí skoro žádný
vzestup HMF. Dlouhé skladování při "bezpečných" 40 stupních zvedne
obsah HMF už během několika týdnů citelně (pozor na skladování medu
někde na půdách apod.) Vždy s ním do chladu (ing. Kamler minule
říkal, že skladujeme-li med při teplotě kolem 8 stupňů, ani po dvou
letech žádná laboratoř nepozná, jak je starý).

Podle normy, která začne platit v EU v srpnu 2003 (110/EC) se bude
stanovovat zvl᚝ fruktoza a glukoza (součet obsahu) a sacharoza.

Bude se tedy (jako ukazatel kvality dle nových norem) sledovat i
sacharoza v medu. Problém to může být u čerstvého akátového medu.
Jenže sacharoza je při skladování medu enzymaticky štěpena. Za pár
týdnů je pryč.

Zrušeno je zjišování popela (bylo aktuální dříve, kdy se med
získával nejen vytáčením, ale i drcením a lisováním plástů apod.)

Součástí zjišované kvality bude podle nové normy také aktivita
enzymů (klesá při nešetrném zacházení) (dříve se sledovala diastáza,
nyní to bude invertáza.

Hladina enzymů zůstává při správném skladování zachována několik let.
Enzymy jsou bílkoviny a při zahřátí nad 60 stupňů se (podobně jako
bílek ve vajíčku) denaturují. Jinak je však enzym v medu dobře
chráněn (malým obsahem vody).

Mikrovlná trouba med zabíjí okamžitě.

Otázka přidávání medu do horkého čaje (resp. zda nedojde k jeho
znehodnocení teplotou čaje) - med se může do horkého nápoje přidávat
bez obav. I pro denaturaci enzymů platí to, co pro HMF, - působí
nejen teplota, nýbrž i čas. Čaj má za chvíli od vyluhování nějakých
80 stupňů, pak se tam přidá med, rychle to chladne, během pár minut
klesne teplota na 60 stupňů - a za 20 minut už je to vypité - enzymy
se nestačí zdenaturovat.


-------------

Zápisky z celé přednášky jsou na adrese:

http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm




J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (e-mailem) --- 8. 1. 2007
Re: med a mikrovlnka (20001) (20002) (20003) (20008) (20011) (20013) (20016) (20021) (20025) (20031) (20048) (20052) (20055)

Jak napsal P.K. a potom i Gusta:

PK> hloubky fyziky a jde každý posvém sám),toto "studené"kmitání za prvé
PK> degraduje(trhá vazby)jednotlivých sacharidů a enzymů co dělají med medem,a

GP> popálení, průnik přes neorganické látky a ohřev organických, atd.

možná u mikrovln nejde jen o ohřev vody a vznik HMF. Nevím, co
mikrovlny dělají se složitějšími organickými molekulami - ty právě
dělají hodnotu medu - jestli je třeba neohřívají mnohem rychleji než
vodu nebo dokonce neroztrhají.

Než najdu závěry nějakého hodnověrného výzkumu, pro sebe se držím
předběžné opatrnosti a med do mikrovlnky nedávám.

Ahoj Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 1. 2007
Re: med a mikrovlnka (20001) (20002) (20003) (20008) (20011) (20013) (20016) (20021) (20025) (20031) (20048) (20052)

Od: Radim Polasek:

> Asi by bylo nejlepší se shodnout na tom, že med se v mikrovlnce rozehřívat
> může, maximálně pokud to je med určený třeba do pečiva nebo možná do
> medoviny. Med určený přímo k jídlu ne. A teorie nechat výzkumníkům.
..........

Nesouhlasím, potom by muselo jít celkově o omyl s rozehříváním a ztekucováním medu jako takovým.


Radime žádný vědec ani výzkumník se nevezme na triko takový povrchní názor, protože u vynálezu jakým je ohřev potravin magnetronem v uzavřeném kovovém prostoru a jeho následná komercionalizace měla jasné myšlenky. Úspora elektrické energie, šetrnější úprava potravin a menší vliv na ztráty výživných látek a obsahy vitamínů atp., vysoká uživatelská bezpečnost proti popálení, průnik přes neorganické látky a ohřev organických, atd. atd.

Pro zájemce o tuto problematiku je heslo pro vyhledávače: magnetron

Jde o regulaci a podmínky takového ohřevu medu magnetronem a to je názor, který se vytříbil u ztekucování a ohřevu medu jako všeobecně, dostatečně hluboko. Nejsem ochoten se vrátit k ohništi před chatrč jako do minulých dob vývoje člověka, stejně jako konzument medu, který vyžaduje tekutý med. Nejsem ochoten se krčit před nějakým názorem, který mě bude přesvědčovat jak je mikrovlnka škodlivá, když baští mouku místo párků, víno z vody a přípravků, zvoní mu v kapse mobilní telefon, hledí do TV, užívá si energie z jaderných paliv atd, atd. Nejsem demagog.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (82.208.37.229) --- 8. 1. 2007
Dotace a 40 včelstev

Vážení ,,obyvatelé,,vč. konference,nedávno jsem kliknul na Vaše,,obydlí,,a zjistil jsem,že se přete o dotace,a včelstva do počtu 40ks a nad 40 ks.Já včelařím z podstatné části 2 matečným způsobem vesměs z důvodu přebytku matek.V podletí nevím mnohdy,s kolika včelstvy půjdu do zimy.Takže problematiku do40 a nad 40 včelstev znám. Řídím se Zprávou o č.a h. Č svazu včelařů v r 2004 zveřejněné v časopisu Včelařství č. 5 20005Str 1 přílohy..Cituji:Velmi důležitou změnou pro zájmové včelaře je novela zák.č.438/2003Sb o daních z příjmu,která z účinností od 1.1. 2004osvobodila od daní zájmové včelaře,kteří nechovají více jak 40 včelstev a ty včelaře,kteří mají více než 40 včelstev,ale jejich skutečné příjmy z přílež.činnosti nepřesáhnou 20000Kč!!!Čili je naprosto zbytečné se bavit o počtu včelstev,ale o příjmu do 20 000tis.a nad 20 000tis.. Tato diskuse může utvrdit včelaře ,kteří nečtou ani tento spolkový tisk Včelařství v zažité inf. o 40 včelstvech.Bohužel jsem si již zvyknul od šéfredaktora,nevčelaře, ,p. Prokeše,že nedovede členit podstatné a nepodstatné právě pro včelaře.s pozdravem Zdeněk Dukát včelař disident

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 8. 1. 2007
Re: počasí (20034) (20041) (20047)

pokud jste našel nové silné čáry z měli,tak včelstvo využilo venkovních teplot a riskantně se přesunulo do vedlejších uliček ,kde hladově po vyprášení odvíčkovávali(moje doměnka)
......
V tomto případě se asi nejednalo o přesun chomáče, ale o "rabování" v dolním nástavku. Ta měl přibyla právě ve všech uličkách u česna, tedy tam, kde už včely normálně seděly a odvíčkovávaly.
Ještě v dobách začátků, když jsem měl almárky na teplou stavbu, jsem chodil do včel co chvíli. A v tomto lednovém období jsem býval zpočátku šokován zmizením zásob z plástů za okénky. Měl jsem obavy, že jim došly zásoby. Pak jsem zjistil, a mnohdy i viděl, že kolem vánoc, nebo po nich při nějakém oteplení (teploty vystoupily k nule) se včely rozlezou, vyhřejí prostor a snášejí si zásoby do hnízda. Potvrzovaly mi to pak i stopy na podložkách. Později jsem byl spíše nervózní, když zásoby zůstaly za okénkem.
Příčiny úhynů u sebe v loni vidím v tom, že loňská zima jim toto neumožnila. Bylo nepřetržitě pod minus deset a víc. Úly byly trvale promrzlé.

Je celkem zajímavé v literatuře sledovat, jak se postupně měnil/mění pohled na chování chomáče v zimě. Jestli se nepletu, tak v dávném počátku se mělo za to, že ten se "chodí občas najíst", pak se přešlo na kontinuální pomalý pohyb a poslední, co jsem zaregistroval je pulsní zvýšení teploty a mikrokrůček asi v denním intervalu. Což se mi zdá i nejlogičtější.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 1. 2007
Re: med a mikrovlnka (20001) (20002) (20003) (20008) (20011) (20013) (20016) (20021) (20025) (20031) (20048)

Asi by bylo nejlepší se shodnout na tom, že med se v mikrovlnce rozehřívat
může, maximálně pokud to je med určený třeba do pečiva nebo možná do
medoviny. Med určený přímo k jídlu ne. A teorie nechat výzkumníkům.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 7. 1. 2007
RE: med a mikrovlnka (20001) (20002) (20003) (20008) (20011) (20013) (20016) (20021) (20025) (20031) (20048)


Je zajímavé, že se tohoto problému ještě nechopil žádný výzkumník. Stačilo
by přece dát sklenici zkrystalizovaného medu do mikrovlnky a poté změřit
HMF.

Minimálně bychom zjistili, o kolik HMF stoupne a jestli je tedy argument o
místním přehřátí pravdivý.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 7. 1. 2007
Re: med a mikrovlnka (20001) (20002) (20003) (20008) (20011) (20013) (20016) (20021) (20025) (20026) (20046)

prosím vás,med do mikrovlnky nepatří,je tu teplo a teplota,to tu prosím nemotejte dohromady,

princip chápu akorát už to neumím solidně okecat:
mikrovlně rozkmitaná částice při stejné teplotě kmitá rychleji(protože je k tomu vybuzená obrovskou energii-proto vám třeba maso rozmrzne za chvilu aniž by z mikrovlnky šlehali plameny,nebo zkuste jen tak trošku ohřát domácí mazlíčka,nebo pokud by nebyla mikrovlnka zabiják medu ,tak proč nemáte doma mikrovlnné vytápění,) ,než částice rozkmitaná pouze teplem(do hloubky fyziky a jde každý posvém sám),toto "studené"kmitání za prvé degraduje(trhá vazby)jednotlivých sacharidů a enzymů co dělají med medem,a ničí jak já říkám živou včelí vibraci,která také propůjčuje medu léčivou sílu a dělá med medem-z živého medu je med mrtvý a degradovaný,ostatně mikrovlnné záření tak působí na všechno jídlo,

a TEPLOMĚR má málokterá mikrovlnka......


pokud se na rozpuštěném a následně ztuhlém medu udělá olejnetá vrtstva ,tak je bez dohad místně přehřátý,tchán mi rozpouštěl med od televize,tak vím jak to vypadá...

místo té mikrovlnka zkuste zavařovací hrnec,ani nálepky se nesloupnou,má teploměr,pokud si myslíte že voda-pára se dostane do medu ,tak se to nestane ,mám to odzkoušený,momentálně mě napadlo ten hrnec zahřívat olejem ,ale ten má nižší tepelnou kapacitu...,ale to by zas mohlo být rychleji...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78252 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 20050 do č. 20110)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu