Včelařská konference

Nevím, nerozumím. Asi budeš na rozdíl ode mne velký a starý včelař. Vzpomínám si , ž v nějakých "almárkách" včelařil můj děda. Když já jsem po 50 letech začínal, byly už rozpadlé, takže jsem Bohužel (nebo Bohudík) už nepoznal žádné jiné úly než langsthroty, které jsem si pořídil. Nechci se zapojovat do žádné žabomyší války o úlech a rámkové míře, zkrátka je mám a jsem spokojený a nikomu je nevnucuji, právě proto, že nic jiného jsem nepoznal a jsem jen "včelařík" s devíti včelstvy. Paradoxně když přijde řeč na výnosy, jsem na tom lépe, než přátelé v naší ZO se 40 včelstvy v Budečácích.
Pokud jde o tu "biologická nebo fyzikální výhodnost úzkého a vysokého prostoru" jsem dost na pochybách. Před časem jsem dělal rekonstrukci mého starého domu a v 1.patře jsem rušil starý strop. Mezi stropem a záklopem bylo několik let usídleno včelstvo v prostoru 15cm vysokém a 80cm širokém (mezi trámy). Plásty měly po celé šířce, vše krásně uspořádané. Bylo to na více jak 2m čtverečních plochy. Žily tam právě tak dobře jako ty v betonovém sloupu. Kdybych byl demagog, tak budu tvrdit, že nízký a široký prostor je pro včely biologicky výhodný. Pravda je asi někde jinde. Hlavně se ukazuje a to i tady v konferenci, že včely vydrží téměř všechno.
Zdenek

A proč se nedělají vysoké úly ale široké.
Jaké široké ? - budečáky a další dvouprostorové na 39*24 jsou sice široké ale pokud vím, tak i konzervativní vč.veřejnost se shoduje, že těch 24cm není ono, že je to v lepším případě kompromis.
Široké 39*24 máme z původních 24*39 vysokých stojanů. A ty z klátů.
Včelařil jsme v almárkách (šíře24), Brennerech (šíře 32) a langstrotech (45cm).
Prostě píšu svůj názor, podložený pozorováním a rád se setkám s protinázorem. škoda že je jich v konferenci málo. A rozhodně si nemyslím, že znám pravdu. :-)
Dík za příspěvek.
Karel