Včelařská konference

Také jsem přešel z optimálu na vysoký rámek,který je 42x35. Nepoužívám nízký
rámek v medníku .Aby medníkové nástavky nebyly příliš těžké,tak používám
bedýnky ,do kterých se vejde 6 rámků.Ty stavím na plodiště na teplou nebo
studenou stavbu. Do plodiště vkládám panenské souše a staré souše vložím do
jednoho nástavku ,pod který dám mřížku,aby ho matka nezakladla.Aby se
panenské souše nebortily,takdrátkuji 4x svisle a 2x vodorovně.
Hodně úspěchu Petr

Pravda: Přikládám to jednoznačně kvalitě medometu. Dříve se mi ve tří a čtyřrámkových tangenciálních medometech často zbortily i rámky 42x17.
......
Jaký typ, výrobce, nebo konstrukční řešení se osvědčilo?
Děkuji
Karel

Dva typy Dadantů testuje i výzkumák. Dr. kamler již nějaké výsledky zveřejnil (Lysá n.L., Letňany). Jeho závěr je, že tento systém je velice perspektivní pro profesionální včelaře.
Já jsem přešel před léty s části včelstev na tento systém z nízkonástavkových Optimalů právě z důvodu jednoznačně vyšší produktivity práce.
Ještě jedna poznámka k borcení panenských plástů v medometu.Vytočil jsem už stovky panenských plástů této ohromné rámkové míry (42x36) a dosud se mi žádný nezbortil. Přikládám to jednoznačně kvalitě medometu. Dříve se mi ve tří a čtyřrámkových tangenciálních medometech často zbortily i rámky 42x17.

No, jestli výsledky budou skvělé asi hodně záleží na tom, do jaké míry budu schopen pochopit a využít přednosti vysokého nástavku, ale už se na to těším. Ohledně výběru úlu jsem dal před lety na instinkt, vyrobil si pár nízkonástavkových úlů a během dvou let jsem všechny úly 39x24 rozdal a přešel na ty 39x17, že to byla dobrá volba svědčí to, že mám ze včelaření větší radost. Snad to tak dopadne i s Dadantem.
Musím ale říct, že když jsem vytahoval z úlu tuhle velkou rámkovou míru plně zaplodovanou, byl to krásný pohled ....
Miloš

Nevidím v tom nejmenší problém a navíc by mě tvoje výsledky zajímaly jak D. dopadly v porovnání s jinými úly. S napájením žádné zkušenosti nemám. Včely mají do 100 m přírodní vodu, mají křídla, tak ať se snaží.
Přeju skvělé výsledky!!!

Samozřejmě, takoví jsou nejvíc vítáni a dostávají náborový příspěvek :-).
-----------
...může se vnutit i nečlen ČSV?

Zdravím Radima, takhle jsem se k Dadantu dostal i já, loni na jaře jsem nechal včely vystavět tři Dadanty, letos jsem poprvé zimoval bez komorování, letos ho rozhodně chci vyzkoušet pro získání zkušeností. Protože mám nástavky 39x17, spojil jsem dva k sobě a vyrobil rámky 39x36. Loni je včely krásně vystavěli, chci si ty tři Dadanty (nebo jak to nazývat) nechat alespoň 5 let, pak uvidím, jak mi budou vyhovovat.
Pro přítele Stonjeka: Nechci ti vyhrožovat, ale pravděpodobně se s nějakými dotazy obrátím (možná v konferenci DADANT), až se mi vykrystalizujou otázky ke krmné komoře a k napájení.
Miloš

Dobře KAV, ale nepochopil jsem, jestli Pepik myslí, že to je izolovaná akce v jedné ZO (..nějakého klubu "aktivních" včelařů při ZO ČSV. ) nebo něco rozlehlejšího.
V případě rozlehlejšího projektu mám doplňující dotaz - může se vnutit i nečlen ČSV?
Taky tady máme malou bojůvku proti nemocem a nepřátelům včel.
Karel

Dobrý nápad, budeme tomu tedy říkat KAV. My už něco podobného neformálně provozujeme, s aerosolem, prohlídkami atd. Jde jen o to, aby byly kontakty aspoň přes SMS. Do programu bych KAV dal ještě aktivní vyhledávání zanedbaných stanovišť, divokých včelstev a rojů a lajdáků včelařů, prohlídky včelstev s podezřelými vzorky, nebo úhyny. Dále pravidelnou osvětu, předvádění techniky....možná někoho dalšího vyhecujeme ke členství.

-----------------------
>....Tento klub by mohl v předstihu informovat své členy o situaci e-mailem nebo SMS zprávou.

Pepík:
Vracím se při tomto hodnocení výsledků znova k myšlence nějakého klubu "aktivních"včelařů při ZO ČSV.
.....
Dobrý nápad. Teď zbývá ve vaší ZO ty aktivní včelaře zorganizovat.
Karel

Pane Turcáni.Světové včelárstvo možno.Ale již mnohokrát se ukázalo a ne bez řádného mínusového dopadu pro naše včelaře,jak je nedobré vše světové bezhlavě přijímat.My a naše včely,žijeme ve střední evropě a máme svá specifika,klima,snůškové poměry,nárazové snůšky atd.atd.Každý včelař mě dá jistě zapravdu.Kdy se nám podaří ihned vytáčet celé nástavky a nechat vystavět celý polonástavek,natož nástavek.Já včelařím například v n.v.340-600 m n/m.V podhůří a na horách.Na horách třeba není vůbec snůška z řepky.Zavíčkování většiny medu je přímo úměrné vydatnosti snůšky a jak včelař pospíchá s vytáčením.Já vždy čekám až je med zralí i za cenu přidání dalšího polonástavku a pak většinou nemám problém s obsahem vody v medu.Pokud je zde dobrá snůška,nebo aspoň průměrná,lze i u DADANTU nebo EURODADANTU vytáčet celé polomedníky.Každému asi jak si zvykne.K problému výměny starších a poškozených plástů v nástavkových úlech,a jen v DADANTECH a EURODADANTECH,ale i LANGSTROTECH a jím podobných úlech o různých rámkových mírách,třeba úspěšně řeší systém"Polonástavek pro kombinovaný nástavkový úl s pracovním oknem.Tomuto systému bylo dáno "Osvědčení o zápisu užitného vzoru č. zápisu 15530 MPT A 01 K 47/00.Původce a majitel pan Karel Štajer.Z dokumentace je vše patrné.Tento polonástavek řeší i jiné záležitosti potřebné v běžném včelařském roce.Bohužel tyto nápady skoro není kde kde publikovat.Přítel Štajer nabídl časopisu Včelařství už v r.2006,konkrétně v březnu"Česnové zasouvací prosakovací krmítko,kterému také bylo vydáno osvědčení o užitném vzoru č.zápisu 15572 MPT A 01 K 53/00 47/06.Bohužel,p.Štajerovi bylo zděleno Panem šéfredaktorem,že takových "ZLEPŠOVÁKU" má plné šuple a že ke zveřejnění dojde nejdříve za 2-3 roky.Oni prý otiskuji jen aktuální přízpěvky.K tomu není co dodat.Kdo má možnost jít na internet,na adrese www.úpv.cz si tyto věci najít a případně odskoušet.Zdraví čárlí

Pane Turcáni.Světové včelárstvo možno.Ale již mnohokrát se ukázalo a ne bez řádného mínusového dopadu pro naše včelaře,jak je nedobré vše světové bezhlavě přijímat.My a naše včely,žijeme ve střední evropě a máme svá specifika,klima,snůškové poměry,nárazové snůšky atd.atd.Každý včelař mě dá jistě zapravdu.Kdy se nám podaří ihned vytáčet celé nástavky a nechat vystavět celý polonástavek,natož nástavek.Já včelařím například v n.v.340-600 m n/m.V podhůří a na horách.Na horách třeba není vůbec snůška z řepky.Zavíčkování většiny medu je přímo úměrné vydatnosti snůšky a jak včelař pospíchá s vytáčením.Já vždy čekám až je med zralí i za cenu přidání dalšího polonástavku a pak většinou nemám problém s obsahem vody v medu.Pokud je zde dobrá snůška,nebo aspoň průměrná,lze i u DADANTU nebo EURODADANTU vytáčet celé polomedníky.Každému asi jak si zvykne.K problému výměny starších a poškozených plástů v nástavkových úlech,a jen v DADANTECH a EURODADANTECH,ale i LANGSTROTECH a jím podobných úlech o různých rámkových mírách,třeba úspěšně řeší systém"Polonástavek pro kombinovaný nástavkový úl s pracovním oknem.Tomuto systému bylo dáno "Osvědčení o zápisu užitného vzoru č. zápisu 15530 MPT A 01 K 47/00.Původce a majitel pan Karel Štajer.Z dokumentace je vše patrné.Tento polonástavek řeší i jiné záležitosti potřebné v běžném včelařském roce.Bohužel tyto nápady skoro není kde kde publikovat.Přítel Štajer nabídl časopisu Včelařství už v r.2006,konkrétně v březnu"Česnové zasouvací prosakovací krmítko,kterému také bylo vydáno osvědčení o užitném vzoru č.zápisu 15572 MPT A 01 K 53/00 47/06.Bohužel,p.Štajerovi bylo zděleno Panem šéfredaktorem,že takových "ZLEPŠOVÁKU" má plné šuple a že ke zveřejnění dojde nejdříve za 2-3 roky.Oni prý otiskuji jen aktuální přízpěvky.K tomu není co dodat.Kdo má možnost jít na internet,na adrese www.úpv.cz si tyto věci najít a případně odskoušet.Zdraví čárlí

Ps. VELMI-SILNÁ A PŘESÍLENÁ VČELSTVA NEPOTŘEBUJÍ PODPOROVAT V JARNÍM ROZVOJI, ALE NAOPAK LECHCE SPOMALOVAT...RIZIKO ROJOVÉ NÁLADY!!!!!!!!!!( K TOMU POSLOUŽÍ NÍZKONÁSTAVKOVÍ ÚL )
S VELMI-SILNÝMI VČELSTVY SE NEDÁ ÚSPĚŠNĚ VČELAŘIT BEZ TVORBY ODDĚLKŮ...V OBDOBÍ PŘED KVĚTEM LÍPY MALOLISTÉ NESMĚJÍ BÝT VČELSTVA NA VRCHOLU SÍLY ( CCA 80 000 VČEL ),ALE V PŘEVRCHOLOVÉ SÍLE ( MEZI CCA 60 000-70 000 VČEL )...PRAVIDELNÝ ODDBĚR ODDĚLKŮ ( 1/4-1/3 PLODU )V INTERVALU 3-4 TÝDNŮ( TAKOVÝCH ODDBĚRŮ MŮŽE BÝT I VÍCE JAK 2( V ZÁVISLOSTI NA ZIMNÍ SÍLE ))...OBDOBÍ ODBĚRŮ KONČÍ BĚHEM ROZKVĚTU LÍPY MALOLISTÉ, PO TÉ VČELY NECHÁME V PLYNULÉM VÝVOJI ( ROJOVÁ NÁLADA UŽ NEHROZÍ...POKUD NĚCO ZÁSADNÍHO NEZKAZÍTE).

M. Václavek

V kombisystému ( dadant ) je jistě rychlejší jarní rozvoj. Je však otázka, zda to má význam?
Pro včelaře, kteří neumějí včelařit s neomezenými včelstvy ( v případě malovčelaře jsou neomezená včelstva jistě znak racionalizace!!!)a včelaří omezeně, může být dadant výhodný.
Kombisystém se mi jeví neuniverzální a komplikovaný ( obměna díla ).
Kombisystém může podpořit přiměřeně omezená včelstva ( cca 30 000 zimních včel ) a ty se mohou ve výnosu vyrovnat včelstvům neomezených ( 40 000 zimních včel ).
Pak záleží už jenom na koeficientech ( užitkovosti, produktivity práce, intenzity včelaření,...jejich hodnoty mohou být pro jednotlivé včelaře různé a taky různě hodnotné....např. malovčelař do produktivity nezapočítává čas...dělá to z lásky ke včelaření ), zda se rozhodnout pro ten či onen systém.
Já ( a doufám že to bude můj poslední názor...už jsem prodělal v posledních letech docela dost velké názorové převraty...ze Zenderů na ležan, z ležanů na Optimal a za x-let ( až my to časové možnosti dovolí...doufám že mě už nepotká MOR, vloni mi to už stačilo )plánuji přejít na MV-Farrar-multiuniverzal )preferuji nízkonástavkové úly ( Optimal, Farrar, Langstroth ).
Vřele je všem ( racionálním ) včelařům doporučuji.
( do nízkonástavkových úlů patří jen silná, lépe velmi-silná včelstva s dobrými matkami...neomezená včelstva )
Chci si udělat představu o síle Řeháčkových včelstev:
Chtěl bych se zeptat:
Jaká včelstva ing. ŘEHÁČEK zazimuje ( jeden vysoký nástavek + ???nízkých nástavků )???
Kdy zužuje úl na zimní velikost???
Děkuji za odpověd.

zdravím............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

To je sice dobrý nápad, ale odkud jsi, příteli. Také jsem dnes dostal výsledky, ale protože jsem prozírav, mám léčivo od loň ska. Bohužel, musím s Tebou souhlasit v to, že i dlouholetí včelři nechápou problém s množením Varroy. Co s nimi??,

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Výsledky vzork? a klub "aktivních"v?ela??.
> Datum: 15.2.2007 20:23:10
> ----------------------------------------
> Dnes nám dorazily výsledky vzorků ze zimní měli.Přesně to odráží znalosti
> jednolivých včelařů a důvěrníků.Ti co jsou obeznámeni s technologií a
> podmínkami léčení nemají problém.Bohužel zbytek ani némá zájem se něco
> dovědět a své léčení posunout k lepší kvalitě.Vracím se při tomto hodnocení
> výsledků znova k myšlence nějakého klubu "aktivních"včelařů při ZO
> ČSV.Tento klub by mohl v předstihu informovat své členy o situaci e-mailem
> nebo SMS zprávou.Dalo by se tak rychle reagovat třeba na letošní teplou
> zimu a jaro,objednat léčivo na nátěr plodu a toto co nejrychleji provést
> dokud je plodu málo.Co na to říkáte přátelé?
>
>
>

Děkuji všem, kdo uvedli adresu na plánky rámku, vidím, že já mám doma spíše
rámky 39x25 než 24.

Radim Polášek

Dnes nám dorazily výsledky vzorků ze zimní měli.Přesně to odráží znalosti jednolivých včelařů a důvěrníků.Ti co jsou obeznámeni s technologií a podmínkami léčení nemají problém.Bohužel zbytek ani némá zájem se něco dovědět a své léčení posunout k lepší kvalitě.Vracím se při tomto hodnocení výsledků znova k myšlence nějakého klubu "aktivních"včelařů při ZO ČSV.Tento klub by mohl v předstihu informovat své členy o situaci e-mailem nebo SMS zprávou.Dalo by se tak rychle reagovat třeba na letošní teplou zimu a jaro,objednat léčivo na nátěr plodu a toto co nejrychleji provést dokud je plodu málo.Co na to říkáte přátelé?

Doporučené míry modernizovaného rámku 39 x 24 :

http://www.vcely.or.cz/files/nastavkove-vcelarstvi/nastavkove-vcelarstvi.htm


(dole na konci stránky)


> Mírou rámků se rozumí venkovní rozměr 39 × 24 + ouško 16 mm a
> šířka rámku včetně mezerníku 35 mm nebo 38mm pro medník

38 mm doporučuji nejen pro medník, ale i všude.


> Pepan

>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
>> Předmět: plánek 39x24
>> Datum: 15.2.2007 10:16:54
>> ----------------------------------------
>> Mám takový doplňující dotaz. Nemáte někdo po ruce odkaz na internet na
>> plánek na rámky 39x24? Potřebuju porovnat rozměry dadantích rámků s 39x24,
>> dadantí jsem na internetu našel a rád bych našel i nějaké oficiální 39x24.
>> Sice můžu změřit ty svoje, ale ty jsou z různých zdrojů a mají
>> nezanedbatelné odchylky.
>>
>> R. Polášek
>>
>>
>>
>>

I s ručním pohonem lze bez problému vytáčet panenské plásty - navíc
nedrátkované, jen musí být dobře podepřeny. Více v příspěvku:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=18400&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Milan Čáp

>Takže to chce asi elektrický pohon (kvůli rovnoměrnosti otáček) s regulecí
>otáček a dobře si ho "vyladit".
>Ruční pohon (víceméně nerovnoměrný) by zřejmě mohl potrhat dost souší?
>
>
>

Honza Jindra napsal:
>Naučit medomet vytáčet panské souše je problém jen na začátku práce - volba otáček a časů.
>Pak již problém nenastane, i když občas nějaká souš "odletí". Je to prostý výběr toho co je špatně zataveno nebo postaveno.
........

Takže to chce asi elektrický pohon (kvůli rovnoměrnosti otáček) s regulecí otáček a dobře si ho "vyladit".
Ruční pohon (víceméně nerovnoměrný) by zřejmě mohl potrhat dost souší?

Radim Polášek napsal:

>Mám takový doplňující dotaz. Nemáte někdo po ruce odkaz na internet na plánek na rámky 39x24?
>Potřebuju porovnat rozměry dadantích rámků s 39x24,
dadantí jsem na internetu našel a rád bych našel i nějaké oficiální 39x24.
>Sice můžu změřit ty svoje, ale ty jsou z různých zdrojů a mají nezanedbatelné odchylky.
...................

Rámky jsou zobrazené v downloadu této konference, soubory ke ztažení, položka 38:
http://www.vcely.or.cz/files/ramiky.jpg

rámek 39x24 standart- dolní 0,8 boční 0,8 horní 1,2
-šířka 25mm,používá se až 28
-39x24 samozřejmě vnější rozměr
-vnitřní si odečti
-drátkování svislé 4x
-bez drážek a čehokoliv na víc

nejde o procenta vody ale o teplotu rámků musí se vytáčet teplé a když se něco rozbije, nevadí i tyto rámky je trěba z hygienickýh důvodů měnit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: dadant- nevhodné rieenie
> Datum: 15.2.2007 11:02:21
> ----------------------------------------
> Stonjek napsal:
> >Takže přeji všem teoretikům i praktikům, aby jejich úly, které jsou jistě
> držiteli všech nej, jim jejich přání splňovaly a aby zažívali tu nádhernou
> euforii, jako já, když svážím do medárny vleky plné medu.
> ........
>
> V této souvislosti bych měl na majitele Dadantů a kombinovaných úlů dotaz.
> Když vytáčíte med z nezakladených souší, měříte refraktometrem obsah vody?
> Přijde mi to napříkld při 17% vody bez nějakého zvýšení teploty ve vytáčecí
> místnosti na rozbití rámků s nezakladeným dílem.
> Občas se stává že plně zavíčkovaný plást (i ten který byl již zakladený) je
> při nižším obsahu vody po vytáčení dost rozbitý (většinou rozlomení horní
> části, kde matka neplodovala).
>
>
>

Mírou rámků se rozumí venkovní rozměr 39 × 24 + ouško 16 mm a šířka rámku včetně mezerníku 35 mm nebo 38mm pro medník

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: plánek 39x24
> Datum: 15.2.2007 10:16:54
> ----------------------------------------
> Mám takový doplňující dotaz. Nemáte někdo po ruce odkaz na internet na
> plánek na rámky 39x24? Potřebuju porovnat rozměry dadantích rámků s 39x24,
> dadantí jsem na internetu našel a rád bych našel i nějaké oficiální 39x24.
> Sice můžu změřit ty svoje, ale ty jsou z různých zdrojů a mají
> nezanedbatelné odchylky.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Radek Krušina:
V této souvislosti bych měl na majitele Dadantů a kombinovaných úlů dotaz.
Když vytáčíte med z nezakladených souší, měříte refraktometrem obsah vody?
Přijde mi to napříkld při 17% vody bez nějakého zvýšení teploty ve vytáčecí místnosti na rozbití rámků s nezakladeným dílem.
Občas se stává že plně zavíčkovaný plást (i ten který byl již zakladený) je při nižším obsahu vody po vytáčení dost rozbitý (většinou rozlomení horní části, kde matka neplodovala).

Ano, měřím, ale je to celkem jedno. Někdy je med hustší právě v nezavíčkovaných buňkách. Med se snažím odebírat ráno a vytáčím několik hodin po odebrání medu, někdy až druhý den. Nemám teplou medárnu ani termobox na nástavky, ale používám ohřev vzduchu v medometu. Naučit medomet vytáčet panské souše je problém jen na začátku práce - volba otáček a časů. Pak již problém nenastane, i když občas nějaká souš "odletí". Je to prostý výběr toho co je špatně zataveno nebo postaveno.

Honza

Stonjek napsal:
>Takže přeji všem teoretikům i praktikům, aby jejich úly, které jsou jistě držiteli všech nej, jim jejich přání splňovaly a aby zažívali tu nádhernou euforii, jako já, když svážím do medárny vleky plné medu.
.........

V této souvislosti bych měl na majitele Dadantů a kombinovaných úlů dotaz.
Když vytáčíte med z nezakladených souší, měříte refraktometrem obsah vody?
Přijde mi to napříkld při 17% vody bez nějakého zvýšení teploty ve vytáčecí místnosti na rozbití rámků s nezakladeným dílem.
Občas se stává že plně zavíčkovaný plást (i ten který byl již zakladený) je při nižším obsahu vody po vytáčení dost rozbitý (většinou rozlomení horní části, kde matka neplodovala).

Mám takový doplňující dotaz. Nemáte někdo po ruce odkaz na internet na
plánek na rámky 39x24? Potřebuju porovnat rozměry dadantích rámků s 39x24,
dadantí jsem na internetu našel a rád bych našel i nějaké oficiální 39x24.
Sice můžu změřit ty svoje, ale ty jsou z různých zdrojů a mají
nezanedbatelné odchylky.

R. Polášek

Nevím, jak na to budou zarytí nastavkáři pohlížet, ale napadlo mně, že
používání Blinovy přepážky v nastavcích znamená, že se v nich prosadil jeden
z principů dávno dříve používaný v zadovácích, konkrétně v předjaří zužování
úlového prostoru tak, aby rozvíjející včelstvo tento zúžený úlový prostor
dokázalo snadněji vyhřát. Akorát v zadovácích se to zužování jaksi provádí
už z principu zadováku, u nastavků je k tomu třeba tu přepážku. Na druhé
straně Blinova přepážka zaručuje průběžné automatické podněcování včelstva
simulující venkovní snůšku a tudíž ještě rychlejší rozvoj. Sám jsem pro
hodně slabá včelstva zmenšoval prostor nastavku vkládáním polystyrenu místo
krajních rámků.
Taky bych chtěl stihnout na jaře vyrobit 1 - 2 dadanty a vyzkoušet je.
Blinovu přepážku ale zatím neplánuji.
Ať to v dadantech lítá.

R. Polášek

No určitě se dá zdůvodnit a přesnými měřeními dokázat, že z plastových
kbelíků s barvou nějaká změkčovadla do barvy jdou a následně se uvolňují do
ovzduší místností. Je otázka, jak se na tom podílí určité pravděpodobně malé
procento změkčovadel vymytých z kbeliku, výrobci plastů taky nejsou hloupí a
takové plasty, aby se z nich ta změkčovadla hromadně vymývala nedělají, do
malířské barvy a jak se na tom podílí třeba levná plastová čínská hračka
nebo boty nebo podobné dovezené levné zboží, když evropští výrobci tady toho
většinou přestávají vyrábět, protože jejich výrobky jsou dražší a jiné než
ty levné třeba už ani nejdou koupit. Dokážu si docela dobře představit, že
takhle zpracovaný zákazník sáhne v obchodě po barvě v kbelíku s
potravinářskou značkou, i když vedle je v jiném kbelíku nemlich stejná barva
třeba za poloviční cenu. Nebo když ne poloviční, tak o třetinu nižší. To
bude asi ten marketing....
Jinak když mně někdo začne vnucovat nějakou superekologickou barvu nebo
omítku nebo něco takového, tak mu na to řeknu, že takový ekologický neškodný
výrobek určitě není třeba nijak vyhazovat na skládku, že použitou starou
barvu atd můžu dozajista vyhodit doma na kompost, přece nebudu podporovat
zbytečné neekologické vyhazování použitých materiálů na skládky, raději to
doma použiji pod zeleninu a že dozajista na to má papír, že to lze takhle
biologicky zlikvidovat a ten papír po něm chci. A mám pokoj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 15, 2007 8:37 AM
Subject: Re: kyble


Cena obalů z reciklátů bude určitě nižší a určitě by je výrobce použil kdyby
mohl. každý výrobce chce prodat z nejnižšími náklady za nejvyšší cenu A do
malířských barev se nesmějí dostat změkčovadla z obalů ty ba se pak následně
dostávali do ovzduší v místnosti a proto potravinářské obaly na ně. (
informace od malíře pokojů)

Tak já nějak ztrácím sílu odpovídat na otázky k čemu je tam ta díra ap. Prostě, kdo se chce dozvědět víc, musí číst pečlivěji Včelařství a ing Řeháčka. Přiznám se, že mě silně lezou krkem dadantovské dotazy, obzvl. konmorování apod a proto s odpověďmi na ně definitivně končím. Že je Dadant ten nejhorší úl jaký jsem si mohl zvolit je možné, ale v mých podmínkách dává nejvyšší výnosy a nároky na obsluhu včelstev jsou malé. Bezproblémové zimování, neexistence Nosemy je navíc. Než jsem je uvedl do provozu, tak jsem je pečlivě otestoval, spolu s ležany, nástavkovými úly 39 x 24 zateplenými i nezateplenými. Mými favority byly ležany, kterými jsem chtěl vybavit svoje včelnice a o kterých jsem se domníval,že budou vhodné na stáří uvěřiv přesvědčivě napsaným článkům ing Otčenáška a Hájka/ Včelařství/. Samozřejmě vše bylo jinak a to v době, kdy jsem ani nevěděl, že nějaký Ing Řeháček existuje. V téhle medné soutěži Dadanty naprosto přesvědčivě vítězily a mě neušlo, že kromě složitého a pracného vkládání mezistěn je ošetřování včelstev výrazně jednodušší. No a pak přišel Řeháček s komorováním a bylo vymalováno.Takže přeji všem teoretikům i praktikům, aby jejich úly, které jsou jistě držiteli všech nej, jim jejich přání splňovaly a aby zažívali tu nádhernou euforii, jako já, když svážím do medárny vleky plné medu. Zdraví R. Stonjek

p.k. napsal:
>prostě mi ta přepážka nejde do hlavy-proč bych měl včely i sebe zaměstnávat nějakým otvorem?
>bude to dobrá pomůcka ,ale určitě ne nutnost-je to jako s tou mřížkou...včely ji chápou jako překážku a mi toho využíváme?
>nemá spojení dvou včelstev(oddělek+matečné) v předjaří ty samé účinky?
............

No, nechci do toho moc vstupovat, dadanty ani kombinovaný systém nemám.
Ale někomu třeba může vyhovovat dělat oddělky a tím si vyměnit dílo a zamězit rojení.
Pro někoho dělat odělky od všech včelstev může být možná zásah navíc a oslabování včelstev, a proto hledá jiné možnosti na obměnu díla, třeba Blinovu přepážku a komorování.

prostě mi ta přepážka nejde do hlavy-proč bych měl včely i sebe zaměstnávat nějakým otvorem?
bude to dobrá pomůcka ,ale určitě ne nutnost-je to jako s tou mřížkou...včely ji chápou jako překážku a mi toho využíváme?nemá spojení dvou včelstev(oddělek+matečné) v předjaří ty samé účinky?

To já vím, ale prodejce kýblů to nijak nemusí zajímat. Čím dražší zboží
prodají, tím líp se jim vede. Proto ty kýble s potravinářskou značkou na
barvy. Ostatně při dnešní propagaci různých eko.. a bio... se i obyčejná
barva v potravinářských kbelíkách taky bude prodávat více nebo dráž než v
recyklovaných. To jsou ty paradoxy...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 15, 2007 8:07 AM
Subject: Re: kyble


To jen napohled. Při výrobě nezávadných nádob se nepoužívají recikláty a
obráceně , při zpracování reciklátu se nesmí použít potravinářský znak.

Pepan

Když jsem teď byl v pekárně pro kýble od marmelád, tvarohů, sýrů atd. popadl jsem tam i pěkný 20litrový kanystr od rumové trestě. Měl pěkný hranatý, štosovatelný a dobře skladovatelný tvar. Dobrý na seříznutí na nádobu, ale napadlo mě, jestli by se v tom nedal med skladovat. Med se stejně musí ztekucovat i v kýblech. (a kdyby med chytil to rumové aroma:-)
Má někdo zkušenosti se skladováním v obdobně velkých uzavřených obalech. Někde jsem četl, že při krystalizaci mění med objem a proto je sklo (a jiné křehké obaly) vhodné jen do objemu 5litrů. Takové kanystry mají určitě pevnostní rezervu a jsou pružné, ale co kdyby.
Karel

To jen napohled. Při výrobě nezávadných nádob se nepoužívají recikláty a obráceně , při zpracování reciklátu se nesmí použít potravinářský znak.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: kyble
> Datum: 15.2.2007 07:43:39
> ----------------------------------------
> Možná je potravinářský znak v praxi při prodeji nových kýblů pro cokoliv
> používán jako marketingový znak. "Tyhle bílé kýble jsou stejné jako ty
> hnědé i za téměř stejnou cenu, navíc mají potravinářský znak "
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>

Možná je potravinářský znak v praxi při prodeji nových kýblů pro cokoliv
používán jako marketingový znak. "Tyhle bílé kýble jsou stejné jako ty
hnědé i za téměř stejnou cenu, navíc mají potravinářský znak "

R. Polášek

Já bych si do použitého nočníku jídlo nedal, ať je na něm cokoliv.

Chtěl bych se přidat k názoru přítele Jindry. Osobně to nenazývám Dadant, (protože to je pro mě zavádějící a zprofanovaný název), ale kombinovaný systém.
Protože budu mít teď na včely podstatně míň času, tak jsem objednal rámky 30cm a mám rozdělané na ně nástavky.
To proto, že komb. systém je podle mě nejmíň náročný na čas včelaře a včelám nechává naprostou volnost. Pokud bych si v v nové medárně pořídil teplou komoru, byl bych maximálně pánem svého času. To že se plodové těleso drží samo na vysokém rámku je možná ještě výhodnější, než NN systém. Alespoň já s tím umím lépe dělat při míň zásazích.
A pro mě bude asi jedno, jestli bude dole jeden nástavek 30cm, nebo dva 24cm jak je má třeba př.Přeslička. Rozhodující podle mě je možnost vytahovat a skladovat med v nízkých. Ty ještě nevyrábím, ale asi to bude ten "farrar" :-) 137/145 (rámek/nástavek). Tam vidím hlavní časovou úsporu a svobodu v "zootechnických" termínech.
Přeji šťastný let a trochu tolerance. Každá technologie musí odpovídat podmínkám, ve kterým je nasazena. Různé podmínky (i včelař) - různé výsledky.
Karel

i kyble od barvy jsou označeny potravinářským znakem EU.

Sice nemám svoje úly plnokrevné Dadanty, ale rozhodně nesouhlasím s tvým názorem Antone. Chovám v současnosti pouze 115 včelstev při zaměstnání a to, že mám jinou rámkovou míru pro med a jinou pro matku považuji ve svém chovu za zásadní a správné rozhodnutí. Zejména nyní kdy zimuji 100% na medu si cením toho, že moje panenské plásty pro med nebudou už nikdy v kontaktu s žádnými léčivy ani s plodem. Využívám to spolu s absencí cukru v mém chovu při marketingu v obchodu s medem. Komorování mě neoslovilo, protože dílo v plodišti vyměňuji při tvorbě oddělků. Ruda tady zmínil problém s oddělky - kam s nimi. Pokud je nepoužiji přímo k náhradě zrušených včelstev spojuji je s jiným včelstvem posazením přímo na plodiště spojovaného včelstva. Úplně navrch posadím mednou komoru. Oddělky mi běžně vystaví 6 vysokých mezistěn a kmenová včelstva 3 vložené po odejmutí oddělku, takže nemám problém s nedostakem nového díla. Na jaře je spodní vysoký nástavek opuštěný a vyprázdněný. Stačí jen souše probrat na likvidaci.
Co se týče nevhodností Dadantů pro velkochovy či praxi, jak píšeš, stačí nahlédnout na stránky PSNV z návštěvy u evropských včelařů a zjistíš, že v Itálii i Francii velkovčelaři v Dadantech včelaří.
Ať se Vám daří vše na co sáhnete
Honza

Promiňte, zapoměl jsem. Zásoby za přepážkou se musí rosškrábat vidličkou. Bez rozškrabání/pečlivého/ přenos zásob přes otvor nefunguje. Zdraví R. Stonjek

pane stonjek můžete prosím uvést vámi zjištěné výhody proti tomu kdybyste nepuužil tu přepážku,škrábání plástů apod....

nikdy jsme komorování nepoužívaly ale pokud vím tak se používalo v zadovácích a je to pozůstatek jarního zužování včelstev kvůli teplotě hnízda. údajně to má mít léčebný efek na nosemu . Ke komorování právě sloužila Blínova přepážka která oddělila ten teplý prostor hnízda od zásob ale ty zůstaly přístupné včelám otvorem v přepážce u nástavkových úlů to považuji za blbost protože včely na jaře jsou již v horní části úlu a ta studená část je pod nimi a nemá vliv na teplotu hnízda Dále v případě nemožnosti přepážku včas odstranit můžete si býti jisti rojením. U Dadant systému Jsou teďˇplásty vedle plodu prázdné ty se přesunou na kraj a rámky ze zásobami se dostanou blíže plodu Později se prázdné rámky odstraní a do středu se vkládají mezistěny Tak se staré plásty dostávají na okraj odkud se vyřazují a aby jsme mohli vyřazovat vždy po dvou plástech je výhodná studená stavba při teplé nám první plásty zanesou včely pylem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dadant
> Datum: 14.2.2007 12:50:25
> ----------------------------------------
> O komorování teď píše ve Včelařství Ing Řeháček a tak by snad nejlepší bylo
> si to před jakoukoliv diskuzí přečíst.Hlavní význam komorování je v tom, že
> cca 1 týden v dubnu máme vytvořen prostor pro vložení 3 - 4
> mezistěn.Kdybychom nekomorovali, tuto dobu už by to nešlo, protože plodiště
> by bylo plné. V tuto dobu vytvářet pod plodištěm prostor pro odložené velké
> plásty je pracné a plodiště bychom ochudili o zásobní plásty, pylové desky
> nebo zavíčkovaný plod a podsunuli je na místa zcela nevýhodná. Pyl je
> nepřístupný a plod nemusí mít tu správnou teplotu. Navíc vše by se muselo
> za pár dní zrušit, protože 2 polom. pod plodištěm je nesmysl. Vše je možné
> provádět později nad plodištěm. Včelstva musí teplem zvládnout dva
> polomedníky, musí se v nich vytvořit kapsa pro velké plásty. Matka na velké
> plásty okamžitě přeleze a začne klást a to je dost velká komplikace.
> Vyndaly by se ven z každé strany 2 velké plásty, vybereme včelám pyl a
> zásoby, někdy i trochu plodu, přičemž zásoby jsou převážně z cukru. Pak by
> se mohly plásty někde nechat vylízat a také by to šlo. Ale vybrat včelám
> plodištní zásoby a pyl? Pro mě nepředstravitelná prasárna. A ta práce se
> zaplodobvanými medníky, velké plásty není kam dát, protože plodiště je plné
> atd. atd. Takže kdo má rád komplikace vysokou pracnost a spousty žihadel i
> tyto způsoby jsou možné. Vše jsem vyzkoušel a tak dobře vím, proč jdu za 3
> týdny svých 60 včelstev komorovat. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Doteraz na týchto stránkach prevládala diskusia o úli Langstroth - s výškou rámika od 159 po 228 mm ako o najlepšom riešení úľovej otázke a zrazu tým najlepším úľom je úľ Dadant s vysokým plodiskom a nízkymi nadstavkami.

Moja poznámka:svetové včelárstvo už dávno pochopilo a preto do praxe presadzuje, úľ jednotný, ľahký, jednoduchý, lacný a hlavne aby včelárenie bolo postavené na včelárení s celými nadstavkami ( npr. obnova diela medstenami s celým nadstavkom, zámena deb. len s debničkou, tvorba odložencov len s celou debničkou, vytáčenie medu - odviečkovanie naraz celú debničku atď.) a toto Dadant v žiadnom prípade nedovolí. Ing Čermák už niekoľko rokov skúša na ústavnej včelnici úľ Dadant (stále nie je doporučený hromadne do praxe), raz vyhlásil, že tento úľ pre moderné včelárenie je problematický, len také vymieňanie starších a poškodených plástov, je už vyriešené.

Môj názor: je to najnemodernejší (i keď môže niekomu vyhovovať) úľový systém na svete. Nebudem vysvetľovať prečo, lebo neprijateľné sa nedá prijať. Ešte i tie vaše "almárky" majú lepšiu technológiu včelárenia, ako ju má Dadant.
Ja osobne nepreferujem ani nízkonadstavkové Langstrothy, ale spĺňajú všetko to, čo som napísal vyššie. Anton

Chtěl bych se zeptat:
Jaká včelstva ing. ŘEHÁČEK zazimuje ( jeden vysoký nástavek + ???nízkých nástavků )???
Kdy zužuje úl na zimní velikost???
Děkuji za odpověd.

zdravím..........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Chtěl bych se zeptat:
Jaká včelstva ing. ŘEHÁČEK zazimuje ( jeden vysoký nástavek + ???nízkých nástavků )???
Kdy zužuje úl na zimní velikost???
Děkuji za odpověd.

zdravím..........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Chtěl bych se zeptat:
Jaká včelstva ing. ŘEHÁČEK zazimuje ( jeden vysoký nástavek + ???nízkých nástavků )???
Kdy zužuje úl na zimní velikost???
Děkuji za odpověd.

zdravím..........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Je to ohromné,číst ty poslední příspěvky,dá se říci,že je to i úsměvné.Jak jsem pochopil,je to naprosto úplně pro ty
začínající včelaře a dík za to,že jim radíte.Třeba se z nich opravdu jednou stanou včelaři a nezůstanou u těch svých 2 - 3 včelstev s kterými začínají tak ,jako mnozí z nás a až nabudou zkušenosti a třeba podle jejich podmínek /parcela,pozemek / rozšíří i ten svůj chov na několik desítek.Pak je naprosto nebude zajímat komorování a jiné vymyšlenosti,jak zachovat při životě slabá včelstva.
Taky jsem začínal před léty se 3 včelstvy,které jsem koupil velice lacino od jednoho JZD , které po neblahých zkušenostech,že se nedá ze včel zbohatnout,tyto chovy rušilo.Mohu ale říci,že jsem nikdy žádné včelstvo nekomoroval,i když ty přepážky na půdě mám dodnes,to mám na památku.Začal jsem se 3 včelstvy v mor.univ,později jsem je rušil a nahrazoval nástavky,a do dnešního dne mám včelstva v Mor. univerzálech pouze 6,protože je radost v nich včelařit a připomínají mi mé mládí a mé začátky.

Ale mne predsa nešlo v komentári o to, aby sa včelári vo svojich včelstvách hrabali kedy si zmyslia, ponúkol som len svoje skúsenosti zo svojej praxe, lebo včelám neuškodia a sú v diametrálnom rozpore s tým, čo vieme o včelách v zime v starej literatúre. Do včiel pôjdeme len vtedy ak si to vyžiada situácia a to bez obavy, že im zásahom ťažko ublížime.
Dodám jednu moju skúsenosť, je to skúsenosť, že včelám neublížime skôr im môžeme pomôcť. V predchádzajúcom komentári som naznačil prečo npr. nedôjde ku stratám pri spájaní dvoch včelstiev a dá sa to využiť aj pri záchrane hladujúceho včelstva, ale o tom inokedy. Rozrušené včelstvo má geneticky zakódovaný gén, ktorý včelstvo v strese využíva nie na svoju škodu, ale na svoju záchranu. Je to teplota, ktorá umožní včelstvu sa spojiť do zimného chumáča (a to aj vtedy keď nechová plod), väčšou spotrebou zásob a silnou prácou hrudných svalov, zvyšuje teplotu, ktorá prenikne do všetkých "kútov" úľa a včely z rozrušeného chumáča pochodujú v primeranej teplote za hlasom svojho "srdca" t.j. za chuťou materskej látky, ktorú včely odvetrávajú v združovacej vône pre iné včely, ktorá ich združuje, ako vídavame pri osadení roja do úľa. To všetko potvrdzujú moje osobné pokusy. Nikdy som nenašiel pri takto rozrušenom včelstve ani o jednu včelu naviac.
Čo sa týka častého upozorňovania na nekontrolované požieranie zásob a tým preplnenie výkalových vakov, nikdy som také niečo nepozoroval. Je isté, že hladná včela si potravu odoberanie, ale nie v takom množstve, aby zbytok z glycidových zásob včele preplnil výkalový vačok. Vychádzam zo skutočnosti, že včela nedokáže sa "prežierať", to dokáže len človek. Včela ak si naplní medový vačok, tak len preto aby chránila zásoby a keď sa včelstvo upokojí vráti zásoby ku ostatným zásobám v bunkách.
Môj názor ešte nemusí byť správny, ale anatómia a biológia včely medonosnej je dobre preskúmaná, len akoby sme ju odmietali, že niekto si dávno niečo vymyslel s rozporom s prírodou. Anton alias ANTI

P.s. m viac názorov, tým skôr sa dopátrame skutočnej pravde a o to ide.

někdy je i mřížka dobrá ,je to pomůcka ne nutnoust....
jinak na začátku dubna jsou snad i bez komorování některé plásty prázdné,nebo máte na všech r. plod od kraja do kraja,nanosený pyl,atd.

Promiňte, zapoměl jsem. Zásoby za přepážkou se musí rosškrábat vidličkou. Bez rozškrabání/pečlivého/ přenos zásob přes otvor nefunguje. Zdraví R. Stonjek

6.2.07 Susicky Problem je co tim : 1) Nechat to plavat ? 2) Vystoupit a nadavat ? 3) Aktivne se angazovat a snazit se riadnou cestou pres Sjezd dostat se do UV a tam s podobne smyslejicimi prosazovat zmeny ?

6.2.07 Pepik k bodu 3.)
V ZO na okresni konferenci nikdo nechtel-tak jsem se prihlasil. Predseda OV se vzdal kandidatury-kdo chce kandidovat prihlaste se. Nepral bych Vam videt pohledy nekterych.Ja takovy mladas(49roku) jsem je predbehl.Stalo se.Kdyz jsem chtel aby rekli co mam prosazovat,rekli,ze se jim moje kandidatura nezda dobra. Sjezd byl
vzorovy,vsichni vsechno odsouhlasili,krom jednoho bodu.Penize na prednasky.Proti hlasovali i zastupci ZO ktere delaji 3 a vice prednasek a timto by dostali penize na vsechny-ne jen na jednu.Moje zdeseni z prubehu jednani a různych hlasovani bylo tak silne,ze jsem chtel opustit sal a ne jen to,ale i CSV.Musim konstatovat ze to je skutecne jen v lidech kteri zastupuji vcelare.

6.2.07 Polasek Priprava sjezdu strasne zdlouhava
Me pripada,ze diky tak dlouhe dobe od kontaktu s vcelari po sjezd,delegati neudrzi se toho co vcelare pali.Proto neni divu ze hlasuji tak,jak vedeni svazu piska. Aby se to zmenilo,musela by se doba od voleb po sjezd radikalne zkratit. Nebo delegati pred sjezdem objizdeli ZO aby ziskali vzajemny kontakt.

Susicky Rekl bych ze nastal cas na novou -Inciativu-s jinymi lidmi,jinym pristupem.Treba jen jako sekce ktera bude koordinovat spolupraci zajemcu o zmenu.

Porady sjezdovych delegatu :
Tajemnik vysvetlil proc se porady vubec konaji.Stavalo se,ze predlozen navrh,ktery se zdal rozumny a byl prijat.Druheho dne se vsak ukazalo,ze nevyhovuje. Byl predlozen Nekym kdo zrovna nepatri mezi nejlepe informovane.Vysledek byl zadrhel v jednani SJEZDU. Smyslem PORAD je predchazet temto situacim.(soustredene obliceje delegatu naznacovali ze poradu povazovali za uzitecnou redaktor ).

Setkani s delegaty prinasi namety na zmenu ve svazu na jine metody prace svazovych slozek....avsak az na vyjimky,jsme se od techto lidi nedovedeli,kdo navrhovanou cinnost bude delat,kdo ji ekonomicky zabezpeci a co prinese ke zlepseni stavu naseho vcelarstvi. Znam jednoho clena ustredniho vyboru.Jeho hlucha slova,doplnena-Svaz by to mel udelat-...Kdo je Svaz ?Jsme to My-s nebyvalou moznosti se sdruzovat,debatovat,pracovat pomahat si a prinaset uzitek. Chytraci,Chytrolini.Hlavouni. I mezi cleny svazu je par takovych jednotlivcu,kteri se schovavaji za moderni vcelarstvi a obcas vykrikuji sve napady a myslenky.

13581 Pritel Sojka udelal v kuloaru velmi dobry dojem.Preji mu,aby se mu aspon 10% zameru povedlo,i to by posunulo svaz dalsi mile ku predu.

6.2.07 Kruina Myslim ze lide zvoleni do vedeni,nejsou nestestim.Na rozdil od vetsiny,jsou ochotni jednat spolecne.Otazkou je,jestli to delaji dobre a neslo by to lip.Nesouhlasim,ze pokud nekdo nedela to co ma,musi jit vzdy o zkorumpovanost.Myslim jeste moznosti : Naivita ,neschopnost i pri dobre vuli,a ze kritik nesvaru nemusi mit pravdu.

franta

jedna věc je nahlídnout do podmetu ,pod střechu,
přičuchnout pod folii(nemáme jen oči),omrknout česna a podložky,intezitu proletů

druhá věc je rozebírat ty včelstva,co mi nepřipadaj o.k.
na to musí být teplo natolik ,aby se včely vraceli bez problémů

pokud najdete měl na letáku,s největší pravděpodobností v. nedali zimu a ta měl je tam od loupení...

jinak prosím všechny,kterým se něco slíbil vyrobit,o strpení, shořela mi komplet elektrika na protahu,takže to dělám nový od koncovky po motor,už mi na tom stroji vyhořeli i 2 elektrikáři,tak ten 3. to snad zvládne....

O komorování teď píše ve Včelařství Ing Řeháček a tak by snad nejlepší bylo si to před jakoukoliv diskuzí přečíst.Hlavní význam komorování je v tom, že cca 1 týden v dubnu máme vytvořen prostor pro vložení 3 - 4 mezistěn.Kdybychom nekomorovali, tuto dobu už by to nešlo, protože plodiště by bylo plné. V tuto dobu vytvářet pod plodištěm prostor pro odložené velké plásty je pracné a plodiště bychom ochudili o zásobní plásty, pylové desky nebo zavíčkovaný plod a podsunuli je na místa zcela nevýhodná. Pyl je nepřístupný a plod nemusí mít tu správnou teplotu. Navíc vše by se muselo za pár dní zrušit, protože 2 polom. pod plodištěm je nesmysl. Vše je možné provádět později nad plodištěm. Včelstva musí teplem zvládnout dva polomedníky, musí se v nich vytvořit kapsa pro velké plásty. Matka na velké plásty okamžitě přeleze a začne klást a to je dost velká komplikace. Vyndaly by se ven z každé strany 2 velké plásty, vybereme včelám pyl a zásoby, někdy i trochu plodu, přičemž zásoby jsou převážně z cukru. Pak by se mohly plásty někde nechat vylízat a také by to šlo. Ale vybrat včelám plodištní zásoby a pyl? Pro mě nepředstravitelná prasárna. A ta práce se zaplodobvanými medníky, velké plásty není kam dát, protože plodiště je plné atd. atd. Takže kdo má rád komplikace vysokou pracnost a spousty žihadel i tyto způsoby jsou možné. Vše jsem vyzkoušel a tak dobře vím, proč jdu za 3 týdny svých 60 včelstev komorovat. Zdraví R. Stonjek

pokud děláte oddělky z NN tak chovejte pár včelstev,nebo celé jedno stanoviště nízkonástavkově,tam uplatníte oddělky i budete mít NN souše pro dadanty

odpověď pro Antona Turčániho.
No mně připadá jarní prohlídka po prvním proletu samoúčelná. Je to sice
takový radostný pocit, sníh zmizel, svítí slunce, kvetou první květy,
objevují se pupeny, včelař vidí poprvé po měsících létající včely a je
natěšený vidět i rámky a plod atd, ale včely podle mně mají i po prvním
proletu ještě víceméně zimu. Tu hodinu, dvě, kdy svítí slunce, létají ven a
vyprašují se, nabírají vodu a první pyl, ale po zbytek doby jsou zase v
zimním chumáči. A nepřipravené vyrušené včely které při rozebírání vzlétnou,
mají velkou pravděpodobnost, že se zpátky do chumáče nedostanou a zkřehnou
někde venku nebo ve studeném zákoutí úlu, místo aby přispěly k výchově
letošních včel. Taky pár buněk plodu už tam bude, ale jejich krmení a
obsluhu plodu i matky zajišťují staré zimní včely, které po několika
měsících života už nebo ještě nemají ty správné instinkty, takže se snadno z
plodu pohnou a nechají ho zachladit případně ztratí z dohledu prohlídkou
vyplašenou matku, která potom zaleze do nějakého tmavého koutu, odkud se
třeba nestihne vrátit a zahyne tam chladem. Taky mi není jasné, co se za tu
cenu minimálně ztráty nějakých včel dovím něco navíc, co bych se nedozvěděl
sledováním vyletujících včel, pohledem do podmetu a pohledem na rámky se
včelami shora. V tuto dobu potřebuji vědět jen jestli začínají plodovat, to
zjistím z toho, jak nosí pyl, případně jestli se nějaké spadlé rousky pyli
objevují u česna. Dále potřebuji vědět, jestli jsou dostatečně silné, to
zjistím mimo sledování výletu pohledem na podložku v podmetu a na rámky
shora. A dále potřebuji vědět, jestli mají dost zásob, to zjistím stejným
způsobem. A pokud jsou hodně slabé nebo mají málo zásob, tak teprve provést
nějakou nápravu. Pokud jsou v úle v té době ještě nějaké myši nebo rejsci,
buď je včely najdou a usmrtí nebo instinktivně utečou, přítomnost
pohybujících se včel schopných bodat je pro tak malé zvířátko smrtelně
nebezpečná.

Něco jiného je ta prohlídka o nějaké 2 - 4 týdny později. Bývá už tak teplo,
že každá včela, co vzlétne, se vrátí, včely, co obsluhují plod i matku jsou
už zaběhnuté a matka má "kotvu" v podobě velké plochy plodu, takže neutíká
kdovíkam a i včely bývají v té době při vyrušení klidnější, ta prohlídka jim
mnohem méně vadí. Taky je v té době dobrý čas porovnat včelstva, která měla
v době prvního proletu přibližně stejné výchozí podmínky, jak si vedou teď,
to znamená rozdíly v počtu včel, v množství plodu, v mezerovitosti plodu
atd.

Jinak se nijak nebráním zásahům do včelstva v zimě. Musí to být každopádně
takové zásahy, aby nedošlo vlivem rozrušení k přeplnění výkalových váčků
včel dříve, než přijde nějaká možnost výletu. Z praxe se mi zdá zásah do
včel hodně problematický v zimě po delší době mrazů. kdy mají včely ten
výkalový váček hodně zaplněný, protože mně připadá, že jsou potom o hodně
déle rozrušené a velice pomalu se uklidňují, jako by je to "tlačilo" A o to
víc kvůli tomu rozrušení spotřebují zásob. Jinak ani ne. Jenže problém je v
tom, že včely, které se v zimě vyruší a vzlétnou, jsou z největší
pravděpodobností ztraceny. Takové rozebírání v zimě znamená proto oslabení
včelstva a proto bez nějakých vážných důvodů to nemá cenu dělat. Paradoxně
je potom lepší, když v době rozebírání panují mrazy, včely se vyruší a
vzlétají podstatně méně. Přidával jsem svého času v zimě oddělky do
včelstev, byl mráz kolem poledne -15 st C a bylo to v zadováku, znamenalo to
vybrat kleštěmi rámek po rámku z jednoho zadováku, dát do bedny a vsunout do
plodiště druhého zadováku. Ztráty představovaly při těch - 15 st C jen
několik vzlétnuvších včel, když bylo "jen"- 5 st C, byly ztráty několikrát
větší. Ovšem je to velice náročné na manipulaci, dneska připravuji pro tyto
účely úlek, který se v zimě vsune celý se včelami do prázdného plodiště
zadováku a včely z oddělku se potom spojí se včelstvem sedícím v medníku.
zdravím taky
R. Polášek

Oddělky na velkých rámcích se dělají jen pro zvýšení počtu včelstev. Oddělky na prodej a výměnu matek dělám jen z prvního NN. Jinak skutečně nemohu pochopit, co je obtížného natom, vytáhnout za sezonu 2,4,6 rámků z plodiště, strčit je třeba do slunečního tavidla a nahradit je mezistěnami nebo panenskými soušemi.

proč to komorování není práce na víc a co nám přináší za užitek?

s těmi dvěmi r.mírami mi to nějak nejde do hlavy?snad když vytáhnu rámek s plodem na oddělěk tak ho snad nahrazuju tím samým stejně velkým rámkem s mezistěnou....a vrátit je není až takovej problém,nebo snad máte všechny včelstva tak silný a spolehlivý ,že vám vystaví perfektně všechny mezistěny?navíc mi připadne rozumný,aby velký r. z plodiště pasoval do dvou nízkých,nechápu,ale spíš chápu,že pořád dookola bez praxe omýláte ,že výměna díla u sys.dadant apod je náročná a těžko se provádí -čirej nesmysl.

Prostě komorování je zatím to nejlepší co známe a stojí zato ho vyzkoušet. Ještě 3 týdny a jdu na to.
.......
Dotaz:
Jestli to dobře chápu, tak účelem akce je aby si včely odnesly zásoby z plástů za přepážkou. Jak moc spolehlivě je vyprazdňují. Kdysi dávno jsme to podle jednoho návodu zkoušel v podletí a to moc nefungovalo.
Děkuji.
Karel

Hovoří se zde o Brennerech a o komorování. To jsoui věci o kterých nevím
skoro(vůbec) nic. Kde bych našel něco podrobnějšího.

No teoreticky by to tak šlo, ale praxe vypadá hodně jinak. Odďělky spojené s chovem matek jsou dobrá věc, ale vyplníme li díru po něm v plodišti mezistěnami, později, až ho budeme vracet není kam./dvě rozdílné míry/ Musíme připočíst hledání matky a spoustu vercajku navíc. Způsob ing Čermáka jsem pár sezon zkoušel, ale po "objevu komorování" jsem od něj radostně utekl. Provádí se v době kdy včely začínají být protivné a je hodně pracný. Prostě komorování je zatím to nejlepší co známe a stojí zato ho vyzkoušet. Ještě 3 týdny a jdu na to. Zdraví R. Stonjek

Pokud se dělají oddělky, jde to i bez komorování. Tím neříkám, že komorování nepřináší další výhody (tlumení nosemózy, jarní rozvoj). Ale je pravda, že při nějakých 150 či více včelstvech je asi vše jinak. Komorování je zásah do včelstva navíc a oddělky se nedělají ze všech včelstev. Pak je tu ještě metoda př. Čermáka, tj. doplňování mezistěn v podletí, tj. v rámci posledního vytáčení před zahájením krmení.
S pozdravem.