Včelařská konference

RP:
Ale stejně podle mně by se nějaký redaktor, který by hlavně objížděl výstavy
a výrobce včelařských pomůcek a jejich prodejny v redakci určitě uživil a
takový seriál by byl docela čtivý. Bohužel vedení ČSV je pořád
pravděpodobně oběma nohama v totalitě a na nějakovou takovou podporu
jednotlivých soukromých výrobců z členských peněz ještě nedorostlo. MV
sleduji málo.
Jedině mě napadlo, že by se to dalo udělat na nějaké velké zemědělské
výstavě formou soutěže. Třeba na Zemi Živitelce v Budějovicích nebo v Lysé
nad Labem.
......
Proč by to bylo nákladné. Nemusíme chodit daleko. Naposledy byla delegace v Dublinu. Určitě to bylo nákladné. Kolik technických informací bylo otištěno ve Včelařství a kolik takových těch politických. Kdo co cohutnal, kdo koho objal atd. To samé předposledy v "Jugoslávii" a nyná Letňany.
To je o fundovanosti toho, kdo tu výstavu navštíví a co o ní napíše, je ochoten napsat a o co je ochoten se podělit. Ostatně zde byli nějaké poznámky autora jednoho exponátu k jeho popisu.
A když se prodá jen pár kusů něčeho ročně, není problém s kupujícím udělat rozhovor, ve kterém by popsal on své zkušenosti s výrobkem.
Jinak testy dělá třeba MF dnes a možná stojí tisíce, ale jsou testy v jiných časopisech, kde to stojí jen čas redaktora, nebo autora testu. Výrobek zapůjčí výrobce, dovozce. Mnoho periodik (i webových) právě hledá spolupracovníky, kteří by pro ně tyto testy dělali).
Nevidím problém, aby redakce našla většího/ menšího zkušenějšího včelaře, zapůjčila mu ve spolupráci s výrobcem testované zařízení a on by popsal jak se mu osvědčilo a jestli by je zakoupil. Nemusí jít zrovna o srovnávací testy.

Jediným nákladem může být autorský honorář - nevím kolik se platí, ale předpokládám, že je to snad stejné za stránku o nějakém setkání i za stránku o nějakém výrobku.

Karel

Petře,já pasu po úlové váze.To co jste popsal je možná to co hledám.Můžete mi o ní něco napsat. S pozdravem Zdeněk Dukát

No tam je určité omezení v tom, že výroba a prodej včelařských pomůcek je u
nás v podstatě kusová záležitost, málokdo prodá za rok více než deset kusů
jednoho modelu třeba medometu. Obávám se, že takové vyzkoušení a srovnání na
vzorových výrobků by bylo hodně drahé. Buď by se ty medomety musely někde
poslat, pak v nějaké hale by je parta lidí každý z nich nějakou hodinu
zkoušela, pak nějaké vymytí, vyčištění, doprava zpět, na každý medomet by to
mohlo být klidně i deset tisíc korun, které by musel výrobce rozpustit do
ceny. A i kdyby nějaký zástupce redakce naopak jezdil po výrobcích a zkoušel
to tam, moc levnější by to nebylo. Možná jedině kdyby ten medomet jen
vizuálně prohlídnul a zhodnotil provedení případně tu pevnost nějak odhadl.
Takové testování se podle mně vyplatí jen pro masově nakupované výrobky.
ostatně ty testy, co se provádějí pod záštitou MF Dnes, tak uváděné náklady
na ně jsou v řádu desetitisíců.
Ale stejně podle mně by se nějaký redaktor, který by hlavně objížděl výstavy
a výrobce včelařských pomůcek a jejich prodejny v redakci určitě uživil a
takový seriál by byl docela čtivý. Bohužel vedení ČSV je pořád
pravděpodobně oběma nohama v totalitě a na nějakovou takovou podporu
jednotlivých soukromých výrobců z členských peněz ještě nedorostlo. MV
sleduji málo.
Jedině mě napadlo, že by se to dalo udělat na nějaké velké zemědělské
výstavě formou soutěže. Třeba na Zemi Živitelce v Budějovicích nebo v Lysé
nad Labem.
Každý výrobce by dodal medomet a ostatní zařízení od odvíčkovací vidličky
nebo něčeho takového po síto a nádoby na med, všechno zaměřené na malé
včelaře, daly by se dohromady soutěžní družstva třeba z návštěvníků výstavy
za slib lákavé ceny, dodaly by se ke každému medometu třeba dva nastavky
plástů s medem a soutěžilo by se, kolik toho na jednotlivých medometech
třeba za půl hodiny a jak kvalitně vytočí....... Udělat z toho záznam....
Podle mně by to byla docela prodejná "reality show" a docela dobrá i
propagace včelařství.

R. Polášek

to ovšem s nástupem kapitalismu muselo zákonitě skončit a také skončilo Každý takový se totiž vystavuje žalobám za poškození svého jména a nebo žalobám za skrytou reklamu
museli by si tam tu reklamu platit Právě z tohoto důvodu považuji za blbost omezení plošné reklamy
Menšík
..........
Tomu nerozumím. V každém čísle motoristického a jiného časopisu čtu o testování, či porovnávání nějakých aut, v mnoha fotočasopisech jsou popsány testy foťáků objektivů stativů a nemluvím už o PC časopisech, kdy mám dojem, že v nich není nic jiného než přehledové srovnávací testy PC, monitorů, .....
Nemluvě o tom, že se přidělují body, hvězdičky atd. Mnoho firem by se mohlo cítit z umístění na chvostě poškozeno, ale přesto rádo a zdarma dodávají své výrobky k testům.

A co třeba nedávné testování medů v obchodní síti Českou televizí. To by dle výše uvedené argumentace mohlo snad být žalovatelné jako poškozování pověsti.

Co je asi mít na paměti, je odlišení reklamy a sampropagačního článku(většinou placeného jako reklama) a normálního článku. Někdo to skrývá pod různé věty v tiráži - nepodepsané články jsou placenou reklamou, nebo podpis PR je placená reklama, a jsou časopisy, kde nelze odlišit PR články od běžného textu. Pro příklad nemusím chodit daleko Včelařství a možná by se našlo i něco na hraně v MV (ale tam skutečněš na hraně). V denním tsiku to jsou mnohé texty o léčivých přípravcích atd.

Ale seriozně napsaný článek o některých testech, nebo provozu výrobku je nenapadnutelný. A jsou jich plné solidní odborné časopisy.
Karel

to ovšem s nástupem kapitalismu muselo zákonitě skončit a také skončilo Každý takový se totiž vystavuje žalobám za poškození svého jména a nebo žalobám za skrytou reklamu
museli by si tam tu reklamu platit Právě z tohoto důvodu považuji za blbost omezení plošné reklamy

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 21.2.2007 23:03:32
> ----------------------------------------
> Pokud se rozhodnete, budeme vděčni za zkušenosti.
> Kdysi po nástupu kapitalismu jsem se těšil, jak budu ve Včelařství číst
> recenze, testy, srovnání, zkušenosti z praxe, podrobné informace o technice
> ze zahraničních výstav atd. Nezbývá než doufat, že MV časem dále poroste a
> bude v něm jednou i tato rubrika.
>
> Karel
>
>
>

Dobrý den pane Kominek,
mohl by jste mi poslat fotky el. pohonu za 5400 SK ?
Děkuji
tom.es/=/seznam.cz

Líska to nebude, ta má jasně žlutý pyl.

R. Polášek.

Problém je v tom, že fotka- telo správy presahuje 40 KB a systém konferencie
je limitovaný týmto číslom.
Takže, jedine keď správca servera dá na to súhlas.
Gabi M. Komínek

> Na výstave v Prahe pán Bereza prezentoval niekoľko štýlových medometov v
> prijateľnej cene. Konštrukcia nerezová a hlavne spodok výtokého ventila
> umožnuje výtok všetkého medu. Hlavne, že všetky medomety majú
> rozoberateľné súčasti na šírku 80 cm. Pán Turčáni presne vie aké výhody
> sú pri týchto konštrukciách.
> Treba hľadať u nás doma myslím aj v Česku. Napr. hľadal som el. pohon
> na medomet, všetko nad 8 000.-sk a tu hľa. Pán Dinýz Kuraj zo Želiezoviec
> dinol/=/mail.1-com.sk mi poslal el. pohon na medomet za 5 400 sk a zmetač
> včiel za 5 600 sk. Ručím Vám, že tieto sústroje sa vyrovnajú aj Nemeckým
> či priamo z Ameriky.
> Pošlem v nasledujúcom emaily fotky.
> Gabi. M.Komínek
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 21, 2007 5:02 PM
> Subject: Re:Medomety
>
>
>> Prečo túžite po medomete zo zahraničia (doprava, DPH, keď pán Bereza
>> ponúka
>> vysoko kvalitné, vyhovujúce hygienickým predpisom a môžete so ho ísť
>> pozrieť a odviesť v aute (je rozberný): jeho cena s DPH je 15 800,-
>> pravdepodobne Kč (mena nie je uvádzaná). Anton
>>
>>
>> __________ Informacia od NOD32 2072 (20070220) __________
>>
>> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
>> http://www.eset.sk
>>
>>
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2072 (20070220) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

stanoviště Hluboká nad Vltavou,obec Hosín 20-21. 2.2007
Vizuální kontrola cca.45včelstev a8pětirámkových plemenáčů
vše vtenkostěných ůlech 2cm,rámek39-24,39-30.
Jedno včelstvo na vodní váze,nápln fridex,úbytek od 20.12.06 do 20.2.07 asi 3-4kila zásob.Nelze přesně změřit,ohledněvzdušéné vlhkosti ajejímu přjímání do dřevěných nástavků.Včelstva i plenenáče postavena na paletách volně po dvou,plemenáče po čtyřech studená stavba.
Dnes slunečno,teplota12-15stup.Na česnech čilí frmol,nosí pyl,barva hnědá asi olše-líska.Zatím je zásob dostatek.

Je to pěkný pohled avšem přeji totéž zdraví Petr.















nel




















š-






č

Na výstave v Prahe pán Bereza prezentoval niekoľko štýlových medometov v
prijateľnej cene. Konštrukcia nerezová a hlavne spodok výtokého ventila
umožnuje výtok všetkého medu. Hlavne, že všetky medomety majú rozoberateľné
súčasti na šírku 80 cm. Pán Turčáni presne vie aké výhody sú pri týchto
konštrukciách.
Treba hľadať u nás doma myslím aj v Česku. Napr. hľadal som el. pohon
na medomet, všetko nad 8 000.-sk a tu hľa. Pán Dinýz Kuraj zo Želiezoviec
dinol/=/mail.1-com.sk mi poslal el. pohon na medomet za 5 400 sk a zmetač
včiel za 5 600 sk. Ručím Vám, že tieto sústroje sa vyrovnajú aj Nemeckým či
priamo z Ameriky.
Pošlem v nasledujúcom emaily fotky.
Gabi. M.Komínek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 21, 2007 5:02 PM
Subject: Re:Medomety


> Prečo túžite po medomete zo zahraničia (doprava, DPH, keď pán Bereza
> ponúka
> vysoko kvalitné, vyhovujúce hygienickým predpisom a môžete so ho ísť
> pozrieť a odviesť v aute (je rozberný): jeho cena s DPH je 15 800,-
> pravdepodobne Kč (mena nie je uvádzaná). Anton
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2072 (20070220) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Pokud se rozhodnete, budeme vděčni za zkušenosti.
Kdysi po nástupu kapitalismu jsem se těšil, jak budu ve Včelařství číst recenze, testy, srovnání, zkušenosti z praxe, podrobné informace o technice ze zahraničních výstav atd. Nezbývá než doufat, že MV časem dále poroste a bude v něm jednou i tato rubrika.

Karel

www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz

...Platí a vždy platilo: věc laciná dvakrát placená...

Platí, pokud se snažíme ušetřit nákupem laciného xindlu. Proto jsem také debatu o medometech fy. MiNeli založil, abych se dozvěděl, zda s nimi má někdo zkušenost a zda se náhodou o takový xindl nejedná.

Cenu výrobku dělá mimo jiné i cena práce a ta může být a asi bude v Srbsku nižší, než v našich končinách.


...Když mám 20 včely...

Kdybych měl 20 včely, zavedený chov a naučené zákazníky, asi bych uvažoval jinak (jak už jsem tu jednou napsal). Když jsem v začátcích, navíc vloni po moru, tak musím moc počítat.

Petr

...ale tá cena čo uvádzate nuie je skutočná...

Jak to, že není skutečná? 300euro + 36euro za dopravu (ceník německé DHL) to celé krát 29 (přibližný kurz Kč:euro) rovná se 9744Kč.

Platí a vždy platilo: věc laciná dvakrát placená.

Osobně jsem si to několikrát vyzkoušel.

Když mám 20 včely, je normální rok , tak mám 800kg medu.
Když se budu snažit prodávat med za 80 Kč bez sklenice,
zbude mi 64 000 kč hrubého. Medomet je investice na více let. Když budu počítat životnost medometu 5 let!!! toje
z 15000 kč ročně 3000kč - to je 37.5 kg medu, tedy o něco
více než konev medu za rok. Tedy zhruba 5 % z hrubého obratu.

Jaká je návratnost počítače a připojení k internetu,
který každý používáme??

No nejak tak aj ja rozmýšľam, ale tá cena čo uvádzate nuie je skutočná, lebo v niektorom komentári je cena štvorrámikového jednostranne točeného medometu 14 600 Kč a to bez dopravy. Anton

Můžete poslat kontakt na pana Berezu .Dík

pokud se nedájí vytáčet rámky velikosti 390x300 mm,je to problematický kup.

Antone,

netoužím po medometu ze zahraničí, jen bych rád sehnal medomet, který bude svou cenou odpovídat mému včelaření. 15800Kč je určitě víc než 10000Kč, kam by se medomet fy. MiNeli měl vejít i s dopravou. A pokud je funkční a hygienicky nezávadný, nevím, proč bych měl vynakládat o tolik víc. Pokud bych někdy v budoucnu svoje včelaření rozšířil, budu patrně uvažovat jinak, ale zatím je pro mě prioritou cena.

Petr

Prečo túžite po medomete zo zahraničia (doprava, DPH, keď pán Bereza ponúka vysoko kvalitné, vyhovujúce hygienickým predpisom a môžete so ho ísť pozrieť a odviesť v aute (je rozberný): jeho cena s DPH je 15 800,- pravdepodobne Kč (mena nie je uvádzaná). Anton

...A tady je navíc dovoz...

Já předpokládám, že už do toho Německa se dovážejí, navíc - k nám je to z Kragujevace ještě o nějakej ten kiláček blíž :-)

...rozdíl mezi internetem a prodejnou...

Však VCEST má zmíněnou cenu ve svém e-shopu (ovšem na prodejně má tu samou).

jistá podoba tam je, ale stejné asi nebudou, už jen hmotností se dost liší. A cenou, ovšem, také. 300euro je necelých 9000Kč. Cena, která je vyšší o víc než 50% mi v relaci moc nepřipadá.
.........
Hmotnost jsem neporovnával. Pokud se vní liší, tak je to podstatný rozdíl. Cenově 50% na dovoz a fyzický prodej v krámě oproti internetu už tak významný není.
To i tady najdu mnoho bílého zboží (teď jsem kupoval pračku a sušičku, tak to vím), kde rozdíl mezi internetem a prodejnou je velmi značný. Logicky má taky nějaký obchod na ulici jiný náklady i obrat. A tady je navíc dovoz.
Spíš se mi zdály nejen barvou, ale i konstrukčními prvky stejné.
Karel

Karel napsal:
>No vidíš, a to jsou pořád stesky, že v Křemencové nesledují konferenci :-)
........

Myslím, že není ani moc důležité, jestli na Křemencové sledují konferenci (není to pro nikoho povinné a ať si každý zváží jak je to pro něho přínosné).
Jsem rád, že uvedené stránky mohu jak já, tak ostatní, za splnitelných podmínek použít při propagaci prodeje medmedu.

Karle,

jistá podoba tam je, ale stejné asi nebudou, už jen hmotností se dost liší. A cenou, ovšem, také. 300euro je necelých 9000Kč. Cena, která je vyšší o víc než 50% mi v relaci moc nepřipadá.

Petr

http://www.mineli.de/xtcommerce/product_info.php?info=p1_Honigschleuder-manuell-4-Waben-DN---Zander--3-Waben-Dadant.html
------
tento a tento se mi zdají býti stejné.
I cena je v relaci.
------------------
http://www.vcest.cz/
Art. 4105 4-rámový medomet, ruční, jednosměrný
Vnitřní průměr sudu 50 cm
Velikost koše 28,5x46 cm
Hmotnost 14,7 kg
Všechny části medometu které přicházejí do styku s medem jsou z nerezu
Cena: 14 676,- Kč
------------
Karel

Stránský v Kalné má slovinské Logary, tam už ta cena tak hezká není.

No právě, ta cena je nevídaná.

Včera jsem je zkoušel kontaktovat, ale zatím se mi neozvali. Možná je vyděsila moje němčina :-)

Podobné medomety z Jugoslavie jsme viděl u STránského z Kalné. Nejsou to ty samé?

Koho to ještě také zajímá, ČSV zveřejnil podmínky užití stránek www.medeu.cz při propagaci prodeje vlastního medu na stránkách http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky
v části "PROGRAM NA PODPORU SPOTŘEBY MEDU SE ROZJÍŽDÍ" ze dne 12.2.2007 "INFORMACE PRO UŽIVATELE".
......
No vidíš, a to jsou pořád stesky, že v Křemencové nesledují konferenci :-)
Vzneseš dotaz, do týdne znáš odpověď. Kdyby tak fungovalo vše.
Karel

No faktem je ze ceny maji pekny, pro Hobby vcelare 300Eur
za novy medomet to je snad nejnizsi cena na trhu co jsem videl...

http://www.mineli.de/xtcommerce/product_info.php?info=p1_Honigschleuder-manuell-4-Waben-DN---Zander--3-Waben-Dadant.html


Petr

Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic. Bez čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně v prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší zvolit střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost, ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic moc. Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší vodní páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné zařízení do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém. Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek

Zajímaly by mě spíš zkušenosti s jejich kvalitou.

O tomto jejich webu vím, ovšem pro našince je asi zajímavější ten
německý (http://www.mineli.de). Do Berlína je to přece jen o kousek blíž :-)

pb

Petr Miksovsky wrote:

>Tady je jejich web (jsou to Srbove)
>http://www.mineli.co.yu/
>
>Jen mi neni jasne jak to sem chcete dovezt aby se to vyplatilo. Pokud ovsem
>nekdo ma "dopravni kanal" tak vzhledem k jejich ekonomicke situaci by to
>mohlo byt cenove zajimave.
>
>Petr
>
>
>
>

Čeřicí nádoba je jednorázová. Naleje se plná medu vytočeného a hrubě
přefiltrovaného ideálně tak za jeden den, počká se tak tři dny, až nečistoty
vyplavou do vrchní pár centimetrové vrstvy medu, potom se med spodním
ventilem velice pomalu odpouští, dokud tam nezůstane jen ten med s
nečistotama. Těch pár kilo medu s nečistotami by se mělo správně vybrat,
nádoba vyčistit a jet znova.
Horní ventil tam bude pro to ponořené síto. Oproti běžnému sítu má pár
výhod. Výtok medu ze síta je ve větší výšce a kontinuální, hlavní důvod je
ale v tom, že v ponořeném sítě plném medu jsou ty nečistoty v medu hodně ve
vznosu, zatímco v neponořeném sítě jsou přitlačeny proudem medu do otvorů
síta a tudíž ho velmi rychle ucpávají. Taky v ponořeném sítě se filtrace
účastní celá ponořená plocha síta, které může být hodně velké a nemusí být
nijak zvlášť dimenzované na tíhu medu, zatímco neponořené síto musí ten med
trvale unést. Takže pokud se med točí, je otevřen horní kohout. Po ukončení
vytáčení se otevře spodní kohout a nechá se pomalu vytéct med z nádoby i ze
síta. Kdysi jsem takovou soustavu udělal z kýblů a velkých průchozích
plastových matic a trubek, pro filtraci jsem používal řídkou umělou tkaninu
Fungovalo to dobře, dokud se nezačal vytáčet zkrystalovaný med, který to
síto velice rychle ucpal. Bylo pak potřeba mít nejméně tři síta, jedno
filtrovalo, z jednoho jsem vypouštěl med a třetí se po vymytí vodou sušilo a
tak co dvě hodiny ty síta točit. Tkaninou procházely nečistoty do velikosti
tak 0,1 - 0,2 mm. Uhelon tehdy ještě nebyl k sehnání.

R. Polášek

Petr Veverka napsal:
>www.medeu.cz
............

Koho to ještě také zajímá, ČSV zveřejnil podmínky užití stránek www.medeu.cz při propagaci prodeje vlastního medu na stránkách http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky
v části "PROGRAM NA PODPORU SPOTŘEBY MEDU SE ROZJÍŽDÍ" ze dne 12.2.2007 "INFORMACE PRO UŽIVATELE".

Petr Veverka napsal:
>www.medeu.cz
............

Koho to ještě také zajímá, ČSV zveřejnil podmínky užití stránek www.medeu.cz při propagaci prodeje vlastního medu na stránkách http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky
v části "PROGRAM NA PODPORU SPOTŘEBY MEDU SE ROZJÍŽDÍ" ze dne 12.2.2007 "INFORMACE PRO UŽIVATELE".

Tady je jejich web (jsou to Srbove)
http://www.mineli.co.yu/

Jen mi neni jasne jak to sem chcete dovezt aby se to vyplatilo. Pokud ovsem nekdo ma "dopravni kanal" tak vzhledem k jejich ekonomicke situaci by to mohlo byt cenove zajimave.

Petr

Pokud je mi známo, tak vrchní ventil slouží pro odpouštění medu v
případě, když se použije uhelonové síto. Toto síto by mělo trvale
'plavat' v medu, aby nedocházelo k jeho zanášení (lepení nečistot na
jeho povrch). Proto je potřeba mít v nádobě sloupec medu a vypouštět ho
'přepadem' pomocí horního ventilu. Zkusil jsem si takovou nádobu udělat,
ale síto se i přesto hodně zanášelo. Máte někdo jiné zkušenosti?
Myslím si, že odpouštění nečistot horním ventilem po vyčiření medu (bez
síta) nebude dostatečné, spíš bych odpouštěl med dolním ventilem, dokud
nečistoty k němu nedosáhnou. A asi bych se je nejdříve snažil ručně
posbírat.

Milan Čáp

Jirka Pochop napsal(a):

>Dobrý den. Rád bych se před koupí čeřící nádoby-dva odpouštěcí ventily vás
>zkušenějších zeptal na přesné použití. Vrchní ventil vím že slouží k
>odpouštění pevných nečistot, ale předpokládám, že po odpuštění vrchního
>ventilu přeci jen nějaké nečistoty zůstanou alespoň u krajů a postupně se s
>medem dostanou i ke spodnímu ventilu na plnění sklenic. Má pak tento vrchní
>čeřící ventil až takový smysl a nebo se mýlím? A dále, pokud použiju
>uhelonové síto, nebudu ochuzovat med také o nějaké ty pylové zrna v medu?
>Neznám přesně velikosti pylu u nás se vyskytujících.
>Děkuji.
>
>
>
>

Dobrý den. Rád bych se před koupí čeřící nádoby-dva odpouštěcí ventily vás zkušenějších zeptal na přesné použití. Vrchní ventil vím že slouží k odpouštění pevných nečistot, ale předpokládám, že po odpuštění vrchního ventilu přeci jen nějaké nečistoty zůstanou alespoň u krajů a postupně se s medem dostanou i ke spodnímu ventilu na plnění sklenic. Má pak tento vrchní čeřící ventil až takový smysl a nebo se mýlím? A dále, pokud použiju uhelonové síto, nebudu ochuzovat med také o nějaké ty pylové zrna v medu? Neznám přesně velikosti pylu u nás se vyskytujících.
Děkuji.

No aby som môj dotaz upresnil:
Jedná sa o vysoké dno (11cm) prístupné zozadu, zozadu sa vkladá peľová mriežka.

Založená mriežka - odber peľu:
Včela keď vojde do úľa, tak sa ocitne na zasieťovanom dne (na pletive). Nad sebou -cca 2 cm je peľová mriežka, prejde po bočnej stene, potom cez ňu (inokadiaľ nemá kade) a potom na rámiky to má zhruba 2 cm - takže zasa bočnou stenou. Ide o to že niektorí včelári argumentujú tým, že sú obe medzery vysoké. Keby boli len tých 8 mm, tak by nemuseli liezť po bokoch, ale priamo cez mriežku a potom na rámik - hocikde na dne. Lebo keď vraj musia ísť po boku, zvytočne sa zdržujú.

Teoreticky: keď by tie medzery boli 8 mm, tak keď by sa vybrala peľ. mriežka, tak tam ostane medzera 2*8mm a zas len musia loziť po stenách.
Jednoducho univerzálne (ideálne)dno neexistuje. Vždy bude niekto komu bude vadiť to či ono.

Dobrý den pane Littlehook. Dříve než zmíněný med z roku 84 vyhodíte nebo jinak znehodnotíte, doporučil bych Vám poslat vzorek k analýze třeba do Výzkumného ústavu včelařského v Dole - viz www.beedol.cz - e-mail beedol(a)beedol.cz Třeba by šlo výsledky analýzy zveřejnit ve Včelařství nebo i někde na internetu - což by určitě zajímalo i ostatní vřelaře a vůbec další spotřebitele. A třeba ho zaslat i panu Přidalovi do Brna - jak už pan Pazderka poznamenal, kterého by to jistě také zajímalo - jeho kontakt jsem našel zde: http://old.mendelu.cz/~apridal/

ČT 1 19.2.2007 Testoviny

http://www.ct24.cz/vysilani/?rychlost=high&typ=rams&id=148709&datum=&porad=


Karel

Přátelé,

má někdo z Vás zkušenost s medomety fy. MiNeli?

Předem díky za reakce.

Zdraví

Petr Borský

Dekuji, potesil jste mne, hned se na web CSV musim podivat, ani Vam nebudu
licit kolik korespondence jsme museli poslat aby se to podarilo. Mne nejde o
me jmeno, dulezite je ze se to zase dozvi dalsi vcelari a udelame kus
poradne propagace ceskemu vcelarstvi a produktum. To bychom si meli uvedomit
vsichni, ze delit vcelare na hodne a zle nikam nevede. Ja jsem zatim porad
ten zly, ale asi ne zase tolik, kdyz uz jsem ta soukroma vcel. firma. Tak
snad jednou take budu i tim Loffelmannem. A az jim budu tak podle toho
poznate, ze je konec starym casum...................
PS. Nabizime na akci Chvala medu vsem vcelarum moznost vystavovat sve
vyrobky a produkty ZDARMA, pokud budete mit zajem, tak se ozvete a nebo jen
vemte rodiny a prijdte se podivat na hrad...........................
jan
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 17, 2007 10:57 PM
Subject: Re: Chvála medu


>Z webu ČSV:
> Soukromá včelařská firma se rozhodla ve spolupráci s Pracovní společností
> nástavkových včelařů CZ, základní organizací Českého svazu včelařů v
> Karlových Varech a tamějším okresním výborem svazu i letos pokračovat v
> akci poprvé uspořádané vloni na Hauenštejně (Horním hradě) stojícím na
> úpatí Krušných hor – a tak založit novou včelařskou tradici. Akce se
> jmenuje Chvála medu. Podrobnosti najdete v oddělení Akce (klikněte) u data
> 28. července. Autor: Petr Prokeš
>
> Je vidět, že věci se nějak mění. Přítel Loefelmann si zřejmě byl u včel
> vyzvednout poštu:-)
> Jméno jeho firmy ještě není dost dobré aby bylo vysloveno, ale nic nejde
> najednou.
> Karel
>
>

Co jsem pozoroval já, tak mně připadá, že obvykle dovnitř nelétají.
Přistanou venku, přes česno projdou pěšky a většina potom jde ze dna pěšky
šikmo ke stěnám a po stěnách nahoru. Někdy při vysokém dnu projdou pěšky
přes česno a uvnitř krátce vzlétnou na rámek. Dovnitř do úlu létají jen
pokud je česno snad vysoké minimálně ty 2 cm a není tam provoz. Letící včela
totiž potřebuje kolem sebe mnohem více prostoru než lezoucí. Co jsem se tím
zabýval, tak jsem uvažoval do širokého česna s výškou 2 cm a vyšší vyrobit
ještě další vložku, kde by v té výšce česna cca 2 cm byla co pár centimetrů
tenká svislá dřevěná přepážka, po které by včely mohly i z prostředku česna
přelézt vevnitř na čelní stěnu a jít po ni nahoru k rámkům. Ale za nějakou
příliš velkou prioritu to nepovažuji. Ve starých úlech ten problém není,
protože tam většinou česna nejsou příliš široká, včely prostě při průchodu
česnem jdou šikmo nalevo nebo napravo a nemají problém se dostat ke stěnám.

R. Polášek

Tak to se omlouvám. Pokud jde o štěrbinu a jak se včely dále pohybují v ůle to jsem dosud nesledoval. U vysokých den jsem měl zato, že když nechtějí pěšky, můžou si k plástům popoletět. A leckdy jsem to viděl.
Pro výšku 8mm by podle Vás hovořilo to, zda
se při zastrčeném klíně a nízké výšce česna 8mm včela otočí a chytne stropu a pokračuje pěšky po čelní stěně.
Je to jen můj názor, ale pro plně naloženou včelu to bude při výšce 8mm docela akrobatický výkon. Na boku česna to včely dělají. Že při opouštění úlu přijdou zevnitř po čelní stěně přes strop česna na stěnu nad česnem a odlétají to také je pravda.
ALe jestli při širokém česně a výšce česna 8mm (tedy nikoli dna) přecházejí na čelní stranu, tak to jste mě nasadil brouka do hlavy. Ale odpovědět bude muset někdo z univerzály, budečáky atd, který to mohl zadem pozorovat. Samotného by mě to velmi zajímalo.
Já jsem dosud byl toho názoru, že pro včelu je nejlepší v plné snůšce vletět do úlu a přistát na plástu. A tam někde předávat sladinu mladuškám. A k tomu je dle mých pozorování výška 2cm málo.
A nebo je dole nechat stavět trubčinu do výšky jaké chtějí a po té si včely vylezou.
Jeden čas jsem ohýbal hliníkovou podložku tak, aby vzadu dosahovala k plástům, domnívaje se, že při 7cm dně včely po ní dojdou pěšky k plástům, ale velký provoz na ní vzadu nebyl. Z toho jsme usuzoval, že pro létavky bylo jednoduší po prolezení se dostat hned nahoru. Asi letem. Nezkoumal jsme jak.
Jsem zvědav na ostatní zkušenosti.
Karel

V každom prípade výška letáčového otvoru má byť 2 cm. . Do otvoru sa dáva letáčová vsuvka- vložka s výškou 8 mm. Tá je spravidla otočná univerzálna na štrbinu po celej dlžke, na zúženie otvoru pri zimnom zakrmovaní a pokiaľ ju otočím o 90 cm , na zakrytie letáčového otvoru po celej dlžke, pri pálení pásikov avartínu.
Hlavne v lete za veľkých horúčav, letáčovú vložku vyberám a nechávam otvor vysoký 2 cm a to aj v prípade celoročne zasieťovaného dna. Konštrukcia odnímateľného dna rôznych typov, konštrukcii používa letáčovú vložku so štrbinou.
Mišo Seničan


< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: M. Krokavec <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: Dno
< Dátum: 19.2.2007 23:02:57
< ----------------------------------------
< Ja som chcel vedieť Váš názor na výšku "česnového otvoru".
< A to kôli tomu, že jedna skupina preferuje, aby bola dodržaná včelia
< medzera t.j. aby včely po vojdení do úľa nemuseli liezť len bočnými
< stenami.
< Druhá skupina preferuje výšku 2cm, aby bol lepší priechod včiel. Aby sa
< včely na dne netlačili - hlavne pri výdatnej znáčke. Myslím teda letnú
< sezónu, nie delenie leto/jeseň.
<
<
<

Ja som chcel vedieť Váš názor na výšku "česnového otvoru".
A to kôli tomu, že jedna skupina preferuje, aby bola dodržaná včelia medzera t.j. aby včely po vojdení do úľa nemuseli liezť len bočnými stenami.
Druhá skupina preferuje výšku 2cm, aby bol lepší priechod včiel. Aby sa včely na dne netlačili - hlavne pri výdatnej znáčke. Myslím teda letnú sezónu, nie delenie leto/jeseň.

Aha. Duté sedlářské nýtky.


----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 19, 2007 3:18 PM
Subject: Re: Re:ZdAA¸e


> Radim Polášek napsal:
>
> >Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?
> .........
>
>
http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/03-ramky
> -a-potreby-k-priprave-ramku/0360-zdere/
>
> Kdysi jsem to použil asi na 100 rámků.
> Od té doby je nepoužívám.
> Přijde mi, že efekt (menší zařezávání drátků do dřeva rámku) neodpovídá
> vynaložené práci.

je to kovová výstuha sloužící k upevnňování dalších předmětů nebo k jejich provlékání. PŘÍKLADNĚ komínová zděř složí k upEvnění kouřovodu do komína Na botách jsou zdířky k protahování tkaniček Na opasku jsou zdířky k jeho zapnutí

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zd??e
> Datum: 19.2.2007 15:15:41
> ----------------------------------------
> Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?
>
> R. Polášek
>
>
>
>

a stejným spůsobem se ti vytáhne při čištění šídlem a napínání drátku až se zařezává do rámku nebo ohýbá loučky taky není k ničemu jakmile ho zahřejete při zatavení trafem tak se stejně povolí a zůstane tam stejný napnelizmus jako bez napínání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: miro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: (no subject)
> Datum: 19.2.2007 14:38:18
> ----------------------------------------
> Naberiem na hrot obuvnickeho sidla(alebo zabruseny skrutkovac) a pohodlne
> zasuniem
>
>
>

nejlepší je, je nepoužívat není to k ničemu Drátek seti povolí teplem tak jak tak při zatavování a ušetříš si další provlémy kolem čištění

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: Zd??e
> Datum: 19.2.2007 14:09:35
> ----------------------------------------
> Přátelé prosím poraďte. Do vyvrtaných děr v přířezech dávám zděře. Jakým
> způsobem je nejsnáze zatlouct. Zděře kupuji v Ještědu. Zatím používám
> velice pracný způsob při kterém každou zděř zvlášť beru do zahnuté pinzety
> a malým kladívkem ji zaklepnu do přířezu. Za případné podněty na zlepšení
> děkuji.
> Vlasta
>
>
>

Radim Polášek napsal:

>Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?
..........

http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/03-ramky-a-potreby-k-priprave-ramku/0360-zdere/

Kdysi jsem to použil asi na 100 rámků.
Od té doby je nepoužívám.
Přijde mi, že efekt (menší zařezávání drátků do dřeva rámku) neodpovídá vynaložené práci.

Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?

R. Polášek

Naberiem na hrot obuvnickeho sidla(alebo zabruseny skrutkovac) a pohodlne zasuniem

Kdysi tady někdo radil a já jsem to zkusil, dělat kolem dírky kancelářskou
sponkovačkou zábranu, drátek se nezařeže.

nechal jsem si na soustruhu vytočit přípraveček o průměru 8 mm s hrotem, na který jde nasadit suvně zděř, celé to dám do dírky a přiklepnu. nejlépe to ukázat soustružníkovi, on to pochopí a udělá

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: Zd??e
> Datum: 19.2.2007 14:09:34
> ----------------------------------------
> Přátelé prosím poraďte. Do vyvrtaných děr v přířezech dávám zděře. Jakým
> způsobem je nejsnáze zatlouct. Zděře kupuji v Ještědu. Zatím používám
> velice pracný způsob při kterém každou zděř zvlášť beru do zahnuté pinzety
> a malým kladívkem ji zaklepnu do přířezu. Za případné podněty na zlepšení
> děkuji.
> Vlasta
>
>
>

Přátelé prosím poraďte. Do vyvrtaných děr v přířezech dávám zděře. Jakým způsobem je nejsnáze zatlouct. Zděře kupuji v Ještědu. Zatím používám velice pracný způsob při kterém každou zděř zvlášť beru do zahnuté pinzety a malým kladívkem ji zaklepnu do přířezu. Za případné podněty na zlepšení děkuji.
Vlasta

> JAKMILE SE TO ZAČNE ZVĚTŠOVAT DO VELKOPLOŠNÉHO ROZMĚRU STANE SE Z TOHO NĚCO STEJNĚ TĚŽKOPÁDNÉHO JAKO JE CELOSTÁTNÍ SVAZ.


Já bych s tím nesouhlasil. Má-li být KAV záležitostí včelařů spíše aktivních (jak to zatím z diskuse pozoruji), pak to bude maximálně pro nějakých 5-10 tis. včelařů v celé ČR. Ti ostatní
- v tom opět uvidí snahu rozbít svaz
- to budou považovat za zbytečnost.

Ona těžkopádnost by se tak klubu mohla vyhnout. (A to že většina pasívních bude stát vně, ničemu neuškodí, spíše naopak.)

Mě by trochu zajímalo schéma toho regulátoru nebo aspoň foto toho provedení.
Mají tam být podle internetové nabídky prodejce regulátoru dva Mosfety BUZ11
, ty mají katalogové hodnoty odpor 40miliohmu při proudu 15 ampér, tudíž je
tam při těch 15 ampér ztrátový výkon na jednom jen 9 wattů a jsou tam dva.
Maximální proud jednoho BUZ11 30 ampér, maximální výkon 75 wattů Přitom ten
impulzní regulátor s dvěma Mosfety tattak stačil uregulovat motorek s
proudem 3 ampér. Mělo by to být správně víc.

R. Polášek

To je pravda, včely tady u nás spíše bydlely v kmenech a tudíž byly zvyklé
na svislou plochu u česna než kdyby bydlely třeba v skalních dutinách a
norách , kde se předpokládá spíše vodorovná plocha. Možná někde v tropech,
kde je tepleji. Vodorovnou plochu na "přistávání" zavedli staří zkušení
včelaři, obtížené zásobami nebo zesláblé včely třeba na jaře, kdy je moc
zima anebo při silné snůšce nebo při náhlém dešti na svislé ploše sedaly
příliš nízko a třeba už potom neměly sil vylézt nahoru k česnu a do úlu a
byly ztraceny. Takže cílem bylo hlavně neztratit ty včely na konci
životnosti a hlavně zásoby, co přinesou. Bylo to výhodné hlavně ve včelínech
nebo obecně v úlech, kde bylo velkým přesahem střechy zajištěno, že při
dešti na česno nepršelo, protože pokud na takovou vodorovnou nebo mírně
svislou plochu pršelo, mohlo to být horší místo na přistávání včel než
svislá plocha, navíc odstříkáváním kapek se dostávala voda česnem do úlu.
takže pokud není česno chráněno před deštěm a obecně nepřízní počasí, jako
je u dnešních nastavkových úlů, skutečně není moc velký důvod mít tu
vodorovnou plochu. Spíše šikmou. Jinak z fotek je vidět, že typická poloha
těla "přistávajících" včel je šikmá, jsou tedy připraveny přistat i na
svislé ploše i na vodorovné ploše.
Co se týká zalétávání, včely pokud mají k dispozici více otvorů do úlu,
létají nejvíce do těch, které jsou v blízkosti plodu. Asi i automaticky se
vracejí do otvoru, odkud vyletěly. A do blízkosti plodu proto, protože
stejně zásoby ukládají k plodu a v případě česna ve dně, které je kolikrát u
nastavkových "věžáků" poměrně daleko od plodu by musely pěšky uvnitř úlu
absolvovat hodně dlouhou trasu než uloží sladinu do buněk. Raději ji uletí
vzduchem a vrátí se do otvoru, který je místu ukládání zásob nejblíž. Mně
připadá, že včely první snad dny výletu létají tím otvorem, na který se
zalétají. Ale během několika dnů (desítek, stovek výletů?) se přeorientují
na jiný otvor, pokud je pro ně výhodnější.
Co se týká výšky 2 cm a nízké výšky 6 - 8 mm jen jako dvou možností, je to
asi určeno konstrukcí dna s česnovým klínem, na jedné straně česnového klínu
je ten výřez 2 cm vysoký pro letní česno a na druhé straně je ten nízký
zimní výřez, aby do úlu nepronikli hlodavci.

R. Polášek

Po přečtení předchozích příspěvků myslím, že přidání pravomocí a monožstí aktivním ZO by celkovou situaci zlepšilo...
.............
Asi ano, ale to je vnitřní věc ČSV jak si to udělá. Byl sjezd, zvolili se lidi, a ty převzali odpovědnost.
Nebo by alespoň měla být od nich požadována. A jak jsem tak třeba četl zprávu UKRK, tak asi není, ale to je věc ČSV a jeho funkcionářů. Neslyšel jsem o žádném předsedovi, místopředsedovi, tajemníkovi, členovi PUV, UV kterého by museli ostatní přesvědčovat a prosit, aby to vzal. A i kdyby - vzali funkci, vzali zodpovědnost. A že je to většině putna, hlavně když jim na výročce chutná, tak já to řešit nehodlám.
Pro mě je KAV zajímavý vtom, že by to měla být taková nějaká komunikační rovina včelařů na stejné vlně. S podobnými názory, ochotných se podělit o informace i je přejímat atd. A možnost nacházet takové i v okolí.

Pokud někdo chce dělat politiku, tak je o tři roky pozadu. To měl podepsat I2J, nebo udělat jinou iniciativu a nechat se urážet, že mu jde o koryta. Teď jsou "koryta" rozdělena, takže je na čase aby se včelaři věnovali včelaření a funkcionáři funkcionaření.
Jinak si myslím, že analýza V.Protivínského je bohužel pravdivá a prognoza pravděpodobná.

Karel