Včelařská konference

Čeřicí nádoba je jednorázová. Naleje se plná medu vytočeného a hrubě
přefiltrovaného ideálně tak za jeden den, počká se tak tři dny, až nečistoty
vyplavou do vrchní pár centimetrové vrstvy medu, potom se med spodním
ventilem velice pomalu odpouští, dokud tam nezůstane jen ten med s
nečistotama. Těch pár kilo medu s nečistotami by se mělo správně vybrat,
nádoba vyčistit a jet znova.
Horní ventil tam bude pro to ponořené síto. Oproti běžnému sítu má pár
výhod. Výtok medu ze síta je ve větší výšce a kontinuální, hlavní důvod je
ale v tom, že v ponořeném sítě plném medu jsou ty nečistoty v medu hodně ve
vznosu, zatímco v neponořeném sítě jsou přitlačeny proudem medu do otvorů
síta a tudíž ho velmi rychle ucpávají. Taky v ponořeném sítě se filtrace
účastní celá ponořená plocha síta, které může být hodně velké a nemusí být
nijak zvlášť dimenzované na tíhu medu, zatímco neponořené síto musí ten med
trvale unést. Takže pokud se med točí, je otevřen horní kohout. Po ukončení
vytáčení se otevře spodní kohout a nechá se pomalu vytéct med z nádoby i ze
síta. Kdysi jsem takovou soustavu udělal z kýblů a velkých průchozích
plastových matic a trubek, pro filtraci jsem používal řídkou umělou tkaninu
Fungovalo to dobře, dokud se nezačal vytáčet zkrystalovaný med, který to
síto velice rychle ucpal. Bylo pak potřeba mít nejméně tři síta, jedno
filtrovalo, z jednoho jsem vypouštěl med a třetí se po vymytí vodou sušilo a
tak co dvě hodiny ty síta točit. Tkaninou procházely nečistoty do velikosti
tak 0,1 - 0,2 mm. Uhelon tehdy ještě nebyl k sehnání.

R. Polášek