Včelařská konference

Se skladováním plástů s medem moc dobré zkušenosti nemám. Do cca 14 dnů se
nic neděje, med je jen ztuhlý, potom začíná rychle krystalizující med,
řepkový, květový atd krystalizovat v buňkách. Za cca 2 - 3 měsíce je ve
většině buněk med zkrystalizovaný. Plásty pro vytáčení by se musely prohřát
až na krajní teplotu, co vydrží a zkrystalizované zásoby uvolnit ostnatým
válečkem, jinak při vytáčení zůstává většina medu v buňkách. V medu potom
bude plno krystalů a účinnost síta bude mizerná. Hlavně přes zimu je taky
třeba hlídat vlhkost, v případě vysoké vlhkosti, když jsou plásty třeba přes
zimu skladovány venku ve včelíně nebo jiné nevytápěné prostoře plásty tečou,
protože med nasál vlhkost. Pokud se plásty uloží dlouhodobě někde vzdušným
způsobem do zasíťované věže s nastavků, měla by se hlídat prašnost okolí,
protože se na plásty bude usazovat prach, který potom může skončit v medu.
Načichnutí nějakým cizím pachem je taky možné, i když samotný plást je
rezervoár přirozeného voskového pachu, který slabší cizí pachy může přebít.
Teoretickou výhodu vidím, že by se dalo z jednoho plástu oddělit
nekrystalizující a řidší med od hustého zkrystalovaného. To platí pro
skladování v běžné teplotě.
Něco jiného je skladování v tepelné komoře při teplotě odhadem do + 5 st C.
Měsíc při takové teplotě je u plástů totéž jako pár dnů při normální. Pokud
se plásty ihned po vybrání dají do komory, v zimě se vytáhnou a rozehřejí a
vytočí, med bude stejné kvality jako rovnou vytočený v létě.

R. Polášek