76631

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Seremed (82.208.2.221) --- 3. 3. 2007
Re: Mor VP (21262)

...včely nemohly...ale to je jedno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milos (85.248.41.21) --- 3. 3. 2007
Mor VP

Ospravedlňujem sa za hrubku ...nemohli...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milos (85.248.41.21) --- 3. 3. 2007
Mor VP

1. Nezdá sa mi, že by choré včely sa nemohly vyrojit, ovšem, ak paraziti nie sú choroba.
2. Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané krídla lietali "jedna radosť".
3. V celej poslednej diskusii o MVP som si nevšimol, že by niekto spomenul dezinfekciu pôdy okolo včelína, a ako často ju opakuje.
4. Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval med nakazený spórami MVP?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249)

Milý příteli Zdeňku docela by mě zajímalo, jestli jsi taky už zkoušel využívat ohřátý parafin nebo ne.
Kdo tvrdí, že VÚVč „zkoumá máčení v parafínu“? Já jen napsal, že jsme si provedli zkoušku jak rychle hynou spory moru při vyšších teplotách.

Pokud vím tak toto je konference kde se diskutuje k daným tématům. A snad i já si zde můžu napsat své názory, které rozhodně nejsou oficielní prohlášení VÚVč.

A pokud jde o mě, tak zde se na téma parafín ode mně už nic nedovíte.

A co se týká pana Jindry, tak netuším za co bych se mu podle tebe měl omlouvat.

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 3. 3. 2007
MPV a "divé" roje (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253)

Niekoľko krát som v komentároch (nezáleží kto ich napísal) čítal takéto rady: ako "ak nájdeš usadený divý roj tak ho akýkoľvek spôsob znič, "divý" roj nikdy neosádzaj na svojej včelnici, je potencionálnou zásobárňou spór moru včelieho plodu!Mor ani nezbadáš a je ním zamorené celé okolie. pochybujem, že ten tzv. divý roj postihnutý MVP, by sa vôbec dokázal vyrojiť a odletieť na väčšiu vzdialenosť. Slovo "divý" som dal do úvodzoviek preto, že tak ako tento roj môže byť divý, tak isto môže byť rojom domácim, pretože doteraz včely ako také neboli domestifikované, využívajú len našu pohostinnosť, ktorú im
vo forme príbytku poskytujeme. Preto včely v lese nie sú divé, sú také isté ako naše, len si našli príbytok v dutine v strome, ale i iných umelých dutín.
Podľa mňa, ak roj odletí zo hociktorej včelnice nemôže byť postihnutý MVP, lebo mu nedovolí aby dosiahol biologický vrchol, kedy včelstvo sa začne pripravovať na delenie-rojenie. Už je to dávno čo som poznal dvoch (otec so synom)včelárov, dvoch osamelých lovcov včiel, ktorý vyberali včely ( v jednej sezóne aj 7 včelstiev) s dutín stromov a včely osádzali na medzistienky do svojich úľov a odobrali s plástov všetok med. Nikdy sa im nestalo, aby na ich včelnici sa vyskytol mor. Starí včelári tvrdili, že v týchto "divých" včelstvách, sú ti najlepšie matky, preto po nich "pásli". Netvrdím, že to je, píšem len tom čo som zažil pri včelách.
V komentároch som pá krát, čítal takúto vetu: roj, ktorý osadil dutinu bol chorý na MVP, pár rokov tam živoril, až kým neuhynul. Nakazené dielo navštevovali včely, odnášali zásoby (ktoré tam nemuseli byť, lebo postihnuté včelstvo morom len prežíva a zásoby nezhromažďuje) a spóry donášali do svojich úľov dovtedy, kým dielo myši nezožrali. NO s tým nesúhlasím, lebo vosk nežerú ani myši, ani iné živočíchy, tie len voskové plásty rozhrýzajú a pochutnávajú si na mede , peli a prípadným uhynutým plodom.
Skutočným likvidátorom a robí to rýchlo, je víjačka vosková a úľová, na ktorú sa tak hneváme, lebo nám vie nesprávne uložené plásty dokonale zdevastovať. A práve víjačka je v tomtopre včelára vysoko užitočná,lebo ho zbaví starého zabudnutého diela, vyčistí dutiny, aby ich včely znovu mohli obsadiť a bez nebezpečia získania akejkoľvek choroby v zanechanom diele kolobeh zachovania rodu môžu na určitý čas pokračovať. Takže v určitom smere môže byť pre včely a človeka užitočná. Anton

Ešte jednu poznámku

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 3. 3. 2007
Re: horní česno (21252)

Pred asi 50 rokmi otec chcel včeláriť tak som sním navštevoval včelára, ktorý v tom čase choval cca 100 včelstiev. Bol bývalý mlynár. Okrem voľne postavených včelstiev na včelnici, ma pri mlyne postavený včelín dva rady nad sebou po 15 úľov, prístupných zozadu, mieru si nepamätám, ale bola to dosť veľká miera, prinesená z Dolnej zemi vo Vojdine. Všetkých 30 úľov malo letáče v hornej časti úľa, pomerne veľké možno 20x150mm. Vtedy som to neskúmal, prečo. Videl som (včelár nám mohol ukázať vnútro úľa od zadu, lebo okrem dvierok mal i sklené okienka, čo sa vtedy staršne páčilo, videl život včiel v úli, bez toho aby ma vystrašili žihadlom.
Od vtedy som si veľa ráz uvedomil, prečo letáč hore. Istotne škodcovia dali včelám pokoj, vzduch cez vysoký letáč vstupoval a vlhký ľahko unikal. Ak zimovali, aké mal výsledky, ako bol s vlhkosťou, to neviem, ale včely mal v nich až do smrti. ˇškoda, že som v dobe, keď som za sebou včelársku prax, nešiel, neofotografoval a spýtal sa na detaily. Niekoľkokrát som napodobnil tento systém umiestnenia letáčov (náhodne), čo som zistil, že včely v dosahu niekoľkých cm od letáča neumiestňovali zásoby a skôr prázdne bunky nahrubo tmelili propolisom.
Moderný včelár oproti prírode umiestňoval radšej letáč do dolnej časti, aby nebolo včelstvu zima, ale hlavne preto, aby včely ľahšie čistili úľ (je to výhodnejšie aj pre včelára). To čo včelár nedocenil bolo ohrozovanie včelstiev škodcami, hlavne myšami a piskormi. Rýchlo na to prišiel tak začal vysoké letáče zakladať drôtené prekážky, ale pozdejšie ako sa kultúra včelárov zvyšovala, tak doporučovali a doporučujú letáče znižovať na max. 7mm. Tým sme včelstvám zabili klinec do rakvy, lebo pri aj keď širokom letáči, jeho malá výška nedovoľuje aplikovať dobre známy fyzikálny zákon a ton hovorí, studený vzduch vstupuje do uzatvoreného priestoru nízko otvorom na dne úľa (npr. dvere) a v najvyššom mieste odchádza z npr. dverami von do priestoru. A práve tak nízky otvor do úľa tento princíp značne potláča a pri čo aj malom teplotnom rozhraní dochádza k zrážanie vodných pár na stenách úľa, uteplivkách a na krajných plástov. Tento systém, letáč v hornej časti zimujúceho včelstva urobiť primeraný letáč, spodný uzatvoriť a včelstvo viac sezón pozorovať, ako letáč 20mm vysokým, včely znášajú v zime a hlavne zaznamenať znášky a porovnávať ich s tradičnými našimi úľmi. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21243) (21244) (21245) (21247) (21250)

Nejde o předpoklad, že na NZ nemají mor. Jde o to, že pokud to dělají
> desítky let běžně, tak mají vyzkoušený nejlepší a nejlevnější způsob, jak to
> dělat. Není pak od věci to od nich prostě převzít.
-----------------------------------------------------------
Ale novozélandania ten mor majú stále, aj napriek tomu, že úle moria parafínom, tak prečo sa s tým dookola zaoberať. Ak vaše úle potrebujú impregáciu tak to robte, ale mor nepotlačíte. Ich najväčší argument na potieranie MVP, je okamžité spálenie celého včelstva )po jeho vysírení) a to bez akéhokoľvek nahlasovania úradom (Sami poznáte kým od nahlásenia úradom, cez odobratia vzorky, vyšetrenia v labáku, kým sa vydá uradné nariadenie a kým sa včelstvá zlikvidujú, prenesie sa choroba na ďalšie svoje alebo na ostatné v blízkosti), každý je tak dokonale oboznámený s prejavmi choroby, že to urobí sám. Potom sa ten kolotoč širenia MVP zastaví, alebo poriadne spomalí. Ja som na Slovensku pre niekoľkými 11 rokmi včelára, ktorý povedal, ak zbadám prejav začínajúceho MVP, tak ho okamžite likvidujem a mám pokoj. No my na to nemáme, hlavne preto, že pri malom počte včiel je ľúto za každým včelstvom, vo veľkom svete včlári chovajú tisíce včelstiev a nemajú z toho mindráky, keď spália aj desať včelstiev naraz. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumír Boščík (213.192.8.6) --- 3. 3. 2007
Re: horní eesno (21252) (21254)

No podle obrázků použijí jen obrácené dno místo víka a nebo taky dávají jen 3 laťky mezi nízkými nástavky nebo další je tady na této stránce.
http://www.bushfarms.com/beestopentrance.htm

LB

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumír Boščík (213.192.8.6) --- 3. 3. 2007
Re: horní eesno (21252) (21254)

No podle obrázků použijí jen obrácené dno místo víka a nebo taky dávají jen 3 laťky mezi nízkými nástavky nebo další je tady na této stránce.
http://www.bushfarms.com/beestopentrance.htm

LB

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 3. 2007
Re: horní eesno (21252)

Kde to tam je, mě by to také zajímalo?

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 3. 2007
Re: Veelí mor (21233) (21234) (21238) (21241) (21251)

Byla by možná zajímavá statistika, u těch včelařů co se u nich objevil mor,
jak se chovají k slabým včelstvů a třeba ke včelstvům s mezerovitým plodem
teď na jaře, jak důkladně provádějí jarní prohlídky atd. Myslím si totiž, že
ti, co taková včelstva včetně plástů bez pardonu ruší, kolikrát takto
mimoděk zlikvidují i začínající ohnisko moru, které by se třeba během léta
nebo příštího roku rozvinulo.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumír Boščík (213.192.8.6) --- 3. 3. 2007
horní česno

Četl jsem na beesource.com o vrchních česnech místo standartních na dně úlu. Prý mají jisté výhody právě v umístění - neměly být problémy s myšima, vysokou trávou, přes léto zase velmi dobrá ventilace a v zimě nízká kondenzace.
Co si o tom myslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 3. 3. 2007
Re: Veelí mor (21233) (21234) (21238) (21241)

Mor v.p. se projevuje v různých fázích různě. Zápach při tom nutně nemusí být, typické táhnutí vlákna z hmoty v buňce se taky nemusí projevit. Včely prý s morem dokáží bojovat až 3 roky, kdy potom v zimě odejdou. Je důležité každé mezerovitosti plodu věnovat pozornost, podívat se do buněk (příškvary). Rozhodující je ale stejně bakteriologický rozbor.

Kolik % včelařů pátrá důsledně po příčinách zimních úhynů? Kolik včelstev se vypořádalo s morem samo, aniž vzniklo ohnisko? Kdo v budečácích kontroluje všechny plásty? Plást u česna viděl naposledy pradědeček, když ho tam vkládal. Kdo pečlivě prohlíží všechny plodové plásty orlím zrakem? Já to nevím.

---------------------------------------------
Madra:
jen se chci zeptat, jak se vubec mor (až na propadle a mezerovite bunky) prokevuje??? zapach či jak jinak????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21243) (21244) (21245) (21247)

Na všechny léčebné postupy a to i ve veterině se vztahuje zákon který tyto klinické zkoušky vyžaduje pro naše území a bez nich se nesmí zavést jako oficiální metodika , ale v případě veteriny ti asi nikdo nezakáže ji sám zkusit jako prevenci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem
> Datum: 03.3.2007 09:04:51
> ----------------------------------------
> Nejde o předpoklad, že na NZ nemají mor. Jde o to, že pokud to dělají
> desítky let běžně, tak mají vyzkoušený nejlepší a nejlevnější způsob, jak to
> dělat. Není pak od věci to od nich prostě převzít. Mohlo by se totiž stát,
> že totiž VUVČ nebo někdo jiný vyzkouší během let několik možností, jak to
> dělat, po deseti letech se s velkou slávou zavede do velkoprovozů nějaká
> metoda a potom se zjistí, že někde to takhle dělají už 30 let. Je ale taky
> možné, že to dělají stejně jak to začli dělat před 30 lety, přitom se už
> objevily nové poznatky, materiály atd, takže je čas aktualizovat i metodu,
> to se nikdy neví předem.
> S tou ochranou proti hnilobě to fungovat může na principu, že zahřátím dřeva
> na těch 150 a více stupňů dojde k změnám v jeho chemickém složení, společně
> s nasáknutým parafínem pak budou nastavky považovány některými dřevokaznými
> organismy za jiný materiál než dřevo a proto ho nebudou napadat. Když nic
> jiného, likvidují se larvy hmyzu v dřevě. A pokud bylo na výrobu nastavků
> použito starší a neodkorněné dřevo někde z půdy, ty larvy tam budou.
> Pokud se spóry moru šíří voskem, teoreticky se mohou šířit i parafínem.
> Rozdíl je ten, že vosk nejde zahřát bez degradace na teplotu 120 130 st C,
> proto se zahřívá ve výrobnách na 115 st C a kvůli zničení spor se vypomáhá
> kyselinou. Parafín se zahřát na vysokou teplotu dá. Problém by mohl být v
> přílišném spěchu, kdy by nastavky teoreticky mohly ten parafín v lázni
> ochladit na moc nízkou teplotu a spory by do něho mohly rozšířit. Asi to
> chce mít teploměr do cca 200 - 300 st C a teplotu parafínu průběžně měřit.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235)

Milý příteli, nerad kritizuji, ale tohleto co jsi napsal zvedá ze židle.
Docela chápu, že se ti nelíbí kritika, ale jak to vypadá, je v tomto případě naprosto opodstatněná.
Jestli tomu dobře rozumím, výzkumný ústav úspěšně zkoumá máčení nástavků do parafinu.
Jestli je to tak, opravdu objevujete dávno objevené. Nevím jak se u vás dělají rešerše před řešením výzkumného úkolu. Jestli se nemýlím, než se začne, vždy by se mělo něco vědět o posledním stavu techniky.
Ten přítel, co psal, že v Austrálii se provádí máčení nástavků v parafinu už 30 let má naprostou pravdu a kdybys využil té internetové adresy, kterou tam připsal, najdeš několik let starý manuál "jak a proč máčet nástavky v parafinu". Také je tam to, co ty jsi pracně vyzkoumal, jako např. spotřeba 30g na nástavek, časy ohřívání atd., včetně bezpečnostních předpisů.
Mimochodem, také se tam můžeš dočíst, že nejkratší doba namočení je 10 minut při 150 až 160 st. C. Také se dočteš, že pak pronikne parafin do dřeva max. 5mm po letech a 2mm přes léta. Zajímalo by mě k čemu je pak namočení na 2minuty.
Pro lepší penetraci se také přidávají do parafinu další přísady, ale to vy ve vašem VÚ začnete teprve zkoumat.
Pokud zmiňuješ přítele Jindru, domnívám se, že to je přece jen něco úplně jiného a že by ses mu měl spíš omluvit.

Zdenek





Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 2. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228)
Konečně konstruktivní dotaz.
Cena parafínu se odvíjí od ceny ropy. V současnosti je někde okolo 32 Kč/kg.
Spotřeba je odvíjí od teploty potažmo prohřátí dřeva a dokonalosti odkapání. Jedním kg se nechá ošetřit zhruba 15 až 20 nízkých nástavků.
Na začátek ale musí být v kotli alespoň 50 kg. Pokud je nádoba dostatečně vysoká, dostatek parafínu a nízké nástavky (např. nízký Langstroth) nechají se namáčet dva nástavky najednou.
Čas na jedno máčení se středním prohřátím, tak aby nástavky nevypadali tak jako ty Kubovi, trvá 2 minuty. S manipulacemi maximálně 2,25 min.
Například dnes jsem máčel zhruba 50 nástavků a 20 masivních meziden a i s roztápěním 70 kg to trvalo celkem 3,5 hod.

Nebudu hledat kdo to psal, ale vůbec se mi nelíbila kritika proč něco takového řešíme a dostáváme za to ocenění na výstavách, když se tato metoda používá od dob co je znám parafín.

Proto bych toto rád uvedl na pravou míru.
Pokud vím tak prvním průkopníkem byl pan Přeslička, který toto viděl aplikovat v JAR. Ten předváděl několik fotografií v třešti. Po několika konzultacích jsem zakoupil 200 kg parafínu a pořídil kotel. Současně přesvědčil šéfa, že bychom to mohli aplikovat ve velkém. Po pročítání nákladů jsme usoudili, že tato metoda zaslouží větší pozornost. Poté bylo provedeno několik laboratorních pokusů, kde vyšli příznivé výsledky. Dále následovalo jakési jednání s veterinou. A na závěr publikování.

Já za to nemůžu, že máme akreditovanou laboratoř, která je ochotná a schopná se zabývat tímto problémem.

Jen tak mimochodem, podobně je to i s vozíkem vymyšleným panem Jindrou. Ale o tom třeba jindy

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (81.90.243.255) --- 3. 3. 2007
Kde se bere mor?

Vážené dámy a pánové,diskuse o moru je chvályhodná,ale...Výsledky potlačování moru na NZ ,je zřejmě v něčem jiném.V systémovosti a preciznosti těchto opatření.Když čtu o nedostatcích v léčbě varoázy,je mi jasné, že mor nemůžeme snadno překonat.Máme ho totiž v sobě.Příkladem je údajné zcizení úlů pana Kolomého, i v naší ZO byly zcizeny kompletní úly.Zloději byli včelaři. Namáčení nástavků do horkého parafínu nemůže přeci trvale zaručit ochranu před morem! Je to jakési ukázání cesty, a nechci ho zlehčovat.Toto opatření by muselo seriozně učinit mnoho včelařů v co největším okrsku!Zničit všechny volně se pohybující roje atd.A především.Do parafínu namočit některé z nás...Z D disident

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21243) (21244) (21245)

Nejde o předpoklad, že na NZ nemají mor. Jde o to, že pokud to dělají
desítky let běžně, tak mají vyzkoušený nejlepší a nejlevnější způsob, jak to
dělat. Není pak od věci to od nich prostě převzít. Mohlo by se totiž stát,
že totiž VUVČ nebo někdo jiný vyzkouší během let několik možností, jak to
dělat, po deseti letech se s velkou slávou zavede do velkoprovozů nějaká
metoda a potom se zjistí, že někde to takhle dělají už 30 let. Je ale taky
možné, že to dělají stejně jak to začli dělat před 30 lety, přitom se už
objevily nové poznatky, materiály atd, takže je čas aktualizovat i metodu,
to se nikdy neví předem.
S tou ochranou proti hnilobě to fungovat může na principu, že zahřátím dřeva
na těch 150 a více stupňů dojde k změnám v jeho chemickém složení, společně
s nasáknutým parafínem pak budou nastavky považovány některými dřevokaznými
organismy za jiný materiál než dřevo a proto ho nebudou napadat. Když nic
jiného, likvidují se larvy hmyzu v dřevě. A pokud bylo na výrobu nastavků
použito starší a neodkorněné dřevo někde z půdy, ty larvy tam budou.
Pokud se spóry moru šíří voskem, teoreticky se mohou šířit i parafínem.
Rozdíl je ten, že vosk nejde zahřát bez degradace na teplotu 120 130 st C,
proto se zahřívá ve výrobnách na 115 st C a kvůli zničení spor se vypomáhá
kyselinou. Parafín se zahřát na vysokou teplotu dá. Problém by mohl být v
přílišném spěchu, kdy by nastavky teoreticky mohly ten parafín v lázni
ochladit na moc nízkou teplotu a spory by do něho mohly rozšířit. Asi to
chce mít teploměr do cca 200 - 300 st C a teplotu parafínu průběžně měřit.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 3. 3. 2007
Re: Mor vcelieho plodu (21233) (21234) (21238) (21241)

Moje skúsenosti: MVP som objavil u otca (mal 80 r.), klinický prejav bol potvrdený u 7-mich včelstiev. Veterinárne rozhodnutie bolo :likvidácia ohňom! Likvidáciu robil súdny znalec, ktorý dozeral na spálenie všetkého inventáru (celkom 35 ťažkých úľov). Hovorí sa , že oheň je milosrdný a všetko zahladí, bol to môj najväčší oheň v živote.

Ako som ja vnímal MVP v postihnutých včelstvách? Otec tušil. že je zle a preto ma privolal na kontrolu, (bolo to začiatkom júla). Všetky včelstvá boli zoslabnuté, v medníkoch bez včiel, v plodiskách matka kládla sporadicky vajíčka, plod medzerovitý, sem tam zaviečkovaný, viečka s menším otvorom, niekde celé, larvy rozložené do hustej hnedej masy uloženej v dolnej časti bunky. Rozložená larva sa odstrániť jedine plochým predmetom, ale len so samotnou bunkou, košieľka ju spevňuje. Navyše sa vo včelstvách vyskytovalo vápno Ascoaspheris apis.

Zisťoval som aj aj zápach, ten tam nebol, skôr sa vyskytuje u hniloby plodu.

Ešte jednu zaujímavosť som pozoroval, všetky včelstvá sa značili o tichú výmenu alebo o výmenu matky na záchranu včelstva. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21243) (21244)

Prečo predpokladáte, že na NZ nemajú mor vo včelstvách len preto, že svoje úle namáčajú do horúceho parafínu? Viackrát som stretol v odborných článkoch s vysvetlením, že to robia skôr proti nasiakavosti vody do úľových stien, aby nehnili. 9O rokov včelári bojovali spolu s pomocou vlády s MVP a tento boj nevyhrali, vláda to vzdala a každý včelár je teraz zodpovedný za zdravotný stav svojich včiel.
A ak je pravda, že spóry MVP sa môžu vyskytnúť vo vosku, tak to môže byť aj parafínom.
Ja som sa pred 6-8 rokmi zaoberal prípadmi výskytu moru v
ohraničených enklávach (samozrejme amatérsky), v ktorých sa
mor vyskytol ako vis major, jedna včelnica a dosť. To ma viedlo k tomu, či práve medzisteny by nemohli byť prenášačmi spór MVP ale i iných chorôb. V auguste r.2006 som uverejnil svoje predpoklady na

Http//www.vcely.sk/index.php?name=News§tik=article§sid=141

Netvrdím,že je to tak, len som snažil nejak vysvetliť stav, ktorý nevieme vysvetliť inak. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seremed (82.208.2.221) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21243)

kamarádka na Zélandu včelaří, tak se ji na podrobnosti zeptám....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235)

Je otázka, co je levnější. Jestli najít v JAR nebo kdosi psal tuším, že se
to dělá pár desítek let na Novém Zélandu člověka, který bude ochoten tu
metodu ukázat tam u nich a uvést úskalí nebo jen o tom přečíst a doma to
potom zkoušet a na vlastní triko vyzkoušet, co za problémy při tom mohou
nastat. Jinak ale u většiny "nových" metod bývá pravidlem, že už to kdysi
někdo vymyslel a zkoušel, jen to potom nějak zapadlo.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seremed (82.208.2.221) --- 2. 3. 2007
hleda se mapka

kde najdu mapku nebo seznam s ohnisky a ochr.pasmem moru VP?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 2. 3. 2007
Re: Veelí mor (21233) (21234) (21238)

jen se chci zeptat, jak se vubec mor (až na propadle a mezerovite bunky)
prokevuje??? zapach či jak jinak????
----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 02, 2007 6:06 PM
Subject: Re: Veelí mor


> Já jsem jedno oznámení ,o otevřených úlech s vč. dílem udělal.Bylo to v
> obci Nižbor,tehdy ohnisku moru.Nejdříve panu Lněničkovi na ÚVČSV.Když jsem
> viděl jeho laxnost,vypravil jsem se na min.zemědělství.Myslím,že to byl
> Ing. Pondělíček,možná se ve jménu pletu.Do 3 dnů byly opuštěné úly hasiči
> zlikvidovány. Bylo to rovněž na soukromém pozemku.Je zde povinost každého
> včelaře"jít za věcí",a hlavně se nebát...Z D
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 2. 3. 2007
Re: mor (21163) (21164)

Mno to mi povidej, našel sem si tam Plzeňskej kraj a je to tak 7-8 km ode
mne......


----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 28, 2007 5:16 PM
Subject: Re: mor


> Miloš napsal:
>>Teď jsem se díval na úřední desku veteriny Středočeského kraje, za letošek
> je tam vyhlášených 8 ohnisek.
>>Dokonce u jednoho končí ochranné pásmo 3 km od místa, které jsem měl
> vytipované jako budoucí stanoviště....
> ...........
>
> Tak jsem se taky podíval na vývěsní desku SVS středočeského kraje,
> http://www.svscr.cz/index.php?art=1046
> a našel jsem tam sdělení, že veterina považuje nákazu za zdolanou. (což
> neznamená, že se to nemůže vracet)
> Jiné vyhliášení tam za letošní rok není.
>
> citace:
> Nařízení č.1/2007
> 26.02.2007
> NAŘÍZENÍ KRAJSKÉ VETERINÁRNÍ SPRÁVY PRO STŘEDOČESKÝ KRAJ
> č. 1 /2007
>
> o ukončení mimořádných veterinárních opatření proti nebezpečné nákaze
>
>
>
> Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj, jako místně a věcně
> příslušný orgán státní správy ve věcech veterinární péče podle § 47 odst.
> 1 písm. b) a § 49 odst.1 písm.c) zákona č. 166/1999 Sb.,o veterinární péči
> a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon),v platném
> znění, rozhodla o ukončení mimořádných veterinárních opatření proti
> nebezpečné nákaze – moru včelího plodu nařízených:
>
> 1.Vyhláškou Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj č.7/2005 o
> mimořádných veterinárních opatřeních k prevenci a tlumení moru včelího
> plodu v kraji ze dne 2.9.2005.
>
> 2.Vyhláškou Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj č.4/2006 o
> mimořádných veterinárních opatřeních k prevenci a tlumení moru včelího
> plodu ze dne 7.2.2006
>
>
>
> Nákazu prohlašuje v souladu s ustanovením § 17 odst.1 veterinárního zákona
> za zdolanou
>
> I.
>
> Odůvodnění
>
> Provedení bakteriologického vyšetření na mor včelího plodu ze vzorků zimní
> a letní měli bylo u všech včelstev v ochranném pásmu negativní.Vzhledem k
> tomu, že v nařízené pozorovací době jednoho roku se nevyskytl žádný nový
> případ nákazy a ani nevzniklo podezření na nákazu a byla provedena
> závěrečná dezinfekce, pominuly okolnosti, které si nařízení tohoto
> opatření
> vyžádaly, bylo rozhodnuto, jak je shora uvedeno.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 2. 3. 2007
Re: mor včelařů (21233) (21234) (21238)

Dnes na televizi Nova v 17 hodin byla reportéž od Jana Kolomého,někdo mu tam ukrdl včely i s úly.To si myslím je horší jak mor plodu.Nevěřím,že to bude nový včelař.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (81.90.243.255) --- 2. 3. 2007
Re: Včelí mor (21233) (21234)

Já jsem jedno oznámení ,o otevřených úlech s vč. dílem udělal.Bylo to v obci Nižbor,tehdy ohnisku moru.Nejdříve panu Lněničkovi na ÚVČSV.Když jsem viděl jeho laxnost,vypravil jsem se na min.zemědělství.Myslím,že to byl Ing. Pondělíček,možná se ve jménu pletu.Do 3 dnů byly opuštěné úly hasiči zlikvidovány. Bylo to rovněž na soukromém pozemku.Je zde povinost každého včelaře"jít za věcí",a hlavně se nebát...Z D

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 2. 3. 2007
RE: matečníky (20922) (20924) (20990) (20995) (20997) (21165) (21217) (21221)

604823140, tedy doufám

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
FRANTIŠEK ČIHÁK
Sent: Thursday, March 01, 2007 7:33 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: matečníky

Díky za telefon na p.Nerada

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matečníky
> Datum: 01.3.2007 15:36:29
> ----------------------------------------
> Láďa Nerad telefon v případě zájmu zašlu
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: matečníky
> > Datum: 28.2.2007 20:32:07
> > ----------------------------------------
> >
> >
> >
> > Prosím někoho z okresu Tábor kdo by věděl kde v tomto regionu je
možné
> nakoupit
> > v květnu a červnu matečníky pro tvorbu oddělků. Jsem začínající
včelař. Díky
> za
> > zprávu. Franta
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> > >
> > > Děkuji za zprávu o dostupnosti matečníků v Dole/ výzkumném
ústavu/. Ještě
> by
> > mě
> > > zajímalo jestli někdo neví kde si matečníky opatřit v okrese
Tábor, kde
> mám
> > > stanoviště včel, jsem nezkušený začínají včelař a chci rozšiřovat
oddělky.
> > Díky
> > > Franta Bechyňsko okr. Tábor
> > >
> > >
> > >
> > > > Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené
matečníky
> > > > připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole.
Například v
> našem
> > > > okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve
Dvoře Králové
> > > > shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze
v
> > > > polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již
čekají a hned
> je
> > > > vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba,
po
> kterou
> > > > mohou být matečníky mimo včelstvo.
> > > > S pozdravem Petr.
> > > >
> > > > ----- Original Message -----
> > > > From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > > > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > > > Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
> > > > Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > > Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal
matečníky
> > před
> > > > vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v
něm
> uhelonový
> > > > > rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100
Kč. Vše
> > jsem
> > > > > zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního
trychtýře
> se
> > > > > leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží
pouze k
> > > > > závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení
do
> sklenic.
> > > > > Bez
> > > > > čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/
medu, u
> > > > > letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100
kg. Z
> těchto
> > > > > důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora
5/4,je
> běžně
> > > > > v
> > > > > prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je
nejlepší
> > > > > zvolit
> > > > > střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná
na
> > přesnost,
> > > > > ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti
tomu nic
> > > > > moc.
> > > > > Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je
nejlepší
> > > > > vodní
> > > > > páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to
výborné
> > > > > zařízení
> > > > > do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný
problém.
> > > > > Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 2. 3. 2007
RE: Veelí mor (21233) (21234)

S tím nesouhlasím, záleží na veterináři jestli chce problém řešit

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Milo
Sent: Friday, March 02, 2007 5:23 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Veelí mor

Bohužel, OVS nemá takřka žádné pravomoci - jedno takové ohlášení mám za
sebou. Co je za plotem soukromého pozemku, je pro ně z dosahu - pokud
majitel nechce spolupracovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 2. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228)

Konečně konstruktivní dotaz.
Cena parafínu se odvíjí od ceny ropy. V současnosti je někde okolo 32 Kč/kg.
Spotřeba je odvíjí od teploty potažmo prohřátí dřeva a dokonalosti odkapání. Jedním kg se nechá ošetřit zhruba 15 až 20 nízkých nástavků.
Na začátek ale musí být v kotli alespoň 50 kg. Pokud je nádoba dostatečně vysoká, dostatek parafínu a nízké nástavky (např. nízký Langstroth) nechají se namáčet dva nástavky najednou.
Čas na jedno máčení se středním prohřátím, tak aby nástavky nevypadali tak jako ty Kubovi, trvá 2 minuty. S manipulacemi maximálně 2,25 min.
Například dnes jsem máčel zhruba 50 nástavků a 20 masivních meziden a i s roztápěním 70 kg to trvalo celkem 3,5 hod.

Nebudu hledat kdo to psal, ale vůbec se mi nelíbila kritika proč něco takového řešíme a dostáváme za to ocenění na výstavách, když se tato metoda používá od dob co je znám parafín.

Proto bych toto rád uvedl na pravou míru.
Pokud vím tak prvním průkopníkem byl pan Přeslička, který toto viděl aplikovat v JAR. Ten předváděl několik fotografií v třešti. Po několika konzultacích jsem zakoupil 200 kg parafínu a pořídil kotel. Současně přesvědčil šéfa, že bychom to mohli aplikovat ve velkém. Po pročítání nákladů jsme usoudili, že tato metoda zaslouží větší pozornost. Poté bylo provedeno několik laboratorních pokusů, kde vyšli příznivé výsledky. Dále následovalo jakési jednání s veterinou. A na závěr publikování.

Já za to nemůžu, že máme akreditovanou laboratoř, která je ochotná a schopná se zabývat tímto problémem.

Jen tak mimochodem, podobně je to i s vozíkem vymyšleným panem Jindrou. Ale o tom třeba jindy

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 2. 3. 2007
Re: Včelí mor (21233)

Bohužel, OVS nemá takřka žádné pravomoci - jedno takové ohlášení mám za sebou. Co je za plotem soukromého pozemku, je pro ně z dosahu - pokud majitel nechce spolupracovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (81.90.243.255) --- 2. 3. 2007
Včelí mor

Vážení přátelé,ohledy na nebezpečné jednání některých "včelařů" nejsou na místě.Zde pomůže jedině ohlášení na OVS.Zde končí demokracie.Nastupuje jednání.Nedělejme z jejich jmen dětské doplňovačky..Odložte strach ,získáte svobodu! ZD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 2. 3. 2007
RE: mor včelího plodu,P.K. 28.2.2007 (21151) (21156) (21160) (21220) (21225) (21227) (21229) (21230) (21231)


Emane, jen to klidne praskni. Mame to vsichni za humny tak at se poucime. Ja
to mam do Komarova 10 km.
Frantisek


Emane,
mě by to taky zajímalo. Třeba to někdy pomůže se moru vyhnout.

Ahoj Ivan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (88.100.170.119) --- 2. 3. 2007
Re: mor včelího plodu,P.K. 28.2.2007 (21151) (21156) (21160) (21220) (21225) (21227) (21229) (21230)

Emane,
mě by to taky zajímalo. Třeba to někdy pomůže se moru vyhnout.

Ahoj Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 2. 3. 2007
Re: mor včelího plodu,P.K. 28.2.2007 (21151) (21156) (21160) (21220) (21225) (21227) (21229)

100% nic nezjišťovali. Dělají jen to, k čemu je nutí přímo zákon (někdy ani to ne). Nemají na zjišťování náladu, čas ani peníze.
Tvůj případ je mi jaksi blízký, účastnil jsem se klinické prohlídky pilotního ohniska v Bělečku, kde se rozhodovalo zda pálit vše, nebo jen 2 včelstva. Ukázal jsem na jedinou morovou buňku v rohu na jinak nádherných a souvisle zakladených plodových plástech a naplnilo se tak oněch 50% a tím důvod k likvidaci všeho. Následně se pak zjistil mor i v Hoděšovicích. Nechci tu dlouho prudit a napíšu ti snad na mail moje hypotézy, jak jsi k tomu moru mohl přijít, jen jako detektivní etudu bez důkazů.

------------------
>...ale pro sebe by si to zjistit mohli - ostatně, podle toho, co říkal doktor, to i vypadalo, že si to zjišťovat budou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 2. 3. 2007
Re: mor včelího plodu,P.K. 28.2.2007 (21151) (21156) (21160) (21220) (21225) (21227)

Eman: Veterina ti nic nezjišťovala, neměla důvod. Nechci dělat nepodložené dedukce, ale musíš uznat, že možné je všechno.

Nemyslel jsem, že by to měla zjišťovat mně, ale pro sebe by si to zjistit mohli - ostatně, podle toho, co říkal doktor, to i vypadalo, že si to zjišťovat budou. Z toho, že se nikde žádné další ohnisko neobjevilo dovozuji, že pokud něco zjišťovali, nenašli nic. Což může mít také různá vysvětlení. Jak píšeš - možné je všechno.

Eman: Chci příčiny pochopit, ne řešit.

No právě, taky bych rád znal příčinu, především kvůli poučení do budoucna. Tím, že jsem byl v dané oblasti jediný s morem (a navíc zelenáč zelenej) to může ukazovat na to, že jsem někde něco kardinálně pros*al, ale zatím nemůžu přijít na to, co to bylo. Ale moru jsem se bál díky historkám, které jsem o něm slyšel dávno před tím, než jsem si včely pořídil (proto jsem si ho asi taky celkem rychle všimnul), takže jsem se snažil vyhnout se takovým těm obvyklým chybám (pochybný zdroj včelstev, úlů, pomůcek...).

Škoda, že se u nás nevyšetřovala zimní měl na spory P.L., pořád to bylo ještě méně než 5 let po zdolání nákazy v sousední vesnici a tudíž v době doporučované "zvýšené bdělosti". Možná se to mohlo chytit ještě v preklinickém stadiu.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224)

Jak je to finančně náročné a kolik kilo je potřeba Vyplatí se to vůbec a jaká je spotřeba parafinu a času na nástavek Moc si to neumím představit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> Předmět: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem
> Datum: 02.3.2007 11:54:31
> ----------------------------------------
> Původní zpráva Radim Pol??ek :
> Znamená to, že čím vice bude dřevo při
> > vyšší teplotě v parafínu, tím více uteče různé vázané vlhkosti ze dřeva a
> > tím více bude dřevo nastavku pracovat. Nastavek se může zkroutit nebo se
> > objevit praskliny. Má s tím někdo konkrétní zkušenosti?
>
> moc zkusenosti nemam, zatim jen 50-60 naparafinovanych nastavku, ale s kroucenim
> ci praskanim behem parafinovani ci po nem jsem se nesetka - a to byly nastavky
> privezene ze vcelnice - t.z. vlhkost odpovidajici vystaveni ve volne prirode
> (nijak moc nevysousene).
> pred naparafinovanim vcelku pracovaly, nekde mi i utrhly vruty (nekvalitni). po
> naparafinovani to ustalo - zustavaji v poloze jako pri/pred parafinovanim -
> vlhkost uz neprijimaji ani nevydavaji.
>
> pro nekoho muze byt problemem barevna zmena - kazdy nastavek se prismazi do
> jineho odstinu :-)
>
> jd
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 2. 3. 2007
Re: mor včelího plodu,P.K. 28.2.2007 (21151) (21156) (21160) (21220) (21225)

Veterina ti nic nezjišťovala, neměla důvod. Nechci dělat nepodložené dedukce, ale musíš uznat, že možné je všechno. Chci příčiny pochopit, ne řešit.
Jedna morová historka ze života, kterou mám z první ruky a oka a snad tě pobaví. Kamarád, velký chovatel, potřeboval přesunout koč. vůz o pár km. Protože je to známá pečlivka, nemusel, ale dal si předem vyšetřit měl v Dolu. Našli mu spory 10na3. Rána. V minulosti byl mor nejblíž asi 10 km od něj.
Prohlédli jsme všechna včelstva v nejbližším okolí (nemuseli, veterinu to oficiálně nezajímalo). Nic. Neměl klid, je to pro chovatele matek smrtelná rána. Vyrobil nová dna a vyměnil je všude, za 2 měsíce nový rozbor spadu měli v Dolu a nic se nenašlo - NULA spor. Od té doby klid. Chápeš to? Já moc ne.

----------------------------------------
>.............O obou zdrojích jsem veterinu informoval. Nevím, jestli něco zjišťovali, rozhodně ale nezjistili žádný problém (jak vyplývá z jejich úřední desky).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi (194.228.235.12) --- 2. 3. 2007
Beroun

Zdravím Všechny,
nemáte někdo kontakt na včelaře z Berouna?
Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 2. 3. 2007
Re: mor včelího plodu,P.K. 28.2.2007 (21151) (21156) (21160) (21220)

Eman: A včely byly taky nové?, Odkud jsi je dostal?

Dvě včelstva jsem dostal za pár korun z pozůstalosti (zprostředkoval mi to jednatel místní ZO ČSV), a zbývající dvě včelstva (údajně vyzimované oddělky) jsem koupil podstatně dráž od jednoho váženého místního chovatele.

O obou zdrojích jsem veterinu informoval. Nevím, jestli něco zjišťovali, rozhodně ale nezjistili žádný problém (jak vyplývá z jejich úřední desky).

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 2. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216)

Původní zpráva Radim Pol??ek :
Znamená to, že čím vice bude dřevo při
> vyšší teplotě v parafínu, tím více uteče různé vázané vlhkosti ze dřeva a
> tím více bude dřevo nastavku pracovat. Nastavek se může zkroutit nebo se
> objevit praskliny. Má s tím někdo konkrétní zkušenosti?

moc zkusenosti nemam, zatim jen 50-60 naparafinovanych nastavku, ale s kroucenim ci praskanim behem parafinovani ci po nem jsem se nesetka - a to byly nastavky privezene ze vcelnice - t.z. vlhkost odpovidajici vystaveni ve volne prirode (nijak moc nevysousene).
pred naparafinovanim vcelku pracovaly, nekde mi i utrhly vruty (nekvalitni). po naparafinovani to ustalo - zustavaji v poloze jako pri/pred parafinovanim - vlhkost uz neprijimaji ani nevydavaji.

pro nekoho muze byt problemem barevna zmena - kazdy nastavek se prismazi do jineho odstinu :-)

jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seremed (80.95.109.154) --- 2. 3. 2007
Re: matečníky (20922) (20924) (20990) (20995) (20997) (21165) (21217) (21221)

to sem zvědavej jak se s Neradem domluvíš......občas to fakt nejde

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 2. 3. 2007
Re: glycerol (21214) (21215) (21219)

slyšel sem ,že se včely dokrmujou nějakým laciným sladkým roztokem z výroby limonád.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 1. 3. 2007
Re: matečníky (20922) (20924) (20990) (20995) (20997) (21165) (21217)

Díky za telefon na p.Nerada

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matečníky
> Datum: 01.3.2007 15:36:29
> ----------------------------------------
> Láďa Nerad telefon v případě zájmu zašlu
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: matečníky
> > Datum: 28.2.2007 20:32:07
> > ----------------------------------------
> >
> >
> >
> > Prosím někoho z okresu Tábor kdo by věděl kde v tomto regionu je možné
> nakoupit
> > v květnu a červnu matečníky pro tvorbu oddělků. Jsem začínající včelař. Díky
> za
> > zprávu. Franta
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> > >
> > > Děkuji za zprávu o dostupnosti matečníků v Dole/ výzkumném ústavu/. Ještě
> by
> > mě
> > > zajímalo jestli někdo neví kde si matečníky opatřit v okrese Tábor, kde
> mám
> > > stanoviště včel, jsem nezkušený začínají včelař a chci rozšiřovat oddělky.
> > Díky
> > > Franta Bechyňsko okr. Tábor
> > >
> > >
> > >
> > > > Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené matečníky
> > > > připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole. Například v
> našem
> > > > okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve Dvoře Králové
> > > > shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze v
> > > > polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již čekají a hned
> je
> > > > vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba, po
> kterou
> > > > mohou být matečníky mimo včelstvo.
> > > > S pozdravem Petr.
> > > >
> > > > ----- Original Message -----
> > > > From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > > > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > > > Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
> > > > Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > > Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky
> > před
> > > > vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm
> uhelonový
> > > > > rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše
> > jsem
> > > > > zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře
> se
> > > > > leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> > > > > závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do
> sklenic.
> > > > > Bez
> > > > > čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> > > > > letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z
> těchto
> > > > > důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je
> běžně
> > > > > v
> > > > > prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší
> > > > > zvolit
> > > > > střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na
> > přesnost,
> > > > > ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic
> > > > > moc.
> > > > > Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší
> > > > > vodní
> > > > > páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné
> > > > > zařízení
> > > > > do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> > > > > Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 1. 3. 2007
Re: mor včelího plodu,P.K. 28.2.2007 (21151) (21156) (21160)

A včely byly taky nové?, Odkud jsi je dostal?

--------------------------------
From: "Petr J. Borský"
> To mi právě leží v hlavě a není mi to jasné. Jak už jsem tu loni psal, po
> roce včelaření jsem si našel mor. Měl jsem nové úly, nové rámky, nové dílo
> na (doufám) prověřených mezistěnách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 1. 3. 2007
RE: glycerol (21214) (21215)

Proč?


__________________________________________________________________
Ing. Pavel Samojlovič
COMMODITY TRADING s.r.o.
Daskabát 27, 77900 Olomouc

Tel: +420 585 234 731
Fax: +420 585 751 120
Gsm: +420 602 175 228
www.comtrade.cz
__________________________________________________________________

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Gabriel Kominek
Sent: Thursday, March 01, 2007 2:39 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: glycerol

Glycerol, neboli glycerín, systematickým názvem 1,2,3-propantriol, je
hygroskopická bezbarvá viskózní kapalina bez zápachu, sladké chuti. Je
důležitou biogenní organickou sloučeninou, neboť je ve formě svých esterů
součástí tuků.
Nedá sa použiť na krmenie.
G.K
----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 01, 2007 11:35 AM
Subject: glycerol


> Vážení,
>
> chtěl bych se na Vás obrátit s velmi zapeklitou otázkou.Naše firma
> obchoduje a vyrábí glycerol( glycerin). Protože je sladké chuti,
> zrovna dnes se na mě obrátil jeden včelař zda by se nedal použít jako
> náhradní krmení pro včely.
> Co na to odborníci ?
>
> Pavel
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2085 (20070228) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 3. 2007
Re: glycerol (21214)

Je to dost chemicky odlišná látka od cukru - trojmocný lineární alkohol.
Pokud není pro včely rovnou jedovatý, nejspíš nemají potřebné enzymy pro
jeho štěpení na energii a zřejmě by ho nedokázaly v buňkách skladovat, je
mnohem více hydroskopický než cukerné zásoby. Je to spíš otázka pro VUVČ v
Dole. Pokud je to potravinářský glycerol, spíše by se využil jako přísada do
medoviny v řádu jednotek procent, měl by zjemňovat chuť. Nebo na masti na
pleť místo přídavku lihu a části přídavku sádla nebo vaseliny, na pleť je
šetrnější než líh. Odhaduji taky, že malý přídavek do medu by mohl zpomalit
jeho krystalizaci.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 1. 3. 2007
Re: matečníky (20922) (20924) (20990) (20995) (20997) (21165)

Láďa Nerad telefon v případě zájmu zašlu
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matečníky
> Datum: 28.2.2007 20:32:07
> ----------------------------------------
>
>
>
> Prosím někoho z okresu Tábor kdo by věděl kde v tomto regionu je možné nakoupit
> v květnu a červnu matečníky pro tvorbu oddělků. Jsem začínající včelař. Díky za
> zprávu. Franta
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> >
> > Děkuji za zprávu o dostupnosti matečníků v Dole/ výzkumném ústavu/. Ještě by
> mě
> > zajímalo jestli někdo neví kde si matečníky opatřit v okrese Tábor, kde mám
> > stanoviště včel, jsem nezkušený začínají včelař a chci rozšiřovat oddělky.
> Díky
> > Franta Bechyňsko okr. Tábor
> >
> >
> >
> > > Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené matečníky
> > > připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole. Například v našem
> > > okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve Dvoře Králové
> > > shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze v
> > > polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již čekají a hned je
> > > vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba, po kterou
> > > mohou být matečníky mimo včelstvo.
> > > S pozdravem Petr.
> > >
> > > ----- Original Message -----
> > > From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > > Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
> > > Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > > Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky
> před
> > > vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > > > ----------------------------------------
> > > > Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> > > > rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše
> jsem
> > > > zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> > > > leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> > > > závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic.
> > > > Bez
> > > > čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> > > > letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> > > > důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně
> > > > v
> > > > prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší
> > > > zvolit
> > > > střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na
> přesnost,
> > > > ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic
> > > > moc.
> > > > Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší
> > > > vodní
> > > > páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné
> > > > zařízení
> > > > do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> > > > Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem

Dřevo je velice dobrý izolační materiál. Teplota a doba v parafínu není dána
teplotou zničení spor, ale dobou, po kterou se musí ohřát celá hmota dřeva
na teplotu 120 ? 140? , prostě takovou, aby byl mor plodu spolehlivě zničen.
Ty vyšší teploty jsou proto, že při vyšším rozdílu teplot - vyšší teplotě
parafínu stoupá teplota v hmotě dřeva rychleji a tudíž nastavek může být v
lázni kratší dobu.
Druhá věc je otázka vlhkosti dřeva. Nedá se to brát tak, že při zahřátí na
100 st C uteče veškerá vlhkost, protože voda vaří pri 100 st C. Dřevo
obsahuje různou vlhkost, která je ve dřevě vázána s různou silou. A která
ovlivňuje tvarovou stálost dřeva. Znamená to, že čím vice bude dřevo při
vyšší teplotě v parafínu, tím více uteče různé vázané vlhkosti ze dřeva a
tím více bude dřevo nastavku pracovat. Nastavek se může zkroutit nebo se
objevit praskliny. Má s tím někdo konkrétní zkušenosti?
Extrémní ztráta vlhkosti ze dřeva začíná okolo teploty 220 st C, ze dřeva
utíká i voda obsažená přímo ve stavebních jednotkách celulózy - glukóze a
obecně všechna voda - dřevo začíná uhelnatět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 01, 2007 9:55 AM
Subject: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Nevím, jestli je 5 minut při teplotě 150°C dostatečné. Podle odkazu
> http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=77&typ=1&val=38321&ids=0
> ve výzkumném ústavu desinfekci zkouší při teplotě okolo 200°C. Zdá se mi
> to na parafín už hodně velká teplota - bude tam velké riziko
samozvplanutí.
> Kdysi jsem posílal do konference Optimal odkaz na desinfekci nástavků z
> Nového zélandu:
> http://www.rirdc.gov.au/reports/HBE/01-051.pdf
> kde s tím mají již 30 let zkušeností. Píšou tam, že pro efektivní
> desinfekci je potřeba mít alespoň 150-160°C po dobu minimálně 10 minut!
>
> Milan Čáp
>
> Eman napsal(a):
>
> >Úly od moru nelze dezinfikovat, ty se musí spálit. Výjimkou jsou
jednoduché
> >tenkostěnné nástavky, které se dají dezinfikovat v roztaveném parafinu
150
> >st.C, 5 minut.
> >
> >

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek (e-mailem) --- 1. 3. 2007
Re: glycerol (21214)

Glycerol, neboli glycerín, systematickým názvem 1,2,3-propantriol, je
hygroskopická bezbarvá viskózní kapalina bez zápachu, sladké chuti. Je
důležitou biogenní organickou sloučeninou, neboť je ve formě svých esterů
součástí tuků.
Nedá sa použiť na krmenie.
G.K
----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 01, 2007 11:35 AM
Subject: glycerol


> Vážení,
>
> chtěl bych se na Vás obrátit s velmi zapeklitou otázkou.Naše firma
> obchoduje
> a vyrábí glycerol( glycerin). Protože je sladké chuti, zrovna dnes se na
> mě
> obrátil jeden včelař zda by se nedal použít jako náhradní krmení pro
> včely.
> Co na to odborníci ?
>
> Pavel
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2085 (20070228) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 1. 3. 2007
glycerol

Vážení,

chtěl bych se na Vás obrátit s velmi zapeklitou otázkou.Naše firma obchoduje
a vyrábí glycerol( glycerin). Protože je sladké chuti, zrovna dnes se na mě
obrátil jeden včelař zda by se nedal použít jako náhradní krmení pro včely.
Co na to odborníci ?

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem

Vidím, že zase moje příspěvky putují někde po internetu desítky minut.
Odesláno v 12,21

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 3. 2007
Re: Skluz ve vydání MV 1 a 2/2007 (21206)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vlastimil V. Protivínský (89.24.4.81) --- 1. 3. 2007
Skluz ve vydání MV 1 a 2/2007
Výrobu časopisu MODERNÍ VČELAŘ již nezajišťuje
jeho zakladatel a do 31. 12. 2006 šéfredaktor Mgr. Vlastimil Protivínský, ale nový vydavatel Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ.

Čísla 1/2007 a 2/2007 přesto, že již měla vyjít, jsou zatím stále ve výrobě.

Aktuální informace o termínu vydání získáte na tel. č. 606 793 372 nebo 728 717 375

Všem čtenářům i distributorům se tímto PSNV-CZ omlouvá.

www.modernivcelar.cz
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
chtěl bych se Vás zeptat, jest-li budete archivovat časopisy Moderní včelař i z roku 2006???
Je to výborný časopis!!!
Děkuji za odpověd.

zdarvím...........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21082) (21086) (21094) (21107) (21134) (21135) (21141) (21142) (21174) (21181) (21203) (21204)

Parafín je technický produkt stejně jako třeba barvy a proto by měl mít
výrobce technické listy, kde uvádí kromě jiného i teplotu vzplanutí. Jinak
je to směs alkanů, kde v řadě metan, etan, propan ... benzín...nafta...
petrolej... minerální oleje... parafíny mají parafíny nejdelší řetězec,
nejvyšší bod tání a varu atd. Získává se z ropy.
Potom mohou být parafíny upravené různými příměsemi třeba pro výrobu
svíček, parafínové zábaly atd .

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 1. 3. 2007
Re: mor včelího plodu,P.K. 28.2.2007 (21151) (21156) (21160) (21190)

Karel: ...Já si myslím (a není to prvý případ o kterém jsem slyšel), že tvé včely si prostě vytáhly Černého Petra (...) a na ostatní včelstva už nic nezbylo...

Kéž bys měl, Karle, pravdu.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 1. 3. 2007
Re: Medomety Mineli (20940) (20942) (20944) (20952) (20954) (20962) (20964) (20967) (20971) (21006) (21035) (21065) (21150) (21177)

kozlík: Podle obrázků by ho měli prodávat i s elektrickým pohonem.Tam jsi se na cenu neptal?

Viz http://www.mineli.de/xtcommerce/

Cena za dopravu bude, předpokládám, stejná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (e-mailem) --- 1. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21082) (21086) (21094) (21107) (21134) (21135) (21141) (21142) (21174) (21181) (21203) (21205)

R> Kdo by mi mohl objasnit vice o AFB a EFB, predem dekuji!

Angličtina používá tuto terminologii:

AFB - American Foulbrood
je česky mor včelího plodu (způsobovaný Paenibacillus larvae)

EFB - European Foulbrood
je česky hniloba včelího plodu

Ahoj Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 1. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21082) (21086) (21094) (21107) (21134) (21135) (21141) (21142) (21174) (21181) (21203) (21204)

Domníval jsem se, že je to okolo těch 160°C, ale našel jsem bezpečnostní
list
http://www.silvaco.cz/files/bezpecnostni%20listy/cilove/Oleje%20BL/PARAMO/BL%20-%20parafiny,%20gace/parafiny_r.pdf
kde uvádějí 260°C

Milan Čáp

Tomá Jaša napsal(a):

>Z vlastní zkušenosti. Parafín rozehřívám na 200°C i 220°C a parafínu to zle
>nedělá, ale dřevo poměrně rychle začíná tmavnout. Podobně jako hranolek ve
>fritovacím hrnci.
>Podle tabulek je teplota varu parafínu 330°C a vzplanutí jsem nikde
>nenašel. Jste-li někdo šikovnější můžete tuto teplotu dohledat, taky by mě
>zajímala.
>
>
>Tomáš Jaša
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil V. Protivínský (89.24.4.81) --- 1. 3. 2007
Skluz ve vydání MV 1 a 2/2007

Výrobu časopisu MODERNÍ VČELAŘ již nezajišťuje
jeho zakladatel a do 31. 12. 2006 šéfredaktor Mgr. Vlastimil Protivínský, ale nový vydavatel Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ.

Čísla 1/2007 a 2/2007 přesto, že již měla vyjít, jsou zatím stále ve výrobě.

Aktuální informace o termínu vydání získáte na tel. č. 606 793 372 nebo 728 717 375

Všem čtenářům i distributorům se tímto PSNV-CZ omlouvá.

www.modernivcelar.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek (88.101.92.87) --- 1. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21082) (21086) (21094) (21107) (21134) (21135) (21141) (21142) (21174) (21181) (21203)

Desinfekce parafinem:

Trosku se musim smat, kdyz se v CR rozdavaji zlate medaile a jine oceneni za neco, co ve svete funguje pres 5O let a staci to tedy okopirovat, neni na tom nic moc k vymysleni... Konkretne Novy Zeland bojuje s morem palenim a tem, komu to polovil inspektori desinfekci - nejcasteji horkym parafinem.

Co to znamena?

"vykoupat" nastavek (samozrejme tenkosteny, jiny tam skoro ani nenajdete - v lazni parafinu 160 st. C po dobu 10 minut. tech 200 st. je pri otevrenem ohni na povazenou a nebezpecne (vzplanuti)

Maji na to pekne kotle pod kteryma topi klasicky drevem, odpadem ze starych nastavku. Dulezite je zbavit smes vody a pak nepodpalit vlastni parafin.

Vice napr. na http://www.beekeeping.co.nz/modules.php?op=modload&name=Sections&file=index&req=viewarticle&artid=175&page=1&title=

Jinym problemem je puvodce tamniho moru - jmenuji ten mor jako americky (AFB - american foulbrood) a toho "naseho" evropskeho (EFB) se boji a nastesti ho tam jeste nemaji.

Kdysi jsem na to reagoval na www.vcely.sk (prispevek kopiruji nize)

Kdo by mi mohl objasnit vice o AFB a EFB, predem dekuji!

Radek Kobza



Re: Kontrola moru včelieho plodu - novozélandská metóda (Skóre: 1)
podľa radekk v Friday, 22 September 2006 (11:11:27) CEST
(O užívateľovi | Poslať správu)
Clanek o novozelandskem pristupu k MVP je jiste zajimavym pohledem, pro podrobnejsi obrazek je treba dodat nekolik podrobnosti.

1. Vcelarstvi na Novem Zelande bojuje predevsim s tzv. American Foulbrood (AFB) - "americky" mor vceliho plodu. Puvodcem je bakterie Paenibacillus larvae. European Foulbrood (EFB), jehoz primarnim puvodecem je Melissococcus pluton s naslednou infekci Bacillus alvei, se "zatim" ma NZ nevyskytuje.

Srovnani infekcnosti obou MVP se v literature rozchazi, novozelandstvi vcelari se ale zavlaceni EFB brani "zuby nehty". Bohuzel i pres demonstarace pred vladni budovou ve Wellingtonu, hlavnim meste NZ, mimojine nazyvanou Beehive (vceli ul) - stavba pripomina slameny ul - vlada koncem cervence 2006 povolila dovoz medu z Australie (soucast otevirani trhu, vymenou mohou novozelnadsti farmari ocekavat otevreni australskeho trhu pro sva jablka). Stanovila sice podminku tepelneho osetreni (80stC), nicmene vcelari ocekavaji, ze o svou vyhodu "EFB free" zeme brzy prijdou.

2. Soucasna vcelarska diskuze se ale vztahuje k aktualnimu prolomeni prirozene bariery (Cook pruliv mezi severnim a jiznim ostrovem) a zavlceni Varroa destructor na Jizni ostrov. Novozelandske farmareni je zalozeno na pastve (jak masny, tak dojny skot, ovce, jeleni..) a vyznamnou slozku tvori jeteloviny. aK jejich rozmnozovani je potreba vcelstev (i proto byla vcela na NZ v 19.stoleti introdukovana) a cele odvetvi se ted obava o pokles stavu vcelstev a tim zhorsene opylovaci sluzby. Reseni jsou ruzna, napr. skupina zainteresovanych vcelaru na severu jizniho ostrova, kde se nachazi zona s infikovanymi vcelstvy organizuje prevoz napadenych vcelstev na severni ostrov, kde je odproda tamnim vcelarum (Severni Ostrov ma V.D. od roku 2001, kdy - nikdo nevi jak - se V.D. objevil v okoli nejvetsiho mesta na NZ, Aucklandu). Vlada na podporu tohoto programu jiz vyclenila cca 103 milionu NZ$ (1 NZ dolar = cca 13 Kc)

Jen pro srovnani: HDP Noveho Zelandu je z vice jak 50 procent tvoreno zemedelstkou vyrobou!. I proto je farmareni a jeho problemy dennim chlebem zprav a politiku.

Chtel bych jen upresnit, ze i pres snahu vladni organizace Biosecurity NZ, ktera ma za ukol strezit brehy NZ od zavleceni nepuvodnich organizmu, se podari turistum provest na uzemi NZ cca 80 tun medu rocne! A to prosim zminene "reality show" nelzou - na letisti vam pes vycmucha jablko zapomenute v tasce, urednik zkontroluje podrazku obuvy, jestli nenesete "infikovane bahno" a v pripade nespokojenosti vam boty na 20min zabavi a vydesinfikuji. S outdoorovym vybavenim - napr. stanem, se tato procedura deje automaticky.

Vcelareni na NZ je hodne odlisne od toho, co mame v CR ci SK. Prevazuji profesionalni vcelari ( i kdyz za poslednich 15 let enormne narusta pocet hobby vcelaru) a proto se nelze divit, ze vcelari resi vetsinu problemu aktivne, bez prilisneho spolehani na "organizace" ci "vladu".

Jednou cestou je i slechteni vcely - vcelari se zde s italskou vlaskou. Pred par lety ale zacal jeden slechtitel dovazet sperma z nemecka vcely kranske (zive vcely vlada nepovolila privest; na druhou stranu kazdy rok NZ expeduje stovky vcelstev do celeho sveta) a krizenim se snazi bojovat proti V.D. I to je jeden z obrazku jak vcelareni na NZ funguje.

Tento pohled mi umoznuje muj soucasny pobyt na NZ, rozhovory s mistnimi vcelari a take mistni ruralni tisk se problemum vcelaru venuje.

S pozdravem do podzimni Evropy z jarniho Zelandu

Radek Kobza





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 1. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21082) (21086) (21094) (21107) (21134) (21135) (21141) (21142) (21174) (21181) (21203)


Z vlastní zkušenosti. Parafín rozehřívám na 200°C i 220°C a parafínu to zle nedělá, ale dřevo poměrně rychle začíná tmavnout. Podobně jako hranolek ve fritovacím hrnci.
Podle tabulek je teplota varu parafínu 330°C a vzplanutí jsem nikde nenašel. Jste-li někdo šikovnější můžete tuto teplotu dohledat, taky by mě zajímala.
Co se bezpečnosti práce týká, tak 50 a více kg zas tak snadno nepřehřejete tak aby vzplanul. Ale horší je to při čištění nádoby pokud si chcete pomoc teplem a hadrem. S hašením už mám taky zkušenosti. Hlavně ne vodou!!!

A co se týká spor moru, tak při laboratorním pokusu vyšlo snížení koncentrace z 1000 000/g na 10/g při 160°C za 10 min.

Tato koncentrace se běžně v úlech nevyskytuje a když ano tak smrdí tak, že je každý ochotně spálí i bez nařizování veterinářem.
Jaké ošetření použít na koncentraci 1000/g s přihlédnutím k zalepení všech pórů s požadavkem dostat koncentraci na únosnou hranici??

Jako pravidelné snižování infekčního tlaku pomocí dezinfekce horkým parafínem v souběhu s dostatečnou obměnou díla i rámků si myslím, že to není špatná metoda.

Taky bych chtěl poděkovat za nedávný příspěvek panu F. Kašparovi. Který dokazuje, že dodržování hygieny postačuje k udržení nákazy.

Podle mého názoru jsou úplně největší hrozbou úly v nevyřízené pozůstalost. Pole mě by se takovéto úly měli bez milosti pálit pokud jim není méně než např. 8 let.

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 1. 3. 2007
Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21082) (21086) (21094) (21107) (21134) (21135) (21141) (21142) (21174) (21181)

Nevím, jestli je 5 minut při teplotě 150°C dostatečné. Podle odkazu
http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=77&typ=1&val=38321&ids=0
ve výzkumném ústavu desinfekci zkouší při teplotě okolo 200°C. Zdá se mi
to na parafín už hodně velká teplota - bude tam velké riziko samozvplanutí.
Kdysi jsem posílal do konference Optimal odkaz na desinfekci nástavků z
Nového zélandu:
http://www.rirdc.gov.au/reports/HBE/01-051.pdf
kde s tím mají již 30 let zkušeností. Píšou tam, že pro efektivní
desinfekci je potřeba mít alespoň 150-160°C po dobu minimálně 10 minut!

Milan Čáp

Eman napsal(a):

>Úly od moru nelze dezinfikovat, ty se musí spálit. Výjimkou jsou jednoduché
>tenkostěnné nástavky, které se dají dezinfikovat v roztaveném parafinu 150
>st.C, 5 minut.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76631 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 21203 do č. 21263)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu