78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295) (21296) (21298)

LÍpa velkolistá, (Tilia grandifolia) se od Lípy širolisté, (Tilia platifilus) liší pilovitými zoubky na listu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Medovanie lip
> Datum: 05.3.2007 00:26:55
> ----------------------------------------
> Podle internetu lípa velkolistá je lípa širokolistá. Lípa srdčitá je lípa
> malolistá.
>
> Co se týká výskytu, tady hodně pomohla zřejmě doba socialismu, kdy lípami
> hlavně malolistými zarostlo hodně pozemků nevhodných k velkovýrobě, které
> byly dříve obdělávány různými kovozemědělci, různé malé lesíky a pastvinky
> kolem potoků a podobné. Aspoň tady u nás, kde jsou na hodně místech lípy
> hlavní červencovou snůškou.
>
> Co se týká medování, jsou roky, kdy meduje hlavně květ a med je potom úplně
> světlý až bílý, podobný vzhledově akátovému medu, akorát bez pastování tuhne
> ve velice tvrdou hmotu a jsou roky, kdy meduje hlavně lípová medovice. Med
> je potom tmavý a typicky medovicový. Málokdy nemeduje nic. Lipový květ
> potřebuje na medování vlhko, dusno a teplé noci. Lípa se taky vyznačuje
> střídáním intenzity květů. Pokud je květů hodně, potlačí násadu květových
> pupenů na příští rok a potom je květů málo, tak 1/3. Platí to hlavně pro
> lípu malolistou, s snůškou z lípy velkolisté nemám zkušenosti, připadá mi,
> že z lípy velkolisté by i mohla být snůška ještě lepší, i když kratší.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 04, 2007 11:17 PM
> Subject: Re: Medovanie lip
>
>
> Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z
> toho jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a
> velkolistá Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.
>
> pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295) (21296)

omlouvám se
malolistá mělo být v závorce, je to synonymum pro srdčitou A NENAPSAL JSEM TAM Lípu stříbrnou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Medovanie lip
> Datum: 04.3.2007 23:17:38
> ----------------------------------------
> Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z toho
> jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a velkolistá
> Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Medovanie lip
> > Datum: 04.3.2007 22:29:19
> > ----------------------------------------
> > Pre Aleša
> > Možno v Česku je vo výskyte líp lepšia ako na Slovensku, alen u nás po
> > dedinách sa vyskytujú možno 5-10 líp, v lesoch sú niekde lipy medzi
> > ostatnými listnáčmi, ale, že by sa dal vytočiť med s líp je len prianie.
> > Poznám jedno také miesto kde včelári aj kočovali (, ale ako tam prišli s
> > kočovnými vozmi tak aj odišli.
> > Anton Jurík v knižke o medo a peľonosných stromov o lipe napísal: včely sú
> > schopné priniesť z jedného hektára 5x20kg medu, teda pre vtedajší jeden
> > medník 20 kg medu. Keď predpokladám, že na jeden ha sa pri výsadbe v spone
> > 10x10 líp, tak tie množstvá sú po dedinách smiešne. Mám skúsenosť, že keď
> > med z líp, tak je to med medovicový.
> > Posledné roky som zistil, že med ktorý včelári považujú za lipový včely
> > prinášajú z nevädze lúčnej- chrpy luční Po zániku družstiev sa rozmnožila
> > na opustených lúkach a pastvinách. Anton
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292) (21299)

Pokud jde jen o trafo na zatavování, vedle napětí musí mít i určitou
"výdrž". Do drátků jde proud v rozmezí 3 - 6 ampér. jenže trafo, které má
12 - 15 - 24 voltů a dává trvale 6 ampér je dost drahé i těžké. A zase z
nějakého šrotu těžko sehnatelné. Stačí trafo, které podle parametrů při těch
napětích může dávat trvale proud od cca 1 ampéru výš, takové trafo na těch
pár sekund ten proud do těch 6 ampérů dodá bez poškození, je třeba jen mezi
zatavováním rámků dělat přestávky, aby vinutí vychladlo. A lépe se v různém
šrotu - zesilovačích nebo některých starých televizích atd nebo bazarech
hledá. Důležité je při zabudování do nějaké krabice a používání kvalitně
propojit sekundární vinutí s nulákem proti probití síťového napětí přes
izolaci trafa. Totéž zvládne jednoduchá autonabíječka typu trafo- diody,
kromě nejlevnějších šuntů mají kvůli spolehlivosti ty diody předimenzované.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
pozvanka na seminar o moru (21278) (21295) (21296)



Važení přátelé.
Vzhledem k tomu,že se jedná o velmi aktuálni téma. Dovoluji si vás pozvat na
seminář OV ČSV, o. s., Hradec Královéna s názvem:
Organizační zabezpečení léčení včel
se zvláštním zaměřením na varroázu
a mor včelího plodu

Seminář se koná v sobotu 24. března 2007 od 9 hodin v jídelně Základní školy
na Jiráskově náměstí v Hradci Králové.
(Od Hlavního nádraží autobusem MHD č. 12, druhá zastávka). Přednášejí MUDr.
Radek Hubač a Karel Vrzáň, učitelé včelařství.
Všichni jste srdečně zváni.
František Rousek
místopředseda OV ČSV Hradec Králové


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 5. 3. 2007
RE: Drátky (21267)

Já používám klasické drátky, u míry 39x24 drátkuji 4 svisle (směr drátků trochu připomíná písmeno W, aby mezistěny nesjížděly). Drátky napnu tak, až se spodní loučka o několik mm prohne. Při zatavování (požívám skoro 18V z trafa) se drátky rožhaví, prohnutá spodní loučka jako péro je drží napnuté, rámek s drátky okamžitě přitlačím na mezistěnu a během několika vteřin to je hotové. Neumím si představit něco rychlejšího. Voští vyřezávám i s drátky, drahých nerezových by mi asi bylo líto.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Kořenský
Sent: Sunday, March 04, 2007 9:31 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Drátky

Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez drátky,které jsou nyní k dostání?Ty původní pocínované se poměrně při elektrickém zatavování pronášejí a vytahují.Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 5. 3. 2007
Re: Medomet (21293)

novy medomet s el. pohonem nebo aspon ten pohon k memu stavajicimu medometu.
.......
Vzhledem k nejisté situaci jsem neinvestoval do nového medometu. Ale koupil jsem ke starému pohon. Ten můj byl "nový" nepoužitý, ale ještě socialistický - vyráběl ho tehdy nějaký státní podnik Mikroelektronika, nebo tak nějak, ale viděl jsem ho ještě prodávat. Jedná se o plochý jackl profil, na něm jsou dva/tři? vypínače a potenciometr k regulaci otáček + svislý motor . V elektronice je několik 555. Jsme s ním velmi spokojen, a pokud nepostavím novou medárnu, zůstanu u něj. Abych nezapoměl, je na 12V, ale trafo dneska není problém. Nebo zaparkovat auto u včelína ( a bacha aby zbylo na nastartování:-)
Myslím, že stejně jak jsem jej sehnal já, by se dal z nějaké pozůstalosti. Stavy včelstev se utěšeně snižují, a ti co to myslí vážně zvyšují stavy a kupují novou techniku.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 5. 3. 2007
Re: Medomet (21293)

Vendulce.
Ukázka nejlevnějšího medometu je na www.vcely.kvalitne.cz.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 5. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287) (21292)

Někdo mně tady v konferenci poradil trafo na 24V. Dal jsem ho do krabičky a výborné.
Tonda

>V případě 4x vodorovně drátkovaného Langstrota NEREZEM přepínám nabíječku na 24V. Jde to rychleji. Takže pokud má někdo trafo 24V, může zkusit i je. Ale bacha na stará trafa! :-) A kdo nemá předepsané pojistky ......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295) (21296)

Podle internetu lípa velkolistá je lípa širokolistá. Lípa srdčitá je lípa
malolistá.

Co se týká výskytu, tady hodně pomohla zřejmě doba socialismu, kdy lípami
hlavně malolistými zarostlo hodně pozemků nevhodných k velkovýrobě, které
byly dříve obdělávány různými kovozemědělci, různé malé lesíky a pastvinky
kolem potoků a podobné. Aspoň tady u nás, kde jsou na hodně místech lípy
hlavní červencovou snůškou.

Co se týká medování, jsou roky, kdy meduje hlavně květ a med je potom úplně
světlý až bílý, podobný vzhledově akátovému medu, akorát bez pastování tuhne
ve velice tvrdou hmotu a jsou roky, kdy meduje hlavně lípová medovice. Med
je potom tmavý a typicky medovicový. Málokdy nemeduje nic. Lipový květ
potřebuje na medování vlhko, dusno a teplé noci. Lípa se taky vyznačuje
střídáním intenzity květů. Pokud je květů hodně, potlačí násadu květových
pupenů na příští rok a potom je květů málo, tak 1/3. Platí to hlavně pro
lípu malolistou, s snůškou z lípy velkolisté nemám zkušenosti, připadá mi,
že z lípy velkolisté by i mohla být snůška ještě lepší, i když kratší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 04, 2007 11:17 PM
Subject: Re: Medovanie lip


Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z
toho jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a
velkolistá Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (212.24.152.55) --- 4. 3. 2007
Re: MPV , Nebludujte tu zbytečně, prosím!!!!!!!! (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253) (21259) (21281) (21294)

> -bol a videl MVDr. Dvořak pri včelstvách napadnutých MVP? Asi nebol, lebo

Pane Turčani, myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že doktor Dvořák za svůj aktivní život zasvěcený zdraví včel viděl víc moru, než my všichni dohromady. Zajeďte se podívat na jeho přednášku do Nasavrk, uvidíte a můžete to s ním diskutovat dlouho do noci, jak tam bývá zvykem (a dejte mi předem prosím vědět, o to bych nechtěl přijít ;-)

Zdravim
Ivan Černý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295)

Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z toho jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a velkolistá Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Medovanie lip
> Datum: 04.3.2007 22:29:19
> ----------------------------------------
> Pre Aleša
> Možno v Česku je vo výskyte líp lepšia ako na Slovensku, alen u nás po
> dedinách sa vyskytujú možno 5-10 líp, v lesoch sú niekde lipy medzi
> ostatnými listnáčmi, ale, že by sa dal vytočiť med s líp je len prianie.
> Poznám jedno také miesto kde včelári aj kočovali (, ale ako tam prišli s
> kočovnými vozmi tak aj odišli.
> Anton Jurík v knižke o medo a peľonosných stromov o lipe napísal: včely sú
> schopné priniesť z jedného hektára 5x20kg medu, teda pre vtedajší jeden
> medník 20 kg medu. Keď predpokladám, že na jeden ha sa pri výsadbe v spone
> 10x10 líp, tak tie množstvá sú po dedinách smiešne. Mám skúsenosť, že keď
> med z líp, tak je to med medovicový.
> Posledné roky som zistil, že med ktorý včelári považujú za lipový včely
> prinášajú z nevädze lúčnej- chrpy luční Po zániku družstiev sa rozmnožila
> na opustených lúkach a pastvinách. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 4. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278)

Pre Aleša
Možno v Česku je vo výskyte líp lepšia ako na Slovensku, alen u nás po dedinách sa vyskytujú možno 5-10 líp, v lesoch sú niekde lipy medzi ostatnými listnáčmi, ale, že by sa dal vytočiť med s líp je len prianie. Poznám jedno také miesto kde včelári aj kočovali (, ale ako tam prišli s kočovnými vozmi tak aj odišli.
Anton Jurík v knižke o medo a peľonosných stromov o lipe napísal: včely sú schopné priniesť z jedného hektára 5x20kg medu, teda pre vtedajší jeden medník 20 kg medu. Keď predpokladám, že na jeden ha sa pri výsadbe v spone 10x10 líp, tak tie množstvá sú po dedinách smiešne. Mám skúsenosť, že keď med z líp, tak je to med medovicový.
Posledné roky som zistil, že med ktorý včelári považujú za lipový včely prinášajú z nevädze lúčnej- chrpy luční Po zániku družstiev sa rozmnožila na opustených lúkach a pastvinách. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 4. 3. 2007
Re: MPV , Nebludujte tu zbytečně, prosím!!!!!!!! (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253) (21259) (21281)

Pán Václavek, slová, slová, veľa slov, ktoré nemusia byť pravdivé a sú o ničom.

-bol a videl MVDr. Dvořak pri včelstvách napadnutých MVP? Asi nebol, lebo skutočne napadnuté včelstvo MVP nedosiahne svoj biologický vrchol, t.j. stav keď po jeho dosiahnutí včelstvo začína s prípravou z prechodu utajenej RN, na RN floridnú t.j. viditeľnú. Včelstvo živorí i keď matka podáva vrcholný výkon v kladení vajíčok, pretože čas plodu napadnutých spórani MVP včely vynesú ešte pred rozpadnutím a väčšia časť sa rozloží na glejovitú hmotu po jej zaviečkovaní, včely bunku otvoria, ale nedokážu vyniesť, až kým obsah nevyschne a utvorí sa príškvar. Včelstvo viac menej živorí na zásobách, ktoré mali od zimy a z jarnej znášky, pretože nektár nemá kto donášať.

- k Vašej pripomienke o príprave včelstva na rojenie. Opak je prvdou (pozoroval som to pri prehliadkach včelstvách silno napadnutých MVP), Je pravda, že som na plástach nachádzal materské bunky, ale v žiadnom prípade nie rojové, ale MB na TICHÚ VÝMENU MATKA. V pude sebazáchovy, choré včelstvá, jún,júl, postavia materské kolísky -misky, matky postupne kladú vyjíčka (tap ako pri skutočnej TV), včely ich ošetrujú, ale niektoré ak sú napadnuté MVP uhynú, niektoré sa možno aj vyliahnu, ale sa stratia a tento kolotoč pokračuje. Pokračuje preto, že niekoľko stovák včiel sa vyliahne zdravé a tie včelstvo udržujú pri živote-živorení. V jednom prípade som našiel jedno včelstvo, kde sa matka z TV aj oplodnila a kládla vajíčka, bol zaviečkovaný plod obojstranne tak 1,5dm2. ďalej som ho nepozoroval, lebo podľahlo aj s ďalšími včelstvami ohňu.

Už som to písal aspoň dvakrát, v dedine kde bolo 150 včelstiev (MVP 3 roky), ale ani pred tým ani potom sa v dedine mor neobjavil (dedine bol pod kontrolou veterinárov).
Tak ako? Vie to niekto vysvetliť? Ako sa potom šíri MVP, ako Vis major? Môžeme vylúčiť potom vylúčiť ako vis major aj medzisteny od nezodpovedných výrobcov? Veď všetok vosk s postihnutých včelstiev skončí u výrobcov medzistien, a keďže prehrievanie vosku v autoklávoch pri vysokej teplote a tlaku je náročné, môžu ho vynechať. Dostávame atest od výrobcov zaručujúci Ms bez spór MVP? ASi to opatrenie spálenie pri potvrdení výskytu MVP na včelnici totálnym spálením je tým najistejším a najsprávnejším opatrením.

- V Nemecku je zavedená metóda očisty včelstva od MVP, bez utratenia včelstva! Pripravia si čistý úľ, osadia medzistenami, včely z postihnutého včelstva večerom zmetú cez smyk do rojnice a 24 hodín ich nechajú hladovať. Po ľč hodinách ich v novom úli im postupne podávajú primarané množstvá zásob a včelstvo ako také zachránia. Obsah úľ v ktorom bolo postihnuté včelstvo spália a možno aj úľ. Princíp očisty včiel v novom prostredí spočíva vtom, že včely za 24 hodín strávia zásoby v medovavom vačku a žalúdku a nové zásoby cukrový roztok sú bez spór!
To by znamenalo, že spóry sa nedržia na nohách, tele včely ani na krídlach ako tvrdí jeden autor komentáru.

- toto nech priama výzva takého včelára kde sa MVP objaví za spolupráci s veterinármi, aby sa potvrdilo alebo vyvrátilo toto tvrdenie. Ja viem, že ošetriť takto 20-50 včelstiev nie je maličkosť, ale skúška by stála za to. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vendula (89.24.4.102) --- 4. 3. 2007
Medomet

Zdravim, prosim o radu, chtela bych si poridit novy medomet s el. pohonem nebo aspon ten pohon k memu stavajicimu medometu. Vzhledem k tomu, ze mam 4-6 vcelstev, chtela bych nejakou levnejsi variantu, tedy to nakonec asi prece jenom bude jen ten pohon, poradite mi? Muj stavajici medomet je tangencialni 4ramkovy a ma dve zakladni vady, neni nerez a dost se u vytaceni nadrem, proto bych ho rada na tuhle sezonu vylepsila. Myslite, ze by sla jako pohon pouzit rucni vrtacka? Mate nekdo zkusenosti s pouzitim noveho, koupeneho pohonu ke staremu medometu? Diky
Vendula

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 4. 3. 2007
Re: Drátky (21267) (21273) (21287)

Základní problém je, že nerez drátky nevedou dobře proud, tak se blbe
zatavují. Jinak zatavuji startovacími kabely přímo z autobaterie(přímo z
auta) jde to rychle a baterii to nevadí.
......
V případě 4x vodorovně drátkovaného Langstrota NEREZEM přepínám nabíječku na 24V. Jde to rychleji. Takže pokud má někdo trafo 24V, může zkusit i je. Ale bacha na stará trafa! :-) A kdo nemá předepsané pojistky ......
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re: MPV a "divé" roje

Já jsem kolikrát pozoroval, že v době, kdy včely nemají nějakou bouřlivou
snůšku, třeba časně na jaře, ale třeba i v létě kolem poledne, kdy zřejmě
nektar ve květech zaschne, jsou létavky lákány předměty s vůní propolisu a
voští. Včela přistane, půlminutku, minutku tam nějaký centimetr nachodí a
potom když zjistí, že tam nejsou žádné zásoby na odnesení, zase odletí.
Nedivil bych se, kdyby občas nějaká létavka takhle přistala třeba i na
voskové smetí vynesené včelami před úly a rozpálené přímým sluncem v létě.
Podle staré literatury včely údajně dokonce umí nabalit do košíčků starý
rozehřátý propolis a odnést ho do úlu, to jsem ale nikdy neviděl. Může se to
dít i na díle zlikvidovaném zavíječi nebo díle zlikvidovaném hmyzožravými
ptáky a savci, protože pořád zůstavají propolisem potažené stěny a nějaké
zbytky vosku, které jsou cítit několik let. Myslím, že toto může být zdrojem
opakované nákazy MVP v dalších letech po likvidaci ohniska. Nemusí to být
ani nějaký starý úl někde v rohu zahrady nebo velká dutina někde v silném
stromě. Stačí dutina velikosti ptačí budky a masivně nakažený roj, který
postaví plást a za měsíc uhyne. Takovou dutinu jsem viděl kdysi v obyčejném
smrku v rozšířené patě kmene povaleného vichřicí, smrk neměl ani tak velký
průměr kmene, jaký obvykle mají kácené smrky a v dutině byl jeden panenský
plást o velikosti asi 5 dm2 a druhý o velikosti asi 1 dm2.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re: Drátky

Pocínované drátky jsou z běžné černé oceli a jsou tenčí a proto trochu méně
pevné, nerezové jsou silnější. Cín z pocínovaných drátků rychle mizí, během
5 - 10 let drátky reznou a trhají se a prakticky nejdou podruhé použít.
Nerezové drátky zůstávají pořád a dají se použít mnohokrát. Při zatavování
vyžadují nerezové drátky poněkud vyšší napětí, nerezová ocel má několikrát
větší měrný elektrický odpor než běžná ocel, i když jsou ty nerezové drátky
většího průměru, mají ten elektrický odpor vyšší.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 4. 3. 2007
Re: Drátky (21267)

Nerez versus pocín? Já bych neviděl problém v zatavování mezistěn. Autobaterie si poradí s obojím. Co se týká různých traf, ať radí někdo jiný.
Já bych se na to podíval z jiného úhlu. Budete chtít vyřezávat souše nebo máte várnu, kde rozpustíte vosk bez porušení mezistěn? Pokud budete vyřezávat, tak je nerezu škoda a na víc se mnohem hůř přeřezává. Pokud budete vyvářet celé rámky, vyplatí se zainvestovat do nerezu, klidně i do 0,4. Pokud se drátek dostatečně napne, tak po prvním vyváření není potřeba na drátky ani šahat.

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re: Lipy (21283)

Velkolistá u nás kvete zhruba od 15 června asi týden, 14 dní. Je to výlučně
strom vysazovaný ve městě a okolo domů, v lese jsem ji ještě neviděl. Snad u
nás ani nemá klíčivá semena Malolistá kvete zhruba od začátku července,
některé stromy ale začínají kvést až o 3 týdny později a kvetou až do
prvního týdnu srpna. Je vysazovaná i ještě roste zřejmě víceméně samovolně v
lesích, hlavně v pobřežních porostech kolem potoků. Má dobře klíčivá semena
a v blízkosti lipových stromů i daleko od nich je obvykle dost malých
semenáčků. Někde ji lesníci považují za plevelný strom a z lesů schválně
vyřezávají. Co se týká výsadby pro včelí pastvu, není myslím třeba sadit
další cizí odrůdy, stačí tyto dvě. Co se týká přínosu pro včely, záleží jaká
plocha je k dispozici. Jeden, dva stromy není na nic jiného než podněcování
a hodí se tehdy, když v krajině v té době není žádná jiná snůška, včely se
nemusí tolik přikrmovat. Podle mého názoru na stanovišti v polích, kde je v
druhé polovině června slabá snůška z mezí a příkopů 1 - 2 kila denně, aspoň
10 - 20 stromů velkokvětých lip ji pomůže vylepšit. V krajině s jehličnany,
kde je nepravidelně v červenci medovicová snůška, pomůže aspoň 10 - 20
malokvětých lip. Půl hektaru lip znamená v době květu pravidelnou snůšku na
místě, kde předtím vůbec žádná snůška nebyla. Trvá ale tak 20 let, než tyto
stromy začnou kvést, je třeba s tím počítat.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 4. 3. 2007
RE: Drátky (21267) (21273)

Základní problém je, že nerez drátky nevedou dobře proud, tak se blbe
zatavují. Jinak zatavuji startovacími kabely přímo z autobaterie(přímo z
auta) jde to rychle a baterii to nevadí.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Seryn Petr
Sent: Sunday, March 04, 2007 3:58 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Drátky

Myslím, že v použitém materiálu nebude velký rozdíl. Já používám
zvlńovač,
kterým se drátky napnou. Při zatavování položím mezistěnu na drátky,
které
se trafem nahřejí, až se mezistěna do poloviny zataví. Výkon trafa je
potřeba upravit, aby vyhovoval danému rámku. Při troše trpělivosi jde
práce
rychle od ruky. Přeji hodně uspěchu. Petr


> Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez
drátky,které
> jsou nyní k dostání?>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 4. 3. 2007
Re: Mor VP (21261) (21264) (21265) (21266)

Eman: vývoj MVP. http://kasalice.ic.cz/mor/ - vytáhl jsem to z německého videa.
.....
Tak tohle jsem teda nevěděl -
1/ o té filtrační schopnosti - strávit spory a nepřidávat je do potravy dalším larvičkám.
2/ že nakažlivé jsou až spory. Neví někdo za jak dlouho po infekci sporují. A zda je to opravdu prověřené, že jen spory jsou nakažlivé?

Obojemu bych věřil. Když tady vidím u sebe tu mezerovistost, tak věřím že včely skutečně s něčím bojují. Už dva roky. Doufám, že jim to vydrží.

Jinak k Milošově dotazu. Já bych si tím hlavu lámal teprve tehdy, až bych měl 100% jistotu, že v okolí není žádný zdroj infekce. To je dost nemožné dokázat, a je to více méně vždy pravděpodobné, že okolo něco zbylo. A teprve pak bych zvažoval ty méně pravděpodobné cesty.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 4. 3. 2007
Re: Mor VP (21277)

Jednodenní larvička se nakazí teprve více jak 10 sporami (0.1 mikrometru). Larva starší 53 hodin se už nenakazí. Včely po čištění rozložených buněk roznáší spory na sosáku, na nožičkách, a pokud nestíhají vytahovat nakažené larvy, pak se mor rozjede do nezvládnutelné formy. Ve schopnosti čistit buňky jsou mezi včelami velké rozdíly.

----------------------
> včely sa prefiltruje a je "takmer" neškodný. Ako to, že sa spóry MVP
> nahromadia nad prípustnú medz, až prepukne nákaza?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

...:: TURKISH HACKER KIMLIKSIZ DEVLET::... (85.107.134.18) --- 4. 3. 2007
...:: TURKISH HACKER BY KIMLIKSIZ DEVLET ::.....

turkısh hacker by kımlıksız devlet turkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkı

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra (e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re: Lipy

V OVP (bohužel neznám číslo - mám jen kopii článku ) jsem našel údaje
polských autorů
Nektarodárnost:
malolistá: 28,2 g/m2
zelená: 26,5
stříbřitá 10,9 (asi toxická)
velkolistá: 10,7

Je to průměr z více stromů za tři roky. Gramy na m2 plochy koruny (což
nevím co je).
Největší nálet včel byl pozorován na lípu velkolistou a malolistou a
pak s odstupem na zelenou a stříbřitou. Význam má také doba kvetení!
Velký rozdíl je nejen mezi druhy ale i mezi sromy. V ústavu v
Skierniewicích vybrali deset nejlepších matečných stromů z asi 600
sledovaných.
--
Víťa
Jabber ID: vydra/=/jabber.sh.cvut.cz

On 3/4/07, Ale <e-mail/=/nezadan.seznam.cz> wrote:
> Existuje ještě lípa zelená a evropská, jestli někdo znáte jejich
> nektodárnost, množství pylu atp. prosím napište, popř. kde bych tyto údaje
> mohl nalézt? Díky Aleš
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J.Borský (212.158.131.28) --- 4. 3. 2007
Re: Mor VP (21261)

Milos: Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané krídla lietali "jedna radosť".

Copak křídla, ale ty glycidové zásoby, které neshoří. O nich určitě nelze tvrdit, že jejich teplota při pálení převýší 100st.C, takže těch spor v nich zůstane většina. A tyto zamořené zásoby potom zůstanou na spáleništi...

Milos: Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval med nakazený spórami MVP?

Tak to by mě také zajímalo, zvlášť v souvislosti s tím, co jsem napsal výše.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 3. 2007
Re: MPV , Nebludujte tu zbytečně, prosím!!!!!!!! (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253) (21259)

Zdravím přátele včel,
dovolil bych si klást odpor bludům ohledně šíření moru včelího plodu.
3. března a 4. března 2007 se v Nasavrkách konal kurz prohlížitelů včelstev ČSV, kterého jsem se zúčastnil.
Poslechli jsme si zde přednášky odborníků na téma nemoci včel a práva a povinnosti včelaře ohledně zachování zdraví včelstev.
Přednášející...MvDr. Dvořák, Ing. Veselý, Ing. Titěra, a další
V září budeme dělat zkoušky. Po úspěšném zdolání zkoušek dostaneme certifikát na prohlížitele včelstev ČSV.
Troufám si tvrdit, že o problematice šíření nákaz včel vím více než-li průměrný včelař.
Názor, že se mor nemůže šířit přes roje je naprostý nepodložený a nebezpečný blud!!!! Kdybych toto tvrdil před MvDr. Dvořákem , ,, tak by mě poslal do prd...,,.
Včelstvo, které má již klinické příznaky moru ve větší míře, obsahuje biliony spor a v každé včele se mohou vyskytovat miliony spor. Takové včelstvo, dříve než podlehne moru a zemře ( může to trvat různou( rok či mnoho let ) dobu v závislosti na obranyschopnosti včelstva ) může vyprodukovat i více rojů.
Roje z takových včelstev jsou zamořeny a pravděpodobnost, že v nich mor nepropukne znovu je minimální!!!!!!!!!!
Zamořená včelstva se dokonce v posledním roku či dvou let života rojí naopak nadmíru. Plodová plocha je trvale omezena ( bunky zaplněné příškvary ) a včelstvo je trvale v létě v rojové náladě.
Nemocná včelstva někdy ve vrcholných stádií moru mohou dokonce i opustit jimi obývaný prostor. Zastavění prostoru a zaplnění všech buněk ( příškvary, zásoby ), donutí včelstvo odletět, nebot zde již nemůže matka klást.
Takovéto nouzové roje většinou nemají v přírodě šanci na přežití ( včely jsou zesláblé, krátkověké plné spor moru ), avšak pokud tento roj včelař usadí a posílí zdravými včelami, přežije, ale zůstává stále zdrojem moru.
Pozor na roje!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Cizí nebrat, raději utratit!!!!!!!!!!!!
Mimo jiné, rozmnožování včelstev roji je nejnepraktičtější, nejzaostalejší a nejiracionálnější způsob množení včelstev.

Plásty po vyhynulých včelstev na mor obsahují med a stávají se lákadlem pro lupičky.
Pokud-li toto semeniště moru neleznou, přinesou si nákazu do své včelí rodiny.
Včelí loupež je jeden z nejefektivnější způsob, jak se mor šíří.
Přendávání zamořeného díla do zdravých včelstev je též velice účinné.
Dále mor rozšiřuje zamořené krmení včelstev, zamořené zásoby, zalétávání zamořených včel, včelaření v zamořeném úlu či se zamořenými včelařskými pomůckami.
Jakmile se spora dostane do plodu, začne se rozmnožovat.
Čistící pud je významným článkem obranyschopnosti včelstev.
Teoreticky by včelstva, která by byla schopna odstranit veškerý umírající včelí plod dříve než se začne rozkládat a tím se znemožní vyčistění bunky ( rozložená hmota plodu je pevně přilepena k bunce ), by se stala imunní vůči moru.
Silná včelstva s mladým často obměňovaným dílem a netrpící na nevhodné zásahy včelaře, jež podporují rozvoj choroboplodných patogenů, mají zajisté větší pravděpodobnost, že se moru ubrání!
Pokud mi nevěříte, zeptejte se někoho známého a zkušeného z VÚVČ nebo SVS. On vám to vyvrátí nebo ověří. Ptejte se jich. Nevěřte kdejakým vesnickým bludům. Mor není sranda!!!
Přeji všem, at se s touto zákeřnou nemocí nikdy v životě ve svých včelstev nesetkají.

zdravím.......M Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J.Borský (212.158.131.28) --- 4. 3. 2007
Re: mor včelího plodu,P.K. 28.2.2007 (21151) (21156) (21160) (21220) (21225) (21227) (21229) (21230)

Eman: Nechci tu dlouho prudit a napíšu ti snad na mail moje hypotézy, jak jsi k tomu moru mohl přijít, jen jako detektivní etudu bez důkazů.

Emane, budu rád za tvůj názor, i když nebude podložen důkazy.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (82.117.137.130) --- 4. 3. 2007
Re: (21278)

Existuje ještě lípa zelená a evropská, jestli někdo znáte jejich nektodárnost, množství pylu atp. prosím napište, popř. kde bych tyto údaje mohl nalézt? Díky Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (82.117.137.130) --- 4. 3. 2007

Dobrý den, chci se zeptat jaká lípa je pro včely lepší, jestli malolistá nebo velkolistá, stříbrná asi moc vhodná není. Díky za odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milos (85.248.41.21) --- 4. 3. 2007
Re: Mor VP

Zaujíma ma,ako je možné, že po ošetrení stanovišťa s MVP ohňom, keď sa všetko spáli (aj nekazený med) sa tam opätovne po rokoch objaví MVP? Na základe "komiksu" od priateľa Emana, med, ktorý prejde cez medný váčok včely sa prefiltruje a je "takmer" neškodný. Ako to, že sa spóry MVP nahromadia nad prípustnú medz, až prepukne nákaza?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bence (193.165.147.173) --- 4. 3. 2007

otrava

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.165.147.173) --- 4. 3. 2007

otrava

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.165.147.173) --- 4. 3. 2007
Re: NEW Incest Porn For Free (7347)

otrava

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seryn Petr (e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re: Drátky (21267)

Myslím, že v použitém materiálu nebude velký rozdíl. Já používám zvlńovač,
kterým se drátky napnou. Při zatavování položím mezistěnu na drátky, které
se trafem nahřejí, až se mezistěna do poloviny zataví. Výkon trafa je
potřeba upravit, aby vyhovoval danému rámku. Při troše trpělivosi jde práce
rychle od ruky. Přeji hodně uspěchu. Petr


> Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez drátky,které
> jsou nyní k dostání?>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re: MPV a "divé" roje (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253) (21259)

Všechny, i ty naše, včely jsou "divé". Ještě nikomu se nepodařilo si včelu ochočit.
----- Original Message -----
From: A.Turcani
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, March 03, 2007 2:38 PM
Subject: MPV a "divé" roje


Niekoľko krát som v komentároch (nezáleží kto ich napísal) čítal takéto
rady: ako "ak nájdeš usadený divý roj tak ho akýkoľvek spôsob znič, "divý"
roj nikdy neosádzaj na svojej včelnici, je potencionálnou zásobárňou spór
moru včelieho plodu!Mor ani nezbadáš a je ním zamorené celé okolie.
pochybujem, že ten tzv. divý roj postihnutý MVP, by sa vôbec dokázal
vyrojiť a odletieť na väčšiu vzdialenosť. Slovo "divý" som dal do
úvodzoviek preto, že tak ako tento roj môže byť divý, tak isto môže byť
rojom domácim, pretože doteraz včely ako také neboli domestifikované,
využívajú len našu pohostinnosť, ktorú im
vo forme príbytku poskytujeme. Preto včely v lese nie sú divé, sú také isté
ako naše, len si našli príbytok v dutine v strome, ale i iných umelých
dutín.
Podľa mňa, ak roj odletí zo hociktorej včelnice nemôže byť postihnutý MVP,
lebo mu nedovolí aby dosiahol biologický vrchol, kedy včelstvo sa začne
pripravovať na delenie-rojenie. Už je to dávno čo som poznal dvoch (otec so
synom)včelárov, dvoch osamelých lovcov včiel, ktorý vyberali včely ( v
jednej sezóne aj 7 včelstiev) s dutín stromov a včely osádzali na
medzistienky do svojich úľov a odobrali s plástov všetok med. Nikdy sa im
nestalo, aby na ich včelnici sa vyskytol mor. Starí včelári tvrdili, že v
týchto "divých" včelstvách, sú ti najlepšie matky, preto po nich "pásli".
Netvrdím, že to je, píšem len tom čo som zažil pri včelách.
V komentároch som pá krát, čítal takúto vetu: roj, ktorý osadil dutinu bol
chorý na MVP, pár rokov tam živoril, až kým neuhynul. Nakazené dielo
navštevovali včely, odnášali zásoby (ktoré tam nemuseli byť, lebo
postihnuté včelstvo morom len prežíva a zásoby nezhromažďuje) a spóry
donášali do svojich úľov dovtedy, kým dielo myši nezožrali. NO s tým
nesúhlasím, lebo vosk nežerú ani myši, ani iné živočíchy, tie len voskové
plásty rozhrýzajú a pochutnávajú si na mede , peli a prípadným uhynutým
plodom.
Skutočným likvidátorom a robí to rýchlo, je víjačka vosková a úľová, na
ktorú sa tak hneváme, lebo nám vie nesprávne uložené plásty dokonale
zdevastovať. A práve víjačka je v tomtopre včelára vysoko užitočná,lebo ho
zbaví starého zabudnutého diela, vyčistí dutiny, aby ich včely znovu mohli
obsadiť a bez nebezpečia získania akejkoľvek choroby v zanechanom diele
kolobeh zachovania rodu môžu na určitý čas pokračovať. Takže v určitom
smere môže byť pre včely a človeka užitočná. Anton

Ešte jednu poznámku


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.1.394 / Virová báze: 268.18.5/706 - datum vydání: 28.2.2007

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 4. 3. 2007
Re: Mor VP (21261) (21269)

ta nákaza vosami je velmi zajímavá a řekl bych nejpravděpodobnější při krmení a zimování neb není vzácností najít v zimní měli i vosu
Pepan
.......
Možné je všechno, i chytit pohlavní chorobu od záchodového prkénka.
Ale pro propuknutí MVP se udává množství spor v milionech (i desítkách mil.). Pro zdravé včelstvo. Odpovídá to množství medu z nakaženého včelstva v jednotkách gramů.
Musí se probořit přirozené chování včel - tedy přes hráz krmiček se to musí dostat k larvičkám, ty musí uhynout a včely je nesmí zavčasu odnést z buněk.
Mor není Ebola, nestačí jen kýchnout a je to.
MYslím, že kdyby se při každé nové nákaze udělalo pořádné šetření, tak by se dohledalo, že ....... A tady jsou většinou velmi prozaické důvody - staré úly, převozy, vystavování rámků s melicitozním medem před včelínem, staré ohnisko,které se udržovalo někde trochu skryto bdělým očím včelaře, protože poznat mor zavčasu asi není sranda. Většinu nakažených včelstev našli až na čestně vyjímky prohlížitelé - alespoň podle toho, co jsem slyšel. Takže spoléhat na to, že mám okolí čisté, protože si nikdo ničeho ještě nevšiml (jen mu hyne každoročně 30% včel:-) )je pofidérní. Pokud se mýlím, tak mě opravte.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re:Drátky (21267)

ZABRÁNÍŠ TOMU napnutím drátku až do mirnáho prohnutí spodní loučky ta se při zatavování narovná a drátky znovu vypne
Nebo výšením odporu nebo slabším trafem Také lze použít kolečko kdy drátek vtláčíš za studena do mezistěny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ko?ensk? <novato/=/seznam.cz>
> Předmět: Drátky
> Datum: 04.3.2007 09:31:05
> ----------------------------------------
> Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez drátky,které
> jsou nyní k dostání?Ty původní pocínované se poměrně při elektrickém
> zatavování pronášejí a vytahují.Děkuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re:Mor VP (21261)

ta nákaza vosami je velmi zajímavá a řekl bych nejpravděpodobnější při krmení a zimování neb není vzácností najít v zimní měli i vosu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milos <Milos.Vcelarik/=/seznam.cz>
> Předmět: Mor VP
> Datum: 03.3.2007 20:48:52
> ----------------------------------------
> 1. Nezdá sa mi, že by choré včely sa nemohly vyrojit, ovšem, ak paraziti
> nie sú choroba.
> 2. Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k
> likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné
> nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané
> krídla lietali "jedna radosť".
> 3. V celej poslednej diskusii o MVP som si nevšimol, že by niekto spomenul
> dezinfekciu pôdy okolo včelína, a ako často ju opakuje.
> 4. Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval
> med nakazený spórami MVP?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re:MPV a "divé" roje (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253) (21259)

Já mám podobný názor a také jsem tady o něm psal. Účastníci této sešlosti mě to tady vyvraceli sice nesprávnými argumenty , ale neboť neznáme přesně mecanismuš šíření, jen si to ve své pýše namlouváme, musíme brát v úvahu i tyto nepravděpodobné způsoby.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: MPV a "divé" roje
> Datum: 03.3.2007 14:38:38
> ----------------------------------------
> Niekoľko krát som v komentároch (nezáleží kto ich napísal) čítal takéto
> rady: ako "ak nájdeš usadený divý roj tak ho akýkoľvek spôsob znič, "divý"
> roj nikdy neosádzaj na svojej včelnici, je potencionálnou zásobárňou spór
> moru včelieho plodu!Mor ani nezbadáš a je ním zamorené celé okolie.
> pochybujem, že ten tzv. divý roj postihnutý MVP, by sa vôbec dokázal
> vyrojiť a odletieť na väčšiu vzdialenosť. Slovo "divý" som dal do
> úvodzoviek preto, že tak ako tento roj môže byť divý, tak isto môže byť
> rojom domácim, pretože doteraz včely ako také neboli domestifikované,
> využívajú len našu pohostinnosť, ktorú im
> vo forme príbytku poskytujeme. Preto včely v lese nie sú divé, sú také isté
> ako naše, len si našli príbytok v dutine v strome, ale i iných umelých
> dutín.
> Podľa mňa, ak roj odletí zo hociktorej včelnice nemôže byť postihnutý MVP,
> lebo mu nedovolí aby dosiahol biologický vrchol, kedy včelstvo sa začne
> pripravovať na delenie-rojenie. Už je to dávno čo som poznal dvoch (otec so
> synom)včelárov, dvoch osamelých lovcov včiel, ktorý vyberali včely ( v
> jednej sezóne aj 7 včelstiev) s dutín stromov a včely osádzali na
> medzistienky do svojich úľov a odobrali s plástov všetok med. Nikdy sa       im
> nestalo, aby na ich včelnici sa vyskytol mor. Starí včelári tvrdili, že v
> týchto "divých" včelstvách, sú ti najlepšie matky, preto po nich "pásli".
> Netvrdím, že to je, píšem len tom čo som zažil pri včelách.
> V komentároch som pá krát, čítal takúto vetu: roj, ktorý osadil dutinu bol
> chorý na MVP, pár rokov tam živoril, až kým neuhynul. Nakazené dielo
> navštevovali včely, odnášali zásoby (ktoré tam nemuseli byť, lebo
> postihnuté včelstvo morom len prežíva a zásoby nezhromažďuje) a spóry
> donášali do svojich úľov dovtedy, kým dielo myši nezožrali. NO s tým
> nesúhlasím, lebo vosk nežerú ani myši, ani iné živočíchy, tie len voskové
> plásty rozhrýzajú a pochutnávajú si na mede , peli a prípadným uhynutým
> plodom.
> Skutočným likvidátorom a robí to rýchlo, je víjačka vosková a úľová, na
> ktorú sa tak hneváme, lebo nám vie nesprávne uložené plásty dokonale
> zdevastovať. A práve víjačka je v tomtopre včelára vysoko užitočná,lebo ho
> zbaví starého zabudnutého diela, vyčistí dutiny, aby ich včely znovu mohli
> obsadiť a bez nebezpečia získania akejkoľvek choroby v zanechanom diele
> kolobeh zachovania rodu môžu na určitý čas pokračovať. Takže v určitom
> smere môže byť pre včely a človeka užitočná. Anton
>
> Ešte jednu poznámku
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kořenský (88.100.95.205) --- 4. 3. 2007
Drátky

Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez drátky,které jsou nyní k dostání?Ty původní pocínované se poměrně při elektrickém zatavování pronášejí a vytahují.Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 4. 3. 2007
Re: Mor VP (21261) (21264) (21265)

Souhlasím s Karlem. Podívejte se na malý "komiks" vývoje MVP. http://kasalice.ic.cz/mor/ - vytáhl jsem to z německého videa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 4. 3. 2007
Re: Mor VP (21261) (21264)

1. Bakterie MVP dospělým včelám neškodí. V začátcích infekce se asi může včelstvo vyrojit. Nenese v žaludcích příliš spor a těch se zbaví přirozenou cestou. Než dojde ke krmení larev, mohly by se včely pročistit. Jsem trochu skeptický k možnosti přenosu MVP přes divoké roje. Ale nevím.
2. Spálením se zničí 99.99% spor, které jsou obsaženy hlavně v příškvarech v buňkách. Na křídlech je jich asi minimálně.
Eman
.....
Ad 1. Nebezpečí divokých včel není ani tak v tom, že NENÍ VYLOUČENO, že si přenesly spory z původního včelstva a mor se v nïch rozvíjí, ale že jsou MIMO KONTROLU a MVP v nich může zůstat, i když je to jinde vypálené. MVP se do nich dostane stejně jako do jiných- třeba vyloupí nějaký zamořený včelín (třeba i před spálením).
A nákaza se objeví až po té, co je ohnisko prohlášeno za zdolané. Takže to situaci hodí o pár let zpět.
Ad 2. Nepálí se proto, aby jsme vyhubili všechny spory a bacily MVP, ale proto, aby se zamezilo jejich dalšímu šíření ve včelstvech. Stejně jako se nesterilizuje celá nemocnice i s vrátnicí.
.....
To je právě opomíjené na metodě tlumení MVP na NZ.
Každé jaro se musí kvalifikovaně(!) prohlédnout všechna chovaná včelstva - tedy je omezen počet míst, ze kterých se šíří MVP. A to jsou většinou včelíny a včelnice. Divoká včelstva tvoří pouze rezervoár, ale "epidemie" propuká v chovech teprve když se k tomu vytvoří podmínky. V chovech jsou omezeny přirozené tlumící mechanismy. A musí nastoupit prevence atd. Stejně jako ve velkochovech ostatních domácích zvířat. A i pět včelstev na jednom místě je už tak trochu proti přírodě.

Nic nebrání, aby si včelaři místně nedohodli, že to budou dělat také (jak na NZ - tedy jarní prohlídky všech včelstev někým mírně kvalifikovaným). Plus sledování úhynů a přesunů.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 4. 3. 2007
Re: Mor VP (21261)

1. Bakterie MVP dospělým včelám neškodí. V začátcích infekce se asi může včelstvo vyrojit. Nenese v žaludcích příliš spor a těch se zbaví přirozenou cestou. Než dojde ke krmení larev, mohly by se včely pročistit. Jsem trochu skeptický k možnosti přenosu MVP přes divoké roje. Ale nevím.
2. Spálením se zničí 99.99% spor, které jsou obsaženy hlavně v příškvarech v buňkách. Na křídlech je jich asi minimálně.
3. Dezinfekce je nařízena v opatřeních VS (zrytí a posyp neh. vápnem, louhem?), ale přesto se silně doporučuje další včely začít chovat někde jinde. Čím to chcete dokonale dezinfikovat? Vybagrovat a spálit?
4. Vůbec nevím.
Jsou to všechno moje dohady podle toho, co o tom vím.
__________________________________________________
> 1. Nezdá sa mi, že by choré včely sa nemohly vyrojit, ovšem, ak paraziti
> nie sú choroba.
> 2. Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k
> likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné
> nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané
> krídla lietali "jedna radosť".
> 3. V celej poslednej diskusii o MVP som si nevšimol, že by niekto spomenul
> dezinfekciu pôdy okolo včelína, a ako často ju opakuje.
> 4. Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval
> med nakazený spórami MVP?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seremed (82.208.2.221) --- 3. 3. 2007
Re: Mor VP (21262)

...včely nemohly...ale to je jedno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milos (85.248.41.21) --- 3. 3. 2007
Mor VP

Ospravedlňujem sa za hrubku ...nemohli...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milos (85.248.41.21) --- 3. 3. 2007
Mor VP

1. Nezdá sa mi, že by choré včely sa nemohly vyrojit, ovšem, ak paraziti nie sú choroba.
2. Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané krídla lietali "jedna radosť".
3. V celej poslednej diskusii o MVP som si nevšimol, že by niekto spomenul dezinfekciu pôdy okolo včelína, a ako často ju opakuje.
4. Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval med nakazený spórami MVP?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249)

Milý příteli Zdeňku docela by mě zajímalo, jestli jsi taky už zkoušel využívat ohřátý parafin nebo ne.
Kdo tvrdí, že VÚVč „zkoumá máčení v parafínu“? Já jen napsal, že jsme si provedli zkoušku jak rychle hynou spory moru při vyšších teplotách.

Pokud vím tak toto je konference kde se diskutuje k daným tématům. A snad i já si zde můžu napsat své názory, které rozhodně nejsou oficielní prohlášení VÚVč.

A pokud jde o mě, tak zde se na téma parafín ode mně už nic nedovíte.

A co se týká pana Jindry, tak netuším za co bych se mu podle tebe měl omlouvat.

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 3. 3. 2007
MPV a "divé" roje (21233) (21234) (21238) (21241) (21251) (21253)

Niekoľko krát som v komentároch (nezáleží kto ich napísal) čítal takéto rady: ako "ak nájdeš usadený divý roj tak ho akýkoľvek spôsob znič, "divý" roj nikdy neosádzaj na svojej včelnici, je potencionálnou zásobárňou spór moru včelieho plodu!Mor ani nezbadáš a je ním zamorené celé okolie. pochybujem, že ten tzv. divý roj postihnutý MVP, by sa vôbec dokázal vyrojiť a odletieť na väčšiu vzdialenosť. Slovo "divý" som dal do úvodzoviek preto, že tak ako tento roj môže byť divý, tak isto môže byť rojom domácim, pretože doteraz včely ako také neboli domestifikované, využívajú len našu pohostinnosť, ktorú im
vo forme príbytku poskytujeme. Preto včely v lese nie sú divé, sú také isté ako naše, len si našli príbytok v dutine v strome, ale i iných umelých dutín.
Podľa mňa, ak roj odletí zo hociktorej včelnice nemôže byť postihnutý MVP, lebo mu nedovolí aby dosiahol biologický vrchol, kedy včelstvo sa začne pripravovať na delenie-rojenie. Už je to dávno čo som poznal dvoch (otec so synom)včelárov, dvoch osamelých lovcov včiel, ktorý vyberali včely ( v jednej sezóne aj 7 včelstiev) s dutín stromov a včely osádzali na medzistienky do svojich úľov a odobrali s plástov všetok med. Nikdy sa im nestalo, aby na ich včelnici sa vyskytol mor. Starí včelári tvrdili, že v týchto "divých" včelstvách, sú ti najlepšie matky, preto po nich "pásli". Netvrdím, že to je, píšem len tom čo som zažil pri včelách.
V komentároch som pá krát, čítal takúto vetu: roj, ktorý osadil dutinu bol chorý na MVP, pár rokov tam živoril, až kým neuhynul. Nakazené dielo navštevovali včely, odnášali zásoby (ktoré tam nemuseli byť, lebo postihnuté včelstvo morom len prežíva a zásoby nezhromažďuje) a spóry donášali do svojich úľov dovtedy, kým dielo myši nezožrali. NO s tým nesúhlasím, lebo vosk nežerú ani myši, ani iné živočíchy, tie len voskové plásty rozhrýzajú a pochutnávajú si na mede , peli a prípadným uhynutým plodom.
Skutočným likvidátorom a robí to rýchlo, je víjačka vosková a úľová, na ktorú sa tak hneváme, lebo nám vie nesprávne uložené plásty dokonale zdevastovať. A práve víjačka je v tomtopre včelára vysoko užitočná,lebo ho zbaví starého zabudnutého diela, vyčistí dutiny, aby ich včely znovu mohli obsadiť a bez nebezpečia získania akejkoľvek choroby v zanechanom diele kolobeh zachovania rodu môžu na určitý čas pokračovať. Takže v určitom smere môže byť pre včely a človeka užitočná. Anton

Ešte jednu poznámku

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 3. 3. 2007
Re: horní česno (21252)

Pred asi 50 rokmi otec chcel včeláriť tak som sním navštevoval včelára, ktorý v tom čase choval cca 100 včelstiev. Bol bývalý mlynár. Okrem voľne postavených včelstiev na včelnici, ma pri mlyne postavený včelín dva rady nad sebou po 15 úľov, prístupných zozadu, mieru si nepamätám, ale bola to dosť veľká miera, prinesená z Dolnej zemi vo Vojdine. Všetkých 30 úľov malo letáče v hornej časti úľa, pomerne veľké možno 20x150mm. Vtedy som to neskúmal, prečo. Videl som (včelár nám mohol ukázať vnútro úľa od zadu, lebo okrem dvierok mal i sklené okienka, čo sa vtedy staršne páčilo, videl život včiel v úli, bez toho aby ma vystrašili žihadlom.
Od vtedy som si veľa ráz uvedomil, prečo letáč hore. Istotne škodcovia dali včelám pokoj, vzduch cez vysoký letáč vstupoval a vlhký ľahko unikal. Ak zimovali, aké mal výsledky, ako bol s vlhkosťou, to neviem, ale včely mal v nich až do smrti. ˇškoda, že som v dobe, keď som za sebou včelársku prax, nešiel, neofotografoval a spýtal sa na detaily. Niekoľkokrát som napodobnil tento systém umiestnenia letáčov (náhodne), čo som zistil, že včely v dosahu niekoľkých cm od letáča neumiestňovali zásoby a skôr prázdne bunky nahrubo tmelili propolisom.
Moderný včelár oproti prírode umiestňoval radšej letáč do dolnej časti, aby nebolo včelstvu zima, ale hlavne preto, aby včely ľahšie čistili úľ (je to výhodnejšie aj pre včelára). To čo včelár nedocenil bolo ohrozovanie včelstiev škodcami, hlavne myšami a piskormi. Rýchlo na to prišiel tak začal vysoké letáče zakladať drôtené prekážky, ale pozdejšie ako sa kultúra včelárov zvyšovala, tak doporučovali a doporučujú letáče znižovať na max. 7mm. Tým sme včelstvám zabili klinec do rakvy, lebo pri aj keď širokom letáči, jeho malá výška nedovoľuje aplikovať dobre známy fyzikálny zákon a ton hovorí, studený vzduch vstupuje do uzatvoreného priestoru nízko otvorom na dne úľa (npr. dvere) a v najvyššom mieste odchádza z npr. dverami von do priestoru. A práve tak nízky otvor do úľa tento princíp značne potláča a pri čo aj malom teplotnom rozhraní dochádza k zrážanie vodných pár na stenách úľa, uteplivkách a na krajných plástov. Tento systém, letáč v hornej časti zimujúceho včelstva urobiť primeraný letáč, spodný uzatvoriť a včelstvo viac sezón pozorovať, ako letáč 20mm vysokým, včely znášajú v zime a hlavne zaznamenať znášky a porovnávať ich s tradičnými našimi úľmi. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21243) (21244) (21245) (21247) (21250)

Nejde o předpoklad, že na NZ nemají mor. Jde o to, že pokud to dělají
> desítky let běžně, tak mají vyzkoušený nejlepší a nejlevnější způsob, jak to
> dělat. Není pak od věci to od nich prostě převzít.
-----------------------------------------------------------
Ale novozélandania ten mor majú stále, aj napriek tomu, že úle moria parafínom, tak prečo sa s tým dookola zaoberať. Ak vaše úle potrebujú impregáciu tak to robte, ale mor nepotlačíte. Ich najväčší argument na potieranie MVP, je okamžité spálenie celého včelstva )po jeho vysírení) a to bez akéhokoľvek nahlasovania úradom (Sami poznáte kým od nahlásenia úradom, cez odobratia vzorky, vyšetrenia v labáku, kým sa vydá uradné nariadenie a kým sa včelstvá zlikvidujú, prenesie sa choroba na ďalšie svoje alebo na ostatné v blízkosti), každý je tak dokonale oboznámený s prejavmi choroby, že to urobí sám. Potom sa ten kolotoč širenia MVP zastaví, alebo poriadne spomalí. Ja som na Slovensku pre niekoľkými 11 rokmi včelára, ktorý povedal, ak zbadám prejav začínajúceho MVP, tak ho okamžite likvidujem a mám pokoj. No my na to nemáme, hlavne preto, že pri malom počte včiel je ľúto za každým včelstvom, vo veľkom svete včlári chovajú tisíce včelstiev a nemajú z toho mindráky, keď spália aj desať včelstiev naraz. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumír Boščík (213.192.8.6) --- 3. 3. 2007
Re: horní eesno (21252) (21254)

No podle obrázků použijí jen obrácené dno místo víka a nebo taky dávají jen 3 laťky mezi nízkými nástavky nebo další je tady na této stránce.
http://www.bushfarms.com/beestopentrance.htm

LB

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumír Boščík (213.192.8.6) --- 3. 3. 2007
Re: horní eesno (21252) (21254)

No podle obrázků použijí jen obrácené dno místo víka a nebo taky dávají jen 3 laťky mezi nízkými nástavky nebo další je tady na této stránce.
http://www.bushfarms.com/beestopentrance.htm

LB

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 3. 2007
Re: horní eesno (21252)

Kde to tam je, mě by to také zajímalo?

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 3. 2007
Re: Veelí mor (21233) (21234) (21238) (21241) (21251)

Byla by možná zajímavá statistika, u těch včelařů co se u nich objevil mor,
jak se chovají k slabým včelstvů a třeba ke včelstvům s mezerovitým plodem
teď na jaře, jak důkladně provádějí jarní prohlídky atd. Myslím si totiž, že
ti, co taková včelstva včetně plástů bez pardonu ruší, kolikrát takto
mimoděk zlikvidují i začínající ohnisko moru, které by se třeba během léta
nebo příštího roku rozvinulo.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumír Boščík (213.192.8.6) --- 3. 3. 2007
horní česno

Četl jsem na beesource.com o vrchních česnech místo standartních na dně úlu. Prý mají jisté výhody právě v umístění - neměly být problémy s myšima, vysokou trávou, přes léto zase velmi dobrá ventilace a v zimě nízká kondenzace.
Co si o tom myslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 3. 3. 2007
Re: Veelí mor (21233) (21234) (21238) (21241)

Mor v.p. se projevuje v různých fázích různě. Zápach při tom nutně nemusí být, typické táhnutí vlákna z hmoty v buňce se taky nemusí projevit. Včely prý s morem dokáží bojovat až 3 roky, kdy potom v zimě odejdou. Je důležité každé mezerovitosti plodu věnovat pozornost, podívat se do buněk (příškvary). Rozhodující je ale stejně bakteriologický rozbor.

Kolik % včelařů pátrá důsledně po příčinách zimních úhynů? Kolik včelstev se vypořádalo s morem samo, aniž vzniklo ohnisko? Kdo v budečácích kontroluje všechny plásty? Plást u česna viděl naposledy pradědeček, když ho tam vkládal. Kdo pečlivě prohlíží všechny plodové plásty orlím zrakem? Já to nevím.

---------------------------------------------
Madra:
jen se chci zeptat, jak se vubec mor (až na propadle a mezerovite bunky) prokevuje??? zapach či jak jinak????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21243) (21244) (21245) (21247)

Na všechny léčebné postupy a to i ve veterině se vztahuje zákon který tyto klinické zkoušky vyžaduje pro naše území a bez nich se nesmí zavést jako oficiální metodika , ale v případě veteriny ti asi nikdo nezakáže ji sám zkusit jako prevenci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem
> Datum: 03.3.2007 09:04:51
> ----------------------------------------
> Nejde o předpoklad, že na NZ nemají mor. Jde o to, že pokud to dělají
> desítky let běžně, tak mají vyzkoušený nejlepší a nejlevnější způsob, jak to
> dělat. Není pak od věci to od nich prostě převzít. Mohlo by se totiž stát,
> že totiž VUVČ nebo někdo jiný vyzkouší během let několik možností, jak to
> dělat, po deseti letech se s velkou slávou zavede do velkoprovozů nějaká
> metoda a potom se zjistí, že někde to takhle dělají už 30 let. Je ale taky
> možné, že to dělají stejně jak to začli dělat před 30 lety, přitom se už
> objevily nové poznatky, materiály atd, takže je čas aktualizovat i metodu,
> to se nikdy neví předem.
> S tou ochranou proti hnilobě to fungovat může na principu, že zahřátím dřeva
> na těch 150 a více stupňů dojde k změnám v jeho chemickém složení, společně
> s nasáknutým parafínem pak budou nastavky považovány některými dřevokaznými
> organismy za jiný materiál než dřevo a proto ho nebudou napadat. Když nic
> jiného, likvidují se larvy hmyzu v dřevě. A pokud bylo na výrobu nastavků
> použito starší a neodkorněné dřevo někde z půdy, ty larvy tam budou.
> Pokud se spóry moru šíří voskem, teoreticky se mohou šířit i parafínem.
> Rozdíl je ten, že vosk nejde zahřát bez degradace na teplotu 120 130 st C,
> proto se zahřívá ve výrobnách na 115 st C a kvůli zničení spor se vypomáhá
> kyselinou. Parafín se zahřát na vysokou teplotu dá. Problém by mohl být v
> přílišném spěchu, kdy by nastavky teoreticky mohly ten parafín v lázni
> ochladit na moc nízkou teplotu a spory by do něho mohly rozšířit. Asi to
> chce mít teploměr do cca 200 - 300 st C a teplotu parafínu průběžně měřit.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235)

Milý příteli, nerad kritizuji, ale tohleto co jsi napsal zvedá ze židle.
Docela chápu, že se ti nelíbí kritika, ale jak to vypadá, je v tomto případě naprosto opodstatněná.
Jestli tomu dobře rozumím, výzkumný ústav úspěšně zkoumá máčení nástavků do parafinu.
Jestli je to tak, opravdu objevujete dávno objevené. Nevím jak se u vás dělají rešerše před řešením výzkumného úkolu. Jestli se nemýlím, než se začne, vždy by se mělo něco vědět o posledním stavu techniky.
Ten přítel, co psal, že v Austrálii se provádí máčení nástavků v parafinu už 30 let má naprostou pravdu a kdybys využil té internetové adresy, kterou tam připsal, najdeš několik let starý manuál "jak a proč máčet nástavky v parafinu". Také je tam to, co ty jsi pracně vyzkoumal, jako např. spotřeba 30g na nástavek, časy ohřívání atd., včetně bezpečnostních předpisů.
Mimochodem, také se tam můžeš dočíst, že nejkratší doba namočení je 10 minut při 150 až 160 st. C. Také se dočteš, že pak pronikne parafin do dřeva max. 5mm po letech a 2mm přes léta. Zajímalo by mě k čemu je pak namočení na 2minuty.
Pro lepší penetraci se také přidávají do parafinu další přísady, ale to vy ve vašem VÚ začnete teprve zkoumat.
Pokud zmiňuješ přítele Jindru, domnívám se, že to je přece jen něco úplně jiného a že by ses mu měl spíš omluvit.

Zdenek





Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 2. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228)
Konečně konstruktivní dotaz.
Cena parafínu se odvíjí od ceny ropy. V současnosti je někde okolo 32 Kč/kg.
Spotřeba je odvíjí od teploty potažmo prohřátí dřeva a dokonalosti odkapání. Jedním kg se nechá ošetřit zhruba 15 až 20 nízkých nástavků.
Na začátek ale musí být v kotli alespoň 50 kg. Pokud je nádoba dostatečně vysoká, dostatek parafínu a nízké nástavky (např. nízký Langstroth) nechají se namáčet dva nástavky najednou.
Čas na jedno máčení se středním prohřátím, tak aby nástavky nevypadali tak jako ty Kubovi, trvá 2 minuty. S manipulacemi maximálně 2,25 min.
Například dnes jsem máčel zhruba 50 nástavků a 20 masivních meziden a i s roztápěním 70 kg to trvalo celkem 3,5 hod.

Nebudu hledat kdo to psal, ale vůbec se mi nelíbila kritika proč něco takového řešíme a dostáváme za to ocenění na výstavách, když se tato metoda používá od dob co je znám parafín.

Proto bych toto rád uvedl na pravou míru.
Pokud vím tak prvním průkopníkem byl pan Přeslička, který toto viděl aplikovat v JAR. Ten předváděl několik fotografií v třešti. Po několika konzultacích jsem zakoupil 200 kg parafínu a pořídil kotel. Současně přesvědčil šéfa, že bychom to mohli aplikovat ve velkém. Po pročítání nákladů jsme usoudili, že tato metoda zaslouží větší pozornost. Poté bylo provedeno několik laboratorních pokusů, kde vyšli příznivé výsledky. Dále následovalo jakési jednání s veterinou. A na závěr publikování.

Já za to nemůžu, že máme akreditovanou laboratoř, která je ochotná a schopná se zabývat tímto problémem.

Jen tak mimochodem, podobně je to i s vozíkem vymyšleným panem Jindrou. Ale o tom třeba jindy

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (81.90.243.255) --- 3. 3. 2007
Kde se bere mor?

Vážené dámy a pánové,diskuse o moru je chvályhodná,ale...Výsledky potlačování moru na NZ ,je zřejmě v něčem jiném.V systémovosti a preciznosti těchto opatření.Když čtu o nedostatcích v léčbě varoázy,je mi jasné, že mor nemůžeme snadno překonat.Máme ho totiž v sobě.Příkladem je údajné zcizení úlů pana Kolomého, i v naší ZO byly zcizeny kompletní úly.Zloději byli včelaři. Namáčení nástavků do horkého parafínu nemůže přeci trvale zaručit ochranu před morem! Je to jakési ukázání cesty, a nechci ho zlehčovat.Toto opatření by muselo seriozně učinit mnoho včelařů v co největším okrsku!Zničit všechny volně se pohybující roje atd.A především.Do parafínu namočit některé z nás...Z D disident

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21243) (21244) (21245)

Nejde o předpoklad, že na NZ nemají mor. Jde o to, že pokud to dělají
desítky let běžně, tak mají vyzkoušený nejlepší a nejlevnější způsob, jak to
dělat. Není pak od věci to od nich prostě převzít. Mohlo by se totiž stát,
že totiž VUVČ nebo někdo jiný vyzkouší během let několik možností, jak to
dělat, po deseti letech se s velkou slávou zavede do velkoprovozů nějaká
metoda a potom se zjistí, že někde to takhle dělají už 30 let. Je ale taky
možné, že to dělají stejně jak to začli dělat před 30 lety, přitom se už
objevily nové poznatky, materiály atd, takže je čas aktualizovat i metodu,
to se nikdy neví předem.
S tou ochranou proti hnilobě to fungovat může na principu, že zahřátím dřeva
na těch 150 a více stupňů dojde k změnám v jeho chemickém složení, společně
s nasáknutým parafínem pak budou nastavky považovány některými dřevokaznými
organismy za jiný materiál než dřevo a proto ho nebudou napadat. Když nic
jiného, likvidují se larvy hmyzu v dřevě. A pokud bylo na výrobu nastavků
použito starší a neodkorněné dřevo někde z půdy, ty larvy tam budou.
Pokud se spóry moru šíří voskem, teoreticky se mohou šířit i parafínem.
Rozdíl je ten, že vosk nejde zahřát bez degradace na teplotu 120 130 st C,
proto se zahřívá ve výrobnách na 115 st C a kvůli zničení spor se vypomáhá
kyselinou. Parafín se zahřát na vysokou teplotu dá. Problém by mohl být v
přílišném spěchu, kdy by nastavky teoreticky mohly ten parafín v lázni
ochladit na moc nízkou teplotu a spory by do něho mohly rozšířit. Asi to
chce mít teploměr do cca 200 - 300 st C a teplotu parafínu průběžně měřit.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 3. 3. 2007
Re: Mor vcelieho plodu (21233) (21234) (21238) (21241)

Moje skúsenosti: MVP som objavil u otca (mal 80 r.), klinický prejav bol potvrdený u 7-mich včelstiev. Veterinárne rozhodnutie bolo :likvidácia ohňom! Likvidáciu robil súdny znalec, ktorý dozeral na spálenie všetkého inventáru (celkom 35 ťažkých úľov). Hovorí sa , že oheň je milosrdný a všetko zahladí, bol to môj najväčší oheň v živote.

Ako som ja vnímal MVP v postihnutých včelstvách? Otec tušil. že je zle a preto ma privolal na kontrolu, (bolo to začiatkom júla). Všetky včelstvá boli zoslabnuté, v medníkoch bez včiel, v plodiskách matka kládla sporadicky vajíčka, plod medzerovitý, sem tam zaviečkovaný, viečka s menším otvorom, niekde celé, larvy rozložené do hustej hnedej masy uloženej v dolnej časti bunky. Rozložená larva sa odstrániť jedine plochým predmetom, ale len so samotnou bunkou, košieľka ju spevňuje. Navyše sa vo včelstvách vyskytovalo vápno Ascoaspheris apis.

Zisťoval som aj aj zápach, ten tam nebol, skôr sa vyskytuje u hniloby plodu.

Ešte jednu zaujímavosť som pozoroval, všetky včelstvá sa značili o tichú výmenu alebo o výmenu matky na záchranu včelstva. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 21246 do č. 21306)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu