77433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



tomas (141.113.85.22) --- 8. 3. 2007
jarni leceni

Dobry den
rad bych se zeptal na Vas nazor ohledne jarniho leceni. Jsem v tomto oboru zacatecnik. Vysledky z rozboru meli na VD mi dopadly dobre - jsou v limitu nebo tam dokonce nebylo nic (nevim presne, zatim mam jen telefonicke info, ze je to dost dobre), ale s ohledem na dnesni diskusi a clanky ve vcelarstvi si rikam jestli bych preci jen nemel jeste radsi prelecit?
Bylo mi receno ze muzu klidne do konce brezna provest fumigaci.
Dalsi otazka zni, vite nekdo jak moc "skodi" to ktere leceni (fumigace, gabon, formidol) vcelstvu, treba prave ted na jare? Nerad bych delal vic skody nez uzitku.
Co treba natirani plodu (nevim jak se toto leceni presne jmenuje),ktere se pokud vim dela pouze, kdyz vysledek neni v limitu. Tzn.ze to treba i v necem vcelstvu skodi? Nebo se to v pripade dobreho vysledku nedela proto, aby se vcely zjara nerusily? Jak je to s pouzitim formidolu, gabonu, pripadne dalsiho leceni ted na jare? Kdy a jak se ktere leceni na podzim pouziva tusim, ale nebranim se dalsim informacim.
Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409)

Používám Cerezin 65/70, je OK. Měřil jsem i teplotu při parafinování, můžu dohledat
......
Předpokládám, že se jedná o výrobek Parama Mogul R65/70 Ceresin.
Zajímá mě vše, i to jak to kde prodávají, podle cen PARAMA a svíčkařů je tam obdivuhodné cenové rozpětí.
Takže díky za informace.
Ještě jedna otázka, kam to dáváte/vyléváte když končíte. Do kbelíků (plast?), nebo to ztuhne ve vaně a smrští se to?
Vanu bych měl rád prázdnou k vyvařování voští.

Děkuji

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 8. 3. 2007
Re: Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007 (21401) (21404) (21408) (21410)

Naprosto souhlasím mám velmi podobné výsledky.Přeléčení jsem udělal dobrovolně nemám přez průměr 3.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 8. 3. 2007
Re: Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007 (21401) (21404) (21408)

Tím, že nám z louček nízkých nástavků padají celou zimu roztoči, bych se moc neutěšoval. Jak jsem psal, včera jsem léčil (nátěr a fumigace), dal jsem na dna podložky a dnes je vytáhnul.
1.úl - cca 100 ks roztočů
2,3 úl - cca 15 ks
4,5 úl - do 3 ks
6-10. úl - 0-1
po cca 18 hodinách od léčení.
Na stanovišti byl VD na jedné straně, směrem na střed linie úlů nákaza slábla až zmizela. Napadlo mě, že z krajního úlu (loni nejsilnějšího) se nákaza šířila zalétáváním mladušek při častých proletech.
Rozhodně mám z léčení velmi dobrý pocit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 8. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374) (21375)

>>Jaký parafíny máte kdo odzkoušené.

Používám Cerezin 65/70, je OK. Měřil jsem i teplotu při parafinování, můžu dohledat.


mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 8. 3. 2007
Re: Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007 (21401) (21404)

Mám Langstroth 44,5x18,5 cm a tvrdím to samé. Roztoči se můžou zachytit mezi rámky i když jsou pod sebou, v buňkách, ale ještě i na sítu dna. Měl by být velký rozdíl, jestli zimuji silná včelstva na 3-4 nástavcích a podložku mám pod celým dnem pod sítí a jestli někdo zimuje na 7-10 rámkách v jednom nástavku a podložku pořádně ani nedostane pod celé plodiště, nebo vyškrábe trochu vosku ze dna. Vím, že se to těžko rozliší, ale výsledek rozboru je pak skoro nanic. Co je spad 3 roztoče na 4 nástavky s podložkou pod celým dnem proti 3 roztočům z malé podložky. Ze začátku to bylo asi jediné možné řešení, ale vývinem metody by se měla začít rozlišovat délka rámku a síla včelstva. nedodržováním velikosti podložek se asi nic nenadělá. Když jsem takto argumentoval členovi ÚV ČSV, dal mi za pravdu, ale jenom pokrčil ramenama.
Tonda

>Také pozoruji zvýšený spad u včelstev v Optimalech (42x17) zimovaných na
5-6-ti nástavcích. Též mi to potvrdil př. Nerad, který má Langstrothy
(44,8x15,9) a zimuje na 5-ti nástavcích.
Myslím, že je standardní metodika vyšetření spadu roztočů šitá na
standardní českou míru 39x24 a v případě více pater nástavků jsou
výsledky zkresleny právě zachycením spadlých roztočů na horních loučkách
rámků, prostavbách i třeba mírně prodloužených buňkách v některých
místech rámků. Dále je možno, že roztoči zapadnou do prázdných buněk.
Odtud jsou při oteplení vyneseni/smeteni včelami. Myslím, že letošní
teplou zimu se to hodně projevilo. Při 'normální' zimě k tomu asi tolik
nedochází, protože se chumáč plně nerzvolní a roztoči jsou smeteni až
při jarním proletu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: co kvete v Praze (21406)

Podle mých záznamů, je letosek fenologicky treti nejranejsi od roku
1996 kdy to sleduju
(http://www.sweb.cz/vitavydra/fenologie.html#Fenologie). Vrba
Erdingerova letos rozkvetla vcera.
Vydra
Jabber ID: vydra/=/jabber.sh.cvut.cz


On 3/8/07, Tomas <crabro/=/wo.cz> wrote:
> Docela mne překvapilo co už kvete... pravda jde převážně o slunné expozice
> a jednotlivě rostoucí stromy,ale přeci jen se mi to zdá trochu brzo. Viděl
> jsem již před týdnem kvést třešeň(sakura) a včera rozkvetly
> mirabelky(Prunus sp.) jívy kvetou také několik dní a také pár jiných druhů
> vrb. Jak to vypadá jinde?
>


--

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomas (194.228.96.38) --- 8. 3. 2007
co kvete v Praze

Docela mne překvapilo co už kvete... pravda jde převážně o slunné expozice a jednotlivě rostoucí stromy,ale přeci jen se mi to zdá trochu brzo. Viděl jsem již před týdnem kvést třešeň(sakura) a včera rozkvetly mirabelky(Prunus sp.) jívy kvetou také několik dní a také pár jiných druhů vrb. Jak to vypadá jinde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: jarnA­ lAA¨enA­... (21385) (21388) (21391) (21392) (21393) (21398) (21400) (21403)

U nás lísky odkvetly už před měsícem, pyl z lísky je jasně žlutý. Minulý
týden začala prášit olše. První raná vrba, klon S021 je těsně před
rozkvětem. Že by sladina byla ze sněženek a krokusů? Hořčice na zelené
hnojení u nás dopadla ne moc dobře, něco trochu rozkvetlo v listopadu a
prosinci, ale bylo to zlikvidováno mrazy, zemědělci naseli moc pozdě. Snad
jedině v listnatých lesích, ještě jsem se tam nebyl podívat, takže přesně
nevím, ale přínos by už mohl být z rostlin, co využívají v listnatých lesích
oslunění před růstem listů na stromech. Jako je petrklíč, plicník, devětsil,
fialky, sasanky a další.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 08, 2007 11:37 AM
Subject: Re: jarnA­ lAA¨enA­...


> >Z čeho to je, co tam kvete? Jíva?
>
> Pyl podle barvy nosí z jívy a takový světle šedý - líska, olše? Vrby
> rozkvetly, k nim sněženky a krokusy. Na podzim dlouho kvetla hořčice.
> Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007 (21401)

Také pozoruji zvýšený spad u včelstev v Optimalech (42x17) zimovaných na
5-6-ti nástavcích. Též mi to potvrdil př. Nerad, který má Langstrothy
(44,8x15,9) a zimuje na 5-ti nástavcích.
Myslím, že je standardní metodika vyšetření spadu roztočů šitá na
standardní českou míru 39x24 a v případě více pater nástavků jsou
výsledky zkresleny právě zachycením spadlých roztočů na horních loučkách
rámků, prostavbách i třeba mírně prodloužených buňkách v některých
místech rámků. Dále je možno, že roztoči zapadnou do prázdných buněk.
Odtud jsou při oteplení vyneseni/smeteni včelami. Myslím, že letošní
teplou zimu se to hodně projevilo. Při 'normální' zimě k tomu asi tolik
nedochází, protože se chumáč plně nerzvolní a roztoči jsou smeteni až
při jarním proletu.

Milan Čáp

Tomas napsal(a):

>Já mám včelstva proléčená gabonem, 3x aerosolem. Jde o to, že problé s
>padáním roztoču při rozvolnění chumáče a zvýšené aktivitě pozoruji u NN
>nástavku 44.8x18.5cm, je-li zimováno např. ve 3-4 nástavcích. Nejde dost
>dobře dodržet pokud jsou rámky na pleckách hofman.rámci zalepená propolisem
>a tedy rozestup jednotlivých rámku není stejný ve všech "patrech", tak se
>prostě roztoči zachytí na horních loučkách. U jiných sestav jsem toto
>nepozoroval. Bude to nespíš teda vadit jen u nízko nástavkářů..
>Každopadně by mne také zajímalo, ma-li někdo obdobné zkušenosti.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (88.100.170.119) --- 8. 3. 2007
Re: jarnA­ lAA¨enA­... (21385) (21388) (21391) (21392) (21393) (21398) (21400)

>Z čeho to je, co tam kvete? Jíva?

Pyl podle barvy nosí z jívy a takový světle šedý - líska, olše? Vrby rozkvetly, k nim sněženky a krokusy. Na podzim dlouho kvetla hořčice.
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomas (194.228.96.38) --- 8. 3. 2007

Já mám včelstva proléčená gabonem, 3x aerosolem. Jde o to, že problé s padáním roztoču při rozvolnění chumáče a zvýšené aktivitě pozoruji u NN nástavku 44.8x18.5cm, je-li zimováno např. ve 3-4 nástavcích. Nejde dost dobře dodržet pokud jsou rámky na pleckách hofman.rámci zalepená propolisem a tedy rozestup jednotlivých rámku není stejný ve všech "patrech", tak se prostě roztoči zachytí na horních loučkách. U jiných sestav jsem toto nepozoroval. Bude to nespíš teda vadit jen u nízko nástavkářů..
Každopadně by mne také zajímalo, ma-li někdo obdobné
zkušenosti.
------------------------------------------------------------
Myslím, že by bylo dobré sebrat informace z více zdrojů.
Co se týče mě, tak já u Lang. 24cm nepozoruji tento problém. Myslím si, že tady má vliv, že nástavky mám stejně vyrobeny a rámky jsou nad sebou.
U starších úlů, kde jsem různě experimentoval s izolací i s počtem rámků, nemůžu zaručit svislé pokračování rámků, pozorují určitý vliv.
Ale na stanovišti, kde mám 19 Langstrotů jsem měl jen 4VD,
doma kde mám směs Lang, a další včetně silně uteplených, jsme měl průměr někde pod 1,5VD na včelstvo.
Takže pokud předpokládám stejnou účinnost léčení (doma by ale ještě měla být účinnější, protože tam jsem foukal 2x, naposledy o Vánocích), tak by to mohlo být trochu významné.
Ale v obou případech se mi povedlo VD asi vyhubit, protože při namátkové kontrole podložek v únoru jsme až na jednotlivé vyjímky VD neviděl.
Má někdo další možnost to porovnat? Různá stanoviště s různými úly?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomas (194.228.96.38) --- 8. 3. 2007
re:Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007

Myslím, že by bylo dobré sebrat informace z více zdrojů.
Co se týče mě, tak já u Lang. 24cm nepozoruji tento problém. Myslím si, že tady má vliv, že nástavky mám stejně vyrobeny a rámky jsou nad sebou.
U starších úlů, kde jsem různě experimentoval s izolací i s počtem rámků, nemůžu zaručit svislé pokračování rámků, pozorují určitý vliv.
Ale na stanovišti, kde mám 19 Langstrotů jsem měl jen 4VD,
doma kde mám směs Lang, a další včetně silně uteplených, jsme měl průměr někde pod 1,5VD na včelstvo.
Takže pokud předpokládám stejnou účinnost léčení (doma by ale ještě měla být účinnější, protože tam jsem foukal 2x, naposledy o Vánocích), tak by to mohlo být trochu významné.
Ale v obou případech se mi povedlo VD asi vyhubit, protože při namátkové kontrole podložek v únoru jsme až na jednotlivé vyjímky VD neviděl.
Má někdo další možnost to porovnat? Různá stanoviště s různými úly?
Karel
------------------------------------------------------------

Já mám včelstva proléčená gabonem, 3x aerosolem. Jde o to, že problé s padáním roztoču při rozvolnění chumáče a zvýšené aktivitě pozoruji u NN nástavku 44.8x18.5cm, je-li zimováno např. ve 3-4 nástavcích. Nejde dost dobře dodržet pokud jsou rámky na pleckách hofman.rámci zalepená propolisem a tedy rozestup jednotlivých rámku není stejný ve všech "patrech", tak se prostě roztoči zachytí na horních loučkách. U jiných sestav jsem toto nepozoroval. Bude to nespíš teda vadit jen u nízko nástavkářů..
Každopadně by mne také zajímalo, ma-li někdo obdobné zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: jarnA­ lAA¨enA­... (21385) (21388) (21391) (21392) (21393) (21398)

> Zásob spousty (cca 5 pěkně plných rámků v budečácích), i devítikiloví
> krmiči v budečácích se divili, že je tam víc než na podzim.
> V nástavcích je to srovnatelné, zásob většinou v poměru k budečákům víc.

Z čeho to je, co tam kvete? Jíva?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 08, 2007 10:32 AM
Subject: Re: jarnA­ lAA¨enA­...


> K> Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá.
> Děkuji všem předem za informace.
>
> Včera jsem natíral včelařům ve svém revíru (Rakovnicko, 430 m.n.m.). Na
> plodu je vidět ochlazení minulých dní a současné oteplení: je tak 3-4
> rámcích, každý s +-1 dm2 plodu těsně před vyběhnutím. Nově zavíčkované
není
> skoro nic, staré larvičky taky ne, ale vajíček a 1-2denních larviček celá
> kvanta. Za 14 dní už možná bude problém s 10 dm2.
> Zásob spousty (cca 5 pěkně plných rámků v budečácích), i devítikiloví
> krmiči v budečácích se divili, že je tam víc než na podzim.
> V nástavcích je to srovnatelné, zásob většinou v poměru k budečákům víc.
> Ahoj Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007
Re: jarní léčení... (21385)

Dále bych se chtěl pozastavit nad dalším zádrhelem... Metodické pokyny jednotlivých KVS stanovují, že se nátěr plodu s následnou fumigací provede u včelstev(stanovišť), kde je větší spad na včelstvo než 3 roztoči(aktuálně 2 roztoči), ovšem toto opatření nezohlednuje jednu velice podstatnou věc.. Nás nástavkářu přibívá a moje zkušenost s diagnostikou je taková(sleduji to několik let), že po fumigacích padají roztoči hodně dlouho, dále i po posledním (diagnostickém) omenetní podložek padají ve větším množství kdykoliv se rozvolní více chumáč. Předpokládám, že například u mne(langstrothy)padají roztoči z louček nástavku, které jsou pod včelím chumáčem. Zvýšená aktivita včelstva při rozvolnění chumáče= padání roztočů. Jakou má potom vypovídací hodnotu taková diagnostika.
......
Myslím, že by bylo dobré sebrat informace z více zdrojů.
Co se týče mě, tak já u Lang. 24cm nepozoruji tento problém. Myslím si, že tady má vliv, že nástavky mám stejně vyrobeny a rámky jsou nad sebou.
U starších úlů, kde jsem různě experimentoval s izolací i s počtem rámků, nemůžu zaručit svislé pokračování rámků, pozorují určitý vliv.
Ale na stanovišti, kde mám 19 Langstrotů jsem měl jen 4VD,
doma kde mám směs Lang, a další včetně silně uteplených, jsme měl průměr někde pod 1,5VD na včelstvo.
Takže pokud předpokládám stejnou účinnost léčení (doma by ale ještě měla být účinnější, protože tam jsem foukal 2x, naposledy o Vánocích), tak by to mohlo být trochu významné.
Ale v obou případech se mi povedlo VD asi vyhubit, protože při namátkové kontrole podložek v únoru jsme až na jednotlivé vyjímky VD neviděl.
Má někdo další možnost to porovnat? Různá stanoviště s různými úly?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (88.100.170.119) --- 8. 3. 2007
Re: jarní lÊèení... (21385) (21388) (21391) (21392) (21393)

K> Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá. Děkuji všem předem za informace.

Včera jsem natíral včelařům ve svém revíru (Rakovnicko, 430 m.n.m.). Na plodu je vidět ochlazení minulých dní a současné oteplení: je tak 3-4 rámcích, každý s +-1 dm2 plodu těsně před vyběhnutím. Nově zavíčkované není skoro nic, staré larvičky taky ne, ale vajíček a 1-2denních larviček celá kvanta. Za 14 dní už možná bude problém s 10 dm2.
Zásob spousty (cca 5 pěkně plných rámků v budečácích), i devítikiloví krmiči v budečácích se divili, že je tam víc než na podzim.
V nástavcích je to srovnatelné, zásob většinou v poměru k budečákům víc.
Ahoj Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: jarni leceni a prace (21385) (21388) (21391) (21392) (21393)

Já se ve svých úvahách řídím stavem okolní vegetace a za signální rostliny používám Rozkvět sněženek To jen vytáhnu rámek z prostřed sediska a zkontroluji zda začali plodovat a stav zásob Případně přehodím nástavek aby všechny plodovaly nahoře
Další kontrola přijde až při rozkvětu Trnky. To je již poznat zda není třeba vyměnit matku .
Při rozkvětu Třešné ptačky (kvete asi týden před třešní) vložím stavební rámky vedle plodu U sylných čeledí je možné je.li v okolí dost Javoru mléče nasadit medník z polorámků. A obvykle před rozkvětem Řepky olejné je již možno vložit Formidol a hned po tom nasadit medník. Samozřejmě včelstva která neobsednou nástavek spojím nebo posílím rezervním odělkem. Rozhodně si myslím , že právě stav vegetace nám nejlépe poradí kdy co na jaře dělat Kalendář nebo teploměr jsou až druhořadou pomůckou. včelstva v žádném případě nerozebírám při teplotách pod 12°C

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jarn?­ l??¨en?­...
> Datum: 08.3.2007 07:43:09
> ----------------------------------------
> Tak to já mám zase ta "špecifiká". Moje se tím programem asi neřídí.Prostě
> bylo teplo, tak plodovaly i když jsem jim četl články z odborné literatury,
> že v tu dobu prostě nemají. Možná neumí česky.
> ..
> Možná naopak čtou tu nejnovější (nebo jsou na internetu :-) ).
> Jak včely plodují v závisloti na teplotě je dokonce popsáno matematickým
> modelem. Viz články ing. Dvorského v MV a program je na webu Zubří.
> Byly dávno kdysi doby, kdy jsem včely prohlížel co 14 dní, měřil, dělal si
> záznamy, každý den zapisoval teploty, porovnával roky mezi sebou a myslel
> si, že poznám, co včely udělají, nebo mám uděla já.
> Pak jsem pochopil co včely chtějí především - klid na práci.
> Takže co neudělám v srpnu, na jaře nedohoním. A musím jen napravovat své
> chyby. Jinak občas kouknu mezi nástavky, v lednu/únoru zkontroluji zásoby
> (potěžkáním bez zatížené střechy, případně kouknu). A čekám na čas k
> rozšíření.
> Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá. Děkuji
> všem předem za informace.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 8. 3. 2007
Re: jarní léčení... (21385)

Píšeš že metodika léčení mluví jasně. No tak to prostě jasně udělej!
Mám v okolí včelaře, který tvrdí, že celé léčení je na houby. Fumigace včelám ubližuje, aerosol je ruší, nátěr plodu je zvěrstvo.
Akorát se mu loni přes zimu "vytratily" včely z 10 úlů. Prý si to nemůže nijak vysvětlit ........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 8. 3. 2007
Re: jarní léčení (21383)

Nechtěl jsem svým příspěvkem o jarním léčení říci, je že nadměrně plodu. Nad 1 dm2 zavíčkovaného plodu nemělo žádné včelstvo. Svou výzvu, aby se s léčením neotálelo, jsem nadhodil spíš dle množství zakladených buněk.
Co mě ale překvapilo - budu se opakovat -, že u včelstev na třech nástavcích 39x17 (loňské slabší oddělky)je takřka celý prostor zanesen sladinou a loňskými zásobami. Jedno včelstvo jsem rozebral a má prázdné jen 3 rámky. Pokud bude snůška pokračovat, budu muset urychleně včelstva rozšířit, jinak se z toho ...porojím.
K námětu vztahu teplot a plodování - ve všech včelstvech okolo 0,5 - 0,7 dm2 zavíčkovaného plodu, otevřený plod různého stáří v počtu do 20 buněk, vajíčka jedno a dvoudenní kolem 0,5 dm2. Je znát snížení plodování v minulých dnech, kdy byly teploty kolem 0.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21379) (21380) (21384) (21387)

Jiří Vávra:
> Přátelé, provedl jste někdo ekonomickou rozvahu ... ... ...

http://dolinek.cz/kalkulace.xls

jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007
Re: jarní lÊèení... (21385) (21388) (21391) (21392)

Tak to já mám zase ta "špecifiká". Moje se tím programem asi neřídí.Prostě bylo teplo, tak plodovaly i když jsem jim četl články z odborné literatury, že v tu dobu prostě nemají. Možná neumí česky.
...
Možná naopak čtou tu nejnovější (nebo jsou na internetu :-) ).
Jak včely plodují v závisloti na teplotě je dokonce popsáno matematickým modelem. Viz články ing. Dvorského v MV a program je na webu Zubří.
Byly dávno kdysi doby, kdy jsem včely prohlížel co 14 dní, měřil, dělal si záznamy, každý den zapisoval teploty, porovnával roky mezi sebou a myslel si, že poznám, co včely udělají, nebo mám uděla já.
Pak jsem pochopil co včely chtějí především - klid na práci.
Takže co neudělám v srpnu, na jaře nedohoním. A musím jen napravovat své chyby. Jinak občas kouknu mezi nástavky, v lednu/únoru zkontroluji zásoby (potěžkáním bez zatížené střechy, případně kouknu). A čekám na čas k rozšíření.
Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá. Děkuji všem předem za informace.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 8. 3. 2007
Re: jarní lÊèení... (21385) (21388) (21391)

Tak to já mám zase ta "špecifiká". Moje se tím programem asi neřídí.Prostě bylo teplo, tak plodovaly i když jsem jim četl články z odborné literatury, že v tu dobu prostě nemají. Možná neumí česky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 7. 3. 2007
Re: jarní lÊèení... (21385) (21388)

JÁ NEVÍM KDE BERETE TEN NÁZOR , že se děje něco mimořádného dnes jsem prohlížel svoje záznamy za posledních 10 let starší totiž nemám první jarní prohlídky jsem dělal od 10 března do 16 dubna při teplotě nad 15° C a vždy to bylo přibližně stejné zavíčkovaný plod nejvýše do 1dm2 takže si myslím že katastrofické scénáře se asi nenaplní
.....
Letos naštěstí nemusím. Ale vloni jsme touhle dobou natíral 8 včelstev. Byl ještě sníh a měl jsem v nich 2, jednou vyjímečně tři rámky, oboustraně zaplodované. Plod, i zavíčkovaný - šíře asi 20cm, výška rámku 23cm. Ale to se neodlišovalo od pozorování v jiných letech.
Podle mého názoru mají včely nějaký program a podle něj plodují, bez ohledu na sílu, izolaci i teploty. A mezi včelstvy jsou výraznější rozdíly než mezi jednotlivými roky.
Takže jsem od jarních prohlídek ustoupil a prvně lezu do včel až v dubnu/květnu.
Proto s napětím sleduji pozorování př. Dvorksého a Čermáka, kdy ověřují Bretschkovo (teď nevím jak se to píše :-) teorie o závislosti plodování na venkovních teplotách. Nerad měním názor:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21379) (21380) (21384) (21387)

Přátelé, provedl jste někdo ekonomickou rozvahu mezi parafinováním nástavku
(je výsledek ve vztahu k MVP absolutně kladný) a pořízením nového
neizolovaného nástavku? při zakalkulování nákladů na materiál a čas při
parafinování??
.....
Rozvahu jsem nedělal, ale za dvacet minut nový nástavek nevyrobím. Ale vyparafinuji i s režijními časy.
Nástavek vyrábím o trochu déle, ale i kdyby, tak se mi zdá nesmyslné pálit každých pět let všechny nástavky a dělat nové.
V případě klinických příznaků MVP to asi spálím, ale já to mám na preventivní desinfekci a taky trochu na ochranu dřeva. A odhaduji, že ten parafín bude srovnatelný s barvou, možná levnější, a ponor bude rychlejší, než natírání.
Pokud se budu mýlit, dám vědět. Vanu mám v každém případě i na vytavování voští. Proto jí mám z nerezu, jinak bych jí dělal z černého plechu, nebo bych dal na oheň sud.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21379) (21380) (21384)

Ve fabrice, když se pracovalo s ručními lázněmi, do kterých nebylo radno
sahat rukou, se používaly háky. Dvojitý hák do pravé, jednoduchý do levé,
aby nastavek byl na třech bodech a nepřevracel se... Měly by stačit
svařovací dráty průměr 3 - 4 . Svařovací na plyn mají tak tu optimální
délku. Kde to nešlo hákama, používaly se kleště, co dělali zámečníci na
údržbě. Nic složitého.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 07, 2007 5:43 PM
Subject: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Doporučuje se práškový hasičák.
> Připravit je třeba něco na udržení pod hladinou, nástavek plave.
> Nejjednodušší je dalším nástavkem zatížit. Vytahovat jen v rukavicích. Ale
> nezkoušel jsem.
> Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re:jarní lÊèení... (21385)

JÁ NEVÍM KDE BERETE TEN NÁZOR , že se děje něco mimořádného dnes jsem prohlížel svoje záznamy za posledních 10 let starší totiž nemám první jarní prohlídky jsem dělal od 10 března do 16 dubna při teplotě nad 15° C a vždy to bylo přibližně stejné zavíčkovaný plod nejvýše do 1dm2 takže si myslím že katastrofické scénáře se asi nenaplní a zdá se mi že stále bude asi nejlepší při první příležitosti použít Formidol. Vždyť přece účinkuje i uvniř zavíčkovaných buněk a i při dalších onemocněních. A k tomu trubčímu plodu. Ona to není past na VD, ale pokud ho nestihnete včas vyřezat tak je to jen výkonější množárna. Vůbec není pravdou, že by jej vyhledávali, ale díky delšímu vývoji trubců se jich tam stačí více vyvinout

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: crabro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: jarní lé?ení...
> Datum: 07.3.2007 19:31:02
> ----------------------------------------
> Podle vývoje včelstev lze předpokládat, že jarní léčení bude velice
> komplikované. Nátěr plodu bude nespíš problém. Má-li se dodržet plocha
> 10dm2 natřeného plodu, nevim jak se do bude řešit u včelstev která budou
> mít(a také že mají) větší plochy zavíčkovaného plodu.Metodika mluví
> jasně:Rozsah provedení-
> Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10
> dm3(chyba v návodu na stránkách VUV dol, má být dm2). Pokud má včelstvo
> více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně jen
> víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu,
> rámky plástů ani části úlů.
> V době, kdy se začne natírat u všech včelařů například v naší ZO budou
> včelstva rozplodováná a rozhodně nebudou mít jen 10dm2! Likvidace plodu
> právě nad těch 10dm2 je dle mého názoru vysloveně kontraproduktivní
> brutalita. V podstatě zlikvidujeme značnou část plodu, do kterého včelstvo
> vložilo cennou zásobu energie a bilkovin. Takovéto "puštění" žilou moc
> včelařů nepotěší. Nebylo by lepší v rámci jednotlivých ZO rozeslat leták o
> biologických formách boje s V.destructor ?
> Pokud by včelaři vložili v co nejbližším termínu trubčí rámky a po prvním
> zavíčkování vyřezali, postup několikrát zopakovali+ u všech včelstev
> vytvořili v rámci protirojových opatření oddělky s převážnou většinou
> plodových rámků(zavíčkovaných, s následným ošetřením kys.mravenčí u odd.)
> musí to mít efekt bez toho, abychom kmenová včelstva tak stresujícím
> způsobem "lečili" v době, kdy se teprve rozjíždějí...
> Jarní léčení nátěrem plodu a následnou fumigací se dá řešit vyšší spad než
> 3 roztočů v běžných zimách, kdy neni tolik zavíčkovaného plodu a né v
> situaci, kdy včelstva jsou již rozplodovaná jako kdyby ani zima nebyla...
> Letošní zima je vyjímečná hned v několika ohledech a žádá si v rámci léčení
> vyjímečná opatření. Né však v podobě "vyjmečné" likvidace přebytečného
> plodu,ale ve zvýšeném biologickém boji! Nehledě k tomu, že použitím
> biologických prostředků v letošním jaru a časném létě se mnoho včelařu
> naučí takto s varoázou bojovat a může je zařadit stabilně do zootechniky v
> rámci potírání této parazitální nemoci.
> Dále bych se chtěl pozastavit nad dalším zádrhelem... Metodické pokyny
> jednotlivých KVS stanovují, že se nátěr plodu s následnou fumigací provede
> u včelstev(stanovišť), kde je větší spad na včelstvo než 3 roztoči(aktuálně
> 2 roztoči), ovšem toto opatření nezohlednuje jednu velice podstatnou věc..
> Nás nástavkářu přibívá a moje zkušenost s diagnostikou je taková(sleduji to
> několik let), že po fumigacích padají roztoči hodně dlouho, dále i po
> posledním (diagnostickém) omenetní podložek padají ve větším množství
> kdykoliv se rozvolní více chumáč. Předpokládám, že například u
> mne(langstrothy)padají roztoči z louček nástavku, které jsou pod včelím
> chumáčem. Zvýšená aktivita včelstva při rozvolnění chumáče= padání roztočů.
> Jakou má potom vypovídací hodnotu taková diagnostika. U některých včelstev
> jsem sledoval přirozený spad a bylo patrné, že při každém oteplení nastane
> skokově větší spad. Takže v případě včelstva které má velký spad (nad 3
> roztoče)v NN úlu jde o roztoče třeba z předposledního léčení. Pak se v
> podstatě do včelstev vnáší při nátěru plodu a fumigaci zbytečně další dávka
> léčiv, s následným zatížením rezidui.
> Myslím, že by se mělo zohlednovat, v jakém úlu jsou včely chovány...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21379) (21380) (21384)

Přátelé, provedl jste někdo ekonomickou rozvahu mezi parafinováním nástavku
(je výsledek ve vztahu k MVP absolutně kladný) a pořízením nového
neizolovaného nástavku? při zakalkulování nákladů na materiál a čas při
parafinování??
----- Original Message -----
From: "zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 07, 2007 5:43 PM
Subject: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Doporučuje se práškový hasičák.
> Připravit je třeba něco na udržení pod hladinou, nástavek plave.
> Nejjednodušší je dalším nástavkem zatížit. Vytahovat jen v rukavicích. Ale
> nezkoušel jsem.
> Zdenek
>
>
>
>
> Budu to dělat venku a dál od budov a lesa (pokud pozemek dovolí:-) Hasicí
> přístroj jsem poptal u chlápka co dělá revize hasičáků a ten mi doporučil
> COčkový. Dle mě to má logiku ale hasič nejsem. Pokud je někdo přes oheň a
> ví, že je to blbě, tak ať mi to řekne dřív, než na to přijdu experimentem.
> Kromě těsnícího deklu.
>
>
> Ještě mám dotaz, tady někdo mluvil o tom, že DOL vyvinul nějaké zařízení,
> ne metodu. Je to zařízení něco jiného než vana, vařič a nějaké háky na
> vytahování?
>
> Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372)

Také bych chtěl poděkovat panu Přesličkovi. Za výstižný a bezezbytku pravdivý příspěvek.

Jen dodám několik poznámek k tématu.

Z bezpečnostního i technologického hlediska je třeba rozlišovat teplotu tání, vzplanutí (Při teplotě bodu vzplanutí se utvořená směs zapálí krátkodobým přiblížením otevřeného plamene a oddálením plamene hoření nepokračuje), teplotu varu a teplotu vznícení (zapálení látky není závislé na plameni, elektrické jiskře nebo rozžhaveném drátu, ale směs s kyslíkem je možné zapálit určitým zvýšením teploty).

Co se schvalovacího procesu týká. Nejprve musí být metoda dostatečně odzkoušena, poté publikována a oponována vhodnou autoritou.

V některém z letních čísel časopisu včelařství vyjde rozsáhlý článek na toto téma. Doufám, že se mi ho povede napsat dostatečně podrobně a výstižně.

Všem mnoho úspěchů při impregnaci, ale pozor na úrazy a jiné katastrofy.

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (85.71.124.200) --- 7. 3. 2007
jarní léčení...

Podle vývoje včelstev lze předpokládat, že jarní léčení bude velice komplikované. Nátěr plodu bude nespíš problém. Má-li se dodržet plocha 10dm2 natřeného plodu, nevim jak se do bude řešit u včelstev která budou mít(a také že mají) větší plochy zavíčkovaného plodu.Metodika mluví jasně:Rozsah provedení-
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3(chyba v návodu na stránkách VUV dol, má být dm2). Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.
V době, kdy se začne natírat u všech včelařů například v naší ZO budou včelstva rozplodováná a rozhodně nebudou mít jen 10dm2! Likvidace plodu právě nad těch 10dm2 je dle mého názoru vysloveně kontraproduktivní brutalita. V podstatě zlikvidujeme značnou část plodu, do kterého včelstvo vložilo cennou zásobu energie a bilkovin. Takovéto "puštění" žilou moc včelařů nepotěší. Nebylo by lepší v rámci jednotlivých ZO rozeslat leták o biologických formách boje s V.destructor ?
Pokud by včelaři vložili v co nejbližším termínu trubčí rámky a po prvním zavíčkování vyřezali, postup několikrát zopakovali+ u všech včelstev vytvořili v rámci protirojových opatření oddělky s převážnou většinou plodových rámků(zavíčkovaných, s následným ošetřením kys.mravenčí u odd.) musí to mít efekt bez toho, abychom kmenová včelstva tak stresujícím způsobem "lečili" v době, kdy se teprve rozjíždějí...
Jarní léčení nátěrem plodu a následnou fumigací se dá řešit vyšší spad než 3 roztočů v běžných zimách, kdy neni tolik zavíčkovaného plodu a né v situaci, kdy včelstva jsou již rozplodovaná jako kdyby ani zima nebyla...
Letošní zima je vyjímečná hned v několika ohledech a žádá si v rámci léčení vyjímečná opatření. Né však v podobě "vyjmečné" likvidace přebytečného plodu,ale ve zvýšeném biologickém boji! Nehledě k tomu, že použitím biologických prostředků v letošním jaru a časném létě se mnoho včelařu naučí takto s varoázou bojovat a může je zařadit stabilně do zootechniky v rámci potírání této parazitální nemoci.
Dále bych se chtěl pozastavit nad dalším zádrhelem... Metodické pokyny jednotlivých KVS stanovují, že se nátěr plodu s následnou fumigací provede u včelstev(stanovišť), kde je větší spad na včelstvo než 3 roztoči(aktuálně 2 roztoči), ovšem toto opatření nezohlednuje jednu velice podstatnou věc.. Nás nástavkářu přibívá a moje zkušenost s diagnostikou je taková(sleduji to několik let), že po fumigacích padají roztoči hodně dlouho, dále i po posledním (diagnostickém) omenetní podložek padají ve větším množství kdykoliv se rozvolní více chumáč. Předpokládám, že například u mne(langstrothy)padají roztoči z louček nástavku, které jsou pod včelím chumáčem. Zvýšená aktivita včelstva při rozvolnění chumáče= padání roztočů. Jakou má potom vypovídací hodnotu taková diagnostika. U některých včelstev jsem sledoval přirozený spad a bylo patrné, že při každém oteplení nastane skokově větší spad. Takže v případě včelstva které má velký spad (nad 3 roztoče)v NN úlu jde o roztoče třeba z předposledního léčení. Pak se v podstatě do včelstev vnáší při nátěru plodu a fumigaci zbytečně další dávka léčiv, s následným zatížením rezidui.
Myslím, že by se mělo zohlednovat, v jakém úlu jsou včely chovány...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21379) (21380)

Doporučuje se práškový hasičák.
Připravit je třeba něco na udržení pod hladinou, nástavek plave. Nejjednodušší je dalším nástavkem zatížit. Vytahovat jen v rukavicích. Ale nezkoušel jsem.
Zdenek




Budu to dělat venku a dál od budov a lesa (pokud pozemek dovolí:-) Hasicí přístroj jsem poptal u chlápka co dělá revize hasičáků a ten mi doporučil COčkový. Dle mě to má logiku ale hasič nejsem. Pokud je někdo přes oheň a ví, že je to blbě, tak ať mi to řekne dřív, než na to přijdu experimentem. Kromě těsnícího deklu.


Ještě mám dotaz, tady někdo mluvil o tom, že DOL vyvinul nějaké zařízení, ne metodu. Je to zařízení něco jiného než vana, vařič a nějaké háky na vytahování?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 7. 3. 2007
jarní léčení

Zdravím z Kolínska, dnes jsem byl léčit včelstva nátěrem plodu. Všechna včelstva ve výborné kondici, plod u některých již na 3 rámcích. Kdo má léčit, ať neváhá, síla včelstev za posledních týdny stoupá a pozdější nátěry plodu již budou spojené s vyřezáváním díla - což mnohé povede k tomu se na léčení vykašlat.
Velice mě překvapily zásoby - místo aby ubývaly, přibývají. U většiny včelstetv je přibližně 1/2 - 2/3 nástavku 39x17 již zaplněn sladinou. Jsem rád, že mě léčení vyhnalo do včel, i včelstva na třech nástavcích brzo začnou pociťovat nedostatek prostoru. Možná bude letošní rok podobný tuším roku 2003, kdy jsem vytočil ze včelstva v průměru 13 kg ještě před rozkvětem řepky.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tonda (213.192.4.162) --- 7. 3. 2007
Internet a včelařství

Jsem velice rád že se včelařství začalo "prezentovat" konečně i na internetu. Význa včelařství pro přírodu všichni dobře známe a proto je povinností každého chovatele včel také to, aby získával pro včelařství mladší generaci včelařů. A internet se k tom dá dobře využít, protože jeden článek vhodně uveřejněný si může během krátké doby přečíst vpodstatě kdokliv. Jsem přesvědčen o tom že je hodně mladých lidí které by včelařství bavilo ale nikdo jim o této možnosti "zábavy" neřekl. Já jsem se ke včelařství dostal náhodou před 3 roky a jsem nesmírně rád že takto můžu vyplnit svůj volný čas. Tímto bych rád vybídl všechny včelaře kteří něco o včelaření vědí, ať se nebojí své vědomosti ( často dlouhodobě získávané ) zveřejňovat i tímto způsobem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: barvy a formy na svicky (21378)

barvy:
http://www.svicky.net/cz/barvy-aromata-do-svicky/barvy-do-svicky/koncentrovane-barvivo-do-svicek-a-gelu.-sitem.html

formy:
http://www.svicky.net/cz/formy-na-svicky/
vcelarske motivy viz inzeraty ve vcelarstvi i jinde, ale bacha, jejich kvalita (konkretne jeden vyrobce) je dost jinde nez z odkazu vyse :-(
(a z obrazkoveho katalogu to nepoznas - az po zaslani a vyrobeni prvni svicky...)


jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21379)

Jako trvalé stabilní pracoviště někde v budově to bude pracoviště se zvý
šeným požárním nebezpečím a pracoviště zvyšující požární zatížení, tedy bude
třeba posouzení nějakého požárního technika, změna užití stavby a další ty
tanečky kolem toho.
......
Budu to dělat venku a dál od budov a lesa (pokud pozemek dovolí:-) Hasicí přístroj jsem poptal u chlápka co dělá revize hasičáků a ten mi doporučil COčkový. Dle mě to má logiku ale hasič nejsem. Pokud je někdo přes oheň a ví, že je to blbě, tak ať mi to řekne dřív, než na to přijdu experimentem. Kromě těsnícího deklu.


Ještě mám dotaz, tady někdo mluvil o tom, že DOL vyvinul nějaké zařízení, ne metodu. Je to zařízení něco jiného než vana, vařič a nějaké háky na vytahování?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem

Vrstva parafínu na povrchu dřeva bude záležet na tom, jak se dřevo prohřeje.
Pokud bude vadit, měl by jít parafín na povrchu zapracovat do dřeva ofukem
horkým vzduchem po vytažení. Třeba opalovací pistolí.

Jako trvalé stabilní pracoviště někde v budově to bude pracoviště se zvý
šeným požárním nebezpečím a pracoviště zvyšující požární zatížení, tedy bude
třeba posouzení nějakého požárního technika, změna užití stavby a další ty
tanečky kolem toho.


R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kořenský (88.100.95.205) --- 7. 3. 2007
Drátky - nerez.

Děkuji všem ,kteří se mi snažili pomoci svými zkušenostmi.Určitě jsem si vybral cestu pro mne schůdnou.
Ještě bych byl rád,kdo má zkušenosti se svíčkami z včelího vosku,jak tento vosk obarvit a hlavně jakými barvami,aby mi zaslal radu.Popřípadě i se získáním forem na tyto svíčky,které zatím nemám. Také se mi nelíbí Turkish hacker
ze 4.3.2007,myslím si,že by bylo záhodno tuto stránku providerem odstranit,nemá co dělat se včelařstvím.Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372)

Též děkuji za tento příspěvek, který jako jeden z mála v poslední době
hovoří věcně a jasně.
Měl jsem možnost při návštěvě s letním kurzem nástavkových včelařů vidět
Vaše parafínované nástavky a minulý týden i nástavky Tomáše Jaši a mohu
potvrdit, že vyšší teplota, kterou T. Jaša používá je znát na tlouštce
zanechané povrchové vrstvy. Z tohoto důvodu bych asi volit teplotu vyšší.
Co se týká ničení spor moru včelího plodu mi T. Jaša potvrdil, že podle
pokusů se i při nižší teplotě (150-160°C) snižuje množství spor
schopných života významně (pokud si dobře pamatuji o 4 řády).
Používá ten nejlevnější parafín s vyšším obsahem oleje.

Práce s takovým množstvím horkého parafínu bude vyžadovat dobrou,
bezpečnou konstrukci zařízení a dodržování bezpečnostních zásad. Jsem
rád že se tím výzkumák zabývá a těším se až bude možno oficiálně tuto
metodiku použít při pro desinfekci nástavků nakažených morem.

Zdraví
Milan Čáp


Jirka Přeslička napsal(a):

>Vážení přátelé,
>po zkušenostech z nedávné doby se do veřejných diskuzí raději nepouštím.
>Druhý důvod je nedostatek volného času. V tomto případě jsem ale nucen
>reagovat a udělat výjimku, protože mám k dané problematice co říct. Nelíbí
>se mi, že diskuze se místy vzdaluje od tématu a dostává se do osobní
>roviny.
>Parafín k impregnaci dřevěného včelařského vybavení používám již řadu let.
>O tomto způsobu ochrany dřeva jsem se dozvěděl při pročítání skript Vysoké
>školy lesnické ve Zvolenu, kde se o této metodě v souvislosti s impregnací
>píše. Tuto metodu jsem začal používat a v současné době používám výhradně k
>impregnaci dřeva. Při přednášce v Třešti jsem tento postup prezentoval.
>Ukázal jsem foto svého vybavení a na dokreslení jako raritu způsob, jak
>postupují v JAR (sud na 200litrů na otevřeném ohništi). Při této
>příležitosti jsem zmínil možnost likvidace moru horkým parafínem. Navrhnul
>jsem, že by bylo užitečné, aby se tím zabýval Výzkumný ústav včelařský,
>s.r.o., Dol. Poté jsem byl osloven ing.Tomášem Jašou. Tomu jsem předal
>informace jaké jsem věděl, a ten pak učinil další kroky. Jeho postup byl a
>je naprosto korektní a nechápu, proč je napadán. Zvláště poté, co se
>nezištně podělil o své zkušenosti. Je třeba si uvědomit, že je to řadový
>zaměstnanec a udělal co bylo v jeho silách. Ocenění, jaké bylo uděleno, je
>podle informací jaké mám za model zařízení a ne za metodu jako takovou.
>Jediné, proti čemu je možné mít výhrady, je způsob prezentace metody. Při
>tom vzniká dojem, že metodu vyvinul Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol.
>Místo nešťastné definice …bylo vyvinuto… by bylo určitě přesnější použít
>…byla ověřena metoda, která se v zahraničí běžně používá již řadu let….
>Výhrady k tomuto je ale nutné adresovat někomu jinému než zaměstnanci,
>který toto nemůže ovlivnit. To jsou ale nepodstatné detaily. Pokud se někdo
>potřebuje vyhřívat na výsluní slávy, tak mu to přejme. Určitě to ale není
>ing.Jaša. Podstatné je to, že vývoj je vcelku příznivý. Metoda byla
>odzkoušena akreditovanou laboratoří, což je bezpodmínečně nutné pro uznání
>SVS. Byly stanoveny teploty a časy, které jsou zapotřebí na likvidaci moru.
>Osobně se přikláním k teplotě 150-160oC a delší expozici než teplota okolo
>200oC a expozici kratší. Je to v zahraničí vyzkoušené. Další důvod je ten,
>že při vysoké teplotě dochází k poškozování struktury dřeva. Na druhé
>straně nástavky v horkém parafínu nikdo nenechá až zcela zčernají. Jinými
>slovy argumenty pro a proti se dají nalézt pro oba způsoby. V každém
>případě je nutné zvolit takový postup, při kterém bylo potvrzeno
>akreditovanou laboratoří spolehlivé zničení patogenu plus rezerva. V
>případě moru opatrnosti rozhodně nezbývá. Já osobně bych určitě při
>likvidaci moru prodloužil dobu o jednu polovinu než v metodice. Při
>sterilizaci včelího vosku je schválený postup SVS 117oC, ale doba expozice
>jedna hodina. Z toho lze odvodit, že jakákoliv teplota vyšší než 117oC je
>vhodná. Otázkou zůstává akorát doba ošetření. Jediný problém je zatím ten,
>že kontaminované včelařské zařízení morem se zatím stále jen pálí. Je třeba
>ale chápat váhání při rozhodování v tak záludné věci jako je mor včelího
>plodu. Všechno chce ale svůj čas. Asi ani v budoucnosti nedojde k plošnému
>nasazení, ale k individuelnímu přístupu. Kdo bude mít odpovídající vybavení
>a samozřejmě inventář u kterého se to vyplatí ten bude mít šanci k záchraně
>horkým parafínem. U zařízení, které již dosloužilo, se asi bude postupovat
>jako nyní a vše se spálí.
>Na závěr bych rád ještě uvedl, že na propagaci této metody se také nezištně
>podílel ing.Květoslav Čermák, CSc.. Ten uveřejnil informace jaké jsem mu
>zaslal na optimaforu, kde se rozvinula docela pěkná diskuze. Tam jsem se
>také dozvěděl v jednom příspěvku o používání v zahraničí na
>http://www.rirdc.gov.au/reports/HBE/01-051sum.html . Toto staré diskusní
>téma je bohužel v tuto chvíli již smazané.
>S pozdravem
>Jirka Přeslička
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374) (21375)

. > jsem si vyhlédl Mogul 62/64
> protože se mi zdálo, že bod tuhnutí (nevím co znamená na kuličce) je
> nejvyšší, a bod vznícení nad 280stC vzplanutí 325stC. viz:
Zjišťuje se teplota, kdy kapka parafínu na kuličce teploměru právě ztuhne.
Nějak tak zhruba.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374)

Vanu i s vařičem mám hotovou, takže teď co do ní.
Na
http://obchod1.paramo.cz/Verejnost/KatalogVyrobku.aspx
jsem si vyhlédl Mogul 62/64
protože se mi zdálo, že bod tuhnutí (nevím co znamená na kuličce) je nejvyšší, a bod vznícení nad 280stC vzplanutí 325stC. viz:
http://obchod1.paramo.cz/Data/RizenaDokumentace/bl_cerezin_n.pdf

Ale dám si poradit.
Jaký parafíny máte kdo odzkoušené.
Děkuji za rady.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (81.90.243.255) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372)

Pane Přesličko,já Vám moc děkuji za tento příspěvek.Protože se zde "rozhořely vášně",pro mne nepochopitelné.Děkuji Vám za erudovaný příspěvek,promyšlený a odlišující se od některých ,no nedá se to říci jinak "blábolů".Pokud budete mít někdy čas je Vaší svatou poviností, některé cenné zkušenosti včelařské menšině předat.. Zdeněk Dukát

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 7. 3. 2007
RE: Parafin (21340) (21341)

Včely při stavbě plástů, při vytahování mezistěn a při víčkování používají "svůj" včelí vosk. Ale neváhají si občas vypomoci propolisem, na okrajích rámků často je sporné, kde končí vosk a začíná propolis.
Parafin je pro včely naprosto cizorodá látka a pokud se k němu dostanou, tak jej odstraní tak, jako je pud žene k odstraňování všech měkkých částí v úle (shilé dřevo, hobra, ubodaný vetřelec, pěnový polystyren...). Přídavek parafinu v mezistěnách způsobí obtížné přijímání až odmítnutí vykousáním, jak se pár mých starších přátel již přesvědčilo.
Parafin vsáknutý do dřeva se do plástů nemůže dostat.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Olda Vancata
Sent: Monday, March 05, 2007 8:28 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Parafin

> Priatelia, ako tu prebieha beseda o impregnácii nástavkov parafínom,
> vyvstala u mňa jedna otázka: "Ako je to vlastne s jeho zavlečením do
> vosku a do propolisu (To ešte nespomínam med)?" Má niekto s touto
> problematikou skúsenosti. Veď parafín je najčastejším porušovadlom
> včelieho vosku!

Drevo impregnovany parafinem je na povrchu "suchy". Zadny prebytky parafinu nebo parafinova vrstva. Parafin se po vytazeni dreva z lazne vcucne do dreva. Takze nevidim mechanismus jak by se mohl dostat do vosku. Zrovna tak jak by se mohl dostat do medu. Parafin neni rozpustitelnej ve vode.

\vov




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Přeslička (213.194.226.75) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366)

Vážení přátelé,
po zkušenostech z nedávné doby se do veřejných diskuzí raději nepouštím. Druhý důvod je nedostatek volného času. V tomto případě jsem ale nucen reagovat a udělat výjimku, protože mám k dané problematice co říct. Nelíbí se mi, že diskuze se místy vzdaluje od tématu a dostává se do osobní roviny.
Parafín k impregnaci dřevěného včelařského vybavení používám již řadu let. O tomto způsobu ochrany dřeva jsem se dozvěděl při pročítání skript Vysoké školy lesnické ve Zvolenu, kde se o této metodě v souvislosti s impregnací píše. Tuto metodu jsem začal používat a v současné době používám výhradně k impregnaci dřeva. Při přednášce v Třešti jsem tento postup prezentoval. Ukázal jsem foto svého vybavení a na dokreslení jako raritu způsob, jak postupují v JAR (sud na 200litrů na otevřeném ohništi). Při této příležitosti jsem zmínil možnost likvidace moru horkým parafínem. Navrhnul jsem, že by bylo užitečné, aby se tím zabýval Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol. Poté jsem byl osloven ing.Tomášem Jašou. Tomu jsem předal informace jaké jsem věděl, a ten pak učinil další kroky. Jeho postup byl a je naprosto korektní a nechápu, proč je napadán. Zvláště poté, co se nezištně podělil o své zkušenosti. Je třeba si uvědomit, že je to řadový zaměstnanec a udělal co bylo v jeho silách. Ocenění, jaké bylo uděleno, je podle informací jaké mám za model zařízení a ne za metodu jako takovou. Jediné, proti čemu je možné mít výhrady, je způsob prezentace metody. Při tom vzniká dojem, že metodu vyvinul Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol. Místo nešťastné definice …bylo vyvinuto… by bylo určitě přesnější použít …byla ověřena metoda, která se v zahraničí běžně používá již řadu let…. Výhrady k tomuto je ale nutné adresovat někomu jinému než zaměstnanci, který toto nemůže ovlivnit. To jsou ale nepodstatné detaily. Pokud se někdo potřebuje vyhřívat na výsluní slávy, tak mu to přejme. Určitě to ale není ing.Jaša. Podstatné je to, že vývoj je vcelku příznivý. Metoda byla odzkoušena akreditovanou laboratoří, což je bezpodmínečně nutné pro uznání SVS. Byly stanoveny teploty a časy, které jsou zapotřebí na likvidaci moru. Osobně se přikláním k teplotě 150-160oC a delší expozici než teplota okolo 200oC a expozici kratší. Je to v zahraničí vyzkoušené. Další důvod je ten, že při vysoké teplotě dochází k poškozování struktury dřeva. Na druhé straně nástavky v horkém parafínu nikdo nenechá až zcela zčernají. Jinými slovy argumenty pro a proti se dají nalézt pro oba způsoby. V každém případě je nutné zvolit takový postup, při kterém bylo potvrzeno akreditovanou laboratoří spolehlivé zničení patogenu plus rezerva. V případě moru opatrnosti rozhodně nezbývá. Já osobně bych určitě při likvidaci moru prodloužil dobu o jednu polovinu než v metodice. Při sterilizaci včelího vosku je schválený postup SVS 117oC, ale doba expozice jedna hodina. Z toho lze odvodit, že jakákoliv teplota vyšší než 117oC je vhodná. Otázkou zůstává akorát doba ošetření. Jediný problém je zatím ten, že kontaminované včelařské zařízení morem se zatím stále jen pálí. Je třeba ale chápat váhání při rozhodování v tak záludné věci jako je mor včelího plodu. Všechno chce ale svůj čas. Asi ani v budoucnosti nedojde k plošnému nasazení, ale k individuelnímu přístupu. Kdo bude mít odpovídající vybavení a samozřejmě inventář u kterého se to vyplatí ten bude mít šanci k záchraně horkým parafínem. U zařízení, které již dosloužilo, se asi bude postupovat jako nyní a vše se spálí.
Na závěr bych rád ještě uvedl, že na propagaci této metody se také nezištně podílel ing.Květoslav Čermák, CSc.. Ten uveřejnil informace jaké jsem mu zaslal na optimaforu, kde se rozvinula docela pěkná diskuze. Tam jsem se také dozvěděl v jednom příspěvku o používání v zahraničí na http://www.rirdc.gov.au/reports/HBE/01-051sum.html . Toto staré diskusní téma je bohužel v tuto chvíli již smazané.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 7. 3. 2007
Re: eeský med a tiké kovy? (21359) (21367) (21369) (21370)

Na podzim roku 2006 Veterinární správa u mne odebrala vzorky medu na "těžké kovy". Výsledky byly hluboce pod povolenou hranici. Poznamenávám, že včelnici mám v oblastí, že po "kopnutí" do země vše signalizuje nějakou látku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: eeský med a tiké kovy? (21359) (21367) (21369)

Dnešní analytické metody jsou tak citlivé, že když se něco hledá a použije
se dostatečně složitá a drahá metoda, tak se to tam obvykle najde. Proto je
takový článek nesmysl, základní výsledek by měl být, že všechno bylo hluboko
pod stanoveným limitem. Nebo tam měly být kompletní výsledky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 07, 2007 8:31 AM
Subject: Re: eeský med a tiké kovy?


> Radek Krušina
> Nevím jak to pochopí laik (ale vlastně jsem v oboru zkoušení medu taky
> laik), já jsem to pochopil tak, že jsou každoročně v části kontrolovaných
> vzorků přítomny těžké kovy v množství hluboko pod limitem stanoveným
> hygienickou normou.
> ...
> Když to náhodou přečteš celé. Když tu zprávu někdo přetiskne ( a už tady
> není vůbec jisté, že ji převezmou celou), tak spousta lidí (i já) u testů
> kouká spíš na tabulky.
> A z ní vyplývá, že v polovina českých medů obsahuje těžké kovy.
> A to už nemluvím o tom, že se to někomu i může hodit, když bude chtít
> pořádný titulek.
>
> Prostě si myslím, ale svůj názor nikomu nevnucuji,že když publikuji čísla
> coby statistiku, tak to nemá být zavádějící.
> A ta tabulka dole je zavádějící.
> Pokud by tam byly tři sloupečky : nezjištěn, v limitu, nad limitem, tak
> držím hubu.
>
> To je stejné, jako kdybych tvrdil, že v uvedené lihovině byl zjištěn
> metylalkohol (prý je v malém množství v každé pálence).
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 7. 3. 2007
Re: český med a těžké kovy? (21359) (21367)

Radek Krušina
Nevím jak to pochopí laik (ale vlastně jsem v oboru zkoušení medu taky laik), já jsem to pochopil tak, že jsou každoročně v části kontrolovaných vzorků přítomny těžké kovy v množství hluboko pod limitem stanoveným hygienickou normou.
....
Když to náhodou přečteš celé. Když tu zprávu někdo přetiskne ( a už tady není vůbec jisté, že ji převezmou celou), tak spousta lidí (i já) u testů kouká spíš na tabulky.
A z ní vyplývá, že v polovina českých medů obsahuje těžké kovy.
A to už nemluvím o tom, že se to někomu i může hodit, když bude chtít pořádný titulek.

Prostě si myslím, ale svůj názor nikomu nevnucuji,že když publikuji čísla coby statistiku, tak to nemá být zavádějící.
A ta tabulka dole je zavádějící.
Pokud by tam byly tři sloupečky : nezjištěn, v limitu, nad limitem, tak držím hubu.

To je stejné, jako kdybych tvrdil, že v uvedené lihovině byl zjištěn metylalkohol (prý je v malém množství v každé pálence).
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: (poeítaeový zdroj vs. trafo na zatavování mezistin)

Včera jsme prošel nabídku počítačových zdrojů v Alfacompu v Ostravě. Slabší
než 350 watt se neprodává a ten se dá koupit za necelých 400 nebo i za 1000
Rozdíl je ve značce, doplňcích a podle některých lidí v tom, že levné zdroje
nemusí plně dosáhnout uvedených parametrů - výstupních proudů. 500 watt může
být za 800 i za 1100. Pak tam jsou zdroje pro servery, nejvýkonnější 700
watt, ty mají 4 12voltové větve po 15 - 18 ampér za cca 2500.
Není mi jasné, proč by se měl počítačový zdroj pro použití ve včelařství
nějak upravovat. Přece tam jsou všude konektory. Když se protikusy seženou
ze šrotu nebo koupí třeba nové. V úplně krajním případě stačí kousek
očištěného drátu z mateří mřížky, pasuje prakticky přesně do čtyřvývodových
konektorů na harddisky. Dokonce upravování počítačového zdroje systémem
ucvaknutím chumlu výstupních kablíků hned za krabicí, aby zdroj lépe vypadal
a jejich napojení na jeden silnější kabel je protismyslné, protože se silně
snižuje účinnost ochrany takového zdroje proti zkratu. Počítačový zdroj
totiž ochranu proti zkratu jako takovou nemá. Má jen ochranu proti přetížení
na vstupu. V případě zkratu na konektoru počítačového zdroje dodává zdroj do
zkratu po několik cyklů pracovního kmitočtu ( 50 - 100 kiloherz) pořád plné
napětí výstupu, je tam přece silná regulace výstupního napětí a proud je
potom daný odporem výstupního obvodu. Jeho nezanedbatelnou částí je odpor
poměrně tenkého káblíku vycházejících ze zdroje k zkratovanému konektoru.
Zdroj po pár cyklů takové přetížení vydrží, pak zareaguje regulace přetížení
a zdroj se vypne. Přirozeně taky záleží, jako je v okamžiku zkratu síťové
napětí.

Jinak přirozeně ať si každý na to zatavování i na pohon medomedu vybere jak
mu to vyhovuje. Mně jde o uvedení možností. Jestliže je někdo kutil, má
aspoň základní elektrotechnické znalosti a vyhazuje zrovna nějakou
elektroniku s vhodným trafem, tak proč to nevyužít a neušetřit tisícovku.
Nebo kdo se třeba dostane k modernizaci svého počítače a zbude mu zdroj.
Místo prodeje za dvě stovky proč ho nevyužít?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 7. 3. 2007
Re: český med a těžké kovy? (21359)

Karel napsal:
>Předpokládám, že není úmyslem SVS poškozovat český med, ale když si tohle přečte laik,
>tak z toho pochopí, že v českém medu jsou těžké kovy.
...........................
Nevím jak to pochopí laik (ale vlastně jsem v oboru zkoušení medu taky laik), já jsem to pochopil tak, že jsou každoročně v části kontrolovaných vzorků přítomny těžké kovy v množství hluboko pod limitem stanoveným hygienickou normou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem

savo je v podstatě chlornan sodný. Vyrábí se zaváděním chlóru do roztoku
hydroxidu sodného Cl2 + Na OH = Na ClO + NaCl. . Snad si to pamatuji
dobře. Hydroxid sodný se přidává zřejmě proto, že samotný chlornan je za
tepla v málo zásaditém prostředí nestabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Madra" <rmsm/=/atlas.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 10:37 PM
Subject: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Mno ničení spor... bakterie produkujici botulotoxin (konzervovy - klobaovy
> jed) je take sporotvorna a niči se při 121.1 °C. Je to teplota při ktere
se
> skazi 1 konzerva z 10 000 000 vyrobených. Takže prohřátí na 200°C bude mit
> podle mne nejaky efekt na spory MPV. Pak videl bych to i na lepší
> sterilizaci nastavku než jenom ožehnuti plamene po povrchu.
>
> Apropo k desinfekci smesí hydroxidu sodneho a savem. V savu je chlor a ten
> je kyselinotvornej, ale zase reaguje s NaOH za vzniku soli. Takže smíšenim
> by se efekty meli relativne anulovat protože NaOH + Hcl = H2O + NaCl takže
> vznik vody a kuchynske soli????? Jen mi to nejde do hlavy......
>
> Madra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: (poeítaeový zdroj vs. trafo na zatavování mezistin) (21347) (21349) (21354) (21356)

Eee ten zdroj sem tam kupoval pro kolegu staršiho včelaře za 1050 Kč...... v
Medocentru maj za 800,- :-))) Pořadny pc zdroj stoji taky tak okolo, i když
by podle mne stačil starší 250W, ale hlavne když se koupi novy tak
jakymkoliv zasahem do něj ztracite zaruku.......
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 7:04 PM
Subject: Re: (poeítaeový zdroj vs. trafo na zatavování mezistin)


> Zdroj na zatavování jsem zkoušel a hned mi odešel. Naproti tomu už jsem
> zapojení zdroje z PC na pohon medometu trochu vyzkoušel a chodilo dobře,
> viz moje upozornění před asi 14 dny. Kdo má kamaráda soustružníka a umí se
> porozhlédnout po okolí, nedělá mu potíže nějaký ten svár, může si pohon
> vyrobit za cca 700 Kč. Jinak transformátor s usměrňovačem mají v
> Křemencové
> za cca 1500 Kč. Jinak propagátorům kliky přeji hodně neubývajících sil.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Drátky

A nevyplati se rovnou dojit do včelařskych potřeb a tam si to trafo za
1000,- koupit???? Nemusi se stim člověk dělat a pro ty min šikovnejší je to
i bezpečnější.

Ja používám zdroj z vyřazenyho LCD nebo notebooku ted nevim. Jedno z nich me
zklamalo, malej vykon. Ale stačí jen ustřihnout kovovy kolik na konci a drat
rozdelit a přidelat 2 bananky.... jen bacha draty nejdou klasicky vedle
sebe, ale stini se navzajem, takže jeden obalije druhy po vzoru koaxialu....
Madra
----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 9:55 AM
Subject: Re: Drátky


> No za 700 - 800 korun půjdu do obchodu s počítači a koupím tam za ty
> peníze
> výkonný počítačový zdroj. Ty výkonné nejnovější mají dvě dvanáctivoltové
> větve po 8 - 15 ampérech, nevím, jestli se dají spojit, pokud ano je k
> dispozici proud až 15 - 30 ampér při 12 voltech. Vedle zatavování ideální
> pro pohon 12 V motorkem. Levný 300 wattový zdroj je od cca 400 Kč.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tom" <to.vlk/=/quick.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 05, 2007 9:01 PM
> Subject: Re: Drátky
>
>
>> Dobrý den,
>>
>> co se týká zatavování mezistěn, velikost proudu , který protéká drátkem (
>> odporem) je přímo závislá na velikosti
>> napájecího napětí. Čím větší napětí, tím větší proud.
>> Mám vyzkoušeno , že napětí 24 V z klasického transformátoru
>> - tvrdý zdroj - výkon 70VA postačí. Při zatavování drátků
>> neprotéká proud trvale.
>>
>> Transformátor by měl být bezpečnostní.Trafo je možné
>> vyrobit v zalitém provedení - odpadá problém zakrytování.
>>
>> Cena těchto transfomátorů se pohybuje mezi 600 - 800Kč.
>> Váha do 1 kg.
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Pohanka-Fagopyrum Gilib

Vetšinou i podle dietologu, to hnusny je zdravy . Představte si takovej
řizeček s bramburkem omaštenej maslem.... vyborny, ale dietologove maj z
toho psotnik :-))))
----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vitavydra/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 06, 2007 8:10 AM
Subject: Re: Pohanka-Fagopyrum Gilib


> Slovem na východ od nás jsem samozřejmě nemyslel Slovensko, tahle
> diskuse je přeci česko-slovenská. Myslel jsem Ukrajinu a Rusko a
> pravda zapomněl jsem na Polsko.
> Pamatuju, že tuším koncem 70 let byly obchody zavaleny pohankovým
> medem ze Sovětského svazu, jiný med po určitou dobu nebyl vůbec k
> mání. Tehdy měl každý možnost ochutnat. Nikdo ho nekupoval ... Asi
> lidé nevěděli jak je zdravý.
> Víťa
>
> On 3/5/07, A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com> wrote:
>> Neviem čo slovo "na východ" pohánku vysievajú znamená, ak pod tou
>> poznámkou
>> myslíte aj Slovensko (je presne na východ), tak to pravda nie je, ja
>> osobne
>> som pohánku kvitnúť nevidel. Skôr v Poľsku, kde skutočne niekedy vytáčajú
>> tento druh medu.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228) (21235) (21249) (21260) (21310) (21327) (21333) (21339)

Mno ničení spor... bakterie produkujici botulotoxin (konzervovy - klobaovy
jed) je take sporotvorna a niči se při 121.1 °C. Je to teplota při ktere se
skazi 1 konzerva z 10 000 000 vyrobených. Takže prohřátí na 200°C bude mit
podle mne nejaky efekt na spory MPV. Pak videl bych to i na lepší
sterilizaci nastavku než jenom ožehnuti plamene po povrchu.

Apropo k desinfekci smesí hydroxidu sodneho a savem. V savu je chlor a ten
je kyselinotvornej, ale zase reaguje s NaOH za vzniku soli. Takže smíšenim
by se efekty meli relativne anulovat protože NaOH + Hcl = H2O + NaCl takže
vznik vody a kuchynske soli????? Jen mi to nejde do hlavy......

Madra
----- Original Message -----
From: "zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 8:09 PM
Subject: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Ano, opravdu jsi asi méně chápavý nebo čteš něco, co jsem nikdy nenapsal.
> Nemám nic proti zahraničním technologiím.
> Nemám nic proti máčení nástavků v parafinu.
> Nemám nic proti získávání zkušeností v zahraničí.
> Laskavě si přečti moje maily. Nikde tam není to co mi vnucuješ.
> Chápu, že bráníš výzkumníka Jášu, asi vymýšlíte novou technologi a máčíte
> společně.
> Já zase dobře znám přítele Přesličku a u něho jsem prohlížel máčené
> nástavku, ale už před třemi roky. Sám jsem si sehnal všechny dostupné
> informace a na rozdíl od tebe jsem si všechno důkladně přečetl. Je to
> otázka kalkulace, komu se to vyplatí, ať si to dělá.
> Dost dobře ale nechápu čeho dosáhneš, když nedodržíš vyzkoušenou
> technologii. Ničeho. Spory (pokud je mor) jsi nezničil a na prodloužení
> životnosti je nutno stejně ještě natírat, navíc máčení pravidelně
> opakovat.
> Jo a ještě, také jsem byl v zahraničí a nechovám se jako bych jen proto
> všechno věděl.
> Zdenek
>
>
>
>
>
>
> asi jsem mene chapavy, ale stale nerozumim tomu, co je spatneho na tom,
> kdyz nekdo u nas zavadi technologii ze zahranici... nebo ze by zalezelo na
> tom ci chleba ji a jake ma uly a podle toho je dobry nebo spatny...?
>
> anebo si myslis, ze kdyz si prectes "hot wax dipping..." a na noc to
> strcis
> vytistene pod uly, ze se ti nastavky naparafinuji samy?
> tu brozurku jsem cetl mnohokrat, ale kdyz se objevila moznost jet se v
> cechach (zeland je preci jen trochu z ruky) podivat k nekomu, kdo to dela,
> nevahal jsem moc dlouho. a co vim, tak takovych je vic, co jsou za to
> docela radi.
> mimochodem - i v tehle minikonferenci jste jen dva (zdenek a radek), co to
> porad hanite. ostatni se spis vyptavaji - a to i mimo konferenci...
>
> drzels v ruce nastavek naparafinovany od preslicky a od jasi?
> a poznals rozdil?
> nekdo (u nas) udelal prvni krok, nekdo dela dalsi. az nekdo udela jeste
> dalsi, bude to jeste lepsi - tomu se rika vyvoj... a slava patri vsem.
>
> nevim, co mas proti ziskavani zkusenosti v zahranici, ale vez, ze na
> vetsine vysokych skol je to dnes velmi bezne a nekde dokonce povinne.
> leckdo jezdi uz i na stredni... a podobne se to delalo uz i v predminulem
> stoleti :-)
> vis, ono videt v televizi a precist na internetu je preci jen neco jineho
> nez zazit na vlastni kuzi...
> ale mozna mate doma dobrou pec, ze ktere salaji skvela moudra a tak na ni
> staci polehavat :-)
> (btw: preslickovi se taky posmivas za to, ze byl v jar a prezentuje to?
> anebo to je "hodnej vcelar" a na takove se pa-argumenty nevytahuji?)
>
> ad nebezpecne postupy - a co rikas cisteni pomucek smesi louhu a sava,
> dolevani hcooh do odparovacu, beleni vosku atd.? soucasti vyvoje je i
> metodika bezpecnosti... nehlede na rozdil v parafinech na nz a v cr a
> moznosti nedelat to pod strechou baraku.
> je spousta nadavek na dol, ze dela jen formidol a ne odparovace, ale to je
> kvuli te bezpecnosti (doplnovani kyseliny)...! tak nevim co si mam
> myslet -
> jednou je to hot a podruhy cehy na stejne krizovatce... zase asi zalezi,
> jak se ti to hodi do kramu, coz?
>
> jd
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 6. 3. 2007
Re: Krém na boty. (21308) (21319) (21323) (21328)

Mno indulona je upravene sadlo a mažu si boty do lesa jen sadlem a mastnota
jako takova vodu odpuzuje. Nehlede na to, že pravé kůži je takovy tuk blízký
a díky působení glycerolu se i zvlačnuje.

Obsahuje vubec včeli vosk glycerol?? (nebo glycerin už si ze školi přesne
nazev nepamatuji :-))) )

Madra
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 05, 2007 2:50 PM
Subject: Re: Krém na boty.


> aj niekoľko Dag INDULONY krém na ruky (neiekdy ho pracujúci dostávali
> zdarma) a môžete pridať i rybací olej
> ....
> Taky jsme si mazal boty indulonou, ale jeden odborník se mi smál a
> vysvětlil, že pokud chci od bot nepromokavost atd. tak indulona není to
> pravé. Krémy na ruce jsou jak říkají reklamy na kosmetiku v TV hydratační,
> a mají za úkol kamarádit s vodou.
> Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvanha (217.112.164.181) --- 6. 3. 2007
Re: český med a těžké kovy? (21359)

Tak teda ten článek je úplně normální novinařina. Po prvním přečtení se člověk zděsí, po zamyšlení zjistí, že tam není napsáno vůbec nic konkrétního. Problém je v tom, že většina lidí to zamyšlení vynechá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 6. 3. 2007
český med a těžké kovy?

http://www.vcelarstvi.cz/cz/novinky/N70305-1.doc

Myslím, že tohle neotiskne Včelařství ani za půl roku. Doufám.
Předpokládám, že není úmyslem SVS poškozovat český med, ale když si tohle přečte laik, tak z toho pochopí, že v českém medu jsou těžké kovy. Jinak nechápu ten konec. Buď i s limitama a naměřenými hodnotami, nebo vůbec nic. A nebo i to jak dopadly dovozové medy.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 6. 3. 2007
Re: (počítačový zdroj vs. trafo na zatavování mezistěn) (21347) (21349) (21354) (21356)

Jinak transformátor s usměrňovačem mají v Křemencové za cca 1500 Kč
.....
Ze stránek přítele Jindry jsem se dostal na unicore.cz (sponkovačka) a tady jsem objevil zdroj 12/24 14A i s ampermetrem. A pokud má někdo diesla, může i nabíjet baterky.

http://www.unicore.cz/katalog/zbozi/popis_zbozi.asp?klic_ma=63103&zskup=&trideni=

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (88.101.214.141) --- 6. 3. 2007
Re: (počítačový zdroj vs. trafo na zatavování mezistěn) (21347) (21349) (21354) (21356)

Trafo na zatavování má samozřejmě zalitou flexošňůru.

Nebudu nikomu vnucovat svůj názor.
Každý ať se zařídí podle sebe.

Začal jsem v roce 1987 včelařit od nuly. V současné době
mám asi 20 včelstev, což při práci je pro mne tak akorát.
Každý rok vracím několik tisíc zpátky do včelaření a ještě
mi zbude na slušnou dovolenou pro celou rodinu.

Chce to mít jen vytrvalost a rozumě investovat, jak bylo již uvedeno v předchozích příspěvcích.

Zajímalo by mě jaký má kdo názor na pohon medometu.
Jaká by měla být cena , co pohon musí umět, jaká má
být jeho životnost,jaký by měl být servis,popřípadě jaká je
nabídka na trhu.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 6. 3. 2007
Re: (počítačový zdroj vs. trafo na zatavování mezistěn) (21347) (21349) (21354)

Zdroj na zatavování jsem zkoušel a hned mi odešel. Naproti tomu už jsem zapojení zdroje z PC na pohon medometu trochu vyzkoušel a chodilo dobře, viz moje upozornění před asi 14 dny. Kdo má kamaráda soustružníka a umí se porozhlédnout po okolí, nedělá mu potíže nějaký ten svár, může si pohon vyrobit za cca 700 Kč. Jinak transformátor s usměrňovačem mají v Křemencové za cca 1500 Kč. Jinak propagátorům kliky přeji hodně neubývajících sil. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 6. 3. 2007
Re: Lipy (21283) (21288) (21329) (21332)

Mno, u nás lipám ještě ani nepraskají pupeny, na květ si budeme muset počkat až po řepce, v posledních letech u nás kvetla koncem června a v červenci. I když miluji med na chleba, lipový si moc nedávám, škrábe mě v krku. Jinak tady byl příspěvek o konzistenci a barvě medu z lip - je to hodně proměnlivý, jestli zrovna meduje, či se na listech tvoří medovice.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 6. 3. 2007
Re: (počítačový zdroj vs. trafo na zatavování mezistěn) (21347) (21349)

V našich drobnochovateľských pomeroch (chov včiel do 100 včelstiev) vyhráva ekonomicky ten, kto si funkčné pomôcky dokáže vyrobiť sám. A vtom má pán.Radim Polášek plnú prevdu! Len malý príklad: Ja dokážem vo svojej primitívnej dielni vyrobiť úľ PUT B10 vyrobiť (tri nadstavky, oddeliteľné dno , medzidno, materská mriežka, peľové dno so strieškou na úľ do 300,-sk, 100 úľov 30 tis Sk nový úľ v obchode 2200.-Sk 100 úľov 220 tis. Sk. Viem, že na to každý ľudský jedinec nemá. Preto si to musí kúpiť, pokiaľ na to má! Keď takýmito lacnými vstupmi nadobudne kapitál (plus dotácie z EU) a hlavne prax, potom môže rozmýšľať produktívne a efektívne, ale ísť na to bezhlavo, tak sa to skončí tragikomicky, stratí osobnú prestíž a utrpí finančne. Peniaze nikto nedáva zadarmo.
V niekoľkých komentároch sa pretriasa pohon medometov, sú aj vhodní dodávatelia, ale kupujúci včelári majú záujem o ne len vtedy ak by boli zadarmo. No tak krúťte kľukou a usporíte. Tu však Vendula pri 6- tich včelstvách napísala, že sa nechce zodrať pri vytáčaní "toľkého" medu. Toto má byť celý problém včelárenia, mať tony medu a pritom sa nenadrieť. Ale priatelia čo človek má z prírody zadarmo a bez roboty? No ukradnúť polovicu včelnice ako p. Kolomému a rok čo rok vytáčať. No toto sú všetko bezpredmetné špekulácie.
Rada tým včelárom, ktorí nemajú medomet na elektrický pohon a chcú si ho kúpiť.
- do toho času využívať aj starý medomet (čistý), ktorý si každý dokáže upraviť na voľnobeh. Zaručujem Vám, že takto upravený medomet dokáže v rýchlosti a kvalite predbehnúť aj med. s elektrickým pohonom. Smejete sa v duchu, radšej to vyskúšajte a potom ma pranierujte.

- odmontujte kryt na prevodovom domci a odložte. Tým docielite, že pohon otáčania koša na vkladanie rámikov (najlepší trojrámikový) bude jednosmerný, len doľava!

- do koša vložíte odviečkované plásty vrchnou latkou s uškami vždy doľava, lebo kôš môžete točiť len doľava! Bunky na pláste sú stavané pod 5-6° smerom k hornej latke, čo umožňuje bezproblémové vytáčanie medu na jedenkrát. Kôš musí mať byť dobre namazaný, kľukou dáte košu rýchly pohyb, kľuka vyskočí, a kôš s plástami sa točí dovtedy kým ho neubrzdíte. Plást je prázdny.

- Po dobu voľnobehu, ten istý človek odviečkuje 1,5 plásta. V koši otočí plásty druhou stranou, vrchnou latkou stále do ľava svojho postoja, kľukou dá znovu tri-štyri silné impulzy, kľuku pustí a odviečkuje 1,5 ďalšieho plásta, teraz má tri. Pri zastavovaní, lebo kôš sa ešte pohybuje, použije vhodnú ručnú brzdu, povyberá prázdne rámiky, a vloží ďalšie odviečkované plásty, atď, atď.

- Celá cyklus vytočenia 9-tich rámikov, od vybrania,pozmetanie (robím ručne), odvezením na vozíku celú debničky 30 m do medárne (až dnu), postupným vybrantím, odviečkovaním a vytočením , odvezením celej debničke a pložením debničke (nie prekladaním plástov)mi trvá 23-26 minút.

- dôležitým momentom rýchleho vytáčania (bez driny) nie je elektrický pohon, ani mať niekoľko rýchlostí (pri tých troch impulzov maxim. silných pri dobrom koši neporuším ani jed plást), ale mať čas na odviečkovanie vždy troch plástov. Ak je včelár pri práci sám a má medomet na 10 plástov, musí si všetky (10 ks) odviečkovať a medomet zbytočne čaká, ja odviečk. len tri, použijem min. tri impulzy- čiže aj min. energie, plásta sa z jednej strany vytáča a ja kľudne na odviečkovači ANTI. Popis výroby odviečkovača je na vcelarskenoviny.cz.

- toto je len skratkovitý popis, ale už túto sezónu si to môže každý vyskúšať. Nič nepokazí ak mu to nepôjde, lebo za 5 min. vráti dekel na prevodovku a môže sa trápiť starým spôsobom.
Dôležité je vyriešiť brzdenie koša na vložené plásty, Ja mám vyvedenú zvislú os koša nad prevodovku, prehodenú krátku remenicu a pákou ťahom kôš ubrzdím. Z brzdou by sa dalo pohrať, ale za 7 rokov som to "nestačil", jednoducho mi to vyhovuje. Kôš ktorý je v dobre nazaných ložiskách sa krúti skoro ako pri perpetum mobille- donekonečna. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seremed (80.95.109.154) --- 6. 3. 2007
Re: Medovanie lip (21278) (21295) (21296) (21298) (21306) (21316) (21352)

jéje, díky, to je skvělej typ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 21353 do č. 21413)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu