78503

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Karel (194.138.39.55) --- 9. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409) (21412) (21430)

Loni jsem takto ošetřil více než 100 nástavků, dna a víka.

mp
......
Díky, perfektní a vyčerpávající odpověď.
Geniálně jednoduchá vana.
Na fotkách mě zaujaly sololitové nástavky.
Jsou včely spokojené? Uvažuji, že bych si dělal sololitové boky. Podle mě by to bylo včelám jedno, mě by to zjednodušilo výrobu i zvedání za lištu na boku.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (194.228.220.72) --- 9. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409) (21412)

>>>>Předpokládám, že se jedná o výrobek Parama Mogul R65/70 Ceresin.
Zajímá mě vše, i to jak to kde prodávají, podle cen PARAMA a svíčkařů je tam obdivuhodné cenové rozpětí.
Takže díky za informace.
Ještě jedna otázka, kam to dáváte/vyléváte když končíte. Do kbelíků (plast?), nebo to ztuhne ve vaně a smrští se to?
Vanu bych měl rád prázdnou k vyvařování voští.
------------------------------------


Ano, jde o Mogul R65/70, koupil jsem ho v Dolním Benešově u Opavy, ve skladu Parama. Stál tuším 28,-Kč/kg + DPH, byl o něco dražší než 60/65.

Používám úplně jednoduchou "vanu", na koleně zohýbaný pozink plech, bez spojů. Do vany se vejde cca. 25kg parafinu, na ponoření celého nástavku to nestačí, ale mi to nevadí.

Toto množství se prohřeje asi za hodinu (na vařiči Zeus Mega), podmínkou je ale sololitová konstrukce okolo nádoby, jinak jsem toto množství vůbec nebyl schopen prohřát. Teplota ohřátého parafinu je cca 170st. C na okraji nádoby, uprostřed, nad hořákem je to více, bohužel jsem nezměřil kolik. Tuto teplotu beru jako maximální, dřevo po minutě začíná černat. I při této teplotě je se všechen parafin nevsákne do dřeva, malá vrstvička zůstává na povrchu. Vrstva je ale slabší, než jsem viděl na výstavě v Praze.

Docela mě překvapilo, že se nekonalo žádné velké pěnění po vložení sololitu, jak jsem o tom někde četl.

Jedna 10kg PB lahev stačí na cca. 80 nástavků + nějaká víka a dna. Vařím asi 1 minutu každou stranu nástavku, při delší expozici začíná dřevo černat. Původně jsem chtěl použít stávající nízkou vanu jen na vyzkoušení a později koupit vysokou nerez, ale zjistil jsem, že mi vyhovuje, proto u ní zůstanu. Parafin z nádoby nikam nevylévám, v mém případě je to zbytečné. Po vychladnutí se smrští a jde velmi snadno vyklopit.

Zkoušel jsem i barvení parafinu, ale se špatnými výsledky. Parafin se nerovnoměrmě vsakuje a nástavky jsou flekaté.

Parafinování je velice jednoduché a při dodržení bezpečnostních pravidel i bezpečné, překvapilo mě, že nejsou nutné ani rukavice.

Loni jsem takto ošetřil více než 100 nástavků, dna a víka.

mp

Fotky zde -

http://prodejmedu.info/share/parafin/01.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/02.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/03.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/04.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/05.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/06.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/07.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/08.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/09.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/10.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/11.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/12.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/13.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/14.JPG
http://prodejmedu.info/share/parafin/15.JPG

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seremed (80.95.109.154) --- 9. 3. 2007
Re: jarni leceni (21413) (21416) (21424)

jde asi jen o to, jestli pouzit Varidol nebo ne, i kdyz jsou vysledky z laboratore dobre. Jak casto ho aplikovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 3. 2007
Re: Prendani vcelstva do noveho ulu (21425)

Z hlediska včelaře je teď nejvýhodnější doba, včel v úlu je málo. Ale:
Nový úl včelám nevoní, musí si ho upravit, stěny potáhnout propolisem,
zalepit jím škvíry atd. To se jim bude teď dělat hodně špatně, je ještě moc
zima. Jak nyní plodují a je chladno, na nových stěnách se může srážet
vlhkost a pokud nejsou potažené propolisem, mohou zplesnivět. Včely sice v
létě plíseň přelepí propolisem, ale už tam bude. Pokud se přiřezávají
plásty, taky se jim teď budou špatně opravovat. Z hlediska včel je tedy
nejlepší doba, kdy se jinak včely rojí.
Kompromis je někde v druhé polovině dubna, pokud se má využít třeba řepková
snůška, tak týden před ní nebo před jinou snůškou tak do cca poloviny
května. Nesmí se měnit před převozem úlů, rámky by nebyly přitmelené a během
převozu by houpáním rušily včely. Později po polovině května jsou již včely
příliš silné a divoké.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 09, 2007 8:42 AM
Subject: Prendani vcelstva do noveho ulu


> Chtel bych se zeptat kdy je nejvhodnejsi prendat vcelstvo do noveho ulu?
> Nekde jsem myslim cetl, ze je to vhodne prave ted na jare. Je lepsi pockat
> nebo to provest uz pri prvni jarni prohlidce?
> Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seremed (80.95.109.154) --- 9. 3. 2007
mezisteny

chci koupit mezisteny, nemohou obsahovat spory moru VP? co vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2007
Re:Prendani vcelstva do noveho ulu (21425)

Samozřejmě teď , už jen protože to dá nejméně práce čím budeš mít úl plnější tím bereš víc rámků do ruky dělej to ale v době kdy včely létají je jich méně doma a nehrozí tak spadnutí matky z rámku jak za chladného počasí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Prendani vcelstva do noveho ulu
> Datum: 09.3.2007 08:42:22
> ----------------------------------------
> Chtel bych se zeptat kdy je nejvhodnejsi prendat vcelstvo do noveho ulu?
> Nekde jsem myslim cetl, ze je to vhodne prave ted na jare. Je lepsi pockat
> nebo to provest uz pri prvni jarni prohlidce?
> Diky
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 9. 3. 2007
Prendani vcelstva do noveho ulu

Chtel bych se zeptat kdy je nejvhodnejsi prendat vcelstvo do noveho ulu? Nekde jsem myslim cetl, ze je to vhodne prave ted na jare. Je lepsi pockat nebo to provest uz pri prvni jarni prohlidce?
Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 3. 2007
Re: jarni leceni (21413) (21416)

jj mate pravdu, uz to studuji
Diky moc


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa <tomas.jasa/=/email.cz>
> Předmět: Re: jarni leceni
> Datum: 08.3.2007 18:53:52
> ----------------------------------------
> Poradil bych začít od návodů výrobce léčiv, najdete zde docela dost
> odpovědí na vaše otázky.
> http://www.beedol.cz/beedolcz.html
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 9. 3. 2007
Re: Dotaz (21417) (21418)

V naší obci bych vás poslal rychle někam "daleko". Na Formidol byly a jsou 70% dotace přes ČSV.

>My většinou kupujeme FORMIDOL desky.
>Většinou na to získáme dotace od okolních obcí..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 8. 3. 2007
Re: Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007 (21401) (21404) (21408) (21410)

Silnější včelstva=více roztočů.Mrtvá - žádní roztoči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re:Dotaz (21417)

Lidi vysvětlete mi proč se zabýváte takovými krávovinami! Na používání formidolu jsou dotace, je to bezpečné nemusíte nic ředit, Tak stále nechápu Prč vymýšlet něco jiného a i kdyby to nebylo dotováno tak 35 Kč na úl zase není tolik podmínky pro použití jsou stejné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohuslav xxxx <b.acek/=/seznam.cz>
> Předmět: Dotaz
> Datum: 08.3.2007 19:31:11
> ----------------------------------------
> Přátelé, měl bych dotaz. Kyselina mravenčí do odpařovačů může být technická?
> Nevíte někdo, kde se dá koupit v okolí Českých Budějovic. Děkuji mnohokrát.
> Sláva
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel T. (82.150.160.202) --- 8. 3. 2007
Re: Dotaz (21417) (21418)

Kyselina mravenčí asi technická být může, pokud neobsahuje víc nečistot než moc a nejsou to jedy (flor, chlor..) Běžně vyhovovala proti vápenatění i kyselina octová. Smrdí stejně a účinnost jsem si vyzkoušel. Pozor při ředění KM je strašně žravá a nepoužil bych větčí koncentraci než 20%.
Když bylo vápenatění, vystříkal jsem nástavek bez včel sprejem s octem a do 2 měsíců se to postupně vyčistilo. Předtím rok pořád drželo. Na roztoče ale ocet nebyl asi zkoušen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: Dotaz (21417)

Technickou ne ma v sobě jedovate přiměsy, Koupit v Laboratorních potřebách
nebo se zeptat v lekarne....
----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 08, 2007 7:24 PM
Subject: Dotaz


Přátelé, měl bych dotaz. Kyselina mravenčí do odpařovačů může být technická?
Nevíte někdo, kde se dá koupit v okolí Českých Budějovic. Děkuji mnohokrát.
Sláva




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: Dotaz (21417)

My většinou kupujeme FORMIDOL desky.
Většinou na to získáme dotace od okolních obcí..
Na konkrétní vyfakturovatelné akce daj.

Pavel

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 08, 2007 7:24 PM
Subject: Dotaz


Přátelé, měl bych dotaz. Kyselina mravenčí do odpařovačů může být technická?
Nevíte někdo, kde se dá koupit v okolí Českých Budějovic. Děkuji mnohokrát.
Sláva

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Dotaz

Přátelé, měl bych dotaz. Kyselina mravenčí do odpařovačů může být technická? Nevíte někdo, kde se dá koupit v okolí Českých Budějovic. Děkuji mnohokrát. Sláva

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 8. 3. 2007
Re: jarni leceni (21413)

Poradil bych začít od návodů výrobce léčiv, najdete zde docela dost odpovědí na vaše otázky.
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 8. 3. 2007
Re: Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007 (21401) (21404) (21408) (21410) (21411)

Pepíku, zajímalo by mě, (jestli jsi kontroloval podložku) jaký si měl spad.
Díky.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vít Martínek (195.144.99.106) --- 8. 3. 2007
Re: Krém na boty. (21308) (21319) (21323) (21328) (21361)

Myslím, že Karel má pravdu, že indulona není vhodná, přestože třeba modrá je dost mastná a tudíž by měla odpuzovat vodu. Důvodem je, že údajně roztahuje v kůži póry, místo toho, aby je zmenšovala.

VM

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 8. 3. 2007
jarni leceni

Dobry den
rad bych se zeptal na Vas nazor ohledne jarniho leceni. Jsem v tomto oboru zacatecnik. Vysledky z rozboru meli na VD mi dopadly dobre - jsou v limitu nebo tam dokonce nebylo nic (nevim presne, zatim mam jen telefonicke info, ze je to dost dobre), ale s ohledem na dnesni diskusi a clanky ve vcelarstvi si rikam jestli bych preci jen nemel jeste radsi prelecit?
Bylo mi receno ze muzu klidne do konce brezna provest fumigaci.
Dalsi otazka zni, vite nekdo jak moc "skodi" to ktere leceni (fumigace, gabon, formidol) vcelstvu, treba prave ted na jare? Nerad bych delal vic skody nez uzitku.
Co treba natirani plodu (nevim jak se toto leceni presne jmenuje),ktere se pokud vim dela pouze, kdyz vysledek neni v limitu. Tzn.ze to treba i v necem vcelstvu skodi? Nebo se to v pripade dobreho vysledku nedela proto, aby se vcely zjara nerusily? Jak je to s pouzitim formidolu, gabonu, pripadne dalsiho leceni ted na jare? Kdy a jak se ktere leceni na podzim pouziva tusim, ale nebranim se dalsim informacim.
Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409)

Používám Cerezin 65/70, je OK. Měřil jsem i teplotu při parafinování, můžu dohledat
......
Předpokládám, že se jedná o výrobek Parama Mogul R65/70 Ceresin.
Zajímá mě vše, i to jak to kde prodávají, podle cen PARAMA a svíčkařů je tam obdivuhodné cenové rozpětí.
Takže díky za informace.
Ještě jedna otázka, kam to dáváte/vyléváte když končíte. Do kbelíků (plast?), nebo to ztuhne ve vaně a smrští se to?
Vanu bych měl rád prázdnou k vyvařování voští.

Děkuji

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 8. 3. 2007
Re: Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007 (21401) (21404) (21408) (21410)

Naprosto souhlasím mám velmi podobné výsledky.Přeléčení jsem udělal dobrovolně nemám přez průměr 3.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 8. 3. 2007
Re: Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007 (21401) (21404) (21408)

Tím, že nám z louček nízkých nástavků padají celou zimu roztoči, bych se moc neutěšoval. Jak jsem psal, včera jsem léčil (nátěr a fumigace), dal jsem na dna podložky a dnes je vytáhnul.
1.úl - cca 100 ks roztočů
2,3 úl - cca 15 ks
4,5 úl - do 3 ks
6-10. úl - 0-1
po cca 18 hodinách od léčení.
Na stanovišti byl VD na jedné straně, směrem na střed linie úlů nákaza slábla až zmizela. Napadlo mě, že z krajního úlu (loni nejsilnějšího) se nákaza šířila zalétáváním mladušek při častých proletech.
Rozhodně mám z léčení velmi dobrý pocit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 8. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374) (21375)

>>Jaký parafíny máte kdo odzkoušené.

Používám Cerezin 65/70, je OK. Měřil jsem i teplotu při parafinování, můžu dohledat.


mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 8. 3. 2007
Re: Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007 (21401) (21404)

Mám Langstroth 44,5x18,5 cm a tvrdím to samé. Roztoči se můžou zachytit mezi rámky i když jsou pod sebou, v buňkách, ale ještě i na sítu dna. Měl by být velký rozdíl, jestli zimuji silná včelstva na 3-4 nástavcích a podložku mám pod celým dnem pod sítí a jestli někdo zimuje na 7-10 rámkách v jednom nástavku a podložku pořádně ani nedostane pod celé plodiště, nebo vyškrábe trochu vosku ze dna. Vím, že se to těžko rozliší, ale výsledek rozboru je pak skoro nanic. Co je spad 3 roztoče na 4 nástavky s podložkou pod celým dnem proti 3 roztočům z malé podložky. Ze začátku to bylo asi jediné možné řešení, ale vývinem metody by se měla začít rozlišovat délka rámku a síla včelstva. nedodržováním velikosti podložek se asi nic nenadělá. Když jsem takto argumentoval členovi ÚV ČSV, dal mi za pravdu, ale jenom pokrčil ramenama.
Tonda

>Také pozoruji zvýšený spad u včelstev v Optimalech (42x17) zimovaných na
5-6-ti nástavcích. Též mi to potvrdil př. Nerad, který má Langstrothy
(44,8x15,9) a zimuje na 5-ti nástavcích.
Myslím, že je standardní metodika vyšetření spadu roztočů šitá na
standardní českou míru 39x24 a v případě více pater nástavků jsou
výsledky zkresleny právě zachycením spadlých roztočů na horních loučkách
rámků, prostavbách i třeba mírně prodloužených buňkách v některých
místech rámků. Dále je možno, že roztoči zapadnou do prázdných buněk.
Odtud jsou při oteplení vyneseni/smeteni včelami. Myslím, že letošní
teplou zimu se to hodně projevilo. Při 'normální' zimě k tomu asi tolik
nedochází, protože se chumáč plně nerzvolní a roztoči jsou smeteni až
při jarním proletu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: co kvete v Praze (21406)

Podle mých záznamů, je letosek fenologicky treti nejranejsi od roku
1996 kdy to sleduju
(http://www.sweb.cz/vitavydra/fenologie.html#Fenologie). Vrba
Erdingerova letos rozkvetla vcera.
Vydra
Jabber ID: vydra/=/jabber.sh.cvut.cz


On 3/8/07, Tomas <crabro/=/wo.cz> wrote:
> Docela mne překvapilo co už kvete... pravda jde převážně o slunné expozice
> a jednotlivě rostoucí stromy,ale přeci jen se mi to zdá trochu brzo. Viděl
> jsem již před týdnem kvést třešeň(sakura) a včera rozkvetly
> mirabelky(Prunus sp.) jívy kvetou také několik dní a také pár jiných druhů
> vrb. Jak to vypadá jinde?
>


--

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomas (194.228.96.38) --- 8. 3. 2007
co kvete v Praze

Docela mne překvapilo co už kvete... pravda jde převážně o slunné expozice a jednotlivě rostoucí stromy,ale přeci jen se mi to zdá trochu brzo. Viděl jsem již před týdnem kvést třešeň(sakura) a včera rozkvetly mirabelky(Prunus sp.) jívy kvetou také několik dní a také pár jiných druhů vrb. Jak to vypadá jinde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: jarnA­ lAA¨enA­... (21385) (21388) (21391) (21392) (21393) (21398) (21400) (21403)

U nás lísky odkvetly už před měsícem, pyl z lísky je jasně žlutý. Minulý
týden začala prášit olše. První raná vrba, klon S021 je těsně před
rozkvětem. Že by sladina byla ze sněženek a krokusů? Hořčice na zelené
hnojení u nás dopadla ne moc dobře, něco trochu rozkvetlo v listopadu a
prosinci, ale bylo to zlikvidováno mrazy, zemědělci naseli moc pozdě. Snad
jedině v listnatých lesích, ještě jsem se tam nebyl podívat, takže přesně
nevím, ale přínos by už mohl být z rostlin, co využívají v listnatých lesích
oslunění před růstem listů na stromech. Jako je petrklíč, plicník, devětsil,
fialky, sasanky a další.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 08, 2007 11:37 AM
Subject: Re: jarnA­ lAA¨enA­...


> >Z čeho to je, co tam kvete? Jíva?
>
> Pyl podle barvy nosí z jívy a takový světle šedý - líska, olše? Vrby
> rozkvetly, k nim sněženky a krokusy. Na podzim dlouho kvetla hořčice.
> Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007 (21401)

Také pozoruji zvýšený spad u včelstev v Optimalech (42x17) zimovaných na
5-6-ti nástavcích. Též mi to potvrdil př. Nerad, který má Langstrothy
(44,8x15,9) a zimuje na 5-ti nástavcích.
Myslím, že je standardní metodika vyšetření spadu roztočů šitá na
standardní českou míru 39x24 a v případě více pater nástavků jsou
výsledky zkresleny právě zachycením spadlých roztočů na horních loučkách
rámků, prostavbách i třeba mírně prodloužených buňkách v některých
místech rámků. Dále je možno, že roztoči zapadnou do prázdných buněk.
Odtud jsou při oteplení vyneseni/smeteni včelami. Myslím, že letošní
teplou zimu se to hodně projevilo. Při 'normální' zimě k tomu asi tolik
nedochází, protože se chumáč plně nerzvolní a roztoči jsou smeteni až
při jarním proletu.

Milan Čáp

Tomas napsal(a):

>Já mám včelstva proléčená gabonem, 3x aerosolem. Jde o to, že problé s
>padáním roztoču při rozvolnění chumáče a zvýšené aktivitě pozoruji u NN
>nástavku 44.8x18.5cm, je-li zimováno např. ve 3-4 nástavcích. Nejde dost
>dobře dodržet pokud jsou rámky na pleckách hofman.rámci zalepená propolisem
>a tedy rozestup jednotlivých rámku není stejný ve všech "patrech", tak se
>prostě roztoči zachytí na horních loučkách. U jiných sestav jsem toto
>nepozoroval. Bude to nespíš teda vadit jen u nízko nástavkářů..
>Každopadně by mne také zajímalo, ma-li někdo obdobné zkušenosti.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (88.100.170.119) --- 8. 3. 2007
Re: jarnA­ lAA¨enA­... (21385) (21388) (21391) (21392) (21393) (21398) (21400)

>Z čeho to je, co tam kvete? Jíva?

Pyl podle barvy nosí z jívy a takový světle šedý - líska, olše? Vrby rozkvetly, k nim sněženky a krokusy. Na podzim dlouho kvetla hořčice.
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomas (194.228.96.38) --- 8. 3. 2007

Já mám včelstva proléčená gabonem, 3x aerosolem. Jde o to, že problé s padáním roztoču při rozvolnění chumáče a zvýšené aktivitě pozoruji u NN nástavku 44.8x18.5cm, je-li zimováno např. ve 3-4 nástavcích. Nejde dost dobře dodržet pokud jsou rámky na pleckách hofman.rámci zalepená propolisem a tedy rozestup jednotlivých rámku není stejný ve všech "patrech", tak se prostě roztoči zachytí na horních loučkách. U jiných sestav jsem toto nepozoroval. Bude to nespíš teda vadit jen u nízko nástavkářů..
Každopadně by mne také zajímalo, ma-li někdo obdobné
zkušenosti.
------------------------------------------------------------
Myslím, že by bylo dobré sebrat informace z více zdrojů.
Co se týče mě, tak já u Lang. 24cm nepozoruji tento problém. Myslím si, že tady má vliv, že nástavky mám stejně vyrobeny a rámky jsou nad sebou.
U starších úlů, kde jsem různě experimentoval s izolací i s počtem rámků, nemůžu zaručit svislé pokračování rámků, pozorují určitý vliv.
Ale na stanovišti, kde mám 19 Langstrotů jsem měl jen 4VD,
doma kde mám směs Lang, a další včetně silně uteplených, jsme měl průměr někde pod 1,5VD na včelstvo.
Takže pokud předpokládám stejnou účinnost léčení (doma by ale ještě měla být účinnější, protože tam jsem foukal 2x, naposledy o Vánocích), tak by to mohlo být trochu významné.
Ale v obou případech se mi povedlo VD asi vyhubit, protože při namátkové kontrole podložek v únoru jsme až na jednotlivé vyjímky VD neviděl.
Má někdo další možnost to porovnat? Různá stanoviště s různými úly?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomas (194.228.96.38) --- 8. 3. 2007
re:Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007

Myslím, že by bylo dobré sebrat informace z více zdrojů.
Co se týče mě, tak já u Lang. 24cm nepozoruji tento problém. Myslím si, že tady má vliv, že nástavky mám stejně vyrobeny a rámky jsou nad sebou.
U starších úlů, kde jsem různě experimentoval s izolací i s počtem rámků, nemůžu zaručit svislé pokračování rámků, pozorují určitý vliv.
Ale na stanovišti, kde mám 19 Langstrotů jsem měl jen 4VD,
doma kde mám směs Lang, a další včetně silně uteplených, jsme měl průměr někde pod 1,5VD na včelstvo.
Takže pokud předpokládám stejnou účinnost léčení (doma by ale ještě měla být účinnější, protože tam jsem foukal 2x, naposledy o Vánocích), tak by to mohlo být trochu významné.
Ale v obou případech se mi povedlo VD asi vyhubit, protože při namátkové kontrole podložek v únoru jsme až na jednotlivé vyjímky VD neviděl.
Má někdo další možnost to porovnat? Různá stanoviště s různými úly?
Karel
------------------------------------------------------------

Já mám včelstva proléčená gabonem, 3x aerosolem. Jde o to, že problé s padáním roztoču při rozvolnění chumáče a zvýšené aktivitě pozoruji u NN nástavku 44.8x18.5cm, je-li zimováno např. ve 3-4 nástavcích. Nejde dost dobře dodržet pokud jsou rámky na pleckách hofman.rámci zalepená propolisem a tedy rozestup jednotlivých rámku není stejný ve všech "patrech", tak se prostě roztoči zachytí na horních loučkách. U jiných sestav jsem toto nepozoroval. Bude to nespíš teda vadit jen u nízko nástavkářů..
Každopadně by mne také zajímalo, ma-li někdo obdobné zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: jarnA­ lAA¨enA­... (21385) (21388) (21391) (21392) (21393) (21398)

> Zásob spousty (cca 5 pěkně plných rámků v budečácích), i devítikiloví
> krmiči v budečácích se divili, že je tam víc než na podzim.
> V nástavcích je to srovnatelné, zásob většinou v poměru k budečákům víc.

Z čeho to je, co tam kvete? Jíva?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 08, 2007 10:32 AM
Subject: Re: jarnA­ lAA¨enA­...


> K> Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá.
> Děkuji všem předem za informace.
>
> Včera jsem natíral včelařům ve svém revíru (Rakovnicko, 430 m.n.m.). Na
> plodu je vidět ochlazení minulých dní a současné oteplení: je tak 3-4
> rámcích, každý s +-1 dm2 plodu těsně před vyběhnutím. Nově zavíčkované
není
> skoro nic, staré larvičky taky ne, ale vajíček a 1-2denních larviček celá
> kvanta. Za 14 dní už možná bude problém s 10 dm2.
> Zásob spousty (cca 5 pěkně plných rámků v budečácích), i devítikiloví
> krmiči v budečácích se divili, že je tam víc než na podzim.
> V nástavcích je to srovnatelné, zásob většinou v poměru k budečákům víc.
> Ahoj Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007
Re: jarní léčení... (21385)

Dále bych se chtěl pozastavit nad dalším zádrhelem... Metodické pokyny jednotlivých KVS stanovují, že se nátěr plodu s následnou fumigací provede u včelstev(stanovišť), kde je větší spad na včelstvo než 3 roztoči(aktuálně 2 roztoči), ovšem toto opatření nezohlednuje jednu velice podstatnou věc.. Nás nástavkářu přibívá a moje zkušenost s diagnostikou je taková(sleduji to několik let), že po fumigacích padají roztoči hodně dlouho, dále i po posledním (diagnostickém) omenetní podložek padají ve větším množství kdykoliv se rozvolní více chumáč. Předpokládám, že například u mne(langstrothy)padají roztoči z louček nástavku, které jsou pod včelím chumáčem. Zvýšená aktivita včelstva při rozvolnění chumáče= padání roztočů. Jakou má potom vypovídací hodnotu taková diagnostika.
......
Myslím, že by bylo dobré sebrat informace z více zdrojů.
Co se týče mě, tak já u Lang. 24cm nepozoruji tento problém. Myslím si, že tady má vliv, že nástavky mám stejně vyrobeny a rámky jsou nad sebou.
U starších úlů, kde jsem různě experimentoval s izolací i s počtem rámků, nemůžu zaručit svislé pokračování rámků, pozorují určitý vliv.
Ale na stanovišti, kde mám 19 Langstrotů jsem měl jen 4VD,
doma kde mám směs Lang, a další včetně silně uteplených, jsme měl průměr někde pod 1,5VD na včelstvo.
Takže pokud předpokládám stejnou účinnost léčení (doma by ale ještě měla být účinnější, protože tam jsem foukal 2x, naposledy o Vánocích), tak by to mohlo být trochu významné.
Ale v obou případech se mi povedlo VD asi vyhubit, protože při namátkové kontrole podložek v únoru jsme až na jednotlivé vyjímky VD neviděl.
Má někdo další možnost to porovnat? Různá stanoviště s různými úly?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (88.100.170.119) --- 8. 3. 2007
Re: jarní lÊèení... (21385) (21388) (21391) (21392) (21393)

K> Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá. Děkuji všem předem za informace.

Včera jsem natíral včelařům ve svém revíru (Rakovnicko, 430 m.n.m.). Na plodu je vidět ochlazení minulých dní a současné oteplení: je tak 3-4 rámcích, každý s +-1 dm2 plodu těsně před vyběhnutím. Nově zavíčkované není skoro nic, staré larvičky taky ne, ale vajíček a 1-2denních larviček celá kvanta. Za 14 dní už možná bude problém s 10 dm2.
Zásob spousty (cca 5 pěkně plných rámků v budečácích), i devítikiloví krmiči v budečácích se divili, že je tam víc než na podzim.
V nástavcích je to srovnatelné, zásob většinou v poměru k budečákům víc.
Ahoj Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: jarni leceni a prace (21385) (21388) (21391) (21392) (21393)

Já se ve svých úvahách řídím stavem okolní vegetace a za signální rostliny používám Rozkvět sněženek To jen vytáhnu rámek z prostřed sediska a zkontroluji zda začali plodovat a stav zásob Případně přehodím nástavek aby všechny plodovaly nahoře
Další kontrola přijde až při rozkvětu Trnky. To je již poznat zda není třeba vyměnit matku .
Při rozkvětu Třešné ptačky (kvete asi týden před třešní) vložím stavební rámky vedle plodu U sylných čeledí je možné je.li v okolí dost Javoru mléče nasadit medník z polorámků. A obvykle před rozkvětem Řepky olejné je již možno vložit Formidol a hned po tom nasadit medník. Samozřejmě včelstva která neobsednou nástavek spojím nebo posílím rezervním odělkem. Rozhodně si myslím , že právě stav vegetace nám nejlépe poradí kdy co na jaře dělat Kalendář nebo teploměr jsou až druhořadou pomůckou. včelstva v žádném případě nerozebírám při teplotách pod 12°C

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jarn?­ l??¨en?­...
> Datum: 08.3.2007 07:43:09
> ----------------------------------------
> Tak to já mám zase ta "špecifiká". Moje se tím programem asi neřídí.Prostě
> bylo teplo, tak plodovaly i když jsem jim četl články z odborné literatury,
> že v tu dobu prostě nemají. Možná neumí česky.
> ..
> Možná naopak čtou tu nejnovější (nebo jsou na internetu :-) ).
> Jak včely plodují v závisloti na teplotě je dokonce popsáno matematickým
> modelem. Viz články ing. Dvorského v MV a program je na webu Zubří.
> Byly dávno kdysi doby, kdy jsem včely prohlížel co 14 dní, měřil, dělal si
> záznamy, každý den zapisoval teploty, porovnával roky mezi sebou a myslel
> si, že poznám, co včely udělají, nebo mám uděla já.
> Pak jsem pochopil co včely chtějí především - klid na práci.
> Takže co neudělám v srpnu, na jaře nedohoním. A musím jen napravovat své
> chyby. Jinak občas kouknu mezi nástavky, v lednu/únoru zkontroluji zásoby
> (potěžkáním bez zatížené střechy, případně kouknu). A čekám na čas k
> rozšíření.
> Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá. Děkuji
> všem předem za informace.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 8. 3. 2007
Re: jarní léčení... (21385)

Píšeš že metodika léčení mluví jasně. No tak to prostě jasně udělej!
Mám v okolí včelaře, který tvrdí, že celé léčení je na houby. Fumigace včelám ubližuje, aerosol je ruší, nátěr plodu je zvěrstvo.
Akorát se mu loni přes zimu "vytratily" včely z 10 úlů. Prý si to nemůže nijak vysvětlit ........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 8. 3. 2007
Re: jarní léčení (21383)

Nechtěl jsem svým příspěvkem o jarním léčení říci, je že nadměrně plodu. Nad 1 dm2 zavíčkovaného plodu nemělo žádné včelstvo. Svou výzvu, aby se s léčením neotálelo, jsem nadhodil spíš dle množství zakladených buněk.
Co mě ale překvapilo - budu se opakovat -, že u včelstev na třech nástavcích 39x17 (loňské slabší oddělky)je takřka celý prostor zanesen sladinou a loňskými zásobami. Jedno včelstvo jsem rozebral a má prázdné jen 3 rámky. Pokud bude snůška pokračovat, budu muset urychleně včelstva rozšířit, jinak se z toho ...porojím.
K námětu vztahu teplot a plodování - ve všech včelstvech okolo 0,5 - 0,7 dm2 zavíčkovaného plodu, otevřený plod různého stáří v počtu do 20 buněk, vajíčka jedno a dvoudenní kolem 0,5 dm2. Je znát snížení plodování v minulých dnech, kdy byly teploty kolem 0.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 8. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21379) (21380) (21384) (21387)

Jiří Vávra:
> Přátelé, provedl jste někdo ekonomickou rozvahu ... ... ...

http://dolinek.cz/kalkulace.xls

jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 8. 3. 2007
Re: jarní lÊèení... (21385) (21388) (21391) (21392)

Tak to já mám zase ta "špecifiká". Moje se tím programem asi neřídí.Prostě bylo teplo, tak plodovaly i když jsem jim četl články z odborné literatury, že v tu dobu prostě nemají. Možná neumí česky.
...
Možná naopak čtou tu nejnovější (nebo jsou na internetu :-) ).
Jak včely plodují v závisloti na teplotě je dokonce popsáno matematickým modelem. Viz články ing. Dvorského v MV a program je na webu Zubří.
Byly dávno kdysi doby, kdy jsem včely prohlížel co 14 dní, měřil, dělal si záznamy, každý den zapisoval teploty, porovnával roky mezi sebou a myslel si, že poznám, co včely udělají, nebo mám uděla já.
Pak jsem pochopil co včely chtějí především - klid na práci.
Takže co neudělám v srpnu, na jaře nedohoním. A musím jen napravovat své chyby. Jinak občas kouknu mezi nástavky, v lednu/únoru zkontroluji zásoby (potěžkáním bez zatížené střechy, případně kouknu). A čekám na čas k rozšíření.
Takže se rád dozvím od těch, co do včel chodí, jak to vnich vypadá. Děkuji všem předem za informace.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 8. 3. 2007
Re: jarní lÊèení... (21385) (21388) (21391)

Tak to já mám zase ta "špecifiká". Moje se tím programem asi neřídí.Prostě bylo teplo, tak plodovaly i když jsem jim četl články z odborné literatury, že v tu dobu prostě nemají. Možná neumí česky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 7. 3. 2007
Re: jarní lÊèení... (21385) (21388)

JÁ NEVÍM KDE BERETE TEN NÁZOR , že se děje něco mimořádného dnes jsem prohlížel svoje záznamy za posledních 10 let starší totiž nemám první jarní prohlídky jsem dělal od 10 března do 16 dubna při teplotě nad 15° C a vždy to bylo přibližně stejné zavíčkovaný plod nejvýše do 1dm2 takže si myslím že katastrofické scénáře se asi nenaplní
.....
Letos naštěstí nemusím. Ale vloni jsme touhle dobou natíral 8 včelstev. Byl ještě sníh a měl jsem v nich 2, jednou vyjímečně tři rámky, oboustraně zaplodované. Plod, i zavíčkovaný - šíře asi 20cm, výška rámku 23cm. Ale to se neodlišovalo od pozorování v jiných letech.
Podle mého názoru mají včely nějaký program a podle něj plodují, bez ohledu na sílu, izolaci i teploty. A mezi včelstvy jsou výraznější rozdíly než mezi jednotlivými roky.
Takže jsem od jarních prohlídek ustoupil a prvně lezu do včel až v dubnu/květnu.
Proto s napětím sleduji pozorování př. Dvorksého a Čermáka, kdy ověřují Bretschkovo (teď nevím jak se to píše :-) teorie o závislosti plodování na venkovních teplotách. Nerad měním názor:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21379) (21380) (21384) (21387)

Přátelé, provedl jste někdo ekonomickou rozvahu mezi parafinováním nástavku
(je výsledek ve vztahu k MVP absolutně kladný) a pořízením nového
neizolovaného nástavku? při zakalkulování nákladů na materiál a čas při
parafinování??
.....
Rozvahu jsem nedělal, ale za dvacet minut nový nástavek nevyrobím. Ale vyparafinuji i s režijními časy.
Nástavek vyrábím o trochu déle, ale i kdyby, tak se mi zdá nesmyslné pálit každých pět let všechny nástavky a dělat nové.
V případě klinických příznaků MVP to asi spálím, ale já to mám na preventivní desinfekci a taky trochu na ochranu dřeva. A odhaduji, že ten parafín bude srovnatelný s barvou, možná levnější, a ponor bude rychlejší, než natírání.
Pokud se budu mýlit, dám vědět. Vanu mám v každém případě i na vytavování voští. Proto jí mám z nerezu, jinak bych jí dělal z černého plechu, nebo bych dal na oheň sud.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21379) (21380) (21384)

Ve fabrice, když se pracovalo s ručními lázněmi, do kterých nebylo radno
sahat rukou, se používaly háky. Dvojitý hák do pravé, jednoduchý do levé,
aby nastavek byl na třech bodech a nepřevracel se... Měly by stačit
svařovací dráty průměr 3 - 4 . Svařovací na plyn mají tak tu optimální
délku. Kde to nešlo hákama, používaly se kleště, co dělali zámečníci na
údržbě. Nic složitého.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 07, 2007 5:43 PM
Subject: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Doporučuje se práškový hasičák.
> Připravit je třeba něco na udržení pod hladinou, nástavek plave.
> Nejjednodušší je dalším nástavkem zatížit. Vytahovat jen v rukavicích. Ale
> nezkoušel jsem.
> Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re:jarní lÊèení... (21385)

JÁ NEVÍM KDE BERETE TEN NÁZOR , že se děje něco mimořádného dnes jsem prohlížel svoje záznamy za posledních 10 let starší totiž nemám první jarní prohlídky jsem dělal od 10 března do 16 dubna při teplotě nad 15° C a vždy to bylo přibližně stejné zavíčkovaný plod nejvýše do 1dm2 takže si myslím že katastrofické scénáře se asi nenaplní a zdá se mi že stále bude asi nejlepší při první příležitosti použít Formidol. Vždyť přece účinkuje i uvniř zavíčkovaných buněk a i při dalších onemocněních. A k tomu trubčímu plodu. Ona to není past na VD, ale pokud ho nestihnete včas vyřezat tak je to jen výkonější množárna. Vůbec není pravdou, že by jej vyhledávali, ale díky delšímu vývoji trubců se jich tam stačí více vyvinout

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: crabro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: jarní lé?ení...
> Datum: 07.3.2007 19:31:02
> ----------------------------------------
> Podle vývoje včelstev lze předpokládat, že jarní léčení bude velice
> komplikované. Nátěr plodu bude nespíš problém. Má-li se dodržet plocha
> 10dm2 natřeného plodu, nevim jak se do bude řešit u včelstev která budou
> mít(a také že mají) větší plochy zavíčkovaného plodu.Metodika mluví
> jasně:Rozsah provedení-
> Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10
> dm3(chyba v návodu na stránkách VUV dol, má být dm2). Pokud má včelstvo
> více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně jen
> víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu,
> rámky plástů ani části úlů.
> V době, kdy se začne natírat u všech včelařů například v naší ZO budou
> včelstva rozplodováná a rozhodně nebudou mít jen 10dm2! Likvidace plodu
> právě nad těch 10dm2 je dle mého názoru vysloveně kontraproduktivní
> brutalita. V podstatě zlikvidujeme značnou část plodu, do kterého včelstvo
> vložilo cennou zásobu energie a bilkovin. Takovéto "puštění" žilou moc
> včelařů nepotěší. Nebylo by lepší v rámci jednotlivých ZO rozeslat leták o
> biologických formách boje s V.destructor ?
> Pokud by včelaři vložili v co nejbližším termínu trubčí rámky a po prvním
> zavíčkování vyřezali, postup několikrát zopakovali+ u všech včelstev
> vytvořili v rámci protirojových opatření oddělky s převážnou většinou
> plodových rámků(zavíčkovaných, s následným ošetřením kys.mravenčí u odd.)
> musí to mít efekt bez toho, abychom kmenová včelstva tak stresujícím
> způsobem "lečili" v době, kdy se teprve rozjíždějí...
> Jarní léčení nátěrem plodu a následnou fumigací se dá řešit vyšší spad než
> 3 roztočů v běžných zimách, kdy neni tolik zavíčkovaného plodu a né v
> situaci, kdy včelstva jsou již rozplodovaná jako kdyby ani zima nebyla...
> Letošní zima je vyjímečná hned v několika ohledech a žádá si v rámci léčení
> vyjímečná opatření. Né však v podobě "vyjmečné" likvidace přebytečného
> plodu,ale ve zvýšeném biologickém boji! Nehledě k tomu, že použitím
> biologických prostředků v letošním jaru a časném létě se mnoho včelařu
> naučí takto s varoázou bojovat a může je zařadit stabilně do zootechniky v
> rámci potírání této parazitální nemoci.
> Dále bych se chtěl pozastavit nad dalším zádrhelem... Metodické pokyny
> jednotlivých KVS stanovují, že se nátěr plodu s následnou fumigací provede
> u včelstev(stanovišť), kde je větší spad na včelstvo než 3 roztoči(aktuálně
> 2 roztoči), ovšem toto opatření nezohlednuje jednu velice podstatnou věc..
> Nás nástavkářu přibívá a moje zkušenost s diagnostikou je taková(sleduji to
> několik let), že po fumigacích padají roztoči hodně dlouho, dále i po
> posledním (diagnostickém) omenetní podložek padají ve větším množství
> kdykoliv se rozvolní více chumáč. Předpokládám, že například u
> mne(langstrothy)padají roztoči z louček nástavku, které jsou pod včelím
> chumáčem. Zvýšená aktivita včelstva při rozvolnění chumáče= padání roztočů.
> Jakou má potom vypovídací hodnotu taková diagnostika. U některých včelstev
> jsem sledoval přirozený spad a bylo patrné, že při každém oteplení nastane
> skokově větší spad. Takže v případě včelstva které má velký spad (nad 3
> roztoče)v NN úlu jde o roztoče třeba z předposledního léčení. Pak se v
> podstatě do včelstev vnáší při nátěru plodu a fumigaci zbytečně další dávka
> léčiv, s následným zatížením rezidui.
> Myslím, že by se mělo zohlednovat, v jakém úlu jsou včely chovány...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21379) (21380) (21384)

Přátelé, provedl jste někdo ekonomickou rozvahu mezi parafinováním nástavku
(je výsledek ve vztahu k MVP absolutně kladný) a pořízením nového
neizolovaného nástavku? při zakalkulování nákladů na materiál a čas při
parafinování??
----- Original Message -----
From: "zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 07, 2007 5:43 PM
Subject: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Doporučuje se práškový hasičák.
> Připravit je třeba něco na udržení pod hladinou, nástavek plave.
> Nejjednodušší je dalším nástavkem zatížit. Vytahovat jen v rukavicích. Ale
> nezkoušel jsem.
> Zdenek
>
>
>
>
> Budu to dělat venku a dál od budov a lesa (pokud pozemek dovolí:-) Hasicí
> přístroj jsem poptal u chlápka co dělá revize hasičáků a ten mi doporučil
> COčkový. Dle mě to má logiku ale hasič nejsem. Pokud je někdo přes oheň a
> ví, že je to blbě, tak ať mi to řekne dřív, než na to přijdu experimentem.
> Kromě těsnícího deklu.
>
>
> Ještě mám dotaz, tady někdo mluvil o tom, že DOL vyvinul nějaké zařízení,
> ne metodu. Je to zařízení něco jiného než vana, vařič a nějaké háky na
> vytahování?
>
> Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372)

Také bych chtěl poděkovat panu Přesličkovi. Za výstižný a bezezbytku pravdivý příspěvek.

Jen dodám několik poznámek k tématu.

Z bezpečnostního i technologického hlediska je třeba rozlišovat teplotu tání, vzplanutí (Při teplotě bodu vzplanutí se utvořená směs zapálí krátkodobým přiblížením otevřeného plamene a oddálením plamene hoření nepokračuje), teplotu varu a teplotu vznícení (zapálení látky není závislé na plameni, elektrické jiskře nebo rozžhaveném drátu, ale směs s kyslíkem je možné zapálit určitým zvýšením teploty).

Co se schvalovacího procesu týká. Nejprve musí být metoda dostatečně odzkoušena, poté publikována a oponována vhodnou autoritou.

V některém z letních čísel časopisu včelařství vyjde rozsáhlý článek na toto téma. Doufám, že se mi ho povede napsat dostatečně podrobně a výstižně.

Všem mnoho úspěchů při impregnaci, ale pozor na úrazy a jiné katastrofy.

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (85.71.124.200) --- 7. 3. 2007
jarní léčení...

Podle vývoje včelstev lze předpokládat, že jarní léčení bude velice komplikované. Nátěr plodu bude nespíš problém. Má-li se dodržet plocha 10dm2 natřeného plodu, nevim jak se do bude řešit u včelstev která budou mít(a také že mají) větší plochy zavíčkovaného plodu.Metodika mluví jasně:Rozsah provedení-
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3(chyba v návodu na stránkách VUV dol, má být dm2). Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.
V době, kdy se začne natírat u všech včelařů například v naší ZO budou včelstva rozplodováná a rozhodně nebudou mít jen 10dm2! Likvidace plodu právě nad těch 10dm2 je dle mého názoru vysloveně kontraproduktivní brutalita. V podstatě zlikvidujeme značnou část plodu, do kterého včelstvo vložilo cennou zásobu energie a bilkovin. Takovéto "puštění" žilou moc včelařů nepotěší. Nebylo by lepší v rámci jednotlivých ZO rozeslat leták o biologických formách boje s V.destructor ?
Pokud by včelaři vložili v co nejbližším termínu trubčí rámky a po prvním zavíčkování vyřezali, postup několikrát zopakovali+ u všech včelstev vytvořili v rámci protirojových opatření oddělky s převážnou většinou plodových rámků(zavíčkovaných, s následným ošetřením kys.mravenčí u odd.) musí to mít efekt bez toho, abychom kmenová včelstva tak stresujícím způsobem "lečili" v době, kdy se teprve rozjíždějí...
Jarní léčení nátěrem plodu a následnou fumigací se dá řešit vyšší spad než 3 roztočů v běžných zimách, kdy neni tolik zavíčkovaného plodu a né v situaci, kdy včelstva jsou již rozplodovaná jako kdyby ani zima nebyla...
Letošní zima je vyjímečná hned v několika ohledech a žádá si v rámci léčení vyjímečná opatření. Né však v podobě "vyjmečné" likvidace přebytečného plodu,ale ve zvýšeném biologickém boji! Nehledě k tomu, že použitím biologických prostředků v letošním jaru a časném létě se mnoho včelařu naučí takto s varoázou bojovat a může je zařadit stabilně do zootechniky v rámci potírání této parazitální nemoci.
Dále bych se chtěl pozastavit nad dalším zádrhelem... Metodické pokyny jednotlivých KVS stanovují, že se nátěr plodu s následnou fumigací provede u včelstev(stanovišť), kde je větší spad na včelstvo než 3 roztoči(aktuálně 2 roztoči), ovšem toto opatření nezohlednuje jednu velice podstatnou věc.. Nás nástavkářu přibívá a moje zkušenost s diagnostikou je taková(sleduji to několik let), že po fumigacích padají roztoči hodně dlouho, dále i po posledním (diagnostickém) omenetní podložek padají ve větším množství kdykoliv se rozvolní více chumáč. Předpokládám, že například u mne(langstrothy)padají roztoči z louček nástavku, které jsou pod včelím chumáčem. Zvýšená aktivita včelstva při rozvolnění chumáče= padání roztočů. Jakou má potom vypovídací hodnotu taková diagnostika. U některých včelstev jsem sledoval přirozený spad a bylo patrné, že při každém oteplení nastane skokově větší spad. Takže v případě včelstva které má velký spad (nad 3 roztoče)v NN úlu jde o roztoče třeba z předposledního léčení. Pak se v podstatě do včelstev vnáší při nátěru plodu a fumigaci zbytečně další dávka léčiv, s následným zatížením rezidui.
Myslím, že by se mělo zohlednovat, v jakém úlu jsou včely chovány...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21379) (21380)

Doporučuje se práškový hasičák.
Připravit je třeba něco na udržení pod hladinou, nástavek plave. Nejjednodušší je dalším nástavkem zatížit. Vytahovat jen v rukavicích. Ale nezkoušel jsem.
Zdenek




Budu to dělat venku a dál od budov a lesa (pokud pozemek dovolí:-) Hasicí přístroj jsem poptal u chlápka co dělá revize hasičáků a ten mi doporučil COčkový. Dle mě to má logiku ale hasič nejsem. Pokud je někdo přes oheň a ví, že je to blbě, tak ať mi to řekne dřív, než na to přijdu experimentem. Kromě těsnícího deklu.


Ještě mám dotaz, tady někdo mluvil o tom, že DOL vyvinul nějaké zařízení, ne metodu. Je to zařízení něco jiného než vana, vařič a nějaké háky na vytahování?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 7. 3. 2007
jarní léčení

Zdravím z Kolínska, dnes jsem byl léčit včelstva nátěrem plodu. Všechna včelstva ve výborné kondici, plod u některých již na 3 rámcích. Kdo má léčit, ať neváhá, síla včelstev za posledních týdny stoupá a pozdější nátěry plodu již budou spojené s vyřezáváním díla - což mnohé povede k tomu se na léčení vykašlat.
Velice mě překvapily zásoby - místo aby ubývaly, přibývají. U většiny včelstetv je přibližně 1/2 - 2/3 nástavku 39x17 již zaplněn sladinou. Jsem rád, že mě léčení vyhnalo do včel, i včelstva na třech nástavcích brzo začnou pociťovat nedostatek prostoru. Možná bude letošní rok podobný tuším roku 2003, kdy jsem vytočil ze včelstva v průměru 13 kg ještě před rozkvětem řepky.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tonda (213.192.4.162) --- 7. 3. 2007
Internet a včelařství

Jsem velice rád že se včelařství začalo "prezentovat" konečně i na internetu. Význa včelařství pro přírodu všichni dobře známe a proto je povinností každého chovatele včel také to, aby získával pro včelařství mladší generaci včelařů. A internet se k tom dá dobře využít, protože jeden článek vhodně uveřejněný si může během krátké doby přečíst vpodstatě kdokliv. Jsem přesvědčen o tom že je hodně mladých lidí které by včelařství bavilo ale nikdo jim o této možnosti "zábavy" neřekl. Já jsem se ke včelařství dostal náhodou před 3 roky a jsem nesmírně rád že takto můžu vyplnit svůj volný čas. Tímto bych rád vybídl všechny včelaře kteří něco o včelaření vědí, ať se nebojí své vědomosti ( často dlouhodobě získávané ) zveřejňovat i tímto způsobem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: barvy a formy na svicky (21378)

barvy:
http://www.svicky.net/cz/barvy-aromata-do-svicky/barvy-do-svicky/koncentrovane-barvivo-do-svicek-a-gelu.-sitem.html

formy:
http://www.svicky.net/cz/formy-na-svicky/
vcelarske motivy viz inzeraty ve vcelarstvi i jinde, ale bacha, jejich kvalita (konkretne jeden vyrobce) je dost jinde nez z odkazu vyse :-(
(a z obrazkoveho katalogu to nepoznas - az po zaslani a vyrobeni prvni svicky...)


jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21379)

Jako trvalé stabilní pracoviště někde v budově to bude pracoviště se zvý
šeným požárním nebezpečím a pracoviště zvyšující požární zatížení, tedy bude
třeba posouzení nějakého požárního technika, změna užití stavby a další ty
tanečky kolem toho.
......
Budu to dělat venku a dál od budov a lesa (pokud pozemek dovolí:-) Hasicí přístroj jsem poptal u chlápka co dělá revize hasičáků a ten mi doporučil COčkový. Dle mě to má logiku ale hasič nejsem. Pokud je někdo přes oheň a ví, že je to blbě, tak ať mi to řekne dřív, než na to přijdu experimentem. Kromě těsnícího deklu.


Ještě mám dotaz, tady někdo mluvil o tom, že DOL vyvinul nějaké zařízení, ne metodu. Je to zařízení něco jiného než vana, vařič a nějaké háky na vytahování?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem

Vrstva parafínu na povrchu dřeva bude záležet na tom, jak se dřevo prohřeje.
Pokud bude vadit, měl by jít parafín na povrchu zapracovat do dřeva ofukem
horkým vzduchem po vytažení. Třeba opalovací pistolí.

Jako trvalé stabilní pracoviště někde v budově to bude pracoviště se zvý
šeným požárním nebezpečím a pracoviště zvyšující požární zatížení, tedy bude
třeba posouzení nějakého požárního technika, změna užití stavby a další ty
tanečky kolem toho.


R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kořenský (88.100.95.205) --- 7. 3. 2007
Drátky - nerez.

Děkuji všem ,kteří se mi snažili pomoci svými zkušenostmi.Určitě jsem si vybral cestu pro mne schůdnou.
Ještě bych byl rád,kdo má zkušenosti se svíčkami z včelího vosku,jak tento vosk obarvit a hlavně jakými barvami,aby mi zaslal radu.Popřípadě i se získáním forem na tyto svíčky,které zatím nemám. Také se mi nelíbí Turkish hacker
ze 4.3.2007,myslím si,že by bylo záhodno tuto stránku providerem odstranit,nemá co dělat se včelařstvím.Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372)

Též děkuji za tento příspěvek, který jako jeden z mála v poslední době
hovoří věcně a jasně.
Měl jsem možnost při návštěvě s letním kurzem nástavkových včelařů vidět
Vaše parafínované nástavky a minulý týden i nástavky Tomáše Jaši a mohu
potvrdit, že vyšší teplota, kterou T. Jaša používá je znát na tlouštce
zanechané povrchové vrstvy. Z tohoto důvodu bych asi volit teplotu vyšší.
Co se týká ničení spor moru včelího plodu mi T. Jaša potvrdil, že podle
pokusů se i při nižší teplotě (150-160°C) snižuje množství spor
schopných života významně (pokud si dobře pamatuji o 4 řády).
Používá ten nejlevnější parafín s vyšším obsahem oleje.

Práce s takovým množstvím horkého parafínu bude vyžadovat dobrou,
bezpečnou konstrukci zařízení a dodržování bezpečnostních zásad. Jsem
rád že se tím výzkumák zabývá a těším se až bude možno oficiálně tuto
metodiku použít při pro desinfekci nástavků nakažených morem.

Zdraví
Milan Čáp


Jirka Přeslička napsal(a):

>Vážení přátelé,
>po zkušenostech z nedávné doby se do veřejných diskuzí raději nepouštím.
>Druhý důvod je nedostatek volného času. V tomto případě jsem ale nucen
>reagovat a udělat výjimku, protože mám k dané problematice co říct. Nelíbí
>se mi, že diskuze se místy vzdaluje od tématu a dostává se do osobní
>roviny.
>Parafín k impregnaci dřevěného včelařského vybavení používám již řadu let.
>O tomto způsobu ochrany dřeva jsem se dozvěděl při pročítání skript Vysoké
>školy lesnické ve Zvolenu, kde se o této metodě v souvislosti s impregnací
>píše. Tuto metodu jsem začal používat a v současné době používám výhradně k
>impregnaci dřeva. Při přednášce v Třešti jsem tento postup prezentoval.
>Ukázal jsem foto svého vybavení a na dokreslení jako raritu způsob, jak
>postupují v JAR (sud na 200litrů na otevřeném ohništi). Při této
>příležitosti jsem zmínil možnost likvidace moru horkým parafínem. Navrhnul
>jsem, že by bylo užitečné, aby se tím zabýval Výzkumný ústav včelařský,
>s.r.o., Dol. Poté jsem byl osloven ing.Tomášem Jašou. Tomu jsem předal
>informace jaké jsem věděl, a ten pak učinil další kroky. Jeho postup byl a
>je naprosto korektní a nechápu, proč je napadán. Zvláště poté, co se
>nezištně podělil o své zkušenosti. Je třeba si uvědomit, že je to řadový
>zaměstnanec a udělal co bylo v jeho silách. Ocenění, jaké bylo uděleno, je
>podle informací jaké mám za model zařízení a ne za metodu jako takovou.
>Jediné, proti čemu je možné mít výhrady, je způsob prezentace metody. Při
>tom vzniká dojem, že metodu vyvinul Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol.
>Místo nešťastné definice …bylo vyvinuto… by bylo určitě přesnější použít
>…byla ověřena metoda, která se v zahraničí běžně používá již řadu let….
>Výhrady k tomuto je ale nutné adresovat někomu jinému než zaměstnanci,
>který toto nemůže ovlivnit. To jsou ale nepodstatné detaily. Pokud se někdo
>potřebuje vyhřívat na výsluní slávy, tak mu to přejme. Určitě to ale není
>ing.Jaša. Podstatné je to, že vývoj je vcelku příznivý. Metoda byla
>odzkoušena akreditovanou laboratoří, což je bezpodmínečně nutné pro uznání
>SVS. Byly stanoveny teploty a časy, které jsou zapotřebí na likvidaci moru.
>Osobně se přikláním k teplotě 150-160oC a delší expozici než teplota okolo
>200oC a expozici kratší. Je to v zahraničí vyzkoušené. Další důvod je ten,
>že při vysoké teplotě dochází k poškozování struktury dřeva. Na druhé
>straně nástavky v horkém parafínu nikdo nenechá až zcela zčernají. Jinými
>slovy argumenty pro a proti se dají nalézt pro oba způsoby. V každém
>případě je nutné zvolit takový postup, při kterém bylo potvrzeno
>akreditovanou laboratoří spolehlivé zničení patogenu plus rezerva. V
>případě moru opatrnosti rozhodně nezbývá. Já osobně bych určitě při
>likvidaci moru prodloužil dobu o jednu polovinu než v metodice. Při
>sterilizaci včelího vosku je schválený postup SVS 117oC, ale doba expozice
>jedna hodina. Z toho lze odvodit, že jakákoliv teplota vyšší než 117oC je
>vhodná. Otázkou zůstává akorát doba ošetření. Jediný problém je zatím ten,
>že kontaminované včelařské zařízení morem se zatím stále jen pálí. Je třeba
>ale chápat váhání při rozhodování v tak záludné věci jako je mor včelího
>plodu. Všechno chce ale svůj čas. Asi ani v budoucnosti nedojde k plošnému
>nasazení, ale k individuelnímu přístupu. Kdo bude mít odpovídající vybavení
>a samozřejmě inventář u kterého se to vyplatí ten bude mít šanci k záchraně
>horkým parafínem. U zařízení, které již dosloužilo, se asi bude postupovat
>jako nyní a vše se spálí.
>Na závěr bych rád ještě uvedl, že na propagaci této metody se také nezištně
>podílel ing.Květoslav Čermák, CSc.. Ten uveřejnil informace jaké jsem mu
>zaslal na optimaforu, kde se rozvinula docela pěkná diskuze. Tam jsem se
>také dozvěděl v jednom příspěvku o používání v zahraničí na
>http://www.rirdc.gov.au/reports/HBE/01-051sum.html . Toto staré diskusní
>téma je bohužel v tuto chvíli již smazané.
>S pozdravem
>Jirka Přeslička
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374) (21375)

. > jsem si vyhlédl Mogul 62/64
> protože se mi zdálo, že bod tuhnutí (nevím co znamená na kuličce) je
> nejvyšší, a bod vznícení nad 280stC vzplanutí 325stC. viz:
Zjišťuje se teplota, kdy kapka parafínu na kuličce teploměru právě ztuhne.
Nějak tak zhruba.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374)

Vanu i s vařičem mám hotovou, takže teď co do ní.
Na
http://obchod1.paramo.cz/Verejnost/KatalogVyrobku.aspx
jsem si vyhlédl Mogul 62/64
protože se mi zdálo, že bod tuhnutí (nevím co znamená na kuličce) je nejvyšší, a bod vznícení nad 280stC vzplanutí 325stC. viz:
http://obchod1.paramo.cz/Data/RizenaDokumentace/bl_cerezin_n.pdf

Ale dám si poradit.
Jaký parafíny máte kdo odzkoušené.
Děkuji za rady.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (81.90.243.255) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366) (21372)

Pane Přesličko,já Vám moc děkuji za tento příspěvek.Protože se zde "rozhořely vášně",pro mne nepochopitelné.Děkuji Vám za erudovaný příspěvek,promyšlený a odlišující se od některých ,no nedá se to říci jinak "blábolů".Pokud budete mít někdy čas je Vaší svatou poviností, některé cenné zkušenosti včelařské menšině předat.. Zdeněk Dukát

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 7. 3. 2007
RE: Parafin (21340) (21341)

Včely při stavbě plástů, při vytahování mezistěn a při víčkování používají "svůj" včelí vosk. Ale neváhají si občas vypomoci propolisem, na okrajích rámků často je sporné, kde končí vosk a začíná propolis.
Parafin je pro včely naprosto cizorodá látka a pokud se k němu dostanou, tak jej odstraní tak, jako je pud žene k odstraňování všech měkkých částí v úle (shilé dřevo, hobra, ubodaný vetřelec, pěnový polystyren...). Přídavek parafinu v mezistěnách způsobí obtížné přijímání až odmítnutí vykousáním, jak se pár mých starších přátel již přesvědčilo.
Parafin vsáknutý do dřeva se do plástů nemůže dostat.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Olda Vancata
Sent: Monday, March 05, 2007 8:28 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Parafin

> Priatelia, ako tu prebieha beseda o impregnácii nástavkov parafínom,
> vyvstala u mňa jedna otázka: "Ako je to vlastne s jeho zavlečením do
> vosku a do propolisu (To ešte nespomínam med)?" Má niekto s touto
> problematikou skúsenosti. Veď parafín je najčastejším porušovadlom
> včelieho vosku!

Drevo impregnovany parafinem je na povrchu "suchy". Zadny prebytky parafinu nebo parafinova vrstva. Parafin se po vytazeni dreva z lazne vcucne do dreva. Takze nevidim mechanismus jak by se mohl dostat do vosku. Zrovna tak jak by se mohl dostat do medu. Parafin neni rozpustitelnej ve vode.

\vov




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Přeslička (213.194.226.75) --- 7. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21366)

Vážení přátelé,
po zkušenostech z nedávné doby se do veřejných diskuzí raději nepouštím. Druhý důvod je nedostatek volného času. V tomto případě jsem ale nucen reagovat a udělat výjimku, protože mám k dané problematice co říct. Nelíbí se mi, že diskuze se místy vzdaluje od tématu a dostává se do osobní roviny.
Parafín k impregnaci dřevěného včelařského vybavení používám již řadu let. O tomto způsobu ochrany dřeva jsem se dozvěděl při pročítání skript Vysoké školy lesnické ve Zvolenu, kde se o této metodě v souvislosti s impregnací píše. Tuto metodu jsem začal používat a v současné době používám výhradně k impregnaci dřeva. Při přednášce v Třešti jsem tento postup prezentoval. Ukázal jsem foto svého vybavení a na dokreslení jako raritu způsob, jak postupují v JAR (sud na 200litrů na otevřeném ohništi). Při této příležitosti jsem zmínil možnost likvidace moru horkým parafínem. Navrhnul jsem, že by bylo užitečné, aby se tím zabýval Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol. Poté jsem byl osloven ing.Tomášem Jašou. Tomu jsem předal informace jaké jsem věděl, a ten pak učinil další kroky. Jeho postup byl a je naprosto korektní a nechápu, proč je napadán. Zvláště poté, co se nezištně podělil o své zkušenosti. Je třeba si uvědomit, že je to řadový zaměstnanec a udělal co bylo v jeho silách. Ocenění, jaké bylo uděleno, je podle informací jaké mám za model zařízení a ne za metodu jako takovou. Jediné, proti čemu je možné mít výhrady, je způsob prezentace metody. Při tom vzniká dojem, že metodu vyvinul Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol. Místo nešťastné definice …bylo vyvinuto… by bylo určitě přesnější použít …byla ověřena metoda, která se v zahraničí běžně používá již řadu let…. Výhrady k tomuto je ale nutné adresovat někomu jinému než zaměstnanci, který toto nemůže ovlivnit. To jsou ale nepodstatné detaily. Pokud se někdo potřebuje vyhřívat na výsluní slávy, tak mu to přejme. Určitě to ale není ing.Jaša. Podstatné je to, že vývoj je vcelku příznivý. Metoda byla odzkoušena akreditovanou laboratoří, což je bezpodmínečně nutné pro uznání SVS. Byly stanoveny teploty a časy, které jsou zapotřebí na likvidaci moru. Osobně se přikláním k teplotě 150-160oC a delší expozici než teplota okolo 200oC a expozici kratší. Je to v zahraničí vyzkoušené. Další důvod je ten, že při vysoké teplotě dochází k poškozování struktury dřeva. Na druhé straně nástavky v horkém parafínu nikdo nenechá až zcela zčernají. Jinými slovy argumenty pro a proti se dají nalézt pro oba způsoby. V každém případě je nutné zvolit takový postup, při kterém bylo potvrzeno akreditovanou laboratoří spolehlivé zničení patogenu plus rezerva. V případě moru opatrnosti rozhodně nezbývá. Já osobně bych určitě při likvidaci moru prodloužil dobu o jednu polovinu než v metodice. Při sterilizaci včelího vosku je schválený postup SVS 117oC, ale doba expozice jedna hodina. Z toho lze odvodit, že jakákoliv teplota vyšší než 117oC je vhodná. Otázkou zůstává akorát doba ošetření. Jediný problém je zatím ten, že kontaminované včelařské zařízení morem se zatím stále jen pálí. Je třeba ale chápat váhání při rozhodování v tak záludné věci jako je mor včelího plodu. Všechno chce ale svůj čas. Asi ani v budoucnosti nedojde k plošnému nasazení, ale k individuelnímu přístupu. Kdo bude mít odpovídající vybavení a samozřejmě inventář u kterého se to vyplatí ten bude mít šanci k záchraně horkým parafínem. U zařízení, které již dosloužilo, se asi bude postupovat jako nyní a vše se spálí.
Na závěr bych rád ještě uvedl, že na propagaci této metody se také nezištně podílel ing.Květoslav Čermák, CSc.. Ten uveřejnil informace jaké jsem mu zaslal na optimaforu, kde se rozvinula docela pěkná diskuze. Tam jsem se také dozvěděl v jednom příspěvku o používání v zahraničí na http://www.rirdc.gov.au/reports/HBE/01-051sum.html . Toto staré diskusní téma je bohužel v tuto chvíli již smazané.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 7. 3. 2007
Re: eeský med a tiké kovy? (21359) (21367) (21369) (21370)

Na podzim roku 2006 Veterinární správa u mne odebrala vzorky medu na "těžké kovy". Výsledky byly hluboce pod povolenou hranici. Poznamenávám, že včelnici mám v oblastí, že po "kopnutí" do země vše signalizuje nějakou látku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78503 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 21371 do č. 21431)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu