Včelařská konference

úhyn určitě nebyl způsoben letošní zimou ba naopak včely z letošní zimy vyšly neobvykle dobře. úhyny obvykle bývají způsobeny jen nedbalostí včelaře a a hlavně tím co slyším od mnoha chovatelů " šak ony si poradí samy "

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 29.3.2007 10:12:54
> ----------------------------------------
> Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
> zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
> státe dávej podpory.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Calon" <calons/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 28, 2007 9:07 PM
> Subject: dotace
>
>
> > Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní
> > extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?
>
>
>
>

Predem se omlouvam, ze do toho rypnu, ale nerekl bych, ze to co Radim napsal je spatne, dokonce si myslim, ze ve spouste pripadu to je pravda.
Jako zacatecnik jsem si vubec ted z jara nevsiml, ze bych mel problemy se zasobama, i kdyz jsem mel celou zimu obavy, protoze toto tema bylo hodne medializovane. Nakonec jsem byl prijemne prekvapen kolik zasob maji :-)) No a jak jsem sledoval tuto konferenci, myslim ze se snad neozval nikdo, kdo by mel tyto problemy. Jestli se nepletu bylo to presne naopak. A docela by me zajimalo, zda mel opravdu nekdo takoveto problemy. A zda to bylo teplou zimou nebo tim, ze malo nakrmil. Protoze neni nic jednodussiho nez malo nakrmit a pak chtit dotace.

ps: Omlouvam se predem vsem slusnym Cechum, ale zijeme v Cechach :-))


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel Nov??ek <neznals/=/seznam.cz>
> Předmět: Radim
> Datum: 29.3.2007 10:42:27
> ----------------------------------------
> Ahoj Radime,Ty jsi prostě nepolepšitelný a je možno si myslet že i možná
> svými příspěvky i nejlepší v této konferenci.Tvůj široký záběr by Ti mohl
> zajisté závidět i mnohý starší včelař.
> Ale pokračuj ve svých příspěvcích do této včelařské konference,protože naše
> včelařství to moc potřebuje.
> Možná se blýská i na lepší časy v našem oboru,držím Ti palce a přeji vše
> dobré...
>
>
>

Souhlasím,

jen v ojedinělých případech - poodeň, nemoci, škůdce by to mělo být
oprávněné. V případě "nešikonosti včelaře" (neberte to doslova, učíme se
všichni a vždy), bych to viděl spíše na pomoc s obnovou (kolegové) a odborná
školení a hlavně praktické ukázky. Dokud to sám nedělám, tak se to nemohu
naučit. Já jsem se také při své nešikovnosti hodněkrát spálil, ale někdy je
to i o přírodě, která je krásná, ale nevyzpytatelná. Já sám jsem letos
přišel o 2 včelstva (asi byly slabé, co si vzpomínám) a u jednoho budu muset
velice rychle vyměnit matku, protože je to nouzovka a neklade. I přes to
jsem vyzimoval letos dobře a natírám preventivně, ač nemusím. Jen tolik z mé
zkušenosti, ale tu má tady většina z nás.

M. Medve

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Thursday, March 29, 2007 10:13 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: dotace

Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
státe dávej podpory.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Calon" <calons/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 28, 2007 9:07 PM
Subject: dotace


> Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po
> letošní extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?

gop

Ahoj Radime,Ty jsi prostě nepolepšitelný a je možno si myslet že i možná svými příspěvky i nejlepší v této konferenci.Tvůj široký záběr by Ti mohl zajisté závidět i mnohý starší včelař.
Ale pokračuj ve svých příspěvcích do této včelařské konference,protože naše včelařství to moc potřebuje.
Možná se blýská i na lepší časy v našem oboru,držím Ti palce a přeji vše dobré...

Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
státe dávej podpory.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Calon" <calons/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 28, 2007 9:07 PM
Subject: dotace


> Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní
> extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?

kdy a jak prikrmovat-dotaz.

kdy a jak prikrmovat-dotaz.

Živnou sůl dodává pan Šimůnek ke kvasinkám.
Tonda

>Živnou sůl používám v každém případě a to živnou sůl prodávanou ke kvasinkám Vínka běžně v drogeriích v
předepsaném dávkování 1 balení na 10 litrů roztoku.

Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?

V chovu čmeláků jsem zkoušel následující způsob.PET lahev jsem přeřízl v
polovině, do spodní části jsem vložil zbytky filce a kousky souše s medem.
Nasunul jsem vrchní část s hrdlem a takto upravené lahve jsem rozmístil v
suchu v okolí včelnice. Pod úly, pod pařez a pod., vždy tak abych obsah
lahve mohl kontrolovat pohledem Dělal jsem to jen z dlouhé chvíle na
včelnici, ne pro záměrný chov čmeláků. Někde se usadila čmeláčice, někde
myši.Jednou se čmeláci usadili i v prázdném nástavku nad včelstvem a
nevadilo jim ani občasné přemisťování nástavku s hnízdem při kontrole a
práce se včelstvem.
Zdraví.J Sobotka

Pozor. Včelstvo je 7 rámků obsednutých ovšem na rámkové míře 39*24. Při jiných rámkvých mírách je nutno přepočítat plochu plástů na plochu jakou má oněch 7*39*24

Mně připadá nejekologičtější udělat úlky, nacpat dovnitř vatu nebo staré
seno nebo suchou trávu a umístit teď na jaře na vhodném místě. A případně až
se tam samička usídlí tak hnízdo přemístit i s úlkem, kde je potřeba a kde
třeba se čmeláci málo vyskytují. Než třeba i v dobrém úmyslu se pokoušet
přenést divoké hnízdo.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel Nováček" <neznals/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 28, 2007 3:23 PM
Subject: Chov emeláku - Luká 27.3.2007.


> Vážený příteli,je mnoho návodů,jak usadit si do úlku doma čmeláky když se
> chytí po jaru matka.V 90% však se to nedaří
> a zůstává tu pouze jediná jistá metoda,která nikdy nezklame. Najít po jaru
> již usazené čmeláky,ponejvíce jsou v zemi,v mezích a pod.Mluvím o tom,když
> již jsou vylíhlé dělnice a lítají pro potravu.Tehdy se to hnízdo opatrně
ze
> země vyndá a přendá do připraveného úlku.Tento úlek se musí nechat 1 - 2
> dny na tom místě,kde bylo to čmeláčí hnízdo aby se zalítali a potom
> večer,nejlépe již za tmy se přesune na místo,kde je chcete mít. Určitě se
> Vám to podaří...

Vážený příteli,je mnoho návodů,jak usadit si do úlku doma čmeláky když se chytí po jaru matka.V 90% však se to nedaří
a zůstává tu pouze jediná jistá metoda,která nikdy nezklame. Najít po jaru již usazené čmeláky,ponejvíce jsou v zemi,v mezích a pod.Mluvím o tom,když již jsou vylíhlé dělnice a lítají pro potravu.Tehdy se to hnízdo opatrně ze země vyndá a přendá do připraveného úlku.Tento úlek se musí nechat 1 - 2 dny na tom místě,kde bylo to čmeláčí hnízdo aby se zalítali a potom večer,nejlépe již za tmy se přesune na místo,kde je chcete mít. Určitě se Vám to podaří...

Vážení přátelé,
Tak se trochu pochlubím i mezi Vámi. Asi 2 roky zpět jsem dostal k
Vánocům od pana Šimůnka ( fa. Schimansky) 10 druhů kvasinek a živnou
sůl. Udělal jsem dvojitě slepý pokus, který jsem vyhodnotil letos před
Vánoci ( celý článek musím teprve dát do kupy, není čas) vyšlo několik
druhů kvasinek chuťově zajímavých, ale jedny kvasinky mimo chutě
vynikaly požadavkem na příznivou teplotu kvašení a dále rychlostí
čeření. Již po 2 měsících od 1. stočení je medovina vyčeřená!!! Nemá
sice jiskru ale i tu má dnes medovina, kterou právě popíjím a tu jsem
nakládal koncem října!!
Dále Vám zasílám článek , který jsem dříve sesmolil, dnes již tedy
nepouřívám kvasinky VIN 13, ale POWER, jinak to celkem odpovídá dnešní
technologii. Snad pro dopřesnění, teplota kvašení stačí kolem 22st. Což
budete mít i doma od půlky května pomalu do konce září a přes zimu snad
taky. Prvních pár dní je dobré se lépe o teplotu starat, aby nekolísala,
jakmile se medovina rozkvasí a zvláště pokud je jí víc než 50 l je to
bez problémů. A jěště zlepšovák na přípravu 120l roztoku za 20 min.
Ohřejeme cca 30l vody k varu. Do sudu nalejeme něco studené vody,
horkou, pak pouze ztekucený med, zase něco studené vody taky, aby od
vrchu zbylo cca 30cm. Pak vezmem čisté kalové čerpadlo, na které
nasadíme cca 1.5m hadice(druhý konec držíme v levé ruce zpět do sudu) a
pomalu ho potápíme. Toť vše....
Hodně zdaru přeje Radek

Domácí výroba medoviny
Radek Hubač
       Výkupní ceny medu jsou pod hranicí nákladů, proto doufám že
včelaři budou více využívat možnosti realizace medu v podobě medoviny.
Zákon, který by omezoval domácí výrobu medoviny pro vlastní použití
neexistuje, u vína zákon omezuje domácí výrobu na 1000 litrů na rodinu a
rok.
       V následujících řádcích bych Vás chtěl seznámit se základní
technologií a především s možnými problémy. Jedná se o nápoj vyrobený
kvasným procesem v zásadě z medu, vody, kvasinek a živné soli. Podle
chuti je možné použít aromata k ochucení medoviny.
Nejprve je vhodné si připravit zákvas a to podle návodu na použitých
kvasinkách. Po vyzkoušení všech možných kvasinek jsem se rozhodl
používat granulované kvasinky od pana Schimanského (www.schimansky.cz).
U těchto kvasinek není nutné předem připravovat zákvas, ale je to
vhodné, protože máme jistotu, že neznehodnotíme větší množství medu v
případě neúspěchu. Mimo to balení kvasinek mohu použít na daleko větší
množství medoviny, protože kvasinky dávkuji podle množství zákvasu (cca
10% celkového objemu) a ne celkového objemu roztoku. Tyto kvasinky se
roztřepají v malém množství vlažné vody a zamíchají se do roztoku medu
obohaceného o živnou sůl. Živnou sůl používám v každém případě a to
živnou sůl prodávanou ke kvasinkám Vínka běžně v drogeriích v
předepsaném dávkování 1 balení na 10 litrů roztoku. Z granulovaných
kvasinek vyrábím zákvas podle návodu. Zhruba za 2-3 dny se kvasinky
namnoží a začnou produkovat oxid uhličitý. To je ten správný okamžik pro
přípravu celého množství roztoku (viz níže).
Základní poměr který bych Vám doporučil je 1kg medu na 2 litry vody, při
použití většího množství medu je proces kvašení zdlouhavější. Připravit
základní roztok můžeme v zásadě za tepla nebo za studena. Dlouhým varem
se vysráží bílkoviny, které v podobě pěny odstraníme. Tyto bílkoviny v
případě problémového kvašení by se mohly začít kazit a tím znehodnotit
medovinu. Osobně ohřeji část potřebné vody, ve které rozpustím celé
množství medu, pokud se vytvoří pěna, tak ji odstraním a dalším dílem
již studené vody naředím roztok na potřebnou koncentraci 1 kg medu na 2
litry vody. Tím urychlím přípravu roztoku. Medovinu tedy nevařím. Po
ochlazení roztoku na cca 30°C zakvasím předem připraveným menším
množstvím medoviny (zákvasem).
Doporučuji používat kvalitní med, který může mít vyšší procento vody,
ale v tom případě je nutné takový med co nejdříve zpracovat.
Nedoporučuji med vyvařený z víček, protože ten obsahuje látky bránící
kvašení, tento med je ale možné použít na doslazení po prvním stočení.
Základní podmínkou úspěšného vykvašení je dostatečná teplota a to nad
20°C, optimum 25°C. Toho v domácích podmínkách dosahuji v létě ve
skleníku. Kvašení probíhá podle poměru medu a teploty cca 6-8 týdnů. Po
této době medovinu stočíme tzv. z výšky, abychom ji provzdušnili a
odstranili oxid uhličitý. Podle chuti můžeme dosladit koncentrovaným
roztokem medu v dávce 2-5kg na 100litrů, podle chuti. Fáze čeření a
zcelování trvá minimálně 3 měsíce podle typu medoviny a teploty sklepa.
Po vyčeření medovinu stáčíme podruhé a to tak, abychom ji co nejméně
zavzdušnili. I po druhém stáčení ponechávám medovinu v plných
demižónech, na rozdíl od medoviny prodávané v obchodní síti, kterou
výrobci "ředí lihem" aby nepracovala (mimo jiné je líh jako surovina
velmi levný). Naše domácí medovina zůstává živou a do láhví ji plním až
po vyzrání, které trvá minimálně 1-2 roky. Do té doby ji ale většinou s
přáteli stačíme spotřebovat.
Medovinu můžeme pít jak studenou, tak teplou podle naší chuti. Teplá
medovina výborně zahřeje, proto ji doporučuji jako prevenci proti
nachlazení.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Luk? Musil
Sent: Tuesday, March 27, 2007 8:26 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: medovina

Dobrý den,rád bych Vás požádal o několik rad.Rád bych si s dědou zkusil
připravit medovinu.Nicméně jsem absolutní začátečník,takže jakákoli rada
je
pro mě cenná.
1)v konfereni jsem četl, že někdo používá pro stálou teplotu
termokomoru,jde o to,že z informací, které jsem se dočetl je teplota při
kvašení (stálá teplota) dost důležitá.Mohl by mi někdo napsat příklady
míst
v rodinném domku,kde toho docílil,doopravdy nevím,kam ji dát,když
nebudu
přemýšlet o speciální komoře, kterou bohužel nemám,nebo je možné použít
nějakou skříň nebo něco co by se dalo odizolovat?
2)co se týče kvasinek, chtěli jsme na doporučení jednoho známého použít
hlubokoprokvašující kvasinky.Jaký je rozdíl mezi nimi a těmí obyčejnými?
Děkuji za jakoukoli pomoc,
S pozdravem, Lukáš Musil

Za včestvo se považuje obsednutí 7 rámků
Platí to i pro dotace D1

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor - náhrada kody
> Datum: 28.3.2007 13:01:00
> ----------------------------------------
> Děkuji za informaci.
> Ale je to možné= trochu přiblížit. Kolik dali za včelstvo, oddělek, za
> nástavek, či úl (pokud se pálily bez včel)?
>
> Díky předem, ať vím co mám deklarovat, že mám. Z principu je asi zbytečné o
> něčem říkat, že je oddělek. Jakmile to obsedne nástavek, je to včelstvo.
> Nikdo asi taky nerozlišuje, že některá včelstva jsou jen v plodišti a
> medníku, jiná ve 4N a více.
>
> Karel
>
>
>

Děkuji za informaci.
Ale je to možné= trochu přiblížit. Kolik dali za včelstvo, oddělek, za nástavek, či úl (pokud se pálily bez včel)?

Díky předem, ať vím co mám deklarovat, že mám. Z principu je asi zbytečné o něčem říkat, že je oddělek. Jakmile to obsedne nástavek, je to včelstvo. Nikdo asi taky nerozlišuje, že některá včelstva jsou jen v plodišti a medníku, jiná ve 4N a více.

Karel

je to podobný jako s kůrovcem na Šumavě.. je les-je kůrovec, není les-není kůrovec:))

Obraciam sa sprosbou !
Na výstave v Prahe bol vystavený valcový lis na medzisteny. Prosím o kontakt na výrobcu.
Mišo seničan

Tak jsem po sedmi měsících konečně dostal vyrozumění o náhradě škody za likvidaci stanoviště.

Víc než nepochopitelně dlouhá doba potřebná k vyřízení žádosti mě překvapilo zkrácení přiznané částky oproti mému výpočtu založeném na ceníku, který mi zaslali z MZe. Toto zkrácení paradoxně zdůvodňují použitím novějšího (a údajně štědřejšího) ceníku ČSV (který mimochodem začal platit až téměř měsíc po podání mé žádosti).

Původní ceník umožňoval (alespoň dle sdělení pracovnice MZe) ohodnotit včelstva buď jako celek nebo jako součet cen včel, plodu, matky a plástů, což třeba v mém případě vycházelo příznivěji, přestože jsem měl více oddělků než kmenových včelstev.

Další zajímavostí je skutečnost, že MZe mi za oddělek přiznává polovinu ceny včelstva, přestože nic takového není v ceníku stanoveno a přestože mi ještě v srpnu pracovnice MZe tvrdila, že pro ocenění oddělků se používá stejná cena jako pro včelstva.

Petr

Slyšel jsem už o mnoha různých duševních úchylkách - sadisti, nekrofilové, urinofekální hovada ... atd.
Tohle však vidím poprvé.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of František Rousek
Sent: Tuesday, March 27, 2007 1:39 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: Neznáte někdo Jiřího Rybáčka ze anova od Rakovníka?

Prosim odpovezte mi nekdo vazne, jedna se o prispevek do Dikobrazu nebo je to projekt (zeleny) ochrancu prirody ??? :) :) Frantisek

Na http://jryba.webpark.cz/ je geniální metoda :-)) jak vymýtit varroázu.
Nevím co tady řešíte, jde se na to!
.....

mě se podařilo odchovat čmeláka jen jeden rok a to ho ještě zlikvidoval pačmelák..loni jem zkoušel jinou metodu a ráno sem ho vyklepával tuhého...zajímavé je že se ubytuje třeba pod úlem, v květináči.....

Neco o chovu cmelaku je na:
http://www.bombus.cz/index.html

Ještě před rokem byl na internetu web tuším z Valašského meziříčí nebo někde
tam o chovu čmeláků. Dnes už jsem ho nenašel. Chovem čmeláků se zřejmě
zabývá pan Vladimír Ptáček http://www.sci.muni.cz/ptacek/VP-pub-cmel.htm .

R. Polášek

Mily priteli,
zajimalo by mne, zda vas zajem je povzbuzen i prave probihajicim
vecernickem o cmelacich? :)

Muj historicky vytisk knihy Vcelarstvi od Vesely a kolektiv se
o cmelacich zminuje s tim, ze: "U nas propracoval metodu chovu
cmelaku Zapletal." plus odkaz na jeho prace z roku 1963 a 1965
psane v ramci Vyzkumneho ustavu vcelarskeho v Dole. Zkusil bych
se zeptat primo tam, treba se tomu jeste nektera kapacita typu
Cermak nebo Titera venuji.

Na zaver jeste citace ze Vcelarstvi: "Do ulku se vpusti samicka
chycena v dobe, kdy hleda misto k zalozeni hnizda. ... V zadnem
pripade se nesmeji chytat samicky na kvetech a zejmena ty, ktere
maji na zadnich nohach rousky pylu. Takove jiz zalozily hnizdo
a v ulku se neusadi." (Jak snadne, Wattsone :)

Hodne stesti,

Martin

> Zdravím! máte někdo zkušenosti s chovem čmeláků?? Už dva roky
> mám nedaleko
> úlů dva čmelínky a ne a ne tam žádnou čmeláčici nalákat.
> Zkoušel jsem podle
> rad z chytrých knížek do čmelínků dát i kousek včelího díla s
> medem, ale
> nic.. Také bych rád sehnal někoho se zkušenostmi se zimováním
> čmeláčích
> samiček v lednici.
> Lukáš

--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.446 / Virus Database: 268.18.20/736 - Release Date: 27.3.2007
16:38

A jak to děláte ve včelíně. Jakou máte představu v době kdy mají "letovou sezónu"?

Vašek

Poměrně úspěšně používám kuchyňskou sůl, nasypu ji do míst kde se mravenci
pohybují. Takže vyzkoušej.
Martin Hromádko


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 26, 2007 9:42 PM
Subject: RE: Re[6]: polystyrenové nádstavky/mravenci


>
> Měl bych pár poznámek k boji s mravenci.
>
> 1. Postavit stojany do vody/oleje, navařit prstence. To je asi jedná
> účinná
> metoda, i když praktické provedení je docela složité, v mém případě.
>
> 2. Natřít nohy vazelínou. Vyzkoušeno, i přes slušnou spotřebu vazelíny si
> z
> toho mravenci nic nedělají.
>
> 3. Mucholapky, lepící pásky. Vyzkoušeno, naprosto neúčinné.
>
> 4. Včelín obsypat popelem. Na to bych potřeboval vagón popela :-) A po
> dešti...
>
> 5. Různým dalším "posypkám" se musím smát. Snad kdybych to nasypal přímo
> do
> mraveniště, ale to bych neudělal.
>
> 6. Líh do nástavku. Když se mravenci dají do práce, žádný líh je
> nezastaví.
>
> 7. Odpuzovač mravenců. I když jsem k takovým hračkám skeptický, loni jsem
> se
> přemohl a zavolal přímo do Conradu. Shodou náhod jsem narazil na včelaře a
> podle něj by to mohlo mít nějaký vliv v okruhu pár metrů, ale pouze na
> chuť
> mravenců stavět mraveniště, ne na "pochodující mravence". Navíc jsem s ním
> diskutoval o tom, jak je možné, že to odpuzuje mravence a neodpuzuje včely
> :-) Nikdo neví :-)
>
> 8. Mravencům vadí otřesy, manipulace s nástavky - našim tedy ne.
>
> 9. Nátěr - pomůže, na den.
>
> Mravenců máme opravdu dost a zkušenosti s nimi bohaté. Jsou to mravenci
> různých druhů, od malých, po velké. Polystyren jsme zkoušeli, ale před
> mravenci opravdu neobstojí. Většinu roku dají mravenci pokoj, ale když
> přijde jejich doba, je každá rada drahá. Letos zkusím variantu 1., ale
> vůbec
> bych se nedivil, kdyby to přeplavali.
>
> mp
> ---------------------------------------------------------------------
>
> Proti mravencům existuje pár jednoduchých fíglů:
>
> 1.) pokud jsou úly na stojanu svařeném z kovu, tak nohy stojanu
> postavit do pixly, ve které je trochu oleje. A kdo by to chtěl úplně
> dokonalé, ten může na nohy (někde výše) navařit "prstence" (tj.
> nádobky vedoucí kolem dokola nohy) a nad nimi navařit nějaký kruhový
> kousek plechu jako stříšku, aby do toho nepršelo. Přes to nepřeleze
> nejen Ferda, ale ani myš či rejsek.
>
> 2.) nohy stojanu natřít kolem dokola něčím nezasychajícím a lepkavým -
> např. vazelínou (občas štětcem nebo špachtlí obnovit lepkavost
> povrchu).
>
> 3.) nohy stojanů omotat lepkavou páskou (kdysi zde, myslím, někdo psal
> o mucholapce). A také zde někdo psal a jakési speciální lepkavé pásce,
> kterou na to má vyzkoušenou. Já bych zkusil oboustranně lepící pásku,
> která se prodává v prodejnách koberců.
>
> 4.) Včelín obsypat popelem s uhelným mourem.
>
> 5.) Jsou různé "zaručené" prostředky jako kypřící prášek, ocet, žabka,
> sypat sůl, borax sodný (rozpustit v teplé vodě a při konstrukci či
> rekonstrukci úlů natírat vnitřní prostor stěn, kde je PS)... Ale za to
> neručím - nezkoušel jsem.
>
> 6.) Injekční stříkačkou stříknout do nástavku v místě, kde mravenci
> vylézají, líh.
>
> 7.) Vibrační odpuzovač mravenců.
> http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/
>
> Dále:
>
> Mravenčím hnízdům vadí otřesy. Takže, pokud se s nástavky manipuluje,
> snižuje se možnost, že se v nich chtějí usadit.
>
> Pomůže i obnovovat obyčejný nátěr palubek na úlech. Aby nebyly ve
> stěnách škvíry, kterými se dovnitř dostane okřídlená mravenčí samička
> a založí tam mraveniště.
>
> Moje vlastní zkušenost - cca 20 m od včelnice bylo mraveniště velkých
> zrzavých mravenců. O včely ani úly nejevili žádný zájem.
>
> Spíše jsou problémem takoví ti malí mravenečkové... Pokud je však
> blízko mraveniště s velkými mravenci, můžeme předpokládat, že se tito
> velcí "postarají", aby se ti malí nikde v dosahu nevyskytovali.
>
> Pokud má někdo úly ve včelínu, pak lze postavit úly na trámy a trámy
> na čtyři špalíčky a tyto špalíčky pak ošetřit vazelínou (nebo je
> postavit do pixly). (Anebo každý úl jednotlivě na nožičky...) Úly však
> nesmějí mít kontakt se stěnami.
>
> J. P. Baudiš
>
>
> __________ Informace od NOD32 2145 (20070326) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Nedá mi to, abych si kamarádsky nerejpnul :-)
...A jelikož máte přístup k internetu téměř neomezeně... a jste dozajista
bystrým studentem, nemělo by pro Vás být obtížné nalézt stránky ČSV
http://www.vcelarstvi.cz/ , kde jsou všechny možné e-mailové kontaktní
adresy, včetně té na redakci časopisu.
S přátelským pozdravem a úsměvem
Petr

----- Original Message -----
From: "Antonin Foltyn" <Tonda001/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 27, 2007 6:49 PM
Subject: Re: A???A??A?¨asopis VA???A??A?¨elaA???A??A?¸stvA???A??A?­
4/2007


...
A jelikož mám přístup k internetu téměř neomezeně , tak jsem se na zeptal
zde na konferenci ( studuji a tudíž nejsem pořád doma abych mohl hledat ve
včelařství e-mail do redakce )...

Pokud bych časopis neodebíral ( nebyl členem ČSV ), tak by mi bylo jedno co v něm je...
Pokud bych nevčelařil ( jak v uteplených tak v neuteplených úlech ) a o danou tématiku se aktivně nezajímal tak bych neměl právo hodnotit eurodadant, úl pana Řeháčka ( kterého jsem při letní škole mladých včelařů navštívil a o jeho sestavě s ním diskutoval )...
A jelikož mám přístup k internetu téměř neomezeně , tak jsem se na zeptal zde na konferenci ( studuji a tudíž nejsem pořád doma abych mohl hledat ve včelařství e-mail do redakce )...
Přeji mnoho úspěchů ve všech činnostech které souvisejí s včelařstvím a ještě jednou upozorňuji na to, že mým cílem není bezúčelná kritika ale jako každý včelař, který se snaží být prospěšný, přispívám svými názory do společné diskuze...
Přeji veselé jaro a rychlý start včelstev do nové sezóny !!!
Foltýn Antonín

Ještě doplnění. Kladení trubčiny se snažím soustředit do NN, který mám celou sezonu umísnění na dně, tj. pod VN. V něm mám plásty s trubčinou.

Vašek

Ano, brzy na jaře v prvním nástavku na středních 2-3 rámcích, ale tam dávám vždy souše, takže nemám problém.

VSUSICKY:
V medníkových nástavcích matka zpravidla neklade, takže tam trubčí dílo vůbec nestaví.
.....
V NN mám zkušenost, že si matka vyšlápne nahoru aby zakladla kus trubčiny co tam někde je. Většinou neklade okolo dělničinu a pokražuje dál dole kolem hnízda. Zvláště jí láká pokud je tam čerstvě vystavěná trubčina na nějakém porušeném plástu. V podstatě mi to nevadí, protože při medobraní tu trubčinu opět vyříznu - v té době již o trubce nestojím.
V Dadantu neláká trubčina matky nahoru?
Karel

Myslím, že toto je jeden z mála případů, kdy obecné pravdy jsou velice relativní. V tomto případě má významý vliv použitý typ úlu. U systémú, kde se používá jiná velikost rámku v plodišti a jiná v medníku (Dadant) není problém s použitím proužků mezistěn,částí mezistěn nebo přímo divoké stavby ani v plodišti ani v medníku. Protože plodištní rámky do medníku nepřijdou a plodiště se obvykle nevytáčí, není na závadu snad kromě vzhledu "divohá stavba", tj. dělničí i trubčí dílo na jednom plástu. V medníkových nástavcích matka zpravidla neklade, takže tam trubčí dílo vůbec nestaví. Jiné je to úlů, kde dílo zjednodušeně řečeno rotuje. Vše hezké.

Přeci ti to Karle nemohou všechno prozradit, aby nezlobili veterináři :-). Ale funguje to, když se to vezme za správný konec, co?!

-------------
>U nás se zřejme jedná o malý okresní pokus, pomalu pokračující (zřejmě pro úspěšnost) v krajský.

Nepamätám presne názov, krabice sme vyhodili, ale bola to dvojzložková česká poliuretánová farba biela. marí sa mi názov BISIL Základná a vrchná s riedidlom a tvrdidlom s určením pre potravinárske účely. V sobotu som bol u priateľa ten má natretý medomet už piaty rok a je to bezvadné. Tie farby sú v neustálom vývoji to čo bolo pred rokom je už vynovené.
Napr. v Opave v obchode s farbami som videl katalóg potravinárskych náterov , dalo sa vybrať.

Michal Seničan


Od: Jarda <jaromir.1/=/seznam.cz>
< < Predmet: Eprosin na obnovu medometu.
< < Dátum: 21.3.2007 16:27:15
< < ----------------------------------------
< < Dobrý den.
< < Máte někdo skušenosti z nanášením eprosinu na medomet? Jde to štětcem nebo
< < stěrkou. A co povrch po vytvrzení, je plynulý a hladký. Díky J. H.

> Vážený pane tam šlo o možnost při usazování rojů na prázdné rámky a ty trubčinu
> nestaví Dá se tak využít stavebí pud roje a zvýšít výtěžnost vosku . U oddělků
> by to opravdu již nefungovalo a rámky by byly znehodnoceny trubčinou
>
> Pepan
.....
Inspiroval mě Liebig svým tvrzením, že včelstva/oddělky považuje za slabá, dokud staví jen dělničinu. Vyzkoušel jsem to jeden rok a fungovalo mi to.
Když jsem 2plásty ze čtyřdna přendaval do nástavku, dával jsme tam pokusně rámky s plnými mezistěnami a protože jsem potřeboval sdělat nestandardní mezistěny, tak i rámky s mezistěnou do půlky. Po pár pokusech si myslím, že by se to dalo provozovat. Oddělky zpočátku na trubčinu nemají pomyšlení.
Karel

Prosim odpovezte mi nekdo vazne, jedna se o prispevek do Dikobrazu nebo je
to projekt (zeleny) ochrancu prirody ??? :) :)
Frantisek

Na http://jryba.webpark.cz/ je geniální metoda :-)) jak vymýtit varroázu.
Nevím co tady řešíte, jde se na to!
.....

Na http://jryba.webpark.cz/ je geniální metoda :-)) jak vymýtit varroázu. Nevím co tady řešíte, jde se na to!
......
Tak to je jasný, proto už nemám problémy s VD. U nás se zřejme jedná o malý okresní pokus, pomalu pokračující (zřejmě pro úspěšnost) v krajský.
Proto je taky takové ticho po pěšině, aby to nikdo nepublikoval dřív.
Ale něco na tom je.¨
Karel

jj presne tak - protahovacka se pouziva na to, aby byly prkna stejne tlusta, tj. kdyz chci presne rovne prkno tak ho nejdrive musim takzvane orovnat z jedne strany na hoblovce a pak ho teprve na pozadovanou tloustku protahnu. Kdyz jsou prkna relativne rovna a v rozmerech ulu je to skoro pravidlo tak orovnavani na hoblovce neni nutne a lze prkna jen protahnout. V pripade ze byste chteli delat drevene nastavky tak je nejlepsi nejdrive slepit desku (bohate staci slepit prkna "na tupo" k sobe - herkulesem, disperkolem, ale urcite je lepsi pouzit nejake vodovzdorne lepidlo na drevo). Pak slepenou desku teprve protahnout a posleze narezezat na pozadovane rozemery sten ulu. Steny ulu pak budou stejne tluste. Proto je vyhodne, aby protahovacka mela dostatecne siroky protah, aby se dala protahnout cela stena nastavku.
A posuv je obrovska vyhoda, jeste si pamatuju jak otec mel starou protahovacku bez posuvu a byla to drina :-))
V pripade ze se prkna protahu "brani" (smolne drevo) je vhodne mazat protahovaci stul naftou nebo petrolejem, nedoporucuju ale mazat hoblovaci stul - to pak jde o prsty!
Myslim, ze v pripade vyroby nastavku by nemel byt velky problem nechat si predem slepene desky protahnout u truhlare, nemelo by to byt tak drahe.

Vsem kutilum preji hodne uspechu :-)



> Pokud by šlo jen o "odchlupení" prken, jistě to jde a k většině hoblovek
> lze dokoupit kliku. U protahu ale jde o "tloušťkování", tzn. bez
> hoblovacího válce nahoře to nepůjde. Jestli s posuvem, nebo bez, je
> vedlejší.
>
> mp
>
>
>

>>I když nejsem truhlář, ale připadá mně, že pro menší množství by šlo
resignovat na mechanický pohon posunu prken a nahradit protahovačku
obyčejnou hoblovkou s přípravkem.

-----------------------------------------------

Pokud by šlo jen o "odchlupení" prken, jistě to jde a k většině hoblovek lze dokoupit kliku. U protahu ale jde o "tloušťkování", tzn. bez hoblovacího válce nahoře to nepůjde. Jestli s posuvem, nebo bez, je vedlejší.

mp

Na http://jryba.webpark.cz/ je geniální metoda :-)) jak vymýtit varroázu. Nevím co tady řešíte, jde se na to!

Mohl byste mi prosim nekdo naznacit jak pouzivate stropni folii? Ve vsech ulech po dedovi zatim vzdy byly pouze prkenka, na ktere se na zimu dala uteplivka. Predpokladam, ze vyhoda by mela byt voda, ktera se na folii srazi. Pouziva se pouze pres zimu a na jare? Jak upravujete strupek pres leto?
Za vsechny informace o zpusobech pouziti predem dekuji

T.H.

jeste jen malickost k sololitu (pouzivam lakolit - z jedne strany bily) - pouzil jsem ho u dvou ulu jako horni viko (misto prkenek), na ktere prisla uteplivka a pak striska. Po zime nejevi zadne znamky poskozeni vlhkostí - mile me to prekvapilo. Myslite, ze by mohl mit podobne vlastnosti jako folie???

Dostatečně velký demižon s medovinou si udržuje stálou teplotu, i když
teplota kolem něho kolísá.Řekl bych tak od 30 - 50 litrů. Viděl jsem už i
kvasit demižony, konkrétně s ovocným vínem v létě venku ve stínu pod stromy
a vyšlo to dobře. U malých nádob ta termokomora bude asi vhodná. Optimální
teplotu při kvašení z hlavy neznám, ale pokud je v nádobě dostatečně silné
kvašení, kvasinky vyrábějí dost tepla, aby udrželo nějakou vyšší teplotu.
Třeba pro 50 litrovou nádobu je vhodné kvasinky rozkvasit nejdřív nějaký den
v půl litru, z toho rozkvasit pořádně dalších pár dnů třeba malý 5 litrový
demižon někde v teple a teprve potom připravit 50 litrů kvasu na medovinu
teplého tak 25, 30 st C a ten rozkvašený demižon tam vlít. Nádobu pak třeba
zaizolovat omotanými hadry a sledovat teplotu a případně ji regulovat tím
omotáním.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká Musil" <lukas_musil/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 27, 2007 8:25 AM
Subject: medovina


> Dobrý den,rád bych Vás požádal o několik rad.Rád bych si s dědou zkusil
> připravit medovinu.Nicméně jsem absolutní začátečník,takže jakákoli rada
je
> pro mě cenná.
> 1)v konfereni jsem četl, že někdo používá pro stálou teplotu
> termokomoru,jde o to,že z informací, které jsem se dočetl je teplota při
> kvašení (stálá teplota) dost důležitá.Mohl by mi někdo napsat příklady
míst
> v rodinném domku,kde toho docílil,doopravdy nevím,kam ji dát,když nebudu
> přemýšlet o speciální komoře, kterou bohužel nemám,nebo je možné použít
> nějakou skříň nebo něco co by se dalo odizolovat?
> 2)co se týče kvasinek, chtěli jsme na doporučení jednoho známého použít
> hlubokoprokvašující kvasinky.Jaký je rozdíl mezi nimi a těmí obyčejnými?
> Děkuji za jakoukoli pomoc,
> S pozdravem, Lukáš Musil

Pokud sousedi hoblují trávník každý týden sekačkou a stříkají keře a stromy
svinstvy nebo pokud to je těsně vedle nějaké fabriky s exhalacemi, tak tam
nejspíš čmeláci nejsou vůbec, jsou na to moc citliví. Tam, kde čmeláci jsou,
teď zrovna vyletují samičky, stačí umístit do budky trochu vaty nebo jemného
sena a samička si to místo najde sama. Nevím, jestli řeknu něco nového,
budka musí být ve stínu a nesmí se tam dostat mravenci, kteří čmeláky údajně
dokáží zničit. Mně se pravidelně usidlují v včelíně v uteplivkách a podobném
materiálu, taky jsem je viděl v ptačí budce a párkkrát i vysekal v trávě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká" <lukas.trnecka/=/szsvzs.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 27, 2007 8:52 AM
Subject: chov emeláku


> Zdravím! máte někdo zkušenosti s chovem čmeláků?? Už dva roky mám nedaleko
> úlů dva čmelínky a ne a ne tam žádnou čmeláčici nalákat. Zkoušel jsem
podle
> rad z chytrých knížek do čmelínků dát i kousek včelího díla s medem, ale
> nic.. Také bych rád sehnal někoho se zkušenostmi se zimováním čmeláčích
> samiček v lednici.
> Lukáš

No, kdybych se rozhodl mít tak 20 - 30 nastavkových úlů se včelstvy, tak
možná bych si asi tu protahovačku za těch cca 8 tisíc pořídil. A možná bych
se část ceny snažil dostat zpět prodejem nastavků. Zatím mi stačí na výrobu
nastavků moje stávajícíc nářadí.

I když nejsem truhlář, ale připadá mně, že pro menší množství by šlo
resignovat na mechanický pohon posunu prken a nahradit protahovačku
obyčejnou hoblovkou s přípravkem.

R. Polášek

Sololit mám v nastavcích vevnitř asi 10 let, zvenku asi 5 let. vevnitř v
pohodě drží bez problémů, zvenku je to trochu slabší, ale taky to jde. Je
třeba jen respektovat vlastnosti toho materiálu. Už se tady o tom v diskuzi
před nějakým rokem psalo.

R. Polášek

Příteli Foltýne.Adresa časopisu Včelařství je v tiráži,konkrétně 4 číslo str.85.Asi jej neodebíráté ale přesto vehementně brojíte proti obsahu.Pokud se mýlím,tak se omlouvám.Hezký den.Víťa.

Zdravím! máte někdo zkušenosti s chovem čmeláků?? Už dva roky mám nedaleko úlů dva čmelínky a ne a ne tam žádnou čmeláčici nalákat. Zkoušel jsem podle rad z chytrých knížek do čmelínků dát i kousek včelího díla s medem, ale nic.. Také bych rád sehnal někoho se zkušenostmi se zimováním čmeláčích samiček v lednici.
Lukáš

Dobrý den,rád bych Vás požádal o několik rad.Rád bych si s dědou zkusil připravit medovinu.Nicméně jsem absolutní začátečník,takže jakákoli rada je pro mě cenná.
1)v konfereni jsem četl, že někdo používá pro stálou teplotu termokomoru,jde o to,že z informací, které jsem se dočetl je teplota při kvašení (stálá teplota) dost důležitá.Mohl by mi někdo napsat příklady míst v rodinném domku,kde toho docílil,doopravdy nevím,kam ji dát,když nebudu přemýšlet o speciální komoře, kterou bohužel nemám,nebo je možné použít nějakou skříň nebo něco co by se dalo odizolovat?
2)co se týče kvasinek, chtěli jsme na doporučení jednoho známého použít hlubokoprokvašující kvasinky.Jaký je rozdíl mezi nimi a těmí obyčejnými?
Děkuji za jakoukoli pomoc,
S pozdravem, Lukáš Musil

Mam protahovaci hoblovacku koupenou v akci za 7000 Kc. da se snadno prenaset, vykon 1800W, sirka x vyska protahu 300 x 100 mm,tloustka trisky do 2 mm. Jedina zavada byla nalepene meritko o 15 mm vyse. Je dobre mit odsavani. Ja to resim hoblovanim venku a nahrazenim zuzeneho krytu hoblovacich nozu, krytem nezuzenym. Trisky vyletuji primo ven a neucpavaji prostor.
Mirek

redakce/=/vcelastvi.cz



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?????¨asopis V?????¨ela?????¸stv?????­ 4/2007
> Datum: 26.3.2007 17:49:00
> ----------------------------------------
> Můžete mi napsat e-mail redakce včelařství?
> Děkuji F.A.
>
>
>

Mám 20 cm koupenou starší cca 1kW, pří ostrých nožích celkem kvalitní
hoblování i protah, jen tříska musí být menší, tj. delší doba hoblování.
Pokud je řezivo nařezáno na slušné pile, jde hoblování rychle, větší třísku
je nutno dělat opakovaně (to je dle mého největší problém) a to je úmorné.
V rámci možností spokojenost, nevyžaduje stabilní místo v dílně, jednoduše
lze převážet, doporučuji.
Není to ale o celodením hoblování a pro klasickou truhlařinu je šířka těchto
hoblovek asi málo.
K.Ž.



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Pol??ek
Sent: Monday, March 26, 2007 2:47 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Protahovaeka

Levná skladná protahovačka s delší výdrží by se mně hodila. Pokud jsou
všechny prkýnka zarovnaná do stejné tloušťky, mnohem snadněji se z nich lepí
stěna nastavku a taky to mnohem profesionálněji vypadá. Hoblovačka zase
hodně usnadňuje přesný řez prken a všeho dřeva na cirkulárce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 26, 2007 10:24 AM
Subject: Protahovaeka


> Dobrý den,
> nemáte někdo zkušenosti s malými hoblovačkami - protahovačkami s váhou tak
> cca 25 kg? Dají se použít pro kutilskou výrobu ve včelaření?

Měl bych pár poznámek k boji s mravenci.

1. Postavit stojany do vody/oleje, navařit prstence. To je asi jedná účinná
metoda, i když praktické provedení je docela složité, v mém případě.

2. Natřít nohy vazelínou. Vyzkoušeno, i přes slušnou spotřebu vazelíny si z
toho mravenci nic nedělají.

3. Mucholapky, lepící pásky. Vyzkoušeno, naprosto neúčinné.

4. Včelín obsypat popelem. Na to bych potřeboval vagón popela :-) A po
dešti...

5. Různým dalším "posypkám" se musím smát. Snad kdybych to nasypal přímo do
mraveniště, ale to bych neudělal.

6. Líh do nástavku. Když se mravenci dají do práce, žádný líh je nezastaví.

7. Odpuzovač mravenců. I když jsem k takovým hračkám skeptický, loni jsem se
přemohl a zavolal přímo do Conradu. Shodou náhod jsem narazil na včelaře a
podle něj by to mohlo mít nějaký vliv v okruhu pár metrů, ale pouze na chuť
mravenců stavět mraveniště, ne na "pochodující mravence". Navíc jsem s ním
diskutoval o tom, jak je možné, že to odpuzuje mravence a neodpuzuje včely
:-) Nikdo neví :-)

8. Mravencům vadí otřesy, manipulace s nástavky - našim tedy ne.

9. Nátěr - pomůže, na den.

Mravenců máme opravdu dost a zkušenosti s nimi bohaté. Jsou to mravenci
různých druhů, od malých, po velké. Polystyren jsme zkoušeli, ale před
mravenci opravdu neobstojí. Většinu roku dají mravenci pokoj, ale když
přijde jejich doba, je každá rada drahá. Letos zkusím variantu 1., ale vůbec
bych se nedivil, kdyby to přeplavali.

mp
---------------------------------------------------------------------

Proti mravencům existuje pár jednoduchých fíglů:

1.) pokud jsou úly na stojanu svařeném z kovu, tak nohy stojanu
postavit do pixly, ve které je trochu oleje. A kdo by to chtěl úplně
dokonalé, ten může na nohy (někde výše) navařit "prstence" (tj.
nádobky vedoucí kolem dokola nohy) a nad nimi navařit nějaký kruhový
kousek plechu jako stříšku, aby do toho nepršelo. Přes to nepřeleze
nejen Ferda, ale ani myš či rejsek.

2.) nohy stojanu natřít kolem dokola něčím nezasychajícím a lepkavým -
např. vazelínou (občas štětcem nebo špachtlí obnovit lepkavost
povrchu).

3.) nohy stojanů omotat lepkavou páskou (kdysi zde, myslím, někdo psal
o mucholapce). A také zde někdo psal a jakési speciální lepkavé pásce,
kterou na to má vyzkoušenou. Já bych zkusil oboustranně lepící pásku,
která se prodává v prodejnách koberců.

4.) Včelín obsypat popelem s uhelným mourem.

5.) Jsou různé "zaručené" prostředky jako kypřící prášek, ocet, žabka,
sypat sůl, borax sodný (rozpustit v teplé vodě a při konstrukci či
rekonstrukci úlů natírat vnitřní prostor stěn, kde je PS)... Ale za to
neručím - nezkoušel jsem.

6.) Injekční stříkačkou stříknout do nástavku v místě, kde mravenci
vylézají, líh.

7.) Vibrační odpuzovač mravenců.
http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/

Dále:

Mravenčím hnízdům vadí otřesy. Takže, pokud se s nástavky manipuluje,
snižuje se možnost, že se v nich chtějí usadit.

Pomůže i obnovovat obyčejný nátěr palubek na úlech. Aby nebyly ve
stěnách škvíry, kterými se dovnitř dostane okřídlená mravenčí samička
a založí tam mraveniště.

Moje vlastní zkušenost - cca 20 m od včelnice bylo mraveniště velkých
zrzavých mravenců. O včely ani úly nejevili žádný zájem.

Spíše jsou problémem takoví ti malí mravenečkové... Pokud je však
blízko mraveniště s velkými mravenci, můžeme předpokládat, že se tito
velcí "postarají", aby se ti malí nikde v dosahu nevyskytovali.

Pokud má někdo úly ve včelínu, pak lze postavit úly na trámy a trámy
na čtyři špalíčky a tyto špalíčky pak ošetřit vazelínou (nebo je
postavit do pixly). (Anebo každý úl jednotlivě na nožičky...) Úly však
nesmějí mít kontakt se stěnami.

J. P. Baudiš

pro přítele Baudiše v PS úlech se voda vysráží vždy poněvač se jedná o naprosto nesavý materiál .Tohoto jevu ale využíváme místo napajedel pro včevy které vysráženou vodu na stropě spětně berou.Aby nedošlo k nadměrné vlhkosti musí mit druhý nádstavek očko které mám otevřené celou zimu.V létě je očko v medníku.Pod polystyrenovým stropem (6CM)musí být průhledný igelit kdykoliv tak po zvednutí střechy i v zimě zjistím jaký je stav vysrážené vody na igelitě.Pokut je očko funkční a probíhá cirkulace vzduchu není třeba do úlu zasahovat.Co se týká palubek uvnitř nádstavku opravdu nevím k čemu slouží(spevnění?)proč čeho?polystyrenový nástavek je sám dostatečně pevný stabylní možno vidět na www.vceluly.wz.cz

Používal jsem protahovačku z Globusu za 8.000 a byl jsem překvapený, co
vydrží. Po půl roce se sice odebrala na reklamaci, ze které se nevrátila,
ale byl jsem spokojený.

Zvládne hoblovat 254mm široká prkna s max. třískou 0,5mm, užší prkna
samozřejmě s větší třískou.

Porozhlížím se po další a jediné použitelné modely jsou (značky si
nepamatuji)-

- modrá, 1500W, rychlejší posuv, dražší - moje původní, OK
- stříbrná, 1800W, pomalejší posuv, levnější - nezkoušel jsem, ale nevypadá
příliš důvěryhodně

mp

Mám z Globusu protahovačku za cca 8000,-Kč už téměř 3 roky a jsem s ní zatím spokojený. Není na velkou práci a také jsem zatím nemusel ostřit nože, takže ani nevím jak se k nim dostanu. Na včelařinu nepotřebuji mnoho hoblování ani protahování. Většinu ploch nechávám od pily. Používám plátkované kotouče, které dávají uspokojivý povrch. Plochy od kterých chci lepší povrch raději brousím na kotoučové brusce.
Honza

Můžete mi napsat e-mail redakce včelařství?
Děkuji F.A.

> pro přítele Baudyše co se tyká sololytu zevnitř nedoporučuji vzhedem k
> vlhkosti mám to vyskoušené nevydrží ani jednu sezonu

Tak nějak jsem to předpokládal.


> palubky jsou něco podobného(ikdyž nevím k čemu by tam byly)

Palubky tam vydrží (dávají se však většinou jen do úlu s pouhými 2cm
polystyrenu, mají tam význam i pro pevnost nástavku).

> Spodní a
> horní rám dobrý(vzhledem k manipulaci)ale s mého pohledu je to dost
> pracné.Co se týká síly polystyrenu věřte co se tímto PS včelařením
> zabívám vyskoušel jsem všechny síly od 4CM až po 8CM dnes už vim že
> ideální je 5CM silnější je scela zbytečné už to neovlivní tepelné
> stráty.Je to jako se zateplením rodinného domu nad 5CM už to nemá
> žádný význam.

Myslím, že u úlů je to přece jen něco trochu jiného než u rodinného
domku. U 5cm izolace se ještě sráží voda na stěnách. U 8 cm by už měl
být tento jev citelně omezen (u této síly by i při nočním ochlazení
měl být vnitřní prostor úlu tepelně už naprosto oddělen od vnějšího
prostředí)

Skutečností je, že aby se 8 cm izolace vyplatila, musí být konstrukce
úlu promyšlená a změněna metodika chovu. Samozřejmě jsou vyloučena
očka v nástavcích.

Co se konstrukce úlu s 8 cm PS izolací týče:

Např. nemůže být na jaře vysoký podmet a široké česno. Ideální lomené
úzké česno, které včely i na jaře zevnitř (z nízkého podmetu) dokonale
ovládají (a regulují přístup chladného vzduchu). Musí být dobře
izolovaný a zároveň průvzdušný strop (nejlépe krabicový s 10 cm volně
sypaných polystyrenových kuliček). (Průvzdušný strop je u takto silně
izolovaného úlu naprostou nutností, protože voda se na stěnách téměř
nesráží a tudíž je tam vysoká vlhkost vzduchu - vodní páry se
dostávají z úlu právě skrze strop.)

Co se metodiky chovu týče:

v zimě a předjaří včelstvo v jediném (vysokém) nástavku. Silně žádoucí
je v předjaří (i za mrazů) každodenně obsluhované napájení uvnitř úlu
(nejlépe v podmetu či na česně). První rozšiřování - ne o celý
nástavek, ale např. o třetinu či polovinu nástavku (podle situace)
(volný zbytek nástavku je vyplněn "buchtou" - (tj. např.
polystyrenovým kvádrem ošetřeným proti vykusování), aby jej včely
nemusely vyhřívat.

Výhoda - zimuje se jen tak silné včelstvo, které naplní jeden
nástavek. Zimní zásoby např. 12 kg (včetně nevytočených zásob z minulé
snůšky). Většinu zásob totiž včelstvo spotřebuje v předjaří a na jaře
k vytápění úlu při zahájení plodování - a právě tady ušetří důkladná
izolace spoustu zásob. Včelstvo se na jaře explozivně rozvíjí, takže v
době jarní snůšky má nejméně stejnou sílu jako včelí obři zazimovaní v
neuteplených nástavcích na 20-30 kg zásob. A navíc díky tepelné
izolaci může uteplené včelstvo uvolnit více létavek pro snůšku (v
neutepleném úlu musí zahřívat plod větší množství včel) - to má svůj
význam, hlavně když je chladný duben-květen.

Systém s 8cm PS izolace - to je intenzivní způsob chovu včel. Tj. je s
tím spousta práce. Ideální, když jsou včelstva u domu, kde včelař
bydlí, a kde nemůže mít větší množství úlů, takže potřebuje z každého
úlu - včelstva vytěžit maximum medu, a nevadí mu cena kterou za to
musí zaplatit - tj. vysoká pracnost při obsluze, náročná konstrukce
úlů.

Sám si musí každý zvážit, jestli mu tento způsob včelochovu něco
přináší.

Pro včelaře, který nemá včely u svého domu a má větší pozemek, je
zřejmě vhodnější extenzivní chov včel - tj. neuteplený tenkostěnný úl.
Snadná obsluha (jen občasný zásah), snadná konstrukce úlů. To vše je
výhodnější pro toho, kdo chce (a může) chovat větší počet včelstev. Za
extenzivní způsob včelochovu zaplatí včelař vyšší spotřebou cukru na
krmení a (v závislosti na klimatických poměrech a datu snůšky) nižším
výnosem medu z průměrného včelstva (i když u letní snůšky asi žádné
rozdíly ve výnosu mezi uteplenými a neuteplenými včelstvy nebudou).

Jistým kompromisem spojujícím některé výhody (i některé nevýhody) obou
úlových systémů jsou zřejmě středně uteplené úly.


J. P. Baudiš

Levná skladná protahovačka s delší výdrží by se mně hodila. Pokud jsou
všechny prkýnka zarovnaná do stejné tloušťky, mnohem snadněji se z nich lepí
stěna nastavku a taky to mnohem profesionálněji vypadá. Hoblovačka zase
hodně usnadňuje přesný řez prken a všeho dřeva na cirkulárce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 26, 2007 10:24 AM
Subject: Protahovaeka


> Dobrý den,
> nemáte někdo zkušenosti s malými hoblovačkami - protahovačkami s váhou tak
> cca 25 kg? Dají se použít pro kutilskou výrobu ve včelaření?

Dobrý den,
nemáte někdo zkušenosti s malými hoblovačkami - protahovačkami s váhou tak cca 25 kg? Dají se použít pro kutilskou výrobu ve včelaření?

Vážený příteli Foltýne.Vyjádřil jsem svůj názor,starám se zhruba o 40 jabloní,5 hrušní a 20 slivoní.Zejména zkapalněná úroda z posledně jmenovaných slivoní mě naplňuje příjemným pocitem z dobře vykonané práce.Jinak včelaření opravdu úzce souvisí s truhlařinou,kovovýrobou,natěračstvím a mnoha jinými řemesly.Pokud ovšem nedávate přednost nákupu hotových výrobků pro včelaření.Ale máte pravdu.Časopis Včelařství by měl být zaměřen jen na chov a šlechtění včelstev.Vše ostatní si můžeme vyhledat na webu,každému jak je libo podle svých potřeb.Hezký den.Víťa.