Včelařská konference

Dobry den
mohl byste mi nekdo (mate-li chvilku casu) strucne naznacit co je k aerosolovani potreba, co vse by mel laik predem vedet a jak moc se zvysi uspesnost leceni? Ve vcelarstvi je informace o moznosti dotace na kompresor vyvijece a jelikoz se u nas aerosolovani nepouziva, tak me napadlo, ze by to mozna mohlo byt dobre popostrceni do zacatku. Zatim vsak o tomto zpusobu leceni temer nic nevim.

Diky

T.H.

V červnu, červenci držíš včely na cukru, aby neumřely hlady?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 24, 2007 1:13 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> Lesní snůšku jsem neměl nejméně 5 let, včelstva orientuji na snůšku z
řepky
> - průměrný výnos za posledních 5 let jen z řepky mám 23 kg medu ( při
stavu
> 30-ti včelstev). Následující snůšku už mám jen jako bonus. Takže nevím kde
> brát jistotu, že jen kvůli řepce se nevyplatí včelařit. A z lesy bych to
> opravdu neviděl - jako s ostatními věcmi týkajících se včelařství - nijak
> černě. Můj děda ( včelař) vysázel na rozloze 0,5 hektaru jívy a lípy pro
> včely. Každoroční údržba tohoto kousíčku minilesa mi bere tolik času, že z
> hlediska nějakého kladu z hlediska zisku medu či pylu nestojí za řeč.
>
> Leoš

Lesní snůšku jsem neměl nejméně 5 let, včelstva orientuji na snůšku z řepky - průměrný výnos za posledních 5 let jen z řepky mám 23 kg medu ( při stavu 30-ti včelstev). Následující snůšku už mám jen jako bonus. Takže nevím kde brát jistotu, že jen kvůli řepce se nevyplatí včelařit. A z lesy bych to opravdu neviděl - jako s ostatními věcmi týkajících se včelařství - nijak černě. Můj děda ( včelař) vysázel na rozloze 0,5 hektaru jívy a lípy pro včely. Každoroční údržba tohoto kousíčku minilesa mi bere tolik času, že z hlediska nějakého kladu z hlediska zisku medu či pylu nestojí za řeč.

Leoš

Omlouvám se za předchozí mail. Free je pouze demoverze na 60 minut hry. Být
Vámi, tak reklamuji.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Ludek" <konference/=/sales.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 4:05 PM
Subject: Re: Hra Včeličky


POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. dubna 2007 18:13
Subject: Hra Včeličky


Na serveru Slunečnice.cz se objevila hra Včeličky .... tady máte odkaz
http://www.slunecnice.cz/sw/vcelicky/ ... třeba se vám to bude hodit

Miroslav Jakuš
člen ZO ČSV Doksy

Hra je free, tak co jste vlastně platil? (Jinak dcerce na jejím počítači prý
funguje).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Ludek" <konference/=/sales.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 4:05 PM
Subject: Re: Hra Včeličky


POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....

Osamocený javor nebo lípa začíná kvést tak v 15 roce. Lípa nebo javor v
zápoji v lese o takových 5 - 10 let později. Pokud sází dvacetiletý, využije
hlavně tu snůšku, kácení se asi nedožije. Ale to je v lesním hospodářství
normální a není to důvod proč lesy nesadit.
Jinak u nás v okolí jsme měli v lesích hodně javorů a lip díky
socialistickému nepořádku. Pravděpodobně po znárodnění lesů došlo k místnímu
vyřezávání kvalitních stromů a k zarůstání původně svažitých kousků pastvin
pro drobný dobytek nálety a z toho hodně lípami a javory. Taky smrkové
monokultury sázené za socialismu se nechaly často zarůst nálety listnáčů.
Taky ve vesnici zůstalo hodně lip kolem potoků a tehdejších náhonů,
vysázených u domů atd. To všechno mizí. Ve vesnicích se u domů a v zahradách
lípy kácejí a nové se nesázejí, lidem vadí padající listí na podzim. V
lesích soukromí vlastníci těží dřevo na topení, lesy probírají a lípa je
jedna z prvních na řadě nebo je rovnou kácejí celé a sázejí tam smrky. Kolem
potoků likvidují staré lípy a místo nich tam sázejí většinou tvrdý luh,
jasany, duby a podobné, nebo jestli to je v blízkosti města, naklušou
projektanti parkových úprav a navalí tam cizokrajné okrasné keře. Zkrátka
pokud to tady bude pokračovat dále, za nějakých 10 - 20 let nebude tady
žádná lesní snůška kromě občasné medovice ze smrků a dubů. Nebude snůška ke
konci května z javorů klenů, nebude snůška v polovině června z malin
rostoucích na pasekách a nebude snůška v červenci z lip. Bude snůška možná v
dubnu z rostlin kvetoucích po listnatými stromy, bude snůška v květnu z
řepky a z toho, co kvete na krajích lesa v trávě a potom už nic, maximálně v
červenci podpůrná snůška pylu z ostružin na krajích lesa. Zatím je tady ten
proces tak v polovině, pořád má ještě smysl chovat nějakou desítku včelstev,
protože v lese něco přinesou v květnu, červnu i červenci ale jestli to tak
bude pokračovat, smysl to mít přestane. Nebude mít cenu chovat včely kvůli
řepce, jedné, dvou jarních snůšek a potom je dva měsíce udržovat na cukru a
potom ještě nakrmit na zimu. A pokud se nebudou jednotliví majitelé lesa
tlačit nebo navádět k vysazování těchto stromů teď, kdy se ještě pořád
kácejí lesy "uzrálé" za socialismu a vysazují, až bude ta vlna kácení pryž,
budou stromky už zasazené, budou růst a nikdo nebude dodatečně nic
přisazovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:13 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> Celé se mi to zdá jako utopie. Pokud dnes zasadím lesní porost, těžko mohu
> očekávat nějaký zisk - za svého života. Možná kdybych byl ve věku dětí v
> mateřské školce . . .
> Smrk - 60 až 80let
> Lípa - 30 až 40 let.
> Nevím, ale představa, že 30 let udržuji hektary lesa, abych se poté dožil
> snad nějaké snůšky. Nic ve zlém, ale nějak se mi to opravdu nezdá.
>
> Leoš

Včera jsem viděl v poli s pšenicí dva kvetoucí vlčí máky. Opravdu bláznivé
počasí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:56 PM
Subject: Svazenka v dubnu


> Dnes jsem viděl v Praze v Čakovicích u nájezdu na dálnici rozkvelé pole se
> svazenkou - bláznivý počasí.

Dne pondělí 23 duben 2007 19:31 Jirka napsal(a):
> Dobře, ale jak poznám kostru. Kouká z toho černý a hnědý drátek.Pochybuju,

dd,

bud merakem, nebo zarovickou "prozvonit" .

Honzaa

Dobrý večer,

děkuji za odpověď. Rád se s vámi na oplátku podělím o informace, které se podařily získat mně. Můj mail ardenus/=/seznam.cz

S pozdravem Leoš Novotný

resime to take, napiste mi vasi /=/ adresu a poslu kontakt!
mariana prokesova

----- Original Message -----
From: "Leo " <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:06 PM
Subject: Dotace a veelaoi


Dobrý večer,

zajímalo by mně, jestli má někdo zkušenosti s čerpáním dotací v rámci
programu včelařství a hlavně je ochoten se o ně podělit. Nemám na mysli
minidotace na medomet, či na přednášky, spíše by mě zajímalo téma
"globální dotace" , třeba na projekt včelí farmy.

Leoš

Dnes jsem viděl v Praze v Čakovicích u nájezdu na dálnici rozkvelé pole se svazenkou - bláznivý počasí.

Celé se mi to zdá jako utopie. Pokud dnes zasadím lesní porost, těžko mohu očekávat nějaký zisk - za svého života. Možná kdybych byl ve věku dětí v mateřské školce . . .
Smrk - 60 až 80let
Lípa - 30 až 40 let.
Nevím, ale představa, že 30 let udržuji hektary lesa, abych se poté dožil snad nějaké snůšky. Nic ve zlém, ale nějak se mi to opravdu nezdá.

Leoš

Dobrý večer,

zajímalo by mně, jestli má někdo zkušenosti s čerpáním dotací v rámci programu včelařství a hlavně je ochoten se o ně podělit. Nemám na mysli minidotace na medomet, či na přednášky, spíše by mě zajímalo téma "globální dotace" , třeba na projekt včelí farmy.

Leoš

Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny

Mal som k dispozícii výskumnú úlohu, v ktorej po viac rokov sledovali mednatosť líp (množstvo nektáru vyprodukované kvetmi), no výsledky boli pre mňa sklamaním. Autori výskumu dokázali, že hektár dospelého lipového porastu vyprodukuje také množstvo (pri priaznivom počasí), na ktoré postačuje 5 včelstiev, celkovo to bolo 100kg.
Lipové porasty vyprodukujú pri dobrom rozmnožení vošiek oveľa viac medovicového medu, lenže tu sa už nedá hovoriť o lipovom mede.
Mám vlastné skúsenosti s lipami, ktoré rastú v mojom okolí vtrúsené medzi dubinu a za 25 rokov, som nezistil, aby tieto lipy produkovali nektár. Duby lipu pohltili, má veľmi málo kvetu a možno to robí aj stanovište. Pre včely je rozhodne lepšie a priaznivejšie, keď 100 líp rastie samostatne na 1 ha ako medzi inými stromami.
otázka spočíva v tom, ktorý majiteľ lesného územia bude vysádzať lipové stromy len preto, že včely budú môcť na nich zbierať nektár pre iného majiteľa než je on. Rentabilita majiteľa lipového lesa bude nízka a on potrebuje stromy, ktoré rastú rýchlo, drevo je vyhľadávané, lebo on ho dobre speňažiť a pod. A máme tu známy uzavretý kruh, z ktorého sa nedá uniknúť. Anton

Dobře, ale jak poznám kostru. Kouká z toho černý a hnědý drátek.Pochybuju, že to půjde rozebrat a podívat se, kde končí. Už jsem dostal jednu odpověď, že černý je mínus. Tak to zkusím. Jinak děkuji za odpovědi.

POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. dubna 2007 18:13
Subject: Hra Včeličky


Na serveru Slunečnice.cz se objevila hra Včeličky .... tady máte odkaz
http://www.slunecnice.cz/sw/vcelicky/ ... třeba se vám to bude hodit

Miroslav Jakuš
člen ZO ČSV Doksy

Ale já jsem myslel hlavně pokud někdo vlastní les, ať sází a ať tam chová
včely. Nebo ať mu to někdo sází a dohodne se se včelařem. Sázet pro včely na
cizím a neříct o tom vlastníkovi se dalo za socialismu, tehdy byla naděje,
že ty javory a lípy v pohodě vyrostou, budou kvést a dožijí se vysokého
věku. Dneska v době preference topení dřevem to nemá cenu. Na dotační
politiku jsem nemyslel. Jádrem byla myšlenka, že pokud les zajistí
vlastníkovi pravidelné každoroční výnosy medu, že to bude pro něho
výhodnější než tam nacpat všude smrky a získat peníze jen jednou za x let za
dřevo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karel-zak" <karel-zak/=/seznam.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 1:40 PM
Subject: RE: les se sn??kou


> I když se to veřejnosti nezdá, není myslivost jednoduchá zábava samého
střílení, jak ji ukazují v televizi, a pro vlastníky polí je to často nejen
životní orientace, ale i potřeba - nejen regulace škodné, ale od dob císaře
pána byl lov nezanedbatelnou hospodářskou činností atd.
> Takže pokud dotační politika versus cena dřeva bude přát lípě, sázejme ji.
Ale jinak - zkuste si zasadit třeba jedli, do pár let je máte ořezané.
>
> K. Zak

I když se to veřejnosti nezdá, není myslivost jednoduchá zábava samého střílení, jak ji ukazují v televizi, a pro vlastníky polí je to často nejen životní orientace, ale i potřeba - nejen regulace škodné, ale od dob císaře pána byl lov nezanedbatelnou hospodářskou činností atd.
Takže pokud dotační politika versus cena dřeva bude přát lípě, sázejme ji. Ale jinak - zkuste si zasadit třeba jedli, do pár let je máte ořezané.

K. Zak


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Pol??ek
Sent: Monday, April 23, 2007 1:28 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: les se sn?škou

Co se týká včelaření v budoucnosti, připadá mi, že se tam postupně projeví
vývoj, který vidím v mnohem rychlejší podobě u myslivců. Někteří vlastníci
větších pozemků se dali k myslivcům a začali ovlivňovat a být voleni do
funkcí v jejich organizacích a to na úkor vlivu dříve velkých myslivců,
kteří ale pozemky nevlastní. Podobně, ale mnohem na delší dobu vidím ten
vývoj ve včelaření. Noví větší včelaři budou chtít využít své pozemky. U
vlastníka polí - zemědělce je to jasné. Včelstva jsou potřebná k opylování a
bez nich je výnos znatelně menší plus navíc má zemědělec zajištěnou dopravu.
U lesa se v současné době počítá jen s výnosem za dřevo a proto jednotliví
vlastníci chtějí sázet hlavně smrkové monokultury, protože u těch je ten
výnos za dřevo největší, ale je až za 60 - 80 let po zasázení. Naskýtá se
otázka, jestli by nebylo lepší využití lesa, kdyby v části lesa byly
nektarodárné stromy a tudíž by bylo možno počítat po většinu životnosti lesa
s výnosem za med z těchto stromů. Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny. Třeba vlastník 10
hektarů lesa by při sázení do těch 10 hektarů vtrousil mezi smrky asi hektar
javoru klenu, hektar lípy malolisté, hektar lípy velkolisté a třeba půl
hektaru raně kvetoucích dřevin jako jsou javory mléče, třešně ptačí, vrby,
olše atd kolem nějakého místa ve středu určeného pro včelařské stanoviště.
Na takovém místě by se pak dalo čekat poprvé po asi 20 letech po vysázení
pro nějakou desítku včelstev snůška ke konci května z javoru klenu, snůšku
ke konci června z lípy velkolisté a snůšku ke konci července z lípy
malolisté a to potom každý rok až do vykácení. Nepočítal jsem to, ale dá se
předpokládat, že každoroční výnos za med po dobu 40 - 60 let by převýšil
pokles výnosů za dřevo za ty hektary, kde místo smrku byly ty listnáče.
Jinak čím dále častěji se uvádí, že v souvislosti s oteplováním a s
periodami sucha a povodní budou čistě smrkové monokultury čím dále více
citlivé na škůdce a jednou z možností, jak tu odolnost zvýšit bude právě
vysazování 20 - 30 % listnáčů k smrkům do produkčních lesů. Zatím se to
uvádí hlavně teoreticky, ale pokud se toto zavedlo do praxe, byla by
propagace sázení javorů a líp velice dobrá možnost zlepšení lesní snůšky.

R. Polášek

Co se týká včelaření v budoucnosti, připadá mi, že se tam postupně projeví
vývoj, který vidím v mnohem rychlejší podobě u myslivců. Někteří vlastníci
větších pozemků se dali k myslivcům a začali ovlivňovat a být voleni do
funkcí v jejich organizacích a to na úkor vlivu dříve velkých myslivců,
kteří ale pozemky nevlastní. Podobně, ale mnohem na delší dobu vidím ten
vývoj ve včelaření. Noví větší včelaři budou chtít využít své pozemky. U
vlastníka polí - zemědělce je to jasné. Včelstva jsou potřebná k opylování a
bez nich je výnos znatelně menší plus navíc má zemědělec zajištěnou dopravu.
U lesa se v současné době počítá jen s výnosem za dřevo a proto jednotliví
vlastníci chtějí sázet hlavně smrkové monokultury, protože u těch je ten
výnos za dřevo největší, ale je až za 60 - 80 let po zasázení. Naskýtá se
otázka, jestli by nebylo lepší využití lesa, kdyby v části lesa byly
nektarodárné stromy a tudíž by bylo možno počítat po většinu životnosti lesa
s výnosem za med z těchto stromů. Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny. Třeba vlastník 10
hektarů lesa by při sázení do těch 10 hektarů vtrousil mezi smrky asi hektar
javoru klenu, hektar lípy malolisté, hektar lípy velkolisté a třeba půl
hektaru raně kvetoucích dřevin jako jsou javory mléče, třešně ptačí, vrby,
olše atd kolem nějakého místa ve středu určeného pro včelařské stanoviště.
Na takovém místě by se pak dalo čekat poprvé po asi 20 letech po vysázení
pro nějakou desítku včelstev snůška ke konci května z javoru klenu, snůšku
ke konci června z lípy velkolisté a snůšku ke konci července z lípy
malolisté a to potom každý rok až do vykácení. Nepočítal jsem to, ale dá se
předpokládat, že každoroční výnos za med po dobu 40 - 60 let by převýšil
pokles výnosů za dřevo za ty hektary, kde místo smrku byly ty listnáče.
Jinak čím dále častěji se uvádí, že v souvislosti s oteplováním a s
periodami sucha a povodní budou čistě smrkové monokultury čím dále více
citlivé na škůdce a jednou z možností, jak tu odolnost zvýšit bude právě
vysazování 20 - 30 % listnáčů k smrkům do produkčních lesů. Zatím se to
uvádí hlavně teoreticky, ale pokud se toto zavedlo do praxe, byla by
propagace sázení javorů a líp velice dobrá možnost zlepšení lesní snůšky.

R. Polášek

Nejsem sice žádný početní analytik, ale vypadá to, že ta úvaha - 400 000 včelstev, by klidně mohla být správná. Možná, že se téhle hranice v brzké době dočkáme a pak si budeme moci ověřit v praxi.

Já myslím, že se takhle nedá uvažovat, že je nějaký počet včel na opylení
potřebný a když jich bude méně, že bude nějaký krach. Příroda se přizpůsobí.
Když ten květ včela neopylí druhý den po rozkvětu, tak květ neodkvete a
pokvete třeba ještě dalších 14 dnů, dokud si na něho nějaká včela cestu
nenajde. Nebo pokud nezavane vítr a nepřinese pyl z nějakého jiného květu.
taky jsou i jiní opylovači, čmeláci a nakonec brouci, mouchy atd, kteří v
květech hledají sladkou šťávu. Taky hlavně divoké rostliny se většinou
rozmnožují vegetativně rozrůstáním, rozmnožování semenem je kolikrát jen
jako doplněk. Každoroční opylování nejvíc potřebují jednoleté rostliny a to
jsou u divokých prakticky jen rostliny průkopníci, to je ty, které se
objevují první rok, dva na odkryté půdě. Ze včelařských třeba ohnice,
hořčice nebo komonice. Jednoletá je většina polních plevelů, pokud by nebyly
včely, objevovaly by se asi méně. Absence opylování včelami by se tedy
projevila v znevýhodnění rostlin, které spoléhají na rozmnožování hlavně
semeny, jejich místo by zabraly rostliny, které se rozmnožují hlavně
vegetativně. A projevilo by se za roky až desítky let. za roky u vytrvalých
rostlin s krátkou životností a desítky let u třeba lip a javorů, kdy je nyní
běžné, že každý takový strom rozsévá každý rok pomocí větru semena do stovek
metrů daleko. Otázka je, jak moc by se posunula ta rovnováha směrem k
nekvetoucím rostlinám. Pravděpodobně není žádná ostrá hranice od běžné naší
krajiny, kde jsou co kilometr v nějaké zahradě včely po krajinu, kde včelaři
ze záliby skončili, pro komerční včelaře to je nevýnosné a kvalitní
přirození opylovačí jako čmeláci a včely samotářky tam vyhubilo znečištění
prostředí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 12:02 PM
Subject: Re: Neva si to (88.100.95.205)


> Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav
včelstiev
> rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
> Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené
> plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín
> od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev
> na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín,
niečo
> cez 200 tisíc včelstiev.
> Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc
> včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa
> musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ
> včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav včelstiev rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín, niečo cez 200 tisíc včelstiev.
Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav včelstiev rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín, niečo cez 200 tisíc včelstiev.
Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Minus je na kostře. Dnes ho prodávají v Křemencově ulici, ovšem je několikanásobně dražší (v Kč), já jsem tenkrát platil 1250,-Kčs. Má regulátor a převodová kola s přímým ozubením, takže je hlučný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jirka
Sent: Sunday, April 22, 2007 9:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: pohon medometu

Zdravím účastníky konference.
Koupil jsem pohon na 12V, vyráběla ho nějaká firma ve Slaném.
Koncovka, co se zasunovala do zapalovače u auta (nebo kam?) chybí.No a já nyní nevím, jaký drátek je + a -. Nemáte někdo s tímto pohonem zkušenosti?
Děkuji za rady. Řepka kvete o 106 a nerad bych pohon hned spálil díky přepolování.

Děkuji za informace. Jsem zde opravdu poprvé, takže jsem rád za rady, které se mi pomohou zorientovat. Jinak k těm úbytkům včelstev - nevím kdo to spočítal, ale údajně je pro řádné opylení ČR zapotřebí 650 000 včelstev (tato čísla se mírně rozcházejí, některé prameny udávají i vyšší čísla. Když jsem tato čísla použil na německém včelařském fóru jako argument, způsobil jsem malé pozdvižení. Němci mají ( dle odpovědi ) necelých 600 000 včelstev a jejich rozloha území se s tou naší nedá srovnávat. Takže i kdyby ubylo více než 5%, není to žádný důvod k panice. Čeští včelaři se musejí naučit podnikat v oblasti včelařství a především spoléhat sami na sebe.

Příteli Nevaž si to(88.100.95.205)

Na příspěvky se odpovídá kliknutím vpravo na odkaz Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22328

Tím vznikne vazba mezi příspěvky a lepší orientace pro ostatní čtenáře. A budou také mít smysl i další odkazy vpravo:
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek

Zobrazit
celé
vlákno

Pokud by tento tvůj příspěvek (za dvojtečkami) měl ještě za tečkami mezery (aby se lépe četl), neviděl bych na něm jedinou chybu a souhlasím se vším a taky to tak cítím.
Sám věřím na neviditelnou ručičku trhu, za kterou občas tahají viditelné zájmy nátlakových skupin. Statistika zatím neukazuje velký úbytek včelstev (jen 5%). Další trend vidím v posilování komerčních včelařů a odpadání některých starších včelařů s 30-60 včelstvy, kteří dosud vozili med do výkupu. Ti střední, co med dokáží prodat "ze dvora", nebo na tržištích, ti zůstanou ve hře. Uvidíme jak se to projeví v celkové statistice.

:::::::::::::::::::::::::::::::
Ubývá a stárne ta stará garnitura včelařů a tak by opravdu výkupní ceny medu neměly do budoucna být problém?Je tedy zapotřebí rozumět tomu tak,že Špačkové a Haladové přidají v budoucnu několik korun za jimi vykoupený med? Netřeba si to myslet,mají monopol v tomto odvětví a jistě se tomu budou bránit,protože by měli menší zisky.Ti ostatní pouze paběrkují a nemohou ovlivnit cenu.
Takže resumé - ze středních a větších včelařů se stanou včelaři ze záliby,sníží počty svých včelstev i když jim to bude líto a bude v budoucnu u nás převažovat převážná většina včelařů do 15 včelstev.Ti někteří naši drobní velkovčelaři pokud by tyhle podmínky přetrvávaly a mohli zaplatit sezonní pracovníky bez kterých se nemohou obejít,nezbohatnou a mají pouze dvě možnosti,buďto rozšířit podnik a nebo toho zanechat.Rozšířit stanoviště
znamená velké území v okolí s problémy nájmu atd.,náklady na pohonné hmoty které jsou také veliké,nové úly,a ostatní zařízení k tomuto provozu.Těžko to vidět do budoucna dobře. Či by pomohla EU ? Tomu už nikdo nevěří.
Představitelé ČSV to také nemají lehké,netřeba jim závidět.

JEN ABY NÁM TO NEZAŘÍDILA ALE NEZAŘÍDILA MODRÁ RUKA MAFIE!!

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Novotn? <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Bre?ící v?ela?i
> Datum: 22.4.2007 23:07:28
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,
> se zájmem jsem si přečetl příspěvky plačící nad úbytkem včelařů a
> klesajícími cenami medu. Jsem na těchto stránkách poprvé, proto si
> netroufám pouštět do nějakých sálodlouhých debat. Faktem je, že pokud
> bychom nahlédli do tiskovin z dob první republiky, našly bychom tam stejné
> nářky. Nechme "neviditelnou ruku trhu" ať tento problém vyřeší za nás. Že
> se tak stane, nepochybujme.
>
>
>

Dobrý večer,
se zájmem jsem si přečetl příspěvky plačící nad úbytkem včelařů a klesajícími cenami medu. Jsem na těchto stránkách poprvé, proto si netroufám pouštět do nějakých sálodlouhých debat. Faktem je, že pokud bychom nahlédli do tiskovin z dob první republiky, našly bychom tam stejné nářky. Nechme "neviditelnou ruku trhu" ať tento problém vyřeší za nás. Že se tak stane, nepochybujme.

Zdravím účastníky konference.
Koupil jsem pohon na 12V, vyráběla ho nějaká firma ve Slaném.
Koncovka, co se zasunovala do zapalovače u auta (nebo kam?) chybí.No a já nyní nevím, jaký drátek je + a -. Nemáte někdo s tímto pohonem zkušenosti? Děkuji za rady. Řepka kvete o 106 a nerad bych pohon hned spálil díky přepolování.

Na serveru Slunečnice.cz se objevila hra Včeličky .... tady máte odkaz
http://www.slunecnice.cz/sw/vcelicky/ ... třeba se vám to bude hodit

Miroslav Jakuš
člen ZO ČSV Doksy

Vážený příteli Karle,děkuji Ti za uspokojivou odpověď.
A taky se na mne nezlob,pokud se cítíš dotčen mým pohledem na věc.Myslel jsem že jsi komouš.Smažme to.
Protože píšeš,že nejsi žádný elektronik ale máš nějaké vědomosti ohledně pohonu medometů tak bych Tě chtěl poprosit zda bys mohl poradit mému příteli.
Mám přítele,který by rád vytáčel med mimo dosah el.energie
a mohl by si sehnat autobaterie o 12 voltech.
Jaké zařízení by jsi mu mohl doporučit aby mu to pracovalo
řekněme na 12 V, pokud s tímto máš nějaké zkušenosti,napiš.

Př. Novotný, tak dlouho už jsem se nezasmál! To že jsem považován tebou za odborníka na elektroniku mě udělalo dobře, ale opak je pravdou! Co se týče elektroniky jsem naprosto nepoužitelný blb a většinou musí nastoupit kamarádi. Navíc ve svém provozu se jí co nejvíc vyhýbám, abych v případě poruchy neměl problémy. Takže pouze pohony medometů. O radarech a záření nevím vůbec nic, pouze tuším, že by to mohlo být velké svinstvo. Od voj. prostoru v Brdech to mám vzduchem cca 25 km a radar tam nechci. To že klesla silně frekvence mých příspěvků na konferenci je pravda.Důvodem je, že kvalita příspěvků silně poklesla, v převážném případě je to mlácení prázdné slámy. Velký prostor vyplňují příspěvky, kde se skloňuje racionalizace ve všech pádech, ale obsah tomu neodpovídá a k velkým teoriím vysílaných ze stínu Budečáků, když to někdo obdivuje, proč ne. Já to ale rozhodně nejsem. Takže reaguji pouze na téma, které mě zajímá a mám trochu odlišný názor.
Zdraví R. Stonjek

Vážený příteli Karle,jsem velmi potěšen tou Tvojí odpovědí
na můj příspěvek do včelařské konference.Jsi asi tak v mých létech jak jsem poznal z té Tvé odpovědi.I ty naše
iniciativy v chovu včel se asi také shodují.Píšeš,že máš
kolem 50 včelstev,já jich v době minulé měl kolem 60 na 2 stanovištích,jedno na jižní Moravě a to druhé v Čechách
nedaleko Humpolce.Nyní jich mám jen 28 u trvalého bydliště na svém pozemku , 20 jich převzal můj syn.Jinak nechci se chlubit,ale každý včelař by měl mít svého nástupce.Já jsem svojí přesvědčující metodou do této profese dostal zetě,syna a vnuka .Zeť má 18,syn má 19,vnuk má 8 včelstev.
V naší rodině je o včely postaráno.Ještě jednou Ti děkuji. za odpověď a je dobré se této konference zúčastňovat a poradit těm začínajícím,neb je to velmi zapotřebí.

Vážený příteli,jistě se dá s Tvými názory souhlasit,jenže to situaci v současné době nevyřeší.....
Ne TO. KDO to vyřeší. Situaci většinou řeší lidé.

.....Pokud jsi nikdy nebyl nucen prodávat svůj med do výkupu,buď rád.Znamená to,že máš kolem 10 - 15 včelstev a máš ve svém okolí stálé odběratele,kteří jsou s Tvým medem spokojeni.To je dobře. ....
Už jsem to tady napsal, při prodeji medu není podstatné kolik včelstev ale kolik medu? Asi ho nemám dost.

....Také je možné,že nemáš včely žádné,kdož to ví? ....
Zatím padesát, ale jsem již tři roky 5km od moru (letos 3km). Takže kdo ví, kolik jich bude napodzim.
Teď čtyři včelstva ubyla, daroval jsem je sousedce. Je nějaká divná - mladá a chce včelařit:-) Takže úbytek včelařů nebude asi způsoben nezájmem.....

...Co se týká grafů,které uvádíš,koho by to zajímalo,včelaři jsou vesměs venkovští lidé a stejně by jim nakonec neporozuměli. ....
......Ano, u nás na vesnici jsme samí nevyštudovaní tupouni :-) = nezajímá to lidi, kteří nemají zájem něco řešit, jen pindaj v hospodě. Analýza je předpokladem řešení, data podmínkou.
....Netřeba si myslet,že těm černým ptákům /jak jsi na ně přišel ?[...v hospodě....] / nahrává náš ÚV ČSV , ten asi nejméně,ten jenom přihlíží,kam se naše včelařství řítí.....

Tak je to nastavené z dob Národní Fronty - pseudodemokracie, volené orgány bez "zubů" ve vleku protřelých apáratčíků. Co zmůže sbor strejců a tet, co se třikrát do roka sejde na nalejvárnu, pokecat atd. Funkční volený orgán musí makat celoročně v komisích a musí si placené funkcionáře hlídat, kontrolovat a dokopávat k činnosti.


...Musíme doufat,že se vše časem k dobrému obrátí a bude zase dobře pro včely...
Ano, víra, naděje, láska, to jsou ta tři slova co v nás udržují sílu ....že třeba někdo zaplatí naše dluhy(tak nějak to řekl Feldkurát Katz) :-)

Pro včely je stále vše dobré, přežily i dobu ledovou natožpak kolaps plánovaného hospodářství a agonii jedné zbylé nereformované organizace.

Což se nedá říci o těch včelách, co tady u nás zase lehnou popelem. Teď jsem se dozvěděl, proč se tady u nás neprohlíželo, i když jsme nejmíň rok v teoretickém ochranném pásmu. Viz mapky ve Včelařství. Stanoviště hlási veterině ČSV :-( !!! Takže likvidace moru nedúslednou a salámovou metodou a průběžnou "reinvazi/reinfekcí?" moru do již vypálených a čistých oblastí - to podle mě momentálně škodí některým včelstvům a včelařství. Vleče se to již ři roky a asi ještě dlouho povleče.
Jeto bolestivé, ale nakonec i to včelám prospívá - selekce včelstev i včelařů.

Karel

Velice si Tě vážím pro Tvoje znalosti,taktéž i návod,jak naložit se včelami,které přežily zimu bez matky.To se občas stává a včelaři to řeší po svém.Na jaře podle mých zkušeností stačí toto včelstvo přidat nahoru i bez toho papíru /který je nutný později/ na včelstvo vedlejší,i třeba druhý nástavek na včelstvo jakékoliv které se nám zdá slabší..V této době rozvoje včelstev se včelstva bez problémů spojí a začnou pracovat,škoda by byla je vysířit.Zachraňovat je pokud již kladou trubčice je však nesmysl,nedají užitek. Takový úl odstavíme opodál,asi 3 - 4 m , po 2 dnech opět na jiné místo a tím zachráníme létavky,které posílí ostatní včelstva svým přínosem a teprve poté zbylé včely v tom úlu vysíříme,nedá se to jinak dělat.Kdo se snaží experimentovat,většinou na to doplatí - ale chybami se člověk učí...

Stačí vysypat všechny včely z bezmatečného včelstva před úly. Oni se někam vžebrají ( zpravidla do včelstev sousedících s rušeným včelstvem ).
Tuto metodu volíme při rušení slabého bezmatečného včelstva ( případně s trubčicemi ).
Pokud-li včelstvo má alespoň cca 20 000 včel ( dva nástavky Optimalu středně obsednuté včelami...cca 80 včel/dm2 ) stojí včelstvo zachránit připojením záložní matky přes novinový papír.
Od této doby ( rozkvět řepky ) do plného léta ( lípa malolistá ) může takovéto včelstvo, je-li posilováno plásty se zavíčkovaným plodem, dorůst do síly hlavních včelstev.
Jinak může posloužit i jako oddělek k posílení hlavního včelstva.
To vše platí jen pro zdravá včelstva!!! Slabá nemocná včelstva ( nosematická,... ) neskýtají záruku dobrého rozvoje a navíc mohou nakazit i další včelstva, takováto včelstva se ruší vysířením.
Pro všechny případy je dobré si ponechat přes zimu zásobu záložních matek ( přebytky s chovu matek ).
Dají se zazimovat bud jako oddělek, či jako záložní včelstvíčko ( viz Minioptimal... polystyrénový úlek na 5 nízkých rámků, které jsou položeny vertikálně...na výšku ).
Oddělek se dá použít na jaře k posílení hlavních včelstev ( bud připojením celého oddělku nebo posílením přes rámky se zavíčkovaným plodem a včelami, jež pro jistotu důkladně porosíme vodou ( ,,mokré včely neútočí,, ) a vložíme ke kraji plodového tělesa posilovaného včelstva...pozor na nechtěný přenos matky! ).
Včelstvíčko v Minioptimalu se v půlce předjaří ( rozkvět jívy ) přeloží do normálního nástavku a ošetřuje se jako oddělek. Výhoda minioptimalu je minimalizace nákladů na zazimování jedné záložní matky.
Já osobně Minioptimali plním v říjnu, kdy oddělkami posiluji hlavní včelstva a matky z oddělků nechávám jako záložní. Do minioptimalu vkládám střídavě žemlovou souš a rámek plný zásob ( S+G+S+G+S(B)...s=souš,G=med,B=pyl ), přisypu cca 5 000 včel a přidám matku ( vše z oddělku ). Na jaře se minioptimal dá použít jako plemenáč.
( pozn. místo Minioptimalu se dá použít i obyčejný nástavek, který uteplíme, vhodně rozdělíme přepážkou a opatříme utepleným nízkým dnem ( nejlépe 1 cm )...včelstvíčko musí být dobře utepleno )
Včelaři s menším počtem včelstev potřebují více záložních matek na jednotku včelstev ( např. na 10 včelstev ) než-li včelaři s více včelstvy, nebot je pro ně ztráta jednoho včelstva daleko horší, a proto je potřeba si existenci včelstev více pojistit.
Před rozkvětem řepky je oplození matek problematické v tuto dobu je nevhodné včelstvo zachraňovat matečníkem.
Ono obecně je nevhodné hlavní včelstva zachranovat matečníkem, nebot než se vylíhne první plod, včelstvo znatelně zeslábne a poznáme to na výnosu.
Přeji mnoho úspěchů!

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Vážený příteli,jistě se dá s Tvými názory souhlasit,jenže to situaci v současné době nevyřeší.Pokud jsi nikdy nebyl nucen prodávat svůj med do výkupu,buď rád.Znamená to,že máš kolem 10 - 15 včelstev a máš ve svém okolí stálé odběratele,kteří jsou s Tvým medem spokojeni.To je dobře.
Také je možné,že nemáš včely žádné,kdož to ví? Co se týká grafů,které uvádíš,koho by to zajímalo,včelaři jsou vesměs venkovští lidé a stejně by jim nakonec neporozuměli.
Netřeba si myslet,že těm černým ptákům /jak jsi na ně přišel ? / nahrává náš ÚV ČSV , ten asi nejméně,ten jenom přihlíží,kam se naše včelařství řítí.Musíme doufat,že se vše časem k dobrému obrátí a bude zase dobře pro včely...

Začnu odzadu - jestli to mají nemají lehké, nehodlám posuzovat. Vzali to dobrovolně.
Jestli dělají to, co se od nich očekává, at si posoudí členové - zaměstnavatelé.
Osobně vidím mnoho včelařů, kteří dělají ve svém volném čase velmi intenzívně pro včelařství relativně víc. Nedostávají za to prachy, spíš je do toho vkládají.

K otázce cen pp.Špačka, Halady a dalších se nehodlám vyjadřovat, jelikož snimi neobchoduji a nikdy jsem to nedělal. To je věc jejich obchodních partnerů. Že mají monopol je věc otázky proč jej mají a proč někomu vedení ČSV tento monopol pomáhá upevňovat a jaký k tomu mají mandát od členů, ÚV atd. A to je otázka na ně od nespokojených. Já se jen divím, že většině včelařů vadí Špaček a Halada a na druhé straně čtu ve Včelařství co čtu.
Bavím se a chehtám jako když jsem kdysi četl Rudé Právo - před roky přítel, nyná nepřítel a jiné veletoče.

Problém prodeje medu je v podstatě pseudoproblém.
Chtělo by to nějakou analýzu struktury včelařů a jejího vývoje. Dostupná data má sekretariát.
Stačí udělat grafy, jak se po pětiletkách měnila struktura včelařů ve vztahu k počtu včelstev, věku, výkupním cenám a pak se o nich můžeme bavit.

Ještě k výkupu a prodeji medu - že je to pseudoproblém je zřejmé z toho, že skutečné problémy se řeší. Protože ty bolí. Jak se přistupuje k prodeji medu?
Je to zástupný problém za který se toho snadno spousta nepořádku schová.

Kolik jednání UV bylo věnováno ekonomice, prodeji medu, je nějaká komise na prodej a propagaci medu, ví někdo jak bude probíhat kampaň na medu z EU? Aby se včelaři připravili a mohli se na kampaň napojit. Protože vzbudit zájem o produkt je jedna věc, druhá je, jak přivést zákazníka k sobě, aby nakoupil u včelaře. Nesedí zase někdo někde na informacích?
A kdo rozhoduje o nasměrování kampaně?

Pokud by prodej medu byl problém, tak to jsou otázky na které by asi většina včelařů měla chtít znát odpověď.

Ale nadávat na černý ptáky je jednoduší.
Karel

zapoměl jsem dodat trubcokladná jde najít, trubčice ne!!

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Luká 19.4.2007 - bezmate?.v?elstvo
> Datum: 21.4.2007 14:28:37
> ----------------------------------------
> Tady je zaměněn význam slov trubcokladná matka = matka která není oplozená nebo
> je již sterá a nemá zásobu spermatu takové včelstvo lze po odstranění matky
> spojit s jiným. Pak jsou trubčice což jsou včely které začali klást vajíčka
> která nebývají uložena na dně buňky a jen z některých se líhnou trubci Takové
> se zachránit dá ale není to ekonomické Nejlepší je, je vysypat kus od úlu a úl
> odstranit včely se vžebrají do ostatních a ty trubčice pokud se jim podaří
> vzlétnou do úlu nepustí Prázdný úl je pak volný pro první roj . Pokud pak
> budeme chtít ještě z toho úlu mít užitek tak jich tam můžeme nasypat víc a
> oddělit pro začátek mřížkou.
>
> PEPAN
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Neva si to <novic/=/seznam.cz>
> > Předmět: Luká 19.4.2007 - bezmate?.v?elstvo
> > Datum: 21.4.2007 12:41:25
> > ----------------------------------------
> > Lukáši,v dubnu se nenapravují včelastva která přezimovala bez
> > matky.Včelstva chováme proto,aby nám přinesla med.
> > Nějaké pokusy v dubnu s otevřeným plodem aby si to včelstvo vychovalo novou
> > matku jsou nesmyslem.
> > Moje rada pro Tebe i do budoucna je tato : v dubnu když je ve včelstvu
> > pouze zakladená trubčina / bezmatečné,či matka
> > je trubcokladná / aby se využily létavky,které tu budou ještě do 20 května
> > - odstavíme tento úl opodál,po 2 dnech opět na jiné místo,cca 4-5m a poté
> > toto včelstvo vysíříme,není mu pomoci.Létavky z tohoto včelstva posílí svým
> > sběrem ostatní dobrá včelstva na stanovišti a bylo by škoda je také
> > vysířit,když mohou pomoci rozvoji ostatních dobrých včelstev.Je zbytečná
> > obava z toho,že by mohly ublížit matce,ta je dobře chráněná svými včelami a
> > naopak
> > ty cizí létavky z trubcokladného včelstva to vemou s povděkem.Tak to tak
> > udělej a nepochybíš...
> >
> >
> >
>
>
>

Tady je zaměněn význam slov trubcokladná matka = matka která není oplozená nebo je již sterá a nemá zásobu spermatu takové včelstvo lze po odstranění matky spojit s jiným. Pak jsou trubčice což jsou včely které začali klást vajíčka která nebývají uložena na dně buňky a jen z některých se líhnou trubci Takové se zachránit dá ale není to ekonomické Nejlepší je, je vysypat kus od úlu a úl odstranit včely se vžebrají do ostatních a ty trubčice pokud se jim podaří vzlétnou do úlu nepustí Prázdný úl je pak volný pro první roj . Pokud pak budeme chtít ještě z toho úlu mít užitek tak jich tam můžeme nasypat víc a oddělit pro začátek mřížkou.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Neva si to <novic/=/seznam.cz>
> Předmět: Luká 19.4.2007 - bezmate?.v?elstvo
> Datum: 21.4.2007 12:41:25
> ----------------------------------------
> Lukáši,v dubnu se nenapravují včelastva která přezimovala bez
> matky.Včelstva chováme proto,aby nám přinesla med.
> Nějaké pokusy v dubnu s otevřeným plodem aby si to včelstvo vychovalo novou
> matku jsou nesmyslem.
> Moje rada pro Tebe i do budoucna je tato : v dubnu když je ve včelstvu
> pouze zakladená trubčina / bezmatečné,či matka
> je trubcokladná / aby se využily létavky,které tu budou ještě do 20 května
> - odstavíme tento úl opodál,po 2 dnech opět na jiné místo,cca 4-5m a poté
> toto včelstvo vysíříme,není mu pomoci.Létavky z tohoto včelstva posílí svým
> sběrem ostatní dobrá včelstva na stanovišti a bylo by škoda je také
> vysířit,když mohou pomoci rozvoji ostatních dobrých včelstev.Je zbytečná
> obava z toho,že by mohly ublížit matce,ta je dobře chráněná svými včelami a
> naopak
> ty cizí létavky z trubcokladného včelstva to vemou s povděkem.Tak to tak
> udělej a nepochybíš...
>
>
>

Nemám dojem že včely jsou pozadu za vegetací ba naopak se mi zdá , že jsou neobvykle před ní a k tomu chovu trubců již delší dobu se ukazuje že chov včelstev bez trubců je asi slepá cesta i v boji proti V:D:a nové poznatky ukazují větší výnos právě u včelstev s trubci
PODLE MNE TO MÁ LOGIKU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Novotn? <novant/=/seznam.cz>
> Předmět: Radim 21.4.2007 / mobily a radary...
> Datum: 21.4.2007 10:03:47
> ----------------------------------------
> Radime,to myslíš vážně,spíše by to bylo k očekávání od přítele Stonjeka z
> Prahy.Přítel Stonjek se nám na čas odmlčel a je třeba pochopit,že s těmi
> elektron.zařízeními
> má své dlouholeté zkušenosti.Takže příteli,potvrď Radimovi,že ty bojové
> radary jsou pro včely nebezpečné.
> Jinak nám kvete vše najednou,nedočkaví nasazují medníky
> nehledě na to,že včely letos přírodu nedohánějí a jsou o 1 generaci
> pozadu.Letošní rok bude problémem i pro zkušené včelaře ale jistě si s tím
> poradí,ale asi bude medu méně.
> Ještě jedno pousmání - rada v posledním čísle Včelařství je
> takováto : chovejte mnoho trubců na 4 stavebních rámkách mezi plodem a
> potom se včely nerojí,neboť mají obavu že by se pak o ně nikdo
> nestaral.Přeji dobrý rok...
>
>
>

S Tvým názorem je zapotřebí jen souhlasit,máš v mnoha věcech pravdu.Ubývá a stárne ta stará garnitura včelařů a
tak by opravdu výkupní ceny medu neměly do budoucna být problém?Je tedy zapotřebí rozumět tomu tak,že Špačkové a Haladové přidají v budoucnu několik korun za jimi vykoupený med? Netřeba si to myslet,mají monopol v tomto odvětví a jistě se tomu budou bránit,protože by měli menší zisky.Ti ostatní pouze paběrkují a nemohou ovlivnit cenu.
Takže resumé - ze středních a větších včelařů se stanou včelaři ze záliby,sníží počty svých včelstev i když jim to bude líto a bude v budoucnu u nás převažovat převážná většina včelařů do 15 včelstev.Ti někteří naši drobní velkovčelaři pokud by tyhle podmínky přetrvávaly a mohli zaplatit sezonní pracovníky bez kterých se nemohou obejít,nezbohatnou a mají pouze dvě možnosti,buďto rozšířit podnik a nebo toho zanechat.Rozšířit stanoviště
znamená velké území v okolí s problémy nájmu atd.,náklady na pohonné hmoty které jsou také veliké,nové úly,a ostatní zařízení k tomuto provozu.Těžko to vidět do budoucna dobře. Či by pomohla EU ? Tomu už nikdo nevěří.
Představitelé ČSV to také nemají lehké,netřeba jim závidět.

Na ubývání včelstev u nás v Česku mnohem více než cokoli jiného působí nízké ceny ve výkupu medu .....
.........
Úbytek včelstev je zřejmě způsoben úbytkem včelařů :-)
Pokud mluvíme o včelstvech evidovaných.
Problém s odbytem a cenou je vždycky u všech výrob a je limitujícím faktorem. U medu, aut, obilí(tady budou zase letos boje zpracovatelů o nízkou cenu a strašení s hladomorem - světová cena prý utěšeně stoupá :-) ) a u většiny dalších produktů určených k volnému prodeji.
Problém prodeje včelích produktů nebude asi větší než u jiných, protože to by jinak nerostl počet včelstev u velkovčelařů, kteří jsou na prodeji závislí. Může někdo vysvětlit tento rozpor?
Ubývá a stárne skupina malovčelařů - tady by výkupní ceny neměly být vůbec problémem. Problém je, že není dostatečný příliv nových včelařů.
ČSV dělá politiku uzavřené sekty. Nebo kolik akcí pro nové včelaře dělá? Kolik hobby včelařů se vzdělává v Navrkách a nakolik vyjde jeden absolvent kursu.
Pěkná analýza byla od P. Texla v MV a taky pěkné akce které s PSNV dělá. Škoda že mu neprošel projekt u kraje na vzdělávací centra pro mladé včelaře.
Pokud by ČSV produkovala takové akce, asi by nebyl problém s novými včelaři.
Taktéž je třeba vzít v úvahu, že jsme asi převčelenou zemí.
A stávající počet včelstev bude zřejmě ještě možné redukovat aniž by nastal nějaký problém.
A pokud nastane, třeba zemědělcům a ovocnářům, je to jednoduché - alespoň od té doby co lidstvo vynalezlo peníze. Zaplatí si za opylování a přísun.

Problém pro hobby včelaře nastane, pokud se povede projekt Cechu. Tedy vytvoření dotované linky od velkovčelařů do supermarketů s podporou reklamní akce EU-ČSV. Viz zápis z jednání cechu a ČSV.

Až bude český med bežně nabízen v supermarketech s reklamou placenou i členy ČSV :-), asi jim ubydou jejich zákazníci. proč jezdit někam na venkov, do lesa atd, když stejně kvalitní med koupím v supráku? A bude tam na něj směrována reklama.

Karel

Lukáši,v dubnu se nenapravují včelastva která přezimovala bez matky.Včelstva chováme proto,aby nám přinesla med.
Nějaké pokusy v dubnu s otevřeným plodem aby si to včelstvo vychovalo novou matku jsou nesmyslem.
Moje rada pro Tebe i do budoucna je tato : v dubnu když je ve včelstvu pouze zakladená trubčina / bezmatečné,či matka
je trubcokladná / aby se využily létavky,které tu budou ještě do 20 května - odstavíme tento úl opodál,po 2 dnech opět na jiné místo,cca 4-5m a poté toto včelstvo vysíříme,není mu pomoci.Létavky z tohoto včelstva posílí svým sběrem ostatní dobrá včelstva na stanovišti a bylo by škoda je také vysířit,když mohou pomoci rozvoji ostatních dobrých včelstev.Je zbytečná obava z toho,že by mohly ublížit matce,ta je dobře chráněná svými včelami a naopak
ty cizí létavky z trubcokladného včelstva to vemou s povděkem.Tak to tak udělej a nepochybíš...

Doporučuji si prohlédnout:
http://www.vcely.or.cz/files/NNvcelareni.pdf
Doporučuji nízkonástavkové úly, jakožto úly velmi univerzální.

zdravím..........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

ps.
Ležany jsou minulost. Nedá se v nich racionálně včelařit. Jsou vhodné jen pro extenzivní včelaření. Práci s celými nástavky se nic časově nevyrovná.
Nenechte se přesvědčit články Ing. Očenáška ve Včelařství.
Pokud-li nejste invalida, nevidím důvod, proč si vybrat ležan.
Před takovými cca 15-10 lety byl vyšlo asi 5 článků, které ho vychvalovali, jakoby to byl nějaký ,,zázračný úl,, , ale nakonec se na to více či méně zapomnělo.
Připomíná mi to současné vychvalování si Rotapi-úlu.
Plně souhlasím s názorem VÚVČ, že tento úl není ,,zázračný,, ( stejně jako ležan )!!!
,,ÚL MEDU NEPOTÍ,,!!!!!!!!!!!!!!!!

shanim plany ulu k samovyrobe-a navod na jeho uziti

Radime,to myslíš vážně,spíše by to bylo k očekávání od přítele Stonjeka z Prahy.Přítel Stonjek se nám na čas odmlčel a je třeba pochopit,že s těmi elektron.zařízeními
má své dlouholeté zkušenosti.Takže příteli,potvrď Radimovi,že ty bojové radary jsou pro včely nebezpečné.
Jinak nám kvete vše najednou,nedočkaví nasazují medníky
nehledě na to,že včely letos přírodu nedohánějí a jsou o 1 generaci pozadu.Letošní rok bude problémem i pro zkušené včelaře ale jistě si s tím poradí,ale asi bude medu méně.
Ještě jedno pousmání - rada v posledním čísle Včelařství je
takováto : chovejte mnoho trubců na 4 stavebních rámkách mezi plodem a potom se včely nerojí,neboť mají obavu že by se pak o ně nikdo nestaral.Přeji dobrý rok...

Život včel závisí na hodně souvislostech s přírodou. U CCD to logicky
ukazuje na nějaké poškození orientace včel nebo poškození identifikace k úlu
jako příbytku a takových možností je strašně moc. Docela dobrý článek
napsal Eman na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0704/casto-kladene-otazky-na-nemoc-zhrouceni-v
celstva Nezbývá než si ho přečíst, doufat, že se to tady neobjeví a čekat,
až zjistí, čím to je.
Pokud by se měla prosadit tady diskutovaná "elektromagnetická " teorie,
nebude to určitě z mobilů. Zdrojem silných impulzů elektromagnetického
záření mohou být třeba bojové radary. Třeba někdy před půl rokem zavedlo
letectvo USA přísně tajný nový typ leteckého radaru............

R. Polášek

S tím článkem i názorem souhlasím. Na ubývání včelstev u nás v Česku mnohem více než cokoli jiného působí nízké ceny ve výkupu medu a s tím související dovoz nekvalitních (i falšovaných) a levných medů do supermarketů. Bohudíky je 80-90% včelstev u hobby včelařů, které výkup medu nezajímá. Informovaní lidé nakupují med přímo u včelařů. Mají za nižší cenu zaručenou kvalitu.

Ve světě, na rozdíl od nás, jsou včely především byznys.
Kalamita se včelami v USA ale nabrala apokalyptických rozměrů. Něco podobného tu v minulosti ještě nebylo. Bohužel vědci a včelaři tam zatím nepřišli na skutečné příčiny katastrofického vymírání včel. Elektromagnetické vyzařování mobilů a jiných zdrojů je však mezi desítkami dalších výzkumných hypotéz na posledním místě.

vcely/=/v.or.cz

http://www.svscr.cz/index.php?art=2119

Pečou" mobily včelám mozková centra?
18.04.2007
Nedávno publikované výsledky vědeckých pozorování úbytku včel v souvislosti s „elektronickým smogem“ nelze úplně zlehčovat. Je známo, že včely jsou citlivým hmyzem, který mohou různá „vlnění“ a „záření“ při cestách za potravou a zpět dezorientovat. Lze konstatovat, že včel opravdu nepřibývá, spíše naopak. Je to ale zřejmě způsobeno přece jen spíše úbytkem včelařů, jde většinou o starší osoby. A včelařů nových úměrně nepřibývá. A určitě lze připočíst i negativní vlivy civilizační, a to včetně většinou neúmyslných, nicméně zbytečných otrav, apod.
Včelařství bylo vždy spíše vnímáno jako zájmová činnost, která přinášela užitek včelaři a jeho rodině i ostatním zájemcům v podobě medu a vosku, popřípadě dalších produktů, jako mateří kašičky, či propolisu, které jsou využívány k farmaceutickým i kosmetickým účelům. Ovšem další efekt chovu včel je ten, že včely jsou důležitým opylovačem ovocného stromoví i mnoha zemědělských plodin. Dnes je včelaření vnímáno sice i jako možnost podnikání za účelem výdělku, ale jde o tak specifické a náročné podnikání, že o nějakém velkovčelaření lze slyšet opravdu málo. A divoké včely se v současné kulturní krajině nemají příležitost příliš uplatnit.

Označit za jednu z příčin ubývání včelstev právě záření z mobilů je zajisté možné. Ale zřejmě si to nelze představit tak, že by včelař, sedě u úlu, řešil po telefonu problémy zdravotního stavu svého včelstva se vzdáleným kolegou tak dlouho, až by mu podrážděné svěřenkyně ulétly do neznáma.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
.......................................................

Dobrý den,
zlehčující ton mě vadí. Jinak se dá souhlasit s velkou nepřízní "společnosti" spíše hejna individualistů vůči všemu živému - tedy i včelařům a včelám.

Zároveň jsem názoru, že velkoplošné aplikace nejrůznějších chemických látek oslabují jak včely, tak lidi i další zvířata i rostliny a účinky se někdy sčítají jindy zeslabují. Oslabeným organismům pak mohou vadit různé fyzikální jevy.

Ovšem například je možné, že armáda používá tak silné radarové prostředky - byť krátkodobě, jak je to uvedeno z případu radoarové lodě z války v někdejší Jugoslávii. Pak poškození včal za pár okamžiků, je poškozením na celý včelí život...

Müller
20.04. 2007

lklfkljifj

Zdravím vosaře!

Chtěl bych se na pár věcí optat: jedno včelstvo jsem měl oproti ostatním slabé a při prohlídce jsem objevil vybíhající plod a dělnice, které nenosily žádný pyl = bezmatečnost. Zkusil jsem tedy zkoušku plodem, ale když jsem rámek s vajíčky z cizího včelstva za pár dní kontroloval, došlo mi, že asi s tímhle postupem moc neuspěju, když včelstvo sotva začalo stavět trubčinu.
Můj první dotaz tedy zní:
je zkouška plodem možná i během předjarního rozvoje?

S tím rámkem to dopadlo tak, že nouzový matečník nenarazily ani jeden.
Dneska při spojování tohoto s jiným včelstvem jsem si všiml, že mají částečně zakladenou nově vystavěnou trubčinu, ale nikde jinde zase nic (i když možná jsem nějaká vajíčka někde přehlédl).
A můj dotaz číslo dvě - je možné, že by si:
a) matka dala tak dlouhou pauzu v kladení, když je tak pěkné a teplé počasí?
b) včely mezitím vychovaly náhradní matku, která by byla čerstvě rozkladená?
c) anatomické trubčice trubčinu samy zakladly (v buňkách bylo vždy jen jedno vajíčko, ne jejich typická snůška více kousků)?
Nejvíc se přikláním k béčku.
Hezký den všem!

Právě jsem se vrátil od včel. Dnes už to zas byly ty moje milušky, na které
jsem zvyklý :-)
S pozdravem Petr


----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 19, 2007 11:46 AM
Subject: Re: Bodavost a nervozita veel


Mám inseminované matky a F1 a letos při první prohlídce jsem dostal taky
několik žihadel. Útočily dost a většinou do jednoho místa. Takhle je
neznám. Při dalším nasazování nástavků už se to podstatně změnilo. Jen
několik včel poletovalo kolem hlavy a otravovaly. To ještě trvá. Myslím, že
letos po zimě zůstalo víc starých včel a ty jsou vždy agresivnější. Při
postupné výměně za nové se to už zlepšuje.
Tonda

>Nevím, ale napadlo mě, že jsou letos včely bodavé skoro jako jiné roky po
ukončení snůšky. Nebude to tím, že dík netradičnímu průběhu zimy byl
nepoměr
mezi množstvím včel a vydatností snůškových zdrojů - tedy obdobná situace?
Pokud ano, mělo by se to již tyto dny zlepšit.

Letos nám to odkvete asi rychle. Teoreticky by snad letošní zima mohla vyhovat. Pozná někdo jak to vypadá. Tedy jestli nám dobře přezimovaly i naše milé mšice, červci, puklice a další havěť.
Karel

Zimuji ve třech nástavkách.jakmile začnou kvést tady u nás na jihu meruňky nasadím na vrch nástavek souší a do 2-3 týdnů pod něj další vybavený již mezistěnama a se zbylýma soušema.



.Po odkvětu akátů podsadím pod nejhornější nástavek další s mezistěnama.Víc nic nedělám.Průměr medu na včelstvo za dobu mého krátkého včelaření je 50kg.
s pozdravem. LETU ZDAR.

Úplně souhlasím s kolegou Turčánim ze Slovenska, pořád si myslíme, jak je to počasí a všechno úplně naruby, a ono stejné zimy jako byla ta naše letošní bývají každoročně pár set kilomatrů na jih od nás. Budeme muset stále častěji zapomínat na poučky donedávna platící a víc sledovat přírodu,no! :-) Jina jen tak pro zajímavost: Vloni v sousedově zahradě kvetla ptačí třešeň přesně podle pana Tomšíka, to jest 6.5. Letos rozkvetla předevčírem... Před měsícem jsem odhadoval, že medníky bude třeba nasadit o 14 dní dřív a taky že ano. Třešeň kvete, včelí bedýnky nabouchaný.
Hezké dny!

Ono to není tak jednoduché
V prvé řadě musíš vědět Matka čisté linie A + Trubec jiné čisté linie B = se rovná Matka meziliniového křížení a označuje se F1 TO ZNAMENÁ ,že je to první generace po křížení Tato generace se vyznačuje větší vitalitou a větší užitkovostí ,Její potomstvo je však velmi nestabilní. Překřížením matky F1 trubcem původní linie linie B dostaneme Potomstvo F2 Což znamená druhou generaci po křížení Tato generace je již stabilnější. A tak se postupně pokračuje až dosjde k ustálení vlastností a vznikne nová linie To však u včel vyžaduje inseminaci Při volném páření matek F1 dochází k rozpadu na původní linie A a B v poměru 1 : 1. U F2 je to lepší v poměru AA - B Je to základní model šlechtění a platí všeobecně U včel z volného páření je to ještě komplikováno větším počtem trubců (otců).

Pepan

P.S.

Pokud je to chovatel matek a jsi v jeho doletové vzdálenosti matek tak by mělo být jeho zájmem aby jste všichni kolem něho měli jeho otcovskou linii a měl by vám ve svém zájmu matky této linie darovat A pokud to je jen běžný chovatel tak mu zase tak moc nevěř že ti prodává F1 ale zřejmě jde jen o její potomstvo

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Co rozchovávat?
> Datum: 19.4.2007 13:08:29
> ----------------------------------------
> Včelařím teprve osm let. První rok jsem začínal s 2 oddělky a pak jsem
> získal i nějaké roje. Před 4 roky jsem se konečně odhodlal k vlastnímu
> chovu a to od zakoupených matek F2 od chovatele z naší organizace a pak z
> od něj kupovaných matečníků. Dnes již mám (cca 25 včelstev) vše již osazeno
> těmito dcerymi (ve 2 mám vždy koupené F2 od kterých beru plemenivo).
> S chovatelem jsem se dohodl, že si od něj letos koupím již plemenivo od
> jeho F1 (1 zakladený rámek), ale stojím před dilematem co bude lepší:
> - použít toto plemenivo od F1 nebo
> - mám již druhým rokem cca 4 včelstva (matky jdou letos do 3 roku života),
> jež měli loni přes 80 kg (ostatní byly mezi 30 - 70 kg) a jsou i letos na
> jaře nejsilnější ze všech (před 14 dny již měly 2,5 tach. nástavku včel a 1
> nástavek plodu - ostatní měli 1,5 - 2 nástavky včel a plod nebyl od stěny
> ke stěně)a tedy rozchovávat tyto?
> Dělat to 1/2 na 1/2 se mi moc nechce - stejně se mi to pak pomíchá, že to
> nesvedu vyhodnotit.
> Jak by jste se zachovalí Vy?
>
>
>

Ono to není tak jednoduché
V prvé řadě musíš vědět Matka čisté linie A + Trubec jiné čisté linie B = se rovná Matka meziliniového křížení a označuje se F1 TO ZNAMENÁ ,že je to první generace po křížení Tato generace se vyznačuje větší vitalitou a větší užitkovostí ,Její potomstvo je však velmi nestabilní. Překřížením matky F1 trubcem původní linie linie B dostaneme Potomstvo F2 Což znamená druhou generaci po křížení Tato generace je již stabilnější. A tak se postupně pokračuje až dosjde k ustálení vlastností a vznikne nová linie To však u včel vyžaduje inseminaci Při volném páření matek F1 dochází k rozpadu na původní linie A a B v poměru 1 : 1. U F2 je to lepší v poměru AA - B Je to základní model šlechtění a platí všeobecně U včel z volného páření je to ještě komplikováno větším počtem trubců (otců).

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Bodavost a nervozita veel
> Datum: 19.4.2007 11:46:59
> ----------------------------------------
> Mám inseminované matky a F1 a letos při první prohlídce jsem dostal taky
> několik žihadel. Útočily dost a většinou do jednoho místa. Takhle je
> neznám. Při dalším nasazování nástavků už se to podstatně změnilo. Jen
> několik včel poletovalo kolem hlavy a otravovaly. To ještě trvá. Myslím, že
> letos po zimě zůstalo víc starých včel a ty jsou vždy agresivnější. Při
> postupné výměně za nové se to už zlepšuje.
> Tonda
>
> >Nevím, ale napadlo mě, že jsou letos včely bodavé skoro jako jiné roky po
> ukončení snůšky. Nebude to tím, že dík netradičnímu průběhu zimy byl
> nepoměr
> mezi množstvím včel a vydatností snůškových zdrojů - tedy obdobná situace?
> Pokud ano, mělo by se to již tyto dny zlepšit.
>
>
>

Včelařím teprve osm let. První rok jsem začínal s 2 oddělky a pak jsem získal i nějaké roje. Před 4 roky jsem se konečně odhodlal k vlastnímu chovu a to od zakoupených matek F2 od chovatele z naší organizace a pak z od něj kupovaných matečníků. Dnes již mám (cca 25 včelstev) vše již osazeno těmito dcerymi (ve 2 mám vždy koupené F2 od kterých beru plemenivo).
S chovatelem jsem se dohodl, že si od něj letos koupím již plemenivo od jeho F1 (1 zakladený rámek), ale stojím před dilematem co bude lepší:
- použít toto plemenivo od F1 nebo
- mám již druhým rokem cca 4 včelstva (matky jdou letos do 3 roku života), jež měli loni přes 80 kg (ostatní byly mezi 30 - 70 kg) a jsou i letos na jaře nejsilnější ze všech (před 14 dny již měly 2,5 tach. nástavku včel a 1 nástavek plodu - ostatní měli 1,5 - 2 nástavky včel a plod nebyl od stěny ke stěně)a tedy rozchovávat tyto?
Dělat to 1/2 na 1/2 se mi moc nechce - stejně se mi to pak pomíchá, že to nesvedu vyhodnotit.
Jak by jste se zachovalí Vy?

Mám inseminované matky a F1 a letos při první prohlídce jsem dostal taky několik žihadel. Útočily dost a většinou do jednoho místa. Takhle je neznám. Při dalším nasazování nástavků už se to podstatně změnilo. Jen několik včel poletovalo kolem hlavy a otravovaly. To ještě trvá. Myslím, že letos po zimě zůstalo víc starých včel a ty jsou vždy agresivnější. Při postupné výměně za nové se to už zlepšuje.
Tonda

>Nevím, ale napadlo mě, že jsou letos včely bodavé skoro jako jiné roky po
ukončení snůšky. Nebude to tím, že dík netradičnímu průběhu zimy byl nepoměr
mezi množstvím včel a vydatností snůškových zdrojů - tedy obdobná situace?
Pokud ano, mělo by se to již tyto dny zlepšit.

Nevím, ale napadlo mě, že jsou letos včely bodavé skoro jako jiné roky po
ukončení snůšky. Nebude to tím, že dík netradičnímu průběhu zimy byl nepoměr
mezi množstvím včel a vydatností snůškových zdrojů - tedy obdobná situace?
Pokud ano, mělo by se to již tyto dny zlepšit.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 19, 2007 9:44 AM
Subject: Bodavost a nervozita veel


> Třeba ta bodavost a nervozita včel souvisí s tím el.mag.smogem....mobily
> apod. viz článek v nedávné minulosti a dokonce se možná doslechly i o
> chystaném radaru...:-)))
>
>