78506
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233) (23236) (23243) (23245)
>Vycházím samozřejmě ale z mého úsudku a podle sebe.<
Pro ostatní ... ta stovka včelstev je jakýsi minimální odrazový bod a jsem už hodně za ním. Jde jen o cifru, která se dobře přepočítává a není už tak ovlivněna malovčelařskými elementy.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23246
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233) (23236) (23243)
Karel:
>max 2 hodiny na včelstvo a rok (vlastní ošetřování, ne chov matek, ne příprava rámků a vytáčení, ne léčení)<
.....
Tak to se mi zdá hodně při mé, jak říkáš "metodice". Ale když přičteš vedle toho, co je v závorce dopravu, starost o vosk a v neposlední řadě starost o papírování, tak mi to dělá sumasumárum při sto včelstvech minimálně 1000 hodin/rok. To znamená, že to je menší aktivní šestina času člověka/rok při odečtu 8 hodin spánku/den. (rok = 8760 h)
Vycházím samozřejmě ale z mého úsudku a podle sebe. Musel by jsi ještě hodně asi nějakého času/rok přidat během prvních 4-6 let. Usuzuji, že při té 100-ce až dvounásobek než se to naučíš a pochopíš jak ho ušetřit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23245
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (88.103.157.154) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233) (23236)
A jestli chceš zvýšit své výnosy a nepomáhají Ti moudré rady ze seminárních nebo podobných slezin, měl by jsi se zamyslet a najít nějakého ochotného, velkého a hlavně dlouhodobého velkovčelaře. Ty by jsi neřekl, kolik se dá podle rukou mnohé okoukat a potom přenést na svůj malochov.
.......
Určitě to někdy udělám. Ale přesto řeknu svůj cíl v tom co hledám:
max 2 hodiny na včelstvo a rok (vlastní ošetřování, ne chov matek, ne příprava rámků a vytáčení, ne léčení) a výnosy v dlouhodobém průměru 30-50 bez kočování a bez řepky v doletu. (jasný to je relativní -každý má jiné podmínky)
Roje do 1 na 20 včelstev.
A mám dojem, že tohle dost metodik eliminuje. A spíš to bude o chovném materiálu.
Letos mi to zatém vychází. Aby to vydrželo. :-))
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23243
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepa (90.176.2.8) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233)
Pp. Špaček Halada to dělají tím způsobem, že volají na své výkupny kolik je medu a kolik toho vozí včelaří. Když je toho hodně, provedou stop stav a cenu úpravují, samozřejmě, že směrem dole. Pro oba tyto pány jsem v minulosti med výkupoval a mám s tím své zkušeností. Že se uvádí na druhou stranu hlášení množství medu, toje pravda, ale kdo uvádí všechen med. Neznám včelaře, který by uvedl skutečnost. Domnívám se, že výkup medu v ČR pro oba je formální. Když ho nemají, dovezou ho za hubičku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23242
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232) (23233)
Karel:
>Naopak, když mi začne někdo radit a nedostanu z něho čísla, kolik mu ty jeho rady dávají za výnos v kolika včelstvech, může se jít bodnout. Jak mám vědět, jestli ty rady povedou ke zlepšení mých výnosů, nebo se srovnám dolů na jeho výnosy. Rád bych se učil od lepších. <
....
Karle a ostatním. Porovnávání včelstev a jejich medných výnosů je v podstatě kničemu, jestli čekáš na nějaký svůj "chovatelský upgrade".
Záleží vždy a jen mimo jiné hlavně na snůškových poměrech daného stanoviště. Každý malovčelař by měl porovnávat hlavně stanoviště.
A jestli chceš zvýšit své výnosy a nepomáhají Ti moudré rady ze seminárních nebo podobných slezin, měl by jsi se zamyslet a najít nějakého ochotného, velkého a hlavně dlouhodobého velkovčelaře. Ty by jsi neřekl, kolik se dá podle rukou mnohé okoukat a potom přenést na svůj malochov.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23236
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229)
Sroll Josef:
> Nejsem šmelinář s medem, ale poctivý producent a prodávám jen to, co vyprodukuji. <
......
To snad není možný ...
Měl by jste se asi zamyslet, co znamená šmelina a šmelinář a zboží a obchodník. Každý je vlastně ve včelařství kdo prodá byť jen kilo medu, a je jedno zakolik, obchodník. Konkurujeme si navzájem a nebudu nikdy souhlasit s tím, že ne. Jestli Vám nabízím med, je samozřejmostí, že jako při překupu by byl nutný u Vás živnosťák.
Definujte šmelinu a šmelinářství jak ho vidíte? Šmelit nemá snad už nikdo zapotřebí v dnešní době. A na obchodování nic není, tedy jestli přiznáváte a odvádíte daně jak máte.
Děkuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23235
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.56) --- 12. 6. 2007
Re: Melecitoza (23198)
upozrnění pro včelaře v okolí Hluboké nad Vltavou,Ć.Budějovic,Týn nad Vltavou na výskyt melecitózní snůšky. Vprůběhu tří týdnů přírůstek na váze v až15kg.Med se matně leskne,někde tuhne při ochutnání pocíte v ústech krupičkovanou hrubost drobných krystalků.Na nic nečekejte a v rámci možností začněte s vytáčením,pokud to jde.P.S.Zkrystalizuje velmi rychle,jsou zaneseny i stavební rámky.Hodhě štěstí Petr
......
Soused prý už taky nějaké plásty nevytočil. Podkrkonoší!
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23234
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.56) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229) (23232)
Osobně se domnívám, že zveřejňovat množství vytočeného medu je stejné, jak zveřejnit stáv svého účtu v bance !!!
---------
V tom případě je divné, že ČSV na druhé straně žádostí o dotace si nechává vyplňovat statistiku (a nejen medné produkce) a tu zveřejňuje. :-(
Pokud někdo včelaří pro prachy, tak ať si to tají (jako GP, je to byznys a je to OK). Co se mě týká, je to hobby a rád si porovnám úspěšnost své práce, metodiky atd. s ostatními.
Naopak, když mi začne někdo radit a nedostanu z něho čísla, kolik mu ty jeho rady dávají za výnos v kolika včelstvech, může se jít bodnout. Jak mám vědět, jestli ty rady povedou ke zlepšení mých výnosů, nebo se srovnám dolů na jeho výnosy. Rád bych se učil od lepších.
Myslím, že pánové Halda a Špaček, či další jsou v oboru dostatečně dlouho, aby si dokázaly odhadnout jaký rok asi je. A pokud ne, tak z oboru velmi rychle vypadnou.
Na druhou stranu si myslím, že na strategii výkupních cen nemá vliv ani tak výnos medu, jako ochota včelařů jej za nějakou cenu prodávat.
Prostě si spočtu, jaká cena by se mi líbila, odečtu výdělek výkupců a vylepím ji na vrata. A dokud mi tam budou lidi nosit konve, dobře. Pokud přestanou a mám nasmlouvané dodávky, budu to muset nějak řešit. Třeba začnu šířit paniku. Viz některé příspěvky zde na konferenci. Podle mě měly tento účel. Je to prostě fakt, určité skupině zaangažované na výkupu medu vyhovuje naprostá negramotnost a neinformovanost včelařů. A naprostá nečinnost ČSV v této oblasti je podle mě důsledkem propojení. Viz v minulém MV zpráva o Maďarsku. Tam prý každý předseda ZO vykupuje med. :-)
Není nad dědu, který donese konve a je rád, že je zdravý. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23233
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J.Šefčík (90.176.2.8) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled - množství medu (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23229)
Děláme obrovskou hloupost, že píšeme kolik máme medu atd. a mnohdy to není pravdou. Nějak po roce 1990 jsem měl exkurzy německých včelařů a ani na třetí dotaz jsem se nedověděl, že kolik mají medu. Mluvili pouze o ceně za kolik ho prodájí. Také jsem se přesvědčil v Řecku u včeláře na stánku, který mi také neuvedl jaké množství medu, tedy průměr ze včelstva má. Český včelář je pravý opak. Točí "metráky" /i když mnohdy to není pravdou/ a ještě o tom všude mluví, zveřejňuje to v časopisech a také na těchto stránkách VN. Přátelé, čtou to také ti, kteří ten med od nás se snaží koupit a pak se nedívme tomu, že jsou ceny takové, jaké jsou. Osobně se domnívám, že zveřejňovat množství vytočeného medu je stejné, jak zveřejnit stáv svého účtu v bance !!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23232
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 12. 6. 2007
Jak pokračuje snůška?
Způsob letošního léta se mi zdá podivný.V loni o tomhle čase jsem se chystal ke druhému vytáčení medu-tmavého.Letos kontrolou včelstev o víkendu sice medníky zaplněné ze dvou třetin medovicovým medem,ovšem ostatní dva nástavky se zbytky pylu a vybíhajího plodu,matky plodují minimálně,po medu ani památky.V loni i plodové plásty zanesené medem.Včelařím v n.v.480 m Beskydy.Je situace podobná i jinde?Víťa
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23231
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 12. 6. 2007
RE: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171)
Již řadu let prodávám svých pár metráčků medu za 90,-Kč/kg. Vzhledem k pokračující inflaci asi to letos zaokrouhlím na kilo za kilo. Nejsem šmelinář s medem, ale poctivý producent a prodávám jen to, co vyprodukuji. Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Gustimilián Pazderka Sent: Friday, June 08, 2007 5:10 PM To: Včelařský mailing list Subject: Re: Cenovy prehled
vsusický: >Pak mi nějak uniká Vaše kalkulace a prodej konečnému spotřebiteli >55,-/kg s tvrzením, že vycházíte ze situace na trhu. < ... Pane vsusicky. Není problém aby jste tady nevířil skvělými čísly, se domluvil se semnou natom, aby jste zapracoval na tom mým denním dlouhodobém limitu 35 kg prodaného medu, nad kterým když ho překročím, něco udělám s cenou za kilo. Jestli jste opravdu tak úspěšný, proč to nerozjedete ve velkém? Objednejte si ode mě alespoň 3 tuny medu a jste podle Vašich kalkulací v balíku. Kolik toho prosímVás za těch 90.- - 120,- prodáte za rok?? To je podstatné vedle nějakých cifer za jednotku!! Děkuji za odpověď. Také nabídka platí pro ostatní se skvělou cenou kolem 100. Neprodukujte med. Mějte pár včelstev a prodávejte. Ceny jsou příznivé pro kšeft a ne pro chov. Má cena je a bude dlouho 55,-/ Kg medu. Minimální odběr je sud plus jeho cena, plus doprava, když si nedojedete.
..
Také mi Karle uniká jestli vedle těch cen, také registruješ OBJEM KOLIK ZA CENU/ROK kterou ti popř. někdo. odpoví.
Znám ceny okolo 250,- Kč/Kg medu od včelařů, ale taková čísla v průměru odbytu pár kil ročně a akoráte zničí Tvou snahu o nějaké informační podání k tématu. Je tak objektivní tvůj článek a informuje o tomto?
Pěknej den. _gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23229
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220) (23222) (23225) (23227)
Na takové mlaďušky pamatuji, kdysi u mně občas byly k vidění u včelstev spíše s tmavými chlupatými včelami. Ale je to už hodně dlouho, co vymizely. Hodně chlupaté by měly být kavkazské rasy včel nebo možná i karpatské. Příměs karpatské rasy má tuším Vučko, snad to je ono.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, June 12, 2007 9:19 AM Subject: Re: Matky vs matecniky
> Radim Polášek: > Takže jedny včely byly skoro zluté > jako vosy, jedny černé, jedny chlupaté, jedny holé. > .... > To mě připomělo jednu záhadu, co jsem si nechával na zimu. :-) > V loni jsem si všiml, že se mi při proletech u některých včelstev objevují > mladušky, co měly úplně bílé(šedé) chloupky. Když se vracely, vypdalo to, > že někdo někde pomoučil roj a zjišťuje odkud vyletěl. > Poptáváním jsem zjistil v okolí víc včelařů, co to u svých včel > pozorovali. Z toho usuzuji, že si někdo někde NĚCO choval v dostatečném > množství, nebo měl hodně trubců. > Neznáte nějaký chov, kde se u mladušek objevuje hustý šedivý "kožíšek"? > Nebo to byla nějaká místní mutace?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23228
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.56) --- 12. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220) (23222) (23225)
Radim Polášek:
Takže jedny včely byly skoro zluté
jako vosy, jedny černé, jedny chlupaté, jedny holé.
.....
To mě připomělo jednu záhadu, co jsem si nechával na zimu. :-)
V loni jsem si všiml, že se mi při proletech u některých včelstev objevují mladušky, co měly úplně bílé(šedé) chloupky. Když se vracely, vypdalo to, že někdo někde pomoučil roj a zjišťuje odkud vyletěl.
Poptáváním jsem zjistil v okolí víc včelařů, co to u svých včel pozorovali. Z toho usuzuji, že si někdo někde NĚCO choval v dostatečném množství, nebo měl hodně trubců.
Neznáte nějaký chov, kde se u mladušek objevuje hustý šedivý "kožíšek"? Nebo to byla nějaká místní mutace?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23227
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Prostý Jan (88.100.95.205) --- 12. 6. 2007
Re: Matky , matecniky - zbytečné obavy (23208) (23213) (23219) (23220) (23221)
Naprosto souhlasím s př.Ševčíkem,dnes jsme na tom lépe než Rakušáci,od kterých jsme se učili a kupovali plemenný materiál krańského plemene a je třeba dodat,že jsme byli spokojeni,Troisek,Singer,Peček,24 a pod.
Ještě poznámka k chovu, pokud má včelař počet včelstev které chová řekněme do 10-12,pak je nejlepší si každoročně koupit několik matek z uznaných chovů.Na tom neprodělá.
Pokud má včelař větší počet včelstev,řekněme 30 - 50 ,pak
stačí úplně jeho vlastní chov matek od těch nejlepších včelstev,které on zná nejlépe a taky si myslím,že se to v praxi takto děje.Neustálý výběr,t.j.likvidace těch podprůměrných je naprostou nutností.Jak psal jeden přítel - od jedněch jsem točil 2x a od druhých ani jednou,nu to je nad slunce jasné co s tím.Je to jako se zahradníkem,který pokud byl mlád a mohl,obdělával svoji zahradu a dělala mu radost a výnos.Když sestárl,nemohl ji tak obdělávat jako za
mlada,zahrada spustla,zarostla trávou vysokou,náletovými stromy a křovinami.Tak je to i se včelami,musí se taky neustále pěstovat,nevhodné bez milosti odstraňovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23226
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220) (23222)
Tehdy byl u nás ještě mix původní černé místní včely s krańkami, vlaškami a soudě podle divokosti možná ještě s nějakými geny kyperských včel, které zkoušeli dovážet tuším okolo roku 1850. Takže jedny včely byly skoro zluté jako vosy, jedny černé, jedny chlupaté, jedny holé. Jedny plodovaly na 5 plástech od loučky k loučce, jedny plodovaly po dvou třech dm2 na všech rámcích v plodišti. Jedny zimovaly v zimě v malém počtu, téměř bez mrtvolek a na jaře se rychle rozvíjely, jedny plodovaly na podzim a v zimě vždy, jak teplota vystoupila na pár dnů nad nulou. Dneska už mohou být takové velké rozdíly k vidění jen teoreticky tam, kde velký včelař v okolí nebo všichni včelaři nekupovali nejméně 20 let matky a rozmnožovali každý úl jako samostatnou linii, respektive nestarali se o chov matek a nechali to přírodě, takže asi prakticky nikde. Typoval bych tedy na nekvalitní matku nebo na nějakou chybu v ošetřování včelstev, ne na genetické rozdíly.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, June 12, 2007 7:54 AM Subject: Re: Matky vs matecniky
> Před 25 lety jsem začínal s více než 30 včelstvy a můžu potvrdit, že každé > bylo jiné, individuální. Když porovnám třeba rozdílné typy zimy, tak jednu > zimu dobře přezimovaly jedny, druhé špatně, druhou z hlediska počasí > odlišnou zimu zas jiné přežily dobře a jiné špatně, jedny byly nejlepší na > květové rané snůšce, jiné byly dobré na pozdní medovicové..
nad timto jsem zrovna nedavno premyslel :-)) uz druhou sezonu pozoruju velke rozdily mezi jednotlivymi vcelstvy, rikam si ze vsechno nemuze byt jen moje chyba, protoze mam treba jedny, ktere jsem uz tocil 2x (daly minimalne 20kg) a pritom se dokazaly i vyrojit. Pak mam take druhy extrem, jeste jsem jim nic neodebral nebot temer nic nemaji :-)
Tak snad bude vymena matek v tomto pripade prospesna??
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23225
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Matky , matecniky - zbytečné obavy (23208) (23213) (23219) (23220) (23221)
No včely jsou dneska vyšlechtěny na mnohem vyšší výkon než byly dříve, stejnorodost včelstev umožňuje dělat zásahy prakticky ve stejnou dobu ve všech úlech, tím je chov více včelstev i racionálnější. Jenže se nemůžu zbavit dojmu, že kdyby se varaóza objevila u nás o takových 50 let dříve, kdy včelstva byla vesměs různorodí bastardi, možná by se projevila jen několikaletým úbytkem v těch chovech, které by měly tu smůlu, že by se v nich chovaly včelstva na varaózu citlivé, zatímco v rámci oněch několik stovek tisíc různě bastardních včelstev chovaných na našem území by se velice brzo objevily varianty na varaózu tolerantní a ty by se rozšířily. Podobně tak kdybychom si neodbyli roztočíkovou nákazu v 30 a 40 letech, ale nyní, věřím tomu, že by roztočík nebyl úplně zničen, ale byli bychom odsouzeni léčit na roztočíka trvale stejně jako nyní musíme na varaózu taky už léčit trvale. Aspoň zatím konec preventivního léčení varaózy je v nedohlednu.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "J.efčík" <jsefcik/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, June 12, 2007 6:38 AM Subject: Re: Matky , matecniky - zbytečné obavy
> Na tento problém, který řešite by vám dokázal odpovědět ing. Veselý.Od > Rakušáků jsme se to učili, ale dnes jsme na tom mnohem lépe. Popisované > obavy jsou zcelá zbytečné. Je pravdou, že z otevřených matečníků a s > neoplzených matek, bude každá matka jiná. Těch základů, ze kterých se > provádí inseminace je hodně a opravdu nemusíte mít nikdo obavu s nějaké > bastardizace. Že jsou všechná včelstva stejná - mají stejné chování atd. je > to dáno neustálým výběrem. V chovech se provádí přísné hodnocení a pokud > některá insm. matka nesplňuje vše, vyřadí se z dalšího chovu, ale nejen v > konkrétním chovu, ale ve všech do budoucna její příbuzenský vztah. Nebojte > se na své stanoviště přidat i několik sester matky, kterou dostanete z > chovu. Za dva roky jí vyměníte.I když z těchto matek budete chovat /lze > ještě první generací/, je tam otázka trubců a doopravdy problém nemůže > nastat. Trubec nemá otce, ale má až dědu. Takže kupijte bez obav matky z > chovů. Jelikož na matky jsou dotace, prodávají se za rozumnou cenu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23224
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaromir Cerny (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23173) (23181) (23203) (23206) (23207) (23214)
Datum odeslání: Mon, 11 Jun 2007 16:16:45 +0200 Od: "Pavel" <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Věc: Re: Cenovy prehled Odpověď kam: vcely/=/v.or.cz <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=unsubscribe> <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=subscribe>
[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]
Chtěl bych upozornit, že (tržní) cena medu bude stagnovat nebo klesat z následujích důvodů.
1. Stoupající kurz koruny. Ve světě se obchoduje s medem za USD. Před 10 lety byl kurz kolem 40 Kč za 1 USD. Nyní to je kolem 21 Kč. Zhruba řečeno, pokud někdo dostával před 10 lety za 1 kg 40 Kč (1 USD), nyní dostává taky 40 Kč, ale už 2 USD. (Cenu 40 Kč jsem použil pro zjednodušení výpočtu a cenou, která je mezi výkupní cenou a cenou ze dvora.)
2. Jsme v zemi kde je dlouhodobě přebytek medu a med se od nás exportuje. Tzn. tuzemský trh nelze srovnávat s Německem nebo Rakouskem, kde je situace obrácená, jedná se o čisté inportéry medu. Také srovnávání s jinými zeměmi (Španějsko, Řecko, Švédsko, Dánsko ... jsou úplně mimo kvůli dotacím a jiným podmínkám.
3. S rozšiřováním EU a hlavně s rostucí možností exportovat med z Ukrajiny bude tlak na snižování ceny.
Je to neradostné, ale jakékoli domluvy typu: "Budeme prodávat minimálně za xxx Kč." jsou předem určeny k neúspěchu. Vnější okolnosti ceně nepřejí a nebudou přát.
________ Information from NOD32 ________ This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server. http://www.nod32.com
Pratele, prodavejte podle mista spotreby. Rozhoduje cena v maloobchode. Pokud budete obchodovat pres prostrednika, pak musi byt sance pro oba. Nejlepsi bude vytvorit vlastni a nezavislou prodejni a odbytovou sit?
Zdravi J. Cerny
________ Information from NOD32 ________ This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server. http://www.nod32.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23223
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219) (23220)
> Před 25 lety jsem začínal s více než 30 včelstvy a můžu potvrdit, že každé > bylo jiné, individuální. Když porovnám třeba rozdílné typy zimy, tak jednu > zimu dobře přezimovaly jedny, druhé špatně, druhou z hlediska počasí > odlišnou zimu zas jiné přežily dobře a jiné špatně, jedny byly nejlepší na > květové rané snůšce, jiné byly dobré na pozdní medovicové..
nad timto jsem zrovna nedavno premyslel :-)) uz druhou sezonu pozoruju velke rozdily mezi jednotlivymi vcelstvy, rikam si ze vsechno nemuze byt jen moje chyba, protoze mam treba jedny, ktere jsem uz tocil 2x (daly minimalne 20kg) a pritom se dokazaly i vyrojit. Pak mam take druhy extrem, jeste jsem jim nic neodebral nebot temer nic nemaji :-)
Tak snad bude vymena matek v tomto pripade prospesna??
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23222
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J.Šefčík (90.176.2.8) --- 12. 6. 2007
Re: Matky , matecniky - zbytečné obavy (23208) (23213) (23219) (23220)
Na tento problém, který řešite by vám dokázal odpovědět ing. Veselý.Od Rakušáků jsme se to učili, ale dnes jsme na tom mnohem lépe. Popisované obavy jsou zcelá zbytečné. Je pravdou, že z otevřených matečníků a s neoplzených matek, bude každá matka jiná. Těch základů, ze kterých se provádí inseminace je hodně a opravdu nemusíte mít nikdo obavu s nějaké bastardizace. Že jsou všechná včelstva stejná - mají stejné chování atd. je to dáno neustálým výběrem. V chovech se provádí přísné hodnocení a pokud některá insm. matka nesplňuje vše, vyřadí se z dalšího chovu, ale nejen v konkrétním chovu, ale ve všech do budoucna její příbuzenský vztah. Nebojte se na své stanoviště přidat i několik sester matky, kterou dostanete z chovu. Za dva roky jí vyměníte.I když z těchto matek budete chovat /lze ještě první generací/, je tam otázka trubců a doopravdy problém nemůže nastat. Trubec nemá otce, ale má až dědu. Takže kupijte bez obav matky z chovů. Jelikož na matky jsou dotace, prodávají se za rozumnou cenu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23221
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213) (23219)
Před 25 lety jsem začínal s více než 30 včelstvy a můžu potvrdit, že každé bylo jiné, individuální. Když porovnám třeba rozdílné typy zimy, tak jednu zimu dobře přezimovaly jedny, druhé špatně, druhou z hlediska počasí odlišnou zimu zas jiné přežily dobře a jiné špatně, jedny byly nejlepší na květové rané snůšce, jiné byly dobré na pozdní medovicové.. Když porovnám dneska těch cca 10 včelstev, co mám, tak kdybych tehdy z těch 30 včelstev vybral dvě nejpodobnější, tak by se lišily více než kolik se liší moje včelstva dohromady. Jako by ty dnešní včelstva byly naklonované..... A vlastně když to vezmu, že původní místní linie včel u nás v České republice zanikly a na celém území žije a rozchovává se jen 3 - 6 základních chovatelských linií kraňky, tak tomu tak defakto je.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, June 11, 2007 9:03 PM Subject: Re: Matky vs matecniky
Podle posledních výzkumů se již na našem území údajně již ani jiná než kraňka nevyskytuje
Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23220
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208) (23213)
Podle posledních výzkumů se již na našem území údajně již ani jiná než kraňka nevyskytuje
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Prost? Jan <pros.jan/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Matky vs matecniky > Datum: 11.6.2007 14:54:49 > ---------------------------------------- > Souhlasím plně s Františkem R. Tato metoda výměny matek pomocí matečníků je > vynikající z těchto důvodů: > je nejlevnější,spolehlivá,pokud se na ni včelstvo připraví. > Jak známo,mladou matku oplozuje 8 - 10 trubců.Za posledních 50 let je > pokryta populace včel / až na malé výjimky / na našem území převážně > krańským plemenem díky > cílevědomého šlechtění a propagace.Tedy trubci jsou díky > tomu dnes všude kraňského plemene.Tedy žádné obavy,ať si říká kdo chce co > chce,mladá matka dědí po své matce 80% > vlastností a po otcích / trubcích 8 - 10 /těch zbývajících > 20 % /,čili teoreticky zanedbatelné množství.Jen tak dál > pokračujte a budete mi dávat za 2 - 3 roky za pravdu. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23219
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 6. 2007
RE: Matky vs matecniky (23208) (23210) (23211)
Kdyby to st ěmi trubci bylo tak jak říkáš bylo by to špatně. Příbuzenským křížením by se dosáhlo imbrídingového efektu a tím pádem právě ke zhoršení vlastností chovu . Matka příroda ve své moudrosti však zařídila , že matky jsou oplozovány několika trubci a tak zajišťuje ABY SE TO NESTALO Můžeš tomu právě zabránit tím že budeš chovný materiál objednávat pokaždé od jiného chovatele a mícháním jiných kmenů právě dosáhneš hybridního efektu který naopak vlastnosti zlepšuje ale jen v první F1 nanejvýš v druhé generaci F2 Laicky se to označuje jako oživení krve.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: RE: Matky vs matecniky > Datum: 11.6.2007 14:36:04 > ---------------------------------------- > > > > > V podstate jsi si odpovedel sam. Vymena matky pomoci otevreneho matecniku je > > nejlevnejsi a v podstate nejzarucenejsi metoda jak "ozdravit" svuj chov. V > > nekterych pripadech pri agresivite vcel dokonce jediny, kdyz nechceme > > vcelstvo likvidovat. Pokud provadis vymeny matek touto metodou pravidelne > > mas jiz i sve tubce stejne linie a zaruka dobrych vlastnoti je zarucena. > > Vymena oplozenou ci neoplozenou matkou je nesrovnatelne slozitejsi s > > procentuelne nizsim vysledkem. > > Hezky den Frantisek. > > > jeste bych se zeptal na prakticky postup. Odstranim matku a vlozim matecnik. Je > tam nutna nejaka casova prodleva aby neublizily matecniku? A ten matecnik je > matecnik hned pred vylihnutim nebo nekdy okolo zavickovani kdy se s nimi muze > manipulovat? > > A uplne na zaver: do kdy je mozne menit matky, aby vubec byla moznost uspechu? > > Diky > > T.H. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23218
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.60) --- 11. 6. 2007
Re: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23173) (23181) (23203) (23206) (23207) (23214)
Je to neradostné, ale jakékoli domluvy typu: "Budeme prodávat minimálně za xxx Kč." jsou předem určeny k neúspěchu. Vnější okolnosti ceně nepřejí a nebudou přát.
.....
Pokud bude tvrzení doplněno na "prodávat DO VÝKUPU minimálně za" tak s ním plně souhlasím.
V opačném případě se směšují dva trhy:
- vstup do velkoobchodního - výkup
- maloobchod - výstup z velkoobchodního
A mezi těmito dvěma cenovými hladinami je značný rozdíl.
Na vykoupení medu, úpravu, zabalení, rozvoz a marže obchodů/řetězců - odhaduji, že se výkupní cena nezvyšuje o procenta ale musí se násobit.
Porovnejte si ceny na pultech obchodů.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23217
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 11. 6. 2007
Re: Matky a matecniky vs trubci (23208) (23213)
Prostý Jan:
>Tedy žádné obavy,ať si říká kdo chce co chce,mladá matka dědí po své matce 80%
vlastností a po otcích / trubcích 8 - 10 /těch zbývajících
20 % /,čili teoreticky zanedbatelné množství.<
......
Z jakých pramenů vycházíte ohledně těch procent?
Já k tomuto tématu mohu říci, že otevřené matečníky jsou použitelné především ve velkochovech a matky jsou v podstatě více nákladné.
Možná by bylo zajímavé přidat do nadpisu třetí versus, protože je dle mého názoru absolutně nelogické, v dnešních poměrech nepodporovat především chov kvalitních plemenných trubců. Jde právě a jen o soubor vlastností v matčině semenném váčku, v kterém se tyto vlastnosti přenáší do budoucího plodu. A tím je myšlen vliv 50% a více procentní v celkovém pojetí. Tz. že matky jsou u mě (doufám že i u jiných) brány především jen jako nositely a trubci významnými nadpolovičními dárci genetických informací ze souborů včelích stanovišť dané lokality. Tz, že vliv je u přidaných matečníků vždy minimální, jestli v dané lokalitě budou převažovat nevhodní a neplemenní trubci.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23216
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel (81.19.47.102) --- 11. 6. 2007
Re: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23173) (23181) (23203) (23206) (23207)
Chtěl bych upozornit, že (tržní) cena medu bude stagnovat nebo klesat z následujích důvodů.
1. Stoupající kurz koruny. Ve světě se obchoduje s medem za USD. Před 10 lety byl kurz kolem 40 Kč za 1 USD. Nyní to je kolem 21 Kč. Zhruba řečeno, pokud někdo dostával před 10 lety za 1 kg 40 Kč (1 USD), nyní dostává taky 40 Kč, ale už 2 USD. (Cenu 40 Kč jsem použil pro zjednodušení výpočtu a cenou, která je mezi výkupní cenou a cenou ze dvora.)
2. Jsme v zemi kde je dlouhodobě přebytek medu a med se od nás exportuje. Tzn. tuzemský trh nelze srovnávat s Německem nebo Rakouskem, kde je situace obrácená, jedná se o čisté inportéry medu. Také srovnávání s jinými zeměmi (Španějsko, Řecko, Švédsko, Dánsko ... jsou úplně mimo kvůli dotacím a jiným podmínkám.
3. S rozšiřováním EU a hlavně s rostucí možností exportovat med z Ukrajiny bude tlak na snižování ceny.
Je to neradostné, ale jakékoli domluvy typu: "Budeme prodávat minimálně za xxx Kč." jsou předem určeny k neúspěchu. Vnější okolnosti ceně nepřejí a nebudou přát.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23214
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Prostý Jan (88.100.95.205) --- 11. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208)
Souhlasím plně s Františkem R. Tato metoda výměny matek pomocí matečníků je vynikající z těchto důvodů:
je nejlevnější,spolehlivá,pokud se na ni včelstvo připraví.
Jak známo,mladou matku oplozuje 8 - 10 trubců.Za posledních 50 let je pokryta populace včel / až na malé výjimky / na našem území převážně krańským plemenem díky
cílevědomého šlechtění a propagace.Tedy trubci jsou díky
tomu dnes všude kraňského plemene.Tedy žádné obavy,ať si říká kdo chce co chce,mladá matka dědí po své matce 80%
vlastností a po otcích / trubcích 8 - 10 /těch zbývajících
20 % /,čili teoreticky zanedbatelné množství.Jen tak dál
pokračujte a budete mi dávat za 2 - 3 roky za pravdu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23213
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 6. 2007
Re: Matky vs matecniky (23208)
Protože matka je většinou kupovaná jen neprodukční mezistupeň, produkční jsou až její dcery. A protože je chybné koupit matku a okamžitě od ní odchované matky dát do všech včelstev. Potom budou sice všechny včelstva teoreticky stejně výkonné, to je obvykle výkonnější než předchozí řekněme neznámí kříženci, ale všechna včelstva na stanovišti budou vzájemně geneticky velice blízko a to je špatně pro budoucnost. Správný postup je na stanovišti vyměnit tak třetinu matek z těch horších včelstev za rok a to ještě raději chovanými ve více sériích, druhý rok další třetinu a další rok, jestli matka ještě vydrží a její dcery se osvědčí, tak zbytek. Potom vyjde pro včelaře třeba s 10 včelstvy odchované 3-4 matky za rok a to je z chovné matky strašně málo.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, June 11, 2007 12:46 PM Subject: Matky vs matecniky
> Rad bych se zeptal proc nekdo kupuje matecnik z dobreho chovu a ne matku??? > Je to jen otazka penez nebo je to spise v tom, ze je to jistejsi a > jednodussi nez menit matku? Nevim jestli mi tu neunika nejake elegatni > reseni i s tim vedomim, ze vylihla matka se pak spari uz ne s vylozene > chovnymi trubci. Pouzivate-li to nekdo muzete to prosim rozvest. > Mozna, ze jsou me myslenky zcestne ... > > Diky > T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23212
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 6. 2007
RE: Matky vs matecniky (23208) (23210)
> > V podstate jsi si odpovedel sam. Vymena matky pomoci otevreneho matecniku je > nejlevnejsi a v podstate nejzarucenejsi metoda jak "ozdravit" svuj chov. V > nekterych pripadech pri agresivite vcel dokonce jediny, kdyz nechceme > vcelstvo likvidovat. Pokud provadis vymeny matek touto metodou pravidelne > mas jiz i sve tubce stejne linie a zaruka dobrych vlastnoti je zarucena. > Vymena oplozenou ci neoplozenou matkou je nesrovnatelne slozitejsi s > procentuelne nizsim vysledkem. > Hezky den Frantisek.
jeste bych se zeptal na prakticky postup. Odstranim matku a vlozim matecnik. Je tam nutna nejaka casova prodleva aby neublizily matecniku? A ten matecnik je matecnik hned pred vylihnutim nebo nekdy okolo zavickovani kdy se s nimi muze manipulovat?
A uplne na zaver: do kdy je mozne menit matky, aby vubec byla moznost uspechu?
Diky
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23211
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 11. 6. 2007
RE: Matky vs matecniky (23208)
V podstate jsi si odpovedel sam. Vymena matky pomoci otevreneho matecniku je nejlevnejsi a v podstate nejzarucenejsi metoda jak "ozdravit" svuj chov. V nekterych pripadech pri agresivite vcel dokonce jediny, kdyz nechceme vcelstvo likvidovat. Pokud provadis vymeny matek touto metodou pravidelne mas jiz i sve tubce stejne linie a zaruka dobrych vlastnoti je zarucena. Vymena oplozenou ci neoplozenou matkou je nesrovnatelne slozitejsi s procentuelne nizsim vysledkem. Hezky den Frantisek.
>Rad bych se zeptal proc nekdo kupuje matecnik z dobreho chovu a ne matku??? >Je to jen otazka penez nebo je to spise v tom, ze je to jistejsi a >jednodussi nez menit matku? Nevim jestli mi tu neunika nejake elegatni >reseni i s tim vedomim, ze vylihla matka se pak spari uz ne s vylozene >chovnymi trubci. Pouzivate-li to nekdo muzete to prosim rozvest. >Mozna, ze jsou me myslenky zcestne ...
>Diky >T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23210
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaromir Cerny (e-mailem) --- 11. 6. 2007
Re: cena medu (23202)
Datum odeslání: Mon, 11 Jun 2007 10:46:05 +0200 Od: "P.K." <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Věc: cena medu Odpověď kam: vcely/=/v.or.cz <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=unsubscribe> <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=subscribe>
[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]
neprodávejte med za jednu cenu,ale v průměru za 100....
________ Information from NOD32 ________ This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server. http://www.nod32.com
Pratele, domnivam se, ze v argumentaci opomijime kvalitu. Med, predevsim od (malo)vcelaru, prodany v primerene kratke dobe po medobrani, ma pro zakazniky neoddiskutovatelne senzoricke vyhody, ktere nabidka v nakupnich centrech postrada!
Zdravi J. Cerny
________ Information from NOD32 ________ This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server. http://www.nod32.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23209
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- tomas (141.113.85.22) --- 11. 6. 2007
Matky vs matecniky
Rad bych se zeptal proc nekdo kupuje matecnik z dobreho chovu a ne matku???
Je to jen otazka penez nebo je to spise v tom, ze je to jistejsi a jednodussi nez menit matku? Nevim jestli mi tu neunika nejake elegatni reseni i s tim vedomim, ze vylihla matka se pak spari uz ne s vylozene chovnymi trubci. Pouzivate-li to nekdo muzete to prosim rozvest.
Mozna, ze jsou me myslenky zcestne ...
Diky
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23208
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel (e-mailem) --- 11. 6. 2007
RE: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23173) (23181) (23203) (23206)
K tomuto názoru se přikláním a přidám vlastní doporučení pro malovčelaře: Prodávám ve svém okolí kilo medu za 100,- Kč. Když se to někomu nelíbí, nepřesvědčuju ho. A na otázku, proč prodávám tak draho, odpovím:
1. cením si svou práci kolem včel 2. porovnej hodnotu kila medu s tím, co si za 100,- Kč koupíš 3. nechci kazit ceny velkovčelařům, kteří se prodejem medu živí.
Zdravím, Pavel
> A hobbysti alias malovcelari by meli prodavat minimalne za > 80Kc/kg, protoze jak tu odevsad zaznelo metrak dva se za tuto > cenu da prodat :-))
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23207
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 6. 2007
Re: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23173) (23181) (23203)
> Proč by neměl Leoš mít šanci na této konferenci uspět. > Pro mě byl jeho příspěvek velmi zajímavý. > Je to podle mě příspěvek z vlastní zkušenosti, který pomůže těm, kdo > podobné zkušenosti nemají, si utvořit vlastní názor a strategii, co od > včelaření očekávají, jak chtějí udat svůj med, kolik včelstev budou chtít > chovat. > Myslím, že právě je mnoho těch, kdo přesně nevědí, jak to dneska je.
Presne tak, take diky Leoši. Obcas mam take takove napady rozsirovat i kdyz poradne vcelarit neumim :-))
je to prostě podnikani jako každe jine (pokud to neni jen konicek) - bez předem promyšlen strategie podnikani, zvážení všech plusu a minusů to nejde. Navic jeste to nemame plne v rukach - myslim tim rozmary prirody.
A k tem cenam bych rekl je to, ze si myslim, ze krome velkovcelaru jsou potreba i ti hobby, protoze ty vcelky proste potrebujeme
A hobbysti alias malovcelari by meli prodavat minimalne za 80Kc/kg, protoze jak tu odevsad zaznelo metrak dva se za tuto cenu da prodat :-)) Dostaneme za svou praci zaplaceno minimalne jednou tolik nez ve vykupu, lze tudiz i neco investovat a zlepsit si tak zazemi a chov a je to i motivace pro priste, s tim, ze vime, ze ve velkem to neni prdel. Problemem je sice naplnit sklenice a prodat ale za dvojnasobnou az trinasobnou trzbu to stoji.
Take je otazka kolik casu si muze hobby vcelar dovolit investovat?? Vikendy, sem tam odpoledne. Na plny uvazek v pripade sikovnych rukou to take musi byt o necem jinem ...
Mejte se T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23206
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.60) --- 11. 6. 2007
Re: cenový přehled (23204)
.... asi výkupce medu pro stávající 2 monopoly,...
......
Každé tvrzení je dobré podrobit hlubšímu zkouomání.
Jedno z nich je : "Za špatnou situaci můžou u nás výkupní monopoly"
Pokud by tomu tak bylo, tak by včelaři z příhraničních oblastí jezdili prodávat med do zahraničí. Protože tak asi nečiní ani Gusta, tedy producent medu zřejmě v mnohatunových množstvích a sídlící zřejmě poblíž Rakouských hranic, tak z toho usuzuji, že:
- I jinde to obsadil Halada se Špačkem (pokud oni jsou myšlení těmi 2 monopoly)
- I v zahraničí se vykupuje med něco nad jedním Eurem. To by byl docela nový pohled na monopoly. (že by se tolik firme dokázalo tak dokonale domluvit).
Takže ví někdo o tom, že by v okolních státech někdo dostal za med podstatně víc jak u nás? A to myslím země s vyšší kupní silou a cenou práce.
Podle mě může situace u nás ovlivnit cenu v řádu jednotek, či mála desítek procent. Ale pokud to dobře chápu, vyhověla by cena aslepoň o 100% vyyší.A ještě by se našli stěžovatelé.
Myslím, že by hlasatelé monopolních teorií mohli tenhle rozpor vyvětlit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23205
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Krása Milan (88.100.95.205) --- 11. 6. 2007
cenový přehled
Špatně pochopeno Radkem,nemělo by mu to být za zlé.
Samozřejmě Leošovi držím oba dva palce,neb tak jako on,je
včelařů povícero,kteří rozšiřovali svoje stavy v dobré víře
že med uplatní na trhu za slušnou cenu.
Na jeho dovětek /Radka / bych chtěl říci,že je právě mnoho těch,kdo přesně vědí,jak to dneska je a ne opak co tvrdí on. A to je právě ten kámen úrazu,který v budoucnosti bude ovlivňovat chov včel u nás.Radek bude asi výkupce medu pro stávající 2 monopoly,neb jeho rakce o tom svědčí,ale každý se dnes nějak živí.Hlavně bývalí funkcionáři našeho svazu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23204
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (195.39.121.166) --- 11. 6. 2007
Re: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23170) (23171) (23173) (23181)
krása Milan napsal:
>Leoši,díky za Tvoji zprávu,jen to má jeden háček,zde na této konferenci nemáš šanci uspět.
>Všichni víme,jak to dneska je a budeme se muset rozhodnout jak dál.
..................
Proč by neměl Leoš mít šanci na této konferenci uspět.
Pro mě byl jeho příspěvek velmi zajímavý.
Je to podle mě příspěvek z vlastní zkušenosti, který pomůže těm, kdo podobné zkušenosti nemají, si utvořit vlastní názor a strategii, co od včelaření očekávají, jak chtějí udat svůj med, kolik včelstev budou chtít chovat.
Myslím, že právě je mnoho těch, kdo přesně nevědí, jak to dneska je.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23203
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 11. 6. 2007
Re: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23167) (23172) (23178) (23179) (23196)
Tomáš Jaša:>Každému odporovat? ... To, že dělá Karel nějaký soubor cen je pěkné, ale očem to bude vypovídat celkově?<
.....
Zdravím srdečně,
A)Jak odporuji Karlovi a asi aj Vám, když při pročítání podobných čísel ze statistik dovozu a vývozu prostě figurují vedle cen i objemy, kolik za tu cenu a v jaké množství jsou včelaři ochotni nebo schopni uplatniti svůj med? Neodpovídám otázkou, ale již min. zde DVAKRÁT nadhozenou připomínkou a toto je třetí pro Vás p. Jašo.
Vždyď do výkupu se jak tady bylo zmíněno snad stokrát včelaři dávaj přebytky. A jak ještě jednou sděluji. Informační hodnotu by měly informace tohoto typu už jen na evropské úrovni. (ceny nejen u nás, ale v Polsku, Maďarsku, Ukrajině, atp. atd.)Nebo jste nějak omezen vzít si sud medu a jít do rakouského výkupu medu?? To snad v dobách volného pohybu osob a zboží ne.
B)Já se nedivím v tom našem včelařství už ničemu. Celý život se dozvídat "novinky" jako amatér musí být asi nuda. Naštěstí i zde jsou lidi, kteří zřídí internetovou diskuzi a prostě nějaký Pazderka tu vlepí napotvoru asi něco převratného. Ne. Jen se snažím odtabuizovat včelařství, protože si to zájemci o obor a jeho produkty zaslouží! A třeba i veřejně a bez šeptů. V tomto by měl být včelař vždy moderní. Jedním progresivním a vlastně oprášeným nápadem je vaření a prodej medoviny. Tak proč ji nevařit ve velkém a za přispění i jak takový medovar postavit nebo zrealizovat? Od hrnce až po provoz nebo závod??
Nebo jsou zde nápady pro zajištění vyššího odbytu včelařských komodit tabu?? To snad ne p. Jašo.
S úctou
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23199
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- petr (88.146.126.105) --- 10. 6. 2007
Melecitoza
upozrnění pro včelaře v okolí Hluboké nad Vltavou,Ć.Budějovic,Týn nad Vltavou na výskyt melecitózní snůšky. Vprůběhu tří týdnů přírůstek na váze v až15kg.Med se matně leskne,někde tuhne při ochutnání pocíte v ústech krupičkovanou hrubost drobných krystalků.Na nic nečekejte a v rámci možností začněte s vytáčením,pokud to jde.P.S.Zkrystalizuje velmi rychle,jsou zaneseny i stavební rámky.Hodhě štěstí Petr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23198
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 10. 6. 2007
Re: Cenovy prehled (23130) (23140) (23153) (23156) (23167) (23172) (23178) (23179)
Pane Pazderka,
Opravdu vám to stojí za to? Komentovat úplně vše? Každému odporovat? A ještě se kuli tomu ani pořádně nevyspat?
A) Jen drobný příklad---
To, že dělá Karel nějaký soubor cen je pěkné, ale očem to bude vypovídat celkově?
----
Já vám odpovím za Karla. Chytrému napověz, hloupého kopni. Jestli si z jeho tabulky nevyberete, tak je to váš problém. Jestli si někdo jiný vybere, tak jen dobře. A já věřím, že si alespoň někdo vybere.
B) Proč se divíte, že se nápady nepovídají takto veřejně? Prosím o odpověď na tuto otázku a klidně i veřejně. Děkuji
S úctou Tomáš Jaša
PS: Dobrou noc, ať máte ráno dostatek sil na řízení ( v případě že vám zbývá na pohonné hmoty).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23196
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 6. 2007
Re: včelí vosk (23191) (23193)
Fermež a včelí vosk plus nějaké organické rozpouštědlo je základ politury na dřevo. Když se do toho rozpustí ještě jelení lůj nebo olej na boty, je z toho "politura" ,na boty. S více oleje nebo loje na zimu, s více včelího vosku na léto.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, June 10, 2007 7:57 PM Subject: Re: včelí vosk
> Včelí vosk lze rozpustit v ředidle C6000 nebo v terpentínovém oleji. > Dodatečně pak přimíchávám fermež. > Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23195
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 6. 2007
Re: včelí vosk (23191)
Za studena se rozpouští v toluenu a snad ještě v acetonu, za tepla úplně ve všech organických rozpouštědlech, od lihu po technický benzín. Dělá se to tak, že se v nádobě rozpustí vosk na takovou teplotu, aby přidané rozpouštědlo příliš moc nevařilo a za míchání a opatrného zahřívání se to rozpouštědlo pomalu přidává. Správná směs za studena připomíná řídkou vaselinu, ohřátá na takových 30 - 40 st C je tekutá a při takové teplotě by se měla nanášet. Nebo nanesenou "vaselinu" zapustit do dřeva horkým vzduchem. Doporučuji technický benzín, jako rozpouštědlo nejlepší toluen asi bude nyní trochu hůř k sehnání, jen na živnosťák. Je třeba dodržovat obecně základní bezpečnostní opatření, co se týká vzplanutí směsi a v uzavřených místnostech nebezpečí výbuchu hořlavých par. Základní konkrétní bezpečnostní opatření je nedělat nikdy víc směsi než třetina, polovina nádoby a mít po ruce pokličku na udušení plamene v nádobě v případě vzplanutí.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Michal Hájek" <stocker.club/=/centrum.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, June 10, 2007 12:57 PM Subject: včelí vosk
> Zdravím Vás, > můžete mi někdo poradit jakým způsobem lze rozpustit včelí vosk (k nátěru > dřeva).Zatím jsem zkusil napouštění teplem což je docela přijatelné,ale > zajímalo by mně zda je možné vosk aplikovat na dřevo i pomocí nějakého > chem.rozpouštědla.Děkuji za radu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23194
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vita Vydra (e-mailem) --- 10. 6. 2007
Re: Monosti dekrystalizace medu (23012) (23018) (23026) (23028)
Spirálu na pastování medu je vhodné volit co nejmenší, pak se tolik nehuntuje vrtačka ani ruce. Používám "dvoukolíkovou" spirálu od přítele Havrlíka z Jinců, tu utáhne i 500 W vrtačka a ani se nezahřeje. 50 l barel promíchá za 5 minut. Dobrá je i spirála typu "pružina" (stočený nerez drát). Často používané "vrtule" jdou moc ztěžka, smysl mají možná pro velkovčelaře. Zkoušel jsem včera rozehřát pastovaný med v konvích na sluníčku (ráno na slunce, párkrát během dne otočit konev, večer promíchat) a stočit do sklenic, šlo to nádherně. Med měl večer 29 °C a bohatě to stačilo. Vita
On 6/1/07, Karel <karel.jirus/=/seznam.cz> wrote: > > Ale je k tomu potřeba výkonná dvojstupňová > vrtačka, nejlépa s kovovou převodovkou. Já používám starý NAREX 600W. A i > tak se pěkně zahřeje. > Spirálou co se prodává se to dá pěkně roztočit (nejlépe ale ne najednou - > motor+převedovka to ocení) a jde pak normálně stáčet střihacím ventilem. > Zvláště když manželka stáčí a já to tou spirálou honím k ventilu. > > Karel >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23192
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 6. 2007
Re:cukr (112) (114) (115) (130) (23188)
To je tak při zpracování řepy na začátku kampaně je cukr bílý ale jakmile řepa na skládkách začne namrzat tak již nejde dobře vyčistit a zůstává polobílý a včelám nevadí ale pozor na cukr nerafinovaný ten jim vadí
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: pavel <e-mail/=/nezadan> > Předmět: cukr > Datum: 09.6.2007 20:15:34 > ---------------------------------------- > koupyl jsem cukr krystal polobily z kauflandu polsky neni nejak zavadny pro > včely nevite co je to zač > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23189
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78506 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 23186 do č. 23246)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu