Včelařská konference

Antonín Podhájecký: Je dáno, že se včely musí chovat v takových úlech, aby šlo provádět nařízené léčení. Vkládání podložek do povinného léčení patří. Je to tak logické, že snad nemá cenu o tom vůbec diskutovat.

---

Já myslím, že to cenu má. Sám jsem byl přesvědčen, že se zákaz chovu včel na nerozběrném díle ve veterinárním zákoně nachází a překvapilo mě, že jsem jej tam nenašel.

To, že je něco logické ještě neznamená, že to bude každý dodržovat. Vynutit lze pochopitelně pouze to, co je uzákoněno.

Proto by mě zajímalo, zda a případně kde je uzákoněna povinnost chovat včely na rozběrném díle.

S přáním zdravých včelstev a plných hrnců medu

Petr Borský

Tak teď si to ale řádně přepísknul! Přečti si ještě jednou tvoji první a posledení větu:
"Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů................ Jenže právě pyrethroidy se vyznačují velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem."
.
Vypadá to tak, že se vadíš sám se sebou!!!

Je dáno, že se včely musí chovat v takových úlech, aby šlo provádět nařízené léčení. Vkládání podložek do povinného léčení patří. Je to tak logické, že snad nemá cenu o tom vůbec diskutovat.
Tonda

>Pepan:
>Veterinární zákon desítky let zakazuje jakýkoliv chov včel který není na rozběrném díle proto nikdo nepředpokládá že tam nejde vložit podložka. A pokud bys choval včely v lese ve stromě tak nejsi včelař ale brtník. I do klátů nebo košnic podložka by vložit šla.<
.......

Pepane, můžeš mi ten zákon přesněji odcitovat?

Je to tak. A pokud se budu držet článků, které jsem přečetl, tak na tom má
zásluhu i naše metodika, kdy se léčí na podzim a v zimě, kdy obvykle není
plod a včelstvo má malý počet včel a plástů. Jinde jsou ty léčiva volně k
použití, léčí se i během sezóny a dávky jsou vyšší, takže reziduí ve vosku
je mnohem více.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 21, 2007 9:36 AM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


Nechápu o co Vám jde vždyť zhruba před rokem se dělaly testy na zbytky léčiv
ve výrobnách mezistěn a nebyly zjištěny v měřitelném množství. A také nikdo
nepopíral, že tam nebudou . Musíte brát v úvahu i to, že se vosk několikrát
rozvařuje ve vodě a spousta látek tak zůstane v košilkách a vyplaví se vodou

Pepan

Historie včelaření

Poměrně častý výskyt zpráv o včelařství ( o brtích, včelnicích , včelařích, dávkách medu a vosku) od 10. století nasvědčuje obecnému rozšíření chovu včel v našich zemích. Chovu lesního, tedy brtnického, i chovu včel v úlech, nazývaného zahradní.
       Lesní chov byl zprvu spíše náhodné a poté záměrné vyhledávání divokých včel v dutých stromech či pařezech kde přirozeně žily (brtnictví). Jim se odebíraly celé plásty s medem (strdí), zpravidla na úkor jejich zničení (poslední zbytky brtnictví v našich zemích prakticky zanikly v druhé polovině 18. století).

Konec volné citace.

Obecně ke významu slov brtník versus včelař :

Slovo brtník je v současné době užíváno v hanlivém významu směrem ke včelařům, včelařících " zastaralými metodami ".

Z historického významu se jednalo významově o označení člověka chovajícího včely. Nebyl označován jako včelař - tento výraz se vžil mnohem později. I ve starých listinách, které pamatují na včelařství, jsou včelaři označováni jako brtníci.

Leoš

Pepan:
>Veterinární zákon desítky let zakazuje jakýkoliv chov včel který není na rozběrném díle proto nikdo nepředpokládá že tam nejde vložit podložka. A pokud bys choval včely v lese ve stromě tak nejsi včelař ale brtník. I do klátů nebo košnic podložka by vložit šla.<
.......

Pepane, můžeš mi ten zákon přesněji odcitovat?

A k včelařství v brtích. Brtník je včelař. Včelař je od slova chovatel včel(stev). Brtník je chovatel včelstev v brtích, takže je včelařem.

Možná je Tvůj pohled ovlivněn absencí jednoho staršího výrazu ve včelařství tím je oul, oulař, ... chovatel chovající (pěstující) včelí čeledi v oulech.(dnes úlech)
Neznamená že když máš včely v brtích, že nejsi včelař.

Nechápu o co Vám jde vždyť zhruba před rokem se dělaly testy na zbytky léčiv ve výrobnách mezistěn a nebyly zjištěny v měřitelném množství. A také nikdo nepopíral, že tam nebudou . Musíte brát v úvahu i to, že se vosk několikrát rozvařuje ve vodě a spousta látek tak zůstane v košilkách a vyplaví se vodou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
> Datum: 21.6.2007 07:35:16
> ----------------------------------------
> Pyl a zásoby je prostředí, kde se ta látka, třeba Amitraz přímo setkává s
> vodou a vzdušným kyslíkem. To jsou poměrně dost reaktivní látky, takže tam
> dochází k poměrně dost rychlému rozkladu. V případě Amitrazu pravděpodobně
> za nějaký měsíc by měl být ten rozklad úplný, takže na jaře by měly být úly
> čisté. Navíc pokud přece jen ne, pyl a zásoby by měly být během jara včelami
> spotřebovány, nestrávené části včelami vyneseny ven a pokud by něco zůstalo
> v zimních včelách, do poloviny května zimní generace včel odchází. Úplně
> jiné to je s voskem. Rezidua ve vosku jsou chráněna tím voskem před účinky
> vody a vzdušného kyslíku, takže se rozkládají mnohem pomaleji a vosk se
> nespotřebovává, takže se v něm během let mohou hromadit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 20, 2007 9:12 PM
> Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
>
>
> > léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
> > určitou afinitu.
> >
> > Trochu ma znepokojuje fakt, že amitraz sa podľa istého autora na estery ,
> > kde patrí i vosk, NEVIAŽE. Iné je to s peľom a zásobami. Toto by bolo
> treba
> > vysvetliť povolaným odborníkom, lebo ja som chemický analfabet. Ak by to
> > bola pravda, potom by fumigácia so zásobnými plástami nebola taká
> > nebezpečná!
>
>
>
>

Jste jak naši poslanci myslíte proto , aby jste něco vymysleli. Ale věc se má takto. Veterinární zákon desítky let zakazuje jakýkoliv chov včel který není na rozběrném díle proto nikdo nepředpokládá že tam nejde vložit podložka. A pokud bys choval včely v lese ve stromě tak nejsi včelař ale brtník. I do klátů nebo košnic podložka by vložit šla.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
> Datum: 21.6.2007 06:50:09
> ----------------------------------------
> Zdenek:
> Me ted take trklo, kdyz jsem si cetl narizeni veterinarni spravy, kde toji
> krome jineho: "30. zari umisti kazdy vcelar do ulu podlozku ..." Ja tam mam
> cely rok sito. A co kdyz budu mit vcely ve strome, archaicke typy ulu atd.?
> Ti panove z veterinarni spravy nemysli, oni jen narizuji. S leky je to
> podobne.
> .....
> No oni to ani tak nevymyslí, na to mají externí odborníky.
> pěkně je to popsáno zde http://protivinsky.cz/cmed.html
>
> A kolečko je uzavřeno. Pěkně se tam prachy točí:-)
> Karel
>
>
>

Čím větší obsah nádoby,tím jsou menší rizika oxidace výrobku,lépe probíhá zrání medoviny.Ale kvasit lze v jakékoliv nádobě,která je pokud možno skleněná,nerezová nebo kameninová s úzkým hrdlem,aby styk se vzduchem byl co nejmenší.Hlavně ta nádoba musí být čistá,medovina tak jako každé víno ráda přijímá cizí pachy a pak se nehodí pít ani řiťú,jak říkáme u nás na Moravě.

Pyl a zásoby je prostředí, kde se ta látka, třeba Amitraz přímo setkává s
vodou a vzdušným kyslíkem. To jsou poměrně dost reaktivní látky, takže tam
dochází k poměrně dost rychlému rozkladu. V případě Amitrazu pravděpodobně
za nějaký měsíc by měl být ten rozklad úplný, takže na jaře by měly být úly
čisté. Navíc pokud přece jen ne, pyl a zásoby by měly být během jara včelami
spotřebovány, nestrávené části včelami vyneseny ven a pokud by něco zůstalo
v zimních včelách, do poloviny května zimní generace včel odchází. Úplně
jiné to je s voskem. Rezidua ve vosku jsou chráněna tím voskem před účinky
vody a vzdušného kyslíku, takže se rozkládají mnohem pomaleji a vosk se
nespotřebovává, takže se v něm během let mohou hromadit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 20, 2007 9:12 PM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


> léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
> určitou afinitu.
>
> Trochu ma znepokojuje fakt, že amitraz sa podľa istého autora na estery ,
> kde patrí i vosk, NEVIAŽE. Iné je to s peľom a zásobami. Toto by bolo
treba
> vysvetliť povolaným odborníkom, lebo ja som chemický analfabet. Ak by to
> bola pravda, potom by fumigácia so zásobnými plástami nebola taká
> nebezpečná!

Zdenek:
Me ted take trklo, kdyz jsem si cetl narizeni veterinarni spravy, kde toji krome jineho: "30. zari umisti kazdy vcelar do ulu podlozku ..." Ja tam mam cely rok sito. A co kdyz budu mit vcely ve strome, archaicke typy ulu atd.? Ti panove z veterinarni spravy nemysli, oni jen narizuji. S leky je to podobne.
......
No oni to ani tak nevymyslí, na to mají externí odborníky.
pěkně je to popsáno zde http://protivinsky.cz/cmed.html

A kolečko je uzavřeno. Pěkně se tam prachy točí:-)
Karel

Pavel, práve zaviečkované trúdy dajú včelárovi signál, že s matkou nie je niečo v priadku. Pokiaľ včelár sleduje výskyt len vajíčok a lariev, začiatočník sa tým uspokojí mysliac si, že je všetko v poriadku. Samozrejme, pre skúseného praktika sú známe aj iné prejavy trúdicového včelstva, ktoré signalizujú prítomnosť trúdov v včelstve. Jedenz nich je, včely postihnuté ešte v začiatkoch vonkajšieho prejavu, postavia nad peľom v bunke materskú misku, v ktorej nachádzame položené vajíčko. V tom čase vonkajší prejav ako je trasenie krídlami, pobehovanie včiel a známy plačlivý zvuk sa stratil, včely sú spokojné ako keby matku mali.

100%-nú istotu pri matke v úli, ktorá sa nijak vonkajšími prejavmi nelíši od normálnej matky, je skutočným dôkazom nenormálnosti výsledok jej snaženia a to zaviečkované len samé trúdy.
Zaznamenal som neoplodnené matky počas dlhoročnej praxe pri včelách a naozaj boli to matky exemplárne, robustné, len ich výsledok bol pre mňa šokujúci.
Stane sa to vtedy, keď matka je náhodne uzavretá nad materskou mriežkou a nemôže vyletieť na svadobný let. Moje prípady boli iného rázu, v čase pred zimou som svojou neodbornosťou koncom mesiaca september (9mes.) pred fumigáciou uzatvoril matky na 21 dní do klietok, aby včelstvo bolo pri lieční bez akéhokoľvek plodu. V čase keď som ich vypustil z klietok, boli v niekoľkých včelstvách už vyliahnuté mladé matky z náhradného chovu a včelstvo si neoplodnenú matku adoptovalo a svoju predchádzajúcu oplodnenú odstránili. Mladé matky sa nedokázali v tak pôzdnu dobu oplodniť a po skončení zimy začali plodovať! Bol som však prekvapený, keď v týchto včelstvách z domnelých vajíčok včiel sa objavili bunky s kupolovitým viečkom.
Bolo to moje osobné Waterllo, pretože išlo o väčší počet matiek. Anton

Díky za odpovědi. S produkcí ML je mi to teď jasné. Akorát nevím jak rozumět téhle větě:100%-nú istotu získame či vajíčka kladú trúdice alebo neoplodnená matka, je čas 9 dní, kedy vidíte nad robotníčimi bunkami kupoly trúdich viečok (nad včelou robotnicou je vždy viečko plodhé).
Pavel K

V EU je brán amitraz jako zakázaný...

Pak to neni diskuze o skladovani sousi ale o uplne necem jinem.

Me ted take trklo, kdyz jsem si cetl narizeni veterinarni spravy, kde toji krome jineho: "30. zari umisti kazdy vcelar do ulu podlozku ..." Ja tam mam cely rok sito. A co kdyz budu mit vcely ve strome, archaicke typy ulu atd.? Ti panove z veterinarni spravy nemysli, oni jen narizuji. S leky je to podobne.

léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
určitou afinitu.

Trochu ma znepokojuje fakt, že amitraz sa podľa istého autora na estery , kde patrí i vosk, NEVIAŽE. Iné je to s peľom a zásobami. Toto by bolo treba vysvetliť povolaným odborníkom, lebo ja som chemický analfabet. Ak by to bola pravda, potom by fumigácia so zásobnými plástami nebola taká nebezpečná!

Jinak jakákoliv náprava výměnou matky u takového včelstva je velmi nejistá a hlavně drahá, protože i když se povede, včelstvo bude v příštím roce s mizernými výnosy medu.

Zachraňovať torzo včelstva nemá význam, ale včelstvo v sile pri prejave trúdic, som neraz zachánil. Nie pridaním oplodnenej matky, ale otvorenou materskou bunkou, ktorú včely trúdice prijali, došetrovali a matka sa zakaždým oplodnila. Možno to bola náhada, ale výsledok bol vynikajúci a včelstvá takto zachránené boli lepšie ako tie bez defektu. To svedčí o tom, že cesty k náprave včelstva môžu byť rôzne a výsledok môže byť prekvapivý.
To, že včely trúdice prijmú otvorenú materskú bunku súvisí s prostredím v ktorom zmenené včely sa snažia vychovať matku z neoplodneného vajíčka a OMB nepovažujú za sokyňu ako pridávanú oplodnenú matku. tento postup je jednoduchý, ale je spojený s chovom matiek, aby včelár mal k dispozícii v úprevej chvíli otvr.MB. je zaujímavý fakt, že včely pri prijatí OMB, prestávajú mohutne plodovať pod vplyvom prítomnopsti pravej MB. Pre nepracujúce včely dočasne nastáva tzv. status qvo, stav zachovania predĺženej životnosti čo je pre novú oplodnenú matku výhodné.

Prípady keď z neoplodneného vajíčka si včely z haploidného vajíčka vychovajú matku je známa a potvrdený u juhoafrikej včely Apis scutolleta, ale u európskej včely Apis mellifica nie je oficiálne potvrdený a prípady, ktoré sa objavujú na stránkach včelárskej tlače sú ako výkriky do tmy, teda nepravdepodobné. No môžem sa mýliť. Anton

Antone napsal jsi to správně a naprosto vyčerpávajícím způsobem. Existuje ještě velmi vzácný úkaz a to matka partenogenetická,kterou se velmi vzácně může takto postižené včelstvo zachránit samo. Je to vzácný jev, kdy se z haploidního vajíčka nějakým zázrakem stane samo od sebe vajíčko diploidní, tzn. oplozené. Pro vzácnost tohoto jevu doporučuji likvidaci včelstva a nahražení novým oddělkem. Jinak tento jev popsali,ve více výzkumných ústavech, u nás Ing Veselý ,který v r. 1964 o tom nějakou práci napsal. Jinak jakákoliv náprava výměnou matky u takového včelstva je velmi nejistá a hlavně drahá, protože i když se povede, včelstvo bude v příštím roce s mizernými výnosy medu. Naopak odďělek na tom bude výrazně lépe a nic nebrání tomu, aby výnos byl špičkový. Navíc přidávání nové matky do takto postiženého včelstva je velmi rizikové a když matku např. kupuji ..... Já bych šel na jistotu. Zdraví R. Stonjek

Zjednodušeně řečeno pokud se třeba léčivo rozděluje mezi dvě prostředí, tady
vosk a zbytek úlu, léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
určitou afinitu. Velice zjednodušeně se tedy dá říct, že množství léčiva ve
vosku ku množství léčiva ve zbytku úlu je v poměru těch dvou afinit. Pokud
se zvětší množství vosku přidáním dalších rámků, ten poměr zůstane pořád
stejný, protože afinity nezáleží na množství a proto se zmenší množství
léčiva ve zbytku úlu a zvětší celkové množství léčiva ve vosku, ale sníží se
jejich koncentrace. Takže přidáním dalšího nastavku s rámky se sice sníží
celková koncentrace reziduí na jednotku vosku, třeba na rámek, ale celkové
množství reziduí zachyceném ve všech rámcích toho úlu se zvýší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 20, 2007 11:34 AM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


> Trochu jsme odbočily od původního, i když to bylo jistě zajímavé cvičení.
>
> Ale normálně zimuji na 20 rámkách. Doufám, že mě nikdo kvůli amitrazu
> nebude nutit vyklepávat včely z úlu na 10R :-)
> Dávkování na 2N jsou 4kapky.
>
> Já tam nechám ne 2N ale 3N (tedy 30 rámků).
> A dávám pořád 4kapky dle návodu. Že to stačí vím, protože to účinkuje a
> roztoči ve vzorky jsou v dolní polovině až třetině limitu.
> Takže pozor dávám do úlu stále stejné množství jedu.
>
> Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a
> množství které přejde do vosku bude přibližně stejné. Jen jednou se
dostane
> do 20R a podruhé do 30R. Ale pokaždé to bude absolutně nějaký zlomek z
těch
> 4kapek.
>
> Za rok, dva vyvařím těch 30R a pak je jedno, jestli jsem tam dal ten jed
> koncentrovaněji ve 20R a 10R bez kontaminace skladovaných ve skříni, nebo
> stejné množství rozptýlené do 30R.
>
>
> Spíš je podle mě důležité, abych VD vybil do jednoho (téměř).
> Pokud to budeme dělat všichni. Pokud se nebude zjišťovat proč má někdo
> opakovaně VD nad limitem a co je příčinou a snažit se to vyřešit. Právě
> roztoči přeživší léčení budou jednou Problém. A zaděláváme si na něj.
>
> U nás SVS nařizuje že na území ZO kde je 30% pozitivních stanovišť
nasazení
> Gabonu. Kromě efektu na VD je to bohužel taková malá finanční pokuta,
> protože Gabon není zadarmo.
>
> Osobně si myslím, že by se pak měly vybírat členské příspěvky podle počtu
> VD ve vzorku a z nich pak nakupovat Gabon pro celou ZO.
> Jsem zvědav až tohle začne a lidem dojde kolik je to stojí.-)

Vazeni vcelari mel bych dotaz jak se da poznat od sebe plod trubcice a trubcokladne matky. Jak k tomu muze dojit ze matka je trubcokladna. Kdyz najdu trubcokladnou matku a odstranim ji, mohu pridat vcelam neoplozenou matku v klicce?
Dekuji Pavel K

K prvej otázke:
-trúdice- trubčice sú biologicky zmenené včely robotnice. Doslova vznikajú vo včelstve, v ktorom sa stratí plodujúca matka. Stratou matky prestane medzi včely prúdiť materská látka (ML), ktorá udržuje rovnováhu vo včelom spoločenstve, čo znamená, že včely ošetrujú plod, stavajú včelie dielo a prinášajú vodu a potravu. Na stratu ML včely reagujú - ak majú vhodný otvorený plod, náhradnou stavbou materských buniek, aby si zaistili svoju existenciu, čiže pokračovanie svojej pôvodnej cesty života. Samozrejme mladá matky sa musí oplodniť s vhodným trúdom.
Ak z akýchkoľvek príčin tento akt včelstvu nevyjde, ostanú bez prílivu ML a vtedy sa spúšťa mechanizmus prežitia , skôr však zániku včelstva. Pokiaľ bola prítomná ML vo včelstve, blokovala rozvinutie zakrpatených vaječníkov u včiel robotníc aby sa tie rozvinuli do podoby, keď včely takto zmenené začnú produkovať neoplopdneneé vajíčka, z ktorých sa vždy liahnu len samčie jedince, teda trúdy

- otázka vajíčok od včiel trúdic a trúdokladnej matky v prvých dňoch je nemožné (vajíčko ako vajíčko), hádam len v tom, že trúdokladná M kladie vajíčka do bunky po jednom a na jej dno, trúdice (potencionálnou trúdicou postupne môže byť každá včela v úli) kladú vajíčka aj niekoľko kusov a to aj na steny bunky. 100%-nú istotu získame či vajíčka kladú trúdice alebo neoplodnená matka, je čas 9 dní, kedy vidíte nad robotníčimi bunkami kupoly trúdich viečok (nad včelou robotnicou je vždy viečko plodhé).

-trubcokladná matka, je samičí jedinec, ktorý zachováva včelie spoločenstvo ako jeden celok práve produkciou Ml, ktorá včely združuje v jeden celok aj vtedy keď nie je oplodnená. To je ten fenomén, ktorý bráni včelstvu prijať hoci tú najkrajšiu a najplodnejšiu novú matku, ktorá produkuje oplodnené a noplodnené vajíčka, aby zachovala životnú silu tohoktorého včelstva.
Potom platí, že ak sa matka stratí, stratí sa aj ML a včely musia konať tak, ako som to popísal vyššie.
Trúdokladná matka vo včelstve sa môže objaviť za týchto podmienok:
- je stará a nemá už zásobu spermií, prípadne bola nedostatočne oplodnená alebo ju postihla choroba a potom produkuje tak ako trúdice len neoplodnené vajíčka, preto ju musíme odstrániť a nahradiť oplodnenou, inak hrozí včelstvu zánik.
- je aj iná možnosť vzniku trúdokladnej matky a tou je jej neoplodnenie M (zlé podmienky, choroba, poškodené krídlo a ukončenie rujnosti M asi po ubehnutí 30 dní) a vtedy nastáva obdobie regresie včelstva s jeho zánikom.

-pridanie matky do trúdokladného včelstva, či plod plod od trúdokladnej matky je proces špecifický, pretože trúdice sa zo včelstva nedajú odstrániť (neverte na báchorky , ktoré doporučujú vymiesť včely 50- 100m od úľa, nie je to pravda)(prečo, nie je tu miesto na zdôvodnenie). Po odstránenej trúdokladnej matke ostáva zase prítomná ML v každej otvorenej bunky s larvou trúda, ktorá bráni osvojiť si pridanú matku a preto pridanú matku včely odstránia.

Ak máte takýto prípad (trúdokl.M), je možná náprava týmto spôsobom:
- matku vychytíte a plásty s trúdim plodom odoberiete, čím vznikne vútorný kolaps včiel, túžiacich po Ml. Matku pridáte v klietke uzatvorenej CMC (cukro medo. cestom).
- druhá možnosť je taktiež s odstránením matky počkať 10 dní, kým včely všetky bunky s trúdmi včely nezaviečkujú. Týmto sa navodí ten istý efekt ako v predchádzajúcej rade, včelstvo ostane bez ML, ktorá determinuje jej bezpečné prijatie. Anton

Chci se zeptat na problém, který jsem mám při letošní sklizni. Při druhém vytáčení jsem měl ztuhlý med v rámkách. Může to být po bílém jeteli? A zdá se mi trochu nahořklý.Ocením vaše rady.

Děkuji a včelařství zdar

Vazeni vcelari mel bych dotaz jak se da poznat od sebe plod trubcice a trubcokladne matky. Jak k tomu muze dojit ze matka je trubcokladna. Kdyz najdu trubcokladnou matku a odstranim ji, mohu pridat vcelam neoplozenou matku v klicce?
Dekuji Pavel K

Karel:
>Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a množství které přejde do vosku bude přibližně stejné.<
......

Zcela určitě to je nelogická úvaha. Ta koncentrace je velmi sporná. Myslím si, že když ponecháš v úlu prázdné souše, zvyšuje se plocha u souší na každém decimetru2 o cca 15 decimetrů skutečné plochy v úlů. Dále zavíčkovaná plocha má přirozeně mnohonásobně menší skutečnou plochu (povrch).A navíc, jestli bude exponováno víčko léčivem a to bude buď včelou odvíčkováno a shozeno na podložku v zimě, anebo bude odvíčkováno včelařem najaře a opět většinou shozeno a vynešeno pryč z úlu, dochází k významnému omezení vstupu léčiv do vosku. Nebude tomu tak, jestli vedle zavíčkovaných zásob bude v úlu i velký (nadměrný) díl ploch souší při léčbě. Prostě u prázdných souší takový "samočistící" efekt od léčiv nemůže nastat.

Takže jestli budeš mít při r.m. 39x24 o prázdný nástavek navíc nebo méně jeto podle mého velký expoziční rozdíl.

Trochu jsme odbočily od původního, i když to bylo jistě zajímavé cvičení.

Ale normálně zimuji na 20 rámkách. Doufám, že mě nikdo kvůli amitrazu nebude nutit vyklepávat včely z úlu na 10R :-)
Dávkování na 2N jsou 4kapky.

Já tam nechám ne 2N ale 3N (tedy 30 rámků).
A dávám pořád 4kapky dle návodu. Že to stačí vím, protože to účinkuje a roztoči ve vzorky jsou v dolní polovině až třetině limitu.
Takže pozor dávám do úlu stále stejné množství jedu.

Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a množství které přejde do vosku bude přibližně stejné. Jen jednou se dostane do 20R a podruhé do 30R. Ale pokaždé to bude absolutně nějaký zlomek z těch 4kapek.

Za rok, dva vyvařím těch 30R a pak je jedno, jestli jsem tam dal ten jed koncentrovaněji ve 20R a 10R bez kontaminace skladovaných ve skříni, nebo stejné množství rozptýlené do 30R.


Spíš je podle mě důležité, abych VD vybil do jednoho (téměř).
Pokud to budeme dělat všichni. Pokud se nebude zjišťovat proč má někdo opakovaně VD nad limitem a co je příčinou a snažit se to vyřešit. Právě roztoči přeživší léčení budou jednou Problém. A zaděláváme si na něj.

U nás SVS nařizuje že na území ZO kde je 30% pozitivních stanovišť nasazení Gabonu. Kromě efektu na VD je to bohužel taková malá finanční pokuta, protože Gabon není zadarmo.

Osobně si myslím, že by se pak měly vybírat členské příspěvky podle počtu VD ve vzorku a z nich pak nakupovat Gabon pro celou ZO.
Jsem zvědav až tohle začne a lidem dojde kolik je to stojí.-)

Přátelé, poraďte jak nejlépe a nejkvalitněji přezimovat na vytočeném medu, který se nepodařilo prodat. Děkuji

Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u
ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů
a druhá věc je množství ukládaných reziduí po léčení. Když teda v EU má být
Amitraz zakázán. Pokud není zákaz Amitrazu v EU veden nějakými politickými
hledisky - předkladateli z řad volených poslanců se třeba Amitraz z nějakého
důvodu nelíbí nebo lobbystickými hledisky - firmami, které mají patent na
konkurenční přípravky. Už naši zákonodárci občas vyplodí docela pěkné
nesmysly a v EU to bude o řád horší. Jenže právě pyrethroidy se vyznačují
velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování
bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem.

R. Polášek

Máš pravdu Gusti, to riziko nás prenasleduje a bude trvať dovtedy, kým budeme vo včelstvách používať drsné liečivá. Vystavovanie zásobných plástov, keď to nemusí byť, je určitá záťaž do budúcnosti. Pracovníci vo VUVč. v Dole určite už hodnotili (a nie raz) zaťažovanie plástov reziduami z rôznych prípravkov používaných na boj proti V.D. a to čo som mal ja k dispozícii hovorilo zatiaľ v prospech používania amitrazu v prípravkoch. Ak by to bolo opačne, ani u nás by nebolo relevantné.

Ekonomika je určujúcim faktorom na vedenie včelnice a spôsob ošetrenia fumigantom tieto náklady markantne znižuje a pritom táto metodika je jednoduchá a rýchla. Na jednej strane sú včelári väčšinou idealisti, prácu s včelami milujú, ale napriek tomu hľadajú cesty, aby i ekonomika bola pre nich priaznivá.

Skladovanie plástov in situ- na mieste samom, je obrovskou výhodou a vzdať sa jej, je pre mňa nemožné. Práce okolo včiel je aj bez tejto etapy zásahov do včelstiev široké.
V jednom čase som chcel nastúpiť cestu boja proti V.D. neškodným prostriedkom pre úľové prostredie t.j.kyselinou mravčou, ale môj pokus (založený na pozorovanej skupine včelstiev 50% bez liečenia:50% s kysel. mravčou) ma nepresvedčil ani v boji proti V.D., zvápenateniu včelieho plodu a potlačeniu nozematózy. V konečnom doliečení som musel použiť drsné prostriedky.

Zatiaľ sa používaniu (amitraz) fumigantu vzdať nemienim, skladovať plásty budem v debničkách pod zimujúcim včelstvom, ale je možné techniku ošetrovania upraviť na minimálne zaťaženie tých plástov, ktoré to nemusia absolvovať. V čase fumigácie môžem plodisko oddeliť od zásobných plástov medzidnom, ktoré používam na odvčelnenie medníkov pri medobraní. Je to zložité! Anton

>Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.<

>>Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření. <<

>>>Výsledok ošetrenia včelstiev a ich zdravotný stav je vynikajúci. <<<
......

Anton určitě mluvím o možnosti zvýšení reziduií a tím pádem rizik. V EU je brán amitraz jako zakázaný. Existuje nato funkční evropská směrnice. Má vyjímky a ty musí státy víceméně zdůvodnit, když ho používají ve svém zemědělství. Proto bezpochyb existuje i taková práce, kterou udělal VÚ. Kdyby ve zprávě bylo sděleno, že se došlo přes vosk na nadlimitní hodnoty, okamžitě by se amitraz musel zakázat.

A teď Ti musí dojít namysl, jak asi bude rada o skladování a expozici léčiv na souše "drahá" jen z pohledu, když by se amitraz z důvodu vysokých hodnot zakázal. EU nejde v tomto případě o zdraví včel, ale o hodnoty nebezpečných látek v zemědělských produktech.

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.

Vo svojompredchádzajúcom komentári som písal, že skladovanie plástov cez zimu v úli pod zimujúcom včelstve robím už minimálne 20 rokov a nič k takému nedošlo ak to tvrdí GuPa a Eman. Výsledok ošetrenia včelstiev a ich zdravotný stav je vynikajúci. Aplikujem dve kvapky Varidolu alebo Takticu (je to to isté), prípadne tri na objem troch debničiek. Posledných 5 rokov moje ošetrenie pozostáva len z troch fumigácií bez použitia Gabonu. Ak by postup bol nesprávny, tak V.D. by už dávno bol moje včelstvá zlikvidoval. Samozrejme rešpektujem českých priateľov, keď sa držia nariadenia veterinárov. Ale musia mať vždy pravdu? Anton

Zaoberať sa takou "prkotinou" je nezmysel. Každá stará večela má krídla zodrané a roztrapkané. Vacerí komentátorí to správne zdôvodnili. V.D to nepspôsobuje ani pri maximálnom napadnutí včelstva, V.D. a jeho vývojopvé formy spôsobujú pri premnožení keď hrozí úplný rozpad včelieho spoločenstva,len deformáciu krídiel, ich pokrčenie. Anton

Na Slovensku na likvidáciu "vápna" používame výluh chmeľu a keďže chmeľ je v každom poriadnom pive, tak používame 10˚ pivo (len v tom prípade, že chmeľ pivársky priemysel ho nenahradil umelou chuťou. Všetko je možné). Chmeľ obsahuje látku lupulín, ktorá pôsobí kladne na plesňové ochorenie. Anton

místo matky sem přidával oddělek,opoměl sem zdůraznit,že nový úl musí být nabouchaný včelami....

vyměnit veškeré dílo za panenské dílo s medníku jiného včelstva do nových nebo aspoň čistých nástavků + rámek cizího zdravého plodu,při těchto harakiry dát zrovna druhou kladoucí matku na ostro,po 48 hod. kyselinu mravenčí třeba v podobě formidolu,ale do všech na stanovišti!!....kys.mravenčí je učinná prevence proti zvápenatění...

jak uskladnit zásobní souše?, tuto otázku si musela položit pěkná řada včelařů po letošní zimě,kdy cukerných zásob byla kupa do prvních snůšek!komu nejde o kvalitu aspoň za 100,tak se tím nezaobíral a dal cukromed do výkupu za 30,...

od února mám tyto zásoby v komínech po 5N přímo na stanovišti pro oddělky apod ,dole a nahoře síto na léčení,černá plechová střecha podložená(zahřívá se a vyvolává tah, tak aby mohl procházet průvan ven ,podmínka je žádnej pyl-pánové ,pyl s tvrdým y-,rámky s mezerou 2 cm musí být co nejpřesněji nad sebou-jinak nevyvoláte komínový efekt ,který umocňuje černá střecha,a občas to prohlídněte ,je dobré když v tom je pohyb -to nemá plíseň ráda ,není třeba žádné chemie ,je jedno jestli jsou zavíčkované nebo ne,nic mi nevyteklo ani nezplesnivilo,pylové desky zasypat m.cukrem a uložit na suchém a tmavém místě,tyto ani nemám důvod vytahovat celej rok s úlu,včely to s nima zvládnou líp než ve skříni,zbytek vytavit,rámky pálit-žádná desinfekce nic,kdo si nemůže dovolit pro novou mezistěnu novej rámek tak ať to radši zabalí......

pokud se vám to podaří s melocitozou přes zimu -a v zimě to není problém-vytočíte ho s jarní snůškou,protože nabere vodu jak v tom sudu a necháte ho přenosit....rozhodně je dobré udělat cokoliv, aby na tom houfně nezimovaly

Mohou to být jinak dobré včely, u kterých nějakým nešťastným zásahem nejdřív
došlo k přechodnému zhoršení čisticího pudu a teprve potom ke zvápenatění.
Třeba snížením počtu včel třeba nějakou dlouhotrvající výměnou matky nebo
rojením. To je třeba zvážit a takovým včelám, pokud jsou jinak nadějné, jen
pomoct vyčištěním úlu, zúžením úlu atd a pokud není snůška, tak i dodáním
trochu zásob. Pokud by to bylo jen jedno včelstvo z více a až na to
zvápenatění a menší sílu způsobenou až zvápenatěním by bylo všechno ve všech
včelstvech stejné, spíš se dá uvažovat o tom, že zrovna toto včelstvo je ze
včeltev na stanovišti na zvápenatění náchylné nejvíc. Potom je na místě
uvažovat o výměně matky. Jinak ale kritické období je jaro, tam se
náchylnost k zvápenatění projeví nejvíc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fero" <fcitbaj/=/iol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 19, 2007 7:51 AM
Subject: Vápenatenie včelieho plodu


> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky
húfne
> vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
> doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
> robiť? Fero.

Vazeni pratele pokud jste z okoli Hradce Kralove a mate zajem o vzdelavani
podivejte se na :

http://www.sosvet.cz/dokumenty/office/sosv_vcely_dotaznik.dot

Hezky den Frantisek

Vápenatění plodu postihuje včelstva, které mají vlhko v úlu. Zlepšit větrání. Zvápenatěný plod je vlastně plíseň, tím, že je včely vynosí před úl, napomáhají rozšiřování spór této plísně. Tyto bílé a později dozrálé šedozelené mumie chce pokud možno spálit.

Pokus se zlepšit větrání v úlu - otevřít očka, použít zasíťované dno, když to nepůjde jinak, odebrat poslední rámečky v nástavcích. Zvápenatěním se včelstvo oslabuje a začíná bludný kruh - nestačí vyhřát a odvětrat úl - nákaza se množí.
Mohlo by napomoct posílit včelstvo, nebo naopak odebrat napadené plásty, ty spálit a zbytek včelstva přidat k nějakému silnějšímu, které se nákaze ubrání.
Zdravím, Pavel


> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý
> včielky húfne vynášajú s úľa.

Nejen výměna matek, ale je potřeba vyměnit i dílo v plodišti. Staré dílo v žádném případě nedat do jiného včelstva, ale vyvařit.
Možno dát rámky z jiného včelstva i mezistěny. Formidol podpoří čistící pud včelstva, ale to nestačí.
Matku vyměnit co nejdříve. Dílo vyměnit ihned.

Zdravím, Pepane!
Jste poněkud přísnější, než veterinární předpisy :-).

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 19, 2007 9:07 AM
Subject: Re:V?penatenie v?elieho plodu


V čechách by se to muselo oznámit veterině a pod jejich dohledem by se
spálilo jako u moru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: V?penatenie v?elieho plodu
> Datum: 19.6.2007 07:51:29
> ----------------------------------------
> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky
> húfne
> vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
> doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
> robiť? Fero.
>
>
>

.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští
> rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je
> nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ
> souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za
> smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době
> nehrozí.Ahoj...


Jo jo, ty plasty s pylem byla chyba - mel jsem je z ulu kde jsem usadil 1 roj do spodniho nastavku a druhy roj do nastavku nad nej a pak jsem je casem pres noviny a mrizku spojil - takze mi ve druhem nastavku zbyly plasty i s pylem. Po teto zkusenosti uz bych to samozrejme s temi plasty udelal jinac :-))
no a to skladovani bylo podle me celkem v pohode, protoze motylice do toho nesla - mel jsem to v nastavku, ktery nelezel primo na podlaze ale byl ve vysce od zeme kuli pristupu vzduchu - pruvanu. Ty mrizky tam byly kuli misim a podobne, jakoby dno a viko. Dal jsem je tam proto aby tam proudil vzduch a nesla do toho prave motylice - a na ni to fungovalo.

Pri vytaceni mi pomahala teta a byla tak nabita, ze nez jsem prisel od vcel odvickovala vse a to byl hlavni problem :-))

Kazdopadne diky, preci jen priste uz to nebude takove tapani v mlze :-))

T.H.

Zvápenatění plodu je houbovité onemocnění, jehož zdroj je kdekoliv v
přírodě. Proto je jeho jednorázové utlumení (například vložením
formidolových desek) jen dočasným řešením, jelikož pravděpodobně brzy dojde
k obnovení choroby. Je tedy zapotřebí současně zvýšit čistící pud včelstva
výměnou matky.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "fero" <fcitbaj/=/iol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 19, 2007 7:51 AM
Subject: Vápenatenie včelieho plodu


Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky húfne
vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
robiť? Fero.

V čechách by se to muselo oznámit veterině a pod jejich dohledem by se spálilo jako u moru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: V?penatenie v?elieho plodu
> Datum: 19.6.2007 07:51:29
> ----------------------------------------
> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky húfne
> vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
> doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
> robiť? Fero.
>
>
>

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.
.....
Dobré a rychlé je strčit hubici vyvíječe pod igelit a víko.

Karel

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.


-----------------
GuPa:
>Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.

Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky húfne vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám robiť? Fero.

Buď stará včela, nebo to může spůsobit Varoa, tím že poškodí plod mechanicky, nebo nakazí plod virusem. Udělal bych test na počet Varoa v plodišti.

Ano, pokud se jedná o váhové poměry 2 kg vody : 1 kg medu, pak to skoro ten poměr, který úspěšně používám. Povede se to. Hustota takového roztoku by měla být mezi 1.11 až 1.12. Jen směle do toho.

> Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr,
> myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi
> to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..

Černý pyl je s Vlčího Máku

F.A.

První si něco zjisti o včelaření a o MATKÁCH a teprve potom piš články na konferenci...

Držím se přísloví, chytrému napověz - blbého kopni ;-)
Foltýn

Dvě včely je to jako jehla v kůpce sena. Rozhodně to není mřížkou ani ničím podobným, ale nejspíš stářím. Věk se dokáže i na včelách nějak podepsat.

Včela už je stará. M

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 8:31 PM
Subject: Roztřepené konečky křidýlek.


> Dnes pri kontrole jsem uvidel 2 včelky co mely konečky křidýlek roztřepené
> o co se může jednat?.
>
> __________ Informace od NOD32 2285 (20070522) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Dnes pri kontrole jsem uvidel 2 včelky co mely konečky křidýlek roztřepené o co se může jednat?.

Dá se nějakým způsobem v domáctnosti zužitkovat prpolis? myslím třeba jako dát do mastí, vyluhovat v lihu atdd., más tím někdo zkušenosti?.

NE Množství cukrů v medu nesmí v roztoku přesáhnout 24% jinak bude působit jako konzervant. nenech se mýlit tím že občas dojde k nakvašení povrchu medu.

Pepa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medovina
> Datum: 18.6.2007 20:07:40
> ----------------------------------------
> Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr,
> myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi
> to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..
>
>
>

Je to jednoduché motýlice nesnáší průvan a větší mezery mezi rámky jí také neprospívají proto postavíš-li nástavky na sebe máš komín a čím vyšší tím líp kde je stálý pohyb vzduchu a když dáš do nástavku o jeden nebo dva rámky méně tak je po problému Já tak skladuji souše ve stodole léta a bez problémů Ale opravdu musíš dospod a nahoru dát mřížku proti myším

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Prost? Jan <pros.jan/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: BETONOV? MED - leton?
> Datum: 18.6.2007 19:09:39
> ----------------------------------------
> Ahoj Tomáši,je vidět,že s tím máš již nějaké zkušenosti a ptáš se,jak to
> dělám já.Protože poslední rámky s medem odebírám dosti pozdě / srpen,kdy v
> minulých létech hrozil
> ten cementový med / a jsou v této době rámky v převážné míře celkem zcela
> zavíčkované,je zbytečné znovu pokoušet další a další plásty odvíčkovávat a
> vytáčet,výsledek je stejný.Pokud ale po zjištění stavu přijdeš na to,že je
> to vše stejné,když máš stejné stanoviště,ty včely to také všechny najdou a
> donesou.Já vím,že je to těžké,nepokusit se plásty vytočit,většina včelařů
> to také dělá a pak nastane ten případ o kterém píšeš,že během zimy med
> vytéká a pyl plesniví.Pyl v medníku nemá co dělat,je to častým a neuváženým
> zásahem do včelstva,kdy včelař převěšuje pylové
> plásty z plodiště do medníku.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští
> rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je
> nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ
> souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za
> smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době
> nehrozí.Ahoj...
>
>
>

Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr, myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..

Ahoj Tomáši,je vidět,že s tím máš již nějaké zkušenosti a ptáš se,jak to dělám já.Protože poslední rámky s medem odebírám dosti pozdě / srpen,kdy v minulých létech hrozil
ten cementový med / a jsou v této době rámky v převážné míře celkem zcela zavíčkované,je zbytečné znovu pokoušet další a další plásty odvíčkovávat a vytáčet,výsledek je stejný.Pokud ale po zjištění stavu přijdeš na to,že je to vše stejné,když máš stejné stanoviště,ty včely to také všechny najdou a donesou.Já vím,že je to těžké,nepokusit se plásty vytočit,většina včelařů to také dělá a pak nastane ten případ o kterém píšeš,že během zimy med vytéká a pyl plesniví.Pyl v medníku nemá co dělat,je to častým a neuváženým zásahem do včelstva,kdy včelař převěšuje pylové
plásty z plodiště do medníku.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době nehrozí.Ahoj...

Jeste bych se v souvislost s medovicovym medem zeptal na nebezpeci brzkeho vytaceni tj. vytaceni nezraleho medu?
Je vubec treba se toho bat? Nebo radsi s tim ven viz nebezpeci cementoveho medu?
......
Nezralý, kyselý, zelený,... hlavně ať je venku.
Když uzraje v plástech, tak už je nanic.
Karel

Jeste bych se v souvislost s medovicovym medem zeptal na nebezpeci brzkeho vytaceni tj. vytaceni nezraleho medu?
Je vubec treba se toho bat? Nebo radsi s tim ven viz nebezpeci cementoveho medu?

Diky

T.H.

Pokud by měl někdo lepší návod jak na to,zajisté to všichni uvítáme,hodně zdaru všem...
----------
viz. Moderní včelař 6/2006 str.17

Celkem efektivní návod. Bohužel jsem netušil, že na něj dojde již letos.

Karel

Eman:
>Gustimilán se poctivě snaží přijít věci na kloub.<
.......
Podle mého je vosk jen jeden z produktů od včel, který není až tak "nasáklivý" jestli se s ním pracuje a on pravidelně koluje a vaří se. To je v zprávě sděleno jasně a má to význam velký. Tz. že k jakési degradaci spolu s kyselinami u amitrazu při zpracování dochází. A to je důležité pro udržení takových látek ve včelařství u nás.

Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.Proto reaguji zde a i přes mé špatné matematické dovednosti stále docházím k výsledku, že radit aby se souše skladovaly podstavením, zvyšovaly riziko loupeže a reziduií ve vosku, je moc "drahá" rada. Totiž může dojít opravdu na nezávislé vyšetření vosků a zadá to třeba i Rada EU atp. a mohou ze dne na den ČR zakázat ve smyslu "Amitrazové evropské směrnice" použití dost dobrého, ale hlídaného prostředku proti varroáze.

Ty výsledné hodnoty u těch rakouských mezistěn nejsou celkově vůbec tak špatné a nemohou být brány jako "odstrašující" příklad pro českou včelařskou veřejnost. Prostě se může u některého vzorku zjistit vyšší hodnota a ta je patrna i u jednoho českého vzorku.

http://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravaresidua.pdf

Berou ho jaksi automaticky. Ve skutečnosti to tak ale není a pokud by se to
mělo jen odhadnout, musela by nejdřív banda výzkumníků tu pohltivost těch
jednotlivých ploch změřit a potom ještě zjistit vliv různé teploty a různé
vlhkosti. Celý barák výzkumníků by se tím mohl rok zabývat a nakonec by
stejně vykoumali informaci pro průměrného praktického včelaře zhruba se
stejnou informační hodnotou jako jsou údaje o dávkování uváděné v návodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 2:01 PM
Subject: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA
JEZAKLADVCELARSTVI A LECENI


Chlapci, odkud berete předpoklad, že všecny materiály pohlcují stejně?
Povrch včelího těla je z jiného materiálu, než mezistěna, vnitřek včelí
buňky obsahuje t.zv. košilky atd. Jiný bude atak včelí buňky a jiný mezi
hustými včelími chloupky. Jediný smysluplný postup je vybrané včelstvo
usmrtit a změřit celkový obsah inkriminovaných látek ve včelách a v
plástech. Na to nikdo z vás nemá. Machrování s povrchem je k ničemu.

Pepa