Včelařská konference

Přeji hezký den. Nějak se mi na internetu (ani jinak) nedaří nalézt kontakt
na plzeňskou firmu Metapis, která vyráběla samolepky na sklenice s medem.
Nevíte někdo, jestli ještě funguje, a pokud ano, jak se s ní spojit? Dík
předem za info.
S pozdravem Petr

19%DPH/aby měli z čeho dobře kecat v parlamentu vládě atd./.
--------------------------
To je přesně taková úroveň, jako ve Včelařství zmíněné povídání o "parazitech".

Podívej se na rozpočet obecního/městkého úřad kde bydlíš.
Kolik je režije úřadu (kolik stojí ře tam chodí kdo "kecat"), kolik dostane ze státního rozpočtu škola, školka. Na kolik přijde návštěva jednoho dítěte měsíčně školu. A vůbec jak "kvalitní" služby dostáváš za vybrané peníze tam kde si to můžeš kontrolovat. A pokud si z malé obce, tak jaký je poměr mezi "spotřebou" úřadu a penězi třeba na školy.
NA druhou stranu, parlament stojí značné prachy, ale více méně si je tam volíme (vynechám nemožnost ovlivnit složení kandidátky), ale včelařství z toho rozpočtu dostává asi 100 milionů, z toho na "spotřebu" ČSV skončí polovina. A možnost ovlivnit složení a funkčnost jsem neměl. A pokud někdo tvrdí, že členové to mohou ovlivnit, tak ať mi to vysvětlí jak.

Kromě těch 100 melounů, jsou tady další dotace z EU, a z jiných fondů a z rozpočtů krajů a obcí. Řekl bych, že líp se mají už jen sportovci (ti s konexemi).

A tak by mě zajímalo, jaký servis se dostává včelařům za těch 50 milionů z dotací, co spotřebuje aparát.
Kolega co je dosud člen spočítal, že nárůst mzdových prostředků v rozpočtu je "značný":-), a jak říkal, on si žádné lepší funkce nevšiml. Takže od příštího roku na to hodlá přispívat již jen jako daň. poplatník, ne člen.
A asi nebude sám, co tak slyším okolo.

To jen tak k populární zástěrce "žvanírně". Podle kvalifikovaných odhadů se většina "neefektivností:-)" odehrává na úrovni místních a krajských úřadů a mimo rozpočtové fondy.

Například program rozvoje venkova. Když vidím ty agentury, sdružení obcí a provize, co si agentury "zprostředkovávající" dotace odkrojí.

Jsme zvědav, co bude, až se někomu podaří odkrojit od dotací ČSV. A řekl bych, že na MF pár lidí jezdí intenzívně červenou tužkou po papírech.

Karel

Když si pro ně pojedete do Dubí, bude jedna sklenice v ceně 3.28 + 19 % /aby měli z čeho dobře kecat v parlamentu vládě atd./. Pokud Vám je někdo doveze, musíte počítat s tím, že to nebude za děkují, ale také něco bude za ně chtít. Zadarmo,ani slepice nebude hrabat.Svaz to dokázal zařídit, ale nemůže nám je vozít domu. Já je mám zaplacené a jedu si pro ně příští týden. Ve starým favoritu jsem vyhodil sedačky a přes tvrdé papíry těch sklenic naložim minimálně 400 ks a zbytek zůstaně na paletě. Do všech váh tj. zatížení vozíku a vozidla se pohodlně vejdu. Povezu to 120 km a za poslední roky jsem už nějakou paletu také odvezl stejným způsobem.

Ti lidé jsou ještě pořád v socialismu, kde fungovaly na celém území všude
stejné ceny a žádné DPH neexistovalo, takže cena byla jen jedna. A kde když
bylo potřeba něco z Aše dovézt třeba na severní Moravu, daly se dva litry
slivovice známému šéfovi dopravy v podniku, řidiči litr slivovice a to byly
všechny náklady s takovou dopravou... A taky si zvykli, že včelaření a
všechno kolem bylo zájmové, takže všechno kolem lidi dělali zadarmo po
vlastním zaměstnání. Bohužel ta doba už není a kdo se bude chovat, jako že
ta doba pořád je, tak bude narážet. Vedení to řeší oním vytvářením nepřátel.
Je otázka, jak moc to sráží dolů včelařství jako obor, protože na druhé
straně třeba byli docela úspěšní v lobování co se týká státním a zřejmě i
evropských podpor a taky třeba pořád politicky žijí z úspěšného potlačování
varaózy zavedenemu u nás před čtvrtstoletím . Třeba by bylo zajímavé to
porovnat s vrchním vedením jiných zájmových svazů, rybářů, chovatelů atd,
jestli i tam to vedou dosud takoví lidé nebo nebo už noví, co dnešní
podmínky chápou. Na druhé straně, co se týká těch sklenic, vytvoří se zlá
krev zase jen mezi drobnými staršími včelaři, co ty dnešní podmínky
nechápou. Včelař, který uvažuje podnikatelsky a už si třeba sám nějaké
sklenice odněkud vozil, chápe, že když sklárna prodává sklenice za nějakou
cenu, že u obchodníka musí být dražší. A podle materiálu uveřejněného na
webových stránkách Svazu prodává Avirunion sklenice za 3,28 + 19 % DPH,
takže za necelé 4 koruny při odběru jedné palety s 1404 kusy.

R. Polášek

Určitě se najde slušný obchodník,ale když on nás okrade on za to chce peníze a my si myslíme ,že pro včelaře budou všichni dělat zadarmo!Kdyby nebylo včelařů nebylo by nic.Tak proč nás všichni chtějí jen odřít viz výkup medu! Trochu nadsázka,ale včelaři to tak vidí.
-----
Zvláště když je vnich vzbuzeno očekávání, že sklenice bude za 3,20 a ona je pak za dvojnásobek. :-)(http://www.obalovesklo.ic.cz/index.php?id=21
+ obvyklé (?) balné a poštovné de pošty).
To je přesně, jak ta vyjádření pana tajmeníka ve Včelařství, že obchodníci "mají nepřiměřené zisky" (jemně řečeno) když za 30 vykupují a za 60 podle statistického úřadu vyvážejí.
Ta nevraživiost ke "zlodějům" mezi včelaři byla i dřív, ale od roku 2005 je pěstována jako oficiální linie. Stačí zalistovat staršími ročníky Včelařství.
Takže se není co divit. Tak bylo zaseto. Spíš se divím, že se někdo ještě živí obchodováním s včelaři. :-)

Karel

"nejmenší dvounápravový vůz má ložnou plochu 25 metrů čtverečních a
minimální ložení pro výpočet je 5 tun.
Cena za přepravu Aš - Hodonín na 2 nápr. voze s 5 tunami nákladu je za
4760,- Kč.
Ing. Jana Mlkvá
Obchodní manažer ČD
Mlkva.Janazavináčcdcargo.cz "

Z Aše do Studénky to má být stejně daleko, takže cena je stejná.
Pravděpodobně v ceně není nakládka a bylo by třeba upřesnit způsob vykládky
v cílové stanici. 5 tun by mohly být 4 palety, takže kdyby se 4 - 6 včelařů
domluvilo, vypadá to vcelku slibně.

R. Polášek
-----
Sklenice facete 720ml váží cca 370g, paleta tedy asi 600kg, 7 palet do 5tun.
Je to asi 1kg za 1Kč. Necelé 3sklenice za korunu.

S kamionem by to vyšlo obdobně, problém je, že by se museli lidi domluvit. A dát do kupy dvanáct včelařů. ???

Karel

Pro všechny organizované včelaře v Brně a na jižní Moravě je nyní dostupná dlouho diskutovaná sklenice na Český med prostřednictvím internetového obchodu s obalovým sklem: www.obalovesklo.ic.cz

Určitě se najde slušný obchodník,ale když on nás okrade on za to chce peníze a my si myslíme ,že pro včelaře budou všichni dělat zadarmo!Kdyby nebylo včelařů nebylo by nic.Tak proč nás všichni chtějí jen odřít viz výkup medu! Trochu nadsázka,ale včelaři to tak vidí.

Ale květů řepky na plochu díky chemii je znatelně více než tehdy. Taky to
závisí na půdě. Kdysi před 30 lety jsme mohli jezdit na řepku buď na jih do
podhorského kraje , kde byla půda pro pohanku a trochu pšenici nebo na
sever, kde byla půda pro brambory, pšenici a dalších pár kilometrů na sever
do roviny pro řepu cukrovku. Na tom jihu včely z kvetoucí řepky 20 včelstev
ve včelíně nedokázaly plně zaplnit medníky, na severu v pohodě tehdy stejně
jako dnes. A tehdy bezerukové odrůdy určitě nebyly, možná to byly odrůdy
ještě s hořčinami v semenech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 05, 2007 6:09 PM
Subject: Re: med


Dneska se pěstují bezerudokové odrůdy a ty mají nektaru méně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: med
> Datum: 05.7.2007 06:58:46
> ----------------------------------------
> A je toho tolik, aby z toho něco bylo? U řepky se uvádělo před 30 lety +-
> 1000 kg sladiny z hektaru, takže 1 kg z 10 čtverečních metrů. Dneska, když
> se na poli chemicky ničí plevele a podporuje růst by to mohlo být i
> znatelně více. Ale i řepky na rozumnou malou snůšku by bylo potřeba
několik
> stovek čtverečních metrů a raději menší počet včelstev v okruhu 1 - 3
> kilometrů. Dobrou vydatnost by měl mít podle literatury pámelník, snad
> podobnou jako ta řepka. Intenzívní nálet na skalník jsem pozoroval taky,
> ale ten jeden můj keř to nevytrhne. U ostatních nevím.
>
> R. Polášek

Zeptal jsem se na přepravu železnicí na www.cdcargo.cz z Aše a z Hodonína,
kde jsou tam někde sklárny do Severomoravského kraje a paní mně odpověděla
toto:

"nejmenší dvounápravový vůz má ložnou plochu 25 metrů čtverečních a
minimální ložení pro výpočet je 5 tun.
Cena za přepravu Aš - Hodonín na 2 nápr. voze s 5 tunami nákladu je za
4760,- Kč.
Ing. Jana Mlkvá
Obchodní manažer ČD
Mlkva.Janazavináčcdcargo.cz "

Z Aše do Studénky to má být stejně daleko, takže cena je stejná.
Pravděpodobně v ceně není nakládka a bylo by třeba upřesnit způsob vykládky
v cílové stanici. 5 tun by mohly být 4 palety, takže kdyby se 4 - 6 včelařů
domluvilo, vypadá to vcelku slibně.

R. Polášek

Tak to jo, s tím souhlasím. Snadnější ten špalík než to nadstavovat. Myslím
taky, že už diskuze k medometu bylo dost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 05, 2007 5:31 PM
Subject: Re: Pohon medometu


> Ach jo, proč jsou někteří tak natvdlí!!! Začátkem této diskuze bylo přece,
> jak modernizovat medomet starý. Já jsem navrhoval vzít to zgruntu, včetně
> motoru dolů apod. Tak to mám provedeno já a nemůžu si to vynachválit. Kdo
> se však na to necítí musí si anticoro koš koupit nový a v tom je ten
> problém. Hřídelka je u něj totiž krátká a výrobci na modernizaci starých
> medometů nabízejí pohon horní. Pak by se musela hřídel zespodu prodloužit
a
> v tom je problém, nesmí totiž házet a tím při 400 ot./min nepříjemně
> klepat. Naopak špalík na dnu je výškově stejný jako staré provedení a je
to
> nejednoduší řešení, s kterým by si každý mohl poradit a ani práce pro
> soustruh není moc. Neházivé nastavení křídelky s košem, který má prům, cca
> 50 - 60 cm není úplně jednoduché a už to chce umět. Navíc spodní uložení
> hřídelky na dně medometu je zcela běžné a u starých med. na kliku
> nejrozšířenější. Tak co v tom stále hledat problémy! Kdo nechce točit
> klikou a dívat se na nějaký rezatý vrak, musí s tím něco udělat. Cest je
> několik a kterákoliv z nich je lepší než nedělat nic. A zdaleka nejlepší
> je, aby se nic dělat nemuselo je o tom do zblbnutí diskutovat.
> Zdraví R. Stonjek

Nechápu tuhle debatu, snažil jsem se tomuhle předejít a zapojit do akce
velkoobchodníky se sklem, umí to a tu marži jim rád zaplatím, Na
Hradecku pan Hutla přiveze v banánovkách až domů. To je tak těžké najít
další solidní obchodníky ve vašem okolí?
S pozdravem

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Stonjek
Sent: Friday, June 29, 2007 10:22 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Sklenice

Jsem rád, že má někdo na převoz sklenic stejný názor a to že na velkou
dálku je to velké riziko, přičemž se nejedná o váhu, ale o výšku
palety.Až
se mi to podaří úřednicky zvládnout, vyrazím s krabicemi. Kdyby se i
převoz
zdařil, co potom s tím doma? Máte doma vys. vozík? Proto je lepší rovnou
do
krabic. S anticorem je dnes problém v tom, že se prodává hlavně z dovozu
a
nikdo nezná složení, ani jak se bude chovat v agr. prostředí. Tomu
odpovídá
i výběr elektrod. Musí se zkoušet čím to jde. Uvedenými elektrodami jsem
vařil i ob. tranďákem a s dnešním inventorem to jde výborně. Problém
antikora je v tom že když ho svár ohřeje materiál odvádí špatně teplo a
vše
se nepředvidatelně zkroutí. Je nutné s tím počítat hodně před tím křížem
bodovat a myslet u toho. Zdraví R. Stonjek

Dneska se pěstují bezerudokové odrůdy a ty mají nektaru méně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: med
> Datum: 05.7.2007 06:58:46
> ----------------------------------------
> A je toho tolik, aby z toho něco bylo? U řepky se uvádělo před 30 lety +-
> 1000 kg sladiny z hektaru, takže 1 kg z 10 čtverečních metrů. Dneska, když
> se na poli chemicky ničí plevele a podporuje růst by to mohlo být i
> znatelně více. Ale i řepky na rozumnou malou snůšku by bylo potřeba několik
> stovek čtverečních metrů a raději menší počet včelstev v okruhu 1 - 3
> kilometrů. Dobrou vydatnost by měl mít podle literatury pámelník, snad
> podobnou jako ta řepka. Intenzívní nálet na skalník jsem pozoroval taky,
> ale ten jeden můj keř to nevytrhne. U ostatních nevím.
>
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 05, 2007 5:29 AM
> Subject: med
>
>
> > Jakýpak je med z ptačího zobu, zatím roste kolem včelnice plůtek ze
> > skalníků, letos masivně kvetl, byl olepený včelami a med byl chutný.Další
> > část chci z ptačího zobu, protože ten kvetl později, ale když kvete, tak
> > trochu smrdí.Jak se projevuje na medu? Jaké máte zkušenosti s pámelníkem?
>
>
>
>

Ach jo, proč jsou někteří tak natvdlí!!! Začátkem této diskuze bylo přece, jak modernizovat medomet starý. Já jsem navrhoval vzít to zgruntu, včetně motoru dolů apod. Tak to mám provedeno já a nemůžu si to vynachválit. Kdo se však na to necítí musí si anticoro koš koupit nový a v tom je ten problém. Hřídelka je u něj totiž krátká a výrobci na modernizaci starých medometů nabízejí pohon horní. Pak by se musela hřídel zespodu prodloužit a v tom je problém, nesmí totiž házet a tím při 400 ot./min nepříjemně klepat. Naopak špalík na dnu je výškově stejný jako staré provedení a je to nejednoduší řešení, s kterým by si každý mohl poradit a ani práce pro soustruh není moc. Neházivé nastavení křídelky s košem, který má prům, cca 50 - 60 cm není úplně jednoduché a už to chce umět. Navíc spodní uložení hřídelky na dně medometu je zcela běžné a u starých med. na kliku nejrozšířenější. Tak co v tom stále hledat problémy! Kdo nechce točit klikou a dívat se na nějaký rezatý vrak, musí s tím něco udělat. Cest je několik a kterákoliv z nich je lepší než nedělat nic. A zdaleka nejlepší je, aby se nic dělat nemuselo je o tom do zblbnutí diskutovat. Zdraví R. Stonjek

Asi jsem pozadu, ale všechny medomety, co jsem viděl, měly dole v plášti
otvor a spodní ložisko bylo pod medometem a přístupné zespoda. Taky byla
zespoda přístupná část hřídele, takže mazání se provádělo klasickým mazacím
tukem, který by musel vyvzlínat po hřídeli minimálně 10 centimetrů, aby se
dostal do medu. Dávat ložisko na dno medometu se mně zdá jen jako náhradní
řešení a už vůbec ne pro medomet s dlouhou životností pro profesionálního
včelaře, jakým podle tvých příspěvků jsi. Už taky proto, že jen položit
ložisko na dno a jen ho trochu přilepit a spolehnout se na to, že to bude v
jehlanu držet, když třeba ten plech není zespodu vůbec vyztužený a ložisko
není připevněno šrouby procházejicícmi skrz plech. Musel bych vidět medomet
v provozu, usuzuji, že plech pod ložiskem při vytáčení pracuje, je dynamicky
namáhán a moc dlouho nevydrží než praskne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 05, 2007 7:26 AM
Subject: Re: Pohon medometu


> Milý Radime, zase komplikuješ svými teoriemi situaci. Tmel se dává pod
> špalík, aby vyrovnal styčné plochy dno medometu - špalík. Dno je do
jehlanu
> a tak se tomu musí trochu pomoct. Jinak i mě se zdá, že o medometech už
> toho bylo dost. Zdraví R. Stonjek

Med z ptačího zobu má nepříjemné "aroma" podobné myšině, které je v době snůšky cítit z úlu. Naštěstí bývá jen nepatrnou příměsí letní snůšky. Je velmi dobrou nektarodárnou rostlinou, ale (naštěstí) nebývá ho dost na druhový med. Roste rozptýleně v křovinách ve volné krajině. Pěstuje se v parcích, často jako "živý plot".
Broněk Gruna

Jinak i mě se zdá, že o medometech už toho bylo dost. Zdraví R. Stonjek
......
Chystal jsem se vznést také dotaz. Na mém prvním prastarémmedometu byla hřídel vedená "vyvíšeninou" zkrz dno a pod ním uchycena.

Toto řešení se mi osobně zdá lepší a pokud bych někdy musel medomet dělat, šel bych touto cestou. Výhody:

Radiální síly jsou vedeny blíže zemi a kotvení je snažší.
Síly a vibrace nejdou do bubnu, ten nemusí na to být pevnostně dimezován pokud jej nechci použít jako nádobu na med atd..
Dole je více místa pro řešení pohonu, úplně jednoduché řešení třecí diskový převod (který jsem měl u starého nahoře s klikou) můře být snadno plynule proměnný.
Tím řeším i problém spojky.
Pohon nepřekáží nahoře. Dole není takový problém s hygienou.

Jediná nevýhoda - otvor ve dně a nemožnost použít nádobu na rozplavování cukru, nebo stáčení atd.
Řešení - na dno nedělat klasický "bombírung" nahoru ale provést vyvýšení kolem otvoru kusem trubky se závitem.
Při demontáži koše - opět výhoda, že pohon je dole- se buď zašroubuje zátka, nebo trubka - hřídel která povede nad hladinu a bude pohánět nějakou lopatku na míchání vody.
Zkoušel někdo míchat med v ponořeném (plovoucím) sítě.

Takže pokud má někdo v plánu si stavět medomet, má o čem přemýšlet.
Pokud někdo takový vyrábí, rád se to dozvím.
Ne že bych se nudil a mám pořád co dělat, takže medomet si úplně sám dělat nebudu.

Karel

Milý Radime, zase komplikuješ svými teoriemi situaci. Tmel se dává pod špalík, aby vyrovnal styčné plochy dno medometu - špalík. Dno je do jehlanu a tak se tomu musí trochu pomoct. Jinak i mě se zdá, že o medometech už toho bylo dost. Zdraví R. Stonjek

A je toho tolik, aby z toho něco bylo? U řepky se uvádělo před 30 lety +-
1000 kg sladiny z hektaru, takže 1 kg z 10 čtverečních metrů. Dneska, když
se na poli chemicky ničí plevele a podporuje růst by to mohlo být i
znatelně více. Ale i řepky na rozumnou malou snůšku by bylo potřeba několik
stovek čtverečních metrů a raději menší počet včelstev v okruhu 1 - 3
kilometrů. Dobrou vydatnost by měl mít podle literatury pámelník, snad
podobnou jako ta řepka. Intenzívní nálet na skalník jsem pozoroval taky,
ale ten jeden můj keř to nevytrhne. U ostatních nevím.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 05, 2007 5:29 AM
Subject: med


> Jakýpak je med z ptačího zobu, zatím roste kolem včelnice plůtek ze
> skalníků, letos masivně kvetl, byl olepený včelami a med byl chutný.Další
> část chci z ptačího zobu, protože ten kvetl později, ale když kvete, tak
> trochu smrdí.Jak se projevuje na medu? Jaké máte zkušenosti s pámelníkem?

Jakýpak je med z ptačího zobu, zatím roste kolem včelnice plůtek ze skalníků, letos masivně kvetl, byl olepený včelami a med byl chutný.Další část chci z ptačího zobu, protože ten kvetl později, ale když kvete, tak trochu smrdí.Jak se projevuje na medu? Jaké máte zkušenosti s pámelníkem?

je ovšem otázkou k čemu to potřebuješ? Jinak pokud je to k jídlu tak 1 : 1. Protože má větší sladivost. V ostatních případech med má od 16 do 23%vody podle druhu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: vydatnost medu
> Datum: 04.7.2007 22:06:16
> ----------------------------------------
> Může mě někdo poradit jaké množství medu nahradí jeden kg cukru?Díky předem
> za odpověď.
>
>
>

500 Kč Mor včelího plodu, HNILOBU VČELÍHO PLODU, a ješte jden ale to nevím co to je protože tam jsou letinské názvy.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotovan? rozbory med?
> Datum: 04.7.2007 18:21:47
> ----------------------------------------
> Máte někdo zkušenosti s rozbory medu třeba v SVU Jihlava nebo v Olomouci a
> Dole.Co to stojí a co všechno dělají v rámci této dotace?Díky za odpovědi.
>
>
>

Co mně kdysi vysvětlovali strojaři, tak se pouzdo pro ložisko udělá o
nějakou tisícinku menší než je ložisko, potom se zahřeje a vloží se do něho
studené ložisko. Až se teplota vyrovná, ložisko drží. Nebo pro méně náročné
kontrukce se udělá stejně velké a ložisko se do něho nalisuje nebo natluče
paličkou. Vytahuje se vyklepáním nebo stahovákem. Takové soustružení je ale
dost drahé, protože vyžaduje přesný stroj. Upevnění silikonem nebo epoxidem
je náhradní technologie, kdy se to pouzdro ložiska vůbec nemusí dělat
přesně. V krajním případě se může v hliníku nebo silonu udělat obyčejnou
vrtačkou s brusným kotoučkem nebo frézkou, potom je dosažitelná přesnost
desetiny až půl milimetru. Kdysi jsem takhle přizpůsoboval duralové pouzdro
na ložisko ve vysavači, původní se vysypalo a nové se mi ještě za socialismu
povedlo sehnat asi o 2 milimetry větší. Oprava se povedla, ale na tom
pouzdru jsem tehdy strávil několik hodin. Pokud se epoxid nebo silikon
dostane do ložiska, bude asi dělat problémy. Další možnost je udělat půlku
pouzdra ložiska pohyblivou a odnímatelnou a stahovat ji k ložisku nějakou
kovovou páskou. Tolik k ložisku do medometu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 03, 2007 2:00 PM
Subject: Re: Pohon medometu


> Vezme se špalík hliníku, duralu, nebo silonu. Na soustruhu se upraví
> spodek, aby kopíroval dno medometu a nahoře se provede vybrání pro ložisko
> a nesmí se zapomenout, aby v případě poruchy šlo ložisko vyklepnout.Nikde
> jsem nepsal, že po hřídelce teče med, ale kapka ke kapce, mytí a je to.
Med
> projde ucpávkou ložiska a dokonale ho zalepí. Špalík se podmázne
silikonem,
> nebo epoxidem s bílými sazemi vše se sestaví tak, aby koš se otáčel so
> nejlehčeji a nechá se zaschnout. To kvůli souososti. Zatékání nejlépe
> zamezí plastový kruh nafest naražený na hřídel. Je to dost práce a tak by
> to chtělo ještě dát pohon dolů a pak už jen bezporuchově vytáčet.
Zdraví
> R. Stonjek

Může mě někdo poradit jaké množství medu nahradí jeden kg cukru?Díky předem za odpověď.

Určité informace lze zjistit na adrese:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html
Ceník výrobků a služeb, strana 4. - Laboratorní rozbory

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pep?k
Subject: Dotovan? rozbory med?
Máte někdo zkušenosti s rozbory medu

Máte někdo zkušenosti s rozbory medu třeba v SVU Jihlava nebo v Olomouci a Dole.Co to stojí a co všechno dělají v rámci této dotace?Díky za odpovědi.

Jana Fortikova:
Dobry den, hodilo by napsat kdepak ty vcelky mate, nebo kde bydlite..

Levně přenechám 6 včelstev (Kraňky) mladšímu včelaři, dobře udržované.
Důvod : stáří

Svazové sklenice jsou v prodeji, ale pro mě je 1400 ks příliš velké množství, nenajde se někdo kdo by 200-300 sklenic odprodal, samozřejmě přispěji na dopravu. Jsem od Rychnova n.Kn. Prosím nabídky na mail.Kovář M.

Dostaneš je koupit v včelařských potřebách

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?ela? Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Varroa - podloka se s?ty.
> Datum: 03.7.2007 20:29:10
> ----------------------------------------
> Kdo poradí, jaké rozměry ok jsou vhodné pro zhotovení podložky (podložka,
> síto 1, síto 2)k monitorování spadu VD? Díky.
>
>
>

Podívej se do posledního čísla Včelařství.

Kdo poradí, jaké rozměry ok jsou vhodné pro zhotovení podložky (podložka, síto 1, síto 2)k monitorování spadu VD? Díky.

V článku "Jak daleko včely létají?" ve Včelařství č. 2/1996, str. 43. uvádí
autor Ing. D. Titěra: "Nejdelší vzdálenost doletu od úlu, kterou jsme tehdy
včelám při našich pokusech naměřili, byla kolem 3 kilometrů. Ale v některých
případech mohou včely létat i mnohem dál."
Dále je v článku uvedeno: "Před řadou let, kdy ještě nebyly léky proti
varroáze, vyhledávali jsme v terénu nemocná včelstva a při tom jsme také
dolet měřili. Podrobně jsou tyto pokusy popsány ve Včelařství 1983, č. 1.,
str. 18."

Myslím že v MV 2007/2 je článek Ing. Čermáka o energetické bilanci včely ve snůšce. Měřil tam, kolik toho včely donesly ve volátku.
Efektivní snůškový dolet se uvádí asi 1 až 3km. Nejen já jsem pozoroval přínos ze svazenky atd. vzdálené 7-8km.
Se svazenkou to popsal kdysi někdo ve Včelařství a Ing. Čermák myslím tu samou vzdálenost pro řepku u Liptovského Hrádku.
Karel

Jak daleko lítají?Nu je to různé,záleží na počasí,jestli je stálé,slunečné,či pod mrakem a každou chvíli jsou přeháńky.V tom prvním případě létají i do vzdálenosti 3 km
ale je zapotřebí vědět,že na větší vzdálenost spotřebují i více medu,takže přínos je třeba poloviční než z blízkého
zdroje.Taktéž velmi záleží,jestli je to v dubnu,květnu či potom v létě.V tom druhém případě jsou rády,když donesou vodu pro plod i z velmi blízkého zdroje,zase záleží na tom,
v kterém období se to koná,hlavně v časném jaru jsou velké úbytky létavek,které když vysvitne slunko,vyletí pro pyl a
následně slunce zajde a unavená létavka s doneseným pylem
sice doletí ale zahyne za úlem ve stínu,když se netrefí na leták.To je dobře známo všem pokročilým včelařům.

za ekonomické se považují 3 km, ale poslední výzkumydokzují, že létají i 8 km a to rychlostí kolem 60 km / hod

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Kejkrt <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jak daleko l?taj?
> Datum: 03.7.2007 14:43:11
> ----------------------------------------
> Může mi někdo laskavě sdělit na mail, jak daleko běžně včely létají za
> snůškou, jak daleko extrémě a případně přidat nějaký odkaz na odborné
> články? Děkuji.
>
>
>

Jen nechápu proč tolik práce a náladů když medomed se točí jen pár minut a vy děláte úpravy jak na jaderné elektrárně já mám radiální koš z padesátého roku již v novém medometu a při třiceti úlech není na hřídeli nic vidět

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pohon medometu
> Datum: 03.7.2007 14:00:39
> ----------------------------------------
> Vezme se špalík hliníku, duralu, nebo silonu. Na soustruhu se upraví
> spodek, aby kopíroval dno medometu a nahoře se provede vybrání pro ložisko
> a nesmí se zapomenout, aby v případě poruchy šlo ložisko vyklepnout.Nikde
> jsem nepsal, že po hřídelce teče med, ale kapka ke kapce, mytí a je to. Med
> projde ucpávkou ložiska a dokonale ho zalepí. Špalík se podmázne silikonem,
> nebo epoxidem s bílými sazemi vše se sestaví tak, aby koš se otáčel so
> nejlehčeji a nechá se zaschnout. To kvůli souososti. Zatékání nejlépe
> zamezí plastový kruh nafest naražený na hřídel. Je to dost práce a tak by
> to chtělo ještě dát pohon dolů a pak už jen bezporuchově vytáčet. Zdraví
> R. Stonjek
>
>
>

No, když ten email uvedeš, tak možná...

Může mi někdo laskavě sdělit na mail, jak daleko běžně včely létají za snůškou, jak daleko extrémě a případně přidat nějaký odkaz na odborné články? Děkuji.

Vezme se špalík hliníku, duralu, nebo silonu. Na soustruhu se upraví spodek, aby kopíroval dno medometu a nahoře se provede vybrání pro ložisko a nesmí se zapomenout, aby v případě poruchy šlo ložisko vyklepnout.Nikde jsem nepsal, že po hřídelce teče med, ale kapka ke kapce, mytí a je to. Med projde ucpávkou ložiska a dokonale ho zalepí. Špalík se podmázne silikonem, nebo epoxidem s bílými sazemi vše se sestaví tak, aby koš se otáčel so nejlehčeji a nechá se zaschnout. To kvůli souososti. Zatékání nejlépe zamezí plastový kruh nafest naražený na hřídel. Je to dost práce a tak by to chtělo ještě dát pohon dolů a pak už jen bezporuchově vytáčet. Zdraví R. Stonjek

Milý Františku,máme to tu také,jenže je štěstí,že současně kvete pohanka a tak je to asi tak na půl.Ta medovice jde
za ráno,poté když přischne,tak běží ta pohanka.Co mám zkušenosti od okolních včelařů,vytočí kolem 50 - 60%.Já jsem ještě nezačal,ono to nějak dopadne.Jinak začíná vyhánění trubců i jejich zavíčkovaný plod již je na letácích.Čili končí letošní snůška,která byla o měsíc dříve než v ostatních létech.Dá se říci,že rok byl snůškově dobrý a nebýt té medovice,byl by nadprůměrný.
Co ještě Ti říci, - aby se Vám vydařila ta nastávající letošní oslava 100 let výročí založení včelařského spolku pro Humpolec a okolí. Patří Vám všem,kteří pokračujete ve šlépějích zakladatelů Humpoleckého včelařského spolku - čili dnešní ZO ČSV hodně zdaru a všem jejím členům hodně zdraví,štěstí a radost z chovu včel,Emilka...

Vážený příteli Kozlíku,díky za Váš příspěvek týkající se mazání spodní osy medometu.Máte pravdu,že není vhodné toto
mazat rostlinými oleji.Již po mnoho let tuto spodní osu medometu /2x - 3x / ročně po prvé po řepce,což je zapotřebí
a po druhé a většinou i naposled.Zásadně vždy po umytí medometu máznu kousek sádla/vepřového/ do spodního ložiska
a bohatě to stačí,když začne medomet při dlouhém vytáčení pískat jak píšete,je jej potřeba rozebrat,umýt a znovu namazat/spodní ložisko/ a potom v pohodě vytáčet dál.
To se ale netýká nových medometů,které mají kuličková ložiska,tam jim poradit nemohu...

Pohon mám ruční a tam je spojovací kus masivní se dvěma čepy.Po hřídeli med nestéká do ložiska, ale při mytí medometu jsem měl vyndaný koš a tak tam voda vnikla.rostlinné tuky jsem zavrhl v té době, kdy jsem jimi namazal hřídel u starého pohonu.Přestala sice pískat okamžitě, zato do dalšího týdne tuk tak ztvrdnul, že jsem měl problém to rozhýbat a pak jsem již musel vždy mazat.

Vyzkousim.

Vezmi 12 voltovou přístrojovou nebo jinou malou žárovku, co má proud tak
0,2 - 0,5 ampér a při vkládání rámků přes ni pouštěj do motorku 12 voltů.
Koš to neroztočí, jen usnadní na jednu stranu jeho natáčení. Motorku tak
malý proud taky nic neudělá, i když stojí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 02, 2007 11:05 PM
Subject: Re: Pohon medometu


> Páčka: doprava = doprava, doleva = doleva, uprostřed = stůj
> Při plné rychlosti hodně jiskří. Když stojí bručí.
> Pokud se páčkou trhne rychle, může se utrhnout něco na převodu, nejspíše
se
> ale povolí spojení spojovací váleček-hřídel.
>
> Volnoběh nemá, v tom je ta potíž s natáčením koše při vkládání rámků.
> Jestli je převod hřídele šnekový vlastně nevím, nerozdělával jsem ten
> převod.

Znamená to, že spodní ložisko medometu se může místo kuličky do důlku
udělat systémem větší rovná plocha silonu na větší rovnou plochu silonu?
Zrovna dneska jsem se díval do nabídky Řempa.net , budu tam zítra něco
kupovat a nejlevnější silonová tyč průměr 20 a délky metr je tam za 93 Kč.
A kdo by chtěl lepší je tam silon už sycený mazadlem na samomazná ložiska
nebo nebo ještě lepší a dražší plastické hmoty určené na kluzná ložiska.
Výběr velký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 02, 2007 9:24 PM
Subject: Re: Pohon medometu


> Já si myslím, že u medometu na el. pohon jsou všechny kuličky a špičky v
> důlku špatně. Nejlepší je z novým anticoro košem přejít na ložisko.
Váleček
> z hliníku /silonu/ prošroubovat dvěma šroubky utěsnit silikonem a hřídelku
> do ložiska udělat lehce suvně. Ložisko použít zakryté a zamezit stékání
> medu po hřídeli k ložisku. Nevytáčíte li desítky tun můžu vás ujistit, že
> do konce života nebudete mít se spodním uložením koše problém.
> Zdraví R. Stonjek

Páčka: doprava = doprava, doleva = doleva, uprostřed = stůj
Při plné rychlosti hodně jiskří. Když stojí bručí.
Pokud se páčkou trhne rychle, může se utrhnout něco na převodu, nejspíše se ale povolí spojení spojovací váleček-hřídel.

Volnoběh nemá, v tom je ta potíž s natáčením koše při vkládání rámků.
Jestli je převod hřídele šnekový vlastně nevím, nerozdělával jsem ten převod.

Obrázek takového motorku, co mám je na
http://www.logar-trade.si/artimages/4601v.jpg
a obrázek s nasazeným spojovacím válečkem na
http://www.logar-trade.si/artimages/4620v.jpg
---------
Jen tak dotaz ze zvědavosti. Jak funguje ta páčka na levé straně motoru?
A má ten motor nějaký volnoběh-spojku? Jak moc samosvorný je ten šnekový převod? Pokud je šnekový.

Díky za info.
Karel

Po hřídeli med nestéká, ale je-li ho na dně dost, může se dostat i do té prohlubně s kuličkou. Záleží na tom jak moc to teče a jak vysoko nade dnem je ten středový otvor.

jak může po hřídeli stékat med kdyz ho odstředívá sýla vynáší ven Po hřídeli jsem ještě neviděl téct med


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pohon medometu
> Datum: 02.7.2007 21:24:32
> ----------------------------------------
> Já si myslím, že u medometu na el. pohon jsou všechny kuličky a špičky v
> důlku špatně. Nejlepší je z novým anticoro košem přejít na ložisko. Váleček
> z hliníku /silonu/ prošroubovat dvěma šroubky utěsnit silikonem a hřídelku
> do ložiska udělat lehce suvně. Ložisko použít zakryté a zamezit stékání
> medu po hřídeli k ložisku. Nevytáčíte li desítky tun můžu vás ujistit, že
> do konce života nebudete mít se spodním uložením koše problém.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Klidně použij vazelínu a pokud se ti to bude zdát špatně staší ždibek sádla jen ne stolní oleje ty časem stvrdnou
POKUD PRACUJEŠ NORMÁLNĚ TAK BY SE MED NEMĚL DOSTAT DO STYKU S TUKEM

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pohon medometu
> Datum: 02.7.2007 10:22:06
> ----------------------------------------
> to já mám také s Logarem menší problém.Do spodního ložiska-kuličky, když se
> medomet umýval mi vnikla voda a medomet začal i po vysušení ve vyšších
> otáčkách pískat.Při sušení jsem zjistil, že kulička byla předtím
> pravděpodobně něčím namazána.Víte někdo čím?
>
>
>

Já si myslím, že u medometu na el. pohon jsou všechny kuličky a špičky v důlku špatně. Nejlepší je z novým anticoro košem přejít na ložisko. Váleček z hliníku /silonu/ prošroubovat dvěma šroubky utěsnit silikonem a hřídelku do ložiska udělat lehce suvně. Ložisko použít zakryté a zamezit stékání medu po hřídeli k ložisku. Nevytáčíte li desítky tun můžu vás ujistit, že do konce života nebudete mít se spodním uložením koše problém.
Zdraví R. Stonjek

řekl bych, že byla namazána tukem. Můj medomet není logar, ale ten motorkový šnekový převod je totožný, včetně válečku a i té kuličky naspodu.Asi se to všechno montuje ze součástí jednoho výrobce.

Vám se ten spojovací váleček v osce motorku neprotáčí? Kolikrát jste s tím vytáčel?

to já mám také s Logarem menší problém.Do spodního ložiska-kuličky, když se medomet umýval mi vnikla voda a medomet začal i po vysušení ve vyšších otáčkách pískat.Při sušení jsem zjistil, že kulička byla předtím pravděpodobně něčím namazána.Víte někdo čím?

Zas by musel být ve vodě v kotli nějaký odmašťovač, a nějaký pasivační
prostředek, aby kov nezrezl dříve, než uschne. a to všechno by se s vodou v
kotli muselo vyhodit. Praktické řešení by mohla být tlaková myčka. Studená
voda o takových 100 atmosférách z levné myčky za by určitě sundala
nepřilnavou barvu. Koš by to snad vydržel. Lepší myčky umožňují stříkanou
vodu ohřívat až k varu nebo dokonce zároveň do horké vody přidávat
odmašťovací a pasivační prostředky, to by pak už bylo úplně ideální. Jenže
sehnat takovou myčku a kolik by takové očištění stálo je věc jiná. Nakonec
by to nejspíš dopadlo tak jako jinými způsoby, koš by byl sice očištěný a
odmaštěný, ale za vysokou cenu. Nejlepší "průmyslové" očištění koše by bylo
opískování jemným pískem nebo něčím podobným. Pokud by ten písek nebyl
zamaštěný třeba po recyklaci, stačilo by to potom na nátěr rozpouštědlovou
barvou. Pro práškovou barvu by bylo potom třeba po pískování předúpravu
kovu, jemné domaštění a potom třeba fosfátování. Pokud by se kvalitním
očištěním plně využila přilnavost a kvalita prakticky libovolné
potravinářské rozpouštědlové, odhaduji životnost nátěru medometu minimálně
na 10 - 20 let a nátěr by "neodešel" oloupáním, ale prorezavěním a protože
med je suchý materiál, bylo by pro životnost rozhodující doba čištění
medometu vodou a jakým způsobem pak ta voda ve vyčištěném medometu zasychá.
Myslím, že levné a zároveň kvalitní očištění koše medometu neexistuje. Buď
to bude levné nebo kvalitní. Kromě nákupu tašky šmirglů a dvoudenního
šmirglování koše, to je zároveň i levné i poměrně kvalitní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 01, 2007 11:03 PM
Subject: Re: Medomet


>
> a co starý koš vyvařit v kotli? tím by se mohl voskový povlak strhnout a
> koš řádně odmastit?
>
> Pokud si medomet "opravim" tim, ze ho natru, musim pocitat s tim, ze po
> case se bude muset nater obnovit (stejne jako kdyz natru uly a nebo plot
:)
> Umim si predstavit tu "radost" pri sundavani stareho nateru z kose :)
>
>
> *** ježek ***

Hřídel medometu bude z tvrdší oceli a obyčejným vrtákem za 10 korun se do
něho udělá prohlubeň tak milimetr, pak se vrták otupí a konec. Je třeba mít
vrták na tvrdou ocel. Použil bych průměr trojku, to by mělo stačit na
šroubek trojku nebo dva a půlku. Co se týká vrtání, když se hřídel pořádně
upevní třeba do svěráku, bez problémů se ten průměr jeden cm provrtá
obyčejnou ruční vrtačkou. Jen nesmí moc házet a amatér bez zkušeností musí
počítat s tím, že tak jeden - dva vrtáky zlomí. Zkušený zámečník by to měl
provrtat bez problémů. Co se týká protažení šroubkem a jeho zajištění, staří
praktici dělali takové otvory tak těsně, že závit se při protažení mírně
poškodil a potom našroubovaná matka nebyla volná, ale držela těsně a žádné
otřesy s ní nepohmuly. K zajištění matky se taky dá matka našroubovat
závitem přes pásek igelitu Ostatně co brání použít do provrtaného hřídele
třeba napruženou závlačku, ta by tam měla držet taky.
Co se týká vlastního motorku, z fotografie mně připadá, že na motorku je
šroubovicový převod. Ten už z principu je hodně do pomala, takže malý pohyb
koše medometu způsobí mnoho otáček motorku a tím onen velký odpor proti
pohybu koše. Tomu se dá v jednom směru snadno odpomoct. Do motorku se pustí
slabý proud, který ještě motorek a medomet neroztočí, ale bude stačit k
odstranění odporu motorku proti pohybu koše. Potom na jednu stranu bude
možné otáčet košem bez odporu, na druhou stranu ale s dvojnásobným odporem.

R. Polášek

Pokud ten plod je zavíčkovaný, mohla být slabá podněcovací snůška před 2 - 3
týdny a dříve a matka tehdy intenzívně kladla. Potom už jen spotřebovaly ty
zásoby. Totéž s pylem. Jiné roky bylo hodně dnů, kdy bylo pod mrakem,
pršelo, včely nemohly vyletovat a jen spotřebovávaly zásoby a pyl. To letos
v květnu a červnu nebylo, sice bylo občas chladno, ale slunečno a včely
mohly nosit prakticky každý den.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 01, 2007 7:50 PM
Subject: Re: Odrojené včely


> Já mám letos rovněž minimálně medu, PLNO plodu, moře pylu a spousta včel.
> Vlastně by mě zajímalo jakto, že když je snůška tak malá, proč včely hodně
> plodují? Že by je stimulovala pylová snůška?

Umim si predstavit tu "radost" pri sundavani stareho nateru z kose :)
*** ježek ***
........

Normální problém. Stačí wapka a když není, tak při rodinném nákupu a tankování vytáhnout koš z ig. pytle, hodit 10 Kč(možná i více) do myčky na auta zvolit vysoký tlak, přidržet koš aby necestoval a jestli je wapka OK a barva špatná, tak to sleze v pohodě. Pak to strčit do pytle a po oschnutí doma ihned nanášet opravnou vrstvu.(stejnou jako je původní) Ještě lepší by byla pořádná parní průmyslová wapka.

Druhá dražší varianta je jej možnost vylouhovat, ale v případě potřeby odstranění epoxidového nátěru to je kničemu. U ní bych volil dočasnou opravnou variantu č. 1.

zdenek (82.100.43.4) --- 1. 7. 2007
Re: Pohon medometu (23601) (23603)
Motorek může být spolehlivý. Kromě toho, že při plném výkonu silně jiskří na něm nic špatného neshledávám. Komplet s tang. medometem 4/8R (45x28) 21 tisic. Problém je také s vkládáním rámků. Vypnutý motor klade odpor a natáčení koše malinkým zapnutím a vypnutím je dost nepohodlné.Ruční natáčení koše přes odpor hřídele motoru vede vlastně také k povolení toho šroubku jak jsem psal.
Kdyby se směly oddělat plastová víka, nebyl by ten problém s natáčením, ale bojím se, že by mi do medu padaly nějaké prachové části z uhlíků jak motor jiskří.

..Průměr té hřídele není ale moc veliký odhadem tak kolem 1 cm. Dá se to někde profesionálně provrtat?
....


Myslím, že je to celkově nešťastná koupě. Nic bych nevrtal a hodil bych to prodejci nahlavu. Co tak uplatnit reklamaci?

> Rozpouštědlové barvy vyžadují ve skutečnosti taky takovéto pečlivé očištění,
> aby držely. V praxi se to obvykle zanedbává, očistí se jen to, co je vidět,
> neodstraňuje se voskový povlak, který vidět není. Voskový povlak se sice
> potom zatře barvou a zdánlivě je to v pořádku. Rozpouštědlová barva ale
> pracuje ještě 2 - 4 roky po natření, postupně se zvyšuje její tvrdost a
> křehkost a v souvislosti s tím klesá přilnavost. Takže pokud je pod barvou
> zatřený voskový povlak, za ty 2 - 4 roky se začne loupat.
> Z toho vychází, že pokud má být oprava medometu rozpouštědlovou barvou
> kvalitní, musí se očištění věnovat tolik času a případně i prostředků, že
> pokud by se to mělo všechno započítat včetně času, bude skutečně levnější
> koupit nový medomet nebo aspoň nový koš.
>
>



a co starý koš vyvařit v kotli? tím by se mohl voskový povlak strhnout a
koš řádně odmastit?

Pokud si medomet "opravim" tim, ze ho natru, musim pocitat s tim, ze po
case se bude muset nater obnovit (stejne jako kdyz natru uly a nebo plot :)
Umim si predstavit tu "radost" pri sundavani stareho nateru z kose :)


*** ježek ***

Pokud stačí do konce červenc zaplodovat aspoň 7 rámků je to v pořádku

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odrojen? v?ely
> Datum: 30.6.2007 21:57:52
> ----------------------------------------
> Blbe sem to napsal odrojene maji novou matku tam je to o.k-zasoby maji, ale
> roj co byl tak mam v ule novem, mista maji dost akorat me zarazi, ze tam
> nemaji zadne zasoby krom toho pylu.
>
>
>