Včelařská konference

Zkus se poptat sousedů kteří mají drtič větví , snad ti trochu dají také to dobře plave a nemusíš to schovávat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 13.8.2007 02:57:47
> ----------------------------------------
> Takže ta letná je prostě vlažná.Jinak u té studniční vody uberte, tak mezi
> 4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.Jenže do
> těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na lavorky,
> už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po nalití
> cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo
> durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se
> prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně
> rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty mne
> trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně čisit.
>
>
>

vsusucky:
>Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na slunci, tak nevidím v jejich použití problém.<
...
Zdravím
Otázkou je, jestli provádění takové dezinfekce korku bude pravidelné a také jestli bude př. Sušický i u ostatních alespoň takové jako u Vás.

Ach jo, že jsem nedržel hubu. Takže na kombajnech jsem strávil dost sezon, aby mě tyto argumenty rozesmály. Tam trápí osádky prach a hlavně horko. Práší obilí ale i řepka slunečnice jeteloviny i další. Na těchto rostlinách se v době květu vyskytuje jak prach tak plísně i bakterie. Na hnijícím a plesnivém ovoci na zemi, je spousta včel a světe div se nic to s nimi nedělá a co hnijící voda z kaluží??? Suchá sláma je výborný přírodní materiál a jako plovák do krmítka plně vyhovuje. Pak se vyhodí a je to. Určitě je v ní míň fujtajblů než ve špatně nebo vůbec nevymytém krmítku.. Co se týče krmné komory mám úplně stejný názor jako Eman. Vemte si papír a počítejte se mnou. Krmná komora má cca 15 kg medu tj 15 x 60 /přibl. čistý zisk/x 60 /počet včelstev. V druhém případě je to 8kg x 15 Kč x 60. Až budete mít výsledky, nepřipadal bych vám jako naprostý idiot, kdybych preferoval způsob č. 1, který tak propaguje př. G. P??? Navíc i výzkumníci z Dolu se k zimování na medu nestavějí nijak obdivně. To že zkrmuji cca 8 kg cukru je způsobeno velkým plodištěm DS. kde je teď před krmením cca 8 kg zásob a je to tak každý rok. S výnosy jsem víc než spokojen, takže to zřejmě v tom cukru přes zimu nebude. Př. G. P bych doporučil, aby ve výpadech proti Svazu a jeho funkcionářům používal smysluplnější výpady, než jsou kyblíky se slámou která se osvědčily u stovek včelstev a které byly popsány v knížce s kterou svaz nemá vůbec nic společného. Působí to pak dost trapně. Zdraví R. Stonjek

5 litrové kbelíky na prosakovací krmení nabízí třeba na stránkách http://www.honey-well.com/cz/. Na http://www.lyson.com.pl/lang_cz/index.php?nm=01 ještě v loni nabízeli stropní platsová krmítka na 8 a 10 l nebo dokonce na 10 a 12 l, už si to přesně nepamatuji. Letos již je nanabízejí. Chtěl jsem je vyzkoušet, ale na dotaz, jaké mají rozměry, tj. zda je lze dát do nástavku o vnitřím rozměru 40,5x40,5 cm mi neodpověděli a tak z toho sešlo. Krmítka Ještěd jsem nezkoušel, zdají se mi pro efektivní krmení malá.
Zkušebně jsem dělal vzorek krmítko dle http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1, ale je to hodně pracné a v podstatě je to o tom skladovat další nástavek, který se využije opravdu pouze na krmení.To mne od další výroby odradilo. Z hlediska efektivity,tedy zejména z časových důvodů pro sebe považuji za optimální dvě cesty-ponechání květového medu nebo krmení kbelíkem. Používám již zmíněné korkové zátky od vína. Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na slunci, tak nevidím v jejich použití problém. Získal jsem je přes známe v jedné vinárně.

Vše hezké

Nechci bý detailista, ale mám pocit, že na medu zimuje dle přítel Stonjek. GUPA ve svém příspěvku pouze citoval.
Také si nejsem jistý, že to je o schopnosti med prodat. Ve velkém to může být i z hlediska vynaložených nákladů výhodnější řešení.

Vše hezké

Nic proti ničemu a nikomu, ale můj názor je, že ten kdo zimuje na medu, přiznává, že nedokáže prodat med, který vyprodukuje. Je to z nouze ctnost a minimálně teoretická ekonomická ztráta. Navíc s rizikem, že nevhodný med může v zimě způsobit včelám trávící problémy. Ať si to kdokoli jakkoli chválí a odůvodňuje. Ale je to realita a já proti tomu nic nemám.

GuPa:
> A za sebe: nekrmím, ponechávám med a s takovou mednou komorou s vhodným medem,celé krmení není ani potřeba.

Velmi sleduji tuto konferenci,je dobře že ji máme.I když mnozí ji sledují,nepřispějí svým příspěvkem,třeba v budoucnu se to změní. Není dobré,aby si zde povídalo jen 3 - 5 stálých a věrných dopisovatelů,kteří již nic nového nemohou říci včelařské konferenci,je zapotřebí nový vítr do plachet...
Píšete o všem možném,na př.krmení včel za pomoci slámy či sena,kde prosím žijete?To snad patří o 100 let zpátky.
Chov trubců,nadstandartní, t.j. v každém nástavku po dvou stavebních rámkách asi taky nepřineslo kýžený výsledek a
asi se v budoucnu neosvědčí. Jsou roky rojivé mnoho a roky rojivé málo.Ani technologie ošetřování včelstev rádoby
novátorů tomu nenapomohou,pokud tito nebudou používat jo
drastické metody,které většina včelařů musí odmítnout.
Také postrádám chlubení o letošních výnosech medu,jaké kraňky jej donesly a jak byl zhodnocen při prodeji.A hlavně
jaký výnos byl při druhém či třetím vytáčení,asi nic moc
a včely byly na sucho a majitelé mohou být rádi,že to přežily.To včelaření má jednu podstatnou vadu,asice tu,že
si včely nemohou vyměnit včelaře.Jinak fandím g.p. že s jeho provozem zimuje svoje včely na medu,má můj obdiv,neb
zajisté je chová z lásky a ne aby je drancoval...

jejda já tomu pravopisu dávám na p.del!

U krmítek se mi líbilo, že při dolévání , nebo kontrole nejsou včely přítomné , nemusím oblékat skafandr, což bych u kbelíků musel.

Nějak mi uniklo , co je odkud přeložené a na co vlastně reaguješ.

Bohužel mi to připadá , že výrobci vyhovuje , že krmítko nevydrží . Alespoň má co vyrábět. Požitý materiál je křehký a jeho vrstva je příliš tenká.

jasně , chci používat lavorky , mají mýt něco kolem 15 l , v mém případě to stačí na celé zakrmení a čistily by se dobře, žádné zůžení tam není.

Proto, aby se sklenice nerozbila po cestě a také když se rozbije , obsah zůstane v kyblíku v kterém to převážím a přenáším a nerozlije se v autě.

Pro lepší představivost, jeden nástavek Optimalu ( 11 rámků 42x17cm ) při střední hustotě obsednutí ( cca 160 včel / dm2 plástu ) obsahuje zhruba 10 000 včel.
40 000 včel...4 nástavky
60 000 včel...6 nástavků
80 000 včel...8 nástavků
Jeden nástavek 10 rámků 39x24cm obsahuje při střední hustotě obsednutí zhruba 14 000 včel.M.V.

V určitom čase som sa zaoberal určením počtu včiel v plne obsadenom nadstavku - plodisku pri teplote nad 12˚C, kedy sa zimný chumač rozvolní. Hodnoty, ktoré som získal su veľmi podobné tým, ktré udáva M. Václavek.

Počet včiel na 1 dm2 plástovej uličky širokej 10mm je v každom úľovom systéme rovnaký 156 včiel (Václavek 160 včiel)

Množstvo včiel v debničke B 10 miera rámika 420 x 270 mm na ploche 10 dm2 1560 včiel.
Platí to ale len pre debničku kde sa nachádza plodisko, debničky na med sú obsadené menším počtom včiel.
B 10 má 9 uličiek medzi 10-mi plástami, plus 1/2 ulička medzi stenou úľa a plástom po obidvoch stranách úľa spolu pre výpočet 10 uličiek.

Potom platí: 1560 včiel/1 ul. x 10 = 15 560 včiel = 1,56 kg

Pre trojzostavu v tomto systéme je to s určitým nadsadením 15 560 včiel x 3 nadstavky = 46 800 včiel.

Je to hodnotné včelstvo s dostatočným počtom reálneho počtu včiel vo včelom spoločenstve, opri výcove plodu od jednej matky, za normálnych okolností. Biologicky včelstvo nemôže narastať do nekonečna, lebo včelstvo ako také sa vždy pripravuje na rozdelenie a jeho biologický vrchol dosiahne na konci jari.

Preto je zavádzajúce, keď autor M.V. naznačil narastanie včelstva aritmetickým radom v sústave Optimalu s 11 rámikmi, čo debnička to nárast 2 tis. včiel.

Podľa všetkého je množstvo včiel v každej úľovej zostave je dané počtom 50 tis. plus, mínus 4 tis. včiel.

Potom ideálnym počtom debničiek pre mieru 420 x 170 mm Optimal, s množstvom včiel v 1 uličke 1040 a počtom včiel na 1 deb. 11 440 včiel s max. počtom debničiek 4-5deb. x 11 440 = 45 760 - 57 200 včiel. pre zostvavu Optimalu potom stačí 4 až 5 debničiek.

Pre najčastejšie používaný úľ s rozmermi rámika 390 x 240 mm a 10 plástami , s počtom včiel v jednej debničke 12700 je ideálne chovať včelstvo v 4 debničkách s počtom včiel 55800.

Súhrn: Miera 42O x 270 mm potrebujeme 3 debničky
Miera 420 x 170 mm -"- 4-5 debničiek
Miera 290 x 240 mm -"- 4 debničky
Deálne pnožstvo včiel v jednej úľovej zostave je 50 tis. plus, mínus 4 tis. včiel.

Netvrdím, že včelstvo za určitých vynikajúcich zimných a jarných podmienok nemôže obsadať aj viac, prípadne menej debničiek, lebo biologické danosti sú pre včelstvo obmedzené a tieto stredné hodnoty sú ideálne.

Anton

Železárny Chomutov.

Bohužel ne, odopověděli mi, že mají pouze nerez drátek osteofix 10 kč na metr bez dph.

____________________________________________________________
Stonjek (213.151.87.17) --- 13. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288)

Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale přefiltrováno.
____________________________________________________________
Určitou dobu jsem ze zájmu studoval anatomii včel. Podle mích zdrojů ( časopis ,,Včelařství,, encyklopedie ,,Včelařství,,) včela žádný filtrační systém, který by odfiltroval spory bakterií a hub, či nečistoty nemá!
Včela tyto a podobné škodliviny není schopna odfiltrovat ( proč by se využívala včelstva na měření znečistění životního prostředí, kdyby škodliviny z vnějšku dokázala odfiltrovat ), ale tyto škodliviny neutralizuje ( za předpokladu normálního stavu včelstva ).
Propolis má dezinfekční účinky, ve zralém medu a ve vosku nejsou schopny se patogeny rozmnožovat ( avšak v něm po určitou dobu přežívají v závislosti na jejich odolnosti ), pyl je včelami konzervován zalitím medem.

Podobné kbelíky jsem viděl v Nasavrkách v Hale moderních včelařských technologií. Měly objem asi 10 l.
Moc se mi nezamlouvali, protože měly úzké hrdlo, což znemožňuje čištění.
S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
,,,
Špatně jsem se vyjádřil. Samozřejmě že se to dá čistit, ale je to komplikované, na rozdíl od nádob se širokým hrdlem.

_____________________________________________________________
Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné, objemově omezené ...
Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.
__________________________________________________________

Podobné kbelíky jsem viděl v Nasavrkách v Hale moderních včelařských technologií. Měly objem asi 10 l.
Moc se mi nezamlouvali, protože měly úzké hrdlo, což znemožňuje čištění.
S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Pokud vím, například firma Lisoň krmné 5 l kbelíky prodává. Chce to se podívat do nabídek. Někteří včelaři s nimi krmili.
Já jse si víčka vrtal sám. Mám 50 včelstev a nákup by byl dost drahý. Hlavně, kdyby to pak nefungovalo. Nebyl jsem s tím ale moc spokojený, protože občas roztok tekl. Vrchem přes fólii to berou bez problémů. Určitě jsem ale tento způsob krmení nechtěl nikomu nutit. Žena mně běžně pri tomto počtu včelstev pomáhá při vytáčení, krmení a léčení.

>Nejde o to někomu nutit jiný způsob krmení než ten, co mu vyhovuje a nejde o to zaměstnávat ženy činnostmi, které nejsou nezbytné.

Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné, objemově omezené ...
Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.

Stonjek:
>Takže neklamná známka, že máme podzim na krku a s ním nekonečné diskuze o krmení. Diskuze které nikam nevedou a v kterých se také objevuje spousta nesmyslů a hloupostí, viz že s trávou a slámnou se do krmíta a plástů dostane spousty plísní nečistot a pod. Předpokládejme tedy, že včelař není úplný blb a nepoužívá slámu plesnivou ani hnijící, ale přímo od kombajnu. Pak se podobných nesmyslů vůbec nemusíme bát.<
.....

Takže od konce. Bojím se dogmat a nesmyslů od včelaře. Ti nejednou dokázali, že dělat z sebe mistry a být mistrem ve včelaření je rozdíl.

Druhá věta od konce. ... On kombajn nějak umí odseparovat houbovité zárodky? Řeklbych, že ochranáři rostlin (rostlinolékaři) ví moc dobře co lítá vzduchem při seči a poslední modely kombajnů mají dost důmyslný už to system proti dýchání takového prachu v kabinách.

Třetí věta od konce. Ano? Skutečně se při krmení se nic do medu nedostane krom dodávanýho krmiva? Já bych za nikoho ruku do ohně nedal. A za sebe: nekrmím, ponechávám med a s takovou mednou komorou s vhodným medem,celé krmení není ani potřeba. Je to zbytečná a nákladná práce. Takže tím je i dáno k první od začátku větě dost, aby se mohl někdo i zamyslet nad tím, co vlastně sděluje.

Takže neklamná známka, že máme podzim na krku a s ním nekonečné diskuze o krmení. Diskuze které nikam nevedou a v kterých se také objevuje spousta nesmyslů a hloupostí, viz že s trávou a slámnou se do krmíta a plástů dostane spousty plísní nečistot a pod. Předpokládejme tedy, že včelař není úplný blb a nepoužívá slámu plesnivou ani hnijící, ale přímo od kombajnu. Pak se podobných nesmyslů vůbec nemusíme bát. Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale přefiltrováno. To by pak také včelky nosily do plástů prach z polí, možná i plíseň po vytrvalých deštích a podobně. A jak by to bylo z vodou z kaluží, zvl. těch již trochu zahnívajících, kterou tak včelky milují??? Já jsem vyzkoušel lecos a nádoby se slámou používám a jsou super. Vůbec to ale nikomu nevnucuji, a ani nepomlouvám ostatní způsoby. Důležité je abych během 2 náštěv měl nakrmeno, nemusel nic čistit a další otevření úlu bylo až při fumigaci. Zdraví R. Stonjek

...Tak krmím i já už třetím rokem a bez problémů. Fólie dávám dvě na sebe a po každém krmení je žena opláchne.

Nejde o to někomu nutit jiný způsob krmení než ten, co mu vyhovuje a nejde o to zaměstnávat ženy činnostmi, které nejsou nezbytné.

Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné, objemově omezené ...
Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.

Anton:
>Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla, dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.
Anton<
....

Odpověď Michalovi. Zeptej se kde sehnat zátky toho, co ti je poradil. ...

Anton ano.
Já se nedivím už ničemu. Nějaká německá hlavička napíše a nafotí nějakou "moudrou" koninu, česká "odborná" hlavička to pro ostatní přeloží a diskuze a mudrování kolem ničeho může začít.
Bohužel takové překlady u nás se ještě posvětí právě tou amatérskou odborností, ale já bych je z takové publikace vypustil. Nemusíme se opičit a dělat každou cizáckou blbost co si přečtem. Ale vykládej to někomu, když tu knihu dostane ke koupi od odborníků ČSV.

Tak krmím i já už třetím rokem a bez problémů. Fólie dávám dvě na sebe a po každém krmení je žena opláchne. Někde, asi ve Včelařských novinách, jsou fotky.
Tonda

>Známý používá bublinkovou folii, která má velikost spodní části kýblu (nesmí být moc kónický). To se mi docela líbí, včely běhají po bublinkách a mezi nimi odebírají roztok vlastně v celé ploše kýblu.

Využite vyhľadávač Google, vložte do kolonky heslo "Vonkajšie kŕmidlá" kde nájdete odkazy na články a diskusiu o podávaní roztokov včelám. Anton

Železárny Chomutov.

Plastová nádoba by musela být pevná a tudíž i drahá, ne jako jsou třeba 5
littrvé PET flašky od vody nebo sirupu nebo některé levné kbelíky. . Nepevné
flašky by při převrácení podléhaly sání sloupce vody, při převrácení by
flaška "pumpovala" rytmicky se stlačovala a zase roztahovala a v tom rytmu
by z ní vytékala voda. Já používám v zadovácích obrácené dvoulitrové PET
flašky od oleje s klasickým špuntem s výřezem a ty dva litry už je na tu PET
flašku co se týká pevnosti a náchylnosti k pumpování tak maximum. Zvláště
když ty dvoulitrové flašky, co se vejdou i se špuntem do výšky 24 cm a do
hloubky 9 cm, se už nejméně 10 let nepoužívají, takže nemůžu sehnat nové.
Ale komu nevyhovuje sklenice, mohl by použít plechovky z pocínovaného
plechu. Kdysi se dokonce prodávaly v včelařských prodejnách přímo na krmení,
měly ve víčku přiletované jemné mosazné sítko. Dneska by se to muselo udělat
ručně, vyříznout otvor ve víčku a přilepit tam jemné silonové sítko nebo
jemnou látku. A plechovky zevnitř opatřit nátěrem.

R. Polášek

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 13, 2007 7:19 AM
Subject: Re: krmení


> .. Víčka jsem opustil a krmím do krmítek
>
> U sklenic s víčky je asi největším rizikem, že sklo praskne. Po několika
> letech používání bych těm sklenicím moc nevěřil. Praskne zrovna když je
> sklenice plná cukerného roztoku a několik kilo cukru je tím pádem hned na
> zemi. Také doprava sklenic na stanoviště někde na přívěsu si hrkáním a
> házením koleduje o rozbití skla.
> Ale ještě nikdo u nás nevymyslel plastovou nádobu kam by šlo víčko
nasadit.
> Přitom by stačilo navrhnout pouze víko s otvorem na krmné víčko na některý
> ze sériově prodávaných kbelíků, věder apod.

Slabá vrstva cukru na dně zůstat musí. Prosakovací krmítko je prosakovací
proto, že nad cukrem je jen voda nebo jen velice slabý roztok cukru. Vlastní
rozpouštění probíhá, když voda pomalu prostupuje vrstvou cukru. Když už
není vrstva cukru, ke včelám jde jen ta slabě ocukřená voda. Takže ideální
je, když v prázdných flaškách zůstane na víčku 1 - 2 cm cukru.

R. Polášek

.. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.

Ano souhlasím, názory na "hygienu" včel jsou tady často až groteskní. Co ale chybí, je dobré, spolehlivé a cenově přijatelné krmidlo, proto všichni krmí z nějakých (levných) nádob a cpou tam seno, listí, korky atp. Můj názor je, že taková plastová nádoba na krmení by byla mnohem užitečnější než nějaká svazová slenice na med o které se tady také pořád co chvíli blábolí.

Víčka jsem taky opustil, krmítka Jěštěd taky opouštím Plánuji si
přes zimu dělat krmítka. Jěště nevím jaké konstrukce a na kolik
litrů. Asi na 15 a pak bych krmil nadvakrát.



Tam, kde mám ve včelách kýbl, tak v něm mám nalámaný polystyren
nadrobno. Před zimou ho vyhodím do plastů a nic nedezinfikuji.



Známý používá bublinkovou folii, která má velikost spodní části
kýblu (nesmí být moc kónický). To se mi docela líbí, včely běhají po
bublinkách a mezi nimi odebírají roztok vlastně v celé ploše kýblu.



Jaroslav


/>4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.
Jenže do
/>těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na
lavorky,
/>už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po
nalití
/>cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo
/>durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se
/>prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l
přesně
/>rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty
špunty > mne
trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně
> čisit.
>

Vlastně takový levný kompresor bude nejspíš pístový. A to je objemový
kompresor, tudíž stlačovaný objem v něm je stejný bez ohledu na výstupní
tlak. Proto v ideálním případě, jestliže saje 180 litrů za minutu, při
výstupu jednoho baru bude dodávat 90 litrů za minutu. Při výstupním tlaků
tří barů teoreticky bude dodávat 45 litrů, 4 barů 36 litrů za minutu. Když
se vezme v úvahu hluché prostory v kompresoru, netěsnost ventilů a pokles
otáček elektromotoru při zvýšení zatížení při vyšším výstupním tlaku, bude
to ještě míň. Jenom je zvláštní, že VUVČ udává minimální příkon
elektromotoru 0,75 kw, zatímco tento má mít 1,1 kw. Zřejmě těch 0,75 kw je
při použití kvalitního kompresoru a to ten asi není. Nebo takový kompresor
musí mít zásobník. I ten maximální udávaný tlak 8 barů se mně zdá nějak
málo, ale možná, že tam je nějaká tlaková pojistka.

R. Polášek

... Víčka jsem opustil a krmím do krmítek

U sklenic s víčky je asi největším rizikem, že sklo praskne. Po několika letech používání bych těm sklenicím moc nevěřil. Praskne zrovna když je sklenice plná cukerného roztoku a několik kilo cukru je tím pádem hned na zemi. Také doprava sklenic na stanoviště někde na přívěsu si hrkáním a házením koleduje o rozbití skla.
Ale ještě nikdo u nás nevymyslel plastovou nádobu kam by šlo víčko nasadit. Přitom by stačilo navrhnout pouze víko s otvorem na krmné víčko na některý ze sériově prodávaných kbelíků, věder apod.

Ona ta zavařovací sklenice na krmná víčka nemá 4L jak si leckdo mylně myslí, ale méně, proto 3 kila cukru do ní je strašně moc. Musí se pak dolévat voda a rozpouštět ztvrdlá vrstva cukru na dně, což je zbytečné.

Takže ta letná je prostě vlažná.Jinak u té studniční vody uberte, tak mezi 4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.Jenže do těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na lavorky, už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po nalití cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty mne trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně čisit.

Studňová voda má 12˚C, "letná" od 20 do 30˚C, horúci nad 60˚C.

Vy nepraktizujete typický spôsob podávania zásob (cukor zaliaty vodou), vy po zaliatí teplou vodou robíte cukrový roztok. Potom je lepšie pripraviť cukrový roztok rozpustením v horúcej vode a podať takto pripravený roztok pomocou perforovaných viečok. Anton

Někteří používáte korkové zátky pro krmení a máte jejich "zdroj". Prodáte mi je někdo?

Už viackrát som chcel reagovať na rady, ako pomôcť včelám, aby sa v cukrovom roztoku nedusili. Proti tomu nič nemám, len mi vadí tá primitívna technológia, ako pomôcť včelám, aby sa netopili.

Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla, dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.
Anton

Co je to letná voda? Při mém postupu teplá voda nevytváří žádnou vrstvu protože se sype cukr do vody , rozdíl je vidět již na jedné sklenici. Při postupu voda do cukru se i po rozmíchání cukr stále usazuje na dně.

při krmení dám do lahve 3kg cukru a doplním vodou a pokaždé mi cukr zůstane na dně i když rozmíchám roztok. Pepan

Ja už síce tento spôsob nepoužívam, ale problém zostatku nedobratého cukru v presakovacích kŕmidlách (konkrétne v 3,6 litr. fľašiach) je známy, ale dá sa odstrániť. Z vášho popisu nie je jasné, kde ostane zbytok cukru, lebo dno je hore a hrdlo s perforovaným viečkom dole.

- používať hrubý kryštálový cukor

- tento dopuručovaný pomer nie je správny. Do fľaše je lepšie vsypať 2,5 kg cukru a doplniť pohár vodou., pomer je pre včely prijateľnejší. Práve pre nedostatok vody cukor cukor nemôžu včely odobrať.Pri silnej koncentrácie roztoku, včely ho ťažšie odoberajú a čo je horšie, po zlom spracovaní tento jemne kryštalizuje. Preto ja z týchto dôvodov podávam včelám cukrový roztok s menšou koncentráciou cukru a hlavne preto, že strata pri inverzii repného cukru, včely získajú z 1 kg cukru menšie zásoby až o 30%

- cukor sa vždy zaleje letnou (nie teplou) vodou, lebo tá vytvára na cukre súvislú vrstvu, ktorá neprepúšťa vodu.

- aby neostal "visieť" cukor vo fľaše hore, treba ho po prevrátení horednom kolísavým spôsobom striasť dole.

- aby sa to dalo urobiť bez odtekania vody či cukrového roztoku, treba si vypíliť kruhovú podložku (sololit) na priemer hrdla fľaše. Tú v prirodzenej polohe posadíme na ústie, pritlačíme ľavou rukou a bezpečne prevrátime bez vytečenia jedinej kvapky a tak položíme na otvor nad rámikmi. Po prevrátení fľaše kývavým pohybom zmyjeme vodou prichytený cukor na jej dne.

Anton

ČÍM JE VĚTŠÍ ZRNO TÍM LÉPE A NAOPAK

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pepan <mazdrik.j/=/seznam.cz>
> Předmět: krmen?
> Datum: 12.8.2007 20:31:56
> ----------------------------------------
> dám do lahve 3kila cukru a doplním vodou trochu rozmíchám ale po vypití
> část cukru tam vždy zůstane. co dělám špatně?
>
>
>

Ono pro běžnou potřebu stačí rámky dělit na vysoké a nízké délka rámků nemá zas tak velký význam protože plochy se zas tak moc neliší
a pro zimování to význam ztrácí úplně

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Med pom?haj? tvo?it i trubci
> Datum: 12.8.2007 19:21:00
> ----------------------------------------
> Já se uvádění síly včelstva v počtu obsednutých rámků schválně vyhýbám,
> neboť je v ČR několik rámkových měr.
> Pro lepší představivost, jeden nástavek Optimalu ( 11 rámků 42x17cm ) při
> střední hustotě obsednutí ( cca 160 včel / dm2 plástu ) obsahuje zhruba 10
> 000 včel.
> 40 000 včel...4 nástavky
> 60 000 včel...6 nástavků
> 80 000 včel...8 nástavků
> Jeden nástavek 10 rámků 39x24cm obsahuje při střední hustotě obsednutí
> zhruba 14 000 včel.
>
>
>

El. prodlužovák 50m za cca 1100 jsem si koupil v Hornbachu i se špulkou. Ale hadici mám od toho, abych nemusel s tím kompresorem manipulovat. Běhám s hadicí a vyvíječem.

Spojky mi zamrzaly předloňskou zimu, loni ne. Možná to bylo tím, že loni žádná zima nebyla :-) , nebo provedenou úpravou.

Vyvíječ má z nepochopitelných důvodů místo samce samici. Rozpojením expanduje vzduch a vzniká led. Loni jsem to předělal na samce a vložil jsem si tam i redukčku. Ale se zamrzáním musím počkat na zimu
------
Ten značkový Schneider - jak je těžký a velký?
Díky

A už tady byl dotaz, zda někdo ví o nějakém jiném benzin.kompresoru než ten od pana Svobody. I mě by to docela zajímalo zda se něco dělá.

Karel
-------------
Začnu od zadu. Nevím jestli to všichni vědí. Krom pana Svobody kompletují kompresory i kolegové z Dolu. V ceníku na beedol.cz . (u tohoto kompresoru má logiku použití delší hadice)
Prudká změna tlaku a led má asi logiku, ale proč zamrzají ty slabé hadičky co trčí na vyvíječi?
Docela mě zajímá co s tím udělá změna koncovek.
Nevím přesně kolik váží ten Schneider, pro představu má onen motorek, vlastní kompresor a 25 litrovou expanzku.
Trochu filozofie: předpokládám, že pokud někdo je schopný na stanovišti včelstev najít zásuvku na 220 V, tak zpravidla bude popotahovat kompresor tak maximálně 2x. Pokud se někdo poohlíží po benzinu, tak nedělá jedno dvě stanoviště a přitom se stejně zapotí, ať popotahuje nebo ne.
Mě osobně nedělá problém manipulace při samotné fumigaci, ale při cestě na stanoviště. I stovky metrů ve sněhu. Loni jsem si na to pořídil sněžnice, třeba je letos vyzkouším.
Mám zkušenosti jak s kompresorem od pana Svobody, tak služebním ústavním i s elektrikou (když se mi služební pokazil, poruchu ale omlouvá to že šlo o prototyp pro vlastní užití). Kdybych si měl jako profesionál vybrat, tak od ten od pana Svobody.
Logiku spojek možná dokážu vysvětlit. Logika vychází z použití s kompresorem, od stejného výrobce dodávané včetně hadice. Protože tyto kompresory nemají redukční ventily a jsou konstruovány pouze pro použití s vyvíječem.

Přátelé, jen malý dotaz. Někteří používáte korkové zátky pro krmení a máte jejich "zdroj". Prodáte mi je někdo? Nechce se mi obcházet hospody a nové jsou zbytečně drahé. Nejlépe od šampusu, mám to do oček. I několik kilo, vyzkouším je i na krmeni.

Díky

mp

Co se prodlužováků týká, na vyvíječ stačí i obyčejná 0,5 coulová zahradní hadice, ale bývá problém s kondenzátem který zamrzá ve spojkách nebo ještě hůře přímo ve vyvíječi. Prodlužovák na 220V je možná i levnější.
Tomáš Jaša
------
El. prodlužovák 50m za cca 1100 jsem si koupil v Hornbachu i se špulkou. Ale hadici mám od toho, abych nemusel s tím kompresorem manipulovat. Běhám s hadicí a vyvíječem.

Spojky mi zamrzaly předloňskou zimu, loni ne. Možná to bylo tím, že loni žádná zima nebyla :-) , nebo provedenou úpravou.

Vyvíječ má z nepochopitelných důvodů místo samce samici. Rozpojením expanduje vzduch a vzniká led. Loni jsem to předělal na samce a vložil jsem si tam i redukčku. Ale se zamrzáním musím počkat na zimu
------
Ten značkový Schneider - jak je těžký a velký?
Díky

A už tady byl dotaz, zda někdo ví o nějakém jiném benzin.kompresoru než ten od pana Svobody. I mě by to docela zajímalo zda se něco dělá.

Karel

Zkus to obráceně, dej do flašky asi do třetiny teplou vodu, a pak přisypávej cukr v mém případě cca 2.5 kg a zbytek doleju teplou vodou a pak dorozmíchám.V tomto případě je toho nerozpuštěného cukru o dost méně.

při krmení dám do lahve 3kg cukru a doplním vodou a pokaždé mi cukr zůstane na dně i když rozmíchám roztok.

dám do lahve 3kila cukru a doplním vodou trochu rozmíchám ale po vypití část cukru tam vždy zůstane. co dělám špatně?

Já se uvádění síly včelstva v počtu obsednutých rámků schválně vyhýbám, neboť je v ČR několik rámkových měr.
Pro lepší představivost, jeden nástavek Optimalu ( 11 rámků 42x17cm ) při střední hustotě obsednutí ( cca 160 včel / dm2 plástu ) obsahuje zhruba 10 000 včel.
40 000 včel...4 nástavky
60 000 včel...6 nástavků
80 000 včel...8 nástavků
Jeden nástavek 10 rámků 39x24cm obsahuje při střední hustotě obsednutí zhruba 14 000 včel.

A ten bezolejový používáte na aerosol?

Mne hlavně láká nízká hmotnost.Jakmile bude se vzdušníkem, je to už kráva velká a těžká.Předpokládám, že ten kamarád není včelař a na tento účel to nepoužívá?

Podle mích zkušeností 1,1 kW stačí. Ale bezolejový kompresor bych si nekoupil. Nedávno jsem si kupoval neznačkový olejový kompresor s příkonem 1,5 kW v Baumaxu a moc mě neoslnil. Tak od oka mi přijde, že má srovnatelný výkon se značkovým o příkonu 1,1 kW (Schneider) který využívám souběžně. Příště bych šel do značkového. Co se prodlužováků týká, na vyvíječ stačí i obyčejná 0,5 coulová zahradní hadice, ale bývá problém s kondenzátem který zamrzá ve spojkách nebo ještě hůře přímo ve vyvíječi. Prodlužovák na 220V je možná i levnější.

Tomáš Jaša

Myslím, že Dol někde uvádí minimální příkon v kW (orientačně).
Po tomhle typu jsem pokukoval, ale protože jsem potřeboval kompresor i na další práce - hřebíkovačka, stříkání atd, dal jsem přednost něčemu podobnému jako je tam na tom webu Montecarlo FC2.
Olejový se vzdušníkem. V supermarketu v akci taky za nějakých 2500 i s příslušenstvím.
A mobilnost řeším dlouhými hadicemi - teď začnou výprodeje zahraádkářských potřeb v supermarketech - doporučuji se koukat.

Ten kompresor co je v dotazu má kamarád a je to takové něco velkého do ruky na nafukování gum atd.

Karel

V poslední době se stalo módou být učený a předvádět se jak včelám rozumím . příkladem je používání počtu včel v tisících na úl. Ale pro začínajícího včelaře který se tady chce poučit je to informace dost lichá řekněte mu raději kolik takové včelstvo obsedne rámků Bude to pro něj cennější informace

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Med pom?haj? tvo?it i trubci
> Datum: 12.8.2007 11:01:43
> ----------------------------------------
> Zdravím přátele včel,
> ,,Med pomáhají tvořit i trubci,,
> Tento článek byl otištěn ve včelařství 5/2007, na straně 124-125.
> Jaký máte na tento článek názor??????????
> Klidně bych věřil, že včelstvo, které je zhruba z jedné čtvrtiny tvořeno
> trubci, se nerojí. Je to logické. Trubci jsou velkými odběrateli krmných
> kašiček, tím předcházejí vytvoření nadbytku krmných kašiček, jež by jinak
> pozřely krmičky ( vznikli by z nich anatomické trubčice = rojové včely,
> vznikla by rojová nálada = ztráta medného výnosu ).
> Nesouhlasím, že včelstva s takovým počtem trubců dávají vyšší medný výnos,
> než-li včelstva stejné síly, které se nedostanou během roku do rojové
> nálady, ale mají normální počet trubců.
> Rozhodně je to zajímavá metoda předcházení rojové náladě a stojí za
> vyzkoušení ( především u včelařů, kteří neumí čelit úspěšně rojové náladě
> jiným způsobem ).Vlastní postup předcházení rojové nálady se my zdá
> produktivnější. Chov matek je pro dosažení vyšších výnosů nutností. Silné
> oddělky nejenom že slouží k posílení včelstev produkčních a tím vytvoření
> snůškového včelstva ( 60 000 včel ) již od předjaří, ale dávají z pozdních
> snůšek i slušný výnos medu.
>
> Před několika měsíci zde někdo na konferenci psal, že viděl včelstvo, které
> mělo spousty trubců a vyrojilo se. Pokusím se ten článek nalézt.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
>
>

Tento článek byl otištěn ve včelařství 5/2007, na straně 124-125.
Jaký máte na tento článek názor??????????
-------
Věrohodnost pramene se dá ověřit celkově, to znamená že ověřím věci, které ověřit můžu. Pokud si ten článek dobře pamatuji (nepatří mezi mé zkopírované) bylo tam něco o tom, že větší množství trubčiny vede k většímu množení VD. Pokud článku nekřivdím, tak to jej trochu shodilo.

Rojení je komplexnější problém a jen prosté zvýšení množství trubčiny asi rojení neodvrátí.

To jsem si ověřil. Poměrně hodně trubčiny mám v úlech dlouho, přesto se včely rojily.

Ale o pozitivním vlivu trubců na včelstvo jsem dlouhodobě přesvědčena a vycházím z toho. Hlavně v předjaří říkám trubčině topné desky. Nechávám trubčí rámky přez zimu na pozici 2 nebo 9, v posledních letech i na 2 A 9. Tedy dva na nástavek. Ale samo o sobě to rojení neodvrátí.

Karel

Zdravím přátele včel,
,,Med pomáhají tvořit i trubci,,
Tento článek byl otištěn ve včelařství 5/2007, na straně 124-125.
Jaký máte na tento článek názor??????????
Klidně bych věřil, že včelstvo, které je zhruba z jedné čtvrtiny tvořeno trubci, se nerojí. Je to logické. Trubci jsou velkými odběrateli krmných kašiček, tím předcházejí vytvoření nadbytku krmných kašiček, jež by jinak pozřely krmičky ( vznikli by z nich anatomické trubčice = rojové včely, vznikla by rojová nálada = ztráta medného výnosu ).
Nesouhlasím, že včelstva s takovým počtem trubců dávají vyšší medný výnos, než-li včelstva stejné síly, které se nedostanou během roku do rojové nálady, ale mají normální počet trubců.
Rozhodně je to zajímavá metoda předcházení rojové náladě a stojí za vyzkoušení ( především u včelařů, kteří neumí čelit úspěšně rojové náladě jiným způsobem ).Vlastní postup předcházení rojové nálady se my zdá produktivnější. Chov matek je pro dosažení vyšších výnosů nutností. Silné oddělky nejenom že slouží k posílení včelstev produkčních a tím vytvoření snůškového včelstva ( 60 000 včel ) již od předjaří, ale dávají z pozdních snůšek i slušný výnos medu.

Před několika měsíci zde někdo na konferenci psal, že viděl včelstvo, které mělo spousty trubců a vyrojilo se. Pokusím se ten článek nalézt.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Otom tu už byl nějaký ten diskový prostor tohoto serveru popsán.

Podle mého názoru jsou to vyhozené peníze. Jde oto, umístit napevno dvě elektrody v nevodivé plastové nádobce a digitálním ohmmetrem (třeba za 50 Kč), ji - tu misku s elektrodama nakalibrovat. Samozřejmě, že jde jen o orientační měření a takové udělátko zvedne ze židle každého, kdo do toho vrazil již tisíce a leží mu to někde nevyužito.

Přátelé včelaři nabízím překrásné čistokrevné štěňata Beagle odběr ihnet volejte 737533383 www.vceluly.wz.cz

Dnes jsem uložil rámky od medu do igelitových pytlů po 15ks, nafoukal tam CO2 a zalepil igelitovou páskou. Na jaře se mne zeptejte jak to dopadlo.

Vyvíječ potřebuje 50 litrů za minutu při přetlaku minimálně 3,5 baru.
Problém je v tom, že z reklamních důvodů se u kompresoru uvádí maximální
tlak do uzavřené hadice, to je těch 8 barů a maximální průtok při minimálním
tlaku, to je pokud saje 180 litrů a vytlačuje 110 litrů asi půl baru. Lidi
si občas spojí, že kompresor dává 110 litrů při tlaku 8 barů..... Nedá se z
těch údajů na 100 % říct, že by ten kompresor stačil, i když zas návod
uvádí, že minimální výkon pohonu kompresoru je 0.75 kw a tam je 1.1 kw,
takže by stačit spíše měl. Raději bude lepší vyzkoušet a domluvit se pro
jistotu s prodejcem o možnosti vrácení, pokud by kompresor nestačil. Nebo
lepší výrobce uvádí v technických parametrech nejenom krajní hodnoty, ale
přímo graf množství dodávaného vzduchu v závislosti na výstupním tlaku, z
toho se to dá odečíst okamžitě, třeba by ten graf šel někde na webu výrobce
sehnat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 11, 2007 4:24 PM
Subject: kompresor


> Nevíte někdo, jestli by se dal použít k DOLskému vyvíječi elektrický
> bezolejový kompresor ABAC Family OL195
> 8 bar, na sání 180l , dodaný vzduch 110l/min motor 1.1kw
> www.obchodnaradi.cz 2400 kč váha 5 kg . Na stanovišti v obci by to
> mohlo být zajímavé.

Nevíte někdo, jestli by se dal použít k DOLskému vyvíječi elektrický bezolejový kompresor ABAC Family OL195
8 bar, na sání 180l , dodaný vzduch 110l/min       motor 1.1kw
www.obchodnaradi.cz       2400 kč       váha 5 kg . Na stanovišti v obci by to mohlo být zajímavé.

máte někdo zkušenosti s používáním měřiče vodivosti na med padl mi do oka třeba ECTestr 10 High 3699,- Kč s DPH ,ale nevím zda to jde použít.

Kdo je výrobcem nerez drátu 0,4 mm? Ferona ho prodává, ale má ho dražší než včelařské prodejny.