Včelařská konference

No podstatné je mít na zimu strůpek uteplený nějakým měkkým materiálem,
který se vlivem vlhkosti a změny teploty nekroutí a nevytváří štěrbiny a
netěsnosti, kterými by unikal teplý vzduch v úlu.

Vrstva novinového papíru vlhkost propouští i mokrá. Vytváří se stav, kdy na
jedné straně mokrého papíru se vodní pára sráží ve vodu a na druhé straně
papíru se voda zase vypařuje v páru a putuje dál. A o to právě jde.

Slámu a seno jsem zmiňoval pro ty, kdo nemá filcové uteplivky, protože se
dají sehnat z domácích zdrojů. Stačí třeba jen na stříškách úlů nechat
uschnout natrhanou trávu a pak ji vložit do pytlíků ušitých z nějakých
hadříků, co dům dal. Nebo na podzim, když se vyčíhne vhodná doba, se dá
téměř každý rok nasbírat pod listnatými stromy prakticky suché listí. Jednu
dobu jsem dokonce uvažoval o systematickém využívání takových uteplivek, kdy
by se v podletí a na podzim takkle ty pytlíky naplnily a strůpek izoloval
až 10 - 15 cm silnou vrstvou a až bude dostatečně teplo někdy v květnu tyto
náplně vyhodily a pytlíky vypraly od případných plísní v pračce. Myslím si,
že tato jednorázová izolace by to mohlo být lepší než trvalá izolace strůpku
kolikrát kontaminovaná už po prvním roce plísněmi. A ekologičtější.

Pokud je pod strůpkem úlu 100 % vlhkost při plodování v předjaří a zimě,
běžné pórovité izolační materiály na strůpku budou vždy vlhké až mokré.
Proto hlavně v předjaří se musí tyto izolace obracet, suchou část dát na
strůpek a mokrou ven, aby uschla. Pokud bude nejhořejší očko otevřené,
průvan se určitě postará o to, že tam 100 % vlhkost vznikat nebude, ale při
větrném chladném počasí v zimě budou tepelné ztráty.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 3:37 PM
Subject: Re: strupek


> Nedostižné je podle mě síto na
> rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
> uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
> pro vlhkost. R.P.
>
> Tento spôsob som pratizoval možno pred 30 rokmi. Myslel som, že najlepší!
> No nebol. Papier ako taký, vzdušnú vlhkosť v úli prijíma, ale preto, že je
> ešte prikrytý npr. filcom, sa vlhkosť neodparuje, ostáva v novinovom
> papieri. Vtedy končí jeho účinnosť, vodné pary neprepúšťa a po navlhnutí
> ani nové neprijíma. Kolobeh je narušený, a vodné pary sa zrážajú na
stenách
> úľa, plástoch, kde vykonáva svoju zhubnú činnosť.
> Tak potom ako?
>
> Najideálnejším spôsobom v každom úľovom systéme ako odviesť vodné pary, je
> vytvoriť mierny! prievan, keď odchod vodných pár usmerníme cez očká na
> najvyššom mieste úľa, tam kde sú umiestnené včely. Očko je dobré prekryť
> npr. jutovou vrecovinou, včely nemôžu cez ňu vyletovať ale ani vletovať,
> cez ktorú bezpečne a negatívneho vplyvu na včely z úľa odchádzajú.
>
> Ja praktizujem už dlhé roky, odvod vodných pár cez povalové uteplivky,
> ktoré však nesmú byť prikryté plechom, lebo sa na nich zrážajú vodné pary
a
> znovu sa dostávajú do utepliviek.
>
> Ako to robím: priamo na horné latky plástu položím na celú plochu úľa
> redšiu vrecovinu (jutové ale i bežné), ktorá prepúšťa vlhkosť aj po
> zatmelení (dá sa vymeniť) a bráni uteplivky proti zatmeleniu. Ako
uteplivky
> používam presne pristrihnuté odpadky z kobercov (3 ks), ktoré dokážu
> dýchať. Ešte raz zdôrazňujem, ak má uteplivka zostať funkčná, nesmie byť
na
> ňu položený prístrešok. Pod prístrešok treba dať vrchnák, ktorý je
prekrytý
> sieťou.
>
> Anton

Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech.
Č.K.

Je logické, že to tak môže byť. Táto otázka je rozoberaná viacerými autormi, ale zdá sa mi, že veľakrát podliehajú subjektívnemu hodnoteniu. Posledné roky (nielen tento) sú tak priaznivé roky pre plodovanie matiek, že tých 21 dňových plodokruhov je oveľa viac ako za priebehu normálnej zimy a jari, teda nižších teplôt a slnečného svitu. Predpoklad že by tak mohlo byť je správny, ale zabúda sa na jeden fakt a ten je, "bolo to - ktoré včelstvo do zimy správne ošetrené? To koľko samičiek zostalo po poslednom zásahu proti V.d., nevieme! a tento moment je dôležitý, lebo od toho sa odvíja počet klieštikov vo včelstve v nasledujúcom roku.

Tento predpoklad potvrdzuje aj priebeh množenia sa V.d. s vplyvom na výpad poškodených včelstiev, ktoré sa čas do času vyskytujú, teda je dôležitý aj ľudský faktor, ako k ošetreniu pristupujú jedinci. Jedni včelári si liečebný postup pochvaľujú a iní nadávajú, hlavne majú výhrady proti aplikácii prípravkov pri likvidácii V.d. vo včelstvách slovami, ten a ten prípravok je zlý, ale prečo to nepovedia.

Tu by sme mali hľadať príčiny úhynu včelstiev a nie v tom, že sezóna je dlhšia, ako by mala byť.

Teraz napíšem niečo, prečo ma môžete ukameňovať. Už piaty rok môj boj proti V.d. spočíva len v trojnásobnej fumigácii amitrazom. Včelstvá sú čisté, samozrejme nie sú bez výskytu klieštikov, ale výskyt je taký nízky, že včelstvo v žiadnom prípade neohrozia.

Jeden môj poznatok: ak vo včelstve (72 včelstiev) sa po celý rok nestretnete klieštika voľným okom na včele, je to dobrá prognóza pre vás samotných, včelstvo to zvláda skvele. Tohoto roku som to šťastie nemal, s klieštikom sa nestretol.

Znepokuje ma však jedno, či trojnásobná fumigácia nezamorí dielo, peľ a zásoby nadmerným množstvom rezíduí. Rezistentnosť na amitraz som nezaznamenal, len neviem dokedy. Na budúci rok znovu použijem Gabon PA 92, ako alternatívu k amitrazu.

Anton

Nedostižné je podle mě síto na
rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
pro vlhkost. R.P.

Tento spôsob som pratizoval možno pred 30 rokmi. Myslel som, že najlepší! No nebol. Papier ako taký, vzdušnú vlhkosť v úli prijíma, ale preto, že je ešte prikrytý npr. filcom, sa vlhkosť neodparuje, ostáva v novinovom papieri. Vtedy končí jeho účinnosť, vodné pary neprepúšťa a po navlhnutí ani nové neprijíma. Kolobeh je narušený, a vodné pary sa zrážajú na stenách úľa, plástoch, kde vykonáva svoju zhubnú činnosť.
Tak potom ako?

Najideálnejším spôsobom v každom úľovom systéme ako odviesť vodné pary, je vytvoriť mierny! prievan, keď odchod vodných pár usmerníme cez očká na najvyššom mieste úľa, tam kde sú umiestnené včely. Očko je dobré prekryť npr. jutovou vrecovinou, včely nemôžu cez ňu vyletovať ale ani vletovať, cez ktorú bezpečne a negatívneho vplyvu na včely z úľa odchádzajú.

Ja praktizujem už dlhé roky, odvod vodných pár cez povalové uteplivky, ktoré však nesmú byť prikryté plechom, lebo sa na nich zrážajú vodné pary a znovu sa dostávajú do utepliviek.

Ako to robím: priamo na horné latky plástu položím na celú plochu úľa redšiu vrecovinu (jutové ale i bežné), ktorá prepúšťa vlhkosť aj po zatmelení (dá sa vymeniť) a bráni uteplivky proti zatmeleniu. Ako uteplivky používam presne pristrihnuté odpadky z kobercov (3 ks), ktoré dokážu dýchať. Ešte raz zdôrazňujem, ak má uteplivka zostať funkčná, nesmie byť na ňu položený prístrešok. Pod prístrešok treba dať vrchnák, ktorý je prekrytý sieťou.

Anton

Jak kdy. Přidáme li oddělek touto dobou a bude vše probíhat jak jsi popsal, tak matka se vylíhne v září oplodní se ke konci, protože se to vzhledem k nedostatku trubců protáhne a výsledek je na jaře neproduktivní chcípáček. Já si však myslím, že po odstranění staré matky včelstvo novou nezahubí, protože ta má tu nejlepší ochranu jaká je a to vlastní včely, ale přijme jí za svojí. Já abych měl jistotu to tak dělám v září, profíci klidně i v říjnu a tento způsob hodnotím jako bezkonkurenčně nejspolehlivější a každoročně ho ověřuji na desítkách matek. V září proto, aby si včelky stačily zredukovat stav jak jim to vyhovuje, to ještě stihnou. Ony tomu rozumí nejlíp, tak proč jim do toho kecat. Já těm výpočtům, 3 kg včelstvům a citátům z Farrara a Bretschka moc nevěřím a všem kteří těmto revolučním velkým myšlenkám propadli přeji, aby se to také promítlo do výšky jejich medných výnosů. Zdraví R. Stonjek

NA TAKOVÁ VČELSTVO JAKÉ POPISUJETE PLATÍ ODDĚLEK. A TO TAKTO Z PŮVODNÍHO VČELSTVA SE SE ODSTRANÍ MATKA PO TŘECH DNECH SE VYLÁMOU MATEČNÍKY A PŘIDÁ PLNĚ ROZPLODOVANÝ ODDĚLEK VČELY SICE MATKU ZAHUBÍ ALE PROTOŽE NEBUDOU MÍT VHODNĚJŠÍ PLOD TAK NE NOVÉM GENETICKÉM MATERIÁLU VYCHOVAJÍ NOVOU
_____________________________________________________________
Vajíčka jsou tři dny, larva dělnice 6 dní, z toho ještě 3-denní larvy jsou použitelně k založení nouzového matečníku!!! Po třech dnech stále zůstává plod vhodný k založení nouzového matečníku včelstva, jemuž vyměňujeme matku.

Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle, takže
jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
jarní včely.
______________________________________________________________

To není možné za předpokladu,že včela nemá přístup k pylu. Včely v zimě pyl nespotřebovávají, vystačí si s vlastními zásobami v tukobílkovinném tělese, avšak v žádném případě zásoby uložené v tukobílkovinném tělese jedné včely nestačí na odchov dalších tří včel.

To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu
____________________________________________________________
Kterou přestávku v kladení máte na mysli???

Plodnější včelstva
mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu
rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy
včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
listopadu. To úzce souvisí s množením roztočů. A krmení či podněcování
včel plodování jednoznačně podporuje.
K. Čermák
______________________________________________________________

S tím, že množení roztoče varroa podporuje délka období kladení matek, plně souhlasím.
Plodnější včelstva mají mít více roztočů???? Samozřejmě mají nově vytvořená včelstva ( oddělky, smetence ) méně roztočů. Co se týče produkčních včelstev, nějako se mi to nezdá.
Pro roztoče je přece výhodné, když si do jedné buňky zaleze více samiček. Tehdy nedochází ke krvesmilstvu roztočů, hybridní generace roztočů vykazují vyšší životaschopnost a plodnost. Bylo prokázáno, že samičky roztoči mají tendenci se shromáždit více v jedné buňce. Proč by měla být některá buňka tak výhodnější než druhá, že si tu ,,druhou,, roztoči nevyberou a raději v extrémním případě se raději množit nebudou, i když by si na té ,,druhé,, mohli založit potomstvo??????????????????
Není problém spíše ve způsobu léčení. Ono je rozdíl, když máte 4 nástavky a 2 nástavky a v dávkování léčiv se to musí nějak promítnout. Otázka jak? V metodice léčení žádné přesné (!) dávkování na reálnou sílu či prostor úlu, či dokonce úlovou soustavu není! Můžete se přesvědčit sám, co různých představ ohledně dávkování GABONU se tu před pár týdny vynořilo, z toho pár bylo i proti schválené metodice aplikace GABONU ( viz vlákno GABON ). Když si představím, že originální metodika léčení byla vypracována na dvouprostorových klasických úlech ve VUVČ, tak mě při představě mých produkčních včelstev v 5 nástavcích Optimalu na podzim v době léčby běhá mráz po zádech, zda je dávkování léčiva dostatečné.
Není náhodou zvýšený výskyt roztočů v silnějších včelstev způsoben nedostatečným dávkováním léčiv pro silnější včelstva, či vyšší pravděpodobností reinvaze roztočů do silnějších včelstev????????????????????????????????
Nebo se pletu, přesvědčte mě a já to uznám, nemám takové zkušenosti s varroázou jako Vy!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

ANO.
Proč je matka dlouhověká (3-4 roky), když vznikla ze stejného genetického základu jako kterákoli dělnice, létavka, která žije 6 týdnů? Rozdíl je pouze v kvalitě a složení výživy v larválním stádiu. Jestli na to mají vliv i sexuální hrátky ve fázi oplodňování, to nevím, ale možné to je.
Proto je, myslím si, mechanismus vytvoření dlouhověké včely dělnice stejný. V úle se v červenci hromadí "lenošivé" včely, které já považuji právě za ty budoucí dlouhověké, i když k tomu nemám žádný důkaz. Včel je přebytek a spousta odepsaných létavek lehce zajistí nahromadění zásob na zimu. Tyto létavky, často nervozní, hamižné a lačné po žrádle, jsou největším nebezpečím pro eventuální novou matku.

Je to jako u lidí, kdy vykořisťovaná dělnická třída je alergická na "nepracující" byznysmeny, manažery a šlechtu :-)).
Z toho vyplývá pro nás lidi: příliš se nepřežírat, nevyhýbat se sexu, nepřehánět to s prací a dožijeme se dlouhého věku, (za předpokladu, že nás jako děti dobře krmili :-)).


-------------------
> Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
> 1/etapa plodu
> 2/etapa mladušky
> V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu
> vytvoření dlouhověké včely.

Dne středa 15 srpen 2007 11:47 Petr Forejtek napsal(a):
> Protože mě tohle téma zajímá a rovněž na popud přítele Tomáše Heřmana
> zakládám toto vlákno a prosím všechny, kdo mají k tématu co říct, aby se
> podělili o své zkušenosti. Prosím zejména o zkušenosti a techniky, nikoli
> teorie a flame war. Co je medná komora? Jak vytvořit MK? Jak opatrovat MK?

DD,
kupte si Moderniho vcelare 1/2007 , za tech cca 30 Kc ziskate mimo MK i
spoustu jinych informaci. Doporucuji casopis predplatit.

Honza

To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plodovani
> Datum: 16.8.2007 10:31:19
> ----------------------------------------
> Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
> 1/etapa plodu
> 2/etapa mladušky
> V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí
> stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším
> množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí
> kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu
> vytvoření dlouhověké včely.
> V etapě maldušky musí být budoucí dlouověká včela krmena dělničí kašičkou a
> nesmí se starat o plod či vykonávat další práce, jež spotřebovávají
> bílkoviny ( stavba díla, zpracování medu, činnost létavky ). Výsledkem je
> krátkodobí vznik anatomické trubčice. Po ukončení příjímání dělničí kašičky
> dojde do 3 dnů k zaprahnutí vaječníků, přičemž tukobílkoviné těleso
> zůstává, a tak je dlouhověká včela dotvořena.
> Její délka života je omezena dobou, kdy se zapojí do práce vyžadující
> spotřebu bílkovin. Proces tvorby dlouhověkých zimních včel je náročný na
> spotřebu pylu a je pro něj typické zmenšování plodové plochy, kdy dochází
> ke vzniku nadbytku dělničí kašičky ve včelstvu.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
> ps. Létavky mají podstatně nižší spotřebu pylu, než-li mladušky, avšak
> jejich práce je fyzicky náročná, opotřebovává bílkovinné těleso i orgány.
>
>
>

NA TAKOVÁ VČELSTVO JAKÉ POPISUJETE PLATÍ ODDĚLEK. A TO TAKTO Z PŮVODNÍHO VČELSTVA SE SE ODSTRANÍ MATKA PO TŘECH DNECH SE VYLÁMOU MATEČNÍKY A PŘIDÁ PLNĚ ROZPLODOVANÝ ODDĚLEK VČELY SICE MATKU ZAHUBÍ ALE PROTOŽE NEBUDOU MÍT VHODNĚJŠÍ PLOD TAK NE NOVÉM GENETICKÉM MATERIÁLU VYCHOVAJÍ NOVOU

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Spojeni vcelstev
> Datum: 16.8.2007 10:02:29
> ----------------------------------------
> Potvrzuji - přítomnost otevřeného plodu při přidávání matky nemá žádný
> vliv na ochotu včel přijmout novou matku, je to jedna z pověr, které
> přetrvávají v povědomí včelařů. Co včelařím, přidávám matky hned po
> odebrání staré matky a po 2-3 dnech na "seznámení se" uvolňuji přístup
> včelám k zátce těsta, za další 1-2 dny je matka mezi včelami, tedy v
> době, kdy je ve včelstvu stále dost otevřeného plodu. Matka sama zničí
> matečníky a pak začne klást - při kontrole přijetí po 5-6 dnech od
> uvolnění přístupu k těstu už obvykle klade. Přidal jsem takto stovky
> matek, není to 100 % spolehlivá metoda, jako každá. Např. občas narazím
> na "tvrdohlavé" včelstvo, které absolutně odmítá přijmout jakoukoliv
> matku jakýmkoliv způsobem, kromě matky odchované jím samým na plodovém
> plástu (což je zdlouhavé, matka se při snubních výletech může ztratit a
> včelstvo se stane trubčicovým - vhodným leda k likvidaci).
> K. Čermák
>
> Bronislav Gruna napsal(a):
>
> >Několik buněk otevřeného plodu je v říjnu ještě téměř v kařdém včelstvu,
> >ale to není pro úspěšnost přijetí podstatné. Možná to neodpovídá
> >teoretickým předpokladům, ale v praxi to funguje. Přidal jsem takto již
> >kolem stovky matek. Že přijaly se pozná podle uklidnění včelstva (přestane
> >hučet).Považuji tuto metodu za velmi spolehlivou, takže přijetí ani
> >nekontroluju.
> >Broněk
> >
>
>
>
>

Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
1/etapa plodu
2/etapa mladušky
V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu vytvoření dlouhověké včely.
V etapě maldušky musí být budoucí dlouověká včela krmena dělničí kašičkou a nesmí se starat o plod či vykonávat další práce, jež spotřebovávají bílkoviny ( stavba díla, zpracování medu, činnost létavky ). Výsledkem je krátkodobí vznik anatomické trubčice. Po ukončení příjímání dělničí kašičky dojde do 3 dnů k zaprahnutí vaječníků, přičemž tukobílkoviné těleso zůstává, a tak je dlouhověká včela dotvořena.
Její délka života je omezena dobou, kdy se zapojí do práce vyžadující spotřebu bílkovin. Proces tvorby dlouhověkých zimních včel je náročný na spotřebu pylu a je pro něj typické zmenšování plodové plochy, kdy dochází ke vzniku nadbytku dělničí kašičky ve včelstvu.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

ps. Létavky mají podstatně nižší spotřebu pylu, než-li mladušky, avšak jejich práce je fyzicky náročná, opotřebovává bílkovinné těleso i orgány.

Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle, takže
jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
jarní včely. K tomu pasují i moje poznatky s pozdním krmením, zpracováním
krmení včely tyto zásoby spotřebují, ale během pár týdnů potom, kdy mají
přístup k pylu, ty zásoby zase naberou a téměř dosáhnou původní kondice.
Pokud to pozdní krmení nebylo příliš nárazové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 9:11 AM
Subject: plodovani


Když jsme u toho plodování, nikde jsem doposud nenarazil na to co vlastně
způsobuje po podletní přestávce v kladení, že pak jsou včely již dlouhověké.
Odůvodnění, že jeto způsobeno menší činností považuji za neopodstatněné.

Pepan

Potvrzuji - přítomnost otevřeného plodu při přidávání matky nemá žádný
vliv na ochotu včel přijmout novou matku, je to jedna z pověr, které
přetrvávají v povědomí včelařů. Co včelařím, přidávám matky hned po
odebrání staré matky a po 2-3 dnech na "seznámení se" uvolňuji přístup
včelám k zátce těsta, za další 1-2 dny je matka mezi včelami, tedy v
době, kdy je ve včelstvu stále dost otevřeného plodu. Matka sama zničí
matečníky a pak začne klást - při kontrole přijetí po 5-6 dnech od
uvolnění přístupu k těstu už obvykle klade. Přidal jsem takto stovky
matek, není to 100 % spolehlivá metoda, jako každá. Např. občas narazím
na "tvrdohlavé" včelstvo, které absolutně odmítá přijmout jakoukoliv
matku jakýmkoliv způsobem, kromě matky odchované jím samým na plodovém
plástu (což je zdlouhavé, matka se při snubních výletech může ztratit a
včelstvo se stane trubčicovým - vhodným leda k likvidaci).
K. Čermák

Bronislav Gruna napsal(a):

>Několik buněk otevřeného plodu je v říjnu ještě téměř v kařdém včelstvu,
>ale to není pro úspěšnost přijetí podstatné. Možná to neodpovídá
>teoretickým předpokladům, ale v praxi to funguje. Přidal jsem takto již
>kolem stovky matek. Že přijaly se pozná podle uklidnění včelstva (přestane
>hučet).Považuji tuto metodu za velmi spolehlivou, takže přijetí ani
>nekontroluju.
>Broněk
>

zkoušel to z vás někdo přes síta?

Teď mi vysvětli proč jsi v tomto čase odstraňoval melicitózní med, ten by totiž spotřebovaly na výchovu zimní generace a nijak by jim nevadil?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: v.zemanek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Podletn? plodov?n?
> Datum: 16.8.2007 08:30:22
> ----------------------------------------
> Přátelé mám takový dotaz
> Jak hodnotíte letošní podletní plodování.
> U nás na Třeboňsku to s letošní snůškou bylo oproti loňsku slabé.
> Po skončení melicitózní snůšky začalo rapidně ubývat plodu. Po vytočení a
> odstranění plástů s melicitózním medem jsem včelstvům podal tři láhve
> cukerného roztoku. Včelstva i po podání tří lahví cukerného roztoku mají v
> této době jen čtyři až pět plástů plodu. Včelstva mám ve dvou nástavcích po
> 11 plástech rámková míra 39 x 24 cm. Zajímalo by mne, jak je to jinde.
> Pokud porovnám plochy plodu letos a plochy plodu loni, tak je zde rozdíl
> až pěti plodových plástů.
>
>
>

já mám na strůpcích sololit , laťky, folii. plexisklo a i dokonce dřevotřískovou desku a nevidím rozdíl. Však všechny nástavky mají očko a Mor. un. větrají přes boční chodbičku a boční krmítko

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: strupek
> Datum: 16.8.2007 06:50:44
> ----------------------------------------
> Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
> zimě otevřen venkovnímu prostředí. Případně začne až plesnivět. Musel by být
> zatížený těžkými kameny na dřevěném rámu nebo tak nějak. Vlhkost by
> odcházela jenom sítem ve spodku. A stejně sololit by musel být něčím dalším
> dodatečně zaizolován. Polystyrenová deska jako strůpek vlhkost nepropouští,
> 5 - 10 cm drceného polystyrenu na sítu naopak vlkost propouští. Co se týká
> víka úlu prostupného pro vlhkost v zimě, nedostižné je podle mě síto na
> rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
> uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
> pro vlhkost. Přes silonové muší síto se dá do úlu v pohodě nahlédnout, pokud
> není zaneseno propolisem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 15, 2007 4:15 PM
> Subject: strupek
>
>
> > mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou
> > polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren
> nad
> > tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> > vhodnejsi varianta utepleni diky
>
>
>
>

Když jsme u toho plodování, nikde jsem doposud nenarazil na to co vlastně způsobuje po podletní přestávce v kladení, že pak jsou včely již dlouhověké. Odůvodnění, že jeto způsobeno menší činností považuji za neopodstatněné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 21:45:34
> ----------------------------------------
> K Čermák:
> >Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu
> na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou
> typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
> listopadu.<
> ....
>
> Tak to je zajímavé. Jak je hluboko prozkoumaná       tato problematika se
> sníženým plodováním? Zrovna jsem dnes narazil na článek, kde se popisuje
> určitá látka, která prokazatelně po indikaci prý razantně umí zvýšit
> plodování včelstva.
>
> Mohu to chápat tak když se vrátím k tomu typu u včel, že jsou u nich jakési
> variace, který příjem takových látek do jisté míry "ignorují"? Jsou to
> podle vysvětlení v daném článku látka(y), které se běžně nachází víceméně v
> pylu.
>
> A to vybízí vlastně k otázce, jestli zkušenosti s plodováním u takových
> typů probíhá i změně snůškových podmínek přibližně stejně.
>
>
>

Ona ta diskuze kolik a jak krmit postrádá jeden velmi důležitý prvek a tou je lokalita ve které zimujeme V každém případě dobré včelstvo které jde do zimy má v říjnu přibližný průměr sediska asi 30 cm to je 7 rámků a vůbec není důležité při standardních podmínkách jestli má 1 nebo 3 celé nástavky a jeho zimní spotřeba se bude do začátku plodování které je řízeno výškou slunce a délkou dne pohybovat okolo 6 - 7 kg. Tady pak začíná být důležitá znalost místních podmínek jaké množství zásob je potřeba do rozkvětu prvních rostlin Věřte že je vtom dost podstatný rozdíl v šedesátých létech dělal můj otec včelmistra v místním JZD a Včelnice byla umístěna na Kosíři ve výšce 440 m nad mořem, doma byly včely ve výšce 270 m a množství zásob se muselo lišit také. Ten údaj 6 -7 kg pochází ze včelařské stanice na Běleckém Mlýně asi 300.m n.m. 6 km od nás. A množení roztočů mají vliv jiné faktory než krmení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 21:40:38
> ----------------------------------------
> Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
> plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
> snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
> zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
> Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
> plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
> myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
> sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
> jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
> každá kukla vyhovuje množení roztočů...
> K. Čermák
>
> A.Turčáni napsal(a):
>
> >Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie
> >plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v
> >tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom
> >rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných
> >rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky
> >s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s
> >liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne
> >zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton
> >
>
>
>
>

>
> >Bacha, očka a > větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař
> nechce v
> horním > nástavku, tak očka neotvírá.
>
>
> To platí i v létě? Příští rok chci včelařit bež mřízky, tak jestli
> mít očko zavřené nebo otevřené. Já myslel, že otevřené, aby to holky
> neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.
>
> Jaroslav
>

Je nutne mit horni ocka zavrena, jinak by tam nosily pyl a asi i plodovaly - jak bylo zmineno, kazdopadne mi to letos fungovalo pekne i bez mrizky spodni 2-3 ocka u NN jsem mel otevrena.

S tim plodovanim v hornim nastavku tam tapu. Muzete mi prosim vysvetlit proc je vhodne nebo nevhodne aby plodovali nahore? Moje predstava je zatim takova, ze snuska (krmeni) matku tlaci dolu - tak to vetsinou bylo az na vyjimky, coz asi potvrzuje, ze mi neco unika.

Diky T.H.

>Bacha, očka a > větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař
nechce v
horním > nástavku, tak očka neotvírá.


To platí i v létě? Příští rok chci včelařit bež mřízky, tak jestli
mít očko zavřené nebo otevřené. Já myslel, že otevřené, aby to holky
neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.

Jaroslav

Jak psal Karel, ze zalezi na usporadani, tak u me byla chyba, ze jsem se bal mit otevrene horni ocko (mozna jsem v te dobe ani netusil, ze by melo byt otevrene :-) )

T.H.
-----------
Bacha, očka a větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař nechce v horním nástavku, tak očka neotvírá.
Jinak před dvaceti lety jsem dělal nástavky ze sololitu, byl jsem od toho zrazován, tak jsem udělal pokus. Na rámek jsem nabil sololit, natřel syntetikou a nechal venku na sudu, kde kvasil slepičí trus. Vydržel, nekroutil se.
Nástavky z té doby fungují dodnes, některé i nenatřené.
Sololit pokud je přibit a přilepen do rámu drží tvar.
Ale mluvím o tom klasickém sololitu do nábytku. Pak jsou různé druhy na balení a jejich kvalita klesá až k bednové lepence. Ale i z té jsem zkoušel dělat a taky to šlo. Ale asi by to nevydrželo tolik let. Pokud je účelem, že má nástavek vydržet desetiletí.
Karel

> Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
> zimě otevřen venkovnímu prostředí.


Vetsinou je na ulu nejaka striska, ktera ma nejake to kilo takze to zkrouceni sololitu nehrozi - alespon u me tento problem nenastal.
Bal jsem se, ze vlhokosti nabobtna vlhkosti, ale mam ho tam uz druhym rokem a je netknuty, ale neprsi na nej.

Jak psal Karel, ze zalezi na usporadani, tak u me byla chyba, ze jsem se bal mit otevrene horni ocko (mozna jsem v te dobe ani netusil, ze by melo byt otevrene :-) )

T.H.

Přátelé mám takový dotaz
Jak hodnotíte letošní podletní plodování.
U nás na Třeboňsku to s letošní snůškou bylo oproti loňsku slabé.
Po skončení melicitózní snůšky začalo rapidně ubývat plodu. Po vytočení a odstranění plástů s melicitózním medem jsem včelstvům podal tři láhve cukerného roztoku. Včelstva i po podání tří lahví cukerného roztoku mají v této době jen čtyři až pět plástů plodu. Včelstva mám ve dvou nástavcích po 11 plástech rámková míra 39 x 24 cm. Zajímalo by mne, jak je to jinde. Pokud porovnám plochy plodu letos a plochy plodu loni, tak je zde rozdíl až pěti plodových plástů.

Antone, podletní podněcování se samozřejmě na množství plodu projevuje a to dost silně, chce to jen vyzkoušet. Včelky mě při tomhle pokusu dost nachytaly na švestkách. Na pokusné včelnici, kde mám úly ve dvou řadách jsem u jedné řady podněcoval mačem a u druhé jsem hned nakrmil. V září budily včelstva druhé skupiny dojem bezmatečnosti, otevřený plod tam téměř nebyl a u včelstev první řady byly až 3 plásty plodu, což je u 39 x 35 hodně nových včel.Takže jsem na svojí adresu a na př. Boháče prohodil několik nelichotivých výrazů, na svoji proto, že jsem se nechal nalákat na pěknou pitomost. Ale na jaře jsem bral vše zpět. Do řepky se rozdíly nepoznaly a včelky méně zlobily s rojením, a medu od druhé řady bylo více. To jsem ještě 2 x zopakoval a dnes dávám suchý cukr jen v malé dávce a to jen proto abych získal trochu času a vím že je to naprosto zbytečné. Na této včelnici jsem stejným způsobem odzkoušel krmnou komoru a teď tam piluji nejvhodnější způsob odchovu matek pro Dadanty. Zdraví R. Stonjek

Včely určují sílu zimního včelstva geneticky a velikostí obsazeného prostoru
v podletí. Když mají dost zásob, i bez dlouhého krmení vychovají nějakou
sílu zimní genertace. Když při krmení začínají intenzívněji plodovat, buď
vychovávají rovnou krátkověké včely nebo vychovávají další dlouhověké, ale
protože v úlu je potom více dlouhověkých včel na zimu než je strop síly
zimního včelstva, některé z těch dlouhověkých se stanou krátkověkými a během
září a října odejdou. Je určitý předpoklad, že odejdou ty méně kvalitní
dlouhověké včely a taky si myslím, že pokud se včely krmí delší dobu v
podletí, nashromáždí potom větší zásoby pylu, které urychlují jarní rozvoj,
ale zdá se, že ty vlivy nejsou v předjaří nijak výrazné. Včely odejdou a
namnožení roztoči zůstanou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 9:16 PM
Subject: Re: Korkov? z?tky - popt?vka


> Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
> plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
> snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
> zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
> Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
> plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
> myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
> sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
> jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
> každá kukla vyhovuje množení roztočů...
> K. Čermák

Když jsem měl k dispozici krupici, kombinoval jsem to. 1 kilo krystalu,
doprostřed 1 kilo krupice a nahoru jedno kilo krystalu. Nebo 2 kila krupice
a nahoru jedno kilo krystalu krystalu. Zalil vodou, počkal, až voda prosákne
až dolů, pak obrátil do misky, takže na sítu byla vrstva krystalu a na něm
vrstva krupice a mírným kýváním hnal bublinu vzduchu pod dnem sklenice
dokola až všechny přilepené krystalky cukru k dnu sklenice spadly do vody.
Pak jsem sklenici přendal na včelstvo. Z krupice se objevovaly ve včelstvech
drobné krystalky, které propadávaly víčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 6:38 PM
Subject: Re: Korkov? z?tky - popt?vka


Pokud mám krupici tak postup obrátím dám 2 l vody a doplním cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 15:41:18
> ----------------------------------------
> dnes jsem již přešel na lahve
> > je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek
s
> > otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny
je
> > nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
> >
> > Pepan
>
> Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste
to
> nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun
:-)
>
>
> Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?
>
> Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici)
vode bez
> dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na
kilo
> cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla -
zatim
> zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru
a
> zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.
>
> Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete
vymyslim
> nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(
>
> T.H.
>
>
>

Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
zimě otevřen venkovnímu prostředí. Případně začne až plesnivět. Musel by být
zatížený těžkými kameny na dřevěném rámu nebo tak nějak. Vlhkost by
odcházela jenom sítem ve spodku. A stejně sololit by musel být něčím dalším
dodatečně zaizolován. Polystyrenová deska jako strůpek vlhkost nepropouští,
5 - 10 cm drceného polystyrenu na sítu naopak vlkost propouští. Co se týká
víka úlu prostupného pro vlhkost v zimě, nedostižné je podle mě síto na
rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
pro vlhkost. Přes silonové muší síto se dá do úlu v pohodě nahlédnout, pokud
není zaneseno propolisem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 4:15 PM
Subject: strupek


> mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou
> polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren
nad
> tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> vhodnejsi varianta utepleni diky

>...aké jednoduché!? a čo spravíte keď > realita bude iná? Myslíte
si, že
včelársky eden bude aj ďalších 25 rokov? > Anton


Pokud nastane "doba ledová", jak to neustále slibujete, tak budu
samozřejmě krmit pořádně a budu se snažit, aby neustále byly v medné
komoře zásoby ať už medu nebo cukru. Ale zatím jsou to jenom plány,
uvidím, jaká bude realita.

Jaroslav

Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák
Rovněž jsem se domníval, že plodnější včelstva mívají více roztočů, ale pozoruji změnu. Kontrolu kluci dělali v úterý a nic nenašli.Včera večer po přečtení tohoto příspěvku jsem to překontroloval. Našel v jednom včelstvu letos prvního roztoče ještě živého. Pohyboval se po podložce lozením do boků až se převrátil na kousku vosku na záda.Pak se snažil pohybovat nožkami, ale zpět se nepřevrátí.
Pokud bych neměl zasíťované dna, tak se ho včely nezbavily, protože visí v podmetu až na česna. Včelaři nepoužívají zasíťované dna , roztočů přibývá u nás hlavně roznášením.
B.V.

pro kozlika:

>>>Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty mne trochu trápí.

krmim s nimi uz druhy rok a vrele doporucuji. sice drahe, ale dobre se skladuji, krmeni je jen na dvakrat a staci na ne jeden NN nastavek (langstroth 159 - presne do nej zapadnou :-))
levnejsi plastove kybliky take funguji, ale je zapotrebi 2 NN

---

>>>U krmítek se mi líbilo, že při dolévání , nebo kontrole nejsou včely přítomné , nemusím oblékat skafandr, což bych u kbelíků musel.

kdyz jsi "rychlej, bystrej, ostrazitej", tak to jde i bez skafandru a kuraku - teda spis rozvazne, neukvapene a bez zbytecneho zdrzovani dolevat, nez jancit. prekryvani silonovou siti je zbytecne...

korky bych neresil, slama fakt funguje. je na jedno pouziti (rozumnej jeden rok - vymena mezi krmenimi je asi zbytecna prace), pak vyhodit za uly, do jara shnije, nic neskladujes. a je zadarmo...

jd

V našich podmínkách Polabské nížiny to umí snad jen pan Volejník, a že
má výnosy o kterých se ostatním může jen zdát... zvláště při jeho počtu
včelstev. Mně se to náhodou povedlo letos, tak na jaře poreferuji
rozdíl, ale už teď jsou včely nádherné...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Bronislav Gruna
Sent: Tuesday, August 14, 2007 2:16 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: zimov?n? na medu

Připojuji se k probíhající diskusi o krmení neb ozimování na medu. V
následujícím čísle Moderního včelaře (vyjde příští týden) bude můj
článek o
ekonomických aspektech zimování na medu. Jeho cílem bylo mimo jiné
vyvolat
diskusi, proto stejný text nabízím Včelařským novinám.

Prosím o věcné připomínky - výhody, nevýhody, zkušenosti, osvědčené
postupy. Argumenty typu, že výzkumníci z Dolu se stavi k zimování na
medu
rezervovaně nebo že zimování na medu je důkazem neschopnosti prodat med
nic
nepřináší. Stejně demagogicky bych mohl považovat krmení cukrem za důkaz
neschopnosti zajistit včelám dostatečné výnosy medu aby zbylo na zimu.

Broněk Gruna

Ondro, je třeba dodržet teplotu cca 26 st., pokud se to nerozkvasí dej
vědět na 774028601 a snad to ještě zachráníme jinými kvasinkami, které
nepotřebují tolik tepla a dobře med kvasí...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Ondra
Sent: Monday, August 06, 2007 4:42 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Medovina

Radek Krušina:
Pouzil sem dolske kvasinky hlubokoprokvasejici. Tak nevim jestli se to
behem dalsich 3 dnu nerozjede, tak pak asi zkusit prisypat normalni
kvasinky co pouzivam na vino.

K Čermák:
>Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.<
.....

Tak to je zajímavé. Jak je hluboko prozkoumaná tato problematika se sníženým plodováním? Zrovna jsem dnes narazil na článek, kde se popisuje určitá látka, která prokazatelně po indikaci prý razantně umí zvýšit plodování včelstva.

Mohu to chápat tak když se vrátím k tomu typu u včel, že jsou u nich jakési variace, který příjem takových látek do jisté míry "ignorují"? Jsou to podle vysvětlení v daném článku látka(y), které se běžně nachází víceméně v pylu.

A to vybízí vlastně k otázce, jestli zkušenosti s plodováním u takových typů probíhá i změně snůškových podmínek přibližně stejně.

Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák

A.Turčáni napsal(a):

>Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie
>plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v
>tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom
>rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných
>rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky
>s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s
>liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne
>zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton
>

Několik buněk otevřeného plodu je v říjnu ještě téměř v kařdém včelstvu, ale to není pro úspěšnost přijetí podstatné. Možná to neodpovídá teoretickým předpokladům, ale v praxi to funguje. Přidal jsem takto již kolem stovky matek. Že přijaly se pozná podle uklidnění včelstva (přestane hučet).Považuji tuto metodu za velmi spolehlivou, takže přijetí ani nekontroluju.
Broněk

Největší výhodou této pozdní výměny je, že včelatva prožívají osiřelost velmi intenzivně (hučí) a novou matku lze přidat za 24-48 hodin naostro.
Broněk

V úvode píšete, že v tejto dobe vo včelstvách ešte existuje plod. Ak je v bunkách čo i len niekoľko vhodných larvičiek na výchovu matky (NCH), tak novo pridanú matku neprijmú! a o matku prídete.Ak je plod absolútne zaviečkovaný, tak matka má šancu na nový život. Rada by mala byť presne špecifikovaná, aby ten kto radu použije, nebol sklamaný. Anton

Největší výhodou této pozdní výměny je, že včelatva prožívají osiřelost velmi intenzivně (hučí) a novou matku lze přidat za 24-48 hodin naostro.
Broněk

V úvode píšete, že v tejto dobe vo včelstvách ešte existuje plod. Ak je v bunkách čo i len niekoľko vhodných larvičiek na výchovu matky (NCH), tak novo pridanú matku neprijmú! a o matku prídete.Ak je plod absolútne zaviečkovaný, tak matka má šancu na nový život. Rada by mala byť presne špecifikovaná, aby ten kto radu použije, nebol sklamaný. Anton

Naopak - je to podložené vlastními zkušenostmi. Vlivy co uvádíte, platí
rovněž, ale nijak neprotiřečí tomu co jsem uvedl já. Plodnější včelstva
mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu
rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy
včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
listopadu. To úzce souvisí s množením roztočů. A krmení či podněcování
včel plodování jednoznačně podporuje.
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>K.Čermák:
>
>
>>Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.<
>>...
>>Zdravím
>>To je podle mého názoru nepodložené. Plodování předchází jak známo mnoho
>>aspektů a plodová křivka matky nultého stáří je jednim z nich. ...
>>
>>Samozřejmě nelze určitě zvýšené plodování přehlédnout, ale jestli také v
>>případě množení V.d. zohledním reinvazi, tak je to prakticky připomínkou
>>bez odpovědi, protože je u množení a počtu roztočů ve včelstvech
>>rozhodující sousedská blízkost jiných cizích včelstev.(divoce žijící i
>>chovaná)
>>

Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.
K. Čermák

Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton

Pokud mám krupici tak postup obrátím dám 2 l vody a doplním cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 15:41:18
> ----------------------------------------
> dnes jsem již přešel na lahve
> > je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s
> > otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je
> > nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
> >
> > Pepan
>
> Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste to
> nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun :-)
>
>
> Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?
>
> Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici) vode bez
> dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na kilo
> cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla - zatim
> zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru a
> zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.
>
> Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete vymyslim
> nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(
>
> T.H.
>
>
>

Udělám je přes zimu, na jaře je nechám zaplnit květovým
medem...... .......protože v ní bude kombinace cukru a medu, zlehka přikrmím a bude.

Jaroslav

....aké jednoduché!? a čo spravíte keď realita bude iná? Myslíte si, že včelársky eden bude aj ďalších 25 rokov? Anton

mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla vhodnejsi varianta utepleni diky
........
Vše v přírodě se děje cestou nejnižšího odporu. Pokud bude mít vlhkost možnost zmizet nějakou jinou snadnější cestou z úlu, nebude se zbytečně drát stropem. Pokud ji nemá, tak se dere stropem, pokud je pro ní nějak prostupný. Pokud nestačí vlhkost z úlu odcházet, zůstává v úle. A kondenzuje. Většinou s následky - plíseň atd. nehledě na to, že vzduch s vyšší vlhkostí odvádí lépe teplo.
Záleží na dalších věcech, sklo je stejně neprodyšné jako různé folie. Někdo je tam na zimu nechává (třeba já, i když jsme měl z počátku obavy) a nevadí, někdo s tím udělal špatné zkušenosti.
Záleží na celkovém uspořádání.
Karel

Ve zdedenych ulech byly na strupku prkenka a pak uteplivka, s vlhkosti problem nebyl.
Ma kratka lonska zkusenost ze sololitem na jinem stanovisti neni uplne nejlepsi - nepropousti vlhkost.
Mel jsem sololitovou desku polozenou na nastavku jako viko a pak utepleni - krajni ramky byly lehce chycene plisni

Letos jsem vlozil sololit do dreveneho ramu a navic mam otvor pro krmeni prosakovacimi vicky pres ktery na zimu dam sito a uteplivku tak snad to vlhkost odvede....

Me by zajimalo zda nekdo pouzivate sklo nebo neco podobneho pruhledneho abyste mohli nakouknout bez vyruseni vcel? A jak je to pak s vlhkosti??

Diky

T.H.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: TOMA <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: strupek
> Datum: 15.8.2007 16:16:01
> ----------------------------------------
> mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a       viko uteplenou
> polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad
> tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> vhodnejsi varianta utepleni diky
>
>
>

mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla vhodnejsi varianta utepleni diky

dnes jsem již přešel na lahve
> je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s
> otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je
> nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
>
> Pepan

Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste to nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun :-)

Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?

Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici) vode bez dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na kilo cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla - zatim zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru a zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.

Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete vymyslim nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(

T.H.

Od září do listopadu se matka hledá mnohem lépe než v sezóně. Zkoušel jsem to ve větším rozsahu a průměrný čas byl okolo 5 minut na matku. Výborná jsou chladná rána s přízemními mrazíky, kdy se okrajové včely stáhnou a naznačí chomáč. Matka je téměř vždy uprostřed chomáče na zbytcích plodu. Obvykle se dá odhadnout rámek, případně sedí na jednou ze dvou sousedních. Největší výhodou této pozdní výměny je, že včelatva prožívají osiřelost velmi intenzivně (hučí) a novou matku lze přidat za 24-48 hodin naostro. Nevýhodou je, že se nové matky ještě rozplodují a plod mají ještě o Vánocích.
Broněk

MK nevytočíte a necháte stát na včelách, nebo je chcete skladovat (jak?)
odděleně a nasadit až v srpnu?
Pro MK chcete mít atypickou míru?

pf

----- Original Message -----
From: <bernkopf/=/email.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 12:11 PM
Subject: Re: Medná komora



Já MK zatím plánuji. Chtěl jsem si v létě udělat nízké nástavky 39x
16 a zakrmit tak 30kg. Tím by mi vznikla MK na příští rok. Kvůli
jiným prioritám jsem nástavky nestihl udělat, takže jsem přešel na
druhý plán. Udělám je přes zimu, na jaře je nechám zaplnit květovým
medem, nevytočím a budu používat jako MK. Při posledním krmení
vytočím i MK a zakrmím 30kg a další rok už nebudu MK vytáčet,
protože v ní bude kombinace cukru a medu, zlehka přikrmím a bude.

Jaroslav

K.Čermák:
>Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.<
....
Zdravím
To je podle mého názoru nepodložené. Plodování předchází jak známo mnoho aspektů a plodová křivka matky nultého stáří je jednim z nich. ...

Samozřejmě nelze určitě zvýšené plodování přehlédnout, ale jestli také v případě množení V.d. zohledním reinvazi, tak je to prakticky připomínkou bez odpovědi, protože je u množení a počtu roztočů ve včelstvech rozhodující sousedská blízkost jiných cizích včelstev.(divoce žijící i chovaná)

_gp_

Jít do včelstev na podzim se dá kdykoliv, třeba i v prosinci nebo lednu,
podmínkou je tak teplo, aby vzlétnuté včely se stihly vrátit ke včelstvu
dříve než zkřehnou. Velice dobře to jde ještě před příchodem prvních
celodenních mrazů, kdy je v poledne na slunci 10 - 15 stupňů, to bylo v
posledních letech v prosinci pár dnů každý rok. V oblevě, jak už byly mrazy
a sníh, je to už horší, okolí je prochlazené.
Do včelstev jde jít v případě potřeby i za mrazů tak mezi - 10 až - 20 st
C, při takové teplotě včely z odebíraných rámků nevzlétají a na rámcích
vydrží bez nějaké újmy nejméně tak do čtvrt hodiny. Prý se tam dá i najít
matka, včely jí schovávají pod sebou, takže má to být vidět jako větší
"hrouda" včel na rámku, to jsem ale neprováděl. Jen musí být vyřešeno
přitmelení rámků propolisem jejich důkladným očištěním na podzim. otřesy při
trhání rámků by včely shodily z rámků a ty by byly v mrazu ztraceny.
Jde jen o to, že od srpna se doba vhodná pro rozebírání včelstev zmenšuje, v
srpnu a září je to možné vždy, pokud neprší a není silně pod mrakem od 7 - 8
ráno do 17 - 19 večer, v prosinci musí být poledne -+ 2 hodiny, slunečno a
teplé jižní proudění.
Co se týká hlednání matky, v druhé polovině září a v říjnu je v úlu už málo
včel. Zároveň bývá v úlu ještě nějaké množství otevřeného plodu a matka se
na něm ještě drží, proto se dobře hledá. Později, jak plod není, se po
otevření úlu matka může rozběhnout a klidně skončit za posledním rámkem úlu
na stěně, je méně živená, pohyblivější a má menší zadeček, takže se hůř
hledá. Při chladnějším počasí se může stát, že matka na stěně úlu nebo na
dně úlu zkřehne a už se nedokáže vyšplhat zpátky ke včelám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 9:52 AM
Subject: Spojeni vcelstev


> Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to
> udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke
vcelstvu
> s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate
> nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a
hlavne
> pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji
> nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...
>
> A druha otazka - na toto vcelstvo jsem nafasoval leceni, ale kdyz ho
> planuju spojit tak nevim jestli musim toto leceni zaplatit nebo se s
> takovymi pripady pocita? O penize mi nejde spis abych v tom nedelal nejake
> zmatky.
>
> Diky

Já MK zatím plánuji. Chtěl jsem si v létě udělat nízké nástavky 39x
16 a zakrmit tak 30kg. Tím by mi vznikla MK na příští rok. Kvůli
jiným prioritám jsem nástavky nestihl udělat, takže jsem přešel na
druhý plán. Udělám je přes zimu, na jaře je nechám zaplnit květovým
medem, nevytočím a budu používat jako MK. Při posledním krmení
vytočím i MK a zakrmím 30kg a další rok už nebudu MK vytáčet,
protože v ní bude kombinace cukru a medu, zlehka přikrmím a bude.

Jaroslav

Protože mě tohle téma zajímá a rovněž na popud přítele Tomáše Heřmana zakládám toto vlákno a prosím všechny, kdo mají k tématu co říct, aby se podělili o své zkušenosti. Prosím zejména o zkušenosti a techniky, nikoli teorie a flame war. Co je medná komora? Jak vytvořit MK? Jak opatrovat MK?

děkuji

pf

_____________________________________________________________
tomas (141.113.85.22) --- 15. 8. 2007
Spojeni vcelstev

Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke vcelstvu s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a hlavne pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...
______________________________________________________________
Zdravím přátele včel.
Co se týče hledání matek, tak v září je to zpravidla naprosto bezproblémové. V září je ve včelstev minimum plodu ( zvláště pokud začínáte krmit ihned po posledním medobraní ), matka se zdržuje na plodových rámcích a těch v září bývá pár ( často jen v jednom nástavku ). Potom hledání matky zabere pár minut ( zvláště když je značená ) a to i u velmi-silných včelstev. V říjnu už nemusí být ve včelstev plod ( správně by neměl být žádný kvůli ošetření proti varroáze ). Jsou roky kdy už i v září ve včelstev, která byla na začátku podletí nakrmena, nebývá plod. V této situaci se hledání matky ztíží.
Připojování oddělků v podletí nemusí mít takový vliv na zvýšení počtu dlouhověkých včel, jako v připojení v říjnu ( na podzim ) nebo začátkem předjaří ( rozkvět lísky ).
Pokud je matka v produkčním včelstvu nekvalitní ( starší dvou let, velká mezerovitost plodové plochy, trubcokladná, nedostatečně kladoucí ), připojil bych oddělek ihned. V tomto případě nic ztratit nemůžete.
Letos připojování oddělků v říjnu dělat již nebudu, ale připojím je až na začátku předjaří a nechám klást po celé předjaří obě matky, tím dosáhnu urychlení rozvoje a založení silnějších oddělků na začátku jara ( rozkvět angreštu, třešně ptačí ), jež provedu odebráním oddělkové matky s jedním nízkým plodovým nástavkem s převahou zavíčkovaného plodu.
Máto ještě výhodu v tom, že když dojde ke ztrátě matky, nahradím ji matkou oddělkovou, tedy nemusím ( pro jistotu ) extra přezimovat záložní matky.
Matky měním v červnu připojením oplozovacího včelstva s mladou kladoucí matkou.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Přesně tak to vnímám i já. A přidal bych ještě jeden aspekt otázky
zimování na medu - právě v tomto období, když se má vybrat poslední med
u většího počtu včelstev na stanovišti zvl. když jde o včelnici, tak to
není vůbec snadné. Včely úporně slídí a dá se pracovat jen zrána a před
večerem, přes den jen chvíli. A musí se pracovat rychle a obezřetně (jak
si včely "líznou" medu, je za chvíli po práci). Pracovní den se tak
natahuje na více než 12 hodin, a obvykle bývá teplo. Takže u většího
počtu včelstev nechat na zimu včelám med a nekrmit cukrem je úspora
hlavně nepříjemné práce. U menšího včelaře je vše docela jinak. Zimování
na květovém medu, byť zkrystalizovaném, není pro včely žádný problém,
dokonce jsou na něm včelstva zdravější a kondičně lepší. Protože méně
plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.
K. Čermák

vsusicky napsal(a):

>Ale
>zkuste si promítnou do času práce a nákladů např. takovou maličkost, jako
>je nakoupit nejlevnější cukr, nakoupit vhodná krmítka. Těch 400 či 500
>krmítek po skončení sezóny umýt, uskladnit, teď třeba střelím ale např.
>1/20 vyhodit a nahradit novými, mít uzavřené prostory, kde je budu
>skladovat, před krmením v příští sezóně zaprášená krmítka znovu umýt( třeba
>jen část) a pod.. To jsou věci, které v malém vypadají triviálně, ale ve
>velkém je to o něčem úplně jiném a je to o poměrně velkých nákladech.
>

Já jsem do věder používal síťované pytle od cibule dnes jsem již přešel na lahve je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepan II. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 14.8.2007 23:05:20
> ----------------------------------------
> A co takhle místo korkových zátek (které se dají desinfikovat
> vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení přístrojů) a
> ty potom třeba vyhodit?
>
>
>

Máš pravdu krmení cukrem se prosadilo právě po kladných zkušenostech starých včelařů kteří vybírali dokonce i všechen med z plodiště aby tak lépe zajistily přezimování včelstev v tehdy poměrně malých úlech
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 14.8.2007 21:57:29
> ----------------------------------------
> vsusicky:
> >A to pominu jím uváděné výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev,
> jakožto tématem, kterým celá tato diskuse začala. <
> ..
>
> To je teprve začátek. Až se dojde nato jaké pozitiva to má při jarním
> rozvoji, ... že se ve včelstvech prakticky netvoří tzv. nekvalitní cukrové
> generace včel.(posléze problémy s nosemou a májovkou)
>
> Takové následné a závislé diskuze jsou také žhavým a stálým odborným
> včelařským tématem.
>
>
>

Také by šlo oba oddělky vložit do jednoho a oddělit je tenkou přepážkou oba by pak zazimovaly uprostřed, tak se dojí zimovat matky i na třech rámcích

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <jsefcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P?ezimov?n? odd?lk?_za??te?n?k
> Datum: 14.8.2007 18:38:02
> ----------------------------------------
> Jiří přál bych Vám, aby to vyzimovalo dobře, ale obávám se, že to tak
> nebude. Oddělek na dvou rámcích, to se snad ani neprodává. Minimálně na
> třech v květnu. Na dvou rámcích jste koupil pouze matky. Aby Vám to alespoň
> trochu úspěšně vyzimovalo, oddělek by v současné době měl obsadit alespoň 7
> rámků 39x24, ale to je minimum.
>
>
>

dnes oddělek na dvou rámcích je opravdu málo, ale přesto bych ho dal do normálního nástavku a intenzivně krmil.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jirka Ronov <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?ezimov?n? odd?lk?_za??te?n?k
> Datum: 14.8.2007 15:58:11
> ----------------------------------------
> Koupil jsem dva oddělky. Každý oddělek na dvou rámkách.
> Jakým způsobem mám přezimovat oddělky?
> Dnes je mám na třech rámcích (jeden jsem jim přidal)ve stavajicim ůlku pro
> tří rámky nebo mám oddělek dát do nového nástavkového úlu a dolpnit do
> plných 11 rámků?
>
> Dekuji za radu.
>
>
>

1) Nevhodnou matku bych určitě raději našel a zamáčknul, než riskoval ztrátu
té lepší. Hledal bych ji nějaký pěkný slunný den, systematicky dokud bych ji
nenašel. Určitě by se mi do toho nechtělo, pokud by venku bylo míň jak 6-7
stupňů. Bedničky bez matky a s matkou bych oddělil proděravělými novinami a
postavil na sebe, alespoň očko horní bedny otevřené.
2) Těmi léčivami bych se netrápil. Teď bych zaléčil všechno jak to stojí a
běží. Později pak spojil zaléčené. Dotace jsou na včelstvo na stanovišti k
1.9. a léčiv je lepší si vzít víc v toleranci a nespotřebované schovat,
případně vrátit. O nějaké doplácení vůbec nejde.

pf

----- Original Message -----
From: "tomas " <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 9:52 AM
Subject: Spojeni vcelstev


> Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to
> udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke
> vcelstvu
> s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate
> nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a
> hlavne
> pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji
> nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...
>
> A druha otazka - na toto vcelstvo jsem nafasoval leceni, ale kdyz ho
> planuju spojit tak nevim jestli musim toto leceni zaplatit nebo se s
> takovymi pripady pocita? O penize mi nejde spis abych v tom nedelal nejake
> zmatky.
>
> Diky
>

Je už po hlavní sezóně a tak se lze věnovat teorii a výměně zkušeností. Předposlední diskusní téma se týkalo zužování včelstva. V diskuzi zazněla také zkušenost, že v případě, že se včelstvu ponechá příliš velký prostor po celou sezónu, je v hlavní sezóně dost velkým problémem rojivost. Mne by zajímalo, zda by se př. GUPA byl ochoten podělit o své know-how, tedy postupy, kterým ve velkochovu omezuje rojení včelstev. Při 400 včelstvech se mi obvyklé metody, tj., tvorba oddělků nebo přeleták nezdají moc časově zvládnutelné, ale třeba se pletu.
Vše hezké.