Včelařská konference

Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1, které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně. Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat. Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným odpařováním vody.
Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou) barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.