Včelařská konference

>

Zdravím a chci se zeptat zkušených včelařů jestli se může krmit slabě hnědým nerafinovaným cukrem. Díky za vyjádření a názor - nezkušený včelař.







> Zdravím,
> Mám možnost koupit velmi levně kostkový cukr. (Likvidace zásob) Ale nevím
> zda je kostkový cukr použitelný ke krmení (určitě obsahuje nějaké pojivo).
> Případně jak by se měl zpracovat.
>
> Děkuji.
>
>
>

38°c
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dotaz - v?m?na ?l?
> Datum: 20.8.2007 15:53:59
> ----------------------------------------
> Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
> možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní
> díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych
> chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost,
> byl bych rád za radu. Díky
>
>
> Rád na premiestnenie včiel už máte niekoľko a každá má niečo "doseba".
> Záleží čo si vyberiete Vy. Pridávam i ja svoj názor.
>
> Ak mám pod premiestnením včiel z jedného do iného úľ, tak ihneď to spravte,
> hoci aj zajtra ak bude vhodný čas. Tie argumenty proti a za, rozriešia
> samotné včely, za Vás. Isté je len jedno, technologický postup prekladania
> si treba dopredu premyslieť, pripraviť dobrý dym a preloženie musí byť
> plynulé a rýchle. Normálne včelstvo sa rýchlo upokojí a do zimy si upraví
> vnútro úľa a zimný chumáč si vytvorí podľa seba.
>
> Niektorí priatelia včelári sú veľmi citliví pri návšteve vo včelách, ale
> ani včely ako také vo svojom vývoji v prírode to nemali vždy ľahké. Vždy
> bolo dôležité, že nepriazeň či pophromu dokázali vždy prekonať.
>
> Ja som samozrejme bol taký istý, bojazlivý a opatrný, ale prax ma naučila,
> že to čo je pre ľudského jedinca neprijateľné, včely to všetko zvládnu
> ľavou zadnou. Len jeden príklad. V zimnom kľude npr. v januári- lednu, je
> zásah do včelstva najväčším priestupkom. Ja naopak to za určitých okolností
> za priestupok voči zimujúcemu včelstvu nepovažujem.
> Niekoľko rokov sledujem denné plusové teploty a ich vplyv na plodovanie
> matky v tomto čase. Že je to pravda viem už niekoľko rokov, ale ako
> presvedčiť ostatných, že je to tak? Taká fotografia plodu z polovice zimy
> pri dennej teplote (od -3&#730;C a vyššie, by mala byť dostatočným
> dokladom, že po každej perióde plusovej dennej teplote v I. a II. zimnom
> mesiaci, matka vždy položí neikoľko desiatok ba až stovák vajíčok, z
> ktorých včely vychovajú plod.
> Túto zimu som včelstvo fotografoval dvákrát. Zvláštnosť: 16.I som rozobral
> včelstvo pri +3&#730;C a fotografoval som otvorený a zaviečkovaný plod, čo
> sa mi podarilo, ale v tomto čase sa liahli prvé mladušky, čo je dôkaz, že
> túto zimu prvé vajíčka matka položila 20-25.12., pri plusových denných
> teplotách do +6&#730;C
> Ešte raz som zimujúce včely fotografoval 3.2.
>
> Tieto zásahy nezanechali na včelstvách žiadne negatívne následky, všetko v
> nich klapalo ako švajciarske hodinky Omega-Doxa.
> Anton
>
>
>

Kaufland Rokycany cukr krystal 13.90. Zřejmě bude cukr všude u Kauflandů za tuto cenu.

Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky


Rád na premiestnenie včiel už máte niekoľko a každá má niečo "doseba". Záleží čo si vyberiete Vy. Pridávam i ja svoj názor.

Ak mám pod premiestnením včiel z jedného do iného úľ, tak ihneď to spravte, hoci aj zajtra ak bude vhodný čas. Tie argumenty proti a za, rozriešia samotné včely, za Vás. Isté je len jedno, technologický postup prekladania si treba dopredu premyslieť, pripraviť dobrý dym a preloženie musí byť plynulé a rýchle. Normálne včelstvo sa rýchlo upokojí a do zimy si upraví vnútro úľa a zimný chumáč si vytvorí podľa seba.

Niektorí priatelia včelári sú veľmi citliví pri návšteve vo včelách, ale ani včely ako také vo svojom vývoji v prírode to nemali vždy ľahké. Vždy bolo dôležité, že nepriazeň či pophromu dokázali vždy prekonať.

Ja som samozrejme bol taký istý, bojazlivý a opatrný, ale prax ma naučila, že to čo je pre ľudského jedinca neprijateľné, včely to všetko zvládnu ľavou zadnou. Len jeden príklad. V zimnom kľude npr. v januári- lednu, je zásah do včelstva najväčším priestupkom. Ja naopak to za určitých okolností za priestupok voči zimujúcemu včelstvu nepovažujem.
Niekoľko rokov sledujem denné plusové teploty a ich vplyv na plodovanie matky v tomto čase. Že je to pravda viem už niekoľko rokov, ale ako presvedčiť ostatných, že je to tak? Taká fotografia plodu z polovice zimy pri dennej teplote (od -3˚C a vyššie, by mala byť dostatočným dokladom, že po každej perióde plusovej dennej teplote v I. a II. zimnom mesiaci, matka vždy položí neikoľko desiatok ba až stovák vajíčok, z ktorých včely vychovajú plod.
Túto zimu som včelstvo fotografoval dvákrát. Zvláštnosť: 16.I som rozobral včelstvo pri +3˚C a fotografoval som otvorený a zaviečkovaný plod, čo sa mi podarilo, ale v tomto čase sa liahli prvé mladušky, čo je dôkaz, že túto zimu prvé vajíčka matka položila 20-25.12., pri plusových denných teplotách do +6˚C
Ešte raz som zimujúce včely fotografoval 3.2.

Tieto zásahy nezanechali na včelstvách žiadne negatívne následky, všetko v nich klapalo ako švajciarske hodinky Omega-Doxa.
Anton

Kaufland Valašské Meziříčí, jakbysmet. Taky 13,90 Kč.

Jaroslav



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: cukr
> Datum: 20.8.2007 12:31:59
> ---------------------------------------------
> Tesco Stodulky cukr za 13.90,- Na tabuly pred vchodem stalo
dokonce 12.90
/>ale za tu korunu navic jsem neremcal :-))

T.H.
>

Podívej se do nich v listopadu a v lednu to bude ještě méně Mám úly s 9 , t0, 11 a 14 rámky na jednom nástavku i na dvou a jeden a1/2 nástavku a ve všech je zimní hnízdo stejné vždy n má tvar koule nebo je jen mírně protáhlé

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotaz - v?m?na ?l?
> Datum: 20.8.2007 11:09:09
> ----------------------------------------
> Plodiště Univerzálu se svojí plástovou plochou rovná přibližně jeden a1/2
> nástavku klasického Langstrothu o 9 rámcích. NA ZIMOVÁNÍ JE TO PLOCHA
> DOSTATEČNÁ Zimní hrozen stejně neobsedá víc jak 7 rámků
> _____________________________________________________________
> Samozřejmě, když včelstvo zúžíte v podletí na 1-2 nástavky, neobsedá
> zpravidla více jak 7 uliček.
>
>
>

Krmítka Ještěd užívám již druhým rokem a za tu dobu jsem našel jednu nevýhodu a to když je roztok již odebrán stane se mi, že se včely přes tunýlek někdy dostanou do krmítka (sic ne ve velkém počtu, ale dostanou). Žádné pukliny se mi nevytvářejí. Krmítko dávám přímo do nástavku a podložím ho 2 cm dřevěnou latí, kterou pokládám přímo na rámky, Tak mám zajištěno, že se včely dostanou volně ke krmítku a dále, že se mi krmítko nezdeformuje při zalití roztoku. Nástavek s krmítkem pak zavřu víkem úlu. Včely odeberou 4,5 litrový roztok během jednoho dne.

Tesco Stodulky cukr za 13.90,- Na tabuly pred vchodem stalo dokonce 12.90 ale za tu korunu navic jsem neremcal :-))

T.H.

Zatim mam po prvni sezone variovani s mrizkou hodne podobny pocit jak pise Jezek. Doplnil bych to svou zkusenosti, ze tam kde je zarucena snuska (repka) to jde bez mrizky v pohode, dostatecna snuska tlaci matku dolu, vcely narostou a lesni snuska je taky pak v pohode, v pripade NN neni vubec problem s "plodem v medniku". Tam kde repka nebyla v doletu je to presne jak psal jezek a dva nastavky pro plodovani muzou byt moc a to tak, ze je velka cast medu na ramkach s plodem a " vcely med proploduji" - a stim muze byt spojeno i vice prace, zalezi na pristupu. Treba ale i to je ku prospechu do pristi sezony - uvidime :-)

T.H.


> zdravím,
S tou mřížkou je to dilema, příští rok ji dám na spodní díl,
> do univerzálu se dolů vleze 12 rámků 39x24 to by mělo matce dostatečně
> stačit. Silnější včely stejně nosily tolik medu že ten stlačil plod dolů
> do původního plodiště a naopak slabé včely plodovaly uprostřed a dole v
> plodišti měly jen prázdné souše (medu moc nedaly i když obsedaly tři
> nástavky ). Když má matka k dispozici dva nástavky, včely pokud je
> snuška jí stejně část plodiště zanesou medem a nikdo jim "nevysvětlí" že
> mají nosit prvně do medníku a ne to rovnou nacpat okolo plodu do
> krajních plástů :) a když už se to tam nevejde tak až potom nahoru do
> medníku. Nadruhou stranu je zde strach z rojení, to byl hlavní důvod
> proč sem matce nechal dva nástavky....... Je to opravdu veliké dilema
> kam s mřížkou .............. V každém případě v univerzálech zimuji v
> obou původních částech.
>
> *** ježek ***
>
>
>

Ty staré znalosti získané věky praxe, na co je které dřevo nejlepší, bohužel
už mizí. Co se nebude někomu hodit na výrobu něčeho, skončí jako palivové
dřevo, to nevidím jako problém.. U lípy je jediná naděje, že místo smrkových
a jiných monokultur budou majitelé sázet smíšené lesy a lípa v nich bude mít
nějaký procentní podíl. Na spoustě stanovišť by se lípa hodila jako
průkopnická dřevina, lipové listí má příznivý vliv na půdu a vodu
stékajícící z té půdy, takže příměs lípy do vysázených stromků by mohla
zvýšit procento ujmutí ostatních sazenic. Zrovna mladé smrkové monokultury
tady v okolí jsou zřejmě oslabeny suchem a docela silně napadány kůrovcem,
průměr kmenů je tak 10 - 15 centimetrů, což jsou tak 20 - 30 let staré smrky
a uschlé jsou vhodné tak maximálně na topení, takže výnos z té plochy je
malý malý. Dá se čekat, že soukromí majitelé toto zohlední a místo
monokultury smrků to budou více míchat s listnáči a budou více tolerantní i
k lípám.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 20, 2007 9:53 AM
Subject: Re: lipove lesy


Ono se také sázelo podle potřeby řemesel. AVŠAK MEZI LETY 1920 AŽ 1960
SKONČILA ŘEMESLNÁ VÝROBA NÁŘADÍ A NÁBYTKU KTERÝ SE ZAČAL DĚLAT Z LAŤOVKY A A
DŘEVOTŘÍSKY Příkladně na výrobu dřevěného kola byl potřeba dub, jasan a
akát a na celý vůz se dále požíval ještě smrk nebo i topol.Z borových se
vyráběly dveře a okna z borových pařezů dehet a kolomaz. kdo ještě pamatuje
dřevěné vložky do bot tak to byla osika a t.d. Dnes nám již zůstává pro
masové použití jen smrk a co se bude dělat s těmi porosty jiných dřevin
které se dostávají do mýtného věku nikdo neví.

Pepan

Používám krmítka ještěd první rok. Mám jich 15. Co se efektivity týče míním,
že bych jimi snadno zakrmil nejméně 45 včelstev, pokud bych krmil postupně,
ale to není můj případ. Proti prosakovacím krmítkům, která jsem používal
loni, oceňuji zejména snadnost použití, přístupnost a možnost doplňovat
sirup prostým doléváním shora. Zatím nemám špatnou zkušenost s puklinami, o
kterých píšete. Taky se mi líbí, že vám krmítka dodají ve velikosti, jíž si
určíte, což mi vyhovuje, protože si nástavky vyrábím po svém. V krmítkách
jde snadno vyměnit tunýlek tak, aby měly včely možnost vstoupit do vybrané
komory krmítka, což lže zužitkovat při doplňování zásob pylu, nebo při
krmení těstem nebo suchým/zavlhlým cukrem. Co se mi nelíbilo je nutnost
vyrobit rám pro usazení krmítka, který ale lze posléze používat jako
mezidno. Taky se mi nelíbilo, že některá včelstva tunýlek v krmítku
nadzdvihla a potom se včely dostaly přímo k sirupu a topily se v něm. To
jsem vyřešil tak, že na tunýlek pokládám dva proužky linolea délky a šířky
tunýlku. Na krmítko pokládám průsvitnou folii a na ní pak prkénka. Když byla
folie menší než obruby krmítka, při dešti do krmítka prolínala voda. Když na
sebe krmítko a folie lícují, tak už se tak neděje. Z ještědu vezmou včely
hravě sirup ze 4 kil cukru během jedné noci.

pf

----- Original Message -----
From: "Jan Schmidt" <schmidt.jan/=/o2active.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 19, 2007 7:47 PM
Subject: RE: krmen?


Krmítka JEŠTĚD jsou na krmení velmi příjemná, ale jak již zde bylo zmíněno
jsou velmi poruchová. I při šetrném zacházení se projevují trhlinky kterými
cukerný roztok vyteče a to je velmi nepříjemné. Každý rok musím dokupovat 3
÷ 5 nových krmítek ze šestnácti a to se značně prodraží. Po svém předchůdci
mám dvě krmítka "LIAN - včelařské víceúčelové krmítko" z RIMAVANU, Rimavská
Sobota. Jsou stará minimálně 25 let, velmi pevná a dobře se v nich krmí.
Škoda, že se již nevyrábí, nebo že VD JEŠTĚD nevyrábí krmítka z pevnějšího
plastu.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vsusicky
Sent: Tuesday, August 14, 2007 8:28 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

5 litrové kbelíky na prosakovací krmení nabízí třeba na stránkách
http://www.honey-well.com/cz/. Na
http://www.lyson.com.pl/lang_cz/index.php?nm=01 ještě v loni nabízeli
stropní platsová krmítka na 8 a 10 l nebo dokonce na 10 a 12 l, už si to
přesně nepamatuji. Letos již je nanabízejí. Chtěl jsem je vyzkoušet, ale na
dotaz, jaké mají rozměry, tj. zda je lze dát do nástavku o vnitřím rozměru
40,5x40,5 cm mi neodpověděli a tak z toho sešlo. Krmítka Ještěd jsem
nezkoušel, zdají se mi pro efektivní krmení malá.
Zkušebně jsem dělal vzorek krmítko dle
http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1, ale je to hodně
pracné a v podstatě je to o tom skladovat další nástavek, který se využije
opravdu pouze na krmení.To mne od další výroby odradilo. Z hlediska
efektivity,tedy zejména z časových důvodů pro sebe považuji za optimální
dvě cesty-ponechání květového medu nebo krmení kbelíkem. Používám již
zmíněné korkové zátky od vína. Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na
slunci, tak nevidím v jejich použití problém. Získal jsem je přes známe v
jedné vinárně.

Vše hezké

Plodiště Univerzálu se svojí plástovou plochou rovná přibližně jeden a1/2 nástavku klasického Langstrothu o 9 rámcích. NA ZIMOVÁNÍ JE TO PLOCHA DOSTATEČNÁ Zimní hrozen stejně neobsedá víc jak 7 rámků
_____________________________________________________________
Samozřejmě, když včelstvo zúžíte v podletí na 1-2 nástavky, neobsedá zpravidla více jak 7 uliček.

Lípa v lesích je dnes bohužel plevelný strom.Její dřevo kromě zvlášť velkých
kusů na nějaké sochy je prodejné jen na palivo. Přežívá jen díky tomu, že
vyroste téměř všude, ....
U vesnických domů vadí lidem spadané listí na podzim a na veřejný prostor
zpracuje nějaký odiplomovaný architekt projekt a napere tam spoustu
nepůvodních dřevin a lípy žádné.
R. Polášek
.................
Radime odpovídej na vše, nenech se otrávit.
Prostě čumím na encyklopedistu a to prý Hunboldt byl prý poslední který obsáhl všechny znalosti :-))

Když to tak dělím co se na konferenci děje, tak zde máme dotazy, odpovědi a pak to zpestří vždy ti, co si zde ulevují, vylévají mindrák, okřikují a mají starosrosti o úroveň konference, ke které sami většinou nepřispěli.

Karel

neobsahuje lisuje se ještě vlhký
Jen mleletý obsahuje škrob proti ztvrdnutí

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ludan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kostkov? cukr
> Datum: 20.8.2007 09:54:10
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> Mám možnost koupit velmi levně kostkový cukr. (Likvidace zásob) Ale nevím
> zda je kostkový cukr použitelný ke krmení (určitě obsahuje nějaké pojivo).
> Případně jak by se měl zpracovat.
>
> Děkuji.
>
>
>

Plodiště Univerzálu se svojí plástovou plochou rovná přibližně jeden a1/2 nástavku klasického Langstrothu o 9 rámcích. NA ZIMOVÁNÍ JE TO PLOCHA DOSTATEČNÁ Zimní hrozen stejně neobsedá víc jak 7 rámků

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dotaz - výměna úlů
> Datum: 19.8.2007 22:22:52
> ----------------------------------------
> zdravím,
>
> mám na univerzálech nasazený ještě druhý medník. Není to přímo ten
> "orginál" univerzál, ale je zhotovený z palubek - lepší manipulace.
> Mřížku sem dal na původní medník, aby matka měla k dispozici dva
> nástavky. S tou mřížkou je to dilema, příští rok ji dám na spodní díl,
> do univerzálu se dolů vleze 12 rámků 39x24 to by mělo matce dostatečně
> stačit. Silnější včely stejně nosily tolik medu že ten stlačil plod dolů
> do původního plodiště a naopak slabé včely plodovaly uprostřed a dole v
> plodišti měly jen prázdné souše (medu moc nedaly i když obsedaly tři
> nástavky ). Když má matka k dispozici dva nástavky, včely pokud je
> snuška jí stejně část plodiště zanesou medem a nikdo jim "nevysvětlí" že
> mají nosit prvně do medníku a ne to rovnou nacpat okolo plodu do
> krajních plástů :) a když už se to tam nevejde tak až potom nahoru do
> medníku. Nadruhou stranu je zde strach z rojení, to byl hlavní důvod
> proč sem matce nechal dva nástavky....... Je to opravdu veliké dilema
> kam s mřížkou .............. V každém případě v univerzálech zimuji v
> obou původních částech.
>
> *** ježek ***
>
>
>
>
> Jiří Krapáč napsal(a):
> > Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
> možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly
> omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl
> provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád
> za radu. Díky
> >
> >
>
>
>

Zdravím,
Mám možnost koupit velmi levně kostkový cukr. (Likvidace zásob) Ale nevím zda je kostkový cukr použitelný ke krmení (určitě obsahuje nějaké pojivo). Případně jak by se měl zpracovat.

Děkuji.

Ono se také sázelo podle potřeby řemesel. AVŠAK MEZI LETY 1920 AŽ 1960 SKONČILA ŘEMESLNÁ VÝROBA NÁŘADÍ A NÁBYTKU KTERÝ SE ZAČAL DĚLAT Z LAŤOVKY A A DŘEVOTŘÍSKY Příkladně na výrobu dřevěného kola byl potřeba dub, jasan a akát a na celý vůz se dále požíval ještě smrk nebo i topol.Z borových se vyráběly dveře a okna z borových pařezů dehet a kolomaz. kdo ještě pamatuje dřevěné vložky do bot tak to byla osika a t.d. Dnes nám již zůstává pro masové použití jen smrk a co se bude dělat s těmi porosty jiných dřevin které se dostávají do mýtného věku nikdo neví.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: lipove lesy
> Datum: 19.8.2007 22:20:56
> ----------------------------------------
> Nechci polemizovat, ale pokud se myslí staří Slované na našem území, tak ty
> lesy byly asi hodně smíšené. Buk atd. Dále jsem někde četl, že pokud
> uctávali nějaký strom, tak že to byl dub. Stejně jako staří Germáni. Asi
> taky žili v lesích obdobného složení.
> Lípu Čechům do znaku prý dalo až národní obrození, protože dub měl tehdejší
> "nepřítel" již zabraný.
>
> Co se týká porostu lípy v lesích, tak poměrně značné plochy, ale jen
> hektary mám za domem. Lípa malolistá. Pozůstatek padesátých let. Podle
> jednoho hajného vysázeno po vzoru Sovětský svaz náš vzor. Prý se tak sázelo
> v tajze. Směs. U nás se z toho ujaly lípy, sem tam dub. Co se tady přesně
> sázelo ale nevím. Bohužel na rozdíl od jiných přejímaných pitomostí se toto
> moc neujalo.
>
> Karel
>
>
>

Lípa v lesích je dnes bohužel plevelný strom.Její dřevo kromě zvlášť velkých
kusů na nějaké sochy je prodejné jen na palivo. Přežívá jen díky tomu, že
vyroste téměř všude, kam vítr zavane semeno. "Zlatý" věk líp v lesích byl
tady v okolí za socialismu, kdy lípami zarostly různé drobné pololesní
pastviny kolem potoků a z lesíků a hájků uprostřed polí a kolem potoků byly
občas vybírány listnáče s kvalitním dřevem, jasany a duby a zůstaly lípy,
zatímco lesní správa se zabývala "velkými" smrkovými lesy a na ty lesíky
neměla čas. Ty porosty kolem potoků byly tehdy víceméně souvislé Taky lesní
správa neměla občas čas vyčistit porosty nasazených smrčků od náletových
dřevin a tam se taky občas prosadily lípy. Nyní jednotliví soukromí
majitelé převzali svoje pozemky zpátky a většinou lípy zase likvidují na
palivové dřevo. Lípy jsem viděl vysazovat jen jednou v lužním lese kolem
řeky jako součást tvrdého luhu vedle jasanů a javorů, kde je zřejmě výhoda
to, že lípě příliš nevadí občasné zatopení a zamokření půdy.
Zlatá doba líp ve vesnici byla před socialismem. Kolem potoků a umělých
strouh tady se sázela jako strom, který snáší zamokřenou půdu. Na rozdíl
třeba od dubu, který je tady často napadán houbami. K vesnickým domům se
sázela spíše jako ochrana před bleskem. Kolem kostelů a různých výletišt se
sázela jako dostupný a nenáročný okrasný strom. To už dneska taky není. U
vesnických domů vadí lidem spadané listí na podzim a na veřejný prostor
zpracuje nějaký odiplomovaný architekt projekt a napere tam spoustu
nepůvodních dřevin a lípy žádné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 19, 2007 9:33 PM
Subject: lipove lesy


> Staří Slované žili v lipových lesích. V literatuře se lípa vzpomíná jako
> posvátný slovanský strom. Můžeme říci, že Slované před přijetím
křesťanství
> uctívali toto božstvo lesa, tedy i duchovně byli svázáni s lipou. Podle
> tradice konali u lípy obřady a přinášeli jí oběti jako božstvu. Zvyk
> uctívat lípu se udržel i u Slovanů, kteří opustili starou domovinu, neboť
> vtínají lipovou větev do střechy svých domů, aby tak byli ochráněni před
> hromem a požárem. Chorvatské lidové úsloví říká:
>
> "Cvjetokitna lipo, tebe u svoj srdi,
> Niti Perun žarkom strijelom ne nagrdi!"
>
> Běžná byla i pověra, že lípa chrání člověka od zla a uřknutí. V lipových
> lesích Slované sbírali med a vosk. Medovina byla oblíbeným nápojem
Slovanů.
>
> Tolik historie.
>
> Paradoxně češi po rozpadu Rakouska a vzniku Československa lípy káceli (a
> kácejí) bez rozmyslu, kde se dá. Prastaré lipové aleje byly vykáceny
mnohde
> jenom proto, že někomu se to nelíbilo. Dnes už je souvislý lipový porost
> vzácnost. Ví někdo o takovém?

Datum odeslání:        Sun, 19 Aug 2007 08:12:07 +0200
Od:        "jaro" <e-mail/=/nezadan>
Komu:        Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        Výmena úľa.
Odpověď kam:        vcely/=/v.or.cz
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=unsubscribe>
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=subscribe>

[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]

Jedná se o to, že
každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to
maximálně pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a
včely to doženou v teplých dnech konce srpna a v září.

R. Polášek


Radim, nemusíš na všetko reagovať. Pripadá mi, že si najmúdrejší zo
všetkých. Odpovedáš na každý jeden dotaz-teda takmer skoro na každý.
Niekedy žasnem kde sa to všetko v tebe berie, ale asi vieš kde treba
hľadať odpovede na tie-ktoré dotazy. Ale niekedy píšeš totálne
nezmysly.


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail
Server. http://www.nod32.com


Mam zato, ze nekteri umi a vi, proto mohou psat. Myslim, ze R. Polasek
k nim patri.

J. Cerny




________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

zdravím,

mám na univerzálech nasazený ještě druhý medník. Není to přímo ten
"orginál" univerzál, ale je zhotovený z palubek - lepší manipulace.
Mřížku sem dal na původní medník, aby matka měla k dispozici dva
nástavky. S tou mřížkou je to dilema, příští rok ji dám na spodní díl,
do univerzálu se dolů vleze 12 rámků 39x24 to by mělo matce dostatečně
stačit. Silnější včely stejně nosily tolik medu že ten stlačil plod dolů
do původního plodiště a naopak slabé včely plodovaly uprostřed a dole v
plodišti měly jen prázdné souše (medu moc nedaly i když obsedaly tři
nástavky ). Když má matka k dispozici dva nástavky, včely pokud je
snuška jí stejně část plodiště zanesou medem a nikdo jim "nevysvětlí" že
mají nosit prvně do medníku a ne to rovnou nacpat okolo plodu do
krajních plástů :) a když už se to tam nevejde tak až potom nahoru do
medníku. Nadruhou stranu je zde strach z rojení, to byl hlavní důvod
proč sem matce nechal dva nástavky....... Je to opravdu veliké dilema
kam s mřížkou .............. V každém případě v univerzálech zimuji v
obou původních částech.

*** ježek ***




Jiří Krapáč napsal(a):
> Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky
>
>

Nechci polemizovat, ale pokud se myslí staří Slované na našem území, tak ty lesy byly asi hodně smíšené. Buk atd. Dále jsem někde četl, že pokud uctávali nějaký strom, tak že to byl dub. Stejně jako staří Germáni. Asi taky žili v lesích obdobného složení.
Lípu Čechům do znaku prý dalo až národní obrození, protože dub měl tehdejší "nepřítel" již zabraný.

Co se týká porostu lípy v lesích, tak poměrně značné plochy, ale jen hektary mám za domem. Lípa malolistá. Pozůstatek padesátých let. Podle jednoho hajného vysázeno po vzoru Sovětský svaz náš vzor. Prý se tak sázelo v tajze. Směs. U nás se z toho ujaly lípy, sem tam dub. Co se tady přesně sázelo ale nevím. Bohužel na rozdíl od jiných přejímaných pitomostí se toto moc neujalo.

Karel

Lípa měla ještě jeden úkol ochranu před požáry. Vysazovala se do dvorů, ulic, mezi obytná stavení a stodoly. Její mohutné koruny v případě požáru snižovali jeho šíření zachytáváním létajících jisker. POUŽÍVÁNÍ JINÝCH STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ TAK OMEZILO TENTO VÝZNAM a i to přispívá k jejich kácení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: lipove lesy
> Datum: 19.8.2007 21:33:55
> ----------------------------------------
> Staří Slované žili v lipových lesích. V literatuře se lípa vzpomíná jako
> posvátný slovanský strom. Můžeme říci, že Slované před přijetím křesťanství
> uctívali toto božstvo lesa, tedy i duchovně byli svázáni s lipou. Podle
> tradice konali u lípy obřady a přinášeli jí oběti jako božstvu. Zvyk
> uctívat lípu se udržel i u Slovanů, kteří opustili starou domovinu, neboť
> vtínají lipovou větev do střechy svých domů, aby tak byli ochráněni před
> hromem a požárem. Chorvatské lidové úsloví říká:
>
> "Cvjetokitna lipo, tebe u svoj srdi,
> Niti Perun žarkom strijelom ne nagrdi!"
>
> Běžná byla i pověra, že lípa chrání člověka od zla a uřknutí. V lipových
> lesích Slované sbírali med a vosk. Medovina byla oblíbeným nápojem Slovanů.
>
> Tolik historie.
>
> Paradoxně češi po rozpadu Rakouska a vzniku Československa lípy káceli (a
> kácejí) bez rozmyslu, kde se dá. Prastaré lipové aleje byly vykáceny mnohde
> jenom proto, že někomu se to nelíbilo. Dnes už je souvislý lipový porost
> vzácnost. Ví někdo o takovém?
>
>
>

Staří Slované žili v lipových lesích. V literatuře se lípa vzpomíná jako posvátný slovanský strom. Můžeme říci, že Slované před přijetím křesťanství uctívali toto božstvo lesa, tedy i duchovně byli svázáni s lipou. Podle tradice konali u lípy obřady a přinášeli jí oběti jako božstvu. Zvyk uctívat lípu se udržel i u Slovanů, kteří opustili starou domovinu, neboť vtínají lipovou větev do střechy svých domů, aby tak byli ochráněni před hromem a požárem. Chorvatské lidové úsloví říká:

"Cvjetokitna lipo, tebe u svoj srdi,
Niti Perun žarkom strijelom ne nagrdi!"

Běžná byla i pověra, že lípa chrání člověka od zla a uřknutí. V lipových lesích Slované sbírali med a vosk. Medovina byla oblíbeným nápojem Slovanů.

Tolik historie.

Paradoxně češi po rozpadu Rakouska a vzniku Československa lípy káceli (a kácejí) bez rozmyslu, kde se dá. Prastaré lipové aleje byly vykáceny mnohde jenom proto, že někomu se to nelíbilo. Dnes už je souvislý lipový porost vzácnost. Ví někdo o takovém?

Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky??

Túto otázku som prehliadal.

Tým, že matku v klietke a to v hocijakej (ktorá bráni včelám dostať sa k matke), nezískavajú!!! materskú látku, vykonavájú len akt kŕmenia. Materskú látku včely odoberajú z jej bruška a k tomu sa vonkajšie včely k brušku nedostanú nedostatnú! V prípade, že k matke pridáte 5-6 včiel, tieto materskú látku môžu cez sieťku odovzdávať vonkajším včelám, ale tej je minimálne množstvo a to nemôže zabrániť včelám, aby nepociťovali typickú osirotenosť ako je to je to pri totálnom nedostatku ML, tak ako je to v prípade odobratia alebo straty matky vo včelstve. Anton

Pre Radima:_ klietka Tic tac je malá krabička na metolové a iné dražé, z ktorej je odrezané dno a to je nahradené za pomoci tepla kovovou sieťou s očkami npr. 3x3 alebo 2x2 mm

Krmítka JEŠTĚD jsou na krmení velmi příjemná, ale jak již zde bylo zmíněno
jsou velmi poruchová. I při šetrném zacházení se projevují trhlinky kterými
cukerný roztok vyteče a to je velmi nepříjemné. Každý rok musím dokupovat 3
÷ 5 nových krmítek ze šestnácti a to se značně prodraží. Po svém předchůdci
mám dvě krmítka "LIAN - včelařské víceúčelové krmítko" z RIMAVANU, Rimavská
Sobota. Jsou stará minimálně 25 let, velmi pevná a dobře se v nich krmí.
Škoda, že se již nevyrábí, nebo že VD JEŠTĚD nevyrábí krmítka z pevnějšího
plastu.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vsusicky
Sent: Tuesday, August 14, 2007 8:28 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

5 litrové kbelíky na prosakovací krmení nabízí třeba na stránkách
http://www.honey-well.com/cz/. Na
http://www.lyson.com.pl/lang_cz/index.php?nm=01 ještě v loni nabízeli
stropní platsová krmítka na 8 a 10 l nebo dokonce na 10 a 12 l, už si to
přesně nepamatuji. Letos již je nanabízejí. Chtěl jsem je vyzkoušet, ale na
dotaz, jaké mají rozměry, tj. zda je lze dát do nástavku o vnitřím rozměru
40,5x40,5 cm mi neodpověděli a tak z toho sešlo. Krmítka Ještěd jsem
nezkoušel, zdají se mi pro efektivní krmení malá.
Zkušebně jsem dělal vzorek krmítko dle
http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1, ale je to hodně
pracné a v podstatě je to o tom skladovat další nástavek, který se využije
opravdu pouze na krmení.To mne od další výroby odradilo. Z hlediska
efektivity,tedy zejména z časových důvodů pro sebe považuji za optimální
dvě cesty-ponechání květového medu nebo krmení kbelíkem. Používám již
zmíněné korkové zátky od vína. Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na
slunci, tak nevidím v jejich použití problém. Získal jsem je přes známe v
jedné vinárně.

Vše hezké

Ten Váš pokus jsem vyzkoušel, včely mi žádné mtečníky nepostavili.

Ja som komentár písal 16.8 večer, Vy stze mohli matku odobrať 17.8, dmes je 19.8, teda len 48 hod. Včely ešte nemohli postaviť materské bunky, keď po Do 48 hod. včely si vyberú prvé larvičky, a začali podávať materskú kašičku. Včely ešte len pripravujú materskú bunku prerobením robotníčej bunky.Mali matku v klietke ponechať 4-5 dní ako som to v komentári napísal, teda 21-22.8 a až potom by Ste sa mohli vyjadriť kladne alebo záporne. Anton

Bzzuk:
>Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky?? <
....
Takto bych to asi neviděl.

Ve včelařství často existuje Bzzuku takový element, že když dva dělají totéž, není to totéž.

V první řadě by mne NEJPRVE zajímala podoba té přidávací Antonovi Tic tak klícky a potom bych asi bádal, jakým způsobem se mohl feromon včelstvu nedostávat.

Otázkou je tedy ten mateří feromon a jeho šíření přes tu kterou klícku. A odpověď by byla asi v tom smyslu, že Tic tak klícky feromon více redukují než např. Bentonovi klícky nebo Zanderovi a jim podobné.

Spravte jeden jednoduchý pokus, ktorý Vás možno presvedčí či je to tak ako to vy tvrdíte alebo ja.
Plodujúcu matku v úli vychyťte a vložte do byčajnej pridávacej klietky, tak aby sa včely k matke nedostali, ale mohli ju kŕmiť (cez vetraciu sieťku), vložte ju pod plásty do podmetu. Včely jej rozhodne nedajú zahynúť.
Za 4-5 dní urobte kontrolu plodiska. Objavíte postavených niekoľkých materských buniek, ešte nezaviečkovaných. Prečo ich včely postavili, keď v úli je priamno pod plástami v podmete v zasieťovanej klietke položená, od ktorej sa bez zábran šíria feromóny matky, ktoré stúpajú smerom hore, k čomu im pomáhajú aj včely na letáči ako to tvrdíte.
A. Turčáni...

Ten Váš pokus jsem vyzkoušel, včely mi žádné mtečníky nepostavili. Ovšem nechápu, co jste chtěl tímto pokusem dokázat. Pokud já tvrdím, že se feromon šíří vzduchem,tak tento pokus toto tvrzení nevyvracuje. Ale také pokud Vy tvrdíte, že si včely, jak Vy říkáte materskú látku" předávájí mezi sebou, tak tento pokus také o ničem nesvědčí. Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky??

na všechny neodpovídám.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jaro" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 19, 2007 8:12 AM
Subject: Výmena úľa.


> Jedná se o to, že
> každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
> několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
> znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to maximálně
> pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a včely to doženou v
> teplých dnech konce srpna a v září.
>
> R. Polášek
>
>
> Radim, nemusíš na všetko reagovať. Pripadá mi, že si najmúdrejší zo
> všetkých. Odpovedáš na každý jeden dotaz-teda takmer skoro na každý.
> Niekedy žasnem kde sa to všetko v tebe berie, ale asi vieš kde treba
hľadať
> odpovede na tie-ktoré dotazy. Ale niekedy píšeš totálne nezmysly.

Jedná se o to, že
každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to maximálně
pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a včely to doženou v
teplých dnech konce srpna a v září.

R. Polášek


Radim, nemusíš na všetko reagovať. Pripadá mi, že si najmúdrejší zo všetkých. Odpovedáš na každý jeden dotaz-teda takmer skoro na každý. Niekedy žasnem kde sa to všetko v tebe berie, ale asi vieš kde treba hľadať odpovede na tie-ktoré dotazy. Ale niekedy píšeš totálne nezmysly.

Do určité míry je konkrétně skutečně ten propolis znalost typu "jedna paní
povídala" . Do určité míry to je záležitost zdravého rozumu. Včely v zimním
chumáči rozrušuje cokoliv nepřirozeného. Protože v zimě za mrazu jen pasivně
přežívají, nemají žádnou možnost cokoliv aktivně ve svém okolí měnit, takže
pokud se tam objeví něco jakoby cizího, je to pro ně ohrožení. Stejně jako
když někdy v říjnu nebo listopadu přijdu a přehážu jim rámky v zimním
sedisku, přidám jim tam nějaký, co půl roku ležel v bedně. Taky ho budou v
zimě cítit jako cizí těleso, protože ho do zimy nestihnou vyspravit. Stejně
tak ten nový úl. Měly by stihnout do zimy potáhnout pečlivě propolisem každý
kout. Píšu měly , ne musí, protože s největší pravděpodobností by přežily
zimu i v novém úlu, ale slabší a s větším počtem mrtvolek. Jde taky o to, že
propolis na povrchu dřeva ho chrání před plísněmi a před vnikáním vody. Úl
nepotažený propolisem bude v předjaří méně izolovat a bude v něm více
plísní. Připouštím ale, že to potažení propolisem se dá částečně nahradit
natřením vnitřku úlu koncentrovanou propolisovou tinkturou nebo impregnací
úlu parafínem nebo nátěrem vnitřních stěn úlu rozpuštěným včelím voskem.
Jinak sice nejlepší doba pro výměnu úlu je jaro, ale když se rámky jen
přehodí z jednoho úlu do druhého a zvládne se nebezpečí loupeže, není důvod,
proč by se to nemohlo udělat teď, pokud jsou nové úly hotové, zvenku natřené
a vůbec připravené překonat nepřízeň počasí v zimě. Jedná se o to, že
každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to maximálně
pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a včely to doženou v
teplých dnech konce srpna a v září.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 6:08 PM
Subject: Re: dotaz - výměna úlů


> Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
> propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
> rozrušovat
> ______________________________________________________________
> Kde jste k tomu přišel, že vůně surového dřeva by včely rozrušovala. To
> jsou , s prominutím, názory typu ,,jedna bába říkala,,. Nemyslím to ve
> zlím.
> Tento názor mi připomněl návrhy na okyselování cukerných roztoků za účelem
> podpoření inverze sacharózy na glukózu a frutózu, ketré se čas od času
> objevují už více jak 50 let. Dosud se vědecky nepotvrdilo, že to činnost
> má kladný vliv na včelstvo.
> Včelaři často podceňují schopnosti včel, a někdy jejich hysterická
přehnaná
> péče ( např. přidávání čaje do cukerného roztoku, krmení sojapylem,
> přidávání bílkovin do medocukrového těsta, uteplování na zimu... ) může
> včelám i uškodit.

Ó šťastný to včelař!

Já dostal loni za řepku 50 Kč za květový 28 a medovici 55 ale má to nevýhodu čekám na peníze až do srpna nebo září. Najdi si jiného výkupce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 18.8.2007 20:51:20
> ----------------------------------------
> Promiň že žijeme a mámé jiný názor.Ale to jsme my čecháčkové.Kdyby jsi lépe
> četl a byl informován,věděl bys,že třeba Včolpo Skalice nad Svitavou letos
> platilo za loňský med květový 22 Kč.A s tou hygienou.Nebudu to
> praktikovat,když mám nemocné včely ,zaprvé a za druhé rozpouštěním medu to
> jsi si zapoměl přečíst,a hlavně zopouštěním cukru v žhavé vodě se velká
> část bakterií eliminuje.To snad je jesné,neomylní radikálové.To samé stím
> potahováním úlu včelami propolisem.Je podstatný rozdíl v chování včel v
> úle,který byl natřen propolisovou tinkůrou a který ne.Ale jinak stálé
> zdraví
>
>
>

A právě teď včely nejvíce utěsňují a potahují propolisem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotaz - v?m?na ?l?
> Datum: 18.8.2007 18:08:18
> ----------------------------------------
> Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
> propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
> rozrušovat
> ______________________________________________________________
> Kde jste k tomu přišel, že vůně surového dřeva by včely rozrušovala. To
> jsou , s prominutím, názory typu ,,jedna bába říkala,,. Nemyslím to ve
> zlím.
> Tento názor mi připomněl návrhy na okyselování cukerných roztoků za účelem
> podpoření inverze sacharózy na glukózu a frutózu, ketré se čas od času
> objevují už více jak 50 let. Dosud se vědecky nepotvrdilo, že to činnost
> má kladný vliv na včelstvo.
> Včelaři často podceňují schopnosti včel, a někdy jejich hysterická přehnaná
> péče ( např. přidávání čaje do cukerného roztoku, krmení sojapylem,
> přidávání bílkovin do medocukrového těsta, uteplování na zimu... ) může
> včelám i uškodit.
>
>
>

Já to dělám vždy na jaře je nejméně rámků které je potřeba přeložit a u přechodu na jinou míru také těch které je nutno upravit a to tak , že se plásty v kterých je plod a nejnutnější zásoby oříznou a vtlačí do prázdných rámků zbytek se dají jen mezistěny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: dotaz - v?m?na ?l?
> Datum: 18.8.2007 16:42:50
> ----------------------------------------
> Možná ještě teď co nejdříve by to šlo, ale v této době je velký problém s
> vylupováním. Nové úly by musely být na stejné rámky jako původní a původní
> úly a rámky v nich by měly být vyčištěny od propolisu, aby se dobře
> rozebíraly. Přehození rámků z úlu do úlu by se muselo udělat během pár
> minut, aby se zlodějky nestihly zalétat na odkryté zásoby a spíše k večeru,
> aby si včely na nový úl přes noc zvykly a bránily ho. Česno v nových úlech
> by muselo být zůženo.
> Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
> propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
> rozrušovat a protože vrstva propolisu chrání dřevo před vnikáním vlhkosti a
> před růstem plísní na vlhkých stěnách úlů.
> Jinak nejlepší doba je podle mně v pozdním jaru.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří Krapáč" <Jiri.Krapac/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 18, 2007 10:39 AM
> Subject: dotaz - výměna úlů
>
>
> Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
> možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní
> díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych
> chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl
> bych rád za radu. Díky
>
>
>
>

Promiň že žijeme a mámé jiný názor.Ale to jsme my čecháčkové.Kdyby jsi lépe četl a byl informován,věděl bys,že třeba Včolpo Skalice nad Svitavou letos platilo za loňský med květový 22 Kč.A s tou hygienou.Nebudu to praktikovat,když mám nemocné včely ,zaprvé a za druhé rozpouštěním medu to jsi si zapoměl přečíst,a hlavně zopouštěním cukru v žhavé vodě se velká část bakterií eliminuje.To snad je jesné,neomylní radikálové.To samé stím potahováním úlu včelami propolisem.Je podstatný rozdíl v chování včel v úle,který byl natřen propolisovou tinkůrou a který ne.Ale jinak stálé zdraví

Promiň že žijeme a mámé jiný názor.Ale to jsme my čecháčkové.Kdyby jsi lépe četl a byl informován,věděl bys,že třeba Včolpo Skalice nad Svitavou letos platilo za loňský med květový 22 Kč.A s tou hygienou.Nebudu to praktikovat,když mám nemocné včely ,zaprvé a za druhé rozpouštěním medu to jsi si zapoměl přečíst,a hlavně zopouštěním cukru v žhavé vodě se velká část bakterií eliminuje.To snad je jesné,neomylní radikálové.To samé stím potahováním úlu včelami propolisem.Je podstatný rozdíl v chování včel v úle,který byl natřen propolisovou tinkůrou a který ne.Ale jinak stálé zdraví

Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
rozrušovat
______________________________________________________________
Kde jste k tomu přišel, že vůně surového dřeva by včely rozrušovala. To jsou , s prominutím, názory typu ,,jedna bába říkala,,. Nemyslím to ve zlím.
Tento názor mi připomněl návrhy na okyselování cukerných roztoků za účelem podpoření inverze sacharózy na glukózu a frutózu, ketré se čas od času objevují už více jak 50 let. Dosud se vědecky nepotvrdilo, že to činnost má kladný vliv na včelstvo.
Včelaři často podceňují schopnosti včel, a někdy jejich hysterická přehnaná péče ( např. přidávání čaje do cukerného roztoku, krmení sojapylem, přidávání bílkovin do medocukrového těsta, uteplování na zimu... ) může včelám i uškodit.

Možná ještě teď co nejdříve by to šlo, ale v této době je velký problém s
vylupováním. Nové úly by musely být na stejné rámky jako původní a původní
úly a rámky v nich by měly být vyčištěny od propolisu, aby se dobře
rozebíraly. Přehození rámků z úlu do úlu by se muselo udělat během pár
minut, aby se zlodějky nestihly zalétat na odkryté zásoby a spíše k večeru,
aby si včely na nový úl přes noc zvykly a bránily ho. Česno v nových úlech
by muselo být zůženo.
Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
rozrušovat a protože vrstva propolisu chrání dřevo před vnikáním vlhkosti a
před růstem plísní na vlhkých stěnách úlů.
Jinak nejlepší doba je podle mně v pozdním jaru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří Krapáč" <Jiri.Krapac/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 10:39 AM
Subject: dotaz - výměna úlů


Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní
díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych
chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl
bych rád za radu. Díky

Druhé ( zajímavější ) nalezené vlákno.

První nalezené vlákno.

PS Když už si budete pořizovat nový úl, doporučuji racionální úlovou soustavu ( Lasngstroth, Optimal, Farrar....nejlépe nízkonástavkové ).

Ano,je to pravda,je to blbost na entou znovu rozpouštět med a znovu jím krmit včelstva.Je to navíc práce zdarma.
Jak jeden člen této konference napsal , že to včelaři dělají z trucu,že výkupci medu u nás dávají nízké ceny.
Včelaři to z trucu asi nedělají,nechtějí však pracovat a dřít své včely takřka zdarma pro ty,kteří využili současné situace ku svému obohacení a byli chytřejší o mnohem víc nežli my mnozí,kteří jsme taky dlouhá léta do včel dělali. Takže začíná se u nás uplatňovat ekologický chov včel/na medu/ vynucený současnou situací.Stačí nahlédnout do posledních čísel Včelařství do rubriky PRODEJ.
Na Slovensku je situace stejná.V srpnovém čísle VČELÁRA je
v příloze otištěn "Národný program stabilizácie a rozvoje slovenského včelárstva na roky 2007 - 2010."
Je to úsměvné čtení,jako u nás,naše představitele to velmi trápí zrovna jako ty na Slovensku,jenže si nemohou pomoci.
A vláda,parlament,ty to vůbec nezajímá protože vše svádějí na EU a nechtějí si přiznat,že ty naše včely vlastně žijí
zde v naší republice,kde nám konají svoji službu a pro nás
a ne pro EU.Pokládám ten jejich postoj za odsouzeníhodný a
krátkozraký,dokonce ohrožující budoucnost naší přírody.Také mám výhrady ke straně zelených,kteří se zajímají třeba o ptákoviny a že je u nás ohrožen chov včel,to je vůbec nezajímá,viď Bursíku a K.Žak. Prosím tímto stranu Zelených abyste se tímto našim problémem zabývali a mějte za to náš dík.
Naše vedení jak vím,Vaši stranu zelených nikdy neoslovili v tomto směru a tak to za ně alespoň činím já.
Úvodník časopisu Včelařství v č.9 uvádí prohlášení předsedy
Sojky " Český svaz včelařů chce razantně postupovat při řešení problémů s odbytem medu " atd.Zkráceno.
Je třeba doufat,že se to v dobré obrátí a naše včelařství
v minulosti podporované osvícenými panovníky opět ožije.
Přeji všem účastníkům této konference hodně zdraví a hlavně
vytrvalosti ve Vašem konání a neprodávejte svoje /za hubičku/včely,které jste chovali po celý svůj život a ponechejte si své úly na zahradě a nechejte včelám to co
přinesly na zazimování.Ponechejte si je pro radost.

Jiří Krapáč (e-mailem) --- 18. 8. 2007
dotaz - výměna úlů

Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky
_____________________________________________________________

Zdravím přátele včel.
Letos, myslím že někdy kolem března, byla na konferenci sáhlodlouhá diskuze na téma překládání včelstev po jiných úlů ( o jiné rámkové míře ). Pokusím se ji najít.
Samozřejmě že jde u univerzálu přidat další patro. Je to velmi výhodné, protože se tím docílí snížení rojivosti, vytvoření silnějších včelstev, které dají více medu.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Pepan:>
k tomu rozpouštění medu . Čím doma ztekucuješ med ?? VODOU ??. JÁ TEPLEM!! a i tak je to ve včelstvu.<
.....

Pro mne je lepší před jídlem si med naředit. Vodou, zkysaným mlékem(kyškou). Zdědil jsem špatný žaludek na sladké a voda mi pomáhá med lépe trávit stejně jak to probíhá ve včelstvu.

Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky

Ono hlavně záleží na umístění a velikosti plodové plochy, podle níž včely ukládají zásoby ( pokud-li je tam místo, med ukládají převážně nad plodové těleso, pyl na kraje plodu a pod nim ).
Vloni jsem měl jeden slabší oddělek, který měl v srpnu 4 NN Optimalu. Plod byl jen ve 3 nástavku ode dna. Nástavek 4. byl mednou komorou, spodní dva nástavky byly bez plodu a zásob.
Očka byla otevřena v 1., 2. a ve 3. nástavku. Většina včel lítala očkem ve 2. a ve 3. nástavku. Očkem v 1. nástavku včely lítaly podstatně méně a zúženým česnem lítaly jen v době proletu mladušek.

Letos mám jeden oddělek na 5. NN Optimalu. Plod ve 3. a ve 4. nástavku, 5. nástavek tvoří mednou komoru, spodní nástavky ( 1. a 2. ) jsou bez plodu. Očka jsou otevřena v 1., 2. a ve 3. nástavku. Všechny očka i zúžené česno jsou plně využívány včelami.
Loňský oddělek plně obsedal 2-3 nástavky ( 20 000-30 000 včel ), letošní oddělek plně obsedá cca 4 nástavky ( cca 40 000 včel ).
Slabá včelstva létají raději očkem, který se nachází blíže plodu. Silnější včelstva plně využívají více letových otvorů něž-li slabší.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Moderní včelař je konkurence a každý subjekt svoji konkurenci kontroluje Nakonec děláme to tady všichni Taháme rozumy z druhých abychom je použily pro sebe Není to to samo ? Také by se to dalo nadneseně nazvat průmyslovou špionáží. PROSTĚ DĚLÁ TO KDE KDO A JAK VIDNO U ČSV JE TO ZAVRŽENÍHODNÉ!! A kdyby Mod. Včelaře nečtli tak jim to ti stejní lidé omlátí o hlavu zase. A co je tedy správně??? Hledání vší na tom druhém???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 18.8.2007 07:44:07
> ----------------------------------------
> Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.
>
> Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře
> on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?
>
>
>

k tomu rozpouštění medu . Čím doma ztekucuješ med ?? VODOU ??. JÁ TEPLEM!! a i tak je to ve včelstvu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 17.8.2007 23:21:00
> ----------------------------------------
> čárlí:
> >Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými
> polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a
> včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže
> prakce. <
> ...
>
> Rozpouštění usnadňuje metabolická voda ze včelstva. Jsem toho názoru, že má
> v úlu mnohem větší význam, než se na první pohled může zdát. Pokud sí
> promítnu jak asi vypadá nějaké včelstvo v přirozených podmínkách v přírodě,
> tak je prakticky jedno, jestli jsou zásoby vedle nebo nad sezením chumáče.
> Pokud je včelstvo v kontaktu se zásobama (ten je důležitý stejně jako
> přítomnost kontaktu s odrazem tepla) má k dispozici také tu metabolickou
> vodu a není proněj potom vážnější problém ve spojitosti s teplem takové
> zásoby pojídat a trávit.
>
>
>

Já nevím, ale u nás nám výkupce platí již tři roky nejméně za med květový. Řepku platí nejlépe a pak medovicový

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 17.8.2007 22:46:55
> ----------------------------------------
> Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl
> zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu
> dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak
> velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme
> stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on
> zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo
> dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně
> řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení
> teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s
> medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru vše
> řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není žádný
> problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru
> roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím
> čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka
> prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil ještě
> poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu
> zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit
> odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je
> zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění
> medu.Ale to ukáže prakce.
> přeji krásné zážitky u včel.
>
>
>

Pravděpodobně je tím myšleno to, že pánové z ÚKRK Moderního včelaře sledují
a čtou. Jako každý v každém oboru sleduje konkurenci v tom oboru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 7:44 AM
Subject: Re: Krmení medem


> Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.
>
> Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře
> on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?

Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.

Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?

Zkrmovat vytočený med je universální pitomost. Hygienická i ekonomická. Prodat ho za 30 Kč/kg, nakoupit cukr po 16 kč/kg a rozředit ten cukr. Na 100 Kg medu (obsahuje 70% glycidů) dělá celá operace 1880 Kč zisku (= 3000 - 0,7x16x100) - a při ceně medu 25 Kč/kg jen 1380 Kč.

Ale někomu dělá radost bojkotovat "zloděje" výkupce ať to stojí co to stojí

To, kde dávali za med míň, než je cena cukru ví asi jen Čárlí.
Toto téma mi tu připomíná "Besídku zvláštní školy". Vzpamatujte se!


>..., neblbněte a nahraďte ho cukrem.

To má zmáknuté ing.Leoš Dvorský.Jestli se nepletu krmí tímto způsobem od roku 1993 a pochvaluje si.Já jsem loni vytáčel pak rozpouště a zkrmoval,neskutečná blbost moře práce dřiny.Na letošní rok jsem připravil o nástavek pro každé víc a je medná komora,co tam včelky nanosili tam mají a já mam nakrmeno.Je to neskutečná pohova,nemusím zhánět někde curk za ponižujících podmínek,ušetřím mnoho jízd ,vody a energie na přípravu roztoku.Prostě je to paráda a včelstva? Vynikající stav síla jarní rozvoj.Ovšem je třeba říci,že to vlastně není nic nového.Naši předci přece vybírali med až na jaře před novou snůškou a brali včelám co jim zbylo.

Pokud med nebyl ohřívaný a starý, má v sobě aktivní enzym invertázu. Pokud
se nepřekročí teplota 40 - 50 st C, měl by se invertázou za několik hodin
rozložit, aspoň částečně i řepný cukr na glukózu a fruktózu a tím do určité
míry ušetřit včely. I když zásoby včely zpracovávají vždy, invertované
zásoby nemusí zpracovávat tak intenzívně. Na jedno kilo medu by mohlo být
několik kilo cukru tak 2 - 5. Kdysi jsem to konzultoval s kymsi z VUVČ kvůli
pozdnímu krmení. O kyselině se nezmiňoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "čárlí" <karel.stajer/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 17, 2007 10:46 PM
Subject: Re: Krmení medem


> Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl
> zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu
> dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak
> velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme
> stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on
> zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo
> dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně
> řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení
> teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s
> medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru
vše
> řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není
žádný
> problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru
> roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím
> čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka
> prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil
ještě
> poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu
> zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit
> odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je
> zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění
> medu.Ale to ukáže prakce.
> přeji krásné zážitky u včel.

čárlí:
>Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže prakce. <
....

Rozpouštění usnadňuje metabolická voda ze včelstva. Jsem toho názoru, že má v úlu mnohem větší význam, než se na první pohled může zdát. Pokud sí promítnu jak asi vypadá nějaké včelstvo v přirozených podmínkách v přírodě, tak je prakticky jedno, jestli jsou zásoby vedle nebo nad sezením chumáče. Pokud je včelstvo v kontaktu se zásobama (ten je důležitý stejně jako přítomnost kontaktu s odrazem tepla) má k dispozici také tu metabolickou vodu a není proněj potom vážnější problém ve spojitosti s teplem takové zásoby pojídat a trávit.

Krmit včely jakýmkoliv cizím medem (cizím ve významu od jiných včel než od kterých byl vytočen) je 1. předpoklad jak si zaručeně rozmnožit a tedy rozšířit bakteriální onemocnění včel přenosné zásobami - tedy např. mor plodu. Proč takhle riskovat a znehodnocovat svoji práci s medobraním a vytáčením. Když už je jednou med venku z úlů myslete, neblbněte a nahraďte ho cukrem.
Honza

Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru vše řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není žádný problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil ještě poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže prakce.
přeji krásné zážitky u včel.

Dávám k dobru několik svých zkušeností a také by možná se na ně hodilo vaše vysvětlení. V mých Dadantech včely v polonástavcích prakticky nepoužívají očka a v plodišti jako u Eurodadantu nejsou. Proto jsem je také u nových polomedníků přestal vyrábět. Když jsem zkoušel 10 nezateplených úlů 39 x 24, včelstva nejdříve používala hlavní česno, které po červnu přestala používat a létala jen očky. Pak jsem úly dal pryč a dále jsem tento zaj. úkaz nesledoval. Spolehlivé vysvětlení pro to nemám. Zdraví R. Stonjek

Proč nebýt zbytečně paranoidní...

pf

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 10:10 PM
Subject: Re: ÚKRK ČSV


> ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu...
> ----------
> Kurva, to je průser, že já to toho lezl.
>
>
> Ale už vím proč stoupl náklad. Oni si to na nás zakládají :-)
>
> Karel
>

ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu...
----------
Kurva, to je průser, že já to toho lezl.


Ale už vím proč stoupl náklad. Oni si to na nás zakládají :-)

Karel

Právě jsem si přečetl zápis ze zasedání ÚKRK ze dne 24.3.2007. Bod 3. Různé: odst.b) př.Rousek podal informaci o "dění"v časopise Moderní včelař.Konstatoval,že úroveň tohoto časopisu se velmi zlepšila a neshledal nic,co by bylo v rozporu se zájmy a potřebami včelařství u nás.ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu.To je konec citátu,teď nevím sním či bdím nebo jsem se snad probudil v jiné době a jiné zemi? Najde se někdo kdo mě vyvede z tohoto snu? Moc děkuji a doufám,že jsem jen špatně četl nebo něco přehlédl a tím pádem špatně pochopil.