Včelařská konference

Berte to jako pokus o oživení konference:

.............................................
Přednáška 1.
Vývoj včelařství

Již ve velmi dávných dobách zjistil člověk, že včela mu může poskytnout chutnou součást své potravy - med. Nejstarší kreslený doklad o tom máme z doby paleolitické asi před 15 000 lety. Jde o kresbu z Pavoučí jeskyně nacházející se u vesnice Bicorp ve Španělsku.

Egypťané vyráběli úly v podobě hliněných válců, s jakými se můžeme dosud setkat na území dnešního Alžíru či Řecka.


Osobnosti včelařství:

Petr Ivanovič Prokopovič (1775-1850, Ukrajinec) byl objevitelem mateří mřížky (1813-1814), která zabraňuje, aby matka pronikla z plodiště do medníku. Použil ji poprvé ve svém úlu s rozběrným dílem.

Jan Dzierzon (1811-1906, kněz). Je světoznámý „otec“ evropského včelařství hlavně pro jeho mimořádnou psavost a výřečnost. Často hovořil tak zaníceně, že některé objevy pak byly omylem přiřčeny jemu. Například rozběrné dílo. On sám totiž neobjevil rámek, ale pouze tzv. trámek, což byla pouze horní laťka, na které viselo celé dílo a pokud měl být rámek vyjmut z úlu, musel být odřezán od bočních stěn úlu.

František Hruška (1819-1888) je vynálezce medometu.

Lorenzo Lorraine Langstroth ( 1810 -1895 ) byl americký kněz, učitel a včelař. Objevil tzv. včelí mezeru, vynalezl včelí úl s rozebíratelným dílem a je považován za „otce moderního včelařství“.

C. L. Farrar ( 20. století ) je autorem revoluční teorie o přezimování včelstev. Zabýval se studiem včelaření se silnými včelstvy. Při konstrukci úlu Optimalu vycházeli autoři z Farrarových myšlenek.


Včelí úl je zařízení pro chov včel. Ačkoliv v České republice je díky bohaté včelařské historii rozšířeno mnoho druhů včelích úlů, většina včelařů ve světě používá nástavkový úl Langstroth, který navrhl průkopník včelaření Američan L. L. Langstroth.
Moderní včelí úl je přizpůsoben tak, aby vytvářel co nejlepší podmínky pro život včel a zároveň, aby umožňoval co nejsnazší manipulaci chovateli včel – včelaři. Jednotlivé typy úlů se odlišují mnoha svými vlastnostmi. Například podle rozměru rámku, velikosti a variability vnitřního prostoru, způsobu přístupu, izolace a podobně.

Systematika úlů:
A/ Úly historické ( např. klát, brť, košnice )
B/ Ležany ( např. Čejkův ležan, Dědan, Dvoják )
C/ Stojany
-       zadovák ( např. Budečák )
-       stropovák ( modifikace klasických úlů )
-       univerzál ( např. Moravský univerzál )
-       listovák ( úl do včelínů či kočovných vozů )
-       vysouvák ( úl do včelínů či kočovných vozů )
-       nástavkový úl ( např. Langstroth, Optimal, Slezan, Tachovák, K-42,... )
Včelařství ve střední Evropě a také v České republice má dlouhou historii. Důležité vlastnosti moderní provozní technologie, jako volně zavěšené rámky, umělé mezistěny, medomet a použitelné nástavkové úly, pocházejí z 19. století. Než byla zavedena metrická soustava, nacházelo se v Evropě mnoho délkových měr a tak se ani včelí úl nevyvíjel v jednotných mírách. Výzkum včelařských technologií dlouho neexistoval a tak se úly a technologie vyvíjeli podle toho, jaké znalosti, či spíše domněnky včelař měl. Zkušenosti pak byly předávány literaturou a ovlivněny také národnostmi. Dodnes existují ve střední Evropě desítky rámkových měr a úlových typů. Tím se liší včelařství střední Evropy od ostatních asi 2/3 světa, které ovládla Langstrothova délka rámků (448 mm - 17-2/3"). Tyto úly se tam vyrábějí továrně ve velkých množstvích a tudíž velmi lacino. Typické středoevropské včelařství zůstalo komplikované a jako také české je nejnákladnější na světě. Výroba velkého sortimentu úlů v národnostních provedeních a také vzhledem k množství včelařů v jednotlivých zemích může být výroba úlů pouze řemeslná a tudíž velmi drahá. Tato nejednotnost brzdí nejenom rozvoj včelařství, ale vzhledem k předávání zkušeností odrazuje také zejména mladé adepty včelaření. "Tři včelaři, pět myšlení" - tento stav není dosud překonán.
Dnes už i na základě středoevropských výzkumů víme, že typ úlu a provozní metoda včelařů z povolání i malých, zájmových včelařů mohou být stejné. Lišit se budou jen v prostředcích k vytáčení a zpracování medu. Cenu výrobků pro obchod může snížit pouze vyráběné množství, které ovlivňuje způsob výroby. Ve sjednocené Evropě se můžeme shodnout pouze na rámkové délce, která všem Evropanům něco říká. Připojit se totiž k těm ostatním 2/3 světa a převzít nejméně stoleté zkušenosti z jednoduchých technologií a z výroby nástavkových úlů. Středoevropská cesta rozběrného díla, mylným vývojem přes zadem přístupné úly podle Dzierzona a Berlepsche, včelařství velmi zkomplikovala. Teprve konkurenční ceny medu ostatního světa v 60. létech minulého století donutily středoevropské včelařství ke změně. Ale i zde byla středoevropská tradice počáteční brzdou. Tak se i nástavkové úly dodnes vyskytují v mnoha národních provedeních a stále se nedá dopustit na izolaci úlových stěn, kterou ostatní svět skoro nepoznal.

S pozdravem....M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!